ROČNÍ OPERAČNÍ VYHODNOCENÍ OPLZZ 2012

Transkript

1 ROČNÍ OPERAČNÍ VYHODNOCENÍ OPLZZ 2012 Příloha č. 2 Závěrečné zprávy Případové studie 30 projektů (potenciální) dobré praxe OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

2 OBSAH Seznam případových studií Oblast podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků Výrazně úspěšné projekty Restart pro Českolipsko 2. snímek Restart znamená novou šanci Oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Výrazně úspěšné projekty Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji Vzdělání praxe- zaměstnání PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka Komplexní poradensko vzdělávací program s vytvořením pracovních míst Krok k zaměstnání Šance pro rodiče Poradenství a rekvalifikace (ÚP České Budějovice) Standardně úspěšné projekty Kariéra po padesátce Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky První start vzdělávání a zaměstnávání osob ve věku do 25 let Poradenství a rekvalifikace (ÚP Praha) Poradenství a rekvalifikace (ÚP Kutná Hora) VAPOF Vzdělávání a aktivní podpora uchazečů a zájemců o zaměstnání v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví Oblast podpory Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Výrazně úspěšné projekty (Nebyly identifikovány) Standardně úspěšné projekty Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb Výrazně úspěšné projekty Dobrý job Pracovně-sociální aktivizace osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním Standardně úspěšné projekty

3 4.2.1 Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Výrazně úspěšné projekty Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové Porubě Oblast podpory 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce Výrazně úspěšné projekty Rozvoj pracovních terapií denního centra Barevný svět Trychtýř - komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce Oblast podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Výrazně úspěšné projekty Školka už není problém Univerzitní mateřská škola Qočna a hlídací koutek Koala Firemní školka LINET Univerzitní mateřská škola a klub předškoláků Standardně úspěšné projekty Rovné příležitosti žen a mužů v komunitní knihovně Vsetín partnerství a zdravá komunita celoživotní vzdělávání prosperita Harmonie v rodině, harmonie na pracovišti Oblast podpory 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy Výrazně úspěšné projekty (Nebyly identifikován) Standardně úspěšné projekty Cestou kvalitního vzdělávání a zaváděním moderních metod k efektivnímu řízení města Příbora Oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce Výrazně úspěšné projekty (Nebyly identifikovány) Standardně úspěšné projekty Odhadování vzdělanostních potřeb v regionech ČR

4 Seznam případových studií V rámci ROV 2012 je zpracováno celkem 30 případových studií: Tabulka č. 1:Seznam případových studií Číslo studie Oblast podpory Číslo projektu Název projektu Realizátor CZ.1.04/1.2.00/ Restart pro Českolipsko ÚP v České Lípě CZ.1.04/2.1.01/ Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji Euroface Consulting, s.r.o CZ.1.04/3.4.04/ Školka už není problém Vítkovická nemocnice a.s CZ.1.04/3.4.04/ Rovné příležitosti žen a mužů v komunitní knihovně Vsetín partnerství a zdravá komunita celoživotní vzdělávání prosperita Masarykova veřejná knihovna Vsetín CZ.1.04/1.2.00/ Restart znamená novou šanci ÚP v České Lípě CZ.1.04/2.1.00/ Vzdělání - praxe - zaměstnání ÚP ČR v Brně CZ.1.04/2.2.00/ Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce CZ.1.04/3.1.02/ Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců CZ.1.04/3.2.01/ Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové- Porubě CZ.1.04/3.3.05/ Rozvoj pracovních terapií Denního centra Barevný svět CZ.1.04/3.4.04/ Harmonie v rodině, harmonie na pracovišti CZ.1.04/4.1.01/ Cestou kvalitního vzdělání a zaváděním moderních metod k efektivnímu řízení úřadu města Příbora CZ.1.04/5.1.01/ Odhadování vzdělanostních potřeb v regionech v ČR CZ.1.04/2.1.00/ PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka CZ.1.04/2.1.00/ Kariéra po padesátce ÚP ČR CZ.1.04/2.1.01/ Komplexní poradensko vzdělávací program s vytvořením pracovních míst Odbor řízení projektů MPSV ČR VOLONTÉ CZECH, o.p.s. Město Orlová DENNÍ CENTRUM BAREVNÝ SVĚT Inovační technologické centrum - VÚK, a. s. Město Příbor VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, V.V.I. ÚP ČR v Ústí n. Labem VSE a.s CZ.1.04/2.1.01/ Krok k zaměstnání Síť mateřských center 4

5 CZ.1.04/2.1.01/ Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky CZ.1.04/2.1.00/ Šance pro rodiče ÚP ČR Zlín CZ.1.04/3.3.05/ Trychtýř - komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce CZ.1.04/3.1.02/ Dobrý job Krok, o.s. Centrum ekonomického vzdělávání Ostrava, o.p.s. Kvalifikační a personální agentura, o.p.s CZ.1.04/3.4.04/ Univerzitní mateřská škola Qočna a hlídací koutek Koala UTB ve Zlíně CZ.1.04/3.4.04/ Firemní školka LINET LINET spol. s.r.o CZ.1.04/3.4.04/ Univerzitní mateřská školka a klub předškoláků CZ.1.04/2.1.01/ První start - vzdělávání a zaměstnávání osob ve věku do 25 let CZ.1.04/3.1.02/ Pracovně-sociální aktivizace osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním Univerzita Palackého v Olomouci Centrum celoživotního vzdělávání ENERGIE o.p.s CZ.1.04/2.1.00/ Poradenství a rekvalifikace odbor řízení projektů MPSV ČR CZ.1.04/2.1.00/ Poradenství a rekvalifikace ÚP v Kutné Hoře CZ.1.04/2.1.00/ Poradenství a rekvalifikace ÚP v Českých Budějovicích CZ.1.04/2.1.01/ Vzdělávání a aktivní podpora uchazečů a zájemců o zaměstnání v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví Androsa, s.r.o. 5

6 1. Oblast podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků 1.1 Výrazně úspěšné projekty Restart pro Českolipsko 2. snímek Název projektu Restart pro Českolipsko Číslo projektu CZ.1.04/1.2.00/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu (21 měs.) Územní dopady projektu Liberecký kraj Název subjektu Úřad práce ČR, krajská pobočka Liberec, kontaktní pracoviště Oblast působnosti subjektu Česká Veřejná Lípa správa Adresa Paní Zdislavy 419, Česká Lípa Webová adresa portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop.ceska.lipa Projektový manažer Bc. Marcela Ottová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory , Bc. Marcela Ottová, vedoucí oddělení Dotazníkové šetření u cílové zaměstnanosti Vzhledem k tomu, že šlo o 2. snímek projektu za účelem skupiny zhodnocení jeho dlouhodobé udržitelnosti, se dotazníkové 26. šetření , u cílové Mgr. skupiny Hana Vodičková, neprovádělo. Grafton Významným Recruiment, zdrojem projektová dat hodnocení manažerka dlouhodobých výsledků projektu byla databáze kontaktního pracoviště UP Česká Lípa Bc. Marcela Ottová, vedoucí oddělení zaměstnanosti ÚP ČR 6

7 Úvod Externí evaluace projektu RESTART pro Českolipsko proběhla 2 roky po ukončení projektu, jako druhý snímek zaměřený především na zhodnocení dlouhodobých výsledků. Studie navazuje na vyhodnocení krátkodobých výsledků provedené společností HOPE E.S., v.o.s. v rámci ROV OP LZZ a jejím hlavním účelem je s odstupem času zhodnotit dlouhodobé výsledky -jak se účast v projektu promítá do života účastníků zejména z hlediska jejich zaměstnanosti. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaných rozhovorů s manažerkou projektu Bc. Marcelou Ottovou, Úřad práce ČR - krajská pobočka Liberec, kontaktní místo Česká Lípa i manažerkou dodavatelské firmy Grafton Recruiment, s.r.o. Mgr. Hanou Vodičkovou. Klíčovým pokladem pro provedení dlouhodobého hodnocení udržitelnosti zaměstnanost i účastníků projektu byla databáze kontaktního pracoviště ÚP Česká Lípa obsahující evidenci lidí ucházejících se o zaměstnání. Z tohoto zdroje bylo možno vyhodnotit zaměstnanost účastníků projektu k Dotazníkové šetření nebylo organizováno. Výsledky zhodnocení projektu Shrnutí hodnocení výsledků projektu provedeného v rámci ROV OP LZZ 2011 Zhodnocení krátkodobých výsledků projektu První hodnocení výsledků projektu proběhlo pouze několik měsíců po jeho ukončení. Na základě všech získaných informací a expertního zhodnocení v roce 2012, označil evaluátor projekt jako velmi úspěšný. Projekt RESTART pro Českolipsko byl jedním z pilotních projektů Restart v České republice. Pro realizátora představoval projekt možnost pracovat s jinou cílovou skupinou, než je pro něj běžné. Na Úřadu práce se dosud setkávali v drtivé většině s lidmi, kteří už ve výpovědi byli a měli příznaky stresu ze ztráty zaměstnání a ze změny životní situace. U lidí z cílové skupiny projektu však bylo možné těmto negativním jevům spojeným s nezaměstnaností předejít a začít jim pomáhat ještě při stávajícím zaměstnání. Zástupci cílových skupiny byli totiž stále pracovně aktivní, neztratili ještě pracovní návyky a byli více motivovaní svoji situaci řešit. Dle zjištění evaluátora bylo toto klíčovým faktorem pro úspěch projektu. Díky tomu bylo možné velké procento z podpořených osob ve velmi krátké době umístit do nového zaměstnání (88 %), přičemž jen malé procento z nich (12 %) si svoje místo neudrželo a navrátilo se do evidence ÚP. Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu a účinnosti vynaložených finančních prostředků je splnění zadaných cílů a ověření této skutečnosti prostřednictvím stanovených monitorovacích indikátorů. V následujícím textu a tabulce předkládáme jejich kompletní přehled doplněný o některé upřesňující í informace (změna v průběhu projektu: zvýšení plánovaných indikátorů). 1 Viz Příloha č. 2 závěrečné zprávy na 7

8 Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Restart (2. snímek) Přehled naplnění plánovaných monitorovacích indikátorů Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob celkem 200/290* z toho muži ženy Počet úspěšných absolventů kurzů 350/440* z toho muži ženy Počet účastníků v novém zaměstnání Počet účastníků absolvujících rekvalifikaci ** Zdroj: Monit7+ a údaje ÚP - KP Česká Lípa *v průběhu projektu proběhla podstatná změna navýšení indikátorů ** počet 137 kurzů = 121 účastníků projektu, někteří absolvovali více kursů, týkalo se zejména řidičských oprávnění, ale počet osob zařazených do rekvalifikací byl skutečně 121 Zdroj: Žádost o finanční podporu z OP LZZ, Závěrečná monitorovací zpráva projektu z OPLZZ (k ) Zhodnocení dlouhodobých výsledků projektu Vzhledem k tomu, že hodnocení projektu RESTART pro Českolipsko proběhlo v rámci ROV OP LZZ 2011 pouze několik měsíců po jeho ukončení, nebylo objektivně možné provést seriózní dlouhodobé hodnocení udržitelnosti. Ve zpracované studii se pouze konstatuje: Z analýz provedených úřadem práce vyplývá, že pouze 12 % osob, které prošly aktivitami projektu, a bylo jim nalezeno nové pracovní místo, jsou nyní zpět v evidenci Úřadu práce. Toto číslo lze považovat za nízké a dlouhodobé výsledky projektu hodnotit jako velmi uspokojivé. Navazující projekt Restart znamená novou šanci Na projekt Restart pro Českolipsko navázal projekt Restart znamená novou šanci, který byl Úřadem práce ČR, kontaktním místem Česká Lípa realizován v období V rámci tohoto projektu bylo podpořeno celkem 635 osob (plán 600) a do nového zaměstnání umístěno 561 osob (plán 300). Oba projekty využily výzvu MPSV č. 37, určenou úřadům práce, Regionální individuální projekty v oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, kde 8

9 cílovou skupinou byli zaměstnanci podniků působících v oborech a odvětvích, které procházely strukturálními změnami a jejichž zaměstnanci byli ohroženi nezaměstnaností. Subjekty ohroženými strukturálními změnami v okrese Česká Lípa byly organizace, které v souvislosti s hospodářskou a ekonomickou krizí v letech uvolňovaly své zaměstnance z organizačních důvodů, v rámci hromadného propouštění. Současně mohli využít podpory projektu také zaměstnanci, kteří uplatnili okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance z důvodu nevyplacení mzdy nebo platu zaměstnavatelem. Oba projekty byly realizovány stejným realizačním týmem za pomoci stejného externího dodavatele služeb. Výsledky navazujícího projektu nelze zatím hodnotit z dlouhodobého hlediska, přesto však lze konstatovat, že záměr projektu byl v plném rozsahu naplněn, stanovené cíle dosaženy, stejně jako monitorovací indikátory, jejichž plánované hodnoty byly ve všech případech překročeny. Oba projekty potvrdily, že programy outplacementu zajišťované specializovanou firmou se velmi dobře kombinují se službami poskytovanými kontaktními místy Úřadu práce. Ty sice mají dobrý přehled o situaci na trhu práce v okrese, ale vzhledem ke svému profesionálnímu obsazení a dalším povinnostem, nemají prostor ani odbornou kapacitu zajišťovat individuální pomoc a poradenství jednotlivým pracovníkům ohroženým ztrátou pracovního místa, což může velmi efektivně zajistit externí dodavatel služeb. Zhodnocení dlouhodobých výsledků projektu provedené v rámci 2. snímku projektu RESTART pro Českolipsko k Hodnocení dlouhodobých výsledků projektu (udržitelnosti) proběhlo v květnu 2013 v úzké spolupráci s kontaktním pracovištěm Česká Lípa, Úřadu práce ČR (krajská pobočka Liberec). Bez úzké součinnosti a operativních kontaktů s vedoucí oddělení zaměstnanosti Bc. Marcelou Ottovou, která velmi ochotně se svým kolektivem zajistila vyhledání potřebných dat v databázi úřadu a jejich zpracování, by nebylo možné toto hodnocení na základě exaktních podkladů provést. Klíčovým zdrojem informací pro zpracování dlouhodobých výsledků projektu byla databáze evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR Kontaktní pracoviště Česká Lípa a jejich následná interpretace, která byla zpracována v úzké součinnosti s kontaktním pracovištěm ÚP ČR v České Lípě. Vzhledem k časovému odstupu od ukončení realizace projektu byla provedena kontrola evidence účastníků projektu po 12 měsících od jeho ukončení a dále po 23 měsících. Pro přehlednost uvádíme i souhrn relevantních údajů získaných z databáze evidence uchazečů o zaměstnání k datu ukončení projektu, tj

10 Tabulka č. 2: Počet /podíl účastníků projektu evidovaných a neevidovaných v evidenci ÚP Restart (2. snímek) k Sledovaný ukazatel Počet Podíl z celkového počtu podpořených osob (v %) Bez evidence na ÚP V evidenci na ÚP CELKEM 307 * Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ÚP KP Česká Lípa Tabulka č. 3: Počet podpořených osob, 2. část Restart (2. snímek) Počet /podíl účastníků projektu umístěných do zaměstnání bez příspěvku na mzdové náklady a s příspěvkem z rozpočtu projektu k celkovému počtu podpořených osob k Sledovaný ukazatel Počet Podíl z celkového počtu podpořených osob (v %) Umístění účastníci bez příspěvku na mzdové náklady Umístění účastníků s příspěvkem na mzdové náklady CELKEM 271 * Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ÚP - KP Česká Lípa Do aktivit projektu se zapojilo 307 osob (105% plánovaného počtu). Z tohoto celkového počtu se k datu ukončení projektu do nového zaměstnání zařadilo 271 osob, což představuje 88% účastníků projektu. Cílem realizátora projektu bylo umístění 50% podpořených osob. Z celkového počtu zaměstnaných účastníků je 162 osob zaměstnáno s podporou příspěvku na mzdové náklady, které realizace projektu umožnila poskytnout zaměstnavatelům pro snazší umísťování osob do nového zaměstnání. Naopak 42% účastníků projektu získalo nové zaměstnání bez finanční podpory. Předpoklad a cíl realizátora projektu, tj. umístění alespoň 160 účastníků do nového zaměstnání, byl celkově překročen o téměř 70 %. Hodnocení k (23 měsíců po ukončení projektu) Ve vztahu k údajům k (viz výše), došlo následujícímu vývoji: 10

11 Tabulka č. 4: Vývoj podpořených osob v projektu Restart (2. snímek) - Z 208 evidovaných účastníků projektu k celkem 2 účastnice zůstaly v evidenci ÚP dlouhodobě ze 162 účastníků umístěných s příspěvkem na mzdové náklady - 52 následně v evidenci ÚP - Z 52 účastníků následně evidovaných na ÚP po ukončení zaměstnání, podpořeného z projektu z 8 účastníků evidovaných po ukončení podpořeného zaměstnání - 2 po ukončení příspěvku 3 * ze 109 účastníků umístěných bez příspěvku na mzdové náklady - 7 následně v evidenci ÚP Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ÚP - KP Česká Lípa Tabulka č. 5: Srovnání počtu účastníků projektu v evidenci ÚP 12 a 23 měsíců po ukončení projektu Sledovaný ukazatel Počet Podíl z celkového počtu podpořených osob (v %) Počet účastníků projektu v evidenci 12 měsíců po ukončení projektu (k ) 9 3 Počet účastníků projektu v evidenci 23 měsíců po ukončení projektu (k ) Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ÚP - KP Česká Lípa Poznámka: 13 4 Vyšší podíl účastníků ze 162 umístěných s příspěvkem na mzdové náklady, kteří byli následně evidováni na ÚP ČR 52 účastníků (což představuje 32 %), byl jednoznačně ovlivněn skutečností, že umisťování účastníků probíhalo v období vážné ekonomické krize EU, tedy v období nestabilní situace na trhu práce, růstu nezaměstnanosti a jmenovitě v okrese Česká Lípa složité ekonomické situaci jednotlivých firem a minimální nabídky volných pracovních míst. Z celkového počtu 307 účastníků projektu celkem 99 osob nalezlo uplatnění na trhu práce po propouštění ze zaměstnání bez potřeby evidence na ÚP ČR, tzn. 99 účastníků (32 % z celkového počtu) vstoupilo do projektu po obdržení výpovědi ze zaměstnání, účastnili se aktivit, školení, případně absolvovali rekvalifikaci ještě ve výpovědní lhůtě a ihned po ukončení původního zaměstnání nastupovali do nového zaměstnání, bez vstupu do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR. Šedesát osm procent účastníků projektu bylo v průběhu projektu evidováno na ÚP ČR. Následně z těchto 68 %, tj. z 208 účastníků projektu dalších 172 účastníků nalezlo uplatnění na trhu 2 44 účastníků projektu znovu evidováno po ukončení jiného zaměstnání než bylo podpořeno Příspěvkem na mzdové náklady v rámci projektu 3 počet 2 účastnící projektu zpět v evidence po ukončení poskytování příspěvku, dalších 6 účastníků evidováno po delším časovém úseku, než bylo poskytování příspěvku na mzdové náklady- nejčastěji po 12 měsících 11

12 práce a evidenci na ÚP ČR ukončilo v průběhu realizace projektu. Z celkového počtu 307 účastníků projektu pouze 36 účastníků nenalezlo v průběhu projektu nové uplatnění na trhu práce. Z 307 účastníků celkem 271 nalezlo v rámci projektu nové zaměstnání nebo zahájili vlastní podnikání. V rámci přímé podpory byly poskytovány příspěvky na částečnou úhradu mzdových nákladů zaměstnavatelům, kteří zaměstnali účastníky projektu. Z 271 umístěných účastníků bylo podpořeno těmito příspěvky celkem 162 pracovních míst, zatímco 109 účastníků nalezlo nové zaměstnání bez využití příspěvku na mzdové náklady. Pouze 2 účastníci projektu se znovu vrátili do evidence ÚP ČR bezprostředně po ukončení poskytování příspěvku. Celkem 59 účastníků projektu se následně (v různých časových odstupech) znovu evidovalo na ÚP ČR. Vyšší podíl účastníků projektu, kteří následně byli evidováni na ÚP ČR (cca 20%) je bezesporu ovlivněn skutečností, že umisťování účastníků projektu probíhalo v období takřka vrcholící a následně doznívající světové ekonomické krize v období , tedy v období nestabilní situace na trhu práce, růstu nezaměstnanosti (v okrese Česká Lípa nárůst míry nezaměstnanosti až o 3 %), ekonomicky poměrně složité situace jednotlivých firem a minimální nabídky volných pracovních míst. Uvedené údaje a statistická sledování potvrzují efektivitu a přínos realizace projektu pro lokální trh práce a zejména pro jednotlivé účastníky projektu a jejich profesní uplatnění. Zdroj: Databáze evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR Kontaktní pracoviště Česká Lípa (okres Česká Lípa) Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 12

13 Tabulka č. 6: Silná a slabá místa projektu Restart (2. snímek) Silné stránky projektu Metoda outplacementu se ukázala jako velmi efektivní Úzká a operativní spolupráce příjemce pomoci (ÚP) s dodavatelem odborných personálních služeb pro projekt Efektivní komunikace s firmou, která z ekonomických důvodů přistoupila k propouštění zaměstnanců ve velkém rozsahu Zdroj: Vlastní zpracování Konkretizace Aplikovaná metoda založená na profesionální a cílené péči o zaměstnance ve výpovědi nebo ohrožené ztrátou zaměstnání s cílem maximálního snížení negativních dopadů této situace, a to prostřednictvím asistence při zajišťování pracovního místa u nových zaměstnavatelů. Spoluprací s dodavatelem služeb společností Grafton Recruitment, s.r.o. došlo k výraznému a stabilnímu oboustranně fungujícímu spojení veřejné instituce služeb zaměstnanosti se soukromou agenturou práce. Vzájemná spolupráce obohatila projektový tým Úřadu práce o cenné zkušenosti a možnost převzít a aplikovat některé postupy agentury práce při zprostředkování zaměstnání. Představitelé všech tří subjektů (příjemce dotace/dodavatel služeb v rámci projektu - propouštějící firma - propouštění zaměstnanci) komunikovali ve vzájemné součinnosti, což umožnilo velmi efektivní opatření pro včasnou rekvalifikaci a získání dovedností pro uplatnění na novém pracovišti, vytváření nových pracovních míst a zprostředkování zaměstnání. Závěr Průběžné hodnocení dlouhodobých výsledků projektu RESTART pro Českolipsko ukazuje, že projekt byli z dlouhodobého hlediska velmi úspěšný a významnou měrou pomohl k řešení mimořádné situace lidí ohrožených výpovědí a ztrátou zaměstnání z důvodů ukončování činnosti firem na Českolipsku. Projekt tak výrazně přispěl k zlepšení kvality života lidí ohrožených ztrátou zaměstnání i k celkovému řešení nezaměstnanosti na Českolipsku. Projekt realizovaný ÚP v České Lípě evaluátor doporučuje využít jako příkladný projekt dobré praxe presentující efektivní využití outplacementu pro řešení dopadů strukturálních změn v regionech ohrožených hromadným propouštěním ze zaměstnání. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Uvedený model dává do souvislosti hlavní charakteristiky projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky 13

14 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Nadprůměrné zastoupení průmyslových podniků v Libereckém kraji postižených vrcholící ekonomickou krizí Hromadné propouštění u 10 společností (celkem propuštěných zaměstnanců) od roku 2009 Za podzim r vzrostla nezaměstnanost Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým (finanční a projektový manažer) Zastoupení odborných pozic v realizačním týmu (poradci pro CS, monitoring trhu, zprostředkování práce) Monitoring a analýza trhu práce Rekvalifikace na základě profilu zaměstnance a konkrétní situace na trhu práce Vyplácení mzdových příspěvků na nové zaměstnance a vzd. v oblasti práva, měkkých dovedností Zajištění 911 volných pracovních míst 271 účastníků nově zaměstnaných Zjištění aktuálních potřeb zaměstnavatelů Umístění propuštěných zaměstnanců do nových pracovních pozic či zkrácení doby jejich evidence na ÚP Navázání kvalifikace zaměstnanců na potřeby zaměstnavatelů Omezení růstu nezaměstnanosti v regionu Zvýšení kvalifikace zaměstnanců 14

15 1.1.2 Restart znamená novou šanci Název projektu Číslo projektu Restart znamená novou šanci CZ.1.04/1.2.00/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny (20 měs.) Liberecký kraj Úřad práce ČR, krajská pobočka Liberec, kontaktní pracoviště Česká Lípa Veřejná správa Paní Zdislavy 419, Česká Lípa portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop.ceska.lipa Bc. Marcela Ottová , Bc. Marcela Ottová, vedoucí oddělení zaměstnanosti , Mgr. Hana Vodičková, Grafton Recruiment, projektová manažerka , z celkového počtu 635 účastníků bylo osloveno 140, odpovědělo 104 respondentů, tj. 16,5% z cílové skupiny 15

16 Úvod Externí evaluace projektu Restart znamená novou šanci proběhla 7 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem tedy bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky a predikovat dlouhodobé výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaných rozhovorů s manažerkou projektu Bc. Marcelou Ottovou, Úřad práce ČR, krajská pobočka Liberec, kontaktní místo Česká Lípa i manažerkou dodavatelské firmy Grafton Recruiment, s.r.o. Mgr. Hanou Vodičkovou a dotazníkového šetření u cílových skupin. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Restart znamená novou šanci byl v rámci oblasti podpory 1.2 OP LZZ realizován Úřadem práce v České Lípě (po Úřad práce ČR, krajská pobočka Liberec, kontaktní pracoviště Česká Lípa) v období (20 měsíců). Cílovou skupinou projektu byli zaměstnanci podniků působících v oborech a odvětvích, procházejících strukturálními změnami, jejichž zaměstnanci byli ohrožení nezaměstnaností. Díky projektu se podařilo zajistit zaměstnání pro pracovníky akutně ohrožené ztrátou zaměstnání nebo již ve výpovědi pro 561 účastníků projektu (původní záměr: 300 osob). Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu a účinnosti vynaložených finančních prostředků je splnění zadaných cílů a ověření této skutečnosti prostřednictvím stanovených monitorovacích indikátorů. Všechny monitorovací indikátory byly splněny, ve všech případech překročeny. Tabulka č. 1 Vybrané monitorovací indikátory projektu Restart znamená novou šanci Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob celkem Počet úspěšných absolventů kurzů Počet účastníků v novém zaměstnání Počet účastníků absolvujících rekvalifikaci Zdroj: Monit7+ a údaje ÚP, KP Česká Lípa Vedle kvantitativního vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů byly v dotazníkovém šetření zkoumány i názory účastníků projektu. Z celkového počtu podpořených osob (635) bylo osloveno 140 náhodně vybraných účastníků (22 %) 4. Zaznamenaná responze (104 řádně a úplně vyplněných dotazníků, tj. 75 %) dala dobrý předpoklad reprezentativnosti tohoto výzkumu. Vyhodnocení dotazníků potvrdilo informace od manažerek projektu, které byly s účastníky v osobním styku a ještě 4 Do dotazníkového šetření byly zařazeny všechny podpořené osoby (Celkový počet osob, které v rámci projektu získaly jakoukoliv formu podpory bez ohledu na počet poskytnutých podpor - každá podpořená osoba byla v rámci projektu započítána pouze jednou). Znamená to tedy, že byli osloveni i účastnící, kteří nejsou zařazeni v kategorii Účastník v novém zaměstnání. 16

17 v současné době vzájemně konzultují řadu pracovních i osobních problémů a v průběhu realizace projektu i po jejím ukončení zaznamenávaly v převážné většině velmi kladné reakce. Osmdesát tři procent respondentů se projektu účastnilo na základě vlastního rozhodnutí a přesvědčení, že z něho budou mít prospěch, a že jim pomůže najít nové zaměstnání. Provedené dotazníkové šetření potvrdilo celkovou spokojenost účastníků s projektem. Účelem této otázky bylo umožnit osloveným účastníkům komplexně vyjádřit svůj názor na projekt z hlediska jeho přínosu k řešení jejich složité životní situace vyvolané akutním nebezpečím ztráty zaměstnání, ale i získání nových znalostí, zkušeností a dovedností nezbytných pro uplatnění. Kladně hodnotilo projekt téměř 75 % oslovených účastníků, třemi nevyššími známkami 57 %. Z písemné komunikace účastníků s manažerkami projektu vyplynulo, že účastnící oceňovali individuální a osobní přístup jednotlivých pracovníků realizačního týmu a možnost aktivního seznámení se s prostředím a požadavky nových zaměstnavatelů formou exkurzí a organizování praxí. Projekt jako celek i jeho aktuálnost a zajímavost hodnotila kladně většina účastníků. Opatrnější byli účastníci při hodnocení konkrétních přínosů projektu pro jejich osobní a pracovní život, které celkově účastníci hodnotili jako mírně podprůměrné. Ze slovních odpovědí lze vyčíst, že cílové skupiny se v odpovědích dělily do dvou výrazných skupin. První skupina, která díky projektu získala dlouhodobě práci, byla většinou spokojena. Druhá skupina, která práci nezískala, byla v hodnocení pesimističtější. Opakovaně se objevovala i odpověď, že projekt pomohl získat zaměstnání po dobu přibližně půl roku, kdy bylo pracovní místo dotované z prostředků ESF. Poté byla část zaměstnanců propuštěna, ti, co se u nového zaměstnavatele osvědčili, na svých pracovních pozicích zůstali i po uplynutí této doby. Určité problémy naznačilo i hodnocení struktury a obsahu rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů. Jako velmi přínosné hodnotili účastnící kurzy zaměřené na obecné dovednosti a řešení životních situací (právní minimum, finanční gramotnost, jednání se zaměstnavateli, zpracování životopisu). U rekvalifikačních kurzů, zaměřených na konkrétní oblasti, účastnící konstatovali, že nedostatečně reflektovaly úroveň znalostí jednotlivých účastníků, což vedlo v řadě případů k nehomogennosti pracovních skupin, kdy se například na školení IT setkali lidé, kteří neuměli vzít do ruky myš, s lidmi, kteří se několik let prací na PC živili. Důležitý závěr, který koncentrovanou formu vyjadřuje názor účastníků na projekt jako celek, je skutečnost, že 96 % oslovených by projekt doporučilo dalším lidem. Evaluátor na základě syntézy všech zjištění považuje projekt za velmi prospěšný a přínosný. Záměr projektu byl v plném rozsahu naplněn a stanovené cíle dosaženy, monitorovací indikátory byly ve všech případech překročeny, nejvýznamněji v ukazateli počet účastníků v novém zaměstnání. Velmi oceňuje, že projekt reagoval na skutečnou situaci vyvolanou tržním chováním největšího zaměstnavatele v okrese, (Delphi Packard Electric ČR s.r.o.), který v důsledku dluhové a hospodářské krize přemístil výrobu do Rumunska, a tím postavil více než zaměstnanců před zásadní otázku, jak a kam dál. Příjemci se podařilo v zadávacím řízení získat pro veřejnou zakázku spolehlivého a zkušeného dodavatele personalistických služeb (Grafton Recruitment s.r.o.). Zároveň se podařilo intenzivně zaangažovat i vedení firmy Delphi Packard a nové zaměstnavatele v regionu, kteří nabídli propuštěným práci. Významnou akcí, která prezentovala projekt pro veřejnost, byla 1. českolipská burza pracovních příležitostí, organizovaná ve spolupráci s Městem Česká Lípa. Akce měla mimořádný ohlas, prezentovalo se na ní 29 firem a účastnilo se jí více než lidí. 17

18 Výchozí situace a cíl projektu Na území okresu Česká Lípa se nachází 57 obcí, z toho 11 měst. K mělo město Česká Lípa obyvatel. V celém okrese Česká Lípa bylo k obyvatel. Hustotou zalidnění 96,1 osob na 1 km 2 je okres Česká Lípa nejméně zalidněným okresem kraje. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v okrese je (tj. 50%). Míra nezaměstnanosti (MN) činila v okrese Česká Lípa v červnu ,6% a v červnu ,8%, k dosáhla míra nezaměstnanosti hodnoty 11,9 % (6 600 nezaměstnaných). Na jedno pracovní místo připadá 11 uchazečů 5. Okres Česká Lípa patří mezi okresy s tradičně rozšířeným průmyslem. Mezi nejvýznamnější průmyslové obory okresu patří výroba zaměřená na automobilový průmysl a sklářská výroba, které patří k největším zaměstnavatelům v okrese. První závažnou ranou způsobenou ekonomickou krizí byl krach významné sklářské firmy Crystalex Nový Bor (skupina Bohemia Crystalex Trading (BCT). Vyhlášení konkurzu 12. března 2009 připravilo o práci zaměstnanců. Výroba byla po prodeji novému majiteli sice v omezené míře znovu zahájena v lednu 2010, do zaměstnání se však vrátilo pouze 400 zaměstnanců. Pokračující hospodářská krize se velmi tvrdě promítla i do automobilového průmyslu, a tím i do ekonomiky subdodavatelských firem soustředěných především v České Lípě a Stráži pod Ralskem. Jedním z největších zaměstnavatelů v okrese Česká Lípa byla firma Delphi Packard Electric Česká republika, s.r.o. (součást světové skupiny dodávající automobilové systémy a komponenty Delphi Automotive Systems se sídlem v USA), která v roce 2007 zaměstnávala při výrobě kabelových svazků pro automobily více než lidí. Pokles počtu zaměstnanců v této firmě započal z důvodů snižující se poptávky po jejích produktech již koncem roku Následně probíhalo hromadné propouštění až po ukončení výrobní činnosti v okrese Česká Lípa. Původně firma předpokládala řešit nastalou situaci snížením počtu pracovníků o 600. V srpnu 2010 firma ohlásila zásadní rozhodnutí - zastavení výroby v ČR a její přesun do Rumunska. Podnik ukončil výrobu v ČR k a k tomuto datu bylo propuštěno cca zbývajících pracovníků. Vzhledem k závažnosti této situace, která by se bez rychlého řešení velmi negativně promítla do kvality života lidí postižených propouštěním a jejich rodin, bylo nutno hledat cesty ke komplexnímu řešení vzniklých problémů nad rámec běžných činností Úřadu práce. Příležitost pro účinné řešení nabídl OP LZZ, ve své 37. výzvě pro oblast podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků. Hodnocený projekt přímo navázal na předchozí projekt Restart pro Českolipsko, který realizoval ÚP Česká Lípa v období a reagoval tak na novou situaci vyvolanou přemístěním výroby největšího zaměstnavatele v okrese do Rumunska

19 Předmětem projektu byla realizace outplacement programu 6 zaměřeného na pomoc skupinám zaměstnanců výrazně ohrožených nezaměstnaností, kteří byli v době přístupu k projektovým aktivitám stále ještě zaměstnaní nebo byli ve výpovědní lhůtě v regionu Česká Lípa. Hlavním cílem projektu bylo prostřednictvím tohoto programu pomoci zaměstnancům, kteří pracovali ve společnostech procházejících strukturálními a organizačními změnami, jejichž důsledkem bylo snižování stavu pracovníků nebo úplné zrušení výroby a propuštění všech pracovníků, zvládnout nové životní situace, adaptovat se na tyto změny a připravit se na rychlé uplatnění na nových pracovních místech. Hlavní prostředky k dosažení cíle: zvýšení dovedností cílové skupiny při hledání nové práce, pomoc dotčeným osobám pro překonávání psychicky obtížné a stresující situace v životě, posílení flexibility cílové skupiny -účastníků projektu a jejich motivaci k hledání nového zaměstnání, zdokonalení stávajících a získání nových dovedností požadovaných současným trhem práce zkvalitnění a rozšíření služeb Úřadu práce směrem k zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem devět klíčových aktivit. Klíčové aktivity byly formulovány jasně a logicky na sebe navazovaly. V rámci první klíčové aktivity byla provedena řada administrativních a organizačních kroků potřebných k úspěšnému startu projektu. Vzhledem k charakteru projektu k nejdůležitějším patřil výběr dodavatele služeb, na jehož kvalitě v podstatné míře zásadní měrou záviselo splnění zadaných cílů a dosažení stanovených kvantitativních indikátorů. V rámci výběrového řízení bylo podáno celkem 5 nabídek, z nichž byla vybrána společnost Grafton Recruiment, s.r.o. (dceřiná společnost irské stejnojmenné firmy založené v roce 1982 v irském Dublinu; v současné době firma poskytuje své služby prostřednictvím 30 poboček v 7 zemích.) Bezprostředně po podepsání kontraktu zřídil dodavatel poradenské pracoviště pro účastníky projektu v České Lípě, které bylo zájemcům k dispozici 5 dní v týdnu a také výjezdní poradenské pracoviště přímo v areálu Delphi Packard, s.r.o. Na obou pracovištích mohli zájemci využít i služeb psycholožky. Poradenské pracoviště bylo zřízeno i na kontaktním pracovišti KP ÚP ČR Liberec v České Lípě, přístupné v průběhu úředních hodin. Pro 6 OUTPLACEMENT je profesionální péče o odcházející zaměstnance a způsob, kterým se firmy snaží snížit negativní dopad propouštění zaměstnanců. Podstatou OUTPLACEMENTU je osobní kontakt propuštěného zaměstnance s odborným poradcem firmou najatým konzultantem nebo psychologem, který tomuto zaměstnanci pomáhá zorientovat se na trhu práce, radí mu jak postupovat při hledání nové příležitosti, jak sestavit životopis, jak se připravovat na pohovory a na výběrová řízení. Konzultant dává propuštěnému nejenom praktické rady, ale měl by ho také povzbudit, naladit ho optimisticky pro hledání nové práce a pomoci mu najít chuť usilovat o novou práci. 19

20 poskytování konzultací v oblasti pracovně právních vztahů byla zřízena speciální telefonická linka (KA 04, 05) Jednou z nejdůležitějších aktivit projektu (KA 02) byl monitoring trhu práce, zaměřený na vytipování zaměstnavatelů, kteří disponovali volnými pracovními pozicemi a navázání kontaktu s nimi. Monitoring trhu práce se nesoustřeďoval pouze na okres Česká Lípa, ale i na okresy sousedící: Mladá Boleslav, Liberec, Děčín, Ústí nad Labem. Monitoring byl velmi intenzivní zejména v počátku projektu, probíhal však po celou dobu jeho realizace, ve dvou vzájemně provázaných oblastech: plošný - všechny dostupné subjekty Českolipska a přilehlých okresů a lokální - operativně mapující zvolené území. Monitoring byl prováděn ve velmi úzké součinnosti realizačního týmu a dodavatele služeb, který maximálně využil své databáze a know-how. Ve spolupráci obou subjektů se podařilo vytvořit živou průběžně doplňovanou a upravovanou databázi firem obsahující aktuální přehled volných pracovních míst. V návaznosti na to se v březnu 2011 uskutečnila velmi významná akce, která se v okrese Česká Lípa konala poprvé Burza práce, které se účastnilo 29 podniků. K úspěchu této akce významně přispěla úzká spolupráce s městem Česká Lípa, které poskytlo pro její konání prostory Kulturního domu Crystal, a starostka města převzala nad celou akcí záštitu. Burzy se účastnilo 29 podniků a navštívilo jí více než lidí. Součástí akce byla i zahajovací konference projektu. Účastnilo se jí více než 50 účastníků ze zainteresovaných podniků, organizací a institucí. Předmětem další klíčové aktivity (KA 3) bylo oslovit cílovou skupinu (zaměstnanci českolipských podniků, kteří byli z důvodu ekonomické krize nuceni hledat nové zaměstnání a uplatnění na trhu práce), představit jí projekt a získat je pro aktivní účast. Při realizaci této aktivity se ukázalo jak je důležitá systematická a osobní práce s každým jednotlivým potenciálním účastníkem projektu. Projekt byl prezentován průběžně při konzultačních dnech v kontaktním místě na závodě Delphi Packard a rovněž v den předávání výpovědí. K překonání počáteční nedůvěry přispěl aktivní přístup dodavatele spočívající v organizaci exkurzí do výrobních závodů nabízejících zaměstnání. Exkurzí se mohli účastnit všichni, kdo projevili zájem, a podmínkou nebyl vstup do projektu. Exkurze umožnily lidem získat přehled o pracovních příležitostech, prostředí a možnostech srovnatelných zaměstnavatelů v regionu i mimo něj. Součástí této aktivity byl i vstup účastníka do projektu absolvováním vstupního poradenského pohovoru s každým zájemcem. Při individuálním vstupním pohovoru byl pro každého účastníka vypracován individuální projektový profil a byl předán zpracovaný strukturovaný profesní životopis. Součástí individuálního akčního plánu byla informace o vzdělávacích aktivitách a jejich termínech, harmonogramy rekvalifikací a v neposlední řadě informace o volných pracovních pozicích. Se souhlasem účastníků byly zasílány jejich životopisy potencionálním zaměstnavatelům. Individuální přístup ke každému zájemci se ukázal jako velmi účinný nástroj pro jejich aktivizaci, motivaci k řešení nové situace a uvědomění si vlastní odpovědnosti za svůj život. Jak jsme již zmínili, pro každého pracovníka byl v rámci individuálního poradenství zpracován individuální projektový profil. Na základě analýzy jeho dosavadních pracovních zkušenost, dovedností a specializace byla některým pracovníkům navržena rekvalifikace, jejichž struktura v rámci projektu byla navržena na základě potřeb trhu práce a nabídkou pracovních míst (KA 07). Někteří účastníci projektu v rámci rekvalifikace (např. svářečské kurzy, kurz pro pracovníky v sociálních službách) absolvovali i následnou praxi u konkrétních zaměstnavatelů, kteří jim poté nabídli trvalé zaměstnání. Další typy rekvalifikace, které měli účastnící možnost absolvovat: administrativní pracovník s cizím jazykem, obsluha NC a CNC strojů, základy obsluhy PC, řidič NA, profesní průkaz řidiče, obsluha motorového elektrického vozíku, základy podnikání, účetnictví). 20

21 Stěžejní a zastřešující aktivitou celého projektu bylo zprostředkování zaměstnání, realizovaná v úzké spolupráci dodavatele služeb a realizátora projektu. Jedním z klíčových kvalifikačních požadavků na dodavatele služeb bylo oprávnění k zprostředkování práce, tak aby mohl zajišťovat přímo zaměstnávání účastníků projektů u nových zaměstnavatelů, což se v průběhu realizace projektu ukázalo jako velmi důležité. Projektový tým dodavatele služeb byl cíleně sestaven tak, aby jednotlivé fáze procesu zprostředkování zaměstnání navazovaly a aby součástí práce týmu byl intenzivní a kontinuální monitoring trhu práce. Díky tomu se podařilo výrazně přesáhnout původně stanovená indikátor a místo 300, zajistit zaměstnání pro 561 účastníků ve 171 firmách a organizacích (KA 08) Velmi důležitým faktorem pro motivaci budoucích zaměstnavatelů zapojit se aktivně do projektu byla možnost jejich přímé podpory na částečnou úhradu mzdových nákladů účastníků projektu, přijatých na vyhrazené pracovní místo s jeho udržitelností po dobu min. 6 měsíců. Tímto způsobem bylo podpořeno celkem 56 % pracovních míst, dalších 248 (44 %) účastníků získalo nové zaměstnání bez této podpory (KA 09). Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Realizovaný projekt RESTART ZNAMENÁ NOVOU ŠANCI, který v historii českolipského regionu nemá obdoby ani co do počtu zapojených lidí, ani objemu finančních prostředků, výrazně přispěl k řešení dopadů hospodářské krize do života lidí a pomohl jim zvládat obtížnou životní situaci způsobenou ztrátou zaměstnání. Ta byla způsobena zejména hromadným propouštěním zaměstnanců firmy Delphi Packard Electric ČR, s.r.o., která se rozhodla zastavit výrobu v ČR a přestěhovat ji do Rumunska. Od konce roku 2008 bylo postupně propuštěno 3 400, z toho v poslední fázi v polovině roku 2011 to bylo celkem zaměstnanců. Realizátorům se podařilo zajistit velmi širokou publicitu projektu a již v jeho úvodní fázi seznámit širokou veřejnost i cílovou skupinu s jeho cíli, aktivitami a očekávanými dopady do života lidí v okrese Česká Lípa. Významnou akcí, která presentovala projekt pro veřejnost, byla 1. českolipská burza pracovních příležitostí, organizovaná ve spolupráci s městem Česká Lípa a pod záštitou starostky Hany Moudré. Akce měla mimořádný ohlas, presentovalo se na ní 29 firem a účastnilo se jí více než lidí. Vzájemná velmi úzká spolupráce všech zainteresovaných subjektů podílejících se na realizaci projektu zejména přispěla k zásadnímu prohloubení spolupráce Úřadu práce se subjekty na trhu práce. Spoluprací s dodavatelem služeb společností Grafton Recruitment, s.r.o. došlo k výraznému a stabilnímu oboustranně fungujícímu spojení veřejné instituce služeb zaměstnanosti se soukromou agenturou práce. Vzájemná spolupráce obohatila projektový tým Úřadu práce o cenné zkušenosti a umožnila převzít a aplikovat některé postupy agentury práce při zprostředkování zaměstnání. Zkušenost a znalost zákonitostí trhu práce a zejména vysoké nasazení projektového týmu dodavatele byly naopak podstatnou základnou pro plnění cílů projektu a realizaci všech plánovaných aktivit dle projektového záměru Úřadu práce. Z pohledu účastníků projektu byly zejména přístup a profesionalita dodavatele služeb těmi nejvíce viditelnými a nejvýše hodnocenými přínosy pro cílovou skupinu projektu. Nezanedbatelnou roli na úspěchu měla také otevřená komunikace, která mezi firmou Delphi Packard Electric CR, s.r.o., dodavatelem služeb projektu včetně realizátora projektu Restart pro Českolipsko 21

22 probíhala. Představitelé všech tří subjektů komunikovali směrem k propouštěným zaměstnancům v synergii, s pochopením a s projevem součinnosti s nastalou situací. V českých podmínkách není metoda outplacementu doposud aplikována v potřebném rozsahu. Přístup k pracovníkům propouštěným při restrukturalizaci podniků z organizačních důvodů se zatím ve většině případů řeší pouze prostřednictví odstupného a poté jsou ponecháni svému osudu. Ve vyspělých evropských zemích je systematická práce s pracovníky ohroženými snižováním stavů nebo rušením podniku, zajišťovaná většinou specializovanými subjekty, běžnou praxí. Např. ve Velké Británii aplikuje programy outplacementu více než 80 % společností 7. Jejich zkušenosti ukazují, že pouhé vyplacení odstupného problém propouštěných pracovníků neřeší, podstatně účinnější je aktivní řešení jejich budoucnosti. Pracovníci, kteří prošli programem outplacementu nachází práci dvakrát rychleji. Projekt potvrdil tyto zkušenosti a díky tomu, že ho realizovala zkušená společnost Grafton Recruiment s kořeny v Irsku, se v podmínkách ČR podařilo na konkrétním případu okresu Česká Lípa komplexní program péče o propouštěním akutně ohrožené zaměstnance nebo zaměstnance, kterým již byla předána výpověď realizovat v plném rozsahu. Od zvládnutí psychických dopadů této nové životní situace (zatímco ve VB mění lidé během svého života zaměstnání 4-5xa často se musí za prací stěhovat, čeští pracovníci jsou značně konzervativní, neradi mění zaměstnání a jsou velmi vázáni na místo), až po poskytnutí podpory a odborného vedení při všech aktivitách nezbytných k nalezení nové práce. Projekt potvrdil, že programy outplacementu zajišťované specializovanou firmou se velmi dobře kombinují se službami poskytovanými kontaktními místy Úřadu práce. Ty sice mají dobrý přehled o situaci na trhu práce v okrese, ale vzhledem ke svému profesionálnímu obsazení a dalším povinnostem, nemají prostor ani odbornou kapacitu zajišťovat individuální pomoc a poradenství jednotlivým pracovníkům ohroženým ztrátou pracovního místa. Problémem systémové povahy, který negativně ovlivňuje kapacitu pracovníků realizačního týmu i dodavatelské firmy a narušuje jejich koncentraci na realizaci jednotlivých aktivit a zejména na zajišťování přímých kontaktů s cílovou skupinou a zaměstnavatelskými firmami, je vysoká administrativní náročnost spojená s realizací projektu. Přitom právě přímé kontakty a intenzivní komunikace je jednou z důležitých podmínek pro úspěšnost projektu. Aby mohli tyto kontakty zajistit, členové realizačního týmu i dodavatelské firmy musí často vyřizování velmi rozsáhlých a náročných administrativních požadavků věnovat svůj volný čas. Vzhledem k tomu, že realizaci projektu zajišťují převážně ženy, je nalezení souladu mezi pracovním a rodinným životem často velmi obtížné. Tuto skutečnost jsme již konstatovali v ROV 2010, zlepšení se dá předpokládat v novém programovém období , protože zjednodušování administrativní náročnosti využívání pomoci z evropských fondů patří k prioritám EU. Přesto se však v případě hodnoceného projektu všem pracovnicím a pracovníkům, kteří se na realizaci projektu podíleli, podařilo zvýšeným a nadstandardním nasazením tento problém do značné míry eliminovat

23 Graf č. 1: Důvod k účasti na projektu Restart znamená novou šanci Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS

24 Graf č. 2: Spokojenost CS s projektem Restart znamená novou šanci Celková spokojenost cílových skupin s projektem ,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% Zdroj: dotazníkové šetření IREAS 2013 Graf č. 3: Doporučení účasti v projektu Restart znamená novou šanci Zdroj: dotazníkové šetření IREAS

25 Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 25

26 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Výsledky Dlouhodobé výsledky Hromadné propouštění zaměstnanců firem ohrožených strukturálními změnami vyvolanými hospodářskou krizí v letech Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým (projektová a finanční.manažerka, poradci pro CS, odborný pracovník pro TP) Dodavatel služeb Grafton Recruiments, s.r.o. Zpracování indiv. projektových profilů účastníkůzástupc Tematická školení (dovednosti pro uplatnění na TP, fin. gramotnost, IT, soft doved). Realizace exkurzí účastníků do podniků - potenc.zaměstna Ověřený systém monitoringu TP, spolupráce s302 zaměstnavateli 1552 úspěšných absolventů kurzů (témat. školení) Realizace 353 rekvalifikačních kurzů Získání nových dovedností rekvalifikací pro 302 účastníků projektu Zaměstnání 561 účastníků projektu Snížení nezaměstnanosti a zvýšení kvality života a zajištění stability rodin v okrese Česká Lípa Zprostředkování zaměstnání pro cílovou skupinu 26

27 2. Oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti 2.1 Výrazně úspěšné projekty Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji Název projektu Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji Číslo projektu CZ.1.04/2.1.01/ Výše rozpočtu (Kč);% dotace ,00 Kč; 100 Termín realizace projektu Územní dopady projektu Zlínský kraj Název subjektu Euroface Consulting, s.r.o. Oblast působnosti subjektu Vzdělávací a poradenské instituce Adresa Komenského náměstí 381, Kroměříž Webové stránky Projektový manažer Ing. Kateřina Nevřalová Přehled terénního šetření Individuální rozhovor Ing. Kateřina Nevřalová Dotazníkové šetření Vzhledem ke skutečnosti, že realizátor projektu již šetření v cílové skupině provedl, byl výzkum cílové skupiny proveden metodou proxy 27

28 Úvod Externí evaluace projektu s názvem Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji byla provedena 18 měsíců po ukončení projektu. Cílem této případové studie je vyhodnocení dopadů projektu a posouzení udržitelnosti projektu. Externí evaluace navazuje na případovou studii tohoto projektu realizovanou v rámci Ročního operačního vyhodnocení OP LZZ Pro sběr dat bylo využito metody desk-research, proxy šetření 8 a individuálního hloubkového rozhovoru uskutečněného s projektovou manažerkou Ing. Kateřinou Nevřalovou. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny adekvátními analytickými postupy 9 ; v poslední fázi zpracování případové studie byla provedena syntéza poznatků (kdy bylo připraveno zejména poučení z realizace založené na silných a slabých místech projektu) a byly sestaveny souhrnné závěry. Výsledky zhodnocení projektu Projekt s názvem Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji probíhal 18 měsíců v období od1. května 2010 do 31. října 2011 ve městech Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Hulín, Koryčany, Morkovice-Slížany, Uherské Hradiště, Popovice, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Poteč a Zlín. Projekt spočíval v založení dlouhodobé spolupráce s klientem od počáteční diagnostiky přes vzdělávání a zprostředkování zaměstnání až po poradenství. Cílovou skupinou projektu byly osoby ze znevýhodněných skupin na trhu práce: fyzické osoby do 25 let, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let a fyzické osoby starší 50 let, které měly zájem o práci, ale nebyly evidovány na Úřadu práce. Fyzické osoby starší 50 let byly později z projektu vyřazeny, neboť se ukázalo, že tato cílová skupina vyžaduje odlišný přístup k řešení potřeb spojených s uplatněním na trhu práce. Realizátor se tedy zaměřil výlučně na osoby do 25 let a na osoby pečující o dítě do 15 let; zaměření na tyto dvě cílové skupiny navíc umožnilo realizátorovi využít synergického efektu daného demografickou podobností obou cílových skupin, analogickým přístupem k uplatnění na trhu práce a stejnou etapou životního cyklu, v níž se zástupci obou cílových skupin nacházejí. Závazné hodnoty všech monitorovacích indikátorů byly splněny, což představuje vytvoření 38 podpořených pracovních míst (22 žen, 16 mužů), 53 podpořených osob a 13 úspěšných absolventů kurzů. Evaluátor vycházel z údajů ze závěrečné monitorovací zprávy ze dne Šetření prováděné proxy-formou je metodou, kdy je hodnocení uskutečněno v zastoupení ; v daném případě realizátor na základě detailní znalosti jednotlivých zástupců cílové skupiny a podle výsledků již dříve provedeného šetření v cílové skupině uvedl odpovědi na otázky týkající se výsledků, dopadů a udržitelnosti projektu. Důvodem použití této metody je skutečnost, že primární šetření v rámci cílové skupiny bylo již dle sdělení příjemce podpory provedeno. Výhodou této metody je faktická eliminace obtrusivních požadavků adresovaných zástupcům cílové skupiny při srovnatelné externí validitě (v daném kontextu je totiž vychýlení odhadu srovnatelné s výběrovým vychýlením primárního šetření). 9 Kvalitativní informace pocházející především z hloubkového rozhovoru byly zpracovány metodou obsahové analýzy; kvantitativní data byla vyhodnocena pomocí matematicko-statistických postupů (např. četnostní analýza). 28

29 Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet nově vytvořených pracovních míst celkem Počet podpořených osob celkem Počet úspěšných absolventů kurzů celkem Zdroj: Monit7+ Hodnoty monitorovacích indikátorů projektu byly dle rozhovoru s příjemcem splněny již v době realizace Ročního operačního vyhodnocení OP LZZ Tehdy však evaluátor neměl k dispozici závěrečnou monitorovací zprávu, neboť v té době ještě nebyla schválena. Z hlediska naplnění plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů lze tedy považovat realizovaný projekt za úspěšný. Mezi klíčové faktory úspěchu patří především dlouholeté zkušenosti realizátora projektu se vzděláváním a poradenstvím cílové skupiny, detailní znalosti realizátora týkající se situace na trhu práce ve Zlínském kraji a systematicky prováděné konzultace se svazy a sdruženími působícími ve Zlínském kraji, intenzivní komunikace s potenciálními zaměstnavateli a těsný kontakt s úřady práce ještě před začátkem realizace samotného projektu. Zásadní pro úspěch projektu bylo zařazení aktivity tvorby pracovních míst. Celkem bylo vytvořeno 38 nových pracovních míst, přičemž v době realizace externí evaluace bylo zachováno 36 pracovních míst u malých a středních podniků ze Zlínského kraje. Z pohledu celkového výsledku projektu je významná zkušenost realizátora, který poukazuje na skutečnost, že hlavním důvodem zapojení jednotlivých malých a středních podniků (NERA, Galvena, s.r.o., Hotel Podhoran, s.r.o., Hydroma spol. s r.o., JH Nábytek, s.r.o., BKP Group, a.s., OTR-KS, s.r.o., Michal Šmotek, Rodinné centrum Kamarád Nenuda, o.s., Euroface Consulting, s.r.o., Fit Vitalita, s.r.o., Jitka Dopitová, Extra Net Elinst a Finst Trade, s.r.o.) byly mzdové příspěvky na nově vytvořená pracovní místa. Nově byla vytvořena pracovní místa například na těchto pozicích: vedoucí dětského kolektivu, instruktor kreativních programů a cvičení rodičů s dětmi, manikérka, účetní, cvičitel zdravotní tělesné výchovy a zdravotnický pracovník. V rámci této případové studie byla hodnocena zejména celková spokojenost zástupců cílové skupiny s participací v jednotlivých aktivitách v rámci projektu a dopad aktivit na cílovou skupinu. Celková velikost cílové skupiny činí 53 osob; uváděné výsledky se vztahují ke všem 53 osobám. Lze konstatovat, že účastníci projektu byli s jednotlivými aktivitami velmi spokojeni (84 %) a spíše spokojeni (16 %), což je patrné z grafu č. 1. Do projektu se všichni účastníci zapojili z vlastní iniciativy a všichni by doporučili účast v projektu dalším zájemcům. Tomu odpovídá i zájem o vzdělávací aktivity, který podle příjemce dodnes přetrvává mezi zástupci cílové skupiny, kteří nebyli v rámci projektu podpořeni. Opakovaně se totiž ptají po nových příležitostech. 29

30 Graf č. 1: Celková spokojenost účastníků s projektem: 16% 0% 84% velmi spokojen/a spíše nespokojen/a Zdroj: Euroface Consulting, s.r.o. spíše spokojen/a velmi nespokojen/a n Připravený poradenský program nabízel bilanční a pracovní diagnostiku a individuálně motivačně zaměřené poradenství spojené s rekvalifikačními kurzy. Podpořeným osobám tak projekt umožnil získat nejen znalosti přímo využitelné na trhu práce, ale velké části těchto osob umožnil také získání nezbytných pracovních zkušeností. Zapojení do projektu účastníkům v jejich pracovním životě velmi pomohlo (92 %) či spíše pomohlo (8 %); významnou pomocí bylo jednak zprostředkování kontaktu s konkrétními zaměstnavateli a možnost získat praxi. S ohledem k zaměření projektu (náplň a zaměření rekvalifikačních kurzů) je jeho přínos pro soukromý život významně nižší (viz graf č. 3). Graf č. 2: Zapojení osob v projektu v pracovním životě Graf č. 3: Zapojení osob v projektu v soukromém životě 8% 0% 0% 6% 8% 92% 86% velmi pomohlo spíše pomohlo velmi pomohlo spíše pomohlo spíše nepomohlo vůbec nepomohlo spíše nepomohlo vůbec nepomohlo Zdroj: Euroface Consulting, s.r.o. O míře přínosu projektu vypovídá zjištění, že přibližně polovina účastníků projektu dodnes využívá poznatky získané a osvojené v rámci jednotlivých aktivit projektu (graf č. 4). 30

31 Graf č. 4: Využitelnost poznatků z projektu v pracovním životě 0% 46% 13% 41% velmi využívá spíše nevyužívá spíše využívá velmi nevyužívá n Zdroj: Euroface Consulting, s.r.o. Relativně vysoká míra využívání poznatků souvisí s tím, že vysoký podíl účastníků projektu stále setrvává na pracovních pozicích, které získali v rámci svého zapojení v projektu. Díky provázání vzdělanostního a osobního rozvoje projekt přispěl k orientaci zúčastněných osob na trhu práce a k upřesnění oborů, ve kterém mohou jednotliví účastníci profesně působit. Současně bylo projektem posíleno sebevědomí zúčastněných osob a projekt přispěl k sebereflexi a dalšímu rozvoji těchto osob. Účastníci poradenského programu získali cenné informace o svých schopnostech a dovednostech a byly jim poskytnuty rady, kterému z oborů se do budoucna dále profesně věnovat. Rekvalifikační kurzy umožnily podpořeným osobám získat potřebné znalosti, zatímco vytvořená pracovní místa napomohla účastníkům získat nezbytné pracovní zkušenosti. Pracovní místa byla zachována i po ukončení projektu. Jednotlivé aktivity projektu přispěly k získání potřebných odborných znalostí a prvotních zkušeností účastníků ve vhodných oborech. Do budoucna tak lze očekávat jejich další setrvání na trhu práce a v případě nezaměstnanosti snazší nalezení nového pracovního místa. V současné době je stále zaměstnáno 36 osob na projektem vytvořených místech (z původního počtu 38 pracovních míst). Z uvedených důvodů lze projekt hodnotit jako úspěšný. Vzdělávání a poskytování poradenství cílové skupiny nebylo po ukončení projektu realizováno. Realizátor projektu však je v přímém kontaktu s jednotlivými zaměstnavateli zaměstnávající zástupce cílové skupiny; v rámci tohoto kontaktu realizátor poskytuje zaměstnavatelům poradenství a na druhé straně získává informace o jednotlivých účastnících projektu. Na základě výsledků hloubkového rozhovoru se zástupkyní realizátora projektu, který je v přímém kontaktu se zaměstnavateli účastníků, lze očekávat, že 36 z nově vytvořených pracovních míst bude dlouhodobě udržitelných Výchozí situace a cíl projektu Projekt byl reakcí na finanční a ekonomickou krizi, která postihla Českou republiku po roce 2009 a způsobila zvýšenou nezaměstnanost. Průměrná míra nezaměstnanosti se ve Zlínském kraji zvýšila z 31

32 5,5 % v roce 2008 až na 10,4 %v roce Situace v kraji byla ve srovnání s ostatními regiony ČR signifikantně horší 10 v několika ohledech: průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl v kraji vyšší než v ostatních krajích ČR (činil 39,6 let), podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 6 měsíců) činil 52,6 % oproti průměru ČR, který byl 49,1 %. Ve Zlínském kraji byl v neposlední řadě zjištěn třetí nejvyšší podíl osob pečujících o závislého člena mezi uchazeči o zaměstnání. Cílem projektu bylo pomocí cílených opatření na trhu práce ve Zlínském kraji přispět ke zmírnění dopadů ekonomické krize. Cíle projektu bylo dosaženo: zapojení 53 účastníků (zájemců o zaměstnání znevýhodněných na trhu práce: fyzické osoby (FO) do 25 let, FO pečující o dítě do 15 let), realizací bilanční a pracovní diagnostiky a poradenství za účelem zjišťovaní osobních a kvalifikačních předpokladů pro volbu zaměstnání a motivace zájemců k udržitelnosti zaměstnání, nabídky rekvalifikačních kurzů zúčastněným osobám, vytvoření nových pracovních míst v malých a středních podnicích Zlínského kraje. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo a realizováno celkem pět klíčových aktivit: Kontakt s cílovou skupinou, Diagnostika a poradenství, Rekvalifikace, Podpora vytváření nových pracovních míst, Projektové řízení. Za stěžejní aktivity projektu lze považovat získání osob pro účast v poradenském programu, jejich následné vzdělávání a zapojení do pracovního procesu (na nově vytvořená místa, pro něž byla zaměstnavatelům 6 měsíců poskytována 100% finanční podpora na úhradu mzdových nákladů). Vedlejší aktivitou, která však byla účastníky projektu velmi dobře přijata a vyhledávána, bylo organizování hromadných seminářů vztahujících se k problematice zvýšení konkurenceschopnosti na trhu práce a rozvíjejících osobnostní rozvoj v oblasti měkkých dovedností. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 10 Na základě dat k roku

33 Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Cílená opatření na trhu práce ve Zlínském kraji Silná místa projektu Existence kontaktu a intenzivní komunikace se zaměstnavateli účastníků projektu Zaměstnavatelé se rekrutují jak z podnikatelské sféry, tak také z neziskového sektoru Různorodé spektrum zaměstnavatelů umožňujících lépe zohlednit potřeby a očekávání cílové skupiny Pečlivá diagnostika cílové skupiny, která umožnila eliminovat nevhodné a necitlivé umístění na trh práce Slabá místa projektu Chybí systematický a přímý kontakt s cílovou skupinou Zdroj: Vlastní zpracování Konkretizace Konkretizace - Realizátor projektu byl v přímém kontaktu se zaměstnavateli účastníků, prostřednictvím kterého současně získával informace o jednotlivých účastnících. Negativně lze hodnotit neexistenci kontaktu a absenci komunikace přímo s cílovou skupinou projektu (poskytování následného poradenství pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti pracovních míst byl jeden z cílů projektu). Závěr Projektové aktivity lze z dlouhodobého hlediska hodnotit jako úspěšné. V rámci projektu bylo vytvořeno 38 nových pracovních míst a v současné době je stále zachováno 36 z nich. Na jedné straně jsou účastníci projektu aktivně zapojeni na trhu práce a na straně druhé jednotliví zaměstnavatelé získali kvalifikovanou a motivovanou pracovní sílu. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Uvedený model dává do souvislosti hlavní charakteristiky projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 33

34 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Rozpočet ,00 Kč Kontakt s cílovou skupinou Termín realizace od do Diagnostika a poradenství 34 zachovalých míst Zvýšení kvalifikace účastníků projektu Motivovaná pracovní síla Vyšší míra nezaměstnanosti znevýhodněných skupin osob ve Zlínském kraji Realizační tým (finanční a projektový manažer) Výsledky dotazníkového šetření Rekvalifikační kurzy Vytváření nových pracovních míst Projektové řízení 53 podpořených osob 13 úspěšných absolventů kurzů Zvýšení orientace na trhu práce Nalezení vhodného oboru Aktivní zapojení na trhu práce Konzultace s ÚP Komunikace se zaměstnavateli 34

35 2.1.2 Vzdělání praxe- zaměstnání Název projektu Číslo projektu Vzdělání praxe - zaměstnání CZ.1.04/2.1.00/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Jihomoravský kraj Úřad práce Brno-město Veřejná správa Křenová 25/27, Brno Mgr. Pavel Ondrák Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Mgr. Pavel Ondrák, Vedoucí referátu projektů EU , osloveno 100 z celkového počtu 202 účastníků, odpovědělo 45 respondentů, tj. 22 % z cílové skupiny 35

36 Úvod Externí evaluace projektu Vzdělání praxe - zaměstnání proběhla 10 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaného rozhovoru se zástupcem realizátora projektu a dotazníkového šetření u cílových skupin. Následně byla data zpracována metodou kvalitativní analýzy. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Vzdělání praxe zaměstnání, který probíhal po dobu 36 měsíců v Jihomoravském kraji v rámci oblasti podpory 2.1 OP LZZ, pomohl zajistit 202 vykonaných stáží v úřadech veřejné správy a následně získání zaměstnání pro celkem 70 uchazečů o zaměstnání ze znevýhodněné skupiny absolventů středních a vysokých škol v evidenci některého z jihomoravských úřadů práce. Projektový návrh přitom počítal s umístěním pouhých 30 zástupců cílových skupin na pracovní místa. Celkově tak byla cílová hodnota překročena více než dvojnásobně. Projekt je kladně hodnocen jak zástupcem realizátora, tak ze strany cílových skupin. Realizátor spatřuje za úspěchem projektu zejména vhodnou kombinaci cílové skupiny, kterou byli absolventi středních škol do 25 let věku nebo vysokých škol do 30 let věku s minimální nebo žádnou praxí, a aktivit projektu, jehož hlavním cílem bylo poskytnout cílové skupině tak potřebnou praxi. Tuto praxi absolventi získávali na pracovištích veřejné správy, ať již šlo o státní správu nebo územní samosprávu. Velká část účastníků projektu získala po skončení projektu zaměstnání právě na úřadech, kde vykonávali praxi. Hlavní přínos pro cílovou skupinu tak byl v získání praxe a pracovních návyků, které jsou zaměstnavateli často vyžadovány. Projektu se účastnilo celkem 202 zástupců cílových skupin, což je o 22 více, než s čím počítal projektový návrh. Pozitivně hodnotí účast v projektu samotné cílové skupiny, jak ukazuje dotazníkové šetření, ve kterém odpovědělo 45 zástupců cílových skupin. Tímto dotazníkovým šetřením bylo osloveno 100 náhodně vybraných zástupců cílových skupin, z celkem 202 účastníků projektu. Dotazník tedy zodpovědělo více než 22 % všech účastníků projektu11. Téměř všichni účastníci by doporučili účast v projektu i dalším lidem. Většina z respondentů se do projektu zapojila aktivně a sami se k účasti přihlásili. Velká většina z nich považuje účast v projektu za zajímavou a přínosnou. Přibližně polovina z nich49 %) intenzivně využívá poznatky z projektu ve svém pracovním životě. Respondenti v tomto případě hodnotili primárně znalosti nabyté v rámci vzdělávací části projektu. To, že poznatky z projektu využívá pouze polovina účastníků, je dáno dvěma důvody. Prvním je, že se jednalo o vzdělávání v oblasti IT, která některým účastníkům vzhledem k jejich věku a vzdělání nepřinesla žádné výraznější nové poznatky. Druhým důvodem je to, že ne všichni získali práci a mohou tudíž využívat poznatky v práci. 36 % respondentů uvedlo, že jim účast v projektu výrazně 11 Dotazníkovým šetřením bylo osloveno 100 náhodně vybraných účastníků projektu. Navrácených vyplněných dotazníků bylo 45, což představuje návratnost 45 % a vzorek 22 % z celkového počtu cílových skupin. Statisticky lze získaný vzorek považovat za signifikantní. Non response bias byla v tomto případě ověřena testem z pohledu dosažení hlavního cíle projektu, tj. získání zaměstnání. Ze slovních odpovědí vyplynulo, že 16 respondentů, tj. cca třetina, získala novou práci. To odpovídá celkovým výsledkům projektu, kdy novou práci získalo 70 z 202 účastníků projektu, tedy rovněž přibližně třetina. Tento provedený test non response bias naznačuje, že výsledky šetření lze považovat za reprezentativní. 36

37 pomohla i v jejich osobním životě, a 53 % považuje účast v projektu za výrazně přínosnou v jejich pracovním životě. V tomto případě se respondenti odkazovali na získanou praxi či přímo práci. Za největší přínos považují respondenti z řad cílových skupin fakt, že se jim podařilo díky projektu získat nové zaměstnání, ať již u jiného zaměstnavatele, nebo u zaměstnavatele, u kterého vykonávali pracovní stáž. Podle odpovědí však byla účast v projektu přínosná i pro cílové skupiny, které nakonec práci nezískaly. I tito lidé totiž uvádějí pozitivní přínosy ve smyslu častějších pozvání na výběrové pohovory u potenciálních zaměstnavatelů. U dotazu na celkovou spokojenost se zapojením do projektu z uvedených odpovědí jasně vyplývá, že účastníci projektu byli převážně velmi spokojeni. Cílové skupiny na projektu oceňovaly zejména to, že měly možnost jednak získat praxi a dále také se seznámit s fungováním úřadů a celkově získat pracovní návyky, které jsou ceněny zaměstnavateli. Evaluátor považuje projekt za úspěšný zejména díky tomu, že se podařilo sladit potřeby znevýhodněné cílové skupiny (nedostatek, respektive žádná pracovní praxe a minimální pracovní návyky) s navrženými aktivitami (proškolení a zajištění až roční praxe na úřadech), které odstraňovaly příčinu znevýhodnění cílové skupiny. Výrazný zájem byl i ze strany úřadů, na nichž účastníci projektu vykonávali pracovní praxi. Zde byly evidentní dvě příčiny motivace, a to možnost získat pracovníka až na jeden rok zdarma (mzdy stážistů byly hrazeny z prostředků OP LZZ) a současně si bez finančního rizika otestovat, případně rovnou vychovat perspektivní zaměstnance. Za výrazný faktor úspěchu rovněž považujeme cílení na skupinu absolventů středních škol s maturitou, případně absolventů vysokých škol, doplněných o osoby vracející se na trh práce po mateřské dovolené. Z řízeného rozhovoru s představitelem realizátora, ale i z otevřených odpovědí v dotazníkovém šetření totiž vyplývá, že se jedná o silně motivovanou a perspektivní cílovou skupinu (s dobrým vzděláním a ochotou pracovat), které projekt pomohl odstranit největší (a často jediný) hendikep, a to nedostatek praxe. Výchozí situace a cíl projektu Návrh tohoto regionálního individuálního projektu reagoval na potřeby jedné z nejvíce znevýhodněných skupin na trhu práce skupinu absolventů škol. Konkrétně byli cílovou skupinou absolventi středních škol s maturitou do 25 let věku, absolventi vysokých škol do 30 let věku a osoby vracející se na trh práce po skončení mateřské dovolené. Podmínkou bylo, aby tyto osoby byly vedeny jako nezaměstnané v evidenci některého z jihomoravských úřadů práce. Předkladatel projektu Úřad práce Brno-město vycházel při návrhu projektu jednak z vlastních zkušeností s prací s touto cílovou skupinou, jednak z analýzy statistik trhu práce, které jsou úřadem práce vedeny. Při navrhování vhodných aktivit vycházel realizátor rovněž z průzkumu mezi zaměstnavateli, z něhož vyplynulo, že jenom necelá čtvrtina zaměstnavatelů (23 %) je ochotna zaměstnat absolventy bez praxe. Inspirací pro návrh tohoto projektu byl podobný projekt, který byl pilotně úspěšně realizován úřadem práce v Příbrami. Na základě příbramského projektu a vlastních zkušeností s cílovou skupinou byl připraven hodnocený projekt. Cílem projektu bylo zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti cílové skupiny na trhu práce v Jihomoravském kraji. Tohoto cíle mělo být dosaženo zejména prostřednictvím poskytnutí 6 až 12 měsíční praxe doplněné o základní informace o pracovních vztazích a návycích a rekvalifikace 37

38 v oblasti IT zakončené získáním mezinárodně uznávaného certifikátu ECDL. S ohledem na vykázané výstupy projektu i zpětnou vazbu od cílových skupin lze konstatovat, že tento cíl byl splněn. Důkazem je zaměstnání celkem 70 účastníků projektu z celkového počtu 202, kteří v rámci projektu absolvovali praxi. To znamená, že více než jedna třetina nezaměstnaných, kteří prošli projektem, se díky aktivitám projektu uplatnili na trhu práce. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem deset klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány. V první fázi byl vybrán dodavatel, který zajišťoval většinu činností. Tímto dodavatelem byla společnost Počítačová služba s.r.o. Přestože se jednalo o první spolupráci s tímto dodavatelem, tak se tato spolupráce osvědčila natolik, že s ním Úřad práce Brno-město spolupracuje i nadále po skončení projektu. Podmínkou výběrového řízení bylo, aby dodavatel byl současně pracovní agenturou a mohl jako taková zaměstnávat cílovou skupinu a následně je umisťovat na praxi do úřadů. Umisťování do soukromých firem nebylo dle právního výkladu, který si nechal realizátor zpracovat, možné, neboť by tím vznikala pracovní agentuře veřejná podpora. Limit de minimis by tak byl velmi brzy vyčerpán a projekt by nemohl být v takovém rozsahu realizován. V případě umisťování do úřadů tento problém nevznikal. Zástupci zapojených úřadů oceňovali zejména možnost získat na 6 až 12 měsíců pracovníka, který byl hrazen mimo rozpočet organizace z prostředků OP LZZ. Spokojenost úřadů poskytovatelů stáží -s projektem proto byla vysoká a poptávka po stážistech dokonce výrazně převyšovala finanční možnosti projektu. Po výběru účastníků projektu z řad cílových skupin proběhl celkem čtyřdenní informační blok, jehož cílem bylo seznámit cílovou skupinu jednak s projektem, jednak se základní problematikou legislativy v oblasti trhu práce. Součástí tohoto úvodního bloku byl i pohovor a testování účastníků projektu, na základě kterých jim byl následně doporučen rekvalifikační kurz v oblasti IT (ECDL) a nalezena možnost praxe. Dle vyjádření zástupce realizátora ukázaly zkušenosti během projektu, že tento rozsah je nadhodnocený. V navazujících aktivitách po skončení projektu tak byl tento blok zkrácen na rozsah dvou dnů, což považují za dostačující. Účastníci rovněž získali vzdělání formou akreditovaného rekvalifikačního kurzu v oblasti IT, jehož výstupem bylo získání mezinárodně uznávaného certifikátu ECDL. Přestože bylo v návrhu projektu počítáno i s dalšími rekvalifikačními kurzy, ty nakonec nebyly realizovány a zůstalo pouze u vzdělávacích kurzů na obsluhu osobního počítače, které byly zakončeny certifikátem ECDL. Tento kurz byl v rozsahu hodin. Jiné plánované rekvalifikační kurzy (návrh projektu počítal s kurzem administrativní pracovník a účetnictví ), nebyly realizovány, neboť v průběhu projektu bylo shledáno jako účelnější využít prostředky na realizaci stáží, neboť právě ty měly zásadní význam pro naplnění cílů projektu. Samotnými účastníky vzdělávání byla tato povinná aktivita vnímána nejednoznačně. Zatímco někteří oceňovali možnost rozšíření znalostí v oblasti obsluhy počítače a získání mezinárodně uznávaného certifikátu ECDL, jiní poukazovali na to, že cílová skupina, kterou byli mladí absolventi s maturitou či dokonce vysokou školou, většinou již má dostatečné znalosti práce s počítačem. Tyto kurzy by tak byly vhodnější spíše pro jinou cílovou skupinu, například nezaměstnaní nad 50 let. Evaluátor se 38

39 v tomto případě domnívá, že zaměření kurzů na počítačové znalosti a dovednosti bylo s ohledem na cílovou skupinu spíše zbytné. Klíčovou fází projektu byla realizace stáží zástupců cílové skupiny na úřadech a pracovištích veřejné správy. Tato aktivita probíhala tak, že vybraný dodavatel, který byl současně pracovní agenturou, zaměstnal účastníky projektu. Na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance byl potom tento zaměstnanec přidělen na práci na některém úřadě veřejné správy. Pracovník stážista dostával za svoji práci mzdu od pracovní agentury. Tato mzda byla hrazena z prostředků projektu (OP LZZ), přičemž úřad, na kterém pracovník praxi vykonával, za tuto práci neplatil nic. Účast na projektu tak byla výhodná pro obě strany: zástupci cílové skupiny získali na 6 až 12 měsíců zaměstnání a tolik potřebnou praxi, zatímco úřad získal pracovníka zadarmo (tedy za peníze OP LZZ). Dle vyjádření zástupce Úřadu práce byl díky oboustranné výhodnosti o účast v projektu velký zájem jak ze strany cílových skupin, tak ze strany úřadů. Zájem o účast v projektu by byl i ze strany soukromých subjektů, nicméně zde komplikovala jejich zapojení nařízení týkající se veřejné podpory. Ze zmíněných deseti klíčových aktivit, z nichž některé byly čistě obslužné (Příprava realizace projektu, Publicita projektu, Monitoring trhu práce a zprostředkování zaměstnání a odborné praxe a Řízení a monitoring projektu) byla pro úspěch projektu nejdůležitější právě aktivita Odborná pracovní praxe. Na tom se shodují jak zástupce realizátora, tak zástupci cílové skupiny i evaluátor. Dalšími aktivitami, které vedly k dosažení cíle a konečnému úspěchu projektu, byly aktivity zaměřené na vzdělávání, které zahrnovaly Vstupní blok, Rekvalifikace zvýšení znalostí v oblasti IT a administrativy a Individuální poradenství a podpora. Tyto tři aktivity považuje evaluátor i realizátor za podpůrné a doplňující odborné praxe. Jak již bylo uvedeno výše, byl Vstupní blok v návrhu projektu mírně naddimenzován. Tato povinná čtyřdenní aktivita zahrnovala základní informovanost o projektu, vstupní informace o BOZP, dále přednášky na téma udržitelného rozvoje, rovných příležitostech a ochraně životního prostředí. Dále byly ve Vstupním bloku poskytnuty základní informace z oblasti legislativy spojené se zaměstnáním, nácvik prezentačních a komunikačních dovedností a diagnostika znalostí v oblasti IT. Již zmíněné zkrácení tohoto vstupního bloku ze čtyř na dva dny považujeme za optimální. Klíčová aktivita Rekvalifikace - zvýšení znalostí v oblasti IT a administrativy nebyla, dle názoru evaluátora, příliš vhodně zaměřena s ohledem na cílovou skupinu. Při případném opakování projektu se tak jeví jako vhodnější nahradit relativně jednoduché kurzy IT, které většinou tato cílová skupina nepotřebuje, nějakými vhodnějšími kurzy. Dle zkušeností evaluátora bývá v českém školství výrazně zanedbáván například rozvoj takzvaných měkkých dovedností. Přesto přibližně polovina respondentů z řad cílových skupin hodnotila kurzy IT pozitivně. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Projekt Vzdělání praxe zaměstnání prokázal, že vhodně navržený projekt může mít pro cílovou skupinu značný přínos, přičemž výsledky a dopady projektu mohou předčit i původní plán. V tomto projektu tak oproti plánovaným 30 nakonec získalo nové zaměstnání 70 zástupců cílových skupin. Tohoto pozitivního výsledku bylo dosaženo díky vhodné kombinaci cílové skupiny a aktivit projektu, které reagovaly přímo na největší potřebu cílové skupiny. Touto potřebou bylo získání dostatečné pracovní praxe, která je zaměstnavateli velmi často vyžadována. Projekt pak poskytl zástupcům cílové skupiny praxi, díky které více než třetina účastníků projektu získala zaměstnání. I ti zástupci cílové 39

40 skupiny, kteří nejsou v době realizace průzkumu zaměstnaní, však uvádějí zlepšení pozice na trhu práce díky realizované praxi. To se projevuje například tím, že jsou zváni na více pohovorů při výběrových řízeních, apod. Za silnou stránku realizace projektu tak lze jednoznačně považovat správně zvolenou kombinaci aktivit zaměřených na odstranění největších bariér cílové skupiny. Projekt však při své realizaci narážel i na určité bariéry, zejména legislativního charakteru. Konkrétně se jednalo o problematiku nemožnosti podpory společensky účelných pracovních míst ve státní správě a problematiku veřejné podpory. Současná legislativa neumožňuje vytváření takzvaných společensky účelných pracovních míst ve státní správě. To znamená, že podpora z OP LZZ nemohla být určena přímo pro zaměstnance úřadů. I z tohoto důvodu byla realizace projektu provedena přes prostředníka, kterým byla pracovní agentura. Ta zaměstnávala zástupce cílové skupiny, na jejichž mzdu získávala prostředky z OP LZZ. Tato pracovní agentura potom tyto pracovníky poskytovala zdarma úřadům, kde v rámci praxe tito zaměstnanci pracovali. Nakonec tak kvůli legislativním omezením musel být do celého procesu zapojen mezičlánek v podobě pracovní agentury. Přestože tento koncept v daném projektu fungoval, není, dle vyjádření zástupce realizátora, jeho opakování příliš pravděpodobné, zejména proto, že šlo určitým způsobem o obcházení platné legislativy. Podstatně jednodušší by z tohoto pohledu byla realizace praxí v soukromém sektoru. Zde však koncept naráží problematiku veřejné podpory. Zástupce realizátora v rozhovoru uvedl, že podle právního výkladu, který si nechali zpracovat, nemohla pracovní agentura zajišťovat stáže v soukromé sféře, protože by tím čerpala veřejnou podporu. Dle realizátora opírajícího se o provedený právní výklad by tuto veřejnou podporu nebylo možné přenést na soukromý subjekt, ve kterém by stážista pracoval, ale tuto veřejnou podporu by čerpala právě pracovní agentura. Ta by tímto způsobem velmi brzy vyčerpala limit veřejné podpory de minimis a nemohla by zajistit dostatek stáží pro cílovou skupinu. Paradoxně však dle zmiňovaného právního výkladu prý veřejná podpora nevzniká, pokud jsou stáže realizovány ve státní správě. Evaluátor neměl tento právní výklad k dispozici, vychází pouze ze zprostředkovaných informací realizátora, nicméně i s ohledem na znalost jiných případů konstatuje, že problematika veřejné podpory je na úrovni konkrétních případů často nejasná a právní výklady nejednoznačné. Doporučujeme proto zaměřit se na tuto problematiku v osvětových činnostech a poskytnout jednoznačný výklad, kdy k veřejné podpoře dochází a kdy ne, kdy ji lze přenést na další subjekt a doprovodit tento výklad i konkrétními příklady. Závěr Projekt Vzdělávání praxe zaměstnání ukázal, že vhodná kombinace cílové skupiny a aktivit projektu může vést k velmi dobrým výsledkům. V tomto případě je výsledkem vytvoření 10 nových pracovních míst a zaměstnání celkem 70 účastníků cílových skupin, tj. absolventů škol a osob vracejících se na trh práce, kteří byli v době vstupu do projektu v evidenci uchazečů o zaměstnání. Dlouhodobě lze očekávat zlepšení postavení cílové skupiny, která prošla projektem, na trhu práce. To potvrzují i názory cílové skupiny vyjádřené v realizovaném dotazníkovém šetření, kdy respondenti uváděli citelné zlepšení pozice na trhu práce při absolvovaných výběrových řízeních. 40

41 Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 41

42 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Vysoký počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání ze znevýhodněné skupiny absolventů středních a vysokých škol. Neochota zaměstnavatelů přijímat pracovníky s nedostatečnou nebo žádnou pracovní praxí. Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým(finanční a projektový manažer) Dodavatelé: 1. Pracovní agentura Počítačová služba s.r.o. 2. Právní poradenství Mgr. Filipský Vstupní školení pro 202 zástupců cílové skupiny Školení cílové skupiny v kurzech IT s cílem udělit certifikát ECDL Realizace stáží v délce 6 12 měsíců pro 202 účastníků CS Poradenství pro CS Tvorba nových pracovních míst pro CS udělených certifikátů ECDL pro cílové skupiny 202 vykonaných stáží v úřadech veřejné správy 10 vytvořených pracovních míst pro CS Získání praxe pro 202 zástupců cílové skupiny Zaměstnání 70 zástupců znevýhodněné cílové skupiny absolventů bez praxe Snížení nezaměstnanosti v regionu Jihomoravského kraje ve skupině absolventů SŠ a VŠ bez praxe

43 2.1.3 PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka Název projektu Číslo projektu PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka CZ.1.04/2.1.00/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,03 Kč ; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Ústecký kraj Úřad práce v Mostě Trh práce Adresa Tř. Budovatelů 1989, Most, Webová adresa Projektový manažer Mgr. Alena Zieglerová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny Mgr. Alena Zieglerová Pro hodnocení přínosů/dopadů bylo využito výsledků z evidence UP poskytnuté projektovou manažerkou. 43

44 Úvod Externí evaluace projektu PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka proběhla necelý rok po ukončení realizace projektu. Cílem bylo vyhodnotit zejména krátkodobé výsledky projektu a zkušenosti s realizací. Pro sběr dat bylo využito desk-research a strukturovaného rozhovoru se zástupcem realizátora projektu. Při evaluaci bylo využito výsledků interního hodnocení dopadů, které realizoval příjemce dotace 6 měsíců po ukončení realizace. Celkové zhodnocení projektu Projekt PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka, který probíhal po dobu 35 měsíců v Ústeckém kraji v rámci oblasti podpory 2.1 OP LZZ, pomohl zvýšit kvalifikaci celkově 476 úspěšně podpořeným osobám. Původní cílová hodnota a plán předpokládal 400 úspěšně podpořených osob, ale dobrá praxe se velmi rychle rozšířila a poptávka silně převyšovala možnosti projektu. Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Podpora zaměstnanosti na Mostecku Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob - celkem Počet úspěšných absolventů kurzů - celkem Počet nově vytvořených pracovních míst - celkem Počet nově vytvořených pracovních míst - ženy Zdroj: Monit7+ Je nezbytné zdůraznit, že se jedná o první ucelený a specificky zaměřený projekt na úrovni kraje, který měl ambici řešit dlouhodobě problematickou situaci v sociálně vyloučených lokalitách. Pozitivní výsledky projektu (které jsou popsány dále) způsobily, že téměř totožný projekt byl následně realizovaný také pro okres Děčín. Benefitová žádost tedy byla z větší části využita pro přípravu dalšího projektu v okrese Děčín. Současně docházelo k intenzivní komunikaci na úrovni pracovníků ÚP. Dobrá praxe projektu se tímto způsobem rozšířila i do dalšího regionu v Ústeckém kraji, kde je velká koncentrace sociálně vyloučených lokalit. Do jisté míry lze označit projekt PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka jako průlomový. Díky projektu se podařilo dokázat, že práce s cílovou skupinou má výsledky, pokud se nabízené služby přesně zacílí na jednotlivé kategorie cílové skupiny. Pro účely této případové studie nebylo využito zpětné vazby účastníků cílové skupiny, kteří se zapojili do projektu. Nicméně projektový tým si zpracoval své vlastní hodnocení dopadů po ukončení projektu a jeho výsledky byly evaluátorovi sděleny. Zástupci ÚP analyzovali dopady projektu cca 6 měsíců po ukončení realizace projektu. Pro hodnocení nebyla využita databáze ČSSZ, ale interní 44

45 evidence z informačního systému Úřadu práce. Smyslem bylo zjistit, kolik obyvatel se vrátilo do evidence ÚP (po té, co jim byla v rámci projektu zprostředkována práce). Výsledky ukazují, že ze 476 osob, které aktivně participovaly na projektu, bylo 176 osob (37 %) uplatněno na trhu práce v průběhu realizace projektu. Obory uplatněných osob jsou různé. Obecně se často jednalo o řemeslné pozice, ale také bezpečnostní agentury i administrativní pracovníky. Dle původního předpokladu očekávali realizátoři projektu, že by mohlo dojít k uplatnění 25 % účastníků. Otázkou však bylo, jestli se uplatnění občané na trhu práce udrží i po ukončení projektu. A výsledky interní evidence ÚP ukázaly, že 6 měsíců po realizaci projektu působilo aktivně na trhu práce stále 29 % participujících zástupců cílové skupiny. Tyto výsledky byly dobrovolně zpracovány pracovníky ÚP a byly využity při žádosti o další, podobně zaměřený, projekt. V projektu byl prostor na umístění vybraných uchazečů na tzv. dotovaná pracovní místa. Realizátoři takto měli k dispozici prostředky na 100 pracovníků, jejichž místa mohla být dotována po dobu 12 měsíců. Jednalo se o částku 14 tis. Kč (tzv. superhrubé mzdy), což bylo na to období a daný region velmi atraktivní. Jednalo se o období začínající hospodářské krize a především v regionu s jednou z dlouhodobě nejvyšších nezaměstnaností v Česku. Nicméně zkušenosti ukázaly, že zaměstnavatelé byli velmi obezřetní a raději preferují prověřené (i když nedotované) pracovníky, než neprověřené zaměstnance s dotací. Avšak všechna dotovaná místa byla nakonec využita, ale překvapením bylo, že o ně nebyl až takový zájem, jako bylo předpokládáno na počátku realizace projektu. Celkově bylo tedy 100 pracovníků umístěno na dotovaná místa a 76 osob se uplatnilo i bez dotací. Pracovníci projektu se snažili v poslední fázi realizace projektu navíc provádět kulturně přívětivé šíření dobré praxe projektu. Jednalo se např. o šíření dobré praxe přes zaměstnavatele, kteří byli zapojeni do projektu a měli pozitivní zkušenosti s participujícími zaměstnanci. Na úrovni projektu tedy došlo ke snaze vyhodnotit dopady a přínosy projektu a výsledky ukazují, že projekt přispěl k řešení problematické situace v okrese Most. Za výrazný faktor úspěchu považuje evaluátor zejména rozfázování klíčových aktivit v projektu, kdy bylo velmi pozvolně a především motivačně pracováno se zástupci cílové skupiny. Navíc proběhla důsledná analýza poptávky a poskytované služby byly maximálně zacíleny pro jednotlivé kategorie sociálně vyloučených občanů (viz kapitola Klíčové aktivity projektu). Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu reagoval na potřeby specifické skupiny obyvatel, která má problémy s uplatněním na trhu práce. Tehdejší ÚP v Mostě (dnes ÚP ČR resp. krajská pobočka v Ústí nad Labem) inicioval tento projektový záměr z důvodu snahy o řešení situace na Mostecku. V období 2008 a 2009 byly v Mostě realizovány dva jiné projekty, kde jeden byl zacílen na zlepšení situace u nízko kvalifikované skupiny obyvatel a druhý projekt byl zacílený na rodiče na mateřské dovolené a jejich návrat na trh práce. Představitelé ÚP se tedy rozhodli směřovat další intervenci na zaměstnanost a podporu sociálně znevýhodněných skupin obyvatel. Pozitivním faktorem bylo také zahájení fungování agentury pro sociální začleňování (v roce 2008). V tomto období bylo nezbytné reagovat na situaci v 8 vyloučených lokalitách na Mostecku (cca 16,5 tisíc obyvatel, z toho cca 8 tisíc Romů), kde byla 3 5krát vyšší nezaměstnanost než v celém okrese. 45

46 Tyto lokality vycházejí z Mapy sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR (viz Před samotným zahájením psaní projektové žádosti byla navíc znovu provedena důsledná analýza poptávky ve vyloučených lokalitách. Navíc ÚP reagoval na obecnější kritiku Světové banky, která ve své zprávě z roku 2006 zmiňovala doporučení pro zapojení Romů na trh práce a také potřebu kategorizovat Romy podle vzdálenosti k práci (není možné hodnotit všechny zástupce cílové skupiny paušálně). Proto byly v rámci analýzy poptávky vytvořeny tři kategorie cílové skupiny (nezaměstnaní/příležitostně pracující, neaktivní/práci nehledající a mladí občané do 24 let). Na každou skupinu byly následně v projektové žádosti rozpracovány zvláštní aktivity. Předmětem projektu se z výše uvedených důvodu neměly stát pouze Romové, ale obecně všichni zástupci cílové skupiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Vycházelo se z předpokladu, že bez systémového zásahu by nebylo možné situaci v těchto lokalitách dlouhodobě a efektivně změnit. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem sedm klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány. Úvodní fáze projektu byla zaměřena na předvýběr cílových skupin (evidovaní uchazeči o zaměstnání splňující charakteristiku cílové skupiny). Tato aktivita byla provedena dodavatelem služeb, který se v dalších fázích věnoval vzdělávání a poradenským službám pro cílové skupiny. Ale přítomni byly také zástupci ÚP. Se všemi (před)vybranými účastníky byla uzavřena dohoda o účasti v projektu. Jednalo se však o nezávazné rozhodnutí. Nicméně pozdější zkušenosti ukázaly, že většina vybraných uchazečů se projektových aktivit následně aktivně zúčastnila. Klíčovým smyslem bylo rozdělení účastníků do 3 hlavních kategorií (nezaměstnaní/příležitostně pracující, neaktivní/práci nehledající a mladí občané do 24 let). Další významnou aktivitu představovalo skupinové poradenství, které mělo sloužit především k motivaci cílové skupiny pro další pokračování participace na projektu. Smyslem bylo získat důvěru cílové skupiny a ukázat, že se mohou dozvědět zajímavá témata, která jejich životy poznamenávají. Tímto vykrystalizovala nejvýznamnější témata, která byla v následujících fázích rozvíjena. Na toto prvotní skupinové poradenství bylo posléze navázáno s individuálním poradenstvím. Každý klient měl osobního poradce, se kterým mohl řešit své akutní problémy. Osobní poradci byli v projektu zaměstnáni právě pro tuto činnost. Následovala intenzivní fáze motivace a aktivizace, kde pro každou kategorii cílové skupiny byly připraveny služby, které by měly řešit jejich problémy. Nezaměstnaným osobám hledajícím práci byla poskytnuta pomoc při zprostředkování práce, případně jim byla poskytnuta nabídka na zvýšení kvalifikace. Lidem bez motivace k práci z důvodu zadlužení byly poskytnuty služby finančního poradenství různého charakteru (splátkové kalendáře aj.) Mladým osobám do 24 let byla věnována specifická pozornost, protože se jedná o perspektivní cílovou skupinu. Často se jednalo o snahu dokončit u zástupců této cílové skupiny nedokončené stupně vzdělání (základní či střední) a tím zvýšit jejich šance a možnosti na pracovním trhu apod. 46

47 Další fází bylo poskytování cílených rekvalifikací a praxe pro cílovou skupinu. Dodavatel služeb v úzké kooperaci se zástupci ÚP hledal vhodné možnosti pro rekvalifikace (na vybrané a požadované profese v okrese). Smyslem bylo zejména vhodně rekvalifikovat osoby se základním vzděláním na poptávané pozice. Nejčastěji se jednalo svářečské rekvalifikace či o získání řidičského oprávnění. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Realizace projektu PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka prokázala několik významných faktorů pro další aktivity v oblasti práce s cílovou skupinou ze sociálně vyloučených skupin: Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Podpora zaměstnanosti na Mostecku Silná místa projektu Analýza potřebnosti a zacílení aktivit Hodnocení dopadů a přínosů projektu Fázování aktivit projektu Slabá místa projektu Dotovaná pracovní místa Konkretizace Díky projektu se podařilo dokázat, že práce s cílovou skupinou má výsledky, pokud se nabízené služby přesně zacílí na jednotlivé kategorie cílové skupiny Realizátoři projektu hodnotili dopady projektu cca 6 měsíců po ukončení realizace a výsledky ukazují, že 29 % zástupců participující cílové skupiny se nevrátilo do evidence ÚP Velmi se osvědčilo rozfázování projektu a pozvolné motivování cílové skupiny, aby se účastníci zapojili do realizovaného projektu a využili nabízené služby Konkretizace Překvapivě se nabídka dotovaných pracovních míst neosvědčila tak, jak realizátoři projektu ve fázi plánování projektu předpokládali. Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnavatelé často stojí o prověřené a nedotované zaměstnance než o neznámé pracovníky, u kterých by mohly získat na 12 měsíců dotaci. Nicméně výsledný počet dotovaných míst nakonec odpovídal žádosti o dotaci Zdroj: Vlastní zpracování Závěr V rámci projektu se podařilo zpřístupnit uchazečům o zaměstnání, kteří bydlí ve znevýhodněném prostředí vyloučených lokalit, nabídky pracovních příležitostí a zvýšit možnosti pro uplatnění na trhu práce. Projektem byly podpořeny osoby žijící v socio-kulturně znevýhodněném prostředí prostřednictvím širokých možností nabízených služeb (poradenství, motivace, rekvalifikace s návaznou praxí, podpora uplatnění na trhu práce formou dotovaných pracovních míst i prostřednictvím pomoci při hledání nedotovaných pracovních míst). Vybrané služby byly vždy 47

48 důsledně zacíleny pouze na vybranou kategorii cílové skupiny. Právě taková kategorizace se jeví jako velmi podstatná pro řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách. Projekt také přispěl k posílení partnerství na lokální úrovni. Jedná se zejména o vztah mezi místními NNO, ÚP a zaměstnavateli. Nepřímo došlo také ke zvýšení povědomí místních obyvatel o možnostech a nezbytnosti začleňování sociálně vyloučených osob. Dlouhodobě lze očekávat zlepšení postavení cílové skupiny, která prošla projektem, na trhu práce. To potvrzují i dosavadní výsledky a hodnocení dopadů. Podstatné je však pokračovat v navazujících projektech a aktivitách. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 48

49 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Podpořit lidi žijící v socio-kulturně znevýhodněném prostředí Umožnit uchazečům z těchto lokalit zapojit se na trh práce Rozpočet ,03 Kč Termín realizace od do Realizační tým (finanční a projektový manažer) Důsledná analýza poptávky + Předvýběr cílové skupiny Skupinové poradenství a motivace cílové skupiny Aktivizace cílové skupiny a individuální poradenství Rekvalifikace cílové skupiny a možnost praxe u zaměstnavatele 476 podpořených (dlouhodobě nezaměstnaných) osob 176 umístněných uchazečů na trh práce v průběhu realizace projektu Řešení akutních problémů u jednotlivých kategorií cílové skupiny Umožnění zástupců CS prosadit se na trhu práce (díky rekvalifikacím s návaznou praxí, dotovaným pracovním místům aj.) Zlepšení postavení zástupců znevýhodněných skupin při hledání uplatnění na trhu práce Dodavatel služeb Zprostředkování zaměstnání (dotovaná i nedot. pracovní místa) 49

50 2.1.4 Komplexní poradensko- vzdělávací program s vytvořením pracovních míst Název projektu Číslo projektu Komplexní poradensko-vzdělávací program s vytvořením pracovních míst (Podané ruce) CZ.1.04/2.1.01/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace Pův. plán: ,65 Kč; skutečnost ,76 Kč, 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer (22 měs.) Ústecký kraj Vzdělávací společnost VSE, a.s. Chomutov Vzdělávací a poradenské instituce Cihlářská 4132, Chomutov Mgr. Ivana Rákosová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory , Mgr. Ivana Rákosová, manažerka projektu Hana Stejskalová, koordinátorka projektových činností Dotazníkové šetření u cílové skupiny V termínu zpracování zprávy se dotazníkové šetření u cílové skupiny neuskutečnilo z důvodu velmi obtížného dohledání a oslovení potenciálních respondentů. Jako pomocný zdroj informací byly využity výsledky dotazníkového šetření uskutečněného realizačním týmem po ukončení vybraných klíčových aktivit. 50

51 Úvod Externí evaluace projektu Komplexní poradensko-vzdělávací program s vytvořením pracovních míst proběhla 4 měsíce po ukončení projektu. Jejím cílem tedy bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky a predikovat dlouhodobé výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito velmi podrobného deskresearch a strukturovaného rozhovoru s manažerkou projektu Mgr. Ivanou Rákosovou a koordinátorkou projektových činností Hanou Stejskalovou. Dotazníkové šetření s účastníky projektu nebylo provedeno z důvodu obtížného dohledání a oslovení potenciálních respondentů. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Komplexní poradensko-vzdělávací program s vytvořením pracovních míst byl v rámci oblasti podpory 2.1 OP LZZ realizován Vzdělávací společností VSE, a.s. se sídlem v Chomutově v období (22 měsíců). Cílovou skupinou projektu byli uchazeči o zaměstnání osoby nad 50 let věku ve třech městech okresu Louny. Díky realizaci projektu se podařilo vytvořit 24,5 nového pracovního místa. Pracovní místa byla vytvořena u všech tří spolupracujících subjektů (Města Podbořany, Vroutek a Kryry) na úseku údržby zeleně a technických služeb. Pro pozici dřevorubec a malíř se rekvalifikovalo 8 a 6 osob a řízenou praxi při údržbě města absolvovalo 12 osob. Dvacet čtyři osob získalo v rámci poradenských programů informace o trhu práce a pracovních příležitostech, včetně související legislativy a možnostech využití IT. Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu a účinnosti vynaložených finančních prostředků je splnění zadaných cílů a ověření této skutečnosti prostřednictvím stanovených monitorovacích indikátorů. Tabulka č. 1: Monitorovací indikátory projektu Podané ruce Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet nově vytvořených pracovních míst 24,5 24, z toho muži 17,00 17, ženy 7,50 7, Počet podpořených osob celkem z toho muži ženy Počet úspěšných absolventů kurzů Zdroj: Monit7+ Všechny stanovené indikátory byly úspěšně splněny, indikátor počet podpořených osob celkem byl překročen o 20 %, indikátor počet úspěšných absolventů kurzů byl překročen o 18 %. 51

52 V jednotlivých kurzech a vzdělávacích akcích bylo vyškoleno celkem 58 osob, z toho 29 mužů a 29 žen: Rekvalifikační kurz Dřevorubec (7, 7/0), Rekvalifikační kurz Malíř/ka (6, 4/2), Rekvalifikační kurz Obsluha motorové pily (5, 5/0), Obsluha křovinořezu a travní sekačky (8, 0/8), Řízená praxe (11, 3/8), Poradenský program Jak hledat zaměstnání (21, 10/11). Tabulka č. 2: Specifikace počtů absolventů kurzů projektu Podané ruce Specifikace počtů absolventů kurzů v rámci projektu Plánovaná hodnota Dosažená hodnota z toho muži Z toho ženy Počet úspěšných absolventů kurzů Rekvalifikační kurz Dřevorubec Rekvalifikační kurz Malíř/ka Rekvalifikační kurz Obsluha motorové pily Obsluha křovinořezu a travní sekačky Řízená praxe Poradenský program Jak hledat zaměstnání Zdroj: Monit7+ - Město Kryry vytvořilo celkem 10 pracovních míst: 6 míst pro muže na pozici dřevorubec, 2 muži byli na pozici malíře a všichni měli v pracovní náplni sekání trávy, vyžínání v lesních porostech, úklid obce, dále byly vytvořeny 4 pracovní pozice pro ženy: dělnice -údržba zeleně s pracovní náplní sekání trávy, vyžínání v lesních porostech, pletí, setí apod., úklid obce a jiné pomocné práce. Zůstalo 8 účastníků, z toho 2 ženy a ostatní muži - 5 na pozici dřevorubec a 1 malíř, - Město Vroutek vytvořilo celkem 6 pracovních míst, z toho 4 pracovní místa pro muže: pozice dřevorubec a pomocný pracovník při údržbě veřejného prostranství. Další dvě pracovní místa pro profesi malířka -pomocná pracovnice při údržbě veřejného prostranství. Zůstali 4 účastníci - z toho obě ženy - pozice jsou stejné, - Město Podbořany vytvořilo celkem 10 pracovních míst, z toho7 míst pro muže, přičemž všichni měli v pracovní smlouvě dělník - péče o veřejnou zeleň, údržba místních komunikací a 3 účastníci projektu měli navíc zednické, malířské a natěračské práce, dále byla vytvořena 3 pracovní místa pro ženy s péčí o děti do 15 let na poloviční úvazek - tedy 1,5 pracovního místa a jejich náplní práce byla péče o veřejnou zeleň, údržba místních komunikací. Ti, co zůstali, mají v pracovní smlouvě dělník - péče o veřejnou zeleň apod. Jedním z nejdůležitějších indikátorů dokumentujících plnění hlavního cíle projektu, kterým je posílení zaměstnanosti ve městech Podbořany, Kryry a Vroutek se zaměřením na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných osob (evidovaných déle než 5 měsíců na Úřadu práce) starších 50 let, je počet nových pracovních míst. Z hlediska dlouhodobých výsledků je to pak především počet pracovních míst, která se podařilo udržet i po ukončení podpory z projektu. Ke dni zůstalo zachováno 52

53 celkem 16 pracovních míst, což představuje 65 % z počtu pracovních míst vzniklých s podporou projektu 12. Pracovní místa vytvořená v rámci městských úřadů jednotlivých partnerských měst a využívající profesních dovedností účastníků nabytých v průběhu rekvalifikačních a dalších kurzů byla z projektu dotována po dobu 12 měsíců. Přehled dlouhodobých výsledků vyjádřený počtem nových pracovních míst, která zůstala zachována po ukončení 12 měsíční podpory v rámci projektu: Tabulka č. 3: Počet nově vytvořených pracovních míst v projektu Podané ruce Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu k k Počet nově vytvořených PM 24,5 16 Z toho Podbořany 8,5 4 Kryry 10 7 Vroutek 6 5 Zdroj: Monit7+ Pro účely této případové studie v oblasti zkoumání zpětné vazby účastníků projektu nebylo organizováno vlastní dotazníkové šetření. Hlavním důvodem bylo, že od oficiálního konce projektu uplynulo téměř půl roku a dohledávání potenciálních respondentů a jejich oslovování by bylo velmi obtížné. Z řízeného rozhovoru se zástupkyněmi realizačního týmu vyplynulo, že příjemce dotace organizoval na závěr každé klíčové aktivity zaměřené na rekvalifikaci nebo školení pro získání zaměstnání vlastní šetření k zajištění zpětné vazby. Dokumentaci a vyhodnocení těchto šetření bylo poskytnuto evaluátorovi k využití. Odpovědi na položené otázky poskytli všichni účastnící jednotlivých relevantních klíčových aktivit: řízená praxe (KA 03), rekvalifikační kurz Dřevorubec (KA 04), Obsluha motorové pily (KA 06), Obsluha křovinořezu a travní sekačky. Účastníci velmi kladně hodnotili průběh řízené praxe i jednotlivých rekvalifikačních kurzů a jejich odborné zajištění. Všichni ocenili společnou práci v kolektivu a možnost kontaktu s ostatními účastníky projektu. S výjimkou jednoho účastníka, který očekával vstřícnější přístup lektora, všichni ostatní potvrdili splnění svých očekávání. Poradenský program (KA 09) hodnotili všichni účastnící jako velmi přínosný zejména z hlediska získání informací a dovedností pro hledání práce, sepsání CV a jednání se zaměstnavateli, navázání nových kontaktů a orientaci ve složitých předpisech. Negativně hodnotili někteří účastníci pouze skutečnost, že se jim nepodařilo získat zaměstnání v přímé časové návaznosti na svoji účast v projektu. Přestože dotazníky byly vyplňovány anonymně nelze vyloučit určité ovlivnění respondentů ostatními účastníky, se kterými vyplňovali dotazníky v úzkém kontaktu. To je hlavní důvod proč evaluátor akceptoval tuto informaci pouze jako pomocnou a celkové hodnocení projektu postavil na vyhodnocení dostupných dokumentů a řízeného rozhovoru s manažerkami projektu. 12 Informace z šetření provedeného Vzdělávací společností VSE a.s. Chomutov,

54 Evaluátor na základě prostudování dostupných podkladů, ale především osobních rozhovorů s manažerkou projektu, analýzy výsledků jednotlivých klíčových aktivit a zohlednění výsledků průzkumu provedeného u účastníků vybraných klíčových aktivit realizačním týmem projektu, považuje projekt za úspěšný. Ze strany cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných lidí ve věku nad 50 let, byl o účast v něm velký zájem a vybraní účastnící se chovali velmi zodpovědně. Potvrdilo se, že lidé ve věku nad 50 let velmi těžce nesou ztrátu práce a vítají každou příležitost zaměstnání znovu získat. Evaluátor doporučuje projekt jako příklad dobré praxe pro práci se skupinou nezaměstnaných nad 50 let. Výchozí situace a cíl projektu Nezaměstnanost v Ústeckém kraji je v současné době nejvyšší v celé ČR. V březnu 2013 bylo na Úřadu práce Ústí nad Labem registrováno 66 tis. nezaměstnaných 13. Na území okresu Louny se nachází 70 obcí z toho 7 měst. V okrese s rozlohou 1118 km² žije obyvatel, zalidněním 77,6 obyvatele na 1 km² se okres Louny řadí mezi okresy s řidším zalidněním. Počet ekonomicky aktivních obyvatel činil obyvatel (52,1 %). Míra nezaměstnanosti činila v okrese Louny v roce ,3 %. Ve stejném období bylo na Úřadu práce zaregistrováno uchazečů o zaměstnání, což při nabídce 303 volných pracovních míst představuje21,1 zájemce na jedno pracovní místo. 14 Nová metodika, kterou MPSV používá od listopadu loňského roku, vychází z podílu nezaměstnaných na počet všech obyvatel ve věku 15 až 64 let. Z bývalých okresů v regionu hledalo práci nejvíc lidí na Mostecku , což činí 13,4 %. Na Ústecku bylo v lednu bez práce 11,7 %, na Chomutovsku 11,6 %, na Děčínsku 11,4 %, na Lounsku 10,9 % a na Teplicku 10,1 % lidí. Nejméně nezaměstnaných bylo na Litoměřicku (9,1 %) 15. Projekt byl realizován ve spolupráci se třemi městy okresu Louny: Podbořany obyvatel, Kryry obyvatel a Vroutek obyvatel. Ekonomická krize, která vypukla již v roce 2008 a stále trvá, způsobila, že v současném období dosáhla míra nezaměstnanosti nejvyšších hodnot za posledních 10 let a má stále stoupající trend. Současně se snížil i počet volných míst nabízených na trhu práce, což velmi negativně ovlivňuje naději dlouhodobě nezaměstnaných a zejména lidí starších 50 let najít pracovní uplatnění. Počet nezaměstnaných v této skupině postupně přibývá a možnosti pro získání zaměstnání v tomto věku (50 64 let) jsou značně omezené. V některých oborech, kde zaměstnavatelé preferují mladé pracovníky, je dokonce velmi nízká. Hlavním argumentem zaměstnavatelů zdůvodňujícím neochotu zaměstnávat starší lidi je jejich obava ze sníženého pracovního tempa, omezené jazykové znalosti, menší schopnost přizpůsobení se inovacím a učení nových věcí, horší schopnost začlenit se do mladého kolektivu. Osvícenější zaměstnavatelé naopak u starších lidí oceňují jejich disciplínu, dobré pracovní návyky, spolehlivost a přirozenou loajalitu k zaměstnavateli. Těch je ale málo a zájem se soustřeďuje na kvalifikované odborníky. 13Informace vedoucího oddělení zaměstnanosti ÚP Ústí nad Labem Jaroslava Kunce, TV24, http:// h.html 54

55 Byl zaznamenán nárůst počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů. Nabídka volných pracovních míst v okrese Louny nadále zůstává podprůměrná (na 1 volné pracovní místo je 21 uchazečů). Trend statistik Úřadu práce v Lounech stále potvrzuje, že existuje velká skupina nekvalifikovaných uchazečů, kteří spoléhají na jistotu zajištění života prostřednictvím sociálních dávek a vzhledem k omezené nabídce volných míst nemají zájem o pracovní zapojení. Jak vyplývá ze SWOT analýzy Ústeckého kraje, slabinou je nedostatečná tvorba nových pracovních míst, velký počet nekvalifikovaných pracovníků, nedostatečná pracovní motivace, prohlubující se dlouhodobá nezaměstnanost a podprůměrná vzdělanost. V rámci projektu Podané ruce bylo vytvořeno24,5 nových pracovních míst. Projekt je v souladu se strategickými cíli v oblasti trhu práce a řeší problémy spolupracujících měst Podbořany, Kryry a Vroutek. Z tohoto důvodu byla realizace projektu Podané ruce I značně důležitá a přínosná pro jeho komplexnost - oslovení a výběr účastníků, jejich motivace a aktivizace, zhodnocení pracovního potenciálu, doplnění potřebných kompetencí (rekvalifikace, řízená praxe) a po získání potřebných osvědčení zaměstnání na nově vytvořených pracovních místech. Při tvorbě projektu žadatel vycházel ze zkušeností s poradenskými a motivačními programy a ze zkušeností z realizace projektů ESF Job aktiv a JOB aktiv komplex. V rámci OP RLZ ( ) realizovala VSE, a.s. dva projekty: CZ / /0014(OP RLZ) Komplexní aktivizační a rozvojový program s následnou cílenou rekvalifikací pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání "JOB AKTIV", CZ / /0013(OP RLZ) Komplexní vzdělávací program s následným vytvořením pracovních míst "JOB AKTIV KOMPLEX". Projekt je zaměřen na posílení zaměstnanosti ve městech Podbořany, Kryry a Vroutek (okres Louny) s cílem podpořit cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných osob (evidovaných déle než 5 měsíců) a se zvláštním zřetelem k osobám starších 50 let. Aktivity zahrnuté v projektu jsou zaměřeny na vytvoření nových pracovních míst a zlepšení uplatnění se účastníků projektu na trhu práce a tím na snížení nezaměstnanosti této ohrožené skupiny v okresu Louny. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku První aktivita projektu (KA 01) byla zaměřena na oslovení a výběr účastníků projektu. Informovanost veřejnosti, zejména cílové skupiny, byla zajištěna prostřednictvím Úřadu práce, kde byly k dispozici letáky a podrobné informace o projektu, především z hlediska nabídky pro dlouhodobě nezaměstnané lidi starší 50 let. Následně byly na MÚ v Podbořanech organizovány informační schůzky, kterých se účastnilo více než 100 zájemců o účast v projektu. Na těchto schůzkách byly představeny jednotlivé aktivity a ve spolupráci s budoucími zaměstnavateli (Města Podbořany, Kryry a Vroutek) byli vybráni účastníci pro rekvalifikační kurzy, řízenou praxi i poradenský program Jak hledat zaměstnání. V další aktivitě (KA 02) věnované bilanční a pracovní diagnostice byly v individuálních a skupinových sezeních zhodnoceny pracovní i osobnostní možnosti a schopnosti účastníků a jejich vhodnost pro jednotlivé profese a pozice na pracovním trhu. Výstupem této aktivity, která proběhla na SOŠ a SOU 55

56 Podbořany, byl výběr vhodných účastníků do dalších aktivit projektu, s ohledem na nově vytvořená pracovní místa. Předmětem dalších šesti klíčových aktivit byla realizace jednotlivých rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů, do kterých byli zařazení posluchači vybraní v rámci KA 02. Řízená praxe (KA 03), která probíhala pod vedením odborných pracovníků, byla zaměřena na obnovení a získání pracovních a sociálních návyků a dovedností nutných k plnění pracovních úkolů spojených s údržbou města a péče o veřejnou zeleň. Účastnící řízené praxe měli současně k dispozici poradenské služby. Klíčové aktivity KA 04-KA 07 poskytly vybraným účastníkům/cím možnost v rekvalifikačních kurzech získat potřebné dovednosti v oboru dřevorubec, malíř, obsluha motorové pily, křovinořezu a travní sekačky. Tyto aktivity byly ukončeny vykonáním zkoušky a úspěšní absolventi získali osvědčení. Všechny aktivity věnované řízené praxi a rekvalifikačním kurzům byly zajištěny externí dodávkou od příslušných akreditovaných firem. Pro jejich výběr nebylo použito výběrového řízení (cena dodávky přesáhla částku Kč pouze v jednom případě RK Malíř). Účelem klíčové aktivity 08 Poradenské služby byla stálá aktivizace, motivace a podpora účastníků. Součástí poradenské služby bylo i získání základních znalostí pro práci s ICT, zejména internetem pro vyhledávání pracovních možností a získávání dalších potřebných informací. Klíčová aktivita 09, jejímž obsahem byla realizace Poradenského programu Jak hledat zaměstnání, poskytla účastníkům možnost prohloubit si své znalosti a především si v kolektivu osvojit potřebné dovednosti v oblasti klíčových kompetencí (komunikačních dovedností, řešení problémů, prezentačních dovedností, týmové spolupráce apod., legislativy v oblasti pracovního práva, finanční gramotnosti). Pro efektivní vyhledávání zaměstnání se posluchači naučili jak vypracovat strukturovaný životopis, jak se připravit na přijímací rozhovor a osvojili si postupy chování a vystupování v jeho průběhu. Jednou z nejdůležitějších aktivit, do které vyústily všechny předchozí, byla KA 10 -Nově vytvořená pracovní místa. Každý ze zaměstnavatelů měl v realizačním týmu svého zástupce (koordinátora pracovních míst), zodpovědného za vedení administrativy spojené s vytvořenými pracovními místy (výkazy práce, podklady pro mzdy, personální agenda apod.). Za zadávání pracovních úkolů a činností a vedení a kontrolu pracovníků na nově vytvořených pracovních místech zodpovídal technický dozor. Projekt byl završen dvěma workshopy (KA 11), kterých se účastnil realizační tým projektu, zástupci spolupracujících subjektů (Úřadu práce, zástupci měst - Podbořany, Vroutek, Kryry, zástupci škol, které zajišťovaly rekvalifikační kurzy), zástupci regionálního tisku a televize. Poslední dvě aktivity zaměřené na organizační zajištění projektu a jeho publicitu mezi klíčové aktivity nepatří. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 56

57 Tabulka č. 4: Silná a slabá místa projektu Podané ruce Silná místa projektu Projekt je součástí řetězce projektů realizovaných VSE synergický efekt Účinná a cílená spolupráce se zaměstnavateli ve všech fázích projektu Vhodně vymezené cíle projektu Struktura a zaměření klíčových aktivit zaměřených na cílovou skupinu Slabá místa projektu Konkretizace Projekty jsou realizovány od roku 2005 až do současné doby (v rámci programového období z OP RLZ, v současném období z OP LZZ). Všechny projekty byly a jsou zaměřeny na zvýšení zaměstnanosti ve vybraných okresech Ústeckého kraje pro cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných lidí ve věku nad 50 let s konkrétními výsledky v oblasti vytváření nových pracovních míst. Podrobnější informace o uvedených projektech viz tabulka č. 40 Velmi úzká spolupráce probíhala ve fáze přípravy projektu, při realizaci aktivit projektu - rekvalifikační kurzy, řízená praxe i při zajištění uplatnění účastníků na nově vytvořených pracovních místech Při přípravě projektu byly využity zkušenosti z předchozích projektů, znalost regionu i potřeb a modelů chování cílové skupiny Klíčové aktivity zaměřené na řízenou praxi, rekvalifikační kurzy a poradenský program byly koncipovány na základě analýzy potřeb jednotlivých partnerských měst, jednotlivé kurzy probíhaly v menších skupinách, což umožňovalo individuální přístup k účastníkům Nebyla identifikována Zdroj: Vlastní zpracování Závěr Výsledky hodnoceného projektu zaměřeného na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných lidí ve věku nad 50 let, kteří již získávají zaměstnání velmi obtížně, jsou pro cílovou skupinu přínosné a pro příjemce dotace cenné zejména pro další práci s nezaměstnaností ohroženými skupinami obyvatel. Výsledky projektu se kladně promítly do kvality života úspěšných účastníků projektu a přispěly ke zlepšení úrovně technických služeb partnerských měst. Evaluátor projekt hodnotí jako úspěšný, jak z hlediska realizace klíčových aktivit zaměřených na potřeby cílové skupiny a splnění zadaných cílů, tak i organizačního zabezpečení. Evaluátor doporučuje použít projekt jako příklad dobré praxe. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 57

58 Tabulka č. 5: Hlavní charakteristiky projektů zaměřených na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných osob ve věku nad 50 let ve strukturálně postiženém regionu Ústeckém kraji realizovaných Vzdělávací společností VSE, a.s. Chomutov Název projektu Termín Celk. nákl. Partneři Výsledky JOB Aktiv - Komplexní aktivizační a rozvojový program s následnou rekvalifikací pro dlouhodobě nezaměstnané Kč ÚP Chomutov Město Klášterec n.o TS Kadaň Vytvoření 15 nových pracovních míst (OP RLZ) Sady Klášterec nad Ohří SOŠS a SOU Kadaň JOB Aktiv Komplexní vzdělávací program s následným vytvořením pracovních míst (OP RLZ) Kč Město Podbořany Město Chomutov MŠ Chomutov Vytvoření 20 nových pracovních míst TS Chomutov SSZ Chomutov Podané ruce I Komplexní poradensko vzdělávací program s vytvořením pracovních míst (OP LZZ) ( Kč původní rozp Kč po změně) Město spolupracující Jirkov zaměstnavatelé Městský Města ústav soc. Podbořany služeb v Jirkově Kryry, Vroutek Lesy města Jirkova, Vytvoření 24,5 nového pracovního místa Podané ruce II Komplexní vzdělávací program s nástupem do zaměstnání (OP LZZ) ,-Kč spolupracující zaměstnavatelé Města Klášterec n.o. a Vejprty TS Chomutov Podkrušnohorský Zoopark Chomutov Vytvoření 15 nových pracovních míst a obsazení 4 stávajících pracovních míst Zdroj: Vlastní zpracování dle dat VSE, a.s. 58

59

60 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Výsledky Dlouhodobé výsledky Nezaměstnanost se stává velmi závažným problémem a ohrožuje stále více lidí. Mezi nejohroženější skupinu, pro kterou se hledání práce stává stále složitější, jsou uchazeči o zaměstnání ve věku nad 50 let. Rozpočet ,76 Kč Termín realizace od do Realizační tým (projektová a finanční manažerka, koordinátorka proj. činnost, odborní pracovníci) Spolupracující organizace: města Podbořany, Vroutek, Kryry Bilanční a pracovní diagnostika Řízená praxe údržba města a péče o veřejnou zeleň Rekvalifikační kurzy: dřevorubec, malíř, obsluha motorové pily, křovinořezu Poradenství pro CS Poradenský program Jak hledat zaměstnání 60 Systém vzájemně provázaných vzdělávacích, výcvikových a poradenských aktivit, výcvikový program 60 podpořených osob celkem Vytvoření 24,5 nových pracovních míst Řešení problému zaměstnanosti cílové skupiny osob nad 50 let, zlepšení jejich uplatnění na trhu práce Zvýšení kvalifikace účastníků projektu Posílení zaměstnanosti ve městech Podbořany, Kryry a Vroutek. Snížení nezaměstnanosti ve skupině osob nad 50 let věku.

61 2.1.5 Krok k zaměstnání Název projektu Číslo projektu Krok k zaměstnání CZ.1.04/2.1.01/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,20 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu (24 měs.) Středočeský, Moravskoslezský, Královehradecký, Zlínský, Ústecký, Olomoucký kraj, Kraj Vysočina Síť mateřských center, o.s. NNO občanské sdružení Adresa Klimentská 34, Praha 1 Webová adresa Projektový manažer Klára Vlková Přehled terénního šetření Individuální rozhovory , Ruth Kolínská, prezidentka Sítě mateřských center Klára Vlková, manažerka projektu Dotazníkové šetření u cílové skupiny V období bylo osloveno 250 osob z celkového počtu podpořených osob, odpovědělo 143 osob, tj. 57% z oslovených a 10,2 % z celkového počtu podpořených osob. 61

62 Úvod Externí evaluace projektu Krok k zaměstnání proběhla jeden rok po ukončení projektu. Jejím cílem tedy bylo zhodnotit dlouhodobé výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaného rozhovoru s prezidentkou Sítě mateřských center Ruth Kolínskou a manažerkou projektu Klárou Vlkovou a dotazníkového šetření u cílové skupiny. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Krok k zaměstnání byl v rámci oblasti podpory 2.1 OP LZZ realizován Sítí mateřských center, o. s. se sídlem v Praze v období (24 měsíců). Cílovou skupinou projektu byli zájemci o zaměstnání, rodiče (v převážné míře ženy) pečující o děti do 15 let, přičemž aktivity projektu byly zaměřeny především na motivaci k aktivnímu hledání zaměstnání a zvyšování jejich kompetencí pro uplatnění na trhu práce. Díky plošné působnosti jednotlivých mateřských center, práci krajských koordinátorek a aktivitě zastřešující organizaci Sítě mateřských center Praha při propagaci projektu, byl zájem žen (ve velmi omezené míře i mužů)o účast v něm vysoký. Celkem bylo v rámci projektu podpořeno osob, což je o 200 více, než bylo původně plánováno (z toho žen) 16. Novou kvalifikaci pro práci na pozici Pečovatel/ka o děti získalo 237 účastníků a v rámci mateřských center bylo vytvořeno 10,5 nových pracovních míst pečovatelek v mateřském centru (pečovatelek o děti) - 21 míst na poloviční pracovní úvazek na 6 měsíců. Pracovní místa byla vytvořena v následujících Mateřských centrech: Středočeský kraj: Montessori OVEČKA vzdělávací rodinné centrum o.s.; MC Dobříšek, Moravskoslezský kraj: CMR Bobeš, CPR Sluníčko (Karviná - Nové Město), RC Majáček, Královéhradecký kraj: MC Cvrček, RC Běloušek o.s., MC KAROlinka, Ústecký kraj: MC RADKA, MC Kolibřík, Mája, Mozaika, Zlínský kraj: MC Klubíčko, RC Nebojsa, Olomoucký kraj: MC Heřmánek, RC Provázek, MC Sluníčko, Kraj Vysočina: CPR Kopretina, Radešínská Svratka; Třebíčské MC, RC Vilémov, MK Chotěboř. Velmi zajímavá je struktura podpořených osob, ve které tvoří téměř polovinu tzv. neaktivní osoby (638) a dále 483 matek na rodičovské dovolené, 75 OSVČ a 204 nezaměstnaných osob (z toho 34 dlouhodobě). Do nejvíce obsazené kategorie neaktivních osob patří zejména matky v domácnosti pečující o děti do 15 let, nepobírající mateřský příspěvek a osoby pečující o závislého člena rodiny. Ukázalo se, že tyto osoby prvoplánově neusilují o rychlé získání zaměstnání, ale mají zájem o další vzdělávání a poradenství, což je velmi důležité zjištění. 16 Vzhledem ke struktuře cílové skupiny podpořených osob, kterou tvořily z 96 % ženy (z celkového počtu podpořených osob 1 400, bylo 1345 žen a pouze 55 mužů), v dalším textu budeme z úsporných důvodů používat pro označení cílové skupiny ženského rodu. 62

63 Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu a účinnosti vynaložených finančních prostředků je splnění zadaných cílů a ověření této skutečnosti prostřednictvím stanovených monitorovacích indikátorů. Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Krok k zaměstnání Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet nově vytvořených pracovních míst celkem 10,5 10, Počet podpořených osob celkem Počet úspěšných absolventů kurzů (rekvalifikační kurz Pečovatel/pečovatelka o děti Zdroj: Monit7+ Pracovní místa na poloviční pracovní úvazek byla vytvořena ve 21 mateřských centrech zařazených do projektu. Po ukončení podpory nově vytvořených pracovních míst (po dobu 6 měsíců) se k datu podařilo vytvořená místa udržet v pěti mateřských centrech (5 pracovních míst na úvazek 0,5). Limitujícím faktorem však jsou dostupné mzdové prostředky, které jsou pro tento typ neziskových organizací velmi omezené. V rámci průzkumu, který proběhl v období bylo osloveno celkem 250 účastnic projektu. Odpovědělo celkem 143 osob, tj. 57 % z celkového počtu oslovených. Výsledky vyhodnocení ukázaly, že více než 75 % respondentek se do projektu zapojilo prostřednictvím mateřských center, působících v rámci jednotlivých krajů. Podstatně menší část účastníc se přihlásila na základě doporučení přátel nebo krajské koordinátorky (23 %). 63

64 Graf č. 1: Zjišťování důvodů k účasti v projektu Na základě čeho jste se projektu účastnila? 1% 7,64 % 7,64 % 8,33 % 75,69 % prostřednictvím Mateřského centra: 109 (75,69 %) doporučení přátel a známých: 12 (8,33 %) doporučení krajského koordinátora, který mě oslovil: 11 (7,64 %) z vlastní iniciativy, sama jsem hledala příležitost pro své uplatnění po ukončení rodičovské dovolené: 11 (7,64 %) Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a Síť mateřských center, o.s. Převažujícím důvodem pro účast v projektu bylo obnovení pracovních kontaktů a dovedností pro opětný návrat do práce po rodičovské dovolené (54,2 %), dále snaha o skloubení potřeby zajistit péči o své dítě s prací pečovatelky v mateřském centru (32 %), pouze 14 % respondentů uvedlo jako důvod získání prvního zaměstnání po ukončení péče o dítě. Graf č. 2: Zjišťování účelu zapojení do projektu Do projektu jsem se zapojila za účelem 13,89 % 31,94 % 54,17 % obnovení pracovních kontaktů a dovedností pro opětovný návrat do práce po RD: 78 (54,17 %) vhodně skloubit potřebu zajištění péče o své dítě/děti s prací pečovatelky v mateřském centru: 46: (31,94 %) získání prvního zaměstnání po ukončení péče o dítě/děti: 20 (13,89 %) Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a Síť mateřských center, o.s. 64

65 Téměř 75 % oslovených účastnic označilo jako nejpřínosnější účast na vzdělávacích seminářích (38 %) a využití poradenských služeb (36 %). Získání kvalifikace pečovatelky v mateřském centru preferovalo 15 % oslovených, získání zaměstnání v mateřském centru označilo jako nejvíce prospěšné 11% respondentů. Graf č. 3: Hodnocení potřebnosti aktivit projektu Která aktivita projektu pro mě byla nejpotřebnější a přinesla mi největší prospěch? 15,97 % 11,11 % 37,5 % 35,42 % účast na vzdělávacích seminářích: 54 (37,5 %) využití poradenských služeb: 51 (35,42 %) získání kvalifikace pečovatelky pro mateřská centra: 23 (15,97 %) získání zaměstnání na nově vytvořeném pracovním místě: 16 (11,11 %) Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a Síť mateřských center, o.s. Účast projektu pomohla získat zaměstnání 56 % osloveným účastnicím projektu, 34 % nebylo ještě k datu vyplnění dotazníků zaměstnáno a pouze 9,7 % zaměstnání po ukončení projektu získalo, ale do 6 měsíců ho ukončilo. Naprostá většina oslovených účastnic by projekt doporučila svým známým (nedoporučila by pouze 1 osoba). Vypovídací schopnost a objektivnost závěrů dotazníkového šetření, v rámci něhož bylo osloveno 250 náhodně vybraných účastnic a odpověď poskytlo 143 z nich (57 %), může být do určité míry ovlivněna skutečností, že dotazníky vyplnily zejména účastníce, kterým se na základě projektu podařilo získat zaměstnání, nebo jinak aktivně využily získanou kvalifikaci pečovatelky o děti. Z toho důvodu bylo jejich hodnocení příznivé. Opakované dotazování oslovených účastníků, kteří odpověď v první vlně dotazování neposkytli, se již z časových důvodů neuskutečnilo. Doplňkové šetření, realizované dotazem ve vybraných mateřských centrech, však potvrdilo závěry šetření, především významný přínos pro účastnice, které díky projektu získaly zaměstnání. 65

66 Graf č. 4: Hodnocení účasti v projektu ve vazbě na získání zaměstnání Účast v projektu mi pomohla získat zaměstnání 9,72 % 34,03 % 56, 25 % ano, jsem zaměstnána dosud: 81 (56,25 %) doposud ne: 49 (34,03 %) ano, zaměstnání bylo ukončení do 6 měsíců: 14 (9,72 %) Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a Síť mateřských center, o.s. Evaluátor na základě prostudování dostupných podkladů, ale především osobních rozhovorů se statutární zástupkyní příjemce pomoci a manažerkou projektu a vyhodnocení odpovědí na otázky položené vzorku účastníků projektu prostřednictvím dotazníkové akce, považuje projekt za velmi úspěšný, stanovené cíle byly dosaženy v plném rozsahu a dosažené výsledky jsou adekvátní vynaloženým finančním prostředkům. Výchozí situace a cíl projektu V České republice trvá dlouholetý a všeobecně známý problém - nedostatek míst v předškolních zařízeních. Řešení této situace je nezbytné a velmi aktuální. Již v roce 2008 MPSV pod vedením premiéra Petra Nečase publikovalo Prorodinný balíček, ve kterém se mimo jiné uvádí: Kromě mateřských škol přitom v ČR víceméně neexistuje nabídka jiných služeb péče o děti, čímž se situace liší od řady zemí západní Evropy. Ty vytvářejí podmínky pro fungování různých typů služeb péče o dítě tak, aby byly uspokojeny různé potřeby a preference rodin s dětmi. Péče o děti podle živnostenského zákona (soukromá zařízení péče o děti, chůvy) není s ohledem na finanční nákladnost pro většinu rodin dostupná. V současné době MPSV přijalo řadu opatření pro podporu rozvoje alternativ rodinné péče ve fázi předškolního vzdělávání, rozvoj firemních školek, alternativních předškolních zařízení typu mateřských a rodinných center, ale i institut sousedského hlídání, čímž se má spektrum poskytovatelů služeb péče o děti v ČR rozšířit o alternativní typy vůči jeslím a mateřským školám. V současné době finanční krize je však pro řadu rodin a zejména matek samoživitelek vážným problémem výše nákladů, které musí vynaložit na péči o děti ve státních školkách versus zařízeních poskytujících alternativní služby péče o děti. Z informací dostupných na stránkách MPSV vyplývá, že v roce 2012 byl průměrný měsíční počet příjemců rodičovského příspěvku celkem osob (z toho žen a mužů). 66

67 Jedním z velmi významných nástrojů pro řešení této situace je i využití finanční pomoci z Evropského sociálního fondu, což umožňuje stávající Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost prostřednictvím oblasti podpory 2.1, jejímž globálním cílem je zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti. Projekt probíhal v sedmi krajích České republiky - Moravskoslezském, Středočeském, Zlínském, Královéhradeckém, Ústeckém, Olomouckém a kraji Vysočina. Rodiče pečující o děti do 15ti let věku, zejména pak matky vracející se zpět do zaměstnání po rodičovské dovolené, patří mezi skupiny, které jsou na trhu práce velmi ohrožené diskriminací. Často se z nejrůznějších důvodů nemohou vrátit do svého původního zaměstnání (zaměstnavatel pro ně již nedrží pracovní pozici či jim nevyjde vstříc při slaďování rodinného a pracovního života atd.) a vhodné nové zaměstnání pak s malými dětmi ve většině případů velmi těžko shánějí. Současně velice často musí řešit otázku péče o dítě, jelikož v současné době na většině míst České republiky není dostatek volných míst v předškolních zařízeních (jeslích a mateřských školách) a alternativní formy péče o děti jsou stále velice málo rozšířené (viz výše). Projekt Sítě MC přispěl ke zvýšení zaměstnatelnosti této skupiny osob nejen jejich motivací a aktivizací prostřednictvím vzdělávacích seminářů a maximálně dostupného individuálního poradenství při hledání zaměstnání, ale zejména vytvořením možnosti získat novou kvalifikaci a případně i následné zaměstnání v mateřském centru na poloviční pracovní úvazek. To umožní těmto osobám jednak získání pracovního uplatnění a zkušeností v nové kvalifikaci, ale také získají efektivní prostor pro slaďování svého pracovního a rodinného života. Působením jako pečovatelky/é o děti v mateřských centrech navíc tyto osoby poskytnou dalším rodičům dostupnou službu péče o děti - současně tak projekt reaguje na významnou potřebu této cílové skupiny. Aktivity projektu konečně také reagují na nedostatek alternativních a flexibilních forem práce, jejichž nabídka je v České republice (oproti jiným zemím EU) velmi nízká. Cílová skupina projektu (rodiče pečující o děti) jsou navíc častými poptávajícími po tomto nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Hlavním cílem projektu bylo zvýšení zaměstnatelnosti rodičů (zejména matek), pečujících o dítě do 15ti let věku, tedy osob ze skupiny, která patří k nejvíce ohroženým na trhu práce. Těmto osobám projekt nabídl možnost absolvovat rekvalifikační kurzy "Pečovatel/ka o děti". Pro část absolventů byla následně vytvořena nová pracovní místa v mateřských centrech na zkrácený pracovní úvazek. Těmito aktivitami projekt reagoval nejen na potřeby cílové skupiny, ale také na aktuální finanční krizi spojenou s růstem nezaměstnanosti a na poptávku po účinných nástrojích slaďování rodinného a pracovního života - ať už se jednalo o flexibilní formy práce či alternativní službu péče o děti (vyplývající z nedostatku volných míst v mateřských školách a jeslích). Projekt se dále zaměřil i na motivaci a aktivizaci výše uvedené cílové skupiny k hledání vhodného zaměstnání. K tomu byly určeny vzdělávací a poradenské aktivity realizované přímo v mateřských centech. Hlavním smyslem těchto aktivit bylo zajistit maximální dostupnost a individuální přístup pro 67

68 klienty z cílové skupiny. Pro rodiče s malými dětmi totiž často bývá překážkou nejen velká vzdálenost, časová náročnost a cena služeb, ale také třeba nemožnost vzít děti s sebou. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku V rámci první klíčové aktivity byl v každém kraji organizován rekvalifikační kurz Pečovatel/ka o děti akreditovaný MŠMT. Kurzy byly organizovány pro všechny zájemce, preferováni byli účastníci pečující o dítě/děti do 15 let věku s cílem poskytnout účastníkům komplexní vzdělání pro výkon povolání v oblasti péče o děti v mateřských centrech, domácím prostředí či v miniškolkách. Podmínkou pro absolvování kurzu v rozsahu 160 vyučovacích hodin bylo ukončené středoškolské vzdělání. Obsahově byl kurz zaměřen na získání odborných znalostí v oblasti vývojové psychologie, základy pedagogiky, práce s dětmi a herní činnosti, komunikace s rodiči, organizační základy práce s dětmi, právnické a legislativní minimum, základy pro prevenci a péče o zdraví dětí s praktickým osvojením získaných znalostí a dovedností v praxi vybraných mateřských center. Na základě úspěšného absolvování kurzu byla v mateřském centru působícím v každém kraji vytvořena a podpořena 3 pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou (0,5 úvazku) KA 2. Ve vazbě na realizaci rekvalifikačních kurzů byla vytvořena praktická pomůcka Průvodce pečujících osob a rodičů, shrnující základní legislativní předpisy upravující vzájemné vztahy dětí, jejich rodičů a pečovatelů a další témata, která byla obsahem kurzů, včetně prezentace praktických zkušeností získaných v jejich průběhu (KA 3). Poradenství a konzultace pro klienty z cílové skupiny projektu, tj. pro rodiče pečující o dítě/děti ve věku do 15 let byly obsahem KA 4. Probíhaly v mateřských centrech v jednotlivých zapojených krajích a byly určeny zejména pro matky vracející se po rodičovské dovolené do zaměstnání. Odborně byla tato aktivita zajišťována kvalifikovanými konzultanty, kteří na základě individuálního zhodnocení osobních a kvalifikačních předpokladů klientů poskytovali zájemcům konkrétní doporučení pro volbu vhodného povolání, poradenství při hledání zaměstnání, příp. vhodné rekvalifikace, a konzultace konkrétních problémů a otázek jednotlivých klientů. Konzultanti byli v předem oznámených termínech účastníkům k dispozici v prostorách mateřských center a pro každého zájemce byly vyhrazeny dvě hodiny. Přes rozšíření okruhu podpořených osob vyvolaným velkým zájmem o účast v projektu byl původně plánovaný rozsah konzultačních hodin dodržen (plán: hod., skutečnost: hod) Konzultanti podle potřeby často pracovali i nad rámec smluveného pracovního času (doplňování životopisů, poskytování operativních rad organizačního a legislativního charakteru prostřednictvím u a telefonu). Řada účastnic se na své konzultanty obrací i po ukončení projektu. Celkem byly v rámci projektu poskytnuty poradenské služby osobám. V rámci KA 5 byly organizovány semináře Zpět do zaměstnání, do konce roku se uskutečnilo sedm běhů, další tři proběhly v druhé polovině projektu (listopad prosinec 2012). Semináře, kterých se úspěšně účastnilo 237 účastnic (proti původně plánovaným 175) byly zaměřeny na pomoc matkám vracejícím se po rodičovské dovolené do práce, zejména při zpětném návratu na původní pracovní místo nebo hledání vhodného pracovního uplatnění, formy a postupy pro sladění rodinného a 68

69 pracovního života (alternativní formy práce a jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti), právní minimum, psaní životopisu a příprava na vstupní pohovor. V rámci všech aktivit určených pro matky pečující o děti bylo v rámci projektu zajištěno hlídání dětí. O tyto služby byl v průběhu seminářů, rekvalifikačních kurzů i poradenství velký zájem a účastníce projektu tuto službu velmi oceňovaly, zejména z hlediska vytvoření podmínek pro potřebné soustředění na absolvování příslušných aktivit. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Krok k zaměstnání Silná místa projektu Kvalita cílové skupiny Efektivní řízení a koordinace projektu Publikace Průvodce pečujících osob a rodičů Synergie s dalším projektem Konkretizace Ztotožnění s cíli projektu a motivace k aktivní účasti patří k velmi silným stránkám všech projektů Sítě mateřských center Silnou stránkou projektu je rovněž efektivní řízení a koordinace projektu prostřednictvím celoplošné a husté sítě mateřských center působících ve všech krajích ČR zastřešených velmi aktivní organizací Síť mateřských center, o.s. a začlenění krajských koordinátorek do realizačního týmu. To umožnilo i při relativně velmi vysokém počtu podpořených osob (1 400) individuální přístup a minimalizovalo podíl účastnic, které z projektu v jeho průběhu odstoupily. Velmi kvalitní a přehledně zpracovaná publikace Průvodce pečujících osob a rodičů. Obsah publikace vychází z podnětů a přání absolventek a také jednoho absolventa rekvalifikačního kurzu pro pečující osoby. Publikace obsahuje v koncentrované formě všechny základní informace nezbytné pro pečovatele včetně seznamu doporučených publikací a odkazů. Synergie se souběžně řešeným projektem Krok za krokem ( ), zaměřeným na rozvoj alternativních forem péče o děti, zejména formou tzv. miniškolek. Slabá místa projektu Absence efektivní metodiky pro hodnocení opatření pro slaďování pracovního a rodinného života Jedná se o přetrvávající problém- exaktní vyhodnocení přínosů a dopadů (dlouhodobých výsledků) realizace opatření pro slaďování pracovního a rodinného života je stále velmi obtížné a tyto výsledky není možné přesvědčivě doložit Zdroj: Vlastní zpracování 69

70 Závěr Výsledky hodnoceného projektu zaměřeného na cílovou skupinu zájemců o zaměstnání, rodiče (v převážné míře ženy) pečující o děti do 15 let, jsou pro cílovou skupinu velmi přínosné, protože jim pomohly získat kvalifikaci pečovatelky (v několika případech i pečovatele) o děti a pro příjemce dotace cenné zejména pro další práci při zajišťování péče o děti v mateřských centrech. Evaluátor projekt hodnotí jako velmi úspěšný jak z hlediska realizace klíčových aktivit zaměřených na potřeby cílové skupiny a splnění zadaných cílů, tak i organizačního zajištění a koordinace. Evaluátor doporučuje projekt využít jako příklad dobré praxe. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 70

71 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Výsledky Dlouhodobé výsledky Rodiče pečující o děti do 15ti let věku a zejména pak matky vracející se zpět do zaměstnání po rodičovské dovolené, patří mezi skupiny, které jsou na trhu práce velmi ohrožené diskriminací. Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým (projektová a finanční manažerka, odborní pracovníci, krajské koordinátorky) Dodavatelé služeb pro RK Dodavatelé porad. služeb (8) Rekvalifikační kurz Pečovatelka o děti Vytvoření a vydání publikace pro posluchače rekvalifikačního kurzu Vytváření pracovních míst v Mat. centrech Poradenství pro členy CS v MC 1400 podpořených osob v rámci projektu 237 úspěšných účastníků rekvalifikace Pečovatel/ka o děti Vytvoření 10,5 nových pracovních míst Řešení zaměstnatelnosti rodičů pečujících o děti do 15 let Získání kvalifikace Pečovatel/ka o děti úspěšnou účastí v rekvalifikačním kurzu Zlepšené postavení cílové skupiny na trhu práce Podpora aktivit pro slaďování pracovního a rodinného života Vzdělávací semináře Zpět do zaměstnání 71

72 2.1.6 Šance pro rodiče Název projektu Číslo projektu Šance pro rodiče CZ.1.04/2.1.00/ (Regionální individuální projekt) Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Zlínský kraj Úřad práce ve Zlíně Trh práce tř. T. Bati 3792, Zlín Ing. Marie Mikulcová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory , Ing. Marie Mikulcová Mgr. Šárka Vojkůvková, dodavatel Marlin s.r.o. (telefonicky) Dotazníkové šetření u cílové skupiny Nebylo realizováno z důvodu alternativního ověření výsledků projektu prostřednictvím ČSSZ. 72

73 Úvod Projektem Šance pro rodiče, který probíhal po dobu 36 měsíců ve Zlínském kraji v rámci oblasti podpory 2.1 OP LZZ, prošlo celkem 308 osob. Z nich bylo úspěšně podpořeno 296 osob, které řádně ukončily účast v projektu. V rámci projektu se navíc podařilo zajistit zaměstnání pro 104 účastníků projektu. Z nich 100 osob zůstalo v zaměstnání déle než 3 měsíce. Z uvedených 104 zaměstnaných účastníků jich bylo 75 zaměstnáno na dotovaných pracovních místech a 29 na nedotovaných. Výsledky zhodnocení projektu Téměř všechny cílové hodnoty indikátorů byly v rámci projektu překročeny, jak ukazuje tabulka: Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Šance pro rodiče Kód Název indikátoru Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet nově vytvořených pracovních míst celkem 100,00 97, Počet osob, které obdržely podporu v rámci projektu Počet úspěšných absolventů kurzů Zdroj: Monit7+ Hlavním smyslem celého projektu bylo snížit počet nezaměstnaných osob, které pečují o děti do 15 let. Pro účastníky projektu byl připraven ucelený program aktivit, který jim napomohl k návratu na trh práce. Jednalo se o motivační aktivity a neprofesní školení včetně job klubů, což byly povinné aktivity, které museli absolvovat všichni účastníci projektu. Dále si mohli účastníci vybrat minimálně jednu ze čtyř volitelných aktivit, kterými byly bilanční diagnostika, odborná jazyková výuka, rekvalifikace a praxe u zaměstnavatelů. Největší zájem projevovali účastníci o rekvalifikace a praxe. Naopak o odbornou jazykovou výuku zájem nebyl vůbec; kurzem neprošel žádný z účastníků. Projekt byl realizován na celém území Zlínského kraje, přičemž celkem bylo 6 realizačních míst, kde mohli účastníci absolvovat vzdělávání. Kromě Zlína probíhaly semináře a poradenství i v Kroměříži, Uherském Brodě, Uherském Hradišti, Valašském Meziříčí a Vsetíně. Účastníkům, kteří nebyli přímo z těchto míst, bylo hrazeno jízdné v plné výši, aby se pro ně zvýšila dostupnost vzdělávání. S ohledem na charakteristiku cílové skupiny, kterou byli rodiče pečující o děti do 15 let, bylo v době konání seminářů zajištěno i hlídání dětí. To představovalo významné usnadnění účasti v projektu. Z hlediska rekvalifikací byl největší zájem o následující kurzy: 73

74 Tabulka č. 2: Rekvalifikační kurzy v rámci projektu Šance pro rodiče Rekvalifikace Počet účastníků Administrativní pracovník (s praxí ve firmách) 88 Obsluha osobního počítače (dle osnov ECDL-Start) 61 Účetnictví a daňová evidence s využitím výpočetní techniky 41 Obsluha PC v rozsahu hodin 32 Řidičské oprávnění skupiny B 30 Pracovník v sociálních službách přímá obslužná péče 30 Mzdové účetnictví 22 Skladová logistika 10 Zdroj: ÚP Zlín V projektu se tak opět ukázalo to, co i v jiných projektech zaměřených na rekvalifikace, a to, že největší zájem účastníků je o rekvalifikace v oblasti administrativy, obsluhy PC, účetnictví, sociálních službách a různé druhy oprávnění. V rámci projektu byly nabízeny a realizovány i další druhy rekvalifikací, které však byly využívány méně často. Zájem o rekvalifikace byl ovlivněn i tím, že v cílové skupině, která prošla projektem, byli pouze 4 muži. Z tohoto důvodu byly mnohem častěji voleny administrativní typy činností. Realizace celého projektu byla prováděna vybraným dodavatelem, kterým byla společnost Marlin, s.r.o. Tento dodavatel zabezpečoval veškerou komunikaci s klienty, organizaci a lektorské zajištění seminářů a zprostředkování zaměstnání. Z informací od zástupce Úřadu práce vyplynulo, že cílová skupina rodičů pečujících o děti do 15 let je oproti jiným skupinám nezaměstnaných, kteří procházejí dalšími projekty rekvalifikací, velmi silně motivovaná. Skutečná úspěšnost projektu je nicméně dána tím, kolik z účastníků projektu si bylo schopno udržet zaměstnání dlouhodobě. Za tímto účelem byl realizátor požádán o seznam účastníků projektu, který byl porovnán s údaji ČSSZ s cílem zjistit, kolik lidí, jež prošli projektem, je půl roku po jeho skončení stále v zaměstnaneckém poměru. Tento přehled byl realizován k , tedy zhruba rok po skončení projektu. Z tohoto porovnání vyplývá, že k tomuto datu bylo: 179 účastníků zaměstnaných, 14 účastníků samostatně výdělečně činných, 5 účastníků současně zaměstnaných i SVČ, 87 účastníků bylo dále bez práce či samostatné výdělečné činnosti. Z tohoto srovnání s odstupem času vyplývá, že z 308 nezaměstnaných, kteří prošli projektem, jich bylo jeden rok po skončení projektu zaměstnáno či sebezaměstnáno celkem 64 %, což lze považovat za velmi dobrý výsledek. Projekt lze považovat za úspěšný, neboť se podařilo zajistit zaměstnání pro zhruba třetinu účastníků projektu, a to nejen na dotovaných místech, ale i na pracovních místech bez dotace. Za klíčový faktor úspěchu lze přitom považovat to, že byla zvolena cílová skupina, která byla silně motivovaná, a byly pro ni zajištěny vhodné podmínky v podobě hlídání dětí. 74

75 Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu reagoval na potřebu řešit problémy se strukturální nezaměstnaností ve Zlínském kraji, tj. projekt reagoval na dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou pracovních míst a poptávkou ekonomicky aktivních obyvatel a jejich profesním zaměřením. Na základě dlouhodobé práce s cílovou skupinou nezaměstnaných a na základě vyhodnocení měsíčních statistik nezaměstnanosti, kterou Úřad práce ve Zlíně vede, byla po konzultaci s poradci ÚP ve Zlíně zvolena cílová skupina nezaměstnaných rodičů, kteří pečují o děti do 15 let. V součinnosti poradců ÚP ve Zlíně byly navrženy i aktivity, které by nejlépe pokryly potřeby cílové skupiny. Hlavním cílem projektu bylo poskytnout osobám se speciálními potřebami, konkrétně nezaměstnaným pečujícím o děti do 15 let, komplexní nabídku vzdělávacích aktivit, které jim umožní plnohodnotný návrat na trh práce, přičemž jim bylo zajištěno hlídání dětí. Důraz byl kladen na zvyšování a obnovování individuálních znalostí a dovedností, které jsou požadovány ze strany zaměstnavatelů. Účelem bylo poskytnout neprofesní vzdělávání zaměřené na rozvoj osobnosti a zvýšení sebedůvěry klientů, které bylo doplněno o profesní vzdělávání zaměřené na konkrétní pozice. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem 8 klíčových aktivit. První klíčovou aktivitou byla Veřejná zakázka a výběr dodavatele. V rámci této aktivity byla zpracována zadávací dokumentace na dodavatele služeb spojených s projektem. V rámci této veřejné zakázky byla nakonec vybrána společnost Marlin, s.r.o., která následně zajišťovala realizaci prakticky celého projektu. Druhá klíčová aktivita Úvodní fáze projektu byla spíše obslužného charakteru, kdy byl sestaven projektový tým, stanoveny způsoby komunikace a informování o projektu. Třetí klíčovou aktivitou byl Výběr účastníků. Ten probíhal postupně během projektu, přičemž klíčovou roli v něm hráli pracovníci ÚP, kteří pracovali jako poradci. Účast v projektu byla otevřena všem cílovým skupinám, které splňovaly podmínky nezaměstnanosti a péče o dítě do 15 let a které projevily zájem se projektu účastnit. Ti byli potom odesláni k dodavateli, který s nimi dále pracoval. Klíčová aktivita Motivační část byla zařazena s cílem motivovat cílovou skupinu jednak k účasti v projektu a dále také k nalezení si zaměstnání. Jednalo se o společnou a povinnou část, kterou museli absolvovat všichni účastníci projektu. Následovala Modulová část, která byla stěžejní a již konkrétně pracovala s klienty a vzdělávala je. Povinnou aktivitou, kterou opět museli absolvovat všichni účastníci, bylo neprofesní vzdělávání, v němž získali obecný přehled v tématech zaměstnanosti, orientace na trhu práce, legislativě, apod. Součástí neprofesního vzdělávání bylo i školení o Portálu MPSV a exkurze do firem, které hledají nové zaměstnance. Kromě neprofesního vzdělávání byla klientům nabízena nepovinně i bilanční diagnostika. Dále v rámci aktivity probíhaly rekvalifikační kurzy a praxe ve firmách. Původně plánovaná odborná jazyková výuka realizována nebyla. Šestou klíčovou aktivitou bylo Zaměstnání. V rámci této aktivity bylo klientům zprostředkováváno zaměstnání. Zaměstnavatelé byli motivováni k vytváření nových dotovaných i nedotovaných 75

76 pracovních míst, a to včetně uplatnění různých forem vhodných pro slaďování rodinného a pracovního života. Jednalo se konkrétně o sdílené zaměstnání, místa s pružnou pracovní dobou, částečné úvazky, apod. Součástí sedmé klíčové aktivity, kterou byla Individuální podpora a poradenství, bylo zejména poskytování podpory a doprovodných služeb, které měly cílovým skupinám usnadnit účast v projektu. Jednalo se o poskytování stravného a jízdného a také o službu hlídání dětí po dobu účasti v projektu. Poslední klíčová aktivita byla zaměřena na Monitoring a zhodnocení projektu. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: Tabulka č. 3: Silná a slabá místa projektu Šance pro rodiče Silná místa projektu Znalost cílové skupiny Akcentování potřeb cílové skupiny Komplexnost zaměření aktivit Slabá místa projektu Konkretizace Silnou stránkou projektu byla dlouhodobá zkušenost Úřadu práce jak s cílovými skupinami, tak s realizovanými aktivitami. Poradenství a rekvalifikaci totiž dlouhodobě pro své klienty zajišťuje v rámci své běžné činnosti. Navíc ÚP měl zkušenosti i z předchozího programového období, kdy realizoval projekty OP RLZ. Tyto zkušenosti byly přeneseny i do současného projektu. Pozitivně lze hodnotit to, že projekt počítal s potřebami a omezeními této cílové skupiny, které spočívaly primárně v potřebě péče o děti. Zajištění hlídání tak usnadnilo účast v projektu. Kladně lze hodnotit zaměření vzdělávacích aktivit nejen na profesní vzdělávání a rekvalifikace, ale i na vzdělávání a poradenství v obecné problematice (např. orientace na trhu práce) a na posílení osobnosti účastníků, které spočívaly ve zvyšování motivace a sebevědomí. Nebyla identifikována Zdroj: Vlastní zpracování Závěr V rámci projektu se podařilo zvýšit kvalifikaci 308 zástupcům cílové skupiny, kteří úspěšně prošli projektem. Z toho bylo 304 žen a 4 muži. Některým z nich to pomohlo při uplatnění na trhu práce při nalezení zaměstnání. Projekt tak umožnil výrazným způsobem sladit strukturální rozdíly mezi nabízenou a poptávanou kvalifikační strukturou na trhu práce. Dlouhodobě lze očekávat zlepšení postavení cílové skupiny, která prošla projektem, na trhu práce. To potvrzují i dosavadní výsledky projektu. Podstatné je však pokračovat v navazujících projektech a aktivitách. 76

77 Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 77

78

79 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Potřeba řešit nezaměstnanost u cílové skupiny nezaměstnaných pečujících o dítě do 15 let Problémy se strukturální nezaměstnaností ve Zlínském kraji Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým + poradci ÚP ve Zlíně Výběr účastníků do projektu Motivační aktivity + poradenství a diagnostika cílové skupiny Rekvalifikační kurzy a praxe u zaměstnavatelů 308úspěšně podpořených nezaměstnaných osob pečujících o dítě do 15 let 104 umístněných uchazečů na trh práce v průběhu realizace projektu Řešení akutních problémů u cílové skupiny z hlediska uplatnění na trhu práce Zvýšení kvalifikace účastníků projektu Snížení nezaměstnanosti u cílové skupiny Podpora při eliminaci strukturální nezaměstnanosti v regionu Důsledná analýza poptávky + Vyhledání uplatnění na trhu práce Dodavatel služeb Monitoring a zhodnocení projektu 79

80 2.1.7 Poradenství a rekvalifikace (ÚP České Budějovice) Název projektu Číslo projektu Poradenství a rekvalifikace (ÚP ČB) CZ.1.04/2.1.00/ (NIP) Výše rozpočtu (Kč); % dotace Rozpočet: Kč ,-- Termín realizace projektu Celkové čerpání: Kč ,33; 100 % pro celou ČR Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Celá ČR, Jihočeský kraj Úřad práce České Budějovice Veřejná správa Klavíkova 7, České Budějovice Mgr. Jitka Tichovská jitka.tichovska@cb.mpsv.cz Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Mgr. Jitka Tichovská, ÚP České Budějovice oslovena ČSSZ ohledně možnosti identifikace stavu podpořených osob v rámci rekvalifikací a poradenství v projektu CZ.1.04/2.1.00/ , část týkající se ÚP České Budějovice byly ze strany ČSSZ poskytnuty výsledky porovnání stavu podpořených osob na trhu práce a to ke dvěma termínům, tj. přibližně půl roku po skončení realizace projektu, tj (pozn. v případě ÚP České Budějovice byly všechny aktivity projektu dokončeny do ) a k termínu , tj. z hlediska hodnocení dopadů projektu v delší perspektivě. 80

81 Úvod Externí evaluace projektu Poradenství a rekvalifikace proběhla 20 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research a strukturovaného rozhovoru se zástupcem realizátora projektu. V rámci řízeného rozhovoru a další navazující spolupráce se podařilo zajistit seznam všech podpořených osob v rámci ÚP České Budějovice v projektu CZ.1.04/2.1.00/ a v první polovině května byla oslovena ČSSZ ohledně možnosti identifikace pozice podpořených osob na trhu práce. Případová studie je zpracována formou kvalitativního výzkumu, dále je doplněna o obecné statistiky podpořených osob v rámci pracoviště ÚP České Budějovice a rovněž i ověřením stavu podpořených osob na trhu práce v krátkodobém období (tj. 6 měsíců po skončení realizace aktivit projektu) a dále v termínu po 1,5 roce po skončení realizace projektu. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Poradenství a rekvalifikace probíhal po dobu 40 měsíců v celé České republice, konkrétně na ÚP v Českých Budějovicích však všechny aktivity projektu zvládli zrealizovat do konce roku 2010 (původně plánovaný konec projektu), tj. za 32 měsíců. Projekt se zaměřoval na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti nezaměstnaných uchazečů o práci evidovaných na Úřadech práce prostřednictvím poradenství a rekvalifikací. Předkladatelem projektu bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přičemž realizace probíhala na jednotlivých pracovištích Úřadů práce po celé ČR. Tato případová studie se zaměřuje na zhodnocení projektu a jeho výsledků tak, jak byl realizován Úřadem práce v Českých Budějovicích. Podle poskytnutých statistik ÚP České Budějovice 17 týkajících se všech aktivit rekvalifikací za ÚP České Budějovice (i mimo ty realizované mimo rámec projektu OP LZZ) získaly díky účasti v projektu novou práci (resp. byli úspěšně umístěni na trhu práce) přibližně dvě třetiny podpořených uchazečů o zaměstnání (viz následující tabulka č. 80). Celkem prošlo rekvalifikacemi v letech 2009 až 2011, jakožto stěžejní aktivitou projektu, 2172 zástupců cílových skupin, z toho bylo 1411 uchazečů v rámci projektů OPLZZ (tj. celkem 65 % podíl na všech uchazečích). Kumulativní formou dosáhla úspěšnost uchazečů o zaměstnání do 12 měsíců po absolvování rekvalifikace celkem % zaměstnaných uchazečů. 17 Úřad práce v Českých Budějovicích, 2013, REK1, statistické výkazy - Struktura toku uchazečů v rekvalifikaci 81

82 Neztožněn Zaměstnanec Zaměstnanec i SVČ SVČ Ani zaměstnanec ani SVČ Celkem podpořených osob (A+E+F) Celkem bez neztotožněných (G-A) Podíl úspěšně podpořených osob dle intervalů(e/h) Tabulka č. 1 Statistiky všech rekvalifikací za ÚP v ČB financovaných z národních prostředků i ESF Uchazeči v rekvalifikaci celkem Z toho uchazeči v rekvalifikaci v OPLZZ Počet úspěšných uchazečů v rekvalifikacích Podíl zaměstnaných z počtu úspěšných uchazečů v rekvalifikacích Do 3 měsíců 31,7 % 35,6 % --- Do 6 měsíců (kumulativně) 47,9 % 51,8 % --- Do 9 měsíců (kumulativně) 56,5 % 58,8 % --- Do 12 měsíců (kumulativně) 62,4 % 62,2 % 65,9 % Zdroj: Úřad práce v Českých Budějovicích, 2013, REK1, výkaz - Struktura toku uchazečů v rekvalifikaci V průběhu realizace projektu CZ.1.04/2.1.00/ na Úřadu práce v Českých Budějovicích využilo rekvalifikací celkem 1292 klientů a poradenských služeb 418 klientů. Klienty byli výhradně uchazeči o zaměstnání evidovaní Úřadem práce v Českých Budějovicích. Dle ověření úspěšnosti podpořených osob v rámci realizace projektu OPLZZ dosáhla úroveň úspěšnosti umístění osob na trhu práce u rekvalifikací v obou termínech (tj. po 6 měsících i 1,5 roce po skončení realizace aktivit projektu) přibližně %, tj. 2/3 podpořených osob se úspěšně na trhu práce umístilo. Projekt tak v případě okresu České Budějovice splnil svůj účel v případě rekvalifikací a zajistil příslušným cílovým skupinám reálné možnosti uplatnění na trhu práce. Tabulka č. 2: Ověření stavu podpořených osob v projektu CZ.1.04/2.1.00/ , ÚP v ČB, k termínu (tj. po 6 měsících) a k (tj. po 1,5 roce po skončení realizace aktivit projektu v ČB) A B C D E F G H I Aktivita projektu a datum ověření stavu podpořených osob na trhu práce Úspěšné osoby (B-C+D) Poradenství, ,9 % Poradenství, ,6 % Rekvalifikace, ,6 % Rekvalifikace, ,4 % Zdroj: IREAS dle ověření prostřednictvím ČSSZ,

83 Pozn.: Sloupec Neztotožněn zahrnuje podpořené osoby, které nebylo možné v databázi ČSSZ identifikovat dle jména, příjmení a datu narození dané podpořené osoby. Pozn.: Dle informací ČSSZ některé podpořené osoby měly ke sledovanému datu více než jeden zaměstnanecký poměr, a tudíž se započítaly vícekrát. Rekvalifikace organizované úřadem práce probíhaly ve 40 typech profesních kurzů. Jednoznačně nejpočetněji byly obsazovány kurzy se zaměřením na práci s PC (základy, obsluha i rozšíření znalostí - Autocad, Corel, Photoshop, Tvorba www stránek). Dalšími nejpočetněji obsazenými kurzy byly kurzy sváření, účetnictví a daňová evidence, kurzy pro začínající podnikatele základy podnikání, kurz pro profesní způsobilost řidiče, obsluha elektrovozíků a motovozíků, pracovník v sociálních službách. V roce 2010 byl zájem také o rozšíření řidičského oprávnění na skupiny C, C+E, D a T. Z hlediska možností uplatnění absolventů na trhu práce lze v okrese České Budějovice určit za stále nejvíce poptávané obory ze strany zaměstnavatelů především strojírenské učební obory, jako jsou mechanik seřizovač CNC strojů, nástrojař, zámečník, obráběč kovů. Naopak problémy s uplatněním mají absolventi oborů kadeřnice, automechanik, podnikání ve službách a obchodu. A vzhledem k počtu končících absolventů a minimální poptávce zaměstnavatelů i obecně absolventi obchodně ekonomických škol. Největší zájem byl přitom o kurzy se zaměřením na práci s PC (základy, obsluha i rozšíření znalostí - Autocad, Corel, Photoshop, Tvorba www stránek). Dalšími nejpočetněji obsazenými kurzy byly kurzy sváření, účetnictví a daňová evidence, kurzy pro začínající podnikatele základy podnikání, kurz pro profesní způsobilost řidiče, obsluha elektrovozíků a motovozíků, pracovník v sociálních službách. V poskytovaných rekvalifikačních kurzech chybělo školení týkající se finanční gramotnosti, o které měli uchazeči o zaměstnání rovněž zájem (dle informací zjištěných v rámci řízeného rozhovoru). Poradenské činnosti pomáhají nezaměstnaným osobám zejména v oblasti orientace na trhu práce a v oblasti aktivizace a motivace. Vzhledem ke skupině uchazečů o zaměstnání, kteří jsou na tuto aktivitu zařazováni, tak ne všichni uchazeči program dokončí. Na druhou stranu však určitá skupina uchazečů už na základě aktivit poradenského programu získává zaměstnání. V případě projektu OPLZZ dosáhla úroveň úspěšnosti cca 30 %, a to v krátkodobém i dlouhodobém horizontu po skončení realizace projektu. S ohledem na výše zmíněný charakter program poradenských činností lze považovat dosaženou úroveň za plně vyhovující. Celkově lze projekt jak z pohledu realizátora, tak i z pohledu evaluátora považovat za přínosný, neboť pomohl řešit a z určité části i vyřešit prostřednictvím rekvalifikací problém cílové skupiny nezaměstnaných. V případě poradenství byla úspěšnost výrazně nižší, ale s ohledem na charakter tohoto programu, kdy řada uchazečů o zaměstnání jej vůbec nedokončí, jej lze rovněž označit za úspěch. Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu byl připravován centrálně pro celou Českou republiku, a to Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Teprve následná realizace byla prováděna na úrovních jednotlivých územních pracovišť Úřadů práce. Dle slov zástupkyně realizátora se na přípravě projektu ÚP České Budějovice podílel jen zprostředkovaně skrze poskytnutí podkladů za okres České Budějovic pro MPSV (údaje 83

84 z jednotlivých ÚP v ČR, tj. analýzy a statistiky). Alokace zdrojů byla předem stanovena pro jednotlivé regionální pracoviště ÚP, a to podle příslušné míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů o zaměstnání v daném okrese, včetně porovnání s alokacemi na APZ v předchozích letech. Důvody pro realizaci projektu a konkrétní výchozí situaci tak lze odvozovat spíše nepřímo z obecné situace na trhu práce a z projektové žádosti zpracované centrálně MPSV ČR. Projekt reagoval na nedostatečnou motivovanost, mobilitu a nevhodnou, případně žádnou kvalifikaci uchazečů o práci, kteří se koncentrují v evidenci úřadů práce. Společným jmenovatelem nezaměstnanosti těchto cílových skupin jsou pak většinou právě neodpovídající kvalifikace a neznalost či rezignace nato svoji situaci aktivně řešit. Projekt se proto celoplošně zaměřoval na poradenství této cílové skupině, čímž mělo dojít k jejich aktivizaci a zvýšení mobility, a dále pak na zajištění odpovídající kvalifikace, která je aktuálně potřebná a uplatnitelná na trhu práce. Cílem a účelem projektu bylo zvýšení pracovní mobility uchazečů a zájemců o práci podporou jejich motivace a aktivizace poradenskými činnostmi a zvýšením mobility. Hlavním cílem pak bylo snížení doby evidence uchazečů o zaměstnání, podpora pracovní mobility a odstraňování bariér pro aktivizaci a motivaci uchazečů. Na základě údajů od zástupkyně realizačního týmu a z poskytnutých celkových statistik za aktivity rekvalifikace realizovaných na ÚP České Budějovice lze konstatovat, že cíl projektu byl do značné míry splněn a výrazná část cílových skupin (cca %) získala díky aktivitám projektu nové zaměstnání do 12 měsíců po úspěšném ukončení rekvalifikace. V případě programu poradenství se míra úspěšnosti pohybovala na úrovni 30 %. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem pět klíčových aktivit, z nichž první dvě jsou stěžejní a nejvíce se dotýkají cílových skupin, tj. rekvalifikace a poradenské činnosti. První aktivitou byly Rekvalifikace. Tato aktivita byla zajišťována dodavatelsky firmami vzešlými z výběrového řízení na počátku projektu. V případě ÚP v Českých Budějovicích obdrželi na rekvalifikace celkem 55 nabídek, z toho 37 prošlo do 2. kola. V zakázce byl požadavek na realizaci rekvalifikací ve 20 oblastech: - na 2 oblasti se nikdo nepřihlásil, - v 5oblastech byli všichni žadatelé vyloučeni (nedoložili potřebné dokumenty např. výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku trestů, atd.), - ve 13 oblastech vybrali dodavatele na realizaci kurzů, z toho: a) v 8 oblastech zůstal pouze jeden dodavatel - rámcová smlouva s 1 dodavatelem, b) v 5 oblastech je rámcová smlouva (RS) s více dodavateli (2 RS jsou s 5 dodavateli, 2 RS jsou se 3 dodavateli, 1 RS je se 2 dodavateli). U oblastí, kde byli žadatelé vyloučeni, ÚP ČB znovu žadatele vyzvalo k jednání (k doplnění své nabídky). U oblastí, kde se nikdo nepřihlásil, dělali průběžně průzkum, zda se vzdělávací zařízení přihlásí, pokud znovu vyhlásíme zakázku pro danou oblast. 84

85 Druhou aktivitou byly Poradenské činnosti. Ty byly zabezpečovány v souladu s metodikou zákona o zaměstnanosti. Tyto poradenské aktivity byly rovněž zajišťovány prostřednictvím dodavatelsky nasmlouvaných služeb. V rámci podlimitní zakázky bylo na poradenské činnosti podáno pro ÚP České Budějovice celkem 9 nabídek, z toho 1 dodavatele vyloučili. Pro realizaci poradenských činností vybrali 3 dodavatele, se kterými podepsali rámcovou smlouvu. Třetí stěžejní aktivitou byly Doprovodné aktivity, které spočívaly zejména v podpoře cílových skupin při poradenských a rekvalifikačních aktivitách a zahrnovaly především úhradu cestovného, stravného případně ubytování cílových skupin. Posledními dvěma klíčovými aktivitami, které byly v projektu plánovány a realizovány, byly aktivity Uzavření projektu a Audit projektu. Tyto aktivity byly nicméně realizovány primárně na úrovni předkladatele projektu a nikoli na úrovni jednotlivých realizátorů, tedy regionálních úřadů práce. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Projekt Poradenství a rekvalifikace realizovaný regionálním pracovištěm Úřadu práce v Českých Budějovicích, prokázal, že zejména rekvalifikace mohou fungovat jako účinný nástroj APZ. Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: Tabulka č. 3: Silná a slabá místa projektu Poradenství a rekvalifikace (ÚP ČB) Silná místa projektu Dlouhodobá zkušenost ÚP ČB s cílovou skupinou Slabá místa projektu Počáteční zdržení v zahájení aktivit projektu spojené s administrativními problémy Konkretizace Poradenství a rekvalifikaci ÚP ČB dlouhodobě zajišťuje pro své klienty v rámci své běžné činnosti. Dlouhodobá soustavná práce pracovníků ÚP v Českých Budějovicích s nezaměstnanými pomohla identifikovat jejich hlavní potřeby a doporučit individuální poradenství a následně rekvalifikační kurz. Zástupci cílových skupin byli do projektu zahrnuti na základě předložené žádosti o rekvalifikaci. Procesně tuto žádost potom posuzovala komise na základě doporučení pracovníků Úřadu práce, kteří s cílovými skupinami pracovali. Konkretizace Z rozhovoru se zástupkyní realizátora bylo zjištěno, že v zahájení projektu došlo ke zdržení z procesních důvodů a z důvodů náročné administrativy při realizaci výběrových řízení na dodavatele. Tím byl snížen rozsah nabízených služeb. Z procesního hlediska byla výběrová řízení na dodavatele zajišťována každým úřadem práce zvlášť, a to často ještě tak, že na každý druh rekvalifikačních kurzů bylo výběrové řízení vypsáno zvlášť. Náročnost výběrových řízení způsobila řadu administrativních problémů a především časové zpoždění, které komplikuje flexibilitu při reakci na aktuální změny probíhajících na lokálním a regionálním trhu práce. Navíc Úřadu práce chybělo dostatečné odborné zázemí pro realizaci tak složitých výběrových řízení, se kterými neměli pracovníci úřadu žádné zkušenosti. Zdroj: Vlastní zpracování 85

86 Závěr Projekt Poradenství a rekvalifikace ukázal, že zejména rekvalifikace pomáhají přibližně 2/3 podpořených osob (viz tabulka č. 82 a 83)v jejich motivaci se úspěšně umístit na trh práce. Projekt tak umožnil výrazným způsobem sladit strukturální rozdíly mezi nabízenou a poptávanou kvalifikační strukturou na trhu práce. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 86

87

88 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Vysoký počet nezaměstnaných evidovaných jako žadatelé o práci na Úřadech práce ČR Nedostatečná motivovanost a mobilita nezaměstnaných v evidenci ÚP. Existence strukturální nezaměstnanosti a nesouladu mezi nabízenou a poptávanou kvalifikací Rozpočet CELKEM pro všechny ÚP v ČR Kč ,-- Celkové čerpání: Kč ,33 Termín realizace od do Realizační tým (pracovníci ÚP České Budějovice) 14 dodavatelů: 1. poradenských služeb 2. rekvalifikačních kurzů Výběrové řízení na dodavatele Poradenství při hledání zaměstnání Rekvalifikační kurzy Doprovodné aktivity pro klienty ÚP Uzavření a audit projektu 1292 rekvalifikovaných osob 418 osob v rámci poradenských služeb Získání zaměstnání pro cca 2/3 účastníků projektu Zvýšení kvalifikace účastníků projektu Snížení nezaměstnanosti v regionu působnosti ÚP České Budějovice 88

89 2.2 Standardně úspěšné projekty Kariéra po padesátce Název projektu Číslo projektu Kariéra po padesátce CZ.1.04/2.1.00/ (Regionální individuální projekt) Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,46; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Liberecký kraj Úřad práce v Liberci Trh práce Adresa Dr. Milady Horákové 580, Liberec, Webová adresa Projektový manažer Mgr. Eva Friedrichová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny Mgr. Eva Friedrichová Nebylo realizováno z důvodu příliš dlouhé doby od ukončení projektu a z důvodu poskytnutého šetření od realizátora. 89

90 Úvod Externí evaluace projektu Kariéra po padesátce proběhla tři roky po ukončení projektu. Smyslem bylo vyhodnotit zejména zkušenosti s realizací a výsledky, které projekt přinesl. Pro sběr dat bylo využito desk-research a strukturovaného rozhovoru se zástupci realizátora projektu. Při evaluaci bylo využito výsledků interního šetření, které realizoval příjemce po ukončení projektu. Celkové zhodnocení projektu Projekt Kariéra po padesátce, který probíhal po dobu 18 měsíců v Libereckém kraji v rámci oblasti podpory 2.1 OP LZZ, pomohl zvýšit kvalifikaci celkově 450 úspěšně podpořeným osobám. V rámci projektu se navíc podařilo zaměstnat celkem 154 účastníků projektu. Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Kariéra po padesátce Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob - celkem Počet podpořených osob - klienti služeb Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem Počet úspěšných absolventů kurzů - celkem Počet nově vytvořených pracovních míst - celkem Počet nově vytvořených pracovních míst - ženy Zdroj: Monit7+ Hlavním smyslem celého projektu bylo snížit počet nezaměstnaných osob ve věku 50+. Pro účastníky projektu byl připraven ucelený program aktivit, který jim napomohl k návratu na trh práce. Jednalo se o motivační aktivity, skupinové a individuální poradenství, osobní a pracovní diagnostiku, rekvalifikační kurzy, řízená praxe navazující na rekvalifikace apod. Přidanou hodnotou projektu byla právě zmíněná řízená praxe účastníků, kteří dostali možnost ve svém rekvalifikovaném oboru působit u zaměstnavatelů a zvýšit tím šanci na plnohodnotné uplatnění přímo v místě výkonu praxe. Řízená praxe umožnila oboustranné poznání zaměstnance a zaměstnavatele před uzavřením případné pracovní smlouvy. Zástupci ÚP naopak odmítali vytvářet dotovaná pracovní místa, ačkoliv to celá řada jiných projektů v ostatních regionech podporuje. Podle představitelů ÚP nechtěli tímto způsobem intervenovat na trhu práce a zvýhodňovat některé zaměstnavatele tím, že by měli dotované zaměstnance po určité období. Proto se v Libereckém 90

91 kraji rozhodli jít cestou detailně analyzovaných rekvalifikací (dle aktuálních potřeb na trhu práce) a následně uskutečnění řízené praxe. Tímto procesem se ještě více zkvalitnila spolupráce mezi zaměstnavateli a pracovníky ÚP. Tabulka č. 2: Úspěšnost absolvovaných rekvalifikačních kurzů Název rekvalifikačního kurzu Vstoupilo Úspěšně ukončilo Základy obsluhy osobního počítače Obsluha osobního počítače Administrativní práce s AJ, NJ Řidič vysokozdvižného vozíku Obsluha NC a CNC Pečovatelka Zdroj: ÚP Liberec Nicméně řízenou praxí nebylo možné absorbovat všechny uchazeče o zaměstnaní, a proto musela celá řada z nich hledat práci samostatně. Při hledání pracovního uplatnění pomáhali účastníkům i zástupci dodavatele. Proškolení a rekvalifikovaní pracovníci se nejprve snažili nalézt uplatnění samostatně a v případě neúspěchu jim byla poskytnuta odborná pomoc. Její součástí byl i rozbor dané situace a doporučení pro další výběrové pohovory u zaměstnavatelů. Důležitou součástí projektu bylo také informovat zaměstnavatele o potenciálních možnostech zaměstnat rekvalifikované uchazeče o zaměstnání. Pro účely této případové studie nebylo využito zpětné vazby účastníků cílové skupiny, kteří se zapojili do projektu. Po konzultaci s projektovou manažerkou projektu byla tato metoda vyloučena zejména z toho důvodu, že se jedná o jeden z prvních podpořených projektů a od ukončení realizace projektu uplynulo mnoho času. Zástupci cílové skupiny od té doby mohly projít (a v některých případech opravdu prošli) několika školeními či rekvalifikacemi a hodnocení tohoto 3 roky starého projektu by bylo spíše formální. Nicméně projektový tým si zpracoval své vlastní hodnocení výsledků po ukončení projektu a jeho výsledky byly evaluátorovi sděleny. 91

92 Počet Graf č. 1:Zprostředkované zaměstnání na konci realizovaného projektu Kariéra po padesátce Nástup do zaměstnání Okres Česká Lípa Jablonec n/n Liberec Semily Zdroj: ÚP Liberec Výsledky ukazují, že se projektem podařilo zaměstnat 154 účastníků cílové skupiny. Většina zaměstnanců našla své uplatnění ve výrobních sektorech jako je např. zpracovatelský průmysl, ale někteří se uplatnili také na administrativních pozicích a v sociálních zařízeních. Výsledek je velmi pozitivní zejména s ohledem na skutečnost, že ÚP Liberec nepodporoval dotovaná pracovní místa a snažil se aktivizovat uchazeče a zvýšit jejich kvalifikaci. Za výrazný faktor úspěchu považuje evaluátor zejména řízenou praxi po ukončené rekvalifikaci a cílenou práci a koordinaci mezi dodavatelem služeb, pracovníky ÚP (realizátoři projektu) a zaměstnavateli v regionu. Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu reagoval na potřebu řešit problémy se strukturální nezaměstnaností v Libereckém kraji, tj. projekt reagoval na dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou pracovních míst a poptávkou ekonomicky aktivních obyvatel a jejich profesním zaměřením. V období realizace projektu již běžel obdobný projekt zaměřený na specifickou skupinu mladých obyvatel do 24 let, kteří jsou ohroženi strukturální nezaměstnaností, a současně již byl v realizaci také projekt, kde cílovou skupinou byli handicapovaní občané Libereckého kraje. Projekt Kariéra po padesátce tedy doplňoval zmíněné projekty a zaměřil se na třetí specifickou cílovou skupinu, která je ohrožena strukturální nezaměstnaností. Projekt byl zacílen na uchazeče a zájemce o zaměstnání ve věku nad padesát let (bez zdravotních omezení) a s minimálně ukončeným základním vzděláním. Před samotným zahájením projektu byla zpracována důsledná analýza potřebnosti, která jasně prokázala, že cílová skupina 50+ je v Libereckém kraji relativně početná a návrat na trh práce se příliš nedařilo realizovat. Řešení situace této specifické cílové skupiny se nedařilo prostřednictvím klasických nástrojů APZ, protože tam není možné propojit aktivity do uceleného komplexu navazujících činností. V případě plánování tohoto projektu realizátoři předpokládali jednotlivé navazující aktivity, jako jsou motivační aktivity, skupinové a individuální poradenství, osobní a pracovní diagnostika, rekvalifikační kurzy a řízené praxe navazující na rekvalifikace. V rámci plánování projektu byly také identifikovány potřeby zaměstnavatelů resp. profese, po kterých je v regionu zájem a se kterými by rekvalifikovaní lidé mohli mít vyšší šanci na uplatnění na 92

93 trhu práce. Jednalo se o rekvalifikace v profesích: základy obsluhy osobního počítače, obsluha osobního počítače, administrativní práce s AJ, NJ, řidič vysokozdvižného vozíku, obsluha NC a CNC strojů a pečovatelka. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem 12 klíčových aktivit. Z věcných klíčových aktivit (nikoliv administrativních jako např. řízení projektu) lze upozornit zejména na aktivitu zaměřenou na výběr účastníků projektu. Účastníci byli vybráni na ÚP v Libereckém kraji dle definice cílové skupiny a nediskriminačním způsobem. Pracovníci ÚP jim poskytli základní informace o projektu a ti, kteří se rozhodli vstoupit do projektu, podepsali dohodu o začlenění do projektu. Následovaly aktivity zaměřené na motivaci cílové skupiny a následně především poradenství a diagnostiku. Cílem bylo poskytnout účastníkům skupinové i individuální poradenství a sestavit osobnostní harmonogram. V něm jsou definovány kroky a aktivity, které musí byt učiněny, aby se situace a postavení uchazeče na trhu práce zlepšila. Na základě výstupů z takových poradenských aktivit byla identifikována skupina uchazečů, kteří budou potřebovat ještě hlubší přístup z hlediska zjištění problémů a potřeb. U této části cílové skupiny byla provedena osobností a pracovní diagnostika a byla doporučena případná rekvalifikace. Všechny hlavní aktivity projektu (poradenství, diagnostika, rekvalifikace) byly realizovány prostřednictvím dodavatele služeb, který vzešel z výběrového řízení. Právě dodavatel zajistil v další fázi projektu akreditované rekvalifikační kurzy. Jednalo se o rekvalifikace v profesích: základy obsluhy osobního počítače, obsluha osobního počítače, administrativní práce s AJ, NJ, řidič vysokozdvižného vozíku, obsluha NC a CNC strojů a pečovatelka. Součástí rekvalifikačních kurzů byla i řízená praxe u zaměstnavatelů. Jednalo se o cílenou činnost směřující k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon vhodného zaměstnání. Zaměstnavatel tak dostal možnost poznat potenciálního zaměstnance a nemusel do něho investovat žádné mzdové prostředky. Tato řízená praxe mohla trvat max. 3 měsíce. Nad rámec řízených praxí dodavatel ve spolupráci s pracovníky ÚP vyhledával vhodné pracovní pozice pro účastníky projektu v Libereckém kraji. Proškolení a rekvalifikovaní pracovníci se nejprve snažili nalézt uplatnění samostatně a v případě neúspěchu jim byla poskytnuta odborná pomoc. Její součástí byl i rozbor dané situace a doporučení pro další výběrové pohovory u zaměstnavatelů. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Realizace projektu Kariéra po padesátce prokázala několik významných faktorů pro další aktivity v oblasti práce s cílovou skupinou: Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 93

94 Tabulka č. 3: Silná a slabá místa projektu Kariéra po padesátce Silná místa projektu Důsledná znalost cílové skupiny Uplatnění CS na trhu práce Řízená praxe Slabá místa projektu Konkretizace Silnou stránkou projektu byla dlouhodobá zkušenost Úřadu práce jak s cílovými skupinami, tak s realizovanými aktivitami. Poradenství a rekvalifikaci totiž dlouhodobě pro své klienty zajišťuje v rámci své běžné činnosti. Navíc ÚP měl zkušenosti i z předchozího programového období, kdy realizoval projekty OP RLZ. Tyto zkušenosti byly přeneseny i do současného projektu. Velmi pozitivně lze hodnotit výsledky projektu, kdy se podařilo uplatnit na trhu práce 154 zástupců cílové skupiny. Přitom se nejednalo o dotovaná pracovní místa jako v případě jiných ÚP. Jako dobrou zkušenost lze označit řízenou praxi, kterou měli možnost absolvovat uchazeči, kteří prošli rekvalifikačními kurzy. Praxe mohla trvat až 3 měsíce a zúčastnilo se jí 55 zástupců cílové skupiny. Zaměstnavatelé měli možnost detailně poznat potenciálního pracovníka a on si prohloubil znalosti, dovednosti a návyky pro danou profesi. Nebyla identifikována Zdroj: Vlastní zpracování Závěr V rámci projektu se podařilo zvýšit kvalifikaci 450 zástupcům cílové skupiny, kteří úspěšně prošli projektem. Celkem 154 z nich to pomohlo již v průběhu projektu při nalezení zaměstnání, což je o to cennější, že se zpravidla nejednalo o dotovaná pracovní místa, jak je tomu v mnoho podobně zaměřených projektech běžné. Projekt tak umožnil výrazným způsobem sladit strukturální rozdíly mezi nabízenou a poptávanou kvalifikační strukturou na trhu práce. Dlouhodobě lze očekávat zlepšení postavení cílové skupiny, která prošla projektem, na trhu práce. To potvrzují i dosavadní výsledky projektu. Podstatné je však pokračovat v navazujících projektech a aktivitách. Evaluátor projekt hodnotí jako příklad dobré praxe. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 94

95 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Vysoká nezaměstnanost u cílové skupiny ve věku 50+ Problémy se strukturální nezaměstnaností v Libereckém kraji Rozpočet ,46 Kč Termín realizace od do Realizační tým (finanční a projektový manažer) Výběr účastníků do projektu Motivační aktivity + poradenství a diagnostika cílové skupiny Rekvalifikační kurzy a řízená praxe u zaměstnavatelů 450úspěšně podpořených nezaměstnaných osob ve věku umístněných uchazečů na trh práce v průběhu realizace projektu Řešení akutních problémů u cílové skupiny z hlediska uplatnění na trhu práce Zvýšení kvalifikace účastníků projektu Snížení nezaměstnanosti u cílové skupiny Podpora při eliminaci strukturální nezaměstnanosti v regionu Důsledná analýza poptávky + Vyhledání uplatnění na trhu práce Dodavatel služeb Uzavření a audit projektu 95

96 2.2.2 Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky Název projektu Číslo projektu Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky CZ.1.04/2.1.01/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,60Kč; 100 Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webové stránky Projektový manažer Přehled terénního šetření Individuální rozhovor Dotazníkové šetření Moravskoslezský kraj Centrum ekonomického vzdělávání Ostrava, o.p.s. NNO - obecně prospěšná společnost Spartakovců 6014/3, Ostrava - Poruba David Hutter; kontaktní osoba: Kateřina Němcová Nebyl realizován z důvodu neposkytnuté součinnosti ze strany realizátora (interview bylo sjednáno na s Kateřinou Němcovou). Nebylo realizováno z důvodu neposkytnuté součinnosti ze strany realizátora. 96

97 Úvod Evaluace projektu Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky proběhla 3 měsíce po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit úspěšnost krátkodobých výsledků. Pro sběr dat bylo využito desk-research. V rámci externí evaluace projektu nebylo možné uskutečnit plánovaný a sjednaný osobní rozhovor se zástupcem realizátora projektu ani dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou. Osobní rozhovor byl s paní Němcovou domluven na v Českém Těšíně. Tento termín byl paní Němcovou zrušen SMS zprávou po plánovaném termínu zahájení interview a od té doby nebylo možné paní Němcovou i přes opakované pokusy zastihnout. Rovněž tak další pokusy o kontakt s ostatními pracovníky zapojenými do realizace projektu byly neúspěšné: kontaktní osoba pro projekty: Ing. Jaroslav Schovánek, tel neexistuje; kontaktní osoba pro vzdělávání: Bc. Irena Dirová, tel permanentně nedostupná). V tomto ohledu se evaluátor pozastavuje nad tím, jak mohla být schválena žádost, v níž je jako telefonické spojení na statutárního zástupce příjemce uveden tel Z důvodu neposkytnuté součinnosti realizátora projektu nemohlo být realizováno ani dotazníkové šetření, protože evaluátor neměl jak cílovou skupinu oslovit. Vzhledem k neposkytnuté součinnosti realizátora projektu nelze ověřit vykázané hodnoty v rámci jednotlivých monitorovacích zpráv a zhodnotit reálné výsledky projektu! Výsledky zhodnocení projektu Projekt Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky měl být realizován Centrem ekonomického vzdělávání Ostrava, o.p.s. v rámci operačního programu OP LZZ. Partnerem tohoto projektu měla být Vysoká škola podnikání, a.s. Úkolem partnera mělo být vytvoření podkladů a realizace vývoje specializovaného softwaru, který poskytl realizátorovi projektu nástroj pro zpracování profesní diagnostiky uchazečů o zaměstnání. Cílovou skupinou projektu měli být uchazeči/ky o zaměstnání v Moravskoslezském kraji. Bylo vykázáno, že byla vytvořena nová pracovní místa pro 3 ženy z řad cílové skupiny. Původní záměr byl vytvořit alespoň 10 pracovních míst (1 pro muže, 9 pro ženy). Z monitorovacích zpráv vyplývá, že na tato nová pracovní místa byly umístěny absolventky projektu. V jednotlivých monitorovacích zprávách bylo vykázáno, že pracovní místa byla zřízena od a zahrnovala pozice 1x vedoucí účetní, 2x účetní junior. Realizátor projektu v monitorovacích zprávách uvedl, že všechna 3 pracovní místa byla vytvořena na plný pracovní úvazek u realizátora projektu. Z monitorovacích zpráv dále vyplývá, že díky projektu bylo podpořeno77 nezaměstnaných a celkem bylo vykázáno 64 úspěšných absolventů kurzů, přičemž původní záměr činil 75 podpořených osob a 50úspěšných absolventů. 97

98 Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Nabídka rekvalifikačních kurzů CEV Ostrava Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet nově vytvořených pracovních míst celkem Počet nově vytvořených pracovních míst muži Počet nově vytvořených pracovních míst ženy Počet podpořených osob celkem Počet úspěšných absolventů kurzů celkem Zdroj: Monit7+ Uvedené hodnoty však nebylo možné ověřit; nebylo možné ani zhodnotit reálné výsledky projektu. Výchozí situace a cíl projektu Jedním z dopadů hospodářské krize byla zvyšující se evidovaná nezaměstnanost. Do prosince 2010 tak došlo k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání na 82776, tj. celkem o (+56,2 %) oproti roku 2008, kdy bylo dosaženo nejnižší hodnoty (52911 uchazečů o zaměstnání) 18. Z analýzy neobsazenosti volných pracovních míst podle KZAM (Klasifikace zaměstnání podle ČSÚ) za 1. čtvrtletí 2010 v okrese Ostrava-město vyplynul přebytek volných míst v pozicích nižší administrativní pracovník a jiný pomocný odborný pracovník v počtu 465 volných míst. Na základě vývoje nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v červnu 2010 se nově registrovalo 6543 osob, kde poměrnou část tvořili ostatní odborní administrativní pracovníci a živnostníci. Vzhledem k tomu, že v Moravskoslezském kraji míra nezaměstnanosti po delší dobu převyšuje celorepublikový průměr se značným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob, může být vytvoření internetové databáze konkrétních nabídek práce pro účetní, mzdové a daňové specialisty a personalisty spolu s realizací vzdělávacích aktivit určených této cílové skupině vhodnou aktivitou podporující nabídku práce v Moravskoslezském kraji. Není však známo, zdali realizátor provedl empiricky založenou analýzu potřeb. Předmětem projektu byl dle projektové žádosti komplexní soubor opatření na podporu aktivní politiky zaměstnanosti v MS kraji pro uchazeče o zaměstnání se zájmem o pozdějším uplatnění v oblasti účetnictví, daňové a mzdové problematiky a personalistiky. Hlavními cíli projektu bylo: reagovat na aktuální potřeby trhu práce ucelenou nabídkou kroků směřující k umístění uchazečů o zaměstnání buď jako zaměstnanec, anebo jako OSVČ podnikající v oblasti mzdové, daňovém, účetním a personálním poradenství, reagovat na strategie trhu práce Moravskoslezského kraje zejména pak Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. 18 Úřady práce Moravskoslezského kraje: Analýza stavu vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2010 a předpokládaný vývoj v roce

99 Cílem projektu bylo zmapovat potřeby trhu práce v MS kraji pro rekvalifikovatelné osoby a pružně na ně reagovat nabídkou aktuální databáze pracovních míst, zpracováním profilové bilanční diagnostiky, nabídkou motivačního kurzu, účasti v rekvalifikačních kurzech, praxe a zaměstnání. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo v projektové žádosti navrženo celkem šest klíčových aktivit: Monitoring aktuálních potřeb trhu práce pro oblast účetnictví, mzdového, daňového a personálního poradenství, Bilanční diagnostika, motivační kurz pro rekvalifikační kurzy, Rekvalifikační kurz + tvorba studijních materiálů, Zajištění odborné praxe, Zprostředkování zaměstnání ve firmě žadatele, Vyhodnocení projektu. Vzhledem k neposkytnuté součinnosti vycházel evaluátor jen z jednotlivých monitorovacích zpráv a z žádosti projektu. V rámci klíčových aktivit měla být realizována následující opatření pro cílovou skupinu: Zřízení aktuální speciální databáze obsahující nabídky volných míst pro tyto profese, Vypracování bilanční diagnostiky s uchazeči o pozdější povolání a předpříprava na rekvalifikační kurz, Nabídka motivačního kurzu pro umístění do rekvalifikačních kurzů, Nabídka pěti nových rekvalifikačních kurzů s individuálním přístupem, Nabídka praxe pro účastníky rekvalifikačního kurzu v rozsahu 60 hodin, Zajištění ekonomicko-právního poradenství pro zprostředkování zaměstnání. Faktická realizace klíčových aktivit projektu a jednotlivých opatření pro cílovou skupinu nemohla být ověřena a jejich dopady nemohly být zhodnoceny. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Vzhledem k neposkytnuté součinnosti realizátora projektu evaluátor vyhodnotil silné a slabé stránky projektu jen na základě informací, které byly vykázány v rámci jednotlivých monitorovacích zpráv a z projektové žádosti. Zda a jakým způsobem byly jednotlivé aktivity skutečně realizovány, které z nich lze považovat za silné či slabé stránky však nebylo možné ověřit. 99

100 Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Nabídka rekvalifikačních kurzů CEV Ostrava Silná místa projektu Slabá místa projektu Nebylo dosaženo všech hodnot plánovaných monitorovacích indikátorů (viz počet nově vytvořených pracovních míst) Způsob vyplnění projektové žádosti; na str. 5 je uvedeno toto telefonické spojení na statutárního zástupce realizátora (Ing. Evu Vysekalovou): Neposkytnutá součinnost při přípravě případové studie Nebyla identifikována Konkretizace Zdroj: Vlastní zpracování Závěr Vzhledem k tomu, že nebyla poskytnuta součinnost realizátora, nebylo možné zhodnotit a ověřit úspěšnost výsledků projektu. Doporučuje se hloubková kontrola celého projektu. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Uvedený model dává do souvislosti hlavní charakteristiky projektu od výchozí situace, na kterou intervence měla reagovat, přes jednotlivé aktivity, které měly být provedeny, až po očekávané dlouhodobé výsledky. Teorie změny je však zpracována pouze na základě vykázaných hodnot z jednotlivých monitorovacích zpráv a z projektové žádosti; jedná se tedy předpokládané (preskriptivní) vztahy, nikoliv o popis a skutečně dosažených výsledků řešeného projektu. 100

101 2.2.3 První start vzdělávání a zaměstnávání osob ve věku do 25 let Název projektu První start vzdělávání a zaměstnávání osob ve věku do 25 let Číslo projektu CZ.1.04/2.1.01/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,20 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer (24 měs.) Ústecký kraj CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, s.r.o. Litvínov Vzdělávací a poradenské instituce Čapkova 2137, Litvínov Bc. Aneta Vejlupková Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Bc. Aneta Vejlupková, manažerka projektu V období bylo osloveno 50 účastníků/účastnic z celkového počtu 84 podpořených osob, dotazníkového šetření se účastnilo 15 respondentů, tj. 30 % z oslovených a 18 % z celkového počtu podpořených osob. 101

102 Úvod Externí evaluace projektu První start vzdělávání a zaměstnávání osob ve věku do 25 let proběhla bezprostředně (40 dnů) po ukončení projektu. Jejím cílem tedy bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky a predikovat dlouhodobé výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaných rozhovorů s manažerkou projektu Bc. Anetou Vejlupkovou a dotazníkového šetření u cílové skupiny. Výsledky zhodnocení projektu Projekt První start vzdělávání a zaměstnávání osob ve věku do 25 let byl v rámci oblasti podpory 2.1 OP LZZ realizován Centrem celoživotního vzdělávání, s.r.o. se sídlem v Litvínově v období (20 měsíců). Cílovou skupinou projektu byli uchazeči o zaměstnání osoby do 25 let věku v okresech Most a Louny. Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu a účinnosti vynaložených finančních prostředků je splnění zadaných cílů a ověření této skutečnosti prostřednictvím stanovených monitorovacích indikátorů. Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu První start Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob celkem Počet úspěšných absolventů kurzů z toho motivačních kurzů z toho rekvalifikačních kurzů Počet nově vytvořených pracovních míst z toho muži ženy 5 8 Zdroj: Monit7+ Do projektu bylo v průběhu jeho realizace zařazeno celkem 84 osob, z toho 43 mužů a 41 žen. Účastníkům byla nabídnuta široká škála aktivit od individuálního poradenství, přes motivační kurzy, rekvalifikační kurzy až k vyhledávání vhodného zaměstnání. Motivačními kurzy prošlo celkem 70 osob (34 mužů a 36 žen). V rekvalifikačních kurzech bylo úspěšných 12 mužů a 21 žen tj. celkem 33 osob (Řidičské kurzy sk. B 12, Obsluha křovinořezu 7, Práce s motorovou pilou 1, Dispečer logistiky 5, Základy obsluhy osobního počítače 4, Obsluha osobního počítače 4). 102

103 Celkově bylo v rámci realizace projektu vytvořeno 13 pracovních míst, na která bylo umístěno celkem 15 účastníků, dále bylo 7 osobám zprostředkováno již stávající pracovní místo s dotací a 14 osobám zaměstnání bez dotace. V průběhu projektu tedy získalo zaměstnání 38 osob v pozicích prodavačka, pomocní dělníci, administrativní pracovníci, pracovníci v údržbě a péči o veřejnou zeleň. K byly udrženy 2 v rámci projektu dotovaná nově vytvořená pracovní místa, na zprostředkovaných nedotovaných místech se udrželo 7 pracovníků. Partnerem projektu byla Pobočka Diakonie Církve bratrské v Litvínově. Partner projektu byl zapojen především do aktivit týkajících se výběru účastníků, komunikace s cílovou skupinou a individuálního poradenství. V rámci průzkumu, který proběhl v období , bylo osloveno celkem 50 účastníků projektu. Odpověď se podařilo získat od 15 účastníků, tj. 30 % z oslovených a 18 % z celkového počtu podpořených osob. Výsledky vyhodnocení ukázaly, že 62 % účastníkům doporučil účast v projektu terénní pracovník, 38 % se do projektu začlenilo z vlastní iniciativy na základě informací získaných z veřejných zdrojů. Toto zjištění potvrzuje, zvláště ve vazbě na strukturu cílové skupiny i práci s mladými lidmi z vyloučených lokalit, mimořádnou důležitost terénních pracovníků, kteří velmi dobře znají své lidi a jejich schopnosti a dokážou je motivovat a vysvětlit jim význam účasti v projektu a co od ní mohou očekávat. To v žádném případě nemůže nahradit sebelepší reklamní kampaň. Většina nezaměstnaných mladých lidí, kteří se účastnili průzkumu, uvedla jako nejvyšší dosažené vzdělání základní (50 %), 38 % absolvovala učební obor a pouze 12 % ukončila vzdělání střední. Téměř 75 % účastníků označilo jeho přínos a zajímavost jako střední, zbytek účastníků ho hodnotil ve stejném poměru jako vynikající nebo málo přínosný. Na otázku, zda jim získané dovednosti a znalosti pomohly při uplatnění na trhu práce, odpovědělo 65 % účastníků, že částečně, ale spíše ano, 12 % účastníků částečně spíše ne, 25 % vyjádřilo svoji plnou spokojenost. Osmdesáti pěti procentům respondentů pomohla účast projektu v získání nového zaměstnání, ostatní zaměstnání ke dni provedeného průzkumu doposud nezískali (projekt byl ukončen ke Jako nejúčinnější a nejcennější z hlediska potřeb cílové skupiny respondenti považují: rekvalifikační kurzy (40 %), Individuální poradenství (30 %), motivační a poradenské kurzy a aktivity (20 %) a zprostředkování zaměstnání (10 %). Jako nejpotřebnější považují účastníci následující aktivity projektu: přímá a individuální pomoc konzultanta, pomoc při přípravě životopisu a získání komunikačních schopností, získání potřebných dovedností v rámci rekvalifikačních kurzů. 103

104 Graf č. 1: Hodnocení získaných dovedností Díky účasti v projektu jsem získal nové dovednosti a znalosti, které mi pomohly uplatnit se na trhu práce 0% 12% 25% 63% ano, všechny: 2 (25 %) částečně, spíše ano: 5 (63 %) částečně, spíše ne: 1 (12 %) vůbec: 0 (0 %) n Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a Centrum celoživotního vzdělávání, s.r.o. Litvínov Graf č. 2: Hodnocení účasti v projektu ve vazbě na získání zaměstnání Účast v projektu mi pomohla získat zaměstnání 20% 40% 40% ano - zaměstnání jsem ukončil do 6 mesíců po nástupu: 2 (40 %) ano - jsem zaměstnán doposud: 2 (40 %) doposud ne: 1 (20 %) i Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a Centrum celoživotního vzdělávání, s.r.o. Litvínov Většina účastníků byla velmi spokojena s organizací kurzů a kvalitou lektorů i trenérů, u kterých ocenila odbornou úroveň, dobrou přípravu a zajímavý a poutavý výklad, trpělivost a vstřícnost. Negativní poznámky pramenily spíše z ne vždy splněného očekávání nabídky témat a zaměření kurzů. Všichni respondenti účastníci projektu by účast v opakovaných projektech doporučili svým známým. 104

105 Vypovídací schopnost a objektivnost závěrů dotazníkového šetření, v rámci něhož bylo osloveno 50 náhodně vybraných účastníků a odpověď poskytlo 15 z nich (30 %), je do určité míry ovlivněna skutečností, že dotazníky vyplnili zejména účastnící, kterým se na základě projektu podařilo získat zaměstnání a jejichž hodnocení bylo kladné. Opakované dotazování oslovených účastníků, kteří odpověď v první vlně dotazování neposkytli, se již z časových důvodů neuskutečnilo. Evaluátor na základě prostudování dostupných podkladů, ale především osobních rozhovorů s manažerkou realizátora projektu (příjemce pomoci) a vyhodnocení odpovědí na otázky položené vzorku účastníků projektu prostřednictvím dotazníkové akce, považuje projekt, realizovaný ve strukturálně postiženém regionu s vysokou nezaměstnaností, která postihuje nejvíce právě skupinu mladých lidí s ukončeným, často ale i neukončeným základním vzděláním, kteří již nepokračují v dalším studiu (velmi aktuální situace ve vyloučených lokalitách Janov, Obrnice), za velmi obtížný a náročný. Práce s touto skupinou mladých lidí, kteří ještě nezískali základní pracovní návyky a zodpovědnost, nemají žádnou praxi a zaměstnavatelé o ně tudíž nemají zájem, vyžaduje speciální přístup a trpělivost. V práci s nimi zaujímají nezastupitelné místo terénní pracovníci, kteří znají jejich problémy a umí s nimi komunikovat. Právě díky velmi vhodné kombinaci jejich práce s odbornými konzultanty pro poradenství a lektory a trenéry vzdělávacích aktivit (motivační a rekvalifikační kurzy) byl projekt úspěšný a realizačnímu týmu se podařilo splnit a v převážné většině parametrů překročit stanovené monitorovací indikátory. Výchozí situace a cíl projektu Nezaměstnanost v Ústeckém kraji je v současné době nejvyšší v celé ČR. V březnu 2013 bylo na Úřadu práce Ústí nad Labem registrováno 66 tis. nezaměstnaných 19. Na území okresu Most se nachází 26 obcí, z toho 6 měst. V současné době žije v okrese Most s rozlohou 467 km² obyvatel. Hustotou zalidnění 246 osob na 1 km², patří okres Most k velmi zalidněným oblastem. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v okrese je (tj. 53,7 %). Míra nezaměstnanosti (MN) činila v okrese Most v roce 2012 celkem 16 %. V roce 2012 bylo na Úřadu práce registrováno uchazečů o zaměstnání, což při nabídce 302 pracovních míst představuje 32,7 zájemce na jedno volné pracovní místo 20. Na území okresu Louny se nachází 70 obcí z toho 7 měst. V okrese s rozlohou 1118 km² žije obyvatel, zalidněním 77,6 obyvatele na 1 km² se okres Louny řadí mezi okresy s řidším zalidněním. Počet ekonomicky aktivních obyvatel činil obyvatel (52,1 %). Míra nezaměstnanosti činila v okrese Louny v roce ,3 %. Ve stejném období bylo na Úřadu práce zaregistrováno uchazečů o zaměstnání, což při nabídce 303 volných pracovních míst představuje 21,1 zájemce na jedno pracovní místo 21. Nová metodika, kterou MPSV používá od listopadu loňského roku, vychází z podílu nezaměstnaných na počet všech obyvatel ve věku 15 až 64 let. Z bývalých okresů v regionu hledalo práci nejvíc lidí na Mostecku , což je 13,4 %. Na Ústecku bylo v lednu bez práce 11,7 %, na Chomutovsku 11,6 %, 19 Informace vedoucího oddělení zaměstnanosti ÚP Ústí nad Labem Jaroslava Kunce, TV24, http:// 105

106 na Děčínsku 11,4 %, na Lounsku 10,9 % a na Teplicku 10,1 % lidí. Nejméně nezaměstnaných bylo na Litoměřicku (9,1 %) 22. I v České republice mladí lidé patří spolu s lidmi předdůchodového věku a s nižším vzděláním mezi nejohroženější skupiny na trhu práce. Podle zprávy zveřejněné na internetovém portálu Novinky počet mladých lidí bez zaměstnání do 25 let věku v Česku stoupá. Sice velice pomalu, ale kontinuálně tvoří stále větší část z celkového počtu nezaměstnaných. Jak vyplývá z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV), na konci roku 2012 počet uchazečů o zaměstnání do 25 let evidovaných na úřadech práce dosáhl hodnoty , což odpovídá 18,1 % z celkového počtu nezaměstnaných (konec roku 2007: cca 55 tis., konec roku 2011: mladých lidí) 23. Projekt reaguje na velké procento nezaměstnaných z řad mladých osob do 25 let. Oba okresy, ve kterých byl projekt realizován, mají svá specifika. V okrese Most je hodně nezaměstnaných osob romského původu, většina jsou sociálně slabí, žijící nejvíce v oblastech Litvínova, Janova, Obrnic. Tito lidé nemají prakticky téměř žádné vzdělání, žádnou praxi a také zde zcela chybějí jakékoli pracovní návyky. Nezaměstnanost je faktorem ovlivňujícím celé generace, proto nemají osoby z řad této cílové skupiny ani jakékoli kladné vzory ve svých rodinách. V lounském okrese je problém především v rozložení okresu, kde většina osob žije v malých vesničkách a při hledání zaměstnání jsou limitováni například časem či možnostmi dojíždění. Také v těchto oblastech převažuje nízká úroveň kvalifikace a žádná nebo velmi malá praxe u lidí do 25 let. Hlavním cílem projektu je zvýšit kvalifikovanost a uplatnitelnost na trhu práce u nezaměstnaných osob z okresu Most a Louny ve věku do 25 let. Specifickým cílem bylo: - zprostředkovat 10 pracovních míst pro účastníky projektu, - vytvořit 10 nových pracovních míst pro účastníky projektu. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem deset klíčových aktivit, z nichž však pouze sedm se týká věcných témat. Tři aktivity jsou zaměřeny na průřezové a organizační záležitosti (řízení a koordinace projektu, evaluace a externí audit, realizace doprovodných opatření). Jedná se ale o dlouhodobý problém systémové povahy, který pro další období musí řešit řídící orgán a požadavky na obsah klíčových aktivit přesně vymezit v příslušné výzvě. Z tohoto hlediska se také v rámci zpracování případové studie soustředíme pouze na skutečné klíčové aktivity. Tyto aktivity projektu byly zaměřeny na uchazeče o zaměstnání ve věku do 25 let v okrese Louny a Most. Tato skupina byla z velké části tvořena osobami bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, chybějící praxí a chybějícími pracovními návyky. Prvním krokem projektu byla komunikace s cílovou skupinou a výběr vhodných účastníků (KA 02) http:// 106

107 Při komunikaci s cílovou skupinou spolupracoval realizační tým s pobočkami úřadů práce, se kterými byli vytipováni účastníci v jejich evidenci. Na základě toho distribuovali terénní pracovníci partnera projektu (Pobočka Diakonie Církve bratrské v Litvínově)informační materiály a oslovovali nezaměstnané mladé lidi zejména v rizikových lokalitách např. lokalita Janov, Obrnice atd. S vybranými účastníky byly sepsány dohody o vstupu do projektu. Po vstupu do projektu byli účastníci v rámci KA 03 seznámeni se svými osobními konzultanty, kteří je potom provázeli po celou dobu projektu. První schůzka byla zaměřená na vzájemné seznámení a zjištění situace účastníka a jeho schopností a dovedností. Přesto se celkem 10 mladých lidí, kteří podepsali dohodu o účasti v projektu, na tuto schůzku nedostavilo. Navazující motivační kurzy (KA 04) byly zaměřeny na sebeprezentaci, motivaci, vytvoření životopisu a nácvik praktických dovedností při své prezentaci u zaměstnavatele. Motivační kurzy byly organizovány ve skupinách10 osob, tj. 3 kurzy proběhly v Lounech, 3 v Litvínově. Do projektu vstoupilo 84 osob, úspěšných v motivačních kurzech bylo 70. Úspěšnost motivačního kurzu byla hodnocena na základě vytvoření životopisu a úspěšné vlastní sebeprezentace v rámci závěru kurzu. V rámci KA 05 byly organizovány rekvalifikační kurzy, jejichž tematické zaměření vycházelo z provedené analýzy potřebnosti jednotlivých profesí. Organizačně a odborně byly rekvalifikační kurzy zajištěny pracovníky žadatele (Základy obsluhy osobního počítače, Obsluha osobního počítače a Dispečer logistiky)a externí dodávkou od subdodavatelů (kurzy zaměřené na údržbu zeleně a získání řidičských oprávnění skupiny B a C). Předmětem KA 06 byla organizace 3měsíčních odborných praxí u vybraných zaměstnavatelů. Praxe byly zaměřeny na získání a případné prohloubení a upevnění základních pracovních návyků a seznámení se s jednotlivými pracovními postupy a technologiemi ze strany účastníků projektu a získání nových pracovníků ze strany zaměstnavatele. Poslední dvě klíčové aktivity se věnovaly zajištění konkrétního zaměstnání pro účastníky projektu, kteří v rámci něho získali požadované předpoklady. V rámci KA 07 zprostředkoval realizátor projektu, vybavený oprávněním k této činnosti, dotované zaměstnání pro 9 osob, pro dalších 14 osob zprostředkoval zaměstnání bez dotace. Klíčová aktivita 07 původně předpokládala vytvoření 10 nových pracovních míst, k datu ukončení projektu tj , se nakonec podařilo vytvořit nových míst celkem Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 24 Usnesení Vlády ČR, číslo 141 o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na roky , ze dne

108 Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu První start Silná místa projektu Realizace projektu na území regionu se soustředěnou podporou státu Projekt reflektoval aktuální problémy sociálně vyloučených lokalit v Ústeckém kraji 25 Spolupráce terénních pracovníků s ostatními členy realizačního týmu Slabá místa projektu Přístup cílové skupiny Nízký zájem účastníků i zaměstnavatelů o aktivitu realizace odborných praxí. Konkretizace Podpora je směřována do strukturálně postiženého Ústeckého kraje - území okresu Most, regionu s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností území okresu Louny Výběr účastníků projektu nevynechal ani mediálně velmi známé oblasti v okresu Most (Litvínov Janov, Obrnice). Zde při práci s mladými nezaměstnanými ohroženými sociální exkluzí sehráli nezastupitelnou roli terénní pracovníci. Vhodná kombinaci práce terénních pracovníků při prvotním kontaktu s cílovou skupinou a dále při výběru účastníků projektu s odbornými konzultanty pro poradenství a lektory a trenéry vzdělávacích aktivit (motivační a rekvalifikační kurzy). Konkretizace Cílová skupina účastníků do 25 let byla oproti jiným cílovým skupinám, zejména v důsledku svého věku, nedostatku zkušeností a mentalitě, značně problematická. Členové projektového týmu naráželi často na nezájem těchto lidí o zaměstnávání a neschopnost plnit řádné své aktivity v projektu (často se řešily například pozdní příchody na kurzy, neomluvené absence atd.) Na tento problém však již upozornila analýza rizik a zohlednila ho již při formování výběrové základny cílové skupiny. Někteří účastnici přijatí do projektu se vyloučili sami a přestali docházet, u těch, kteří neprojevili dostatek zodpovědnosti, se situace řešila ukončením účasti v projektu a náhradou těmi, kteří účast v projektu brali vážně a o pomoc stáli. V rámci projektu se sice problém podařilo vyřešit, nikoli však odstranit. Jedná se o systémový problém, jehož kořeny je nutno hledat ve výchově v rodině i škole. U kategorie mladých lidí do 25 let, kteří často nemohou najít zaměstnání pro nedostatek praxe, je možnost řízené praxe přímo v podniku nejefektivnějším způsobem pro seznámení se s příslušným pracovištěm, osvojení si pracovních návyků a získání potřebných dovedností. Na druhé straně zaměstnavatel má možnost si otestovat mladého pracovníka a v případě, že se osvědčí, ho po skončení praxe zaměstnat v řádném pracovním poměru. Zkušenosti však ukázaly, že pro řadu mladých lidí je přechod do bojových podmínek skutečného provozu často velmi náročný, protože jim chybí základní pracovní návyky a zodpovědný přístup k práci. Praxe tak často končí konfliktem mezi praktikantem a zaměstnavatelem. Zdroj: Vlastní zpracování 25 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (tzv. Gabalova analýza). Webový odkaz: 108

109 Závěr Výsledky hodnoceného projektu zaměřeného na cílovou skupinu mladých lidí do 25 let, která je velmi postižena nezaměstnaností, jsou pro cílovou skupinu velmi přínosné a pro příjemce dotace cenné, zejména pro další práci s mladými nezaměstnanými lidmi. Evaluátor projekt hodnotí jako úspěšný, jak z hlediska realizace klíčových aktivit zaměřených na potřeby cílové skupiny a splnění zadaných cílů, tak i organizačního hlediska. I přes některé problémy vycházející z charakteru cílové skupiny doporučuje evaluátor projekt využít jako příklad dobré praxe. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 109

110 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Výsledky Dlouhodobé výsledky Nezaměstnanost v Ústeckém kraji je v současné době nejvyšší v celé ČR. V březnu 2013 bylo na Úřadu práce Ústí nad Labem registrováno 66 tis. nezaměstnaných Nejzávažněji se tento problém projevuje u mladých lidí (15-25 let), zejména těch, kteří ukončili základní vzdělání. Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým (Koordinátor, administrátor, finanční.manažer, terénní pracovníci, lektoři) Pobočka Diakonie Církve bratrské v Litvínově Individuální poradenství Motivační a rekvalifikační kurzy Realizace odborných praxí Zprostředkování zaměstnání Vytváření nových pracovních míst 84 podpořených osob celkem Zprostředkování zaměstnání pro 23 účastníkům projektu Vytvoření 13 nových pracovních míst Řešení aktuálního problému nezaměstnanosti mladých lidí v okrese Most a Louny Zvýšení kvalifikace a uplatnitelnosti mladých lidí na trhu práce Snížení nezaměstnanosti a zvýšení kvality života mladých lidí do 25 let v regionu postiženém strukturálními změnami 110

111 2.2.4 Poradenství a rekvalifikace (ÚP Praha) Název projektu Číslo projektu Poradenství a rekvalifikace (Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti) CZ.1.04/2.1.00/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Pardubický kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Jihomoravský kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Ministerstvo práce asociálních věcí ČR veřejná správa Adresa Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 Webové stránky Projektový manažer Přehled terénního šetření Individuální rozhovor Dotazníkové šetření Bc. Anna Švestková , PhDr. Eva Prokopová (ÚP Praha) Nebylo realizováno z důvodu nedostupnosti kontaktů na zástupce cílové skupiny 111

112 Úvod Evaluace projektu Poradenství rekvalifikace (Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti) proběhla 8 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky. Pro sběr dat bylo využito desk-research a individuálního rozhovoru s PhDr. Evou Prokopovou. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny adekvátními analytickými postupy 26 ; v poslední fázi zpracování případové studie byla provedena syntéza poznatků (kdy bylo připraveno zejména poučení z realizace založené na silných a slabých místech projektu) a byly sestaveny souhrnné závěry. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti byl realizován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v období (39 měsíců) v rámci operačního programu OP LZZ. Jednotlivé aktivity projektu byly zabezpečovány prostřednictvím sítě úřadů práce v souladu s pravidly ESF, zákonem o zaměstnanosti a jeho prováděcími vyhláškami. Cílovou skupinou byli uchazeči a zájemci o zaměstnání s žádnou nebo nízkou úrovní kvalifikace a osoby, které dlouhodobě pobírají sociální dávky, aniž by projevovali jakoukoliv snahu pro své pracovní uplatnění. Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu je splnění vytyčených cílů; dosažení cílů bylo ověřeno pomocí dosažených hodnot monitorovacích indikátorů. Díky projektu se podařilo podpořit celkem osob, a to buď prostřednictvím poradenských činností, nebo rekvalifikací; kurzy úspěšně absolvovalo osob (původní záměr byl podpořit osob; předpokládalo se, že počet úspěšných absolventů bude rovněž ). Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Poradenství a rekvalifikace (ÚP Praha) Kód Indikátor Plán Skutečnost Počet podpořených osob celkem Počet podpořených osob klienti služeb Počet úspěšných absolventů kurzů celkem Podíl úspěšně podpořených osob (%) 75 99,55 Zdroj: Monit7+ Klíčovými faktory pro dosažení výsledků projektu byla dobře nastavená metodika projektu, která vymezovala zejména práci s cílovou skupinou a spolupráci s úřady práce. Spolupráce jednotlivých úřadů práce s realizátorem projektu byla velmi důležitá a byla v souladu s pravidly ESF, zákonem o zaměstnanosti a jeho prováděcími vyhláškami. Síť úřadů práce zajišťovala efektivní kontinuální kontakt s cílovou skupinou, klíčové zde tedy bylo získání a udržení zájmu cílové skupiny. V neposlední 26 Kvalitativní informace pocházející především z hloubkového rozhovoru byly zpracovány metodou obsahové analýzy; kvantitativní data byla vyhodnocena pomocí matematicko-statistických postupů (např. četnostní analýza). 112

113 řadě byly klíčovými faktory i odborné a organizační schopnosti a znalosti projektového týmu realizátora. Výchozí situace a cíl projektu Projekt má dopad na celé území České republiky, kde žije 8 964,7 tisíc osob starších 15 let a pracovní síla, tj. ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří celkem tisíc obyvatel 27. Míra ekonomické aktivity celkem je 58,3 % a obecná míra nezaměstnanosti k činila 6,71 % (v roce 2008 míra nezaměstnanosti byla 4,39 %, v roce ,66 % a v roce ,28 %). Projekt Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti reagoval na negativní důsledky hospodářské krize, jejíž dopady začala Česká republika pociťovat v plné síle v letech 2009 a Výrazně v této době narůstal počet uchazečů o zaměstnání. Úřady práce evidovaly k celkem volných pracovních míst a celkem osob hledající zaměstnání, tj. na jednoho volné pracovní místo připadalo 1,99 uchazečů. V roce 2009 úřady práce evidovaly uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst, tj. na jedno volné pracovní místo připadalo 17,4 uchazečů (k ). V roce 2010 úřady práce evidovaly uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst, tj. na jedno volné pracovní místo připadalo18,2 uchazečů (k ). V roce 2010 úřady práce evidovaly uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst, tj. na jedno volné pracovní místo připadalo 11,8 uchazečů (k ). Současný i předpokládaný ekonomický růst vyvolává zvýšenou potřebu kvalifikovaných pracovních sil. Jejich nedostatek vede zaměstnavatelskou sféru k požadavkům na zvýšení náboru kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí. Potřebnost projektu je zřejmá ze setrvalého růstu průměrné délky evidence uchazečů o zaměstnání vykazované mezi lety 2002 a V roce 2002 činila 484 dnů (cca 15,9 měsíce) a v roce 2007 to bylo již 659 dnů (cca 21,6 měsíce). V následujícím období byl zaznamenán pokles: v roce 2008 činila průměrná délka evidence 539 dnů (cca 17,7 měsíce) a v roce 2009 potom 413 dní (cca 13,5 měsíce). Prodlužující se období nezaměstnanosti vede ve svých důsledcích k pasivitě klientů úřadů práce a ke snížení jejich životní úrovně odpovídající finančním prostředkům ze sociálních dávek a dávek sociální podpory 28. Předmětem projektu bylo zvýšení pracovní mobility uchazečů a zájemců o zaměstnání podporou jejich aktivizace a motivace poradenskými činnostmi a zvýšením zaměstnatelnosti a pracovního uplatnění prostřednictvím rekvalifikace. Hlavním cílem projektu bylo snížení doby evidence uchazečů o zaměstnání, podpora pracovní mobility uchazečů a zájemců o zaměstnání a odstraňování bariér pro aktivizaci a motivaci uchazečů o zaměstnání, kterým byla věnována zvýšená pozornost za účelem jejich pracovní a společenské integrace. Pro společenskou integraci obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání bylo cílem zařazovat tyto skupiny v maximální možné míře do běžných poradenských a rekvalifikačních aktivit. Projekt měl přispět k uplatnění uchazečů a zájemců o zaměstnání na trhu práce, a to získáním zaměstnání prostřednictvím zvýšení své zaměstnatelnosti. 27 Stav dle ČSÚ k ČSÚ: Vybrané dopady hospodářského zpomalení na regionální trhy práce v ČR 113

114 Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem pět klíčových aktivit. Klíčové aktivity byly formulovány jasně a logicky na sebe navazovaly: Rekvalifikace, Poradenské činnosti, Doprovodné aktivity, Uzavření projektu, Audit projektu. Z věcných klíčových aktivit (nikoli administrativních, jako např. uzavření projektu) lze upozornit na rekvalifikační (vzdělávací) kurzy, které se zaměřily zejména na získání klíčových dovedností, obecně vyžadovaných na trhu práce a současně na zvýšení zaměstnatelnosti, a na získání kvalifikačních dovedností, vyplývajících z požadovaných nebo očekávaných potřeb trhu práce. Pozitivem projektu je zaměření úřadů práce na zabezpečení rekvalifikací ke zvýšení mobility pracovní síly, vedoucích ke změně povolání a pracovnímu uplatnění na trhu práce konkrétní osoby. V rámci první klíčové aktivity byly realizovány rekvalifikační kurzy z následujících oblastí: obrábění a elektro kuchařské práce gastronomické služby a potravinářství vedení domácnosti hospodyně obsluha strojů marketing a podnikání sociální služby kosmetika a kadeřnictví a péče o tělo dělnické profese řidičské oprávnění strojírenství účetnictví a administrativa svařování obchod a služby obsluha výpočetní techniky (PC dovednosti) zahradnické práce zdravotnictví instalatérské práce stavebnictví Tematické zaměření rekvalifikačních kurzů lze považovat vzhledem k současné situaci na trhu práce a s ohledem na cílovou skupinu za vhodné. Následovaly aktivity zaměřené na poradenské činnosti. Jednalo se především o specializované poradenské aktivity zaměřené na techniky vyhledávání zaměstnání a pracovní diagnostiky. Byly realizovány poradenské činnosti se zaměřením na gramotnost potřebnou pro uplatnění na trhu práce, poradenské programy Job Club, Absolvent, Praktik, motivační kurzy a poradenství v oblasti bilanční diagnostiky. Přínosem poradenské služby bylo jednak relativně samostatné vyhledávání zaměstnání podpořených osob a jednak pomoc při výběru optimální a efektivní cesty k dosažení cílů jednotlivých klientů. Nezanedbatelnou součástí první a druhé klíčové aktivity byla aktivizace a motivace uchazečů a zájemců o zaměstnání k vyhledávání zaměstnání a jejich pracovní a společenské integraci. 114

115 Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Projekt Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti přispěl k řešení dopadů hospodářské krize a situace na trhu práce a pomohl cílovým skupinám zvládnout obtížnou životní situaci způsobenou nezaměstnaností. Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Poradenství a rekvalifikace (ÚP Praha) Silná místa projektu Zaměření rekvalifikační (vzdělávací) kurzů Projekt využil zkušenosti jednotlivých ÚP s cílovou skupinou. Slabá místa projektu Komunikace mezi realizátorem projektu a sítí úřadů práce Konkretizace Kurzy se zaměřily na získání dovedností vyžadovaných na trhu práce a současně na zvýšení zaměstnatelnosti, na získání kvalifikačních dovedností vyplývajících z potřeb trhu práce. - Konkretizace Z hloubkového rozhovoru vyplynulo, že komunikace a kontakt mezi realizátorem projektu a ÚP byla obtížná. Projekt se překrýval s běžnou činností ÚP - Zdroj: Vlastní zpracování Realizátorům se podařilo zajistit publicitu na webových stránkách ( stránky jednotlivých úřadů práce), kde byla zveřejněna informace o projektu. Informování cílové skupiny bylo zajištěno prostřednictvím dohod o rekvalifikaci či nabídek zařazení do poradenské činnosti. Současně byly na jednotlivá pracoviště úřadů práce dodány samolepky za účelem snadného označení materiálů vztahujících se k projektu a propagační předměty (propisovací tužky). Publicita projektu byla zajištěna zejména prostřednictvím informace o výsledcích projektu na nástěnkách pracovišť úřadů práce. Závěr Projekt Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti byl realizován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v období Předmětem projektu bylo zvýšení pracovní mobility uchazečů a zájemců o zaměstnání podporou jejich aktivizace a motivace poradenskými činnostmi a zvýšením zaměstnatelnosti a pracovního uplatnění prostřednictvím rekvalifikace. Všechny monitorovací indikátory byly splněny, ve všech případech byly dokonce překročeny. Záměr projektu byl v plném rozsahu naplněn a stanovené cíle dosaženy, monitorovací indikátory byly ve všech případech významně překročeny. 115

116 Realizátor projektu ve spolupráci s jednotlivými úřady práce v České republice přispěl ke snížení nezaměstnanosti cílové skupiny projektu tím, že umožnil prostřednictvím rekvalifikačních kurzů a poradenské činnosti těmto osobám získat klíčové dovednosti obecně vyžadované na trhu práce. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Uvedený model dává do souvislosti hlavní charakteristiky projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 116

117 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Rozpočet Kč Rekvalifikační kurzy Dlouhá doba evidence uchazečů na ÚP Nízká pracovní mobilita Termín realizace od do Realizační tým (finanční a projektový manažer) Poradenská činnost Doprovodné aktivity podpořených osob úspěšných absolventů kurzů Získání znalostí a dovedností Zvýšení sebevědomí Snížení nezaměstnanosti u cílové skupiny projektu Administrativa Existence bariér pro aktivizaci a motivaci uchazečů na ÚP Síť úřadů práce Audit projektu 117

118 2.2.5 Poradenství a rekvalifikace (ÚP Kutná Hora) Název projektu Poradenství a rekvalifikace (ÚP Kutná Hora) Pozn.: Jedná se o národní individuální projekt (NIP) realizovaný na území celé ČR. Tato studie se zaměřuje na jeho část realizovanou na pobočce Úřadu práce v Kutné Hoře Číslo projektu CZ.1.04/2.1.00/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Část připadající na ÚP Kutná Hora cca ,00 Kč Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Celá ČR, Středočeský kraj Úřad práce Kutná Hora Veřejná správa Benešova 70, Kutná Hora Bc. Anna Přecechtělová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Bc. Anna Přecechtělová, ÚP Kutná Hora , osloveno 90 z celkového počtu 744 účastníků, odpovědělo 26 respondentů, tj. 3,5 % z cílové skupiny 118

119 Úvod Externí evaluace projektu Poradenství a rekvalifikace proběhla 20 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaného rozhovoru se zástupcem realizátora projektu a dotazníkového šetření u cílových skupin. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Poradenství a rekvalifikace probíhal po dobu 39 měsíců v celé České republice a zaměřoval se na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti nezaměstnaných uchazečů o práci evidovaných na Úřadech práce prostřednictvím poradenství a rekvalifikací. Předkladatelem projektu bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přičemž realizace probíhala na jednotlivých pracovištích Úřadů práce po celé ČR. Tato případová studie se zaměřuje na zhodnocení projektu a jeho výsledků tak, jak byl realizován Úřadem práce v Kutné Hoře. V průběhu realizace projektu na Úřadu práce v Kutné Hoře využilo poradenských služeb a rekvalifikací celkem 744 klientů. Klienty byli výhradně uchazeči o zaměstnání evidovaní Úřadem práce v Kutné Hoře. Dle vyjádření zástupkyně realizátora získaly díky účasti v projektu novou práci přibližně dvě třetiny účastníků. Z provedeného krátkého dotazníkového šetření uvedlo novou práci jako přínos pouze 12 z 26 respondentů. Nicméně tento vzorek není dostatečně reprezentativní, neboť se s ohledem na časový odstup od realizace projektu podařilo oslovit pouze 90 účastníků, z nichž odpovědělo 26. Nicméně i z tohoto malého vzorku je zřejmé, že projekt alespoň u části cílových skupin svůj účel splnil a zajistil těmto cílovým skupinám novou práci. Ověření v databázi ČSSZ nebylo možné realizovat, protože zástupci ÚP Kutná Hora odmítli předat seznam podpořených osob s odvoláním na zákon o zaměstnanosti. Z odpovědí cílových skupin je zřejmá celková spokojenost s účastí projektu. Respondenti, kteří zodpověděli dotazník vyhodnocující výsledky a průběh projektu, se do projektu většinou přihlásili sami (92 % odpovědí) nebo jim byla účast nabídnuta (8 % odpovědí). Ze slovních odpovědí respondentů však vyplývá, že existovala ještě třetí skupina účastníků, a to ti, kteří se rekvalifikačních kurzů neúčastnili zcela dobrovolně. Tito účastníci pak, dle odpovědí v dotaznících, narušovali výuku a působili na ostatní účastníky i průběh projektu (kurzů) spíše destruktivním a demotivačním dojmem. 29 Nicméně i tak se respondenti jednomyslně shodují v tom, že by účast v projektu doporučili i dalším osobám. Velká většina (22 respondentů, tj. 85 %) se shoduje i v tom, že se díky projektu dozvěděli mnoho zajímavých a nových informací. Většina respondentů pak odpověděla, že nabyté znalosti využívá v dalším životě. Intenzivní využití, tj. hodnoty 7 10 na desetistupňové škále uvedlo celkem 13 respondentů, tedy přesně polovina. Výsledky projektu pak výrazně pomohly 12 z 26 respondentů, tj. 46 %. Zde se jedná zejména o ty respondenty, kteří díky projektu získali novou práci. Na druhou stranu 7 respondentů, tj. 27 % uvedlo, že pro ně účast v projektu neměla prakticky žádný přínos. I přesto, že více než pro čtvrtinu respondentů neměl projekt téměř žádný přínos, byli všichni 29 Vzhledem k této informaci uvedené v jedné u odpovědí lze usuzovat, že výsledky tohoto dotazníkového šetření nereprezentují obraz celého projektu, ale pouze názory motivované části účastníků, neboť nelze předpokládat, že by nemotivovaná část účastníků vyplnila dotazník. Evaluátor se i tak domnívá, že důležité jsou závěry právě motivované skupiny, které měl projekt primárně sloužit. V současné době však nelze ani odhadem stanovit, jaké bylo procento účastníků, kteří o účast neměli zájem. 119

120 s účastí v projektu víceméně spokojeni, což se odrazilo v hodnocení 6 a více na desetistupňové škále. Pouze jeden respondent hodnotil spokojenost s projektem známkou 3. Na účasti v projektu oceňovali respondenti hlavně samotný fakt, že dostali příležitost nějakým způsobem změnit svůj život a řešit aktuální situaci, kterou byla jejich nezaměstnanost. V druhém sledu pak oceňovali nové znalosti, dovednosti a kvalifikaci (např. řidičský průkaz, průkaz na obsluhu vysokozdvižného vozíku, apod.), které jim byly zdarma poskytnuty. Oceňován byl i převážně vstřícný a trpělivý přístup lektorů, byť se dle odpovědí vyskytovaly i opačné případy, kdy rozsah kurzu nebyl ze strany dodavatele dodržen, a účastníci byli instruováni, aby si zbytek načetli v knížce. Poradenství a rekvalifikační kurzy byly realizovány dodavatelsky několika dodavateli, kteří vzešli z výběrových řízení. Realizace projektu byla dle zástupce realizátora zpožděna z administrativních důvodů při výběrových řízeních. Tato výběrová řízení si realizoval Úřad práce v Kutné Hoře samostatně, přestože podobná výběrová řízení probíhala v rámci tohoto projektu i na dalších úřadech práce. Samotné řešení projektu proběhlo bez výraznějších problémů, a to i z toho důvodu, že Úřad práce měl s realizací poradenství a rekvalifikačních kurzů zkušenosti již ze své předchozí činnosti. Tyto činnosti, tj. zajišťování rekvalifikací a poradenství pro cílové skupiny, totiž patří do běžné činnosti ÚP, pouze v tomto případě bylo financování z národních zdrojů nahrazeno financováním z prostředků OP LZZ. Evaluátor považuje projekt za přínosný zejména v tom, že bylo aktivně a výrazně pracováno s cílovou skupinou nezaměstnaných osob, kterým byla nabídnuta možnost řešit svoji aktuální životní situaci, tj. nezaměstnanost. Za pozitivní výsledek lze považovat i to, že díky projektu získaly zhruba dvě třetiny ze 744 účastníků nové zaměstnání (údaje od realizátora, přesný podíl nebylo možné ověřit). Provedené dotazníkové šetření upozornilo i některé určité nedostatky, jako například ojedinělé nedodržování rozsahu kurzu ze strany dodavatele nebo zapojení osob, které nebyly dostatečně motivované, a jejich účast v projektu byla pro ostatní spíše zátěží. Z hlediska přípravy budoucího programového období pak evaluátor doporučuje zavést diskusi na téma formy podpory, a to s ohledem na to, že jde-li o nahrazení financování běžné činnosti úřadů práce z prostředků ESF, jak tomu bylo v tomto projektu, je projektová forma zbytečně administrativně zatěžující. Z rozhovoru se zástupcem realizátora bylo zjištěno, že v zahájení projektu došlo ke zdržení z procesních důvodů a z důvodů náročné administrativy při realizaci výběrových řízení na dodavatele. Tím byl snížen rozsah nabízených služeb. Z procesního hlediska byla výběrová řízení na dodavatele zajišťována každým Úřadem práce zvlášť, a to často ještě tak, že na každý druh rekvalifikačních kurzů bylo výběrové řízení vypsáno zvlášť. Tento způsob jde proti trendu slučování výběrových řízení s obdobným plněním, který je jinak doporučován a vyžadován v jiných projektech spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Na druhou stranu toto dělení zakázek umožnilo větší participaci a flexibilitu pro jednotlivé realizátory regionální Úřady práce. Celkově lze projekt jak z pohledu realizátora a cílových skupin, tak i z pohledu evaluátora považovat za spíše přínosný, neboť pomohl řešit a z určité části i vyřešit problém cílové skupiny nezaměstnaných. 120

121 Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu byl připravován centrálně pro celou Českou republiku, a to Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Teprve následná realizace byla prováděna na úrovních jednotlivých územních pracovišť Úřadů práce. Dle slov zástupkyně realizátora tak vlastně docházelo k situaci, že projekt realizoval někdo, kdo se nepodílel na jeho přípravě. V tomto případě regionální Úřady práce, konkrétně pracovníci, kteří měli faktickou realizaci nakonec na starosti. Alokace zdrojů byla předem stanovena pro jednotlivé regionální pracoviště ÚP. Důvody pro realizaci projektu a konkrétní výchozí situaci tak lze odvozovat spíše nepřímo z obecné situace na trhu práce a z projektové žádosti zpracované centrálně MPSV ČR. Projekt reagoval na nedostatečnou motivovanost, mobilitu a nevhodnou, případně žádnou kvalifikaci uchazečů o práci, kteří se koncentrují v evidenci úřadů práce. Společným jmenovatelem nezaměstnanosti těchto cílových skupin jsou pak většinou právě neodpovídající kvalifikace a neznalost či rezignace na to svoji situaci aktivně řešit. Projekt se proto celoplošně zaměřoval na poradenství této cílové skupině, čímž mělo dojít k jejich aktivizaci a zvýšení mobility, a dále pak na zajištění odpovídající kvalifikace, která je aktuálně potřebná a uplatnitelná na trhu práce. Cílem a účelem projektu bylo zvýšení pracovní mobility uchazečů a zájemců o práci podporou jejich motivace a aktivizace poradenskými činnostmi a zvýšením mobility. Hlavním cílem pak bylo snížení doby evidence uchazečů o zaměstnání, podpora pracovní mobility a odstraňování bariér pro aktivizaci a motivaci uchazečů. Na základě údajů od zástupkyně realizačního týmu i z krátkého dotazníkového šetření lze konstatovat, že cíl projektu byl do značné míry splněn a výrazná část cílových skupin (až 2/3 dle realizátora) získala díky aktivitám projektu nové zaměstnání. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem pět klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány. První aktivitou byly Rekvalifikace, jakožto jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které běžně úřady práce zabezpečují a poskytují osobám v jejich evidenci. Tato aktivita byla zajišťována dodavatelsky firmami vzešlými z výběrového řízení na počátku projektu. V případě ÚP v Kutné Hoře se rekvalifikací účastnilo přibližně 20 dodavatelů, kteří prošli výběrovým řízením. V případě potřeby nepříliš častých rekvalifikací, na které nebylo v úvodu projektu vypsáno výběrové řízení, bylo výběrové řízení provedeno dodatečně podle pravidel OP LZZ a příslušných zákonů a předpisů. Výběrové řízení na dodavatele si realizovalo každé regionální pracoviště ÚP samostatně. Úřad práce v Kutné Hoře vybral v úvodu pool dodavatelů, přičemž při potřebě uspořádání rekvalifikačního kurzu byl proveden mezi těmito dodavateli následný minitendr, z něhož vzešel následně realizátor rekvalifikačního kurzu. Celkem prošlo rekvalifikacemi, jakožto stěžejní aktivitou projektu, 744zástupců cílových skupin. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že realizované rekvalifikační kurzy byly na úrovni a účastníci s nimi byli většinou spokojeni. Druhou aktivitou byly Poradenské činnosti. Ty byly zabezpečovány v souladu s metodikou zákona o zaměstnanosti. Tyto poradenské aktivity byly rovněž zajišťovány prostřednictvím dodavatelsky nasmlouvaných služeb. Účastníci rovněž kladně hodnotili možnosti účastnit se těchto aktivit. Jednalo 121

122 se zejména o tzv. Job kluby, motivační kurzy, bilanční diagnostiku, pracovní rehabilitaci nebo například prezentační dovednosti. Třetí stěžejní aktivitou byly Doprovodné aktivity, které spočívaly zejména v podpoře cílových skupin při poradenských a rekvalifikačních aktivitách a zahrnovaly především úhradu cestovného, stravného případně ubytování cílových skupin. Posledními dvěma klíčovými aktivitami, které byly v projektu plánovány a realizovány, byly aktivity Uzavření projektu a Audit projektu. Tyto aktivity byly nicméně realizovány primárně na úrovni předkladatele projektu a nikoli na úrovni jednotlivých realizátorů, tedy regionálních úřadů práce. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 122

123 Tabulka č.1: Silná a slabá místa projektu Poradenství a rekvalifikace (ÚP KH) Silná místa projektu Zkušenost práce s cílovou skupinou Zkušenost s realizovanými aktivitami Slabá místa projektu Plošné zaměření projektu Konkretizace Dlouhodobá soustavná práce pracovníků ÚP v Kutné Hoře s nezaměstnanými pomohla identifikovat jejich hlavní potřeby a doporučit individuální poradenství a následně rekvalifikační kurz. Zástupci cílových skupin byli do projektu zahrnuti na základě předložené žádosti o rekvalifikaci. Procesně tuto žádost potom posuzovala komise na základě doporučení pracovníků Úřadu práce, kteří s cílovými skupinami pracovali. Přednostně byli do programu rekvalifikací přijímáni ti nezaměstnaní, kteří si zajistili příslib o budoucím zaměstnání v případě získání příslušné rekvalifikace. Největší zájem byl přitom o rekvalifikace na řidiče vysokozdvižných vozíků, rozšíření řidičských průkazů, svářečské průkazy, obsluhu PC a pracovník sociálních služeb. V zásadě se pracovníkům Úřadu práce v Kutné Hoře podařilo zajistit poradenství a rekvalifikaci pro téměř všechny osoby v evidenci, které projevily o účast v projektu zájem. Přidělené prostředky byly mírně nedočerpány, a proto je ÚP Kutná Hora nabízel na vytvořené burze prostředků dalším pracovištím ÚP ČR. Poradenství a rekvalifikaci totiž dlouhodobě pro své klient zajišťuje v rámci své běžné činnosti. Lze konstatovat, že spokojenost, jak pracovníků ÚP, tak respondentů dotazníkového šetření byla i s dodavatelskými firmami, které poradenství a rekvalifikace fyzicky zajišťovaly, a to i přes jednu negativní zkušenost zmíněnou jedním z respondentů, kdy dodavatel nedodržel stanovený rozsah výukového kurzu. Konkretizace Ve snaze zajistit služby pro co největší počet cílových skupin, tedy nezaměstnaných, byla účast v projektu poskytována plošně. Ze slovních odpovědí respondentů tak vyplývá, že se kurzů účastnili lidé, kteří nebyli motivováni ke změně a získání nové kvalifikace a potažmo zaměstnání. Tito lidé potom v kurzech působili jako rušivý element a snižovali přínos z kurzů i pro účastníky, kteří měli snahu svoji aktuální situaci řešit. Účinnost podpory by tak v budoucnosti bylo možné zvýšit tím, že do projektu by byli zapojeni jen skutečně motivovaní lidé. Spíše na kvantitu by tak bylo lepší se zaměřit na kvalitu poskytovaných služeb a obsloužených klientů z řad cílových skupin. Zdroj: Vlastní zpracování Závěr Projekt Poradenství a rekvalifikace ukázal, že poradenské aktivity a zajištění rekvalifikací může u správně motivované cílové skupiny nezaměstnaných osob vést k požadovanému efektu, kterým je nalezení zaměstnání a vyřazení z evidence uchazečů o práci. Projekt tak umožnil výrazným způsobem sladit strukturální rozdíly mezi nabízenou a poptávanou kvalifikační strukturou na trhu práce. 123

124 Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 124

125 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Rozpočet Vysoký počet nezaměstnaných evidovaných jako žadatelé o práci na Úřadech práce ČR Nedostatečná motivovanost a mobilita nezaměstnaných v evidenci ÚP. Existence strukturální nezaměstnanosti a nesouladu mezi nabízenou a poptávanou kvalifikací ,00 Kč; Pro ÚP K. Hora cca Kč Termín realizace od do Realizační tým (pracovníci ÚP Kutná Hora) 20 dodavatelů: 1. poradenských služeb 2. rekvalifikačních Výběrové řízení na dodavatele Poradenství při hledání zaměstnání Rekvalifikační kurzy pro 744 klientů Doprovodné aktivity pro klienty ÚP Uzavření a audit projektu 744 rekvalifikovaných osob Realizované poradenské služby Získání zaměstnání pro cca 2/3 účastníků projektu Zvýšení kvalifikace účastníků projektu Snížení nezaměstnanosti v regionu působnosti ÚP Kutná Hora 125

126

127 2.2.6 VAPOF Vzdělávání a aktivní podpora uchazečů a zájemců o zaměstnání v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví Název projektu VAPOF - Vzdělávání a aktivní podpora uchazečů a zájemců o zaměstnání v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví Číslo projektu CZ.1.04/2.1.01/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Celá ČR, Praha Název subjektu Androsa, s.r.o. Oblast působnosti subjektu Vzdělávání Adresa Opletalova 55, Praha 1 Webová adresa Projektový manažer Mgr. Peřinová Martina Přehled terénního šetření Individuální rozhovory , Mgr. Andrea Michovská, koordinátor projektu Dotazníkové šetření u cílové skupiny , osloveno všech 150 účastníků, odpovědělo 59 respondentů, tj. 39 % z cílové skupiny 127

128 Úvod Externí evaluace projektu VAPOF Vzdělávání a aktivní podpora uchazečů a zájemců o zaměstnání v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví proběhla 2 měsíce po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaného rozhovoru se zástupcem realizátora projektu a dotazníkového šetření u cílové skupiny. Výsledky zhodnocení projektu Projekt probíhal po dobu 24 měsíců. Během této doby prošlo projektem 150 zástupců cílové skupiny, kterou byli absolventi škol bez praxe. Z tohoto počtu prošlo a program úspěšně dokončilo 144 zástupců cílových skupin. Projekt dále umožnil nalézt zaměstnání celkem 34 absolventům projektu. Realizace projektu probíhala v Praze, přičemž cílová skupina se rekrutovala z celé České republiky, primárně však z Prahy a Středočeského kraje. Projekt byl zaměřen na vzdělávání a výuku dovedností potřebných pro práci ve farmaceutických firmách. Obor farmacie byl zvolen z toho důvodu, že realizátor již přibližně 20 let realizuje různé rekvalifikace, přípravu a nábor zaměstnanců pro farmaceutický průmysl. Při realizaci projektu proto využíval svých předchozích zkušeností při zprostředkování zaměstnání a přípravě na pracovní pozice pro tento sektor. Současně využíval i odborné znalosti tohoto oboru. Projekt je realizátorem považován za úspěšný, neboť se podařilo dosáhnout lepších výsledků, než bylo původně plánováno. Například bylo plánováno, že bude umístěno 25 absolventů projektu. Nakonec se však podařilo zajistit zaměstnání celkem pro 34 absolventů, což je výsledek o 36 % lepší, než bylo původně plánováno. Při realizaci projektu vycházel realizátor i z předchozí zkušenosti s podobnou zakázkou, kdy pro klienta vybíral a připravoval studenty, kteří navštěvovali lékaře jako supporting sales force (podpora prodeje). Na základě této zkušenosti si realizátor uvědomil, že při kvalitně provedeném výběru se mohou osvědčit i absolventi bez praxe. Výběrové fázi cílové skupiny proto realizátor věnoval zvýšenou pozornost, přičemž 150 zástupců CS, kteří nakonec byli do projektu zapojeni, vybíral přibližně ze 400 uchazečů. Ještě před přijetím do projektu tak byla vybrána skupina účastníků, kteří byli motivováni, měli vhodný profil a vzdělání. Tím byla výrazně zvýšena efektivita práce s cílovou skupinou i pravděpodobnost úspěchu projektu. Samotná cílová skupina, která zodpověděla dotazník, hodnotí projekt rovněž veskrze pozitivně. Z 59 respondentů by 92 %doporučilo účast v projektu i dalším lidem. Pět by absolvování projektu nedoporučilo. Celkem jednoznačně pozitivně hodnotí účastníci nové informace, kterých se jim v projektu dostalo. To, že se v projektu dozvěděli nové zajímavé informace, uvedlo v dotazníku celkem 35 z 59 respondentů, tedy téměř 60 % 30. Opět pouze 5 respondentů uvedlo, že se téměř nic nového a zajímavého nedozvěděli. Nejvíce přitom respondenti uváděli, že nové pro ně byly informace o fungování marketingu a prodeje ve farmaceutických firmách. Jako druhou důležitou informaci, kterou si účastníci odnesli, uváděli zejména měkké dovednosti, které se jim mohou hodit v další sebeprezentaci a hledání zaměstnání. Z hlediska využití získaných informací již nebyly odpovědi tak jednoznačné. Čtrnáct respondentů (24 %) uvedlo, že informace získané v projektu dále intenzívně využívá (hodnocení 8 10). Stejný počet, tj. 14 respondentů naopak uvedlo, že informace téměř 30 Jedná se o odpovědi 8, 9 a 10 na desetistupňové škále. 128

129 nevyužívá (hodnocení 1 3). Podobně vyrovnaná byla odpověď na otázku, zda respondentům účast v projektu pomohla v jejich dalším životě. Dvacet dva respondentů uvedlo, že jim projekt výrazně pomohl, shodně i 22 respondentů uvedlo, že jim účast v projektu téměř nepomohla. Ostatní odpovědi se nacházely v pásmu 4 7, které lze interpretovat, že jim účast v projektu do jisté míry pomohla v jejich dalším životě. Jako nejčastější přínos uváděli respondenti novou práci, ale rovněž zlepšení komunikačních a sebeprezentačních dovedností. Často se však objevovala i odpověď, že projekt pro respondenty žádný reálný přínos neměl. Celkově však bylo s účastí v projektu výrazně spokojeno 37 respondentů, tj. téměř 63 %. Výrazně nespokojených bylo opět pouze 5 respondentů. Z odpovědí dále vyplývá, že velký důraz byl kladen na obchodní a marketingové pozice ve farmaceutických firmách. Ne všichni účastníci však chtěli pracovat jako obchodní zástupci a reprezentanti. Tito by uvítali například informace o dalších pracovních pozicích ve farmaceutickém průmyslu. Těžiště vzdělávacích aktivit však leželo právě v obchodních aktivitách. Samotnou formu a způsob vzdělávání však oceňují prakticky všichni respondenti. Mezi hlavní zmiňované nedostatky projektu pak patřilo právě velmi úzké zaměření na pozici obchodního reprezentanta. Z hlediska vypovídací schopnosti dotazníku lze odhadovat, že odpovědi jsou mírně optimistické, a to z toho důvodu, že 26 respondentů z 59 uvedlo, že získalo díky projektu novou práci. Naopak ti, kteří práci nezískali, uvedli, že projekt pro ně měl minimální přínos. Vzhledem k tomu, že procentuálně zodpovědělo dotazník více lidí, kteří získali práci, lze předpokládat, že celkové hodnocení všech účastníků by bylo mírně pesimističtější. Plán a naplnění indikátorů ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu VAPOF Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob celkem Počet úspěšných absolventů kurzů celkem Zdroj: Monit7+ Evaluátor po provedeném šetření považuje projekt za úspěšný z hlediska naplnění stanovených cílů a monitorovacích indikátorů. Projekt pomohl nalézt práci 34 absolventům, což je o 9 více, než bylo plánováno. Hlavní cíl projektu byl tedy splněn. Rozšířením informací a aktivit i o další pozice, nikoli pouze obchodního zástupce, by mohla být zvýšena spokojenost cílové skupiny. Na druhou stranu musel realizátor vycházet z poptávky farmaceutických firem, které jsou ochotny zaměstnávat absolventy spíše na obchodní pozice. Výchozí situace a cíl projektu Společnost Androsa, s.r.o. již řadu let působí jako vzdělávací a personální agentura, která se specializuje na spolupráci s farmaceutickými firmami. Z předchozí činnosti si byla tato společnost vědoma ztíženého postavení absolventů škol, kteří nemají praxi, na trhu práce. K ověření této zkušenosti sloužilo i dotazníkové šetření mezi farmaceutickými firmami, které tuto zkušenost potvrdilo. Realizátor se proto rozhodl na tuto situaci reagovat a navrhl projekt, kterým by 129

130 se zvýšila šance absolventů získat zaměstnání právě ve farmaceutickém průmyslu. Výhodou při navrhování projektu přitom byla dlouhodobá zkušenost s tímto odvětvím a navázané vztahy s farmaceutickými firmami, které byly potenciálními zaměstnavateli cílové skupiny. Cílem projektu tak bylo usnadnit a zprostředkovat účastníkům z řad absolventů možnost zahájit pracovní kariéru ve farmaceutické firmě nebo zdravotnickém zařízení. Tohoto cíle mělo být dosaženo několika dílčími cíli, kterými byly: Realizace uceleného souboru vzdělávacích aktivit vycházejících z reálných potřeb zaměstnavatelův oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví, Dosažení minimálně 120 absolventů kurzů (v realitě jich nakonec bylo 144), kdy profil úspěšného absolventa zahrnoval posílení měkkých dovedností, komunikace, sebeprezentace a získání základního portfolia odborných znalostí z oblasti farmaceutického průmyslu, Zprostředkování pracovního místa pro minimálně 20 úspěšných absolventů u farmaceutických firem, a to s podporou mzdových prostředků, a dále minimálně 5 pracovních míst (ve skutečnosti jich bylo 14) bez mzdové podpory. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem sedm klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány. První aktivitou bylo Řízení, monitoring a evaluace projektu. Tato klíčová aktivita byla průřezová a měla obslužný charakter pro další realizované klíčové aktivity. Druhou aktivitou byl Nábor a výběr účastníků. Cílem aktivity bylo vybrat vhodné účastníky z řad cílové skupiny. Aktivita probíhala jednak formou informačních kampaní, jednak přímým oslovením prostřednictvím poradců na ÚP a výchovných poradců na školách. Vhodní kandidáti na účast v projektu pak byli pozváni na osobní pohovor, kde byla zjištěna jejich motivace a možnosti zapojení se do projektu. Celkově tak bylo vybráno 150 účastníků z přibližně 400 zájemců. Třetí aktivitou bylo Individuální poradenství a motivace. To bylo prováděno buď formou osobní konzultace, nebo online. Aktivita byla zaměřena na posílení pozice a poradenství účastníkům při orientaci na trhu práce a hledání zaměstnání. Čtvrtou klíčovou aktivitou byl Vzdělávací modul, který sestával z pěti seminářů v celkovém rozsahu 64 hodin. Jednalo se o semináře (1) Přehled farmaceutického trhu, specifika, legislativa, (2) Medicínské vzdělávání, přehled lékových skupin, (3) Zásady efektivní komunikace, sebeprezentace, prezentace, (4) Typologie zákazníků farmaceutických firem a (5) Obchodní a marketingové dovednosti. Pátou aktivitou byla Expertní komise. Ta měla za úkol zhodnotit potenciál úspěšného absolventa kurzu, posoudit míru jeho získaných vědomostí po absolvování kurzu a nejúspěšnějším absolventům zprostředkovat pracovní místo. Velmi přínosné bylo, že vedle organizátorů a lektorů byli členy komise i zástupci potenciálních zaměstnavatelů, v tomto případě farmaceutických firem. 130

131 Aktivita Doprovodná a podpůrná opatření byla zaměřena na přímou podporu cílových skupin a jejím účelem bylo odstranění bariér pro účast v projektu. Jednalo se o příspěvek na dopravu a příspěvek na stravné pro účastníky projektu. Poslední aktivitou bylo Uplatnění úspěšných absolventů kurzů na trhu práce. V rámci této aktivity byla úspěšným účastníkům poskytnuta podpora při zajištění zaměstnání na obchodních pozicích u farmaceutických firem. Celkem se podařilo zajistit zaměstnání pro 34 absolventů kurzů. U 20 účastníků byly zajištěny mzdové příspěvky pro nové zaměstnavatele. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu VAPOF Silná místa projektu Spolupráce s potenciálními zaměstnavateli Podpora mzdovými příspěvky Výběr účastníků Slabá místa projektu Jednostranné zaměření kurzů Zaměření projektu na jinou než hlavní potřebu cílové skupiny Konkretizace Realizátor znal potřeby i firemní kulturu farmaceutických firem a byl schopen obsah vzdělávacích kurzů zaměřit tak, aby co nejvíce odpovídala jejich potřebám a zvýšila se tak šance absolventů kurzů na získání zaměstnání. Realizátor přitom vhodně využíval faktu, že mnoho farmaceutických firem se hlásí k aplikaci takzvané CSR Company Social Responsibility neboli sociální odpovědnosti. Realizátor pak přesvědčil potenciální zaměstnavatele, aby v rámci této politiky páchali dobro a podpořili absolventy projektu nabídkou zaměstnání. Využití mzdových příspěvků na pracovní místa obsazovaná absolventy kurzů jednoznačně přispělo k vyšší ochotě tyto absolventy zaměstnat. Rovněž předvýběr účastníků projektu, kdy z celkem 400 zájemců bylo vybráno 150 nejvhodnějších a nejmotivovanějších, přispělo k tomu, že se zvýšil počet úspěšných absolventů na 144 z plánovaných 120. Konkretizace Kurzy byly zaměřeny téměř výhradně na přípravu obchodních pozic, zejména obchodních reprezentantů. To negativně hodnotili zejména účastníci, kteří neměli o pozici obchodníka zájem a spíše by ocenili například pozice laborantů či kvalitářů ve farmaceutickém průmyslu. Orientace na vzdělávání cílové skupiny, sebeprezentaci a orientaci na trhu práce byly sice aktivity užitečné, nicméně nereagovaly na hlavní potřebu cílové skupiny, kterou je nedostatek praxe. Lze předpokládat, že zaměření projektu na získání praxe by ještě zvýšilo úspěšnost projektu a zaměstnanost a zaměstnatelnost cílových skupin. V tomto duchu ostatně vyznívalo i hodnocení cílových skupin, kdy ti, kteří práci získali, hodnotí svoji účast v projektu jako přínosnou, zatímco ostatní většinou reálné přínosy nevidí. Zdroj: Vlastní zpracování 131

132 Závěr Evaluátor považuje projekt VAPOF Vzdělávání a aktivní podpora uchazečů a zájemců o zaměstnání v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví za úspěšný. Projekt pomohl zajistit vzdělání 144 absolventům škol, z nichž 34 získalo zaměstnání, a to i přesto, že nereagoval na hlavní potřebu cílové skupiny absolventů, kterou je získání praxe. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 132

133 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Vysoká nezaměstnanost absolventů škol s minimální nebo žádnou praxí. Dlouhodobá spolupráce realizátora s farmaceutický mi firmami Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým (pracovníci společnosti Androsa, s.r.o.) Zástupci potenciálních zaměstnavatelů farmaceutických firem Nábor a výběr účastníků Poradenství a motivace účastníků Vzdělávání v 5 vytipovaných kurzech Expertní komise pro posouzení pokroku Uplatnění absolventů na trhu práce 150 účastníků vzdělávacích kurzů 34 zaměstnaných účastníků projektu Realizované poradenské služby Zlepšení postavení absolventů na trhu práce Snížení nezaměstnanosti cílové skupiny absolventů škol 133

134 3. Oblast podpory Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj 3.1 Výrazně úspěšné projekty (Nebyly identifikovány) 3.2 Standardně úspěšné projekty Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce Název projektu Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce Číslo projektu CZ.1.04/2.2.00/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Všechny kraje v ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Veřejná správa, úřady práce Adresa Na Poříčním právu 1 Webová adresa Projektový manažer Bc. Eva Flanderková, tel ,eva.flanderkova@mpsv.cz Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Bc. Eva Flanderková, projektová manažerka Mgr. Pavel Dudek, MPSV (odborný garant projektu) Dotazníkové šetření u cílové skupiny , osloveno 154 podpořených osob (pracovníci úřadů práce), přičemž dotazník vyplnilo celkem 101 respondentů. Výsledky dotazníkového šetření tak lze považovat za dostatečně reprezentativní. 134

135 Úvod Externí evaluace projektu proběhla v lednu a únoru 2013, tj. v období uzavírání aktivit a celkové realizace projektu. Cílem této případové studie je tudíž vyhodnocení krátkodobých výsledků projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaných rozhovorů s koordinátorkou projektu a odborným garantem projektu, dotazníkové šetření u podpořených osob vymezené cílové skupiny. Dle výsledků jednotlivých kroků sběru dat byla provedena syntéza poznatků (poučení z realizace silná a slabá místa projektu) a byly sestaveny závěry. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce, který probíhal po dobu 36 měsíců ve všech krajích ČR v rámci oblasti podpory Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj, pomohl zajistit podmínky pro posílení personální a odborné kapacity služeb zaměstnanosti na úřadech práce. Projekt umožnil poskytnout rozsáhlejší další odborné vzdělání 154 pracovníkům Úřadu práce ČR, a to s obsahovým zaměřením na řadu disciplín, které se při uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti používají. Specifickými cíli zmíněného projektu bylo zdokonalit vědomosti, dovednosti a kompetence pracovníků Úřadu práce ČR, začleněných do projektu, prostřednictvím odborného rozvoje těchto pracovníků zvýšit kvalitu služeb Úřadu práce ČR a přispět tak k účinnějšímu využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Výstupy projektu v podobě e-learningu se v současné době připravují pro specifickou webovou platformu tak, aby byly přístupné pro všechny pracovníků úřadů práce v ČR. Dle provedených šetření vyplynulo, že projekt naplnil své původně plánované cíle, ačkoliv kontext podmínek pro jeho realizaci se výrazně v průběhu projektu změnil. Jednalo se především o rozsáhlou reorganizaci fungování úřadů práce v ČR, která měla výrazné dopady do systému fungování úřadů práce a jejich personálního zabezpečení. Tyto aspekty představovaly největší komplikaci při realizaci tohoto projektu. Dle provedených řízených rozhovorů s koordinátorkou projektu i odborným garantem vyplynulo, že z důvodu provedené reorganizace nebylo možné přistoupit ke vzdělávacím aktivitám průběžně, ale teprve ke konci realizace projektu, což nebylo zcela ideální (organizačně i koncepčně). V rámci projektu však byly sestaveny odborné vzdělávací podklady, které reagují na dlouhodobé trendy spojené s hospodářskou krizí a zvýšenými nároky na agendu úřadů práce (tj. zejména dlouhodobá potřeba spojená s individualizací přístupu pracovníků ke klientům a jejich specifickým problémům na trhu práce). Podle názoru zástupců managementu projektu je však velmi obtížné hodnotit celkové výsledky projektu, neboť v rámci procesu reorganizace došlo k výrazné fluktuaci pracovníků. V rámci tohoto projektu proběhlo rovněž i dotazníkové šetření u zástupců cílové skupiny. Celkově bylo osloveno 154 podpořených osob (pracovníci úřadů práce), přičemž dotazník vyplnilo celkem 101 respondentů (tj. 67,3 %). Výsledky dotazníkového šetření tak lze považovat za dostatečně reprezentativní. Většina podpořených zástupců cílové skupiny (pracovníci úřadů práce) byla pro realizovaný projekt oslovena s nabídkou účasti, příp. jí byla účast nařízena. Tento aspekt byl většinou dotazovaných považován ve slovních odpovědích jako pozitivní prvek. Hlavním důvodem takového hodnocení bylo to, že by v rámci procesu reorganizace úřadů práce dostali všichni z kmenových zaměstnanců výpověď. Jejich původní pracovní pozice byly zrušeny bez náhrady. Prostřednictvím tohoto projektu se tak podařilo nejen zajistit jejich zaměstnání, ale také posílit jejich odborný potenciál a zachovat tzv. institucionální paměť na regionálních pracovištích. 135

136 Graf č. 1: Způsob zapojení do realizace projektu 7% 23% 70% byl jsem požádán, abych se do projektu zapojil účast v projektu mi byla nařízena / důrazně doporučena sám/sama jsem se chtěl/a do projektu přihlásit Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS 2013 Hodnocení využitelnosti získaných poznatků pro běžnou praxi nebyla vnímána ze strany podpořených pracovníků zcela jednoznačně jako pozitivní, ačkoliv v celkových relacích se většina respondentů přiklonila spíše k pozitivnímu hodnocení. Podle slovního vyjádření respondentů vyplynulo, že nejpodstatnějším problémem realizovaného projektu bylo špatné načasování vzdělávacích aktivit, které byly způsobeny zmíněnou reorganizací. Z tohoto důvodu bylo následně nutné absolvovat během 2 3 měsíců před zakončením projektu cyklus všech vzdělávacích aktivit 11 vytvořených modulů a nebylo v lidské kapacitě absorbovat získané informace a znalosti. Z tohoto důvodu je následně celková využitelnost v praxi hodnocena spíše pozitivně, ale přibližně 40 % respondentů se pohybuje při hodnocení pod průměrnou úrovní. 136

137 Graf č. 2: Hodnocení využitelnosti poznatků v praxi Výsledky projektu využívám ve svém pracovním životě. (prosím, ohodnoťte na stupnici 1 10, kdy 1 znamená, že výsledky vůbec nevyužíváte, 10 znamená, že využíváte velmi mnoho z toho, co jste se v projektu dozvěděl/a) Výsledky projektu mi pomohly v mém pracovním životě. (prosím, ohodnoťte na stupnici 1 10, kdy 1 znamená, že Vaše účast v projektu nic nezměnila na Vaší práci, 10 znamená, že ve Vašem pracovním životě došlo díky projektu k zásadním změnám) % 5% 10% 15% 20% % respondentů % 5% 10% 15% 20% % respondentů Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS 2013 Celkově však respondenti hodnotili projekt spíše pozitivně, a to zejména z důvodu lepšího finančního ohodnocení a zejména udržení vlastního pracovního místa. Pracovníkům byl při vstupu do projektu garantován návrat na původní pozici, nicméně během realizace projektu byli nakonec vyňati ze struktury ÚP. Na tento projekt však volně navázal další, tudíž nebylo nutné po x-leté praxi na ÚP z pracovního místa odejít. Takoví pracovníci však mají v současné době zajištěno pracovní místo opět jen na dobu realizace navazujícího projektu. Velmi pozitivně však byla hodnocena i možnost setkávat se s ostatními pracovníky úřadů práce. 137

138 Graf. č. 3: Když tedy zvážíte všechna pro a proti, jak byste celkově hodnotil/a Vaši spokojenost s tímto projektem? (prosím, ohodnoťte na stupnici 1 10, kdy 1 znamená, že jste s projektem velmi nespokojen/a, 10 znamená, že s projektem velmi spokojen/a) % 5% 10% 15% 20% 25% Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS 2013 Graf č. 3: Doporučili byste účast v projektu dalším lidem? 14% 0% 86% Ano Ne Nevím Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS 2013 Realizovaný projekt tak byl jednoznačně v praxi úřadů práce velmi potřebný, nicméně způsob jeho realizace (tj. realizace plánovaných školení a tréninků až těsně před zakončením projektu a nikoliv průběžně) zapříčinil výrazné snížení potenciálních efektů a pozitivních dopadů na podpořené pracovníky. Hlavní záměr projektu měl být realizován prostřednictvím vzdělávání a tréninků vybraných pracovníků průběžně během 2 let po sestavení vstupních podkladů pro vzdělávání. Tyto klíčové aktivity však byly realizovány až ke konci projektu a ve velmi krátké době 2 3 měsíců došlo k proškolení vybraných pracovníků. Formálně tak byl naplněn hlavní cíl projektu, nicméně faktický dopad lze jen stěží hodnotit. Pro hodnocení projektu nepřispívá ani fakt, že neexistuje provázanost zpětného hodnocení efektivnosti výkonu podpořených zaměstnanců úřadů práce. Podle nastavení projektu by měli pracovníci poskytovat kvalitnější služby klientům úřadů práce, ale během realizace projektu byla 138

139 evidována (změřena) úspěšnost zvládnutí vytvořených vzdělávacích modulů. V tomto smyslu schází v projektu nastavený systém zpětného vyhodnocení úspěšnosti podpořených pracovníků, např. s odstupem 1 roku. Výchozí situace a cíl projektu Projekt Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce reagoval na negativní důsledky hospodářské krize, jejíž dopady začala pociťovat ČR v plné síle v letech 2009 a Výrazně narůstal počet uchazečů o zaměstnání, přičemž agenda APZ byla realizována při neměnném počtu zaměstnanců úřadů práce. Jak vyplynulo z realizovaných řízených rozhorů se zástupci managementu projektu, tak pro větší úspěšnost uchazečů o zaměstnání na měnícím se trhu práce v ČR bylo nezbytné mnohem více uplatňovat individualizovaný přístup ke klientům. Pracovníkům úřadů práce však chyběly zkušenosti v této oblasti, a proto se zvýšila potřeba vytvoření jejich komplexního vzdělávání, a zároveň bylo třeba posílit personální a odbornou kapacitu úřadů práce. Podle vstupní analýzy potřebnosti vyplynulo, že počet uchazečů o zaměstnání v souvislosti s recesí výrazně narůstal (tj. o 16,4 % na konci roku 2009 v porovnání s pololetím 2009, a o 22 % v únoru 2010 v porovnání s koncem r. 2009). S těmito obecnými trendy však zůstávala personální kapacita úřadů práce neměnná, tudíž posílení jak personální, tak i odborné kapacity úřadů práce v oblasti APZ bylo naprosto zásadní. Dle závěrů provedené vstupní analýzy bylo identifikováno pro další realizaci vzdělávání 11 tematických oblastí, které byly v projektu nazývány moduly. Rozvoj a zdokonalování služeb zaměstnanosti v ČR se týkal i vzdělávání pracovníků působících na všech pracovištích Úřadu práce ČR. Ačkoliv se obsah, rozsah a organizace tohoto vzdělávání v dřívějších obdobích lišily, patřilo vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti vždy k jejich stálým činnostem. V souvislosti s hospodářskou krizí však bylo po úřadech práce postupně požadováno, aby přistupovaly k realizaci APZ analyticky. Předpokladem analytického přístupu je kompetentnost a odbornost pracovníků schopných aplikovat komplexní nástroje APZ a nové přístupy k realizované politice. Tento projekt, který byl v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), měl hlavního partnera Úřad práce ČR. Vzdělávací aktivity projektu organizačně zajišťoval Fond dalšího vzdělávání, který je příspěvkovou organizací MPSV. Hlavním cílem projektu bylo posílení personální a odborné kapacity služeb zaměstnanosti (resp. úřadů práce). Tento hlavní cíl měl dva dílčí specifické cíle: 1) Posílení pracovní kapacity úřadů práce (dále také jen "ÚP") Personální posílení úřadů práce se realizovalo několika způsoby dle potřeb a možností jednotlivých ÚP. Pracovníci byli vybíráni dle odborných, kvalifikačních a dalších předpokladů a požadavků na obsazení pracovního místa. Jednalo se o 2 pracovníky na každém ÚP (celkem tedy o 154 osob). Posílení personální kapacity pracovníků na ÚP bylo odezvou na sílící zatížení pracovníků aktivní politiky zaměstnanosti ze strany klientů v souvislosti se zhoršenou situací na trhu práce, která klade vyšší důraz na využívání APZ. 139

140 2) Odborný rozvoj klíčových pracovníků ÚP Pracovníci přímo zapojení do realizace projektu ÚP se odborně rozvíjeli formou vzdělávání. Vzdělávání se účastnili i další vybraní pracovníci ÚP nad rámec počtu 154 (jejichž mzdové náklady nebyly hrazeny z projektu). Celkem se plánovalo podpořit minimálně 308 osob. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení hlavního cíle projektu a specifických cílů projektu bylo realizováno 5 klíčových aktivit. První aktivita byla zaměřena na personální a administrativní posílení ÚP prostřednictvím náboru 2 pracovníků za každý ÚP - jednotlivé úřady práce přijaly zaměstnance do útvaru realizujícího APZ a zaměstnance do útvaru realizujícího poradenství a rekvalifikace. Na pracovní pozici bylo počítáno s plným úvazkem na dobu určitou po dobu realizace příslušných klíčových aktivit. Pracovníci byli vybíráni vedoucími zaměstnanci jednotlivých ÚP zejména dle odborných, kvalifikačních a dalších předpokladů, přičemž personální otázky byly v kompetenci jednotlivých ředitelů ÚP včetně obsazení pracovních míst v projektu, a to z důvodu zohlednění potřeb konkrétního Úřadu práce. V druhé fázi projektu došlo ke zmapování, analýze a zpracování odborného rozvoje vybraných pracovníků ÚP. Tuto fázi měl mít původně na starosti externě vybraný dodavatel v rámci výběrového řízení, nicméně dle rozhodnutí MPSV byla nakonec tato aktivita realizována formou in-house prostřednictvím příspěvkového organizace Fondu dalšího vzdělávání (FDV). FDV zmapovalo vzdělávací potřeby vybraných 154 pracovníků z jednotlivých úřadů práce. Na základě této analýzy proto byly specifikovány jednotlivé moduly navržené v projektové žádosti. Na tuto fázi provedlo FDV vývoj nástrojů rozvoje vzdělávání pracovníků ÚP, přičemž se většinou jednalo o e-learning a u praktické části vybraných modulů také o pracovní sešity s praktickými příklady a vytvoření formy a obsahu tréninků pro odborný rozvoj pracovníků ÚP. Dle vytvořených nástrojů vzdělávání došlo k samotnému vzdělávání pracovníků ÚP pomocí didaktických nástrojů vyvinutých v projektu. Všechny vzdělávací moduly byly ukončeny teoretickou nebo praktickou zkouškou. Každý pracovník musel absolvovat teoretický kurz příslušného modulu, aby se následně mohl zúčastnit tréninku, který byl pojat jako intenzivní aplikace získaných znalostí z modulů. Cílem výuky tak bylo i osvojení praktických dovedností, které nelze získat pouze prostřednictvím e-learningové podpory. Dle provedených řízených rozhovorů se zástupci managementu projektu však tato aktivita byla realizována až téměř před koncem projektu a nikoliv průběžně, jak bylo původně plánováno. Hlavním důvodem tohoto časového posunu byla reorganizace úřadů práce, která byla zároveň spojena i se zásadními personálními změnami. Tento aspekt výrazně zhoršil hladký průběh realizace projektu a do jisté míry i ohrozil jeho celkovou úspěšnost. Jednalo se však o vnější faktor, který nebylo možné v počátcích přípravy návrhu tohoto projektu předvídat. Výsledkem realizovaných aktivit tak bylo vytvoření 11 vzdělávacích modulů, které museli vybraní zaměstnanci úřadů práce absolvovat. Zpracované výstupy v e-learningové podobě by měly být dostupné i po skončení realizace projektu pro všechny pracovníky úřadů práce. V době realizace řízených rozhovorů se teprve připravovaly podmínky pro existující webovou platformu a její 140

141 zpřístupnění všem pracovníkům úřadů práce. Obecně se řeší umístění takové webové platformy, aby se zaměstnanci mohli přihlašovat i z domova. Účelem je to, aby se výsledky mohly sdílet se všemi pracovníky. Rovněž byl vytvořen sborník dobré praxe Analýza realizace APZ v ČR, který obsahuje výsledky dotazníkového šetření s pracovníky Úřadu práce ČR, kteří se účastnili aktivit projektu. Dotazník byl zaměřen na využívání nástrojů APZ. Provedený průzkum poskytl informace o využívání jednotlivých nástrojů v ČR, o struktuře cílových skupin těchto nástrojů, a také stanoviska pracovníků Úřadu práce ČR k účinnosti nástrojů nebo k dostatečnosti stávajícího souboru nástrojů APZ. Těžiště sborníku tvoří příklady dobré praxe uplatňování APZ vybrané z nově vytvořené databáze dobrých příkladů v ČR.31 Účelem příkladů je poskytnout pracovníkům Úřadu práce ČR jednak informace o využívání nástrojů APZ a jednak inspiraci k dalšímu zlepšení jejich práce. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silnou stránkou realizovaného projektu byla jednoznačně dobře sestavená kvalitativní vstupní analýza potřebnosti projektu a následně nastavení aktivit v projektové žádosti. Vytvořené vzdělávací podklady v rámci 11 modulů byly hodnoceny účastníky vzdělávání pozitivně z hlediska informační hodnoty i celkové srozumitelnosti. Rovněž byl pozitivně hodnocen sborník příkladů dobré praxe uplatňování APZ, který bude distribuován na pracoviště Úřadu práce ČR ve všech krajích. Tím se informace a zkušenosti z realizace APZ rozšíří nejen mezi účastníky projektu, ale i mezi další skupiny pracovníků ÚP ČR a umožní se tak i jejich odborný rozvoj. Jednoznačně slabou stránkou realizace projektu, která negativně ovlivnila i celkový efekt, bylo zpoždění v realizaci vzdělávacích aktivit, které byly z důvodu reorganizace úřadů práce uskutečněny až těsně před ukončením projektu. Tento aspekt byl velmi negativně hodnocen téměř všemi podpořenými pracovníky, kteří si však uvědomili, že po provedení reorganizace byla jejich původní pracovní pozice zcela zrušena, a tudíž prostřednictvím tohoto projektu tak bylo uchováno jejich zaměstnání. Původní předpoklad formulovaný přímo v žádosti projektu (část týkající se rizik projektu a jejich eliminace) tak nebyl dodržen, tj. klíčoví pracovníci budou vybíráni zejména z řad stávajících pracovníků, a na dobu určitou (po dobu realizace projektu) budou jejich pracovní místa přeobsazena novými pracovníky, předpokládá se, že tito stávající pracovníci zůstanou nadále na ÚP, vrátí se na své pracovní místo a budou získané zkušenosti dále předávat. Klíčoví pracovníci s dlouhodobými zkušenostmi s agendou okresního ÚP byli vybírání ředitelem příslušného pracoviště ÚP tak, aby co nejlépe vyhovovali pro pracovní pozice pracovník na útvaru trhu práce a pracovník na útvaru poradenství. Navazující obdobný projekt nabídl těmto pracovníkům zůstat v zaměstnaneckém poměru sice opět na dobu určitou, ale s jistou mírou stability a vyššího finančního ohodnocení. Samotný efekt zvýšení znalostní úrovně tak bylo hodnoceno spíše jako druhořadé ve svém významu. V tomto smyslu je vhodné realizovat vzdělávací aktivity i v dalším období, které by již mělo být institucionálně a organizačně stabilnější než v době reorganizace úřadů práce. Klíčová je rovněž výměna zkušeností jednotlivých pracovišť veřejných služeb zaměstnanosti v regionech ČR. Vzhledem k tomu, že se 31 Do sborníku je zařazeno 28 konkrétních příkladů vztahujících se k různým nástrojům APZ a pocházejících z různých krajů České republiky. Tyto příklady byly vybrány z databáze o celkovém rozsahu asi 140 příkladů, které byly vypracovány, shromážděny a projednány na schůzkách 9 pracovních skupin, vytvořených v rámci projektu. 141

142 podstatná část vzdělávacích aktivit realizovala v posledních 2 3 měsících, tak nezbylo automaticky mnoho času pro tréninkové aktivity a praktické ověření získaných znalostí. Negativním prvkem tohoto projektu byla absence systému zpětného hodnocení podpořených pracovníků a jejich výkonnosti, resp. míry využívání získaných poznatků v praxi, které sice nebylo vyžadováno v podmínkách výzvy pro podávání projektů, nicméně takový systém je u obdobných projektů velmi žádoucí. Závěr Projekt Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce, naplnil po formální stránce všechny původně plánované cíle, nicméně po faktické rovině není hodnocení krátkodobých výsledků projektu zcela jednoznačně pozitivní. Hlavní problémy při dosahování výsledků projektu však nebyly způsobeny realizačním týmem, ale vnějšími faktory spojenými s rozsáhlou reorganizací úřadů práce. V konečném důsledku tak hlavním pozitivním efektem pro podpořené pracovníky bylo především udržení pracovní pozice a teprve v druhé řadě pak získání nových poznatků a jejich široká aplikace v praxi. Řada zaměstnanců se totiž nemohla po skončení projektu vrátit na své původní pracovní pozice, ale pokračovat v obdobném projektu financovaného z ESF. Úroveň výstupů projektu, tj. 11 e-learningových platforem s obsahem dle modulů včetně 7 typů pracovních sešitů s praktickými příklady a 7 podob tréninků pro 7 modulů zaměřených na osvojení praktických dovedností, byla hodnocena pozitivně. Klíčový problém však byl v načasování realizace vzdělávání až ke konci projektu. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 142

143 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Rozpočet Kč Nábor 2 pracovníků na každý ÚP Sílící zatížení pracovníků aktivní politiky zaměstnanosti ze strany klientů v souvislosti se zhoršenou situací na trhu práce v době důsledků hospodářské krize Termín realizace od do Realizační tým (koordinátor projektu, odborný garant) Partner: Úřad práce ČR, Realizátor školení: FDV Mapování a analýza odborného rozvoje pracovníků ÚP Vývoj nástrojů rozvoje pracovníků ÚP Rozvoj pracovníků ÚP pomocí vyvinutých didaktic. nástrojůporadens Sestavení příkladů dobré praxe APZ 11 vzdělávacích modulů 140 příkladů dobré praxe APZ Vzdělávání a proškolení 154 pracovníků ÚP Vytvořená webová platforma se vzdělávacími podklady pro všechny pracovníky ÚP Posílení odborné kapacity podpořených pracovníků Posílení pracovní kapacity úřadů práce a odborný rozvoj klíčových pracovníků 143

144 4. Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb 4.1 Výrazně úspěšné projekty Dobrý job Název projektu Číslo projektu Dobrý job CZ.1.04/3.1.02/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Kyjov Krok, o.s. NNO třída Komenského 2124/88, Brno Veronika Vašíčková Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Veronika Vašíčková , 7 klientů osloveno realizátorem, celkem 3 odpovědi 144

145 Úvod Externí evaluace projektu Dobrý job proběhla 8 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit zejména krátkodobé výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research a strukturovaného rozhovoru se zástupcem realizátora projektu. V krátkém dotazníkovém šetření mezi cílovými skupinami se podařilo získat odpovědi od 3 účastníků projektu. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Dobrý job probíhal po dobu 29 měsíců. Jeho realizaci zajišťovalo občanské sdružení Krok, které sídlí v Kyjově. V průběhu projektu využilo aktivit celkem 56 klientů o.s. Krok. Projekt lze hodnotit jako velmi úspěšný, a to nejen proto, že 20 účastníků projektu bylo schopno si po jeho absolvování najít a udržet práci, ale i proto, že projekt ukázal úspěšnost a použitelnost i alternativních aktivit, než jsou klasické vzdělávací kurzy. Z hlediska profesí, které nyní klienti zastávají, se jedná o stavebnictví (7 klientů), prodavačka (2), číšník (2) a po jednom potom pracovník reklamní agentury, pracovník v IT, svářeč, automechanik, kuchařka a pracovníci v zemědělství, pekárně a zdravotnictví. Cílovou skupinou, na kterou se projektu zaměřoval, byli klienti Terapeutické komunity Krok v Kyjově. Jedná se o abstinující závislé osoby, tj. osoby, které se rozhodly skoncovat se svoji závislostí (např. na drogách, alkoholu, herních automatech, apod.) a nyní již jako abstinující potřebují podporu pro nový start do života. Pobyt v TK Krok, který trvá 12 měsíců, pomáhá právě v sociální reintegraci a osvojení si osobních a pracovních návyků, které jsou předpokladem pro samostatný život a nalezení zaměstnání. Při realizaci projektu realizátor plně využil své již čtrnáctileté zkušenosti z práce s touto cílovou skupinou. V rámci projektu pracoval realizátor s mírně alternativním přístupem k získání zaměstnání, než jsou klasické vzdělávací a rekvalifikační kurzy. S ohledem na specifickou situaci a stav cílové skupiny projektu (abstinující závislí) pracuje realizátor dlouhodobě s konceptem, podle kterého jsou závislosti odrazem nefunkčnosti některých vztahů v rodině. Při návrhu a realizaci projektu se proto s ohledem na specifika této cílové skupiny soustředil primárně na práci s rodinou, znovuobnovení rodinných vazem a podpory a pochopení jejího významu pro další soukromý i pracovní život klientů. Na takto obnoveném pevném rodinném základu pak bylo možné s klienty snáze pracovat na obnovení pracovních návyků. Právě aktivity projektu, které se zaměřovaly na pochopení a obnovení rodinných vazeb a podpory byly klienty v rychlém dotazníkovém šetření hodnoceny jako nejpřínosnější. Všichni tři respondenti se shodovali v tom, že sblížení a rekonstrukce vztahů s rodinou jsou největším přínosem projektu v osobním životě. Po posílení rodinných vazeb a vztahů byly realizovány aktivity, které se soustředily na pomoc při uplatnění klientů na trhu práce po ukončení roční terapie v o.s. Krok. Tyto aktivity byly spíše poradenského charakteru, kdy se zaměřovaly na orientaci klientů na pracovním trhu, na způsoby sebeprezentace na pohovorech, schopnosti napsat správně životopis, apod. Těmito aktivitami prošlo celkem 56 klientů. Jako velmi přínosná byla hodnocena i aktivita zaměřená na představení profesí. Během projektu bylo představeno celkem 24 různých pracovních profesí. Toto seznámení probíhalo buď formou diskusní návštěvy v terapeutickém centru Krok, nebo formou exkurzí přímo do provozu. Klienti tak měli možnost se seznámit s tím, co daná profese obnáší, v čem jsou její specifika, apod. I 145

146 v této aktivitě realizátor s úspěchem využil ne zcela standardní způsob prezentace. Ten spočíval v tom, že jednotlivé profese představovali vždy lidé, kteří měli k cílové skupině nějaký vztah. Jednalo se buď o rodinné příslušníky klientů, nebo o bývalé klienty, kteří terapeutickým programem prošli a dnes s úspěchem pracují. Právě tato vazba se ukázala pro klienty jako velmi motivační. Nad rámec představení profesí pak byla 30 klientům umožněna týdenní pracovní stáž, díky které si lépe osvojili pracovní návyky. Někteří z klientů ve firmě, ve které absolvovali praxi, dokonce našlo zaměstnání. Při hledání zaměstnání pomohl klientům i osobní koučink, kterým prošli. Většina klientů, kterým byl koučink poskytnut, si dle realizátora 32 byla schopna po ukončení terapeutického programu najít a udržet zaměstnání. Koučink byl dále klientům poskytován i v prvních měsících zaměstnání, čímž se zvýšila schopnost překonat prvotní potíže a zaměstnání si udržet. Monitorovací indikátory projektu jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Dobrý job Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob celkem Počet podpořených organizací celkem Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 8 8 Zdroj: Monit7+ Evaluátor hodnotí projekt jako velmi přínosný a inovativní. Inovativnost spatřujeme zejména v tom, že s klienty s ohledem na jejich specifickou situaci a potřeby nebylo jednáno podle vzorce nezaměstnaný práce, ale spíše podle vzorce člověk okolí. Právě zaměření se na celkovou situaci a potřeby klientů, nikoli jen na nalezení zaměstnání, umožnilo, že klienti potom zaměstnání našli snáze a byli schopni si jej udržet. A to i přesto, že se obecně jedná o klienty z velmi problematické cílové skupiny. Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu vycházel z dlouhodobé práce realizátora projektu s cílovou skupinou. Na základě této práce si realizátor uvědomoval potřebu cílové skupiny abstinujících závislých získat nové návyky slučitelné se životem ve většinové společnosti. Právě díky dlouhodobé předchozí spolupráci si realizátor uvědomoval, že nejdůležitější pro klienty v jejich situaci je opora jejich nejbližších. Teprve v druhém sledu se zaměřoval na aktivity spojené s pracovními návyky. Dalším impulsem pro návrh projektu byly informace, které klienti vyplňují do osobnostního dotazníku při vstupu do terapeutického centra. Tyto informace, potřeby a přání potom byly před předložením projektu 32 Tyto informace se evaluátor pokusil triangulovat prostřednictvím dotazníkového šetření mezi klienty TC Krok, zde však narazil na nízkou response rate způsobenou i nízkým počtem účastníků projektu, které realizátor oslovil. Informaci by bylo možné ověřit např. v následném šetření v příštím roce prostřednictvím porovnání s databází ČSSZ. V časových možnostech této studie to již není. 146

147 ověřeny ještě v dalším dotazníku, který byl mezi klienty centra realizován speciálně k ověření potřebnosti a správnosti zaměření připravovaného projektu. Hlavním cílem projektu bylo usnadnit abstinujícím závislým vstup na trh práce a udržení se na trhu práce. Tento cíl byl naplňován těmito aktivitami: podporou rodinného systému klienta, hledáním vnitřních zdrojů klienta prací na rodinných mapách, rekonstrukcí rodinných vztahů klienta, rozvojem sociálních a profesních dovedností (sociální reintegrací), vybudováním kladného postoje k práci, orientací na trhu práce a tvorbou osobnostního portfolia praxí a upevněním získaných pracovních dovedností koučinkem klienta v prvních měsících v novém zaměstnání. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem jedenáct klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány. První aktivitou bylo Organizační a personální zabezpečení aktivit projektu. Tato průřezová aktivita se zaměřovala na řízení a celkovou koordinaci projektu včetně zajištění vybavení. Klíčové aktivity 02 Rekonstrukce rodinných vztahů, 03 Objevování a posilování vnitřních zdrojů klienta část 1 a 04 Objevování a posilování vnitřních zdrojů klienta část 2 se zaměřovaly primárně na nalezení pevné pozice klientů v rodinném prostředí. Aktivity zahrnovaly například víkendová rodinná setkání, párové terapie, hledání kořenů závislostí v rodinách nebo objevování vnitřních hodnot v sobě samém. Tyto aktivity byly velmi oblíbené a klienti je v dotazníkovém šetření uváděli jako nejpřínosnější pro jejich další osobní i pracovní směrování. Klíčová aktivita Orientace na trhu práce a budování osobního portfolia byla zaměřena na zlepšení orientace klientů na trhu práce, ve společnosti a zlepšení schopností jejich sebeprezentace. V rámci aktivity proběhl Kurz orientace na trhu práce a budování osobního portfolia, seminář Základy pracovně-právní problematiky a seminář Efektivní hospodaření s financemi. Klíčová aktivita Představení profesí probíhala průběžně po dobu celého projektu. Aktivita umožnila klientům seznámit se s celkem 24 profesemi, které buď byly představeny přímo v terapeutickém centru formou přednášky, nebo byly představeny formou exkurzí, na které klienti jezdili přímo do příslušných firem. Jak již bylo uvedeno výše, významným faktorem úspěch této aktivity bylo to, že lidé představující jednotlivé profese měli ke klientům určitý vztah. Jednalo se buď o rodinné příslušníky klientů, nebo o samotné klienty, kteří programem prošli a nyní pracují. Klienti tak získali větší motivaci se sami snažit něco ve svém životě změnit, než pokud by představitel profese byl úplně cizí člověk. Klíčová aktivita 07 Praxe a upevnění získaných pracovních dovedností umožnila celkem 30 klientům centra absolvovat týdenní pracovní praxi. Jednalo se buď o pekárnu, nebo truhlářskou dílnu. 147

148 Díky této aktivitě měli klienti možnost ověřit si svoji schopnost dodržovat pracovní návyky a vyzkoušet si skutečnou práci. Aktivita Koučink klienta pomohla klientům zejména při hledání práce a poté v prvních týdnech nového zaměstnání. Aktivity 09 Řízení a monitoring, 10 Publicita a 11 Vyhodnocení projektu pak již přímo nepracovaly s klienty centra, ale byly spíše obslužné k řádné realizaci projektu a jeho vyhodnocení. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Dobrý job Silná místa projektu Dlouhodobá práce s cílovou skupinou Celostní pohled na problematiku závislosti a způsob její léčby Způsob výuky a práce s klienty Slabá místa projektu Konkretizace Tato spolupráce trvá již 14 let, během kterých měl realizátor možnost dokonale poznat specifika a potřeby cílové skupiny, kterou jsou abstinující závislí. Spolupráce s cílovou skupinou je velmi intenzivní, neboť klienti terapeutického centra Krok v tomto centru po dobu své terapie žijí a pracují. Jde tak vlastně o permanentní práci s klienty po dobu 24 hodin 7 dní v týdnu. Úspěšné realizaci projektu pak tato spolupráce výrazně pomohla. Jak se ukázalo, tak aktivity projektu správně pracovaly s hypotézou, že závislosti, ať již na drogách, které se v komunitě vyskytují nejčastěji, nebo na alkoholu, hracích automatech či jiných návykových látkách či činnostech, vznikají v případě, že v osobním a rodinném životě klienta nefungují některé základní funkce či vazby. Silnou stránkou projektu proto bylo zaměření se v první řadě na nalezení těchto nefunkčností a jejich odstranění coby příčiny. To umožnilo klientů znovu získat sebedůvěru a motivaci k začlenění se do společnosti a uplatnění na trhu práce. Vzdělávací aktivity neprováděl najatý cizí lektor, ale člověk, který byl nějakým způsobem cílové skupině blízký. To bylo využíváno nejvíce při představování profesí, kdy určitou profesi klientům představoval vždy buď blízký příbuzný některého z nich, nebo klient, který již terapeutickým programem prošel a nyní úspěšně pracuje. Cílová skupina i rodinní příslušníci tak byli opět více vtaženi do projektu a zainteresováni na výsledku. Nebyla identifikována Zdroj: Vlastní zpracování 148

149 Závěr Hodnocený projekt byl přínosný zejména v tom, že ověřil úspěšnost a správnost do jisté míry alternativního a neobvyklého přístupu k řešení problémů cílové skupiny, který spočíval v komplexním řešení příčin problémů klientů. Projekt tak ukázal, že v případě práce se specifickými skupinami, jako byli v tomto případě abstinující závislí, může být využití podobných přístupů velmi úspěšné. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 149

150 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Dlouhodobá spolupráce s cílovými skupinami abstinujícími závislými Vysoká nezaměstnanost cílových skupin Dobrá znalost potřeb CS a snaha o odstranění příčin problémů Rozpočet ,00 Kč Termín realizace od do Realizační tým Krok, o.s. Spolupracující subjekty zejména ze strany rodinných příslušníků klientů terapeutického centra Terapeutické aktivity zaměřené na odstranění problémů v osobním životě klientů Vzdělávací aktivity zaměřené na orientaci CS na trhu práce včetně představení 24 profesí Týdenní praxe 56 účastníků projektu 30 realizovaných pracovních stáží Zlepšení rodinných vztahů a zvýšení motivace klientů Zaměstnaní absolventi projektu Snížení nezaměstnanosti mezi cílovou skupinou a snížení pravděpodobnosti recidivy Koučink 150

151 4.1.2 Pracovně-sociální aktivizace osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním Název projektu Číslo projektu Pracovně-sociální aktivizace osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním CZ.1.04/3.1.02/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,60 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer , 26 měsíců Ústecký kraj ENERGIE, o.p.s. NNO obecně prospěšná společnost Hornická 106, Meziboří Blanka Rejklová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Blanka Rejklová V období bylo osloveno30 účastníků/účastnic z celkového počtu 30podpořených osob, dotazníkového šetření se účastnilo 20 respondentů, tj. 66,7 %. 151

152 Úvod Externí evaluace projektu Pracovně-sociální aktivizace osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním proběhla 7 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky a predikovat dlouhodobé výsledky projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaných rozhovorů s manažerkou projektu Bc. Anetou Vejlupkovou a dotazníkového šetření u cílové skupiny. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Pracovně-sociální aktivizace osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním (CZ / ) byl v rámci oblasti podpory 3.1 OP LZZ realizován společností ENERGIE, o.p.s. se sídlem v Meziboří u Litvínova (Ústecký kraj) v období (26 měsíců). Cílovou skupinou projektu byly osoby se zdravotním postižením, konkrétně mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním. Do projektu bylo zařazeno celkem 30 osob z cílové skupiny, jejichž výběr byl proveden v úzké spolupráci s partnerskou organizací městem Meziboří a pracovníky spolupracujících organizací Domovy sociálních služeb Litvínov Janov a Ústavem sociální péče Nová Ves v Horách. Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu a účinnosti vynaložených finančních prostředků je splnění zadaných cílů a ověření této skutečnosti prostřednictvím stanovených monitorovacích indikátorů. Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Pracovně-sociální aktivizace Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob celkem Počet podpořených organizací celkem Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 1 1 Zdroj: Monit7+ Plánované monitorovací indikátory byly k řádně splněny. Podpořeno bylo v souladu s plánem 30 osob, z toho 17 mužů a 13 žen. Účast v projektu byla potvrzena uzavřenými dohodami o účasti v projektu. Znalosti a dovednosti získané účastí v projektu (individuální a skupinová sezení, pracovně motivační kurzy a praktické pracovní aktivity) zvýšily šance uplatnění účastníků na trhu práce, 11 z nich se podařilo zaměstnat v chráněných dílnách nebo na chráněných pracovištích u zaměstnavatelů v regionu Mostecko na pracovních místech: třídění plastových výrobků, nakládka a vykládka zakázek, kompletace obalů a úchytů, pomocné údržbářské práce, venkovní práce, údržba zeleně. Z celkového počtu podpořených osob získalo zaměstnání 37 % účastníků. V rámci projektu byly podpořeny dvě organizace, žadatel příjemce pomoci ENERGIE, o.p.s. a partner projektu Město Meziboří, které úzce spolupracuje s ENERGIÍ, o.p.s. již řadu let. Partner se podílel na 152

153 přípravě a realizaci projektu, zde především na praktické pracovní aktivitě venkovních prácí. Město Meziboří poskytlo pro tuto aktivitu veřejné prostranství města, kde se aktivita realizovala a personálně i materiálně ji zajistilo. Novým produktem vytvořeným v rámci projektu je soubor manuálů pro jednotlivé aktivity projektu - tj. manuál Individuální a skupinová sezení, Praktická pracovní aktivita Šití, Praktická pracovní aktivita Kartonáž, Pracovně motivační kurz, Praktická pracovní aktivita Vaření, Praktická pracovní aktivita Venkovní práce. Na tento vytvořený produkt byla uzavřena licenční smlouva s MPSV ČR. Vedle kvantitativního vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů byly v dotazníkovém šetření pro zpracování případové studie zkoumány i názory účastníků projektu. Vzhledem k charakteru cílové skupiny byly dotazníky vyplňovány s technickou asistencí pracovníků obou spolupracujících zařízení sociálních služeb. V rámci průzkumu, který proběhl v období bylo osloveno celkem 30 účastníků projektu. Odpověď se podařilo získat od 20 oslovených, což představuje 66,7 % z celkového počtu podpořených osob celkem. Výsledky vyhodnocení ukázaly, že 55 % účastníků se do projektu začlenilo z vlastní iniciativy na základě informací tlumočených jim jejich pečovateli, 45 lidí do projektu vstoupilo na přímé doporučení sociálních pracovníků. Toto zjištění potvrzuje skutečnost, že postižení lidé velmi intenzivně pociťují potřebu se aktivně uplatňovat a hledají i své místo v kolektivu, což potvrdili i svojí odpovědí na otázku, zda jim účast v projektu pomohla k aktivnímu uplatnění v kolektivu a zvýšení sebevědomí: 75 % účastníků odpovědělo jednoznačně ano, 21 % pomohl projekt částečně. Graf č. 1: Zjišťování důvodů k účasti Na základě čeho jste se projektu účastnil/a? 55% 45% 0% doporučení pracovníka sociálního zařízení: 9 (45 %) účast v projektu mi byla nařízena / důrazně doporučena: 0 (0 %) z vlastní iniciativy, sám/a jsem se do projektu přihlásil/a: 11 (55 %) l Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a ENERGIE, o.p.s.,

154 Graf č. 2: Hodnocení účasti v projektu Účast v projektu pro mě byla zajímavá a přínosná 15% 15% 0% 70% velmi: 14 (70 %) středně: 3 (15 %) málo: 3 (15 %) vůbec: 0 (0 %) Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a ENERGIE, o.p.s., 2013 Jako velmi přínosnou označilo svoji účast v projektu 70 % respondentů, shodný počet (15 %) označilo přínos jako střední a nízký. Třicet pět procent účastníků uplatnilo ve svém dalším životě všechny dovednosti, které díky účasti v projektu nabyli, 50 % je využilo částečně a pouze 15 % v omezené míře. Graf č. 3: Hodnocení účasti v projektu ve vazbě na získání dovedností Díky účasti v projektu jsem získal nové dovednosti a znalosti, které jsem následně uplatnil ve svém životě 0% 15% 35% 50% ano, všechny: 7 (35 %) částečně, spíše ano: 10 (50 %) částečně, spíše ne: 3 (15 %) vůbec: 0 (0 %) n Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS a ENERGIE, o.p.s., 2013 Jako nejcennější považují účastníci praktické dovednosti, které v průběhu projektu získali: zahradnické práce, zejména ovládání technických prostředků na sekání trávy, rukodělné práce jako 154

155 jednoduchou kartonáž výroba krabic a obalů, šití, vyšívání a jednoduchá údržba a opravy šatstva a prádla, kuchyňské práce. Všichni účastníci ocenili organizaci jednotlivých aktivit i úroveň a zejména přístup lektorů a trenérů pro praktický výcvik. S výjimkou jednoho osloveného účastníka by všichni doporučili účast v podobném projektu svým známým a kolegům. Vypovídací schopnost a objektivnost závěrů dotazníkového šetření, v rámci něhož bylo osloveno 20 dostupných účastníků ze 30 podpořených a odpověď poskytli všichni oslovení (ostatní nebyli v době provádění průzkumu k dispozici nebo byli nemocní), je poměrně vysoká, protože shrnuje názory 67 % z celkového počtu účastníků projektu. Evaluátor na základě prostudování dostupných podkladů, ale především osobního rozhovoru s manažerkou realizátora projektu (příjemce pomoci), prostudování písemných výstupů (vytvořených manuálů) a vyhodnocení odpovědí na otázky položené účastníkům projektu prostřednictvím dotazníkové akce, považuje projekt za úspěšný. Z celkového počtu podpořených osob získalo zaměstnání 37 % účastníků. Dlouhodobé výsledky (přínosy) projektu spočívají především v konkrétní pomoci cílové skupině osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním, ale zejména také v posílení vzájemných vztahů sociálních zařízení a veřejné sféry a potenciálních zaměstnavatelů, kteří jsou ochotni a připraveni mentálně postižené zaměstnat. Zaměstnání našli účastnící projektu zejména v chráněných dílnách realizátora projektu, dalších partnerských organizacích z neziskové sféry a také v obcích, a to zejména v oblasti technických služeb při úklidových pracích a údržbě venkovních prostranství včetně zeleně. Výchozí situace a cíl projektu Nezaměstnanost v Ústeckém kraji je v současné době nejvyšší v celé ČR. V březnu 2013 bylo na Úřadu práce Ústí nad Labem registrováno 66 tis. nezaměstnaných 33. Na území okresu Most se nachází 26 obcí, z toho 6 měst. V současné době žije v okrese Most s rozlohou 467 km² obyvatel. Hustotou zalidnění 246 osob na 1 km² patří okres Most k velmi zalidněným oblastem. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v okrese je (tj. 53,7 %). Míra nezaměstnanosti (MN) činila v okrese Most v roce %. V roce 2012 bylo na Úřadu práce registrováno uchazečů o zaměstnání, z toho 909 se zdravotním postižením (9,2 %), při nabídce 302 pracovních míst to představuje 32,7 zájemců na jedno volné pracovní místo. 34 Mentálně postižení lidé tvoří v rámci skupiny nezaměstnaných z důvodů zdravotního omezení zcela specifickou kategorii. Vzhledem k charakteru jejich postižení nejsou obecně schopni vykonávat jiné práce než pomocné, nekvalifikované, většinou s potřebou přímého dohledu a vedení. Neschopnost smysluplné komunikace a nízká schopnost porozumět instrukcím jsou problémy, kvůli nimž dávají zaměstnavatelé přednost osobám s nízkou či nulovou kvalifikací, ovšem bez postižení intelektu. Šance na zařazení do běžného pracovního procesu je tak pro mentálně postiženého jedince mizivá. 33 Informace vedoucího oddělení zaměstnanosti ÚP Ústí nad Labem Jaroslava Kunce, TV24,

156 Absolutní většina takových lidí pracovní místo nikdy nenalézá a ocitá se mezi dlouhodobě nezaměstnanými. Pokud mentálně postižený člověk práci nalezne, jedná se v převážné většině případů o méně náročnou profesi, která zpravidla trpí nedostatkem pracovníků, neboť není pro jednotvárnost a malou podnětnost činností příliš vyhledávána (monotónní, opakované řemeslné operace, pomocné práce v kuchyni, pomoc v zahradnictví, zemědělství, zdravotnictví apod.) Vzhledem ke svému postižení však tito lidé nezískávají pracovní uplatnění z vlastní iniciativy, ale nutně pro získání určité formy společenského i pracovního uplatnění potřebují vnější pomoc, která alespoň části z nich umožní se vymanit z doživotní péče příslušných zařízení 35. Vzdělávacích a pracovně motivačních aktivit určených mentálně postiženým a dlouhodobě duševně nemocným je velmi málo. Dlouhodobé zkušeností s prací s touto cílovou skupinou ukazují, že zapojení těchto lidí do společnosti a pracovního procesu je velmi obtížné a komplikované, při vytvoření optimálních podmínek to však je možné. Tuto situaci současně ztěžuje vysoká míra nezaměstnanosti v okrese Most a současná hospodářská a finanční krize. Mentálně postižení a dlouhodobě duševně nemocní se rádi zapojují do všech aktivit, které jsou součástí života zdravé populace. Při poskytování sociálních služeb se příjemce pomoci snaží hledat pro své klienty vhodné pracovní uplatnění, jehož smyslem je především vytvoření pracovních návyků, zvýšení sebevědomí a vyplnění volného času, s čímž souvisí i prevence sociální patologie. Přitom však často naráží na problém absence praxe. Nejčastěji se daří zaměstnávat klienty v oblastech pomocných profesí, což bylo důvodem pro zvolení vybraných aktivit venkovní práce, vaření, šití a kartonáž. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že o účast v projektu mělo zájem 38 ze 60 dotázaných klientů ENERGIE, o.p.s. a spolupracujících organizací. S ohledem na zdravotní stav a častou nemocnost dotazovaných byl počet podpořených osob stanoven na 30. Příjemce pomoci ENERGIE, o.p.s. se sídlem v Mezihoří byla založena již v roce 1997 a ve své činnosti se zaměřuje na poskytování obecně prospěšných služeb dlouhodobě duševně nemocným a zdravotně postiženým občanům a podporu jejich integrace do běžného života zdravé společnosti. V současné době provozuje čtyři chráněné dílny, které se věnují montážím, výrobě keramických předmětů, kartonáži a šití, vytváří pracovní místa pro zdravotně postižené. V současné době nemáme problém pro své klienty sehnat práci. Podniky v okrese plní svou úlohu náhradního plnění, kdy podle zákona musí zaměstnat osoby se zdravotním postižením v poměru minimálně 4 % k počtu zaměstnanců nebo odebírat jejich výrobky a služby," uvedl Milan Konečný. Mezi největší odběratele výrobků z těchto chráněných dílen patří třeba také města Most, Litvínov a Meziboří 36 Globálním cílem projektu je zajistit důstojný život mentálně postiženým a duševně nemocným lidem a zmírnit nebo odstranit znevýhodnění této skupiny lidí na trhu práce prostřednictvím vytváření pracovních míst 35 Musilová Hana, Vliv postavení jedince vůči trhu práce na jeho postoje (magisterská diplomová práce), Masarykova univerzita v Brně, fakulta sociálních studií, katedra sociologie, Brno, 2009, 62 str. 36 Mostecký Deník,

157 Specifické cíle: vytvořit pracovní návyky u cílové skupiny prostřednictvím účasti v individuálních a skupinových sezeních, pracovně motivačním kurzu a 4 praktických pracovních aktivitách (šití, vaření, kartonáž, venkovní zahradnické práce), zajistit kontakt se společenským prostředím, posílení mezilidských kontaktů a zvýšení adaptace na nové prostředí, zvýšení adaptačních schopností, vytvoření podmínek pro lepší uplatnění cílové skupiny osoby s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocnění - na trhu práce, vytvořit dvě nová pracovní místa (DPČ). Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem šest klíčových aktivit, z nichž se však pouze tři týkají věcných témat. Aktivita individuální a skupinová sezení (KA 02) probíhala ve dvou časových etapách. První etapa proběhla v měsících září, říjen, listopad a prosinec 2010 a byla zaměřena na motivaci a plánování. Druhá etapa proběhla v závěru projektu v červenci 2012 a byla zaměřena na hodnocení a možnosti uplatnění absolventů aktivit projektu. Této aktivity se zúčastnilo všech 30 účastníků projektu, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 10 členech. Během individuálního sezení měl každý účastník možnost vyjádřit svá očekávání a představy o účasti v projektu a o možnostech dalšího pracovního uplatnění po absolvování aktivit projektu. Prakticky to bylo zajištěno tak, že účastnící ve spolupráci s lektorem formulovali své představy, očekávání a zaměření svého pracovního uplatnění, při zohlednění svých reálných možností vycházejících především ze zdravotního stavu a stupně omezení. Výsledkem této diskuse byl individuální plán. V rámci skupinového sezení, které se uskutečnilo po absolvování praktických tréninků, měli účastníci možnost porovnat svá očekávání a vyzkoušet si práci ve skupině, komunikaci a schopnost prosadit se ve skupině. Během této aktivity byly aplikovány metody sociální práce se skupinou a jednotlivcem zaměřené na obnovování, budování a osvojování základních pracovních návyků, posilování životné aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb. Předmětem této aktivity bylo zhodnocení přínosu projektu ze strany účastníků, vzájemné porovnání získaných zkušeností a konzultace možnosti dalšího pracovního uplatnění a předání certifikátů o absolvování projektu všem úspěšným absolventům. Pracovně motivační kurzy (KA 03) proběhly ve dvou časových etapách. První etapa proběhla v lednu, únoru a březnu 2011 a druhá v říjnu, listopadu a prosinci Této aktivity se zúčastnilo všech 30 účastníků, kteří byli rozděleni do 2 skupin, kritériem rozdělení byla volba praktické pracovní aktivity. Pracovně motivační kurzy proběhly ve dvanácti dvouhodinových sezeních pro každou etapu. V průběhu pracovně motivačních kurzů se účastníci seznámili s pracovně právní problematikou (pracovní smlouva a vznik pracovního poměru, náležitosti pracovní smlouvy, typy ukončení pracovního poměru jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele, pracovní kázeň a pracovní řád, 157

158 bezpečnost a ochrana zdraví při práci atd.) a komunikací (jak komunikovat na pracovišti - s nadřízenými, kolegy atd.) Praktické pracovní aktivity Praktické pracovní aktivity byly zaměřeny na čtyři oblasti činností: šití, venkovní práce, kartonáž a vaření. Realizace praktických pracovních aktivit probíhala ve dvou časových periodách, vaření a kartonáž proběhla v období duben září 2011, šití a venkovní práce v období leden - červen V rámci jednotlivých pracovních aktivit si účastnící osvojili následující konkrétní dovednosti a získali potřebné informace: - kartonáž: používané materiály, pomůcky používané v kartonáži, výroba desek A4, krabiček včetně víčka, potažení krabičky a víčka potahovým materiálem, pasparty-výřez, jednoduché potažení, dokončení a olemování pasparty, kroužková vazba - vaření: hygienické minimum ve stravování, bezpečnost práce především při práci s elektrickými spotřebiči a ostrými předměty, jednotlivé druhy surovin a jejich zpracování, základy stolování, příprava jednoduchých studených pokrmů (saláty, pomazánky, obložené mísy atd.) a jednoduchých teplých jídel (polévky, přílohy, palačinky, jednoduchá úprava masa apod.). - šití: používané materiály a oděvní příprava, pomůcky k ručnímu šití, strojovému šití a žehlení, ruční šití (druhy stehů), vyšívaní knoflíkových dírek, ruční začišťování švových záložek, žehlení, strojové šití (bezpečnost práce se šicím strojem), strojové stehy, vyhotovení švů, strojové začištění švových záložek, ozdoby a doplňky atd., vyhotovení jednoduchého výrobku. - venkovní práce: pracovní nářadí a zacházení s ním, hrabání, zametání, natírání, práce s nůžkami na živý plot, odklízení sněhu atd. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 158

159 Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Pracovně-sociální aktivizace Silná místa projektu Způsob výběru účastníků projektu Vhodně zvolené aktivity Optimální velikost pracovních skupin účastníků V rámci projektu byl vytvořen soubor manuálů pro jednotlivé aktivity projektu Zaměření projektu na obnovení a získání pracovních návyků Slabá místa projektu Konkretizace Výběr účastníků projektu vycházel z podrobné znalosti cílové skupiny, zejména individuálních vlastností a schopností jednotlivých lidí. Správnost výběru se potvrdila v průběhu projektu, žádný z vybraných účastníků předčasně svoji účast neukončil a všichni absolvovali všechny aktivity. Vhodný výběr témat praktických pracovních aktivit vycházející z možností cílové skupiny i zájmů jednotlivých účastníků projektu a využití chráněných dílen. Mentálně postižení a dlouhodobě duševně nemocní se zájmem vítali všechny aktivity směřující k jejich zapojení do života běžné společnosti, ochotně spolupracovali s odbornými pracovníky i ostatními účastníky v rámci kolektivu. Optimální velikost pracovních skupin (7 8 osob) umožňující individuální přístup a současně vytvářející kolektiv pro osvojení týmové práce a vzájemné výpomoci při řešení nových situací. Manuály jsou zpracovány velmi přehledně a názorně a umožňují absolventům jednotlivých aktivit se i po jejich ukončení vrátit k tématu a oživit si nabyté znalosti a dovednosti. Zpracované manuály jsou použitelné i pro další zájemce. V průběhu projektu se u zapojených členů cílové skupiny podařilo obnovit nebo vytvořit pracovní návyky nezbytné pro vykonávání pravidelného zaměstnání (vstávání, pravidelná účast na aktivitách, práce podle pokynů vedoucího, manuální činnost) a zprostředkovat jim kontakt se společenským prostředím, posílit sebevědomí a uvědomit si vlastní schopnosti a dovednosti. Nebyla identifikována Zdroj: Vlastní zpracování Závěr Z celkového počtu podpořených osob získalo zaměstnání 37 % účastníků. Výsledky hodnoceného projektu zaměřeného na cílovou skupinu osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním jsou pro cílovou skupinu velmi přínosné a pro příjemce dotace cenné zejména pro další práci s takto postiženými lidmi. Práce s cílovou skupinou osob s mentálním postižením a dlouhodobým duševním onemocněním je velmi specifická a vyžaduje individuální a velmi citlivý přístup. Pro dosažení efektivních dlouhodobých výsledků je nezbytná velmi úzká spolupráce v rámci realizačního týmu a především aktivní zapojení partnerů či spolupracujících organizací, a to z oblasti zařízení pro tuto skupinu lidí na jedné straně a potenciálních zaměstnavatelů na straně druhé, což se v rámci projektu podařilo velmi dobře. Evaluátor projekt hodnotí jako úspěšný jak z hlediska realizace klíčových aktivit zaměřených na potřeby cílové skupiny a splnění zadaných cílů, tak i vlastní organizace a práce s cílovou skupinou. Evaluátor doporučuje projekt jako příklad dobré praxe. 159

160 Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 160

161 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Výsledky Dlouhodobé výsledky Mentálně postižení lidé tvoří v rámci skupiny nezaměstnaných z důvodů zdravotního omezení zcela specifickou kategorii. Šance na zařazení do běžného pracovního procesu je pro ně velmi malá. Pro získání určité formy společenského i pracovního uplatnění potřebují vnější pomoc Rozpočet ,60 Kč Termín realizace od do Realizační tým (administrativní prac. manažér, fin.manažér, koordinátor aktivit) Odborní prac.: mistrové/mistři odb.aktivit, lektoři Partner: Město Meziboří Spolupracující organizace Individuální a skupinová sezení s účastníky Pracovně motivační kurzy osvojení základních znalostí Praktické pracovní aktivity (šití, kartonáž, keramika, vazba květin, sadové a zahrad. práce Vytvoření dvou nových pracovních míst 30 úspěšných účastníků motivačních kurzů 30 účastníků proškolených ve vybraných oborech Získání nových dovedností ve vybraných oborech Vytvoření a upevnění základních pracovních návyků postižených lidí Zlepšení kvality života mentálně a duševně postižených lidí jejich začleněním do společnosti a zlepšení jejich uplatnění na trhu práce 161

162 4.2 Standardně úspěšné projekty Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců Název projektu Číslo projektu Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců CZ.1.04/3.1.02/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,48 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Středočeský kraj Volonté Czech o.p.s. Rozvojová pomoc Thámova 20, Praha - Karlín Lucie Rýdlová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Lucie Rýdlová, Lenka Müllerová, projektový manažer , 25 dotazníků v rámci zpětné vazby, tj. 8,7 % z cílové skupiny 162

163 Celkové zhodnocení projektu Projekt Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců, který probíhal po dobu 24 měsíců ve Středočeském kraji v rámci oblasti podpory 3.1 OP LZZ, pomohl zvýšit kvalifikaci celkově 286 úspěšně podpořeným osobám (cizojazyčným). Původní cílová hodnota a plán předpokládaly 180 úspěšně podpořených osob, ale dobrá praxe se velmi rychle rozšířila a poptávka silně převyšovala možnosti projektu. Z řízeného rozhovoru s představitelem realizátora, ale i z deskresearch analýzy poptávky vyplývá, že se jedná o silně motivovanou a perspektivní cílovou skupinu (s ochotou pracovat), které projekt pomohl odstranit největší (a často jediný) hendikep, a to nedostatečnou znalost českého jazyka. Celkové výsledky projektu je nezbytné hodnotit z několika úhlů pohledu. Evaluátor považuje projekt za úspěšný z toho pohledu, že se podařilo vytvořit a otestovat program na získání základních sociálních a profesních dovedností zahrnujících především výuku českého jazyka pro cizince z třetích zemí legálně pracujících v ČR. Přidanou hodnotu lze potvrdit pro samotné účastníky školení, kteří zvýšili svoji kvalifikaci a umožní jim to pracovní posun na lépe kvalifikovanou pozici (což jasně dokládají výsledky zpětné vazby cílových skupin). Přínos to byl nepochybně také pro firmy, jejich zaměstnanci procházeli školením a celkový benefit lze vidět i pro celou společnost z důvodu vytvoření podmínek pro výraznější integraci cizinců, pro něž právě jazyková bariéra je často tou hlavní. Za výrazný faktor úspěchu rovněž považujeme přesné a cílené vzdělávací moduly pro potřeby cílové skupiny. Nejednalo se pouze o výuku českého jazyka, ale předmětem byla přesně zacílená školení na specifické obory, kde jsou cizinci zaměstnáni. V rámci výsledných produktů vznikaly mimo jiné tzv. slovníčky na míru. Značný přínos lze doložit i ze zpětné vazby zástupců cílových skupin. Ačkoliv bylo velmi obtížné získat zpětnou vazbu po ukončení projektu od cizojazyčných osob, které prošly projektem, podařilo se nakonec díky spolupráci s klubem Hanoi získat alespoň 25 dotazníků, což odpovídá 8,7 % úspěšných absolventů školení. Klíčový problém byl identifikován v tom, že realizátor projektu nesledoval po ukončení projektu, co se s podpořenými osobami děje a především nebyla vedena databáze např. ových kontaktů pro elektronické oslovení. Nicméně na získaném vzorku lze potvrdit velký praktický přínos školení pro zástupce zejména vietnamské komunity. Níže uvedené grafy prezentují velmi pozitivní přijetí nabízených školení a kurzů a zejména jejich využitelnost v praxi. Více než 80 % respondentů využívá většinu získaných informací ve svém pracovním i osobním životě. Naopak ze slovních hodnocení vyplývá, že by účastníci uvítali mnohem více podobných příležitostí a školení. Současně by preferovali ještě časově delší kurzy. Jazyková bariéra spojená s nedostatečnou znalostí praktických věcí a života v cizí zemi je pro většinu z nich velkým hendikepem. 163

164 Graf. č. 1: Hodnocení využitelnosti poznatků v praxi (projet výukou čj k sociální integraci cizinců) Výsledky projektu využívám ve svém pracovním životě. (prosím, ohodnoťte na stupnici 1 10, kdy 1 znamená, že výsledky vůbec nevyužíváte, 10 znamená, že využíváte velmi mnoho z toho, co jste se v projektu dozvěděl/a) Výsledky projektu využívám ve svém osobním životě (prosím, ohodnoťte na stupnici 1 10, kdy 1 znamená, že výsledky vůbec nevyužíváte, 10 znamená, že využíváte velmi mnoho z toho, co jste se v projektu dozvěděl/a) % respondentů % respondentů Zdroj: dotazníkové šetření Celkové zhodnocení spokojenosti se zapojením do tohoto projektu vyznívá podobně velmi pozitivně jako i výše uvedené hodnocení využitelnosti v pracovním a osobním životě. Obecně se však ukázalo, že problémy a požadavky cizinců jsou velmi různorodé a každý poptává rozdílné informace a výuku českého jazyka by zaměřil dle individuálních potřeb. Kromě odborných termínů používaných při vykonávání své profese byl velký zájem o témata spojená s praktickými informacemi pro pobyt v České republice (jako např. český školní systém, zdravotnický systém aj.) Úspěch a přidaná hodnota projektu se velmi rychle přenesla v rámci cizojazyčných skupin ve Středočeském kraji (zejména ve vietnamské komunitě) a v rámci OP LZZ byl připraven již navazující vzdělávací projekt odrážející získanou praxi a zkušenosti. Navíc jsou ze strany řešitele projektu hledány také další finanční možnosti pro podporu projektového záměru. Firma nadále zůstává v kontaktu s podniky, které měly největší zájem na vzdělávání svých cizojazyčných zaměstnanců a spolupracují také s klubem Hanoi, které představuje důležitého partnera v komunikaci s cílovou skupinou. 164

165 Graf č. 2: Když tedy zvážíte všechna pro a proti, jak byste celkově hodnotil/a Vaši spokojenost s tímto projektem? (prosím, ohodnoťte na stupnici 1 10, kdy 1 znamená, že jste s projektem velmi nespokojen/a, 10 znamená, že s projektem velmi spokojen/a) % respondentů Zdroj: dotazníkové šetření Všechny výše popsané pozitivní zkušenosti vyplývající z rozboru podkladových materiálů o projektu, závěrečné zprávy a řízených rozhovorů s odborným garantem a projektovým manažerem projektu jsou částečně sníženy nedostatečnou zpětnou vazbou od cílové skupiny a nulovým měřením a hodnocením dopadů ze strany řešitele projektu a neexistující databází účastníků školení včetně elementárních kontaktních údajů. Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu reagoval na specifickou skupinu obyvatel, kteří se pohybují na trhu práce a celkově v české společnosti jedná se o cizojazyčné skupiny obyvatel, kteří žijí a pracují v České republice legálně více než jeden rok. Empiricky lze prokázat, že u řady českých zaměstnavatelů pracuje stále více cizinců z třetích zemí, kteří jsou ve standardním pracovně právním vztahu. Tito pracovníci často doplňují chybějící profese na českém trhu práce. Hlavní bariérou pro další rozvoj je však ve většině případů nedostatečná znalost českého jazyka. V projektu se tedy jedná o přesně identifikovanou CS, složenou ze zaměstnanců konkrétních výrobních firem Středočeského kraje (TRW Automotive s.r.o., Škoda Auto a.s., Baest a.s.), kteří potřebují zvýšit znalost českého jazyka nejen pro složení zkoušky, ale i pro udržení se u svého zaměstnavatele v pracovním poměru a získání možnosti profesního růstu. Na počátku projektu proběhla detailní analýza poptávky, která zaměření projektu pomohla nastavit. Přesné vymezení cílové skupiny bylo provedeno nejen projektovým týmem, ale také v rámci spolupráce s ÚP Kladno, Příbram a Mělník, které potvrdily zájem zasílat do programu cizince, kteří se stále častěji obracejí s žádostí o výuku českého jazyka. Inspirací pro návrh tohoto projektu byly také předchozí zkušenosti řešitele se vzděláváním podobné cílové skupiny v minulosti. 165

166 Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem pět klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány. Dle předchozích zkušeností se vzděláváním cílové skupiny a s řízením projektů obecně byla první část aktivit zaměřena na důsledné nastavení aktivit a procesů. V návaznosti na výsledky (procesní záležitosti nejsou záměrně v této případové studii uváděny) se jednalo zejména o definitivní potvrzení výběru cílové skupiny v součinnosti s jejich zaměstnavateli, dále bylo připraveno a proběhlo výběrové řízení na realizátora školení, byly provedeny nákupy učebnic pro cílové skupiny a probíhala komunikace se zástupci cílové skupiny (elektronickou i osobní formou) apod. V další fázi zajistil jazykový garant ve spolupráci s interními lektory českého jazyka sylaby a učební podporu pro cílové skupiny zaměřenou na terminologii. Dokumentace byla specifikována v powerpointové prezentaci. Současně byly připraveny varianty závěrečných testů, které odpovídají nárokově testům pro žadatele o trvalý pobyt. Dále garant pro sociální integraci připravil manuál obsahující základní informace a výklady k následujícím tématům pro cizince s dlouhodobým pobytem v ČR: pracovně právní minimum, sociální zabezpečení cizinců, styk s úřady, předpisy ČR týkající se cizinců aj. Následně připravili odborní garanti a členové realizačního týmu harmonogram termínů 6 cyklů programu školení, aby měli všichni zájemci možnost časově plánovat svou účast. Výuka byla časově organizována s ohledem na směny a osobní volno účastníků. Podle analýzy cílové skupiny se konala výuka v rámci programu v rozsahu 64 hodin ve 4 lokalitách v pronajatých školících místnostech ve Středočeském kraji 2 x týdně 2 pedagogické hodiny (celkem 4 měsíce). Studijní skupiny tvořilo vždy max. 6 osob. Tento počet byl stanoven s ohledem na zkušenosti realizátora projektu s organizací jazykové výuky. K dispozici pro jazykovou výuku byli 4 jazykoví lektoři. Díky zkušenostem realizačního týmu měli odborní garanti k dispozici (v interní evidenci) řadu lektorů, se kterými na podobných aktivitách pro cizince dlouhodobě spolupracují. Zástupci realizátora průběžně prováděli průzkumy potřeb a požadavků cílové skupiny i zpětný průzkum jejich spokojenosti (zpětná vazba byla prováděna bezprostředně po ukončení školení). Další komunikace s cílovou skupinou po ukončení školení a celého projektu však již nebyla udržována. Sestavení realizačního týmu z odborníků se zkušenostmi s projekty EU umožnilo kvalitní a komplexní řízení realizace projektu po stránce věcné, organizační, ekonomické i administrativní. Zároveň byla zajištěna základní zastupitelnost členů týmu včetně lektorů, čímž byla předem minimalizována rizika. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Realizace projektu Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců prokázala několik důležitých aspektů pro další aktivity v oblasti sociální integrace minoritních (cizojazyčných) skupin na trh práce: Objektivně lze doložit velký zájem o vzdělávací aktivity, které byly nabízeny v rámci hodnoceného projektu. Výsledkem bylo také překročení stanovené hodnoty indikátoru. Původní hodnota indikátoru vycházela z detailní analýzy poptávky a nelze ji považovat za záměrně podhodnocenou. 166

167 Velmi se osvědčilo vzdělávání cizojazyčných zaměstnanců tzv. na míru dle individuálních požadavků. Zástupci realizačního týmu se snažili udržovat pravidelný kontakt a získávat průběžnou zpětnou vazbu od spolupracujících subjektů (zaměstnavatelů), lektorů i zástupců cílových skupin. Z pohledu procesu realizace projektu se kladně osvědčila úvodní fáze (aktivita) projektu, kdy se přesně nastavovaly projektové mechanismy řízení projektu a především se znovu komunikovalo se zástupci zaměstnavatelů i se zástupci cílové skupiny, tak aby měl projekt pozitivní dopady. Všechny výše popsané pozitivní zkušenosti vyplývající z rozboru podkladových materiálů o projektu, závěrečné zprávy a řízených rozhovorů s odborným garantem a projektovým manažerem projektu jsou částečně sníženy nedostatečnou zpětnou vazbou od cílové skupiny a nulovým měřením a hodnocením dopadů ze strany řešitele projektu a neexistující databází účastníků školení včetně elementárních kontaktních údajů. Závěr - dopady projektu Realizátor v rámci projektu vytvořil na základě zkušeností a poznatků ze spolupráce se zaměstnavateli cizinců nový program získávání základních sociálních a profesních dovedností, založený na výuce českého jazyka, který pomáhá odstranit bariéry pro začlenění cizince do společnosti a na trh práce ČR. Jedná se o nový a zatím v ČR neaplikovaný produkt - systémově připraveného programu pro cizince, kteří v ČR chtějí žít a pracovat. Realizátor doplnil program o aspekty sociální integrace podle potřeb a pravidelné komunikace s cizinci a poskytnul jim nejen sociální semináře, ale i individuální poradenství odborným garantem pro sociální integraci. Celkové zhodnocení dopadů projektu lze vidět rozporuplně. Na jedné straně lze vidět velmi užitečnou myšlenku, jejíž realizace může mít nepochybně pozitivní dopady pro samotné cizince, zaměstnavatele a celou českou společnost. Bohužel zpracování případové studie potvrdilo skutečnost, na kterou poukazovaly již předchozí evaluace (např. IREAS 2010 a IREAS 2011) a sice nedostatečné podchycení cílové skupiny a evidence alespoň základních kontaktních informací. Dlouhodobě lze očekávat zlepšení postavení cílové skupiny, která prošla projektem, na trhu práce. To potvrzují i názory cílové skupiny vyjádřené v realizovaném dotazníkovém šetření, kdy respondenti uváděli citelné zlepšení pozice na trhu práce a lepší orientaci v české společnosti. Ale z pohledu reprezentativnosti vzorku cílové skupiny je nezbytné k takovému hodnocení přistupovat obezřetně. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 167

168 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Stále narůstající počet cizinců na českém pracovním trhu. Neochota zaměstnavatelů přijímat cizojazyčné pracovníky s nedostatečnou znalostí českého jazyka. Rozpočet ,48 Kč Termín realizace Realizační tým (finanční a projektový manažer) Dodavatelé: 1. externí a interní lektoři 2. odborní pedagogové Vytvoření sylabů dle specifických požadavků Zpracování učebních podkladů a materiálů 6 cyklů programu školení výuka v rámci programu v rozsahu 64 hodin ve 4 lokalitách 286 úspěšně podpořených osob (cizojazyčných) Vytvořený a otestovaný vzdělávací program, který běžel ve 4 lokalitách Středočeského kraje Zvýšení znalostí českého jazyka pro 286 zástupců cílové skupiny Lepší orientace cizojazyčných skupin v praktických otázkách spojených s životem v ČR Zlepšení postavení zástupců znevýhodněných cizojazyčných skupin na trhu práce Poradenství pro CS 168

169 5. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit 5.1 Výrazně úspěšné projekty Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové Porubě Název projektu Číslo projektu Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové - Porubě CZ.1.04/3.2.01/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,60 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Moravskoslezský kraj, Město Orlová Město Orlová Veřejná správa, obec s rozšířenou působností Okružní 988, Orlová-Lutyně Bc. Sylva Buzková Přehled terénního šetření - řízené rozhovory se zástupci konečného příjemce (koordinátorka a supervizorka projektu), - dotazníkové šetření u cílové skupiny příslušníci romských lokalit - dotazníkové šetření u cílové skupiny terénní pracovníci Individuální rozhovory Bc. Sylva Buzková, vedoucí ekonomicko-správního oddělení, Odbor sociální a zdravotní, Městský úřad Orlová Bc. Kateřina Šutorková, Městský úřad Orlová (supervizor projektu) Dotazníkové šetření u cílové skupiny , osloveno pro vyplnění dotazníku 50 podpořených osob (klienti služeb) z celkového počtu 378 podpořených osob (klientů služeb), u kterých byly uzavřeny písemné smlouvy o poskytování služby, tj. 13,2 % z cílové skupiny. Vyplněno bylo všech 50 dotazníků. Dále bylo provedeno zvlášť šetření u všech terénních pracovníků, tj. 7 podpořených osob, kteří představují jiný úhel pohledu na realizované aktivity. 169

170 Úvod Externí evaluace projektu proběhla v únoru 2013, tj. 1,5 měsíce po skončení realizace projektu. Cílem této případové studie je tudíž vyhodnocení krátkodobých výsledků projektu. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaných rozhovorů s koordinátorkou projektu a odbornou garantkou (supervizorkou) projektu, dotazníkové šetření u dvou typů cílových skupin (tj. podpořené osoby v sociálně vyloučené lokalitě města Orlová a dále také terénní sociální pracovníci). Dle výsledků jednotlivých kroků sběru dat byla provedena syntéza poznatků (poučení z realizace silná a slabá místa projektu) a byly sestaveny závěry. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové Porubě se realizoval po dobu 36 měsíců v Moravskoslezském kraji, konkrétně ve městě Orlová, která má ve svém katastrálním území sociálně vyloučenou lokalitu. S ohledem na nedobré zkušenosti města Orlová s řešením problémů obyvatel v sociálně vyloučené lokalitě Poruba byl sestaven ve spolupráci s Občanským sdružením Romodrom projekt, který byl pojat komplexně. Z pohledu zástupců města Orlová, kteří měli tento projekt na starost z hlediska jeho řízení, byl projekt úspěšný, neboť se podařilo zajistit poskytování sociální služby prostřednictvím interaktivních terénních programů ve vyloučené lokalitě Orlová Poruba a umožnit tak dostupnost této služby cílové skupině přímo v dané lokalitě. Proškolení terénní pracovníci tak motivovali klienty pro určitou formu samostatnosti při řešení jejich různorodých a vícedimenzionálních problémů (např. bytová otázka, dluhové poradenství, lékařská péče, školství). Podpoření klienti služeb mohli konzultovat své individuální plány a možnosti řešení svých problémů, a tím snižovat a postupně tlumit negativní důsledky své nepříznivé situace. Podle názoru supervizorky projektu je z dlouhodobého hlediska udržitelnosti podpořených aktivit důležité to, že město Orlová oficiálně akceptovalo program terénní sociální služby a je připraveno tyto aktivity financovat v následujícím období i za předpokladu, že by na ně již neobdrželo žádné dotace. V projektu se původně plánovalo podpoření 550 zástupců cílových skupin, přičemž k bylo celkově podpořeno 805 osob (klientů služeb) a 7 terénních sociálních pracovníků. Podle expertního odhadu supervizorky měly vliv na tak vysoký počet podpořených osob následující faktory: 1. Cílenost poskytovaných sociálních služeb byly a jsou poskytovány přímo v dané sociálně vyloučené lokalitě (odhad váhy vlivu - 70 %); 2. Do projektu byly zařazeny také 3 terénní pracovnice s romskou národností, které znají danou komunitu, jazyk a související problémy (odhad váhy vlivu - 15 %); 3. Předchozí zkušenosti terénních pracovníků s cílovou skupinou (odhad váhy vlivu - 15 %). Podle výsledku zjištění v rámci realizovaného řízeného rozhovoru se zástupci projektu bylo zjištěno, že je pečlivě vedena evidence tzv. složek klientů, se kterými se řešily určité problémy či kauzy. Je však potřeba zdůraznit, že ne všechny řešené případy měly stejnou míru závažnosti. Spolupráce s klienty byla dohodnuta buď písemnou smlouvou o poskytnutí sociální služby, nebo ústní dohodou s klientem. Veškerá dokumentace o písemných nebo ústních smlouvách je archivována v kontaktní místnosti/kanceláři a je zabezpečena proti zneužití. 170

171 Koordinátoři tohoto projektu si nenechali vyplňovat žádné dotazníky spokojenosti klientů po ukončení či vyřešení daného případu z toho důvodu, že to nebylo vyžadováno v podmínkách pro konečné příjemce. Tento fakt však výrazně stěžuje zpětné vyhodnocení úspěšnosti tohoto projektu, protože provedení dotazníkového šetření se zpětným vyhodnocením úspěšnosti realizovaných aktivit u všech podpořených Romů je podle koordinátorky i supervizorky projektu nemožné. Hlavním důvodem je vysoká migrace těchto obyvatel a nestálost v dané lokalitě. Z tohoto důvodu bylo provedeno dotazníkové šetření u 50 podpořených osob zástupců romského etnika v sociálně vyloučené lokalitě Orlová Poruba, kteří byli podpořeni v tomto projektu a jsou zároveň stabilní v dané lokalitě, příp. jejich kauzy byly v době zpracování této studie v řešení.37 Výběr těchto podpořených osob pro dotazníkové šetření provedla supervizorka projektu ve spolupráci s terénními pracovníky. Dotazníkové šetření provedli přímo s podpořenými osobami terénní pracovníci, kteří kladli jednotlivé otázky všem osloveným respondentům a dotazníky za ně vyplňovali. Pokud to bylo možné a podpořená osoba byla gramotná, tak nechali daného respondenta dotazník vyplnit samostatně. Celkově tak bylo vyplněno všech 50 dotazníků. Podle dotazníkového šetření vyplynulo, že 68 % zástupců cílových skupin se zapojilo do aktivit tohoto projektu na základě vnějšího stimulu (tj. rada známého či přímo informace terénního sociálního pracovníka. Z toho vyplývá, že zvolený model terénní práce s danou cílovou skupinou představuje správnou cestu pro počátek řešení určité míry odloučenosti daného etnika. Graf. č. 1: Forma započetí spolupráce v rámci terénního sociálního programu 2% 26% 30% 42% a) Sám/sama jsem se chtěl/a do projektu přihlásit b) Účast mi poradil známý c) Byl jsem informován terénním sociálním pracovníkem o této možnosti d) Jiná možnost, prosím, uveďte jaká: Zdroj: dotazníkové šetření IREAS (2013) Z hlediska problémových témat, se kterými se Romové nejčastěji potýkají, tak zcela dominantním bylo řešení bytové otázky (46,8 %), dluhového poradenství (21,5 %) a případy exekuce (12,7 %). Míra spokojenosti s realizovaným projektem a poskytnutými službami byla hodnocena v samostatné 37 Řešení tzv. non response bias je tak u těchto typů projektů reálné až v příštím programovém období , ve kterém by bylo nezbytné upřesnit pravidla o evidenci, hodnocení a vykazování případů podpořených zástupců cílových skupin v monitorovacích zprávách, zvláště pak u etnických menšin. Pokud budou průběžně realizovány dotazníky spokojenosti v agregovatelné podobě, tak bude možné komplexnějším způsobem zpětně vyhodnotit tento typ projektů i s určitým časovým odstupem. 171

172 otázce na stupnici od 1 do 10, kdy 1 znamenalo zcela nespokojen, naopak 10 maximálně spokojen. Jak vyplývá z následujícího grafu, tak ¾ oslovených respondentů byly jednoznačně spokojeny s poskytnutými službami, ostatní pak byli ve svém hodnocení zhruba o 1 až 2 stupně níže. Graf č. 2: Hodnocení spokojenosti s průběhem a výsledky poskytovaných služeb (stupnice 1 10, kdy 1 znamená zcela nespokojen, 10 maximálně spokojen) ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 10,0 16,0 74,0 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 Zdroj: dotazníkové šetření IREAS (2013) Díky poskytnutým sociálním službám byl daný problém u 44,3 % respondentů zcela vyřešen, pro 30,7 % byl vyřešen pouze částečně a pro 25 % respondentů je jejich problém stále v řešení, nicméně s předpokladem brzkého vyřešení. Do posledních dvou kategorií stále se problém řeší, ale vypadá to bezvýsledně a problém nebyl úspěšně vyřešen se nepřihlásil žádný z oslovených respondentů. V tomto duchu lze považovat úspěch i to, že 90 % respondentů by zcela určitě znovu využilo poskytovaných služeb, pokud by to bylo opět potřeba. V rámci provedeného výzkumu bylo také provedeno dotazníkové šetření druhé cílové skupiny, tj. všech 7 terénních sociálních pracovníků. Terénní pracovníci se ze 75 % chtěli sami zapojit do realizovaného projektu. Přibližně 25 % se rozhodlo zapojit do aktivit dle doporučení. Většina terénních pracovníků také považovala svou účast v projektu za zajímavou, a rovněž měli terénní pracovníci i pocit, že se dozvěděli nové věci. Samotný projekt je z hlediska dosažených výsledků významný po pracovní stránce, méně pak je vnímán přínos do osobního života terénních pracovníků. Toto zjištění je poměrně logické, protože projekt byl zaměřen na podporu určité formy zaměstnání terénních pracovníků a zdokonalení jejich schopností. Z hlediska formy pracovního přínosu lze jednoznačně potvrdit formulaci klíčových přínosů vnímaných terénními pracovníky, tj. primárně získání nové práce a související praxe a s výsledky projektu jsou velmi spokojeni. Účast v projektu by všichni doporučili i dalším. Evaluátor považuje realizovaný projekt za úspěšný, a to zejména z důvodu jeho nastavení (terénní sociální program a forma poskytovaných služeb) a potenciálu dlouhodobé udržitelnosti podpořených aktivit, a to i v extrémním případě, že by město Orlová už neobdrželo žádnou dotaci z veřejných výdajových programů na pokračování v terénním programu. Specifika dané lokality vyžadují 172

173 dlouhodobý koncept řešení, který se podařilo prostřednictvím podpory OPLZZ v dané lokalitě nastartovat. Z hlediska potenciálu vyhodnocení dílčích cílů projektu je však určitým problémem to, že realizátor projektu nevytvářel zpětné hodnocení spokojenosti podpořených osob a ani nevytvořil systém pro takové hodnocení. Z hlediska evaluace dané oblasti podpory OPLZZ je tento aspekt určitou bariérou pro případné hlubší hodnocení celkové realizace projektu. Vzhledem k tomu, že jedním z dílčích cílů projektu bylo také zmírnění výskytu sociálně patologických jevů a kriminality, tak by bylo vhodné mít i příslušné údaje či místní statistiky z hlediska počtu přestupků obyvatel v dané lokalitě či vývoj počtu trestných činů. Tyto údaje jsou evidovány Policií ČR na národní a krajské úrovni, a dále také úrovni ORP. Výchozí situace a cíl projektu Počet Romů v Orlové se dle expertních odhadů pohybuje přibližně na úrovni 3500 obyvatel romské národnosti, z toho cca 3000 žije přímo na území městské části Orlová - Poruba.38 S ohledem na tak vysoký odhadovaný počet obyvatel romské národnosti a míru problémovosti této etnické menšiny se počet institucí zabývajících se sociální prací s Romy v Orlové jevil dlouhodobě jako velmi nízký. Kromě občanského sdružení Krok za krokem a Sdružení křesťanských pomocníků má město Orlová od vytvořeno na městském úřadu pracovní místo romského poradce. Současně byl z rozhodnutí zastupitelstva města v roce 2005 ustaven výbor zastupitelstva města pro národnostní menšiny, jehož členem je také zástupce romské komunity. Terénní sociální práce v lokalitě Poruba města Orlová však stále byla nedostatečná a nekoordinovaná. Město Orlová zpracovalo na problémovou zónu Integrovaný plán rozvoje města Orlové se zaměřením na komplexní řešení romské problematiky v této lokalitě. Projekt terénní sociální práce byl pilotním projektem IPRM. Terénní sociální práce představuje jeden z nejvýznamnějších a nejúčinnějších nástrojů, jak předcházet sociálnímu vyloučení. Dlouhodobá koordinovaná terénní sociální práce pomůže vyhledat a pracovat s potenciálními uživateli sociálních služeb v jejich přirozeném prostředí. Tento projekt umožnil kontakt s lidmi, kteří z různých důvodů sami institucionální pomoc nevyhledávají, případně z počátku i odmítají. Hlavním cílem projektu bylo zmírnění dopadů sociální exkluze obyvatel sociálně vyloučené lokality ve městě Orlová a postupné začleňování této cílové skupiny prostřednictvím vybudování kvalitního terénního programu. Cílovou skupinou projektu byli příslušníci sociálně vyloučených romských lokalit ve Městě Orlová a jeho spádového okolí. Základním účinným nástrojem byl terénní sociální program zajištěný odborným a profesionálním týmem pracovníků města Orlová a dále partnerské organizace - Občanské sdružení Romodrom, která aplikuje v šesti krajích České republiky program zaměřený na poskytování terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských lokalitách. Terénní program je určen pro osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, především členů romské národnostní menšiny. Program Romodrom pro regiony je registrovanou sociální službou - TERÉNNÍ PROGRAMY podle 69 zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Dílčími cíli projektu pak bylo zvýšení samostatnosti klientů v řešení jejich životních situací, vedení k zodpovědnosti za vlastní život a zplnomocnění v jednání s institucemi a společnosti, zvýšení motivace 38 Přesný počet obyvatel romské národnosti však z oficiálních statistik zjistit nelze, protože v rámci SLDB je způsob zjišťování dat nedokonalý a neumožňuje určit skutečný počet. Proto je potřeba u této sociálně vyloučené skupiny obyvatel nutné provádět kvalifikované odhady místními odborníky. 173

174 příslušníků obyvatel sociálně vyloučených lokalit k aktivnímu hledání zaměstnání a znovu získání pracovních návyků, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a zmírnění výskytu sociálně patologických jevů a kriminality. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku V době zahájení aktivit tohoto projektu nebyla romská otázka ve městě Orlová novou záležitostí. Toto město se potýká s problémy s touto etnickou menšinou již dlouhodobě a byly snahy města tuto problematiku řešit. Jako důležitý krok se jednalo o získání finančních prostředků přes Úřad vlády ČR v období , v rámci kterého bylo možné financovat 3 terénní pracovníky, kteří měli za úkol zmapovat problémy dané lokality. Součástí těchto podpor z národních zdrojů byla rovněž možnost poskytnutí finanční pomoci lidem nacházejícím se v hmotné nouzi (např. finanční příspěvek na vymalování zplesnivělých stěn v bytě). Průběžné výsledky této formy podpory však nepřinášely očekávané výsledky, tj. řešení sociální exkluze. Z tohoto důvodu si město Orlová nechalo v roce 2007 zpracovat vstupní analýzy pro IPRM. V rámci Sociálně demografická analýza města Orlová pro potřeby komunitního plánování města Orlová (IDOL, s.r.o. Investoři do lidí, Ostrava, 2007, str ) vyplynulo, že romská národnostní menšina se potýká s velkým množstvím různých typů problémů, a tudíž není možné přistupovat k jejich řešení prostřednictvím poskytování finanční výpomoci či dávek v hmotné nouzi. Tímto způsobem se vyřeší jen částečně dílčí problémy příslušníků této etnické menšiny (viz výše přístup uplatňovaný v rámci grantu z Úřadu vlády ČR). Mezi nejvýznamnější problémy patří vysoká míra nezaměstnanosti (většinou dlouhodobé), nízká úroveň vzdělanosti a kvalifikace, špatné bytové podmínky, nevyhovující podmínky hygienické a zdravotní, nižší průměrný věk, nižší životní úroveň, problematická školní docházka dětí, vysoká míra drogové závislosti, gamblerství, prostituce a drobná kriminalita, vysoká míra závislosti na sociálních dávkách, pocit diskriminace ze strany majoritní (= většinové) populace. Obecně není možné stanovit míru významu u jednotlivých problémů, a proto i přístup k jejich řešení by měl být komplexní. S ohledem na komplexnost problému sociálně vyloučených obyvatel se rozhodlo město Orlová spolupracovat ve formě partnerství s občanským sdružením ROMODROM, která úspěšně uplatňovala v jiných krajích ČR vlastní program terénní spolupráce v sociálně vyloučených lokalitách. Osobní kontakty zprostředkovala Bc. Kateřina Šutorková, která v současné době již pracuje pro Městský úřad Orlová v pozici supervize projektu, nicméně v minulosti byla zaměstnána právě u občanského sdružení ROMODROM. S ohledem na její specializaci na poradenství a psychoterapii byla schopna zpracovat návrh tohoto projektu zaměřeného na zahájení komplexního řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit ve městě Orlová. Pro dosažení cílů projektu byly realizovány v průběhu tříletého projektu 4 klíčové aktivity: zavedení metodiky, teorie a metod terénní sociální práce, oslovení cílové skupiny a nabídka terénní sociální práce, poskytování terénní sociální práce, celoživotní vzdělávání a semináře pro uživatele služeb. 174

175 Podstata aktivity zaměřené na zavedení metodiky, teorie a metod terénní sociální práce spočívala v tom, že nejen terénní pracovník navštěvuje klienty, ale i klient může se svými problémy navštívit terénní pracovníky. Tento projekt byl v souladu s komunitním plánem se strategickým cílem č. 4/2 Integrace romské komunity, dílčí cíl 4/2.2 Zřídit v rámci komunitního centra spektrum služeb sociální prevence, rané péče a nízkoprahového zařízení pro děti. Proto bylo pro dosažení cíle projektu jako stěžejní zřízení kontaktního místa přímo ve vyloučené lokalitě. Původně měli k dispozici místnosti u blízkého Penny marketu, v současné době poskytují sociální služby v komunitním centru Maják v Orlové, který byl zřízen v rámci IPRM a aktivity v něm jsou dále financovány z navazujícího projektu opět z OPLZZ. Pracovní náplní terénního pracovníka je výkon terénní práce v přirozeném prostředí klienta. Pracovník spolupracuje na případu klienta v rámci jeho kompetence podle zákona č. 108/2006 Sb.,"o sociálních službách". Shromažďuje potřebné informace a dokumentaci k řešeným kauzám klientů projektu. Provádí základní sociální poradenství, monitoring a kontaktování klientů, asistenci při jednání s úřady a institucemi, spolupracuje s dalšími organizacemi, zaměřuje se na motivaci klientů v rámci individuální práce a vede dokumentaci o práci v terénu v tzv. složce klienta. Pro potřeby průběžných monitorovacích zpráv byly generovány pouze souhrnné údaje o poskytnutých službách v rozlišení na počet písemných smluv a ústních dohod s klienty ohledně spolupráce. Níže uvádíme tabulku s přehledem počtu uzavřených písemných smluv s uživateli služeb o poskytování služby. Tabulka č. 1: Počet uzavřených písemných smluv s uživateli služeb o poskytování služby Monitorovací zpráva Muži Ženy 1. MZ MZ MZ MZ MZ MZ MZ MZ Závěrečná MZ 4 10 Celkem Zdroj: MONIT7+ Aktivity týkající se oslovení cílové skupiny a nabídka terénní sociální práce a poskytování terénní sociální práce tak může vykonávat pouze zkušený terénní pracovník v dané oblasti. Tento aspekt byl v projektu naplněn díky předchozích zkušeností s grantem Úřadu vlády ČR a dále také tím, že v rámci projektu OPLZZ byly zapojeny také 3 terénní pracovnice s romskou národností, které jednak znají problémy a umějí jazyk dané etnické menšiny. Tyto terénní pracovnice tak byly schopny odhadnout 175

176 možnosti řešení problémů daného klienta, a to s ohledem na jejich zkušenosti s touto cílovou skupinou. Pokud např. klient nebyl v posledních 15 letech zaměstnán, tak pravděpodobnost jeho navrácení na trh práce je v praxi minimální. V tomto tudíž spočívá potřeba komplexního přístupu k řešení konkrétních problémů jednotlivých klientů, kterými byly kromě nezaměstnanosti a absence pracovních návyků také i malá motivace ke vzdělání, celková nízká vzdělanost, předluženost domácností, užívání návykových látek, bytová problematika, špatné vzájemné vztahy ve společných bytových domech. Pro možnosti uplatnění komplexního přístupu v praxi je nezbytné, aby terénní pracovníci měli prostřednictvím městského úřadu města Orlová velmi dobré vztahy a kontakty na ostatní relevantní úřady např. Úřad práce, školská zařízení, státní instituce ve městě. Tato záležitost je považována zástupci realizátora projektu rovněž jako významná pro dosažení cílů projektu. Celoživotní vzdělávání a semináře se týkaly nejen uživatelů služeb, ale i realizačního týmu projektu (včetně terénních pracovníků). V případě uživatelů služeb se jednalo o tematické semináře na vybrané aktuální problémy (např. dopady předlužení a lichva, důvody pro posílání dětí do školy či zajištění jejich průběžné lékařské péče). Semináře probíhaly v jedné z ubytoven v dané lokalitě. Pro úspěch realizovaných seminářů byl výběr lektora, který měl být alespoň částečně znám v dané lokalitě a výborně se orientovat v přednášené problematice. Členové realizačního týmu projektu si průběžně posilovali a rozšiřovali odbornost a profesní znalosti. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Z realizace projektu Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové Porubě vyplynulo, že úspěšnost podpory etnických menšin je závislá přímo úměrně na způsobu přístupu k zástupcům cílových skupin. Podle zkušeností z období před realizací tohoto projektu bylo zřejmé, že formou finanční pomoci prostřednictvím poradenství a dávek v hmotné nouzi není možné dlouhodobě dosahovat komplexnějších cílů zaměřených na integraci příslušníků romských lokalit a zmírnění dopadů jejich sociální exkluze v sociálně vyloučené lokalitě. Navíc je nutné zdůraznit, že problémy, se kterými se romské etnikum potýká, má mnoho forem a dimenzí, a tudíž komplexní přístup k jejich řešení je naprostou nezbytností. Specifika řešení problémů této etnické menšiny také spočívají v tom, že existuje přirozená nedůvěra cílové skupiny, kterou lze eliminovat pouze postupně a především výběrem zkušených a kvalifikovaných terénních pracovníků. Zvlášť důležité je pak klást důraz na srozumitelnost poskytovaných informací a na trpělivost objasňování podstaty nabízených služeb. V tomto směru bylo zcela stěžejní, že kontaktní centrum bylo umístěno přímo v dané lokalitě, a že do skupiny terénních pracovníků byly také zařazení příslušníci Romské národnostní menšiny (pozn. lépe se navazuje kontakt a prohlubuje důvěra, dále je také překonána jazyková bariéra). Jako slabé místo realizace projektu lze uvést hodnocení úspěšnosti poskytnutých služeb ze strany klientů, které bylo realizováno až prostřednictvím dotazníkového šetření IREAS v únoru Realizátor projektu má dobrou evidenci cílových skupin (tzv. složky klientů), nicméně pro účely evaluace programu jsou vykazovány informace jen v agregované podobě, tj. kolik bylo podpořeno smluv v písemné či ústní formě apod. Po kompletním seřazení údajů ze složek klientů by bylo možné získat informace pouze o struktuře typů poskytnutých sociálních služeb, formě uzavření spolupráce (ústní či písemná podoba), době realizace a stupni řešení/vyřešení. Vnímání klientů však ve složkách není systematicky zařazeno pro evidenci. 176

177 Vzhledem k tomu, že tato cílová skupina je migračně velmi aktivní, tak není možné realizovat zhodnocení úspěšnosti u jednotlivých klientů s časovým odstupem, ale okamžitě po úspěšném vyřízení určitého problému, tj. prostřednictvím dotazníku spokojenosti s poskytnutými službami. Navíc v případě pečlivého hodnocení dlouhodobých dopadů takových projektů by bylo nezbytné využití i širší statistiky např. Policie ČR, neboť jedním ze specifických cílů projektu bylo snížení sociálně-patologických jevů a kriminality. V případě tohoto specifického cíle by pak bylo vhodné sledovat dlouhodobé dopady vývoje počtu přestupků, trestných činů, násilné kriminality, příp. také organizovaný zločin (tj. nelegální obchod s drogami). Závěr Projekt Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové Porubě představuje dobrý způsob řešení problémů v sociálně vyloučené romské lokalitě ve městě Orlová, neboť byl zaměřen na komplexní přístup k zástupcům cílových skupin. Terénní aktivity spojené s interaktivním způsobem komunikace se zástupci Romské komunity byly úspěšně nastartovány a výhodou byla přímá komunikace terénních pracovníků se zástupci cílové skupiny při řešení jejich problémů. Město Orlová je připraveno terénní programy sociálních služeb nadále podporovat, přičemž Komunitní centrum Maják bude financovat i z vlastních zdrojů. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 177

178

179 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Sociální exkluze v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové Porubě Rozpočet ,60 Kč Termín realizace od do Realizační tým (koordinátor projektu, supervizor, terénní pracovníci) Partner: Občanské sdružení Romodrom Zavedení metod terénní sociální práce Oslovení cílové skupiny a nabídka terénní sociální práce Poskytování terénní sociální práce Celoživotní učení a semináře pro uživatele služeb 7 proškolených terénních pracovníků 805 podpořených osob (klienti služeb) Vybudování terénního programu s materiálním zázemím přímo v problémové lokalitě Poskytování terénní sociální práce a širokého spektra služeb sociální prevence pro zástupce romského etnika v sociálně vyloučené lokalitě Zmírnění dopadů sociální exkluze obyvatel sociálně vyloučené lokality Orlová-Poruba a postupné začleňování zástupců romského etnika do společnosti za pomoci terénní sociální práce 179

180 6. Oblast podpory 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce 6.1 Výrazně úspěšné projekty Rozvoj pracovních terapií denního centra Barevný svět Název projektu Číslo projektu Rozvoj pracovních terapií denního centra Barevný svět CZ.1.04/3.3.05/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,20 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Kraj Vysočina Denní centrum Barevný svět, o.p.s. Nezisková organizace Okružní 13, Třebíč, Borovina Bc. Alena Hostašová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Bc. Alena Hostašová, projektová manažerka telefonické šetření na MěÚ v Jaroměřicích nad Rokytnou, paní Marta Janovská , osloveno 20 klientů Denního centra, kteří prošli projektem, odpovědělo 13 respondentů, tj. 65 % z cílové skupiny 180

181 Úvod Externí evaluace projektu Rozvoj pracovních terapií denního centra Barevný svět proběhla 10 měsíců po ukončení projektu. Jejím cílem bylo vyhodnotit krátkodobé výsledky. Pro sběr dat bylo využito desk-research, strukturovaného rozhovoru s manažerkou projektu, dotazníkového šetření u cílových skupin a telefonického ověření v místě realizace pracovních terapií. Následně byla data zpracována a vyhodnocena metodou kvalitativní analýzy. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Rozvoj pracovních terapií denního centra Barevný svět probíhal po dobu 24 měsíců od do v Třebíči, kde je denní centrum, a v 15 km vzdálených Jaroměřicích nad Rokytnou, kde vznikla nová pracovní místa pro znevýhodněné osoby. V rámci projektu se podařilo zajistit práci pro 20 z celkem 25 klientů denního centra. Těmito klienty jsou osoby znevýhodněné na trhu práce, konkrétně osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Nápad zapojit tyto cílové skupiny do projektu a zajistit jim zaměstnání byl logickým vyústěním a navázáním na pracovní terapie, které v denním centru Barevný svět provozují. Projekt spočíval v nácviku pracovních dovedností a následném vytvoření 20 pracovních míst na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zde klienti pracovali jednak na zahradě, kde vykonávali zahradnické práce, a v kavárně, kde připravovali nápoje a obsluhovali hosty. Projekt je kladně hodnocen všemi zainteresovanými stranami, od kterých evaluátor získal informace. Cílové skupiny, od nichž se podařilo získat zpětnou vazbu v rozsahu 13 vyplněných dotazníků, hodnotí projekt velmi pozitivně. Jako zajímavou (hodnocení ) hodnotí účast v projektu všichni respondenti, tj. 100 %. I v dalších odpovědích jsou hodnocení podobně vysoká s hodnotami 7 10, přičemž nejčastěji se objevovaly v hodnocení hodnoty 8 a 9. Všech 13 respondentů uvedlo, že se dozvěděli nové věci, které jim pomohly jak v jejich osobním tak i pracovním životě. I celkovou spokojenost s projektem hodnotí klienti velmi vysoko hodnotami Pouze jeden respondent ohodnotil celkovou spokojenost známkou 6, kde ovšem v komentářích uvedl, že si nerozuměl s kolegou, čímž mohlo být jeho hodnocení ovlivněno. Jak respondenti hodnotili celkovou spokojenost, ukazuje následující graf. 39 V dotazníkovém šetření byla použita stupnice 1 10, přičemž 1 vždy znamenalo nejhorší hodnocení (např. nejméně zajímavé) a 10 znamenalo nejlepší hodnocení. 181

182 Graf č. 1: Celková spokojenost klientů (cílové skupiny) s účastí v projektu % 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Zdroj: Dotazníkové šetření IREAS 2013 Za nejvýznamnější reálné přínosy projektu uvádějí cílové skupiny to, že získaly novou práci a poznaly nové lidi. Odpověď, že na projektu oceňují možnost být v kontaktu s dalšími lidmi, byla poměrně častá. Explicitně to uvedlo 5 respondentů, ale tento přínos lze identifikovat i z ostatních nepřímých odpovědí. Díky projektu se tak podařilo do značné míry nejen zaměstnat ale i částečně integrovat zástupce této znevýhodněné skupiny do společnosti. Triangulace zjištění byla provedena i telefonickým došetřením na městském úřadě v Jaroměřicích. Zde bylo ověřeno, že kavárna se stala oblíbeným místem nejen turistů, kteří navštíví jaroměřický zámek, ale i místních obyvatel, kteří do kavárny pravidelně chodí. Z vyjádření vyplývá, že právě možnost být mezi lidmi a integrovat se tak alespoň částečně do společnosti je na cílové skupině patrná. Manažerka projektu pak hodnotí kladně i snížení závislosti cílové skupiny na pomoci od společnosti. Díky pracovnímu uplatnění na zahradě a v kavárně dostali někteří z klientů svoji vůbec první mzdu, kterou si sami vydělali a mohli použít. Tím se snížila jejich závislost na společnosti a naopak zvýšil pocit vlastní osobní hodnoty. Evaluátor považuje projekt za úspěšný, neboť se povedlo u znevýhodněné cílové skupiny jednak vytvořit pracovní návyky a následně jim potom zajistit pracovní místa. Tím došlo k integraci této cílové skupiny do společnosti a do pracovního života. Byly splněny plánované výstupy projektu, tj. vyškolení a zaměstnání 20 osob s cílové skupiny osob znevýhodněných na trhu práce z důvodu zdravotního postižení. Výchozí situace a cíl projektu Realizátor přistoupil k návrhu tohoto projektu po pětiletých zkušenostech s cílovou skupinou, pro kterou provozuje denní stacionář. V rámci stacionáře používali pro práci s klienty pracovní terapie, které spočívaly právě v práci na zahradě a v kuchyni, jež je součástí denního centra. Po pětileté práci 182

183 s mentálně postiženými klienty se rozhodli posunout je dál, tj. alespoň částečně jim umožnit integraci na trh práce. Inspiraci k tomuto projektu získali zejména v zahraničí. Cílem projektu podle realizátora tedy bylo prostřednictvím rozšíření a nácviku pracovních návyků integrovat 20 z 25 klientů denního stacionáře na trh práce a zajistit jim zaměstnání alespoň na částečný úvazek. Z dlouhodobé práce s klienty i z provedeného průzkumu mezi nimi vytipovali oblasti, o které měli klienti zájem. Jednalo se právě o práci v kavárně a na zahradě, což pravděpodobně vyplývalo z dosavadního zaměření pracovních terapií. Hlavním cílem projektu tak bylo ověřit, zda tyto tréninkové koncepty Tréninková zahrada a Tréninková kavárna mohou fungovat i v běžném životě a poskytnout tak cílové skupině možnost zaměstnání a integrovat je na trh práce. Dílčími cíli pak bylo: 1. Motivovat osoby s mentálním a kombinovaným postižením k přiměřenému zapojení se do pracovního procesu. 2. Zapojit osoby se zdravotním postižením do systému pracovních terapií, díky nimž získají praxi a zkušenosti s vykonáváním vybraných pracovních činností. 3. Předkládat cílové skupině relevantní pracovní nabídky. 4. Poskytovat jim individuální podporu a poradenství. 5. Vytvořit vazby se zaměstnavateli. Právě znalost cílové skupiny a posuny, které dělala v rámci pracovních terapií, vedly realizátory k přesvědčení, že cílová skupina je za vhodných podmínek a s podporou schopna pracovat i v relativně běžných podmínkách. Cílová skupina, kterou jsou osoby s mentálním či kombinovaným postižením, je specifická v přístupu a práci s ní. Projekt proto počítal nejen s vyškolením a zaměstnáním, případně pomocí při získávání zaměstnání, ale s celkovou asistencí a poradenstvím pro cílovou skupinu. Z tohoto důvodu byl do projektu zapojen i psycholog, který pomáhal cílové skupině v motivaci i v orientaci v požadavcích, které na ně účast v projektu kladla. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení cíle projektu bylo navrženo celkem sedm klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány. První klíčová aktivita se zaměřovala na výběr klientů, kteří se měli projektu účastnit. Přestože návrh projektu počítal i s možným doplněním cílové skupiny z osob, které nebyly do té doby klienty denního centra Barevný svět, v případě, že by mezi klienty nebyl dostatečný zájem, nakonec k tomu nedošlo. Z 25 klientů denního centra se jich celkem 20 zapojilo do projektu, což bylo dostatečné množství. Při výběru účastníků se tak mohl realizátor opřít o předchozí znalost jednotlivých klientů. Přesto realizátor oceňuje spolupráci s psychologem, která byla zahájena až v rámci projektu. Případné budoucí projekty plánuje již pouze s podporou psychologa, což se velmi osvědčilo. Účastníci projektu 183

184 byli rozděleni do dvou skupin po deseti s tím, že přípravný trénink i následnou praxi absolvovali účastníci v obou programech zahrada i kavárna. Po výběru účastníků projektu byl realizován motivační kurz, který byl druhou klíčovou aktivitou. Tento kurz v rozsahu 40 vyučovacích hodin byl realizován 2x v prvním a 2x v druhém běhu projektu vždy pro 10 účastníků. Kurz měl účastníky motivovat k účasti v projektu a připravit je na zapojení do pracovního procesu. Obsahem motivačního kurzu bylo právě rozšíření výuky a tréninku o problematiku Zákoníku práce, pracovních návyků a povinností. Právě v tom byl největší rozdíl oproti předchozí pracovní terapii, která s následným uplatněním na trhu práce nepočítala. Další dvě klíčové aktivity se věnovaly praktické přípravě na pracovní činnost. Obsahově analogicky pojaté klíčové aktivity byly zaměřeny na nácvik praktických dovedností v tréninkové kavárně a na zahradě. V tréninkové kavárně se účastníci učili připravovat nápoje (teplé, studené i míchané), podílet se na přípravě jednoduchých výrobků studené kuchyně a obsluhovat hosty. V aktivitě tréninková zahrada se účastníci učili ošetřovat a sekat trávníky, pečovat o okrasné plochy, vysazovat, kypřit a zalévat rostliny, pečovat o stromy a dřeviny, uklízet spadané listí, přesazovat rostliny nebo se podílet na přípravě okrasných sušených rostlin. Příprava v tréninkovém kurzu probíhala vždy v rozsahu 48 tréninkových hodin. Všichni účastníci projektu absolvovali oba tréninkové kurzy jeden rok jeden kurz, druhý rok druhý kurz. Další dvě navazující klíčové aktivity byly rovněž analogické a zahrnovaly Pracovní místa- tréninková kavárna a Pracovní místa tréninková zahrada. V rámci těchto aktivit již byli účastníci projektu zaměstnáni na dvou pracovištích, která se nacházejí ve Státním zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Jedním je kavárna a druhým pronajatá zahrada. Práce na těchto pracovištích probíhaly v době turistické a vegetační sezony, tedy přibližně od dubna do října. Původní plán byl, aby každý účastník projektu odpracoval průměrně 4 hodiny týdně. Nicméně zájem ze strany cílových skupin způsobil, že někteří účastníci pracovali i mnohem více. Právě k této aktivitě se váží největší přínosy oceňované cílovou skupinou, a to realizace v nové práci a bližší kontakt s novými lidmi. Poslední klíčovou aktivitou byla Individuální podpora a poradenství, která byla nedílnou součástí integrace osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. Tuto aktivitu zajišťoval psycholog a pracovníci v sociálních službách, kteří byli cílové skupině k dispozici po dobu realizace projektu. Smyslem této klíčové aktivity bylo poskytnout cílové skupině potřebné poradenství a konzultace, zejména na témata: - Možnosti vzdělávání - Motivace setrvání v procesu vzdělávání - Pomoc při řešení problémů, které mohly vést k ukončení účasti v projektu - Opakované vysvětlení způsobu provádění pracovních činností - Pomoc při přípravě na konkrétní pracovní činnost. V závěru každé etapy byla od účastníků projektu sbírána zpětná vazba, jak jsou v projektu spokojeni. Vzhledem k intenzivnímu způsobu spolupráce a charakteru cílové skupiny byla tato zpětná vazba sbírána ústně formou rozhovorů s účastníky projektu. Dle realizátora byla zpětná vazba od klientů velmi pozitivní. 184

185 V závěru projektu byl zpracován profil každého účastníka projektu. Tento profil shrnoval jeho silné a slabé stránky a doporučoval, pro jaký typ činností a práce má každý jednotlivý účastník největší předpoklady. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Projekt Rozvoj pracovních terapií denního centra Barevný svět lze hodnotit jako velmi úspěšný. Všech 20 účastníků projektu, kteří pocházeli ze skupiny osob s mentálním či kombinovaným postižením, v jehož důsledku byli znevýhodněni na trhu práce, se podařilo úspěšně připravit pro pracovní činnost. Z dotazníkového šetření mezi účastníky projektu jasně vyplynula jejich výrazná spokojenost se zapojením do projektu. Vedle splnění hlavního cíle, tj. ověření, že vyvinuté tréninkové koncepty Tréninková zahrada a Tréninková kavárna mohou fungovat i v běžném životě a mohou v ní být zaměstnávány osoby s mentálním a kombinovaným postižením, bylo dosaženo i několika neplánovaných synergických výsledků. Prvním z nich bylo zvýšení samostatnosti účastníků projektu. Jelikož tréninková pracoviště nebyla v místě bydliště cílové skupiny, tj. v Třebíči, ale v 15 kilometrů vzdálených Jaroměřicích nad Rokytnou. Klienti denního centra tak museli za zaměstnáním dojíždět, což zvýšilo jejich samostatnost a odpovědnost. Zvýšení samostatnosti a nezávislosti lze vnímat i z hlediska finančního, kdy za odvedenou práci dostávali účastníci projektu mzdu, a to často poprvé ve svém životě. Sami si pak mohli o tom, na co svoje peníze použijí, rozhodnout. Dle manažerky projektu to zvyšovalo jejich motivaci a radost z práce. Viditelná radost účastníků z účasti v projektu byla zmiňována i při telefonickém došetření na městském úřadě v Jaroměřicích nad Rokytnou. Účastníci dle vyjádření paní Janovské přistupovali k obsluze v kavárně velmi seriózně a evidentně oceňovali možnost komunikace s návštěvníky kavárny. Jako významný efekt projektu tak lze hodnotit právě sbližování znevýhodněné skupiny mentálně a kombinovaně postižených se společností. Projekt ukázal, že klienti s mentálním a kombinovaným postižením jsou schopni se integrovat do společnosti a vykonávat některé typy práce. V době přípravy projektu si realizátor nebyl jistý, jaké a jestli vůbec pracovní činnosti klienti zvládnou na takové úrovni, aby je mohli vykonávat jako zaměstnání. Z tohoto důvodu se počítalo v návrhu projektu pouze s činnostmi v kavárně a na zahradě, které s klienty vykonávali a nacvičovali již dříve v rámci pracovních terapií v denním stacionáři. Projekt však ukázal, že možnosti a schopnosti cílové skupiny jsou mnohem větší. V současné době připravují navazující aktivitu, kdy by cílová skupina měla vykonávat činnosti v nové textilní a reklamní dílně. Na rozdíl od prvních dvou konceptů, které byly ověřeny v rámci projektu (kavárna a zahrada) by šicí dílna umožňovala zaměstnávání cílové skupiny celoročně a nikoli jen v rámci sezónního provozu. V projektu nebyly ani ze strany realizačního týmu ani ze strany evaluátora identifikovány žádné problematické oblasti. Projekt proběhl podle plánu a s očekávanými pozitivními výsledky. 185

186 Závěr Projekt Rozvoj pracovních terapií denního centra Barevný svět ukázal, že cílová skupina osob s mentálním a kombinovaným postižením je poměrně dobře integrovatelná do pracovního života a je schopna si vytvořit pracovní návyky uplatnitelné v zaměstnání. Již první výsledky projektu ukazují, že cílová skupina vnímá pozitivní přínos účasti v projektu. Do budoucna tak lze předpokládat dosažení plánovaných dopadů, tedy dlouhodobou integraci zástupců cílové skupiny na trh práce. Evaluátor hodnotí projekt velmi pozitivně, neboť prokázal, že zaměstnávání lidí s mentálním a kombinovaným postižením je možné a dokonce velmi úspěšné. Navíc je vnímáno pozitivně jak ze strany cílové skupiny, tak ze strany veřejnosti. Hlavní klíč úspěch spatřuje evaluátor ve velmi dobré znalosti cílové skupiny ze strany realizátora projektu, který na základě dlouhodobé činnosti přesně věděl, jaké jsou potřeby, možnosti a schopnosti cílové skupiny. V rámci projektu pak byly tyto znalosti ověřeny v praxi. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Tato vizualizace dává do souvislostí hlavní faktory projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 186

187 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky 25 klientů denního centra s mentálním nebo kombinovaným postižením bez zaměstnání a pracovních návyků Omezené možnosti zaměstnání pro tuto CS Rozpočet ,20 Kč Termín realizace od do Realizační tým (zaměstnanci denního centra a psycholog) Pronajatá zahrada a kavárna ve Státním zámku Jaroměřice nad Rokytnou Vstupní školení pro 20 zástupců cílové skupiny Praktická příprava Tréninková zahrada a Tréninková kavárna Pracovní místa Tréninková kavárna a Tréninková zahrada Individuální podpora a poradenství pro cílové skupiny ze strany psychologa 20 proškolených zástupců cílové skupiny 20 absolventů dvou tréninkových programů 20 vytvořených pracovních míst pro CS Sezónní zaměstnání 20 zástupců CS Integrace 20 zástupců cílových skupin do společnosti a zvýšení jejich motivace Snížení nezaměstnanosti cílové skupiny osob s mentálním a kombinovaným postižením v Třebíči 187

188 6.1.2 Trychtýř - komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce Název projektu Číslo projektu Trychtýř komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce CZ.1.04/3.3.05/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,80; 100 Termín realizace projektu Územní dopady projektu Moravskoslezský kraj Název subjektu Kvalifikační a personální agentura, o.p s. Oblast působnosti subjektu Adresa Webové stránky Projektový manažer Přehled terénního šetření Individuální rozhovor Dotazníkové šetření NNO obecně prospěšná společnost ul. Závodní 815, Třinec Ing. Markéta Uhrová , Ing. Jana Vavrošová Nebylo provedeno s ohledem k charakteru cílové skupiny a s ohledem ke skutečnosti, že jsou známy výsledky kvalitativního šetření provedeného mezi zástupci cílové skupiny. 188

189 Úvod Externí evaluace projektu s názvem Trychtýř komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce byla provedena 8 měsíců po skončení projektu. Cílem této případové studie je vyhodnocení krátkodobých výsledků projektu. Pro sběr dat bylo využito deskresearch a strukturovaného rozhovoru s odbornou asistentkou koordinátorkou projektu, Ing. Janou Vavrošovou. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny adekvátními analytickými postupy 40 ; v poslední fázi zpracování případové studie byla provedena syntéza poznatků (kdy bylo připraveno zejména poučení z realizace založené na silných a slabých místech projektu) a byly sestaveny souhrnné závěry. V rámci externí evaluace projektu nebylo realizováno dodatečné dotazníkové šetření, neboť realizátor projektu poskytl evaluátorovi výsledky z vlastního šetření zaměřeného na výsledky projektu a jeho dopad na cílovou skupinu. S ohledem k charakteru cílové skupiny bylo provedeno šetření kvalitativního charakteru, což bylo v daném situačním kontextu adekvátní (vysoce fragmentovaná cílová skupina, starší jednotlivci s omezeným přístupem k Internetu). Výsledky zhodnocení projektu Projekt Trychtýř komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce probíhal po dobu 22 měsíců od do v obcích Jablunkov (Frýdek- Místek), Český Těšín (Karviná) a Třinec (Frýdek-Místek). Projekt spočíval v posílení sociální a pracovní integrace osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených. Projekt byl realizován v několika fázích, přičemž do každé další fáze postoupilo vždy méně a méně osob (systém trychtýř ). Cílovou skupinou projektu byly fyzické osoby starší 50 let věku a osoby pečující o osobu blízkou. Náplň projektu byla zaměřena na podporu a rozvoj poradenských a vzdělávacích aktivit a jejich aplikací vedoucích k aktivizaci a motivaci k vyhledávání pracovního místa nebo jeho udržení. Podpořené osoby absolvovaly vždy nejprve bilanční diagnostiku, poté počítačový kurz a/nebo rekvalifikaci a získaly možnost docházet na pravidelné konzultace, kde jim odborní pracovníci pomohli napsat životopisy, motivační dopisy a hledat práci. Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu je splnění zadaných cílů; ověření této skutečnosti je provedeno prostřednictvím zhodnocení stanovených monitorovacích indikátorů. Evaluátor vycházel z údajů ze závěrečné monitorovací zprávy ze dne Kvalitativní informace pocházející především z hloubkového rozhovoru byly zpracovány metodou obsahové analýzy; kvantitativní data byla vyhodnocena pomocí matematicko-statistických postupů (např. četnostní analýza). 189

190 Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Trychtýř Kód Indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem Plánovaná hodnota Počet podpořených osob celkem Počet podpořených organizací celkem Podíl úspěšných absolventů kurzů celkem Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 1 1 Zdroj: Monit7+ Dosažená hodnota Jak je z přehledu patrné, všechny plánované hodnoty monitorovacích indikátorů byly naplněny. Hodnoty monitorovacích indikátorů Počet nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem a Počet podpořených osob celkem byly překročeny. Díky projektu bylo celkem vytvořeno osm plných úvazků (zaměstnáno devět žen). Konkrétně se jednalo o zaměstnavatele uvedené v následující tabulce: Tabulka č. 2: Vytvořená pracovní místa u zaměstnavatelů Společnost Pracovní pozice Počet osob/úvazek Termín Slezská diakonie středisko Sára (azylový dům pro ženy) pomocník 1 osoba plný úvazek Charita Třinec pracovník pro příjem a výdej šatstva 2 osoby obě místa na 0,5 zkrácené úvazky Diakonický Institut středisko Anthill Třinec Chewal Bystřice pracovník v sociálních službách asistentka ošetřovatele koní 1 osoba plný úvazek osoba plný úvazek Mateřské centrum Sluníčko Karviná asistentka lektora 1 osoba plný úvazek Dobrovolnické centrum ADRA Frýdek-Místek provozní pracovník charitativní burzy 1 osoba plný úvazek Charita Český Těšín středisko DPS Hnojník pracovník sociální péče (přímá a nepřímá péče) Zdroj: Kvalifikační a personální agentura, o.p s. 2 osoby plné úvazky Projekt umožnil získat cílové skupině potřebné znalosti a dovednosti (vzdělávací aktivity projektu) a získat potřebnou praxi (dotovaná pracovní místa v neziskovém sektoru). Nově nabyté vědomosti a zkušenosti měly zásadní význam pro aktivní zapojení cílové skupiny na trh práce. Projekt díky finančním prostředkům na externí rekvalifikační kurzy přispěl k získání vhodného uplatnění absolventů (viz dále), a 190

191 to buď formou získání pracovního poměru u některého ze stávajících zaměstnavatelů, nebo dokonce zahájením vlastního podnikání. Vzhledem ke skutečnosti, že značná část podpořených osob byla v době realizace projektu v předdůchodovém věku, jsou nyní ve starobním důchodu a další pracovní činnost nevyvíjejí. Část podpořených osob pokračuje v péči o osobu blízkou a využívá při tom zkušenosti nabyté v kurzu. Klíčovými faktory pro dosažení výsledků projektu byla jednak předchozí zkušenost realizátora s cílovou skupinou, dále dobře a detailně nastavená metodika (kaskádovitý systém vzdělávání a umisťování na trh práce)umožňující zohlednit potřeby a možnosti cílové skupiny projektu. V neposlední řadě bylo pro dosažení vytyčených výsledků projektu důležité udržet vysoký zájem cílové skupiny o jednotlivé aktivity projektu, což realizátor zajistil jednak prostřednictvím přímého kontaktu s cílovou skupinou a dále zajištěním publicity projektu (tištěné materiály, inzerce v médiích a prezentace na webových stránkách). Výchozí situace a cíl projektu Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s vyšší nezaměstnaností, než je celorepublikový průměr a patří v rámci celé ČR ke strukturálně nejvíce postiženým oblastem. Intenzita nárůstu nezaměstnanosti a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů byly zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o (-15,4 %) osob 41. Negativní trend navíc dále pokračuje, když během roku 2011 informovalo 32 zaměstnavatelů v Ostravě o připravovaných hromadných propouštěních, která se týkala 2155 zaměstnanců. Realizátor projektu měl možnost s částí cílové skupiny (s fyzickými osobami staršími 50 let) již v minulosti pracovat a na základě svých zkušeností a z přímého kontaktu se skupinou zaměřil plánované aktivity projektu právě na tyto osoby. Druhou část cílové skupiny projektu tvořily osoby pečující o osobu blízkou, kde realizátor předchozí zkušenost neměl, a proto v rámci přípravné fáze projektu provedl dotazníkové šetření. Spolu s poskytovateli služeb osobní asistence a domácí zdravotnické péče a v součinnosti s oborem sociálních věcí městského úřadu Třinec byla provedena analýza potřeb cílové skupiny. Z celkového počtu 50 dotazníků distribuovaných mezi osoby pečující o osobu blízkou bylo získáno 28 odpovědí (návratnost tedy činila 56 %). Z výsledků je patrné, že 64 %respondentů projevilo zájem o absolvování vzdělávacího programu a 55 %potvrdilo, že by nabídku na absolvování vzdělávacího programu využili také další členové rodiny. 41 Úřady práce Moravskoslezského kraje: Analýza stavu vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2011 a předpokládaný vývoj v roce

192 Graf č. 1: Zájem o vzdělávací kurz Využil/a byste nabídky bezplatného absolvování vzdělávacího kurzu zaměřeného na posílení Vašich dovedností? 36% 64% ano ne Zdroj: Vlastní zpracování Graf č. 2: Zájem dalších členů domácnosti o kurz Využil by nabídky absolvování vzdělávacího kurzu i další člen/ové rodiny, který/ří Vám pomáhá/jí s péči o osobu blízkou? 45% 55% ano ne Zdroj: Vlastní zpracování Záměrem projektu bylo podpořit možnosti zapojení cílových skupin na trhu práce a nepřímo vyvolat aktivnější přístup relevantních subjektů k problematice opětovného začleňování těchto osob do pracovního procesu a prosazování změn vedoucích ke zlepšení stávající situace těchto znevýhodněných skupin na trhu práce. Hlavním cílem projektu byla pracovní integrace osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených formou jejich přímé poradenské podpory a zajištění vzdělávacích aktivit, které přispějí ke zvýšení možností jejich uplatnění na trhu práce. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení hlavního cíle projektu bylo navrženo celkem šest klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány: Trychtýř komplexní systém při práci s cílovou skupinou organizační, technické, věcné a finanční zajištění, 192

193 1. fáze bilanční diagnostika, poradenství, 2. fáze kurzy PC, 3. fáze rekvalifikace, 4. fáze vytvoření pracovních míst a místa na zkoušku, Zpracování metodiky Trychtýř komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce. Nábor klientů probíhal ve čtyřech fázích v letech Prvním náborem realizátor projektu podpořil 15 osob z cílové skupiny. Druhý nábor proběh v Jablunkově na podzim roku 2011 a o účast v projektu projevilo zájem 11 osob. Třetí nábor do projektu se konal v Třinci, kde svůj zájem projevilo 29 osob. Poslední nábor probíhal na jaře 2012 a o účast v projektu projevilo zájem 19 osob. Celkem tak bylo podpořeno 74 osob. Bilanční diagnostika přispěla k nasměrování jednotlivých účastníků projektu k vhodnému pracovnímu oboru; na základě individuálních potřeb cílové skupiny byly dále realizovány čtyři počítačové kurzy v rozsahu 60h výuky, tzn. 10 dní po 6 vyučovacích hodinách: Tabulka č. 3: Počítačové kurzy v rámci projektu Trychtýř Kurz Termín Místo Počet účastníků První Třinec 7 Druhý Jablunkov 12 Třetí Třinec 6 Čtvrtý Třinec 7 Zdroj: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. Dále byl realizován rekvalifikační kurz Pracovník sociální péče se zaměřením na seniory a handicapované, který probíhal ve třech bězích: Tabulka č. 4: Rekvalifikační kurz Pracovník sociální péče se zaměřením na seniory a handicapované v projektu Trychtýř Kurz Termín Místo Počet účastníků První Třinec 9 Druhý Třinec 10 Třetí Třinec 9 Zdroj: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. Pozitivem tohoto kurzu bylo, že účastníci získali nejen teoretické, ale také praktické zkušenosti s danou problematikou. Praktickou část účastníci absolvovali přímo v sociálních zařízeních dle svého výběru nebo na základě dohody a porady s lektory a garantem kurzu. V rámci projektu bylo rovněž zajištěno sedm externích rekvalifikačních kurzů: keramik (1 osoba), 193

194 obsluha vysokozdvižného vozíku (1 osoba), řidičské oprávnění skupiny B (1 osoba), florista (1 osoba), mzdový účetní (1 osoba), ECDL (4 osoby), pracovník sociální péče se zaměřením na seniory a handicapované (29 osob). Absolventi výše uvedených kurů získali vhodné pracovní uplatnění, a to buď formou pracovního poměru, nebo zahájením podnikání. V rámci klíčové aktivity s názvem Zpracování metodiky Trychtýř komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce, byla zpracována metodika komplexního systému nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trhu práce. Cílem metodiky bylo podpořit pozitivní přístup komerčního i neziskového sektoru k zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, poukázat na příklady dobré praxe a eliminovat diskriminaci takovýchto osob. Za pozornost stojí především aktivity spojené s prezentací projektu a s výběrem účastníků projektu včetně jejich následného zapojení do jednotlivých vzdělávacích či podpůrných (poradenství, diagnostika) aktivit. Kladně lze hodnotit prezentaci projektových aktivit a informací o náboru v různých komunikačních kanálech: realizátor prezentoval projekt v místním tisku, v kabelové televizi, prostřednictvím prezentací na Úřadu práce, pomocí informačních letáčků v místních neziskových organizacích a v knihovnách. Jednotlivé klíčové aktivity na sebe logicky navazovaly a představovaly ucelený systém aktivit, jež přispěly k zapojení cílové skupiny na trhu práce. Pozitivem hodnoceného projektu je, že realizátor při sestavování obsahu a metodiky vzdělávacího programu vycházel mj. z výsledků dotazníkového šetření uskutečněného v rámci přípravné fáze projektu. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 194

195 Tabulka č. 5: Silná a slabá místa projektu Silná místa projektu Relevance použitých monitorovacích indikátorů a realistický odhad realizátorů projektu při podávání žádosti Zkušenosti realizátora projektu s akreditovanými kurzy Získání potřebných znalostí a dovedností jak pro zkvalitnění a zefektivnění péče o osobu blízkou, tak případně využitelných při hledání pracovního uplatnění v oblasti poskytování sociálních služeb Možnost volby mezi komplexním vzděláním a specificky zaměřenými semináři Slabá místa projektu Konkretizace Projektová žádost byla připravena stejným týmem, který byl zodpovědný za realizaci projektu, a tak nebylo nutné v rámci realizace přistupovat k podstatným změnám projektu Realizátor poskytuje služby zaměřené na řešení zaměstnanosti včetně poskytování pomoci osobám ucházejícím se o zaměstnání, připravujícím se na změnu zaměstnání či na vykonávání jiné výdělečné činnosti včetně podnikání Realizátor využil synergického efektu při vzdělávání osob pečujících o osobu blízkou. V rámci vzdělávacích aktivit tyto osoby získaly potřebné znalosti a dovednosti jak pro zkvalitnění a zefektivnění péče o osobu blízkou, tak případně využitelných při hledání pracovního uplatnění v oblasti poskytování sociálních služeb Realizátor projektu reflektoval skutečnost, že někteří z pečujících o osobu blízkou vyhledávají odbornou podporu pouze v dílčích činnostech a absolvování rozsáhlejšího vzdělávání pro ně může být nedostupné Konkretizace Administrativní činnost spojená s projektem Realizátor projektu hodnotí administrativní činnost spojenou s projektem jako velmi náročnou. Čas, který je nutné věnovat výkaznictví a administrativě, zkracuje dobu, kterou lze věnovat cílové skupině Zajištění publicity a propagace projektu hodnotí realizátor jako velmi náročné. Efekt publicity je přitom dlouhodobý a nemůže se plně projevit v rámci realizace projektu Podpora osob v předdůchodovém věku sice významně pomáhá osobám, které by jinak nebylo možné umístit na trhu práce, nicméně takto zaměřený projekt může naplnit podmínku udržitelnosti jen velmi obtížně Zdroj: Vlastní zpracováno

196 Závěr Projekt Trychtýř komplexní systém nástrojů vedoucích k integraci osob sociálně vyloučených na trh práce spočíval v posílení sociální a pracovní integrace osob ohrožených sociální vyloučením či sociálně vyloučených. Evaluátor považuje projekt za úspěšný, neboť se povedlo u znevýhodněné cílové skupiny zvýšit potřebné znalosti nutné pro úspěch na pracovním trhu a následně zajistit pracovní místa v oblastech, které byly předmětem rekvalifikačních kurzů. Evaluátor dále kladně hodnotí fakt, že projekt svým zaměřením reagoval na potřeby, možnosti, omezení a očekávání cílové skupiny a pomohl jejím členům (osoby pečující o závislého člena rodiny, fyzické osoby starší 50 let) získat nové zkušenosti a obnovit pracovní návyky během práce na zkoušku nebo v běžném pracovním poměru. Samostatnou pozornost si zaslouží synergický efekt, kterého bylo dosaženo v rámci realizace projektu: nejen, že podpořené osoby získaly možnost účastnit se vzdělávacích kurzů a najít cestu zpět na trh práce, kromě toho si osvojily dovednosti nutné při poskytování péče osobám blízkým. Díky projektu se tak podařilo zvýšit kvalitu péče poskytované blízkými osobami v domácnostech. Na druhé straně projekt nevede k udržitelnosti, neboť podpořené osoby se rekrutují z řad osob v předdůchodovém věku, a tak se efekt vzdělávání a rozvíjení pracovních návyků zúročuje jen po krátkou dobu (cca 2 3roky). Účastníci projektu jsou lépe orientovaní na trhu práce a díky získaným znalostem a dovednostem z jednotlivých vzdělávacích aktivit projektu a získané praxi, lze očekávat, že tyto osoby budou aktivně zapojeny na trhu práce či budou lépe řešit svou případnou nezaměstnanost. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Uvedený model dává do souvislosti hlavní charakteristiky projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 196

197 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Nezaměstnanost osob ohrožených sociálním vyloučením Rozpočet ,80 Kč Termín realizace od do Realizační tým (finanční a projektový manažer) Bilanční diagnostika, poradenství Rekvalifikační PC kurzy Externí odborná rekvalifikace 74 podpořených osob 8 pracovních míst Získání znalostí a dovedností Orientace na trhu práce Zvýšení zájmu o práci Předchozí zkušenosti realizátora Vytvoření pracovních míst 1 nově vytvořený produkt Praxe v obou Dodavatel bilanční diagnostiky SATIMA, s.r.o. Příprava metodiky Trychtýř 197

198

199 7. Oblast podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života 7.1 Výrazně úspěšné projekty Školka už není problém Název projektu Číslo projektu Školka už není problém CZ.1.04/3.4.04/ Výše rozpočtu (Kč);% dotace ,40 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webové stránky Projektový manažer Přehled terénního šetření Individuální rozhovor Dotazníkové šetření Moravskoslezský kraj Vítkovická nemocnice, a.s. Akciová společnost Zalužanského 1191/15, Ostrava - Vítkovice Ing. Petr Hýža; Ing. Petr Hýža, projektový manažer Bc. Simona Vyhnánková, ředitelka školky Dotazníkové šetření zaměřené na výsledky a dopady projektu nebylo realizováno, neboť projekt v době přípravy případové studie ještě probíhal. 199

200 Úvod Externí evaluace projektu s názvem Školka už není problém byla provedena před plánovaným ukončením projektu. Cílem této případové studie je tedy vyhodnocení dosavadních krátkodobých výsledků projektu. Pro sběr dat bylo využito metody desk-researcha individuálního hloubkového rozhovoru uskutečněného s projektovým manažerem Ing. Petrem Hýžou a ředitelkou školky Bc. Simonou Vyhnánkovou. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny adekvátními analytickými postupy 42 ; v poslední fázi zpracování případové studie byla provedena syntéza poznatků (kdy bylo připraveno zejména poučení z realizace založené na silných a slabých místech projektu) a byly sestaveny souhrnné závěry. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Školka už není problém probíhá od začátku roku 2011 po dobu 36 měsíců s plánovaným ukončením ve Vítkovické nemocnici, a.s. Projekt spočívá ve vytvoření a provozování podnikové školky v nemocnici, kterou navštěvují děti zaměstnanců. Cílovou skupinou jsou zaměstnanci Vítkovické nemocnice, a.s. (především ženy) vykonávající lékařská i nelékařská povolání. Podkladem pro přípravu projektu na vytvoření mateřské školky ve Vítkovické nemocnici byla analýza potřeb zaměstnanců s důrazem na možnosti sladění rodinného a pracovního života, ve které rodiče/zaměstnanci projevili zájem o umístění přibližně 70 dětí. Projektového cíle bylo dosaženo vybudováním (konec června roku 2011) a provozováním firemní školky s odpovídajícím zázemím dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb. Hlavním rysem provozované školky je flexibilní a rozšířená provozní doba o d pondělí do soboty, v době od 6.00 do hodin (obvyklá provozní doba školek je po pá od 7.00 do hodin). Kladně lze hodnotit variabilní nastavení docházky dítěte, a to jak v pracovní dny, tak také o sobotách a svátcích dle potřeb zaměstnanců a jejich pracovní doby. Tímto opatřením je totiž naplněn jeden z cílů projektu, a to umožnit sladění rodinného a pracovního života. V současné době jsou veškerá místa v mateřské školce obsazená, celková kapacita školky je tak zcela vyčerpána. Na umístění dítěte do mateřské školky ve Vítkovické nemocnici, a.s. existuje v současnosti pořadník. Objektivním ukazatelem úspěšnosti projektu je splnění zadaných cílů; ověření této skutečnosti bylo realizováno prostřednictvím zhodnocení stanovených monitorovacích indikátorů. Evaluátor vycházel z údajů z průběžné monitorovací zprávy ze dne Kvalitativní informace pocházející především z hloubkového rozhovoru byly zpracovány metodou obsahové analýzy; kvantitativní data byla vyhodnocena pomocí matematicko-statistických postupů (např. četnostní analýza). 200

201 Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Školka už není problém Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet podpořených osob celkem Zdroj: Monit7+ Počet podpořených organizací celkem Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Evaluátor hodnotil monitorovací indikátory ještě před plánovaným ukončením projektu. V tuto dobu byly hodnoty monitorovacích indikátorů Počet podpořených organizací celkem a Počet nově vytvořených/inovovaných produktů naplněny. Monitorovací indikátor Počet podpořených osob celkem dosahoval v době hodnocení projektu téměř 94 % plánované hodnoty, což je v souladu s pravidly poskytnuté podpory možné považovat za splnění indikátoru. Projekt lze tedy považovat již v tuto chvíli za úspěšný, neboť firemní škola byla vybudována, je v provozu a v provozu zůstane i nadále (realizátor k tomu činí příslušné kroky viz dále). V rámci projektu bylo podpořeno celkem 56 osob, přičemž všechny tyto osoby byly zaměstnanci Vítkovické nemocnice. Graf č. 5 znázorňuje nejvyšší dosažené vzdělání podpořených osob. Graf č. 1: Nejvyšší dosažené vzdělání podpořených osob 43% 7% 4% 46% základní (ISCED 1 a 2) střední (ISCED 3) nástavbové studium (ISCED 4) vysokoškolské (ISCED 5 a 6) l Zdroj: Vítkovická nemocnice, a.s. K dosažení stanovených cílů přispěla důkladná analýza potřeb zaměstnanců, která byla realizována v rámci přípravné fázi projektu a díky které byl potvrzen zájem cílové skupiny o službu hlídání dětí. Klíčové bylo tento zájem cílové skupiny následně udržet pomocí profesionálně a kvalitně nabízené služby hlídání dětí; zejména v prvních fázích bylo třeba položit důraz na vysokou kredibilitu služby (získat důvěru rodičů, že školka skutečně bude v krátkém čase otevřena). V neposlední řadě bylo klíčovým faktorem pro dosažení výsledků projektu zvládnutí adaptace vhodných prostor. 201

202 Výchozí situace a cíl projektu Vítkovická nemocnice, a.s. je všeobecnou nemocnicí s rozsáhlou lůžkovou i ambulantní složkou, poskytující komplexní péči především v oblasti Ostravy Vítkovic a Zábřehu. Nemocnice má 12 lůžkových oddělení a 25 ambulancí, zaměstnává 106 lékařů, 527 pracovníků středního a nižšího zdravotnického personálu a 69 zaměstnanců na dalších pozicích (celkem 702 pracovníků). Vedení Vítkovické nemocnice klade důraz na profesionalitu svých zaměstnanců a snaží se jim zajistit i podporu při slaďování jejich pracovního a rodinného života, aby měli zaměstnanci co nejvhodnější podmínky pro výkon své práce, protože se jedná o náročnou práci na směny, na které závisí lidské životy. Ve Vítkovické nemocnici nebyly před realizací tohoto projektu vytvořeny adekvátní podmínky pro reálný návrat zaměstnanců z mateřské či rodičovské dovolené tak, aby mohly tyto osoby pracovat na svých původních pracovištích (i ve směnném režimu). Problematičnost návratu je přitom dána výlučně provozním omezením spočívajícím v nutnosti umístit děti do zařízení (školky), které by reflektovalo rozšířenou provozní dobu rodičů korespondující s časnou ranní či pozdní odpolední směnou, resp. s režimem ukončování směn. Potřebnost projektu je patrná z nedostatku míst v mateřských školách, z provozní doby stávajících mateřských škol a rovněž z rozmístění současných mateřských škol (vysoká vzdálenost od místa bydliště i od místa pracoviště rodičů nemocnice). Pro zjištění potřebnosti a zájmu o vytvoření firemní mateřské školy bylo realizováno dotazníkové šetření, z jehož výsledků vyplynulo, že o využívání služeb firemní školky má zájem 57 rodičů ze 63 oslovených (oslovena byla relevantní část zaměstnanců). Potřebnost realizace projektu je dána také potřebou rychlého návratu rodičů zpět na svá pracoviště; nemocnice by se totiž musela jinak potýkat s problémem nedostatku odborných pracovníků, a to jak ve zdravotnických profesích (především lékařů), tak také nelékařských pracovníků (např. všeobecných sester, porodních asistentek, radiologických asistentů, fyzioterapeutů). Smyslem (cílem) projektu je odstranit hlavní bariéry bránící návratu zaměstnanců z mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnanců pečujících o své děti v předškolním věku a přispět tak ke sladění jejich rodinného a pracovního života. Hlavním záměrem projektu je tedy podpora sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců Vítkovické nemocnice prostřednictvím vytvoření a provozování firemní mateřské školky. Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení hlavního cíle a dílčích cílů projektu bylo navrženo celkem pět klíčových aktivit, které byly v rámci projektu realizovány: Organizační a technické zajištění projektu, Administrace a řízení projektu, Příprava a vybavení prostor pro MŠ, Zřízení a provozování MŠ Průběžné a závěrečné vyhodnocení projektu. 202

203 Z věcných klíčových aktivit (nikoli např. organizační a technické zajištění projektu) lze upozornit zejména na čtvrtou klíčovou aktivitu zřízení a samotné provozování mateřské školky. Výstupem této aktivity je fungující zařízení s dostatečným personálním zajištěním, poskytující profesionální a kvalitní péči o děti předškolního věku. O služby nově vzniklé školky je mezi zaměstnanci značný zájem, který převyšuje kapacitní možnosti (existuje dokonce pořadník); dle sdělení realizátora navíc rodiče v průběžných šetřeních opakovaně deklarují vysokou spokojenost s fungováním školky. Pozitivem projektu je rovněž realizace dvou seminářů (workshopů), na kterých byla řešena problematika rovných příležitostí slaďování rodinného a pracovního života. Seminářů se účastnili i pracovníci z jiných podniků a byly řešeny problémy a zkušenosti s provozováním firemních školek. Přínosem seminářů pro realizátora projektu byly příklady dobré praxe a efektivní získání znalostí potřebných pro zřízení a provozování firemní mateřské školky. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 203

204 Tabulka č. 2: Silná a slabá místa projektu Školka už není problém Silná místa projektu Flexibilita školky Zkušený personál (učitelé + dětské sestry) Nabídka služeb mateřské školky coby zaměstnaneckého benefitu (podpora loajality zaměstnanců). Nové nadstandardně vybavené prostory Konkretizace Možnost umístit dítě i během školního roku, možnost volby pobytu dítěte ve školce dle směn a délky úvazku rodiče; sobotní a prázdninový provoz školky. Individuální příprava předškolních dětí pro vstup do základního vzdělávání. - Umístění školky přímo v areálu nemocnice. Zařízení je přístupné dětem již od 2 let věku - Relativně snadná predikovatelnost potřeby (snadné plánování kapacity); důkladná analýza potřeb zaměstnanců. Slabá místa projektu Realizátor nepřipravoval projektovou žádost Nutnost založit samostatný právnický subjekt v rámci udržitelnosti a fakticky provést řadu činností znovu. - Konkretizace Slabou stránkou projektu je, že projektovou žádost připravoval jiný subjekt, než byl realizátor projektu, což si během realizace vynutilo celou řadu změn mj. byly nastaveny příliš vysoké hodnoty monitorovacích indikátorů. Realizátor hodnotí jako problematické to, že po skončení projektu bude v rámci naplnění podmínky udržitelnosti nutné založit samostatný právnický subjekt (s.r.o.). Monitorovací indikátory Problém je, že kvůli povinnosti naplnění plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů musely být některé děti (z jedné rodiny) odmítnuty. Přednost totiž musela být dána dětem z dalších rodin, tak aby bylo dosaženo vytyčeného počtu podpořených osob Zdroj: Vlastní zpracování Realizátor projektu považuje za významné sdílení zkušeností s ostatními žadateli o finanční podporu a ochotu předávat vlastní zkušenosti novým potencionálním žadatelům. Realizátor negativně hodnotí informační podporu ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (málo termínů, pomalé odezvy na dotazy) a navrhuje, aby budoucí realizátoři byli už u přípravy projektu. Realizátor projektu negativně hodnotí, že neexistuje možnost využít pokračující podpory. 204

205 Závěr Projekt Školka už není problém probíhá ve Vítkovické nemocnici, a.s. a spočívá ve vytvoření a provozování podnikové školky v nemocnici. Cílovou skupinou jsou zaměstnanci Vítkovické nemocnice, a.s. (především ženy) vykonávající lékařské a nelékařské zdravotnické povolání. V době hodnocení projektu byly hodnoty monitorovacích indikátorů Počet podpořených organizací celkem a Počet nově vytvořených/inovovaných produktů naplněny. Monitorovacího indikátor Počet podpořených osob celkem dosahoval v době hodnocení projektu téměř 94 % plánované hodnoty. Díky projektu bylo vytvořeno prostředí pro návrat zaměstnanců Vítkovické nemocnice, a. s. z mateřské či rodičovské dovolené zpět do zaměstnání a současně jednotlivé aktivity přispěly ke slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců nemocnice. Díky zřízení firemní mateřské školky bylo celkem 56 zaměstnancům Vítkovické nemocnice umožněno využívat služeb hlídání dětí. Vítkovická nemocnice získala projektem významný zaměstnavatelský benefit. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Uvedený model dává do souvislosti hlavní charakteristiky projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 205

206 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Rozpočet ,40 Kč Organizační a technické zajištění projektu Nedostatečná kapacita v mateřských školách Omezená pracovní doba stávajících zařízení Termín realizace od do Realizační tým (finanční a projektový manažer) Dodavatelé Administrace a řízení projektu Příprava a vybavení prostor pro MŠ Zařízení a provozování MŠ Průběžné a závěrečné hodnocení projektu 56 podpořených osob 1 podpořená organizace 1 nově vytvořený/inovovaný produkt Zajištění služby hlídání dětí Vytvoření prostředí pro návrat zaměstnanců z MD či RD do zaměstnání Slaďování rodinného a pracovního života 206

207 7.1.2 Univerzitní mateřská škola Qočna a hlídací koutek Koala Název projektu Univerzitní mateřská škola Qočna a hlídací koutek Koala Číslo projektu CZ.1.04/3.4.04/ Výše rozpočtu (Kč);% dotace ,00 Kč; 100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Oblast působnosti subjektu Adresa Webové stránky Koordinátor projektu Přehled terénního šetření Individuální rozhovor Dotazníkové šetření Zlínský kraj Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola náměstí Tomáše Garrigue Masaryka 5555, Zlín Ing. Rostislav Trávníček , Ing. Rostislav Trávníček Ano; využity výsledky šetření v cílové skupině provedené realizátorem. 207

208 Úvod Externí evaluace projektu s názvem Univerzitní mateřská škola Qočna a hlídací koutek Koala byla provedena před plánovaným ukončením projektu. Cílem této případové studie je tedy vyhodnocení dosavadních krátkodobých výsledků projektu a predikce možných dopadů. Pro sběr dat bylo využito metody desk-research a individuální hloubkový rozhovor s koordinátorem projektu, Ing. Rostislavem Trávníčkem; při zpracování případové studie byly využity i výsledky šetření provedeného realizátorem. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny adekvátními analytickými postupy 43 ; v poslední fázi zpracování případové studie byla provedena syntéza poznatků (kdy bylo připraveno zejména poučení z realizace založené na silných a slabých místech projektu) a byly sestaveny souhrnné závěry. Výsledky zhodnocení projektu Projekt Univerzitní mateřská škola Qočna a hlídací koutek Koala je realizován v termínu od do ve Zlínském kraji, konkrétně ve městě Zlíně, kde byl identifikován nedostatek míst v mateřských školách. Evaluátor při hodnocení monitorovacích indikátorů vycházel z údajů z poslední datované monitorovací zprávy, protože v době hodnocení nebyl projekt ještě ukončen. Cílovou skupinou jsou zaměstnanci a studenti Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně s dětmi ve věkových kategoriích od 3 do 6 let a do 3 let. UTB se rozhodla pro zřízení vlastní firemní školky z důvodu nedostatku míst v mateřských školách ve zlínském regionu. Zřízením Univerzitní mateřské školy (UMŠ) a hlídacího koutku (HK)realizátor projektu zaměstnancům a studentům pomáhá v oblasti slaďování rodinného a pracovního (studentského) života; UMŠ a HK totiž umožňují zaměstnancům brzký návrat z rodičovské dovolené a studentům umožňuje pokračovat ve studiu i v případě založení rodiny. Relevance tohoto záměru se potvrdila v přípravné fázi projektu, kdy zaměstnanci a studenti oslovení prostřednictvím dotazníkového šetření potvrdili, že by jim služba hlídání dětí pomohla: z výsledků šetření je patrná užitečnost školky pro devět z deseti zaměstnanců a pro sedm z deseti studentů. Původně bylo zamýšleno vybudování jen UMŠ, z výzkumného šetření však vyplynul zájem zaměstnanců i studentů o zabezpečení i dětí mladších tří let. Toto přizpůsobení obsahu projektu reálné potřebě cílové skupiny je jeho zřejmým pozitivem. 43 Kvalitativní informace pocházející především z hloubkového rozhovoru byly zpracovány metodou obsahové analýzy; kvantitativní data byla vyhodnocena pomocí matematicko-statistických postupů (např. četnostní analýza). 208

209 Graf č. 1: Potřebnost HK na UTB ve Zlíně Přivítali byste možnost dávat své dítě do školky nebo do hlídacího koutku UTB ve Zlíně % 98 % ano ne 20 0 zaměstnanci 0 2 studenti Zdroj: Vlastní zpracování Pozitivem projektu je umístění UMŠ a HK přímo v areálu Univerzity. Objekt je situován na vhodném místě, v dostupné vzdálenosti od většiny univerzitních pracovišť (od rektorátu, studentských kolejí a většiny fakult), a přitom mimo rušnou část města. Díky projektu bylo doposud podpořeno 105 osob (stav k ). V monitorovací zprávě o realizaci projektu ze dne je v monitorovacím indikátoru Počet podpořených osob celkem zahrnut indikátor Počet podpořených osob neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni), jenž dosahoval hodnoty 52 osob (stav k ). Lze tedy říci, že projektem bylo do podpořeno 53 zaměstnanců a 52 studentů UTB.V projektu byly provedeny podstatné změny, které se týkají ostatních monitorovacích indikátorů: indikátor Počet úspěšných absolventů kurzů celkem byl zrušen a hodnota Počet podpořených osob celkem byla nově stanovena na 160 podpořených osob. Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu UMŠ Qočna Kód Indikátor Plánovaná hodnota Dosažená hodnota* Počet podpořených osob celkem 250/160** Počet podpořených organizací Zdroj: Monit7+ Počet úspěšných absolventů kurzů celkem Počet nově vytvořených/inovovaných produktů * Stav monitorovacích indikátorů k ** Uvedena je jak původní hodnota (před lomítkem), tak také nově schválená hodnota (za lomítkem) 209

210 Monitorovací indikátor Počet podpořených osob celkem dosáhl v době přípravy případové studie 66 % plánované hodnoty (pokud hodnotíme změněný plán). Dle sdělení realizátora bude indikátor do konce realizace projektu naplněn. Hodnota indikátoru Počet podpořených organizací byla k jedna podpořená organizace (UTB) a tento indikátor je tedy již splněn; současně je již nyní naplněna plánovaná hodnota indikátoru Počet nově vytvořených/inovovaných produktů UMŠ a HK (plán = 2 produkty, skutečnost = 2 produkty). Realizátor uskutečnil během ledna/února roku 2012 šetření mezi rodiči dětí navštěvujících UMŠ; celkem bylo získáno 17 vyplněných dotazníků, ze kterých je patrné, že rodiče potvrzují vysokou spokojenost svých dětí s navštěvováním UMŠ. Graf č. 2: Spokojenost dítěte v UMŠ Jak hodnotíte spokojenost Vašeho dítěte v UMŠ? % 29 % výborně velmi dobře dobře dostatečně nedostatečně nehodnoceno Zdroj: Vlastní zpracování Klíčovým faktorem pro dosažení výsledků projektu je vlastní provoz UMŠ a HK včetně profesionálního přístupu personálu k dětem. Z výsledků šetření vyplynulo, že 94 % rodičů hodnotí chování a přístup učitelek v UMŠ jako výborné. Pro úspěšné ukončení a splnění všech plánovaných cílů projektu má v současné době velký význam kvalitní příprava zápisu a zápis mateřské školy do rejstříku škol. Tento faktor je považován za klíčový z hlediska udržitelnosti projektu. Výchozí situace a cíl projektu Oblast předškolního vzdělávání je ovlivněna nárůstem počtu narozených dětí v nedávné minulosti, přičemž tato tendence bude pokračovat až do roku 2013, kdy by mělo být dosaženo maximálního počtu dětí v mateřských školách. V roce 2013 bude mateřské školy v ČR navštěvovat cca 360 tis. dětí, což je o 60 tis. dětí více než v roce Kapacitní nároky na nová místa v mateřských školách přitom nejsou v rámci ČR rozprostřeny rovnoměrně; ve Zlínském kraji existuje 330 mateřských škol, které navštěvuje dětí (stav z roku 2012/2013). 44 MŠMT, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR

211 Potřebnost projektu vychází z nedostatku míst pro děti v mateřských školách ve Zlínském kraji, z potřeby UTB pomoci svým zaměstnancům a studentům prostřednictvím slaďování rodinných a pracovních/studijních rolí rodičů s malými dětmi a z potřeby umožnění dřívějšího návratu z rodičovské dovolené pro zaměstnance a pro studenty. Ve výzkumném šetření realizátora projektu, uskutečněném na podzim roku 2009, se vyjadřovali zaměstnanci a studenti UTB ve Zlíně k možnosti zřízení firemní mateřské školy a hlídacího koutku. Ve prospěch UMŠ pro děti od 3 do 6 let se vyjádřilo 98% respondentů z řad zaměstnanců a 89% dotázaných studentů a pro zřízení HK pro děti do 3 let byli všichni dotázaní zaměstnanci a 98 % studentů. Celkem dotazník pro doložení potřebnosti projektu vyplnilo osob (z toho 631 zaměstnanců a 7854 studentů). Graf č. 3: Potřebnost UMŠ na UTB ve Zlíně Myslíte si, že je dobré, aby na UTB ve Zlíně vznikla univerzitní mateřská škola (pro děti 3 6 let) a hlídací koutek pro děti (ve věku do 3 let) zaměstnanců a studentů? % 2 % zaměstnanci 89 % studenti 11 % ano ne Zdroj: Vlastní zpracování Hlavním cílem projektu bylo provozování univerzitní mateřské školy Qočna pro děti ve věku od 3 do 6 let a hlídacího koutku Koala pro děti do 3 let věku. Dílčí cíle projektu byly: 211

212 Tabulka č. 2: Dílčí cíle projektu UMŠ Qočna Dílčí cíl Splněn Termín zařízení prostor nábytkem a dalším provozním vybavením zajištění výběrového řízení a výběr personálu zajištění služeb pro UMŠ a HK (praní a žehlení prádla) přihlašování, výběr a zápis dětí do UMŠ a HK a příprava plného provozu ano ano ano ano listopad/prosinec 2010 leden/únor 2011 listopad/prosinec 2010 leden/únor 2011 listopad/prosinec 2010 leden/únor 2011 listopad/prosinec 2010 leden/únor 2011 zabezpečení provozu UMŠ a HK ve všední dny od 7 do 17 hodin vytvoření podkladů a podání žádosti o zápis UMŠ do rejstříku škol ano - běží březen 2011 říjen 2013 ne - běží březen 2011 říjen 2013 Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací od příjemce Klíčové aktivity pro dosažení výsledku K dosažení hlavního cíle a dílčích cílů projektu byly navrženy celkem čtyři klíčové aktivity: Řízení projektu, Zabezpečení vybavení UMŠ a HK, Provozování služby péče o děti v UMŠ a HK, Příprava zápisu a zápis UMŠ do rejstříku škol. Z věcných klíčových aktivit (nikoli administrativních, jako např. řízení projektu) lze upozornit zejména na četné akce pořádané pro děti např. tenisový kurz, různě zaměřené kroužky (folklórní, hrátky s angličtinou, keramika, bruslení, lyžování atd.), exkurze do Hvězdárny Zlín, návštěva krajské knihovny F. Bartoše Zlín či výlety. Výsledkem této aktivity je na jedné straně socializace a vzdělávání dětí a na druhé straně výrazná pomoc rodičům s péčí o dítě. Pozitivem projektu je čtvrtá klíčová aktivita projektu směřující k efektivnímu chodu a rozvíjení aktivit UMŠ a HK a hlavně k zápisu UMŠ do rejstříku škol podle školského zákona č. 561/2004 Sb. Realizátor projektu plánuje zápis UMŠ do rejstříku škol na poslední měsíce realizace projektu. Tato skutečnost je předpokladem udržitelnosti projektu po ukončení financování z prostředků ESF. V případě úspěšného zápisu UMŠ do rejstříku škol bude UMŠ schopna svého samostatného chodu a financování. Poučení z realizace silná a slabá místa projektu Silná a slabá místa realizace projektu jsou shrnuta v následující tabulce: 212

213 Tabulka č.3: Silná a slabá místa projektu UMŠ Qočna Silná místa projektu Dotazníkové šetření mezi zaměstnanci a studenty, které proběhlo před realizací samotného projektu Návaznost projektu na výuku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně Umístění školky a koutku v prostorách univerzitního objektu Slabá místa projektu Nevhodné nastavení monitorovacích indikátorů Vysoká administrativní náročnost spojená s realizací projektu Omezená kapacita UMŠ Konkretizace Projekt nabídkou hlídání dětí reagoval na akutní potřebu cílové skupiny. Studenti v rámci provozu UMŠ a HK mohou získat odbornou praxi a na druhé straně UMŠ A HK mají k dispozici kvalitní personál. Díky vhodné lokalitě UMŠ a HK v areálu UTB projekt umožňuje cílové skupině efektivněji využívat čas. Konkretizace Z hloubkového rozhovoru vyplynulo, že příprava projektové žádosti byla provedena jiným týmem, než který tento projekt následně skutečně realizoval. Pravděpodobně důsledkem toho byly nevhodně nastaveny monitorovací indikátory, což vyžadovalo změny v obsahu monitorovacího indikátoru Počet podpořených osob celkem (viz výše). Problémem systémové povahy, který negativně ovlivňuje kapacitu pracovníků realizačního týmu a narušuje jejich koncentraci na realizaci jednotlivých klíčových aktivit projektu, je vysoká administrativní náročnost spojená s realizací projektu. Vzhledem k neustálému nárůstu počtu dětí lze za slabou stránku projektu považovat kapacitu UMŠ. UMŠ provozuje výchovně vzdělávací proces v jedné smíšené třídě, která má maximální kapacitu 24 dětí. V současné době je kapacita zcela naplněna a existuje pořadník. Zdroj: Vlastní zpracování Realizátor projektu považuje v rámci projektů za problematickou samotnou roli projektového manažera. Projektový manažer nemůže mít v rámci OP LZZ vyšší než 100 % úvazek a není možné projektem navázat na další (podat žádost o finanční podporu z OP LZZ před ukončením projektu financovaného z OP LZZ). 213

214 Závěr UMŠ byla otevřena dne a v současné době je stále v provozu. Cílová skupina je se službou hlídání dětí obecně velmi spokojena. Projektem byla vytvořena místa pro děti cílové skupiny, což přispělo ke slaďování rodinného a pracovního/studentského života a byla navíc umožněna odborná praxe studentům UTB. Zaměstnanci a studenti UTB ve Zlíně získali možnost využívat služby hlídání dětí, což přispělo ke slaďování jejich pracovního (studentského) a rodinného života, tím, že v areálu Univerzity vznikla UMŠ Qočna a HK Koala. Současně zřízení těchto zařízení přispělo k odborné přípravě studentů Univerzity, protože zde vznikla možnost absolvování odborné praxe v rámci studia. Existence UMŠ Qočna a HK Koala přispěla k navýšení kapacity mateřských škol ve Zlínském kraji. Teorie změny Logika, účel a klíčové faktory projektu jsou vizualizovány prostřednictvím teorie změny. Uvedený model dává do souvislosti hlavní charakteristiky projektu od výchozí situace, na kterou intervence reagovala, přes jednotlivé aktivity až po očekávané dlouhodobé výsledky. 214

215 Výchozí situace Vstupy Aktivity Výstupy Krátkodobé výsledky Dlouhodobé výsledky Rozpočet ,00 Kč Řízení projektu Nedostatek míst pro děti v mateřských školách ve Zlínském kraji Termín realizace od do Realizační tým (finanční a projektový manažer) Zabezpečení vybavení UMŠ a HK Provozování služby o děti v UMŠ a HK 105 podpořených osob 1 podpořená organizace Možnost umístění dítěte v UMŠ Sladění pracovního (studentského) a rodinného života zaměstnanců a studentů UTB Výsledky dotazníkového šetření Příprava zápisu a zápis do UMŠ a HK 2 nově vytvořené produkty Praxe pro studenty UTB 215

216 7.1.3 Firemní školka LINET Název projektu Číslo projektu Firemní školka LINET CZ.1.04/3.4.04/ Výše rozpočtu (Kč); % dotace ,40Kč,100 % Termín realizace projektu Územní dopady projektu Název subjektu Středočeský kraj L I N E T spol. s r.o. Oblast působnosti subjektu Adresa Webová adresa Projektový manažer Želevčice 5, Slaný Vladimíra Michnová Přehled terénního šetření Individuální rozhovory Dotazníkové šetření u cílové skupiny , Vladimíra Michnová, Petra Michálková, Jana Řeháková nebylo realizováno, jelikož zástupci firmy Linet provedly vlastní průzkum u cílové skupiny a výsledky byly předány zpracovateli 216

217 Úvod Externí evaluace projektu Firemní školka LINET proběhla necelé dva roky po ukončení projektu. Smyslem bylo vyhodnotit zejména dosavadní výsledky, které projekt přinesl a také zkušenosti realizačního týmu se samotnou realizací. Pro sběr dat bylo využito desk-research a strukturovaného rozhovoru se zástupci realizátora projektu. Při evaluaci bylo využito výsledků interního dotazníkového průzkumu, který mezi cílovou skupinou realizoval příjemce po ukončení projektu. Celkové zhodnocení projektu Projekt Firemní školka LINET, který probíhal po dobu 24 měsíců ve Středočeském kraji v rámci oblasti podpory 3.4 OP LZZ, pomohl zaměstnancům firmy Linet spol. s r.o. sladit osobní a pracovní život zřízením mateřské školky přímo v místě výkonu zaměstnání. Dle informací z řízených rozhovorů i ze zpětné vazby od cílové skupiny přispělo založení školky ke stabilizaci zaměstnanců, omezení fluktuace zaměstnanců i nespokojenosti a zlepšení zaměstnaneckých vztahů. Celkově došlo ke zkrácení průměrné doby, kterou stráví rodiče na rodičovské dovolené a k rychlejšímu návratu do pracovního procesu. Míra naplnění monitorovacích indikátorů Tabulka č. 1: Vybrané monitorovací indikátory projektu Firemní školka LINET Kód Indikátor Plán Skutečnost Počet podpořených osob - celkem Počet podpořených osob - klienti služeb Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem Počet podpořených organizací - celkem Počet nově vytvořených / inovovaných produktů Zdroj: Monit7+ Inovaci projektu lze vidět v několika faktorech. Především se jedná o firemní školku, která nabízí služby tzv. na míru vlastním zaměstnancům. V tomto smyslu lze upozornit zejména na provozní dobu. Zejména letní provoz školky více odpovídá potřebám zaměstnanců, kteří mají jen omezený počet dní dovolené, jež se většinou neslučuje s letním provozem jiných předškolních zařízení. V neposlední řadě přispěla školka k dřívějšímu návratu na pracoviště, případně také k vyřešení situace u flexibilních forem práce (zkrácené pracovní úvazky apod.) 217

218 Z řízeného rozhovoru s představitelem realizátora, ale i z desk-research analýzy poptávky vyplývá, že se jednalo o velmi potřebnou intervenci, která pomohla řešit dlouhodobý problém. Značný přínos lze doložit i ze zpětné vazby zástupců cílových skupin. V této případové studii nebyl proveden vlastní průzkum zpětné vazby jako u jiných případových studií, protože firma LINET si zpracovává vlastní interní šetření spokojenosti u rodičů, přičemž se jedná o podobně zaměřené otázky jako u jiných případových studií. Zástupci LINET poskytli zpracovateli dotazníkový průzkum, který probíhal v únoru 2010, tedy po prvním ukončeném čtvrtletí provozu mateřské školy, kdy byla zatím otevřena jen jedna třída celkovou kapacitou 21 dětí. Průzkumu se účastnilo celkem 21 rodičů tedy 100% rodičů (dětí). Z výsledků je patrné, že jednoznačně pozitivně je hodnocen přístup učitelek k dětem, program školky, možnost využití kroužků a provozní doba. Naopak jako slabší stránky jsou zmiňovány nejčastěji aspekty spojené s okolním prostředím školky tj. málo zeleně okolo školy, nedostatek možností na procházky v Želevčicích, problematické parkování ve frekventované hodiny aj. Komplikovaná je také dostupnost pro lidi, kteří dojíždí veřejnou dopravou. Návrhy a doporučení rodičů pro úpravy a změny se týkají zejména procesních záležitostí školky a část z nich již byla i reflektována (připomínky se dotýkaly zejména systému objednávání jídla, delšího pobytu venku, výuky angličtiny apod.) Graf č. 1: Hodnocení spokojenosti rodičů s vybranými aspekty ve firemní školce Hodnocení proběhlo na stupnici 1 5, kdy 1 znamená zásadní nespokojenost a 5 reprezentuje Jak jste spokojeni s spokojenost rodičů s nabízenými službami ve školce 5 nejvíce, 1 - nejméně s působením učitelek: s péčí o své dítě: s jídelníčkem s programem školy Zdroj: LINET (2010): Hodnocení rodičů mateřské školy LINET na základě dotazníkového průzkumu 218

219 Graf č. 2: Hodnocení spokojenosti rodičů Do jaké míry bude Vaše dítě pozitivně ovlivněno navštěvováním firemní školky? Možná Ano Ne Asi Něco ano, něco ne Zdroj: LINET (2010): Hodnocení rodičů mateřské školy LINET na základě dotazníkového průzkumu Evaluátor považuje projekt za úspěšný z toho pohledu, že se podařilo vytvořit firemní školku dle prvotního plánu, ale především také proto, že projekt této první firemní školky v Česku přispěl k inspiraci a rozšíření tohoto konceptu do dalších regionů a firem. Zástupci firmy LINET se osobně podíleli konzultacemi a přenosem svých zkušeností na přípravě minimálně dvou dalších (dnes již fungujících) firemních školek u jiných firem a institucí. Výslovně se jedná např. o nemocnici ve Vítkovicích nebo v Ústí nad Labem. Lze tedy doložit, že tento projekt měl charakter přenosu best practice. Výchozí situace a cíl projektu Návrh projektu reagoval na specifickou potřebu zaměstnanců firmy LINET, která zaměstnává cca 500 zaměstnanců a dlouhodobě se jedná o rostoucí firmu. Celá myšlenka projektu se začala rozvíjet v roce Jak ze strany zaměstnanců, tak i ze strany vedení společnosti byla poptávka po řešení slaďování rodinného a pracovního života pracovníků, kde vhodným nástrojem bylo otevření firemní školky. Variant pro řešení nastalé situace bylo několik. Zástupci firmy komunikovali se státními školkami v okolí i s městem. Vyjednávání bylo složité a především se vždy bránila nějaká kritéria v dohodě (např. provozní doba, věk dětí apod.). Žadatel provedl důslednou analýzu poptávky potenciální cílové skupiny i nabídky možných příležitostí pro umístění dětí zaměstnanců v okolí firmy. Výsledky prokázaly, že kapacita okolních školek byla zcela naplněná a především demografická situace nejen ve Středočeském kraji naznačuje dlouhodobější převis poptávky nad nabídkou kapacit předškolních zařízení. Navíc bylo zjištěno, že většina státních či soukromých školek má otevírací dobu, která by nebyla slučitelná s celou řadou pozic ve firmě LINET. Navíc žádná školka nenabízí možnost umístění dětí od 2 let. Analýza poptávky navíc prokázala, že 82 % zaměstnanců upřednostňuje vznik firemní školky před ostatními možnostmi podpory péče o dítě, dále se prokázalo, že 48 % zaměstnanců mělo problém 219