TROPICKÝ DEŠTNÝ LES JAKO TÉMA ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PRIMÁRNÍ PEDAGOGIKY TROPICKÝ DEŠTNÝ LES JAKO TÉMA ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Závěrečná práce CŽV Brno 2017 Vedoucí diplomové práce: doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. Autorka: Mgr. Anna Lysáčková

2 Anotace Závěrečná práce začleňuje učivo o tropickém deštném lese do kurikula základního vzdělávání, zejména do průřezového tématu environmentální výchova. Praktická část obsahuje didaktický manuál, který obsahuje analýzu učiva vztahujícího se k tomuto tématu ve vybraných učebnicích. Uvádí možnosti výuky tématu na 1. stupni základních škol a obsahuje návrh tematické výuky o tropickém deštném lese v 5. ročníku základní školy. V příloze jsou uvedeny odborné informace o tropickém deštném lese. Klíčová slova: tropický deštný les, environmentální výchova, tematická výuka, biodiverzita Abstract The final thesis integrates the study of the tropical rainforest into the curriculum of primary education, especially the transversal theme of environmental education. The practical part contains a didactical manual which contains an analysis of the subject related to this topic in selected textbooks. It presents the possibilities of teaching the subject at the first level of elementary schools and includes a proposal for thematic lessons on the tropical rainforest in the 5th year of elementary school. Professional information on the tropical rainforest is given in the attachment. Key words: tropical rainforest, environmental education, thematic education, biodiversity

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne Lysáčková Anna

4 Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala své vedoucí závěrečné práce, paní doc. PaedDr. Haně Horké, CSc. za odborné vedení, poskytnutý čas, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při řešení dané problematiky.

5 Obsah Úvod... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST Tropický deštný les jako aktuální téma školního vzdělávání Učivo o tropickém deštném lese v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání Zastoupení tématu tropický deštný les ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Téma tropický deštný les v průřezových tématech Tropický deštný les jako téma environmentální výchovy Environmentální výchova v kurikulu základního vzdělávání Tematické okruhy průřezového tématu environmentální výchovy Očekávané výstupy průřezového tématu environmentální výchovy II. PRAKTICKÁ ČÁST Didaktický manuál Empirická část - tropický deštný les v učivu na 1. stupni základních škol Aplikační část - návrh tematické výuky tropický deštný les Závěr Použitá literatura Seznam příloh... 51

6 Úvod Jelikož jsem vystudovala biologii a zeměpis, tak velice ráda sděluji dětem různé informace a zajímavosti z těchto oborů. Není tomu dlouho, co v médiích proletěla informace, jak kvůli palmovému oleji, který je užíván v mnoha dnešních potravinách, umírají orangutani na daleké Sumatře a Borneu. Děti donesly různé sušenky, sladkosti a další potraviny a hledali jsme v informacích o složení výrobku, zda je tam obsažen palmový olej. Byly velmi překvapené, jak velké množství přinesených výroků tento olej obsahovalo. S dětmi jsem se podívala na vybranou část dokumentárního filmu Zelená poušť od autorů od Michala Gálika a Jakuba Kvapila, aby se s touto problematikou seznámili i obrazem a viděli celou tuto smutnou skutečnost. Na konci hodiny se mě jeden žák zeptal, proč se vlastně tímto vůbec zaobíráme, vždyť tropické deštné lesy (Sumatra a Borneo) leží na opačném konci světa. Souhlasil s tím, že je to smutné, ale že on, jako jednotlivec, nebo i my všichni ve třídě s tím přece stejně nic nezmůžeme. A tak jsem viděla opravdu, že je velmi důležité v dnešní době naučit děti dívat se kolem sebe, vidět souvislosti a učit děti zodpovědnosti nejen za to malé území, na kterém žijeme, ale také si uvědomovat, jak to, co činí každý z nás, může ovlivňovat celou planetu, i třeba život orangutanů v Indonésii. Vždyť stále platí, že moře se skládá z kapek vody. Je opravdu nutné děti už od první třídy učit, že i my jsme jednou z kapek, co tvoří toto moře a i našim chováním se můžeme buď podílet na devastaci Země, nebo můžeme být ti, co se budou s důslednou pečlivostí o ni starat. Pokud dětem vše vysvětlíme, podáme jim dostatek informací a ukážeme jim také osobním příkladem, jak se chovat k přírodě, jak se chovat zodpovědně a ohleduplně nejen k sobě a druhým, ale i například k tropickému deštnému lesu ležícímu daleko od nás, pak jim předáme i jednu z nejcennějších hodnot v životě. Hlavním cílem této práce je vytvořit didaktický manuál o tropickém deštném lese pro učitele 1. stupně základních škol. Spočívá v analýze učebnic a nalezení učiva vztahujícího se k tématu tropický deštný les. Zabývá se možností výuky tématu v učivu přírodovědy a prvouky v jednotlivých ročnících na prvním stupni základní školy a ukazuje, jak je možné toto téma vyučovat v 5. ročníku základní školy. Příloha obsahuje textovou oporu jako základní zdroj informací o tropických deštných lesích. Celá práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se první kapitola zamýšlí nad aktuálností tématu tropický deštný les ve školním vzdělávání. Druhá kapitola zařazuje téma tropického deštného lesa do Rámcového vzdělávacího programu pro základní 6

7 vzdělávání, do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a do průřezových témat. Třetí kapitola se zaobírá environmentální výchovou jako jedním z průřezových témat, jejíž součástí je téma tropického deštného lesa. Praktická část obsahuje didaktický manuál, který mapuje možnosti využití tohoto tématu v učivu prvouky a přírodovědy s možnými postupy a pomůckami. Také obsahuje návrh tematické výuky o tropickém deštném lese v 5. ročníku základní školy. Přílohy jsou komplexním souborem odborných informací o tropickém deštném lese pro učitele. I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Tropický deštný les jako aktuální téma školního vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) předkládá, že se v žácích mají utvářet a rozvíjet klíčové kompetence a má se dětem poskytnout dobrý základ všeobecného vzdělání, které se zejména dotýká v nižších ročnících nejbližšího okolí. Jedním z cílů základního vzdělávání je i to, že žáci si mají osvojit citlivé chování k přírodě, pozitivní vztah k lidem, prostředí i přírodě. Mají se naučit i zodpovědnosti za své chování. A toto se dotýká i problematiky tropických deštných lesů. Žáci se nejdříve učí o životním prostředí svého bydliště. Vnímají, jak činnost člověka ovlivňuje přírodu, i to jak oni sami se mohou podílet na ochraně nebo ničení jejich přírody, tedy tam, kde bydlí. Postupně se uvádí i do toho, že našim špatným a sobeckým chováním mohou také trpět lidé, rostliny i živočichové na opačném konci Země. Tedy tím, že zde žijeme bezohledným, konzumním způsobem života, tak se kácí tropické deštné lesy, aby se místo nich pěstovala ve velkém palma olejná, kterou si zde kupujeme jako jednou ze složek sušenek, brambůrků, pracích prášků, mýdel, krémů a dalších výrobků. Díky nám tedy umírá a vymírá řada živočichů a rostlin. Ale každý z nás, tedy i žáci to mohou ovlivnit. Opravdu velmi důležité je vést žáky k vnímání vlastní odpovědnosti za své činy, za svět. Téma tropických deštných lesů je přímo jedním environmentálním problémem. Environmentálními problémy, chápaní základních ekologických souvislostí, životním prostředím, ochranou a podporou zdraví a i trvale udržitelným rozvoje společnosti se zabývají 7

8 i přímo jedny z rozvíjených kompetencí v RVP a to občanské kompetence. Také samotné téma environmentální výchova je i jedním z šesti průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu. Aktuálnost tématu je tedy zcela nesporná. Objevují se opravdu alarmující čísla různých mezinárodních studií o vykáceném množství pralesa v posledních několika desítkách let. Bohužel tato čísla neustále narůstají každým rokem a je otázka, zda se podaří zachránit a pro další generace uchovat diverzitu tropických deštných pralesů a zda další generace budou mít vůbec možnost tropické deštné lesy ještě někde shlédnout. Je důležité dětem předat informace, proč je pro život tropický deštný les (dále jen TDL) tak důležitý, ale také zdůraznit hlavní důsledky odlesňování a samotný fakt, proč se TDL kácí. Nezbytné je vštípit jim i to, že oni sami jsou za jejich ochranu zodpovědní a ukázat jim, jak je i takto na dálku mohou chránit. Tropický deštný les bývá nazýván plícemi světa tvoří velké množství kyslíku. Také se jim říká zelená lékárna žije v nich nejvíce živočišných a rostlinných druhů, z nichž je velké množství neprozkoumáno, a mohou se tam nacházet takové druhy, ze kterých se například mohou v budoucnu získat léky na různé i dnes pro člověka nevyléčitelné nemoci. Podle národního ústavu v boji proti rakovině v USA (National cancer Institute) se nachází v TDL několik rostlin, které by se mohly stát těmi hvězdami v léčbě rakoviny nebo i AIDS. Z celkového počtu druhů kvetoucích rostlin bylo prozkoumáno do dnešní doby pouze druhů. Asi ¼ léků je rostlinného původu. Je tedy více než jisté, že již celou řadu z nich ani vědci prozkoumat nestačí, protože mnoho druhů nenávratně mizí (Grim, 2006). Odlesňování velkých ploch má také za následek změnu klimatických podmínek ostatních kontinentů. Změny působí někde sucha, jinde naopak větší množství srážek. Pokud dojde k vymizení jednoho druh v TDL, tak se naruší rovnováhu celého ekosystému. Pokud vymizí více druhů, ekosystém se zhroutí. Odlesňování způsobuje velkou erozi a odnos půdy. Lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku. Jejich ničením se uhlík dostává do atmosféry a tím se zvyšuje jeho hladina, ale zvyšuje se i skleníkový efekt. Zaniká přirozené prostředí a domov mnohým domorodým kmenům žijících v této oblasti. Nejvíce se na ničení tropických deštných lesů podílí dřevařské společnosti, které zde těží dřevo a dále ho zpracovávají. Les se i vypaluje pro získávání zemědělské půdy. Půda je zde však velmi chudá na živiny. Tedy je málo úrodná a zemědělské plodiny (např. palma olejná) 8

9 zde plodí pouze několik let, pak je nutné pole opustit a posunout se o kus dál (vykácet další část lesa). V některých oblastech lesy ustupují těžbě nerostných surovin. 2. Učivo o tropickém deštném lese v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program je novou strategií ve vzdělávání, je zaměřen zejména na rozvoj klíčových kompetencí, které jsou úzce spjaty s obsahem vzdělávaní. Klade se v něm důraz, aby získané vědomosti a dovednosti měly uplatnění v praktickém životě. Jeho součástí jsou také formulované očekávané úrovně vzdělání, které jsou stanoveny pro všechny jednotlivé etapy vzdělávání. Neopomíná ani důležitost profesní odpovědnosti učitelů za výsledky vzdělávání a pedagogickou autonomii škol (RVP ZV, 2015). Vzdělávací obsah reaguje na aktuální problémy současného světa, k nimž nepochybně patří i téma TDL. 2.1 Zastoupení tématu tropický deštný les ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Učivo o tropickém deštném lese spadá v Rámcovém vzdělávacím programu do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je pouze jedinou vzdělávací oblastí v RVP ZV, která byla vytvořena pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Zabývá se člověkem, rodinou, společností, vlastí, kulturou, technikou, zdravím, přírodou i dalšími tématy. Zaměřuje se na různé oblasti z pohledu současnosti i minulosti a směřuje k rozvoji dovedností pro praktický život (RVP ZV, 2015). Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět je zaměřeno na rozvoj dovedností, poznatků, zkušeností, které žáci získali ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci pozorují a pojmenovávají jevy a děje. Uvědomují si a nalézají jejich vzájemné vztahy a souvislosti, které jim pak vytváří ucelený prvotní obraz světa. Začínají vnímat a poznávat sami sebe i své bezprostřední okolí a postupně se seznamují s osobami, které jsou více vzdáleny místně i 9

10 časově a chápou stále složitější jevy a děje. Učí se pozorovat a vnímat vztahy mezi lidmi, krásu lidských výtvorů a přírodních jevů. Nejdříve na základě poznávaní sebe sama a svých potřeb dochází žáci k porozumění světu kolem sebe. Následně pak začnou vnímat vztahy ve společnosti, které jsou výsledkem minulosti a stávají se východiskem do budoucnosti. Celá tato vzdělávací oblast směřuje k tomu, aby žáci byli schopni vyjadřovat své poznatky, myšlenky a zároveň adekvátně reagovat na myšlenky a názory ostatních. Aby vzdělávání v této oblasti bylo úspěšné, je nezbytné vycházet z osobního prožitku žáků. Tento prožitek se utváří na konkrétních nebo modelových situacích, při kterých dochází k osvojování určitých dovedností, způsobů chování a rozhodování. Nezbytný je však i osobní příklad učitelů. Velkou pomocí je také propojování této oblasti s reálným životem žáků i zvládání jejich nových rolí, včetně hledání a nalézání jejich postavení mezi vrstevníky, ale také i upevňování si pracovních návyků. Tato vzdělávací oblast připravuje dobré základy pro již konkrétněji zaměřenou výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví. Je členěna do pěti tematických okruhů. Vzájemným propojováním tematických okruhů je pak možné tvořit ve Školním vzdělávacím programu různé varianty vyučovacích předmětů a jejich obsahu (RVP ZV, 2015). Téma problematiky tropických deštných lesů lze zahrnout do těchto tematických okruhů: Místo, kde žijeme Žáci učí na základě poznávání svého nejbližšího okolí vidět a chápat svět v širších souvislostech. Jsou pak schopni sdělit své osobní zkušenosti, zážitky a zajímavé informace z jejich vlastních cest. Pozorují a srovnávají také způsob života a přírodu v naší republice a v cizích zemích (RVP ZV, 2015). Nejdříve jsou žáci seznamování s nejbližší okolní krajinou, místní oblastí a regionem. Zaměřují se na zemský povrch a jeho tvar, vodstvo, půdy, rostliny a živočichy, ale i na to, jaký vliv na krajinu má člověk a jaký vliv má krajina na život člověka, v neposlední řadě i životním prostředím. Poté, co žáci znají místní krajinu, tak jsou seznamovány s Evropou a ostatními kontinenty. Zde je již možné žáky začít seznamovat s existencí různých přírodních krajin (biomů), tedy i s tropickým deštným lesem a jeho důležitostí pro život člověka (RVP ZV, 2015). 10

11 Lidé kolem nás Okruh seznamuje žáky mimo jiné i s problémy, které trápí společnost, ale i celý svět, tedy s globálními problémy. Je zaměřen na vytváření si prvních znalostí a dovedností budoucího občana demokratického státu (RVP ZV, 2015). Žáci se učí rozlišovat základní rozdíly mezi lidmi. Měli by dokázat obhájit své názory, připustit svůj omyl, domluvit se na společném postupu a řešení. Také však rozpoznat chování a jednání, které se může ještě tolerovat a které již ne, protože porušuje základní lidské normy a demokratické principy. Dokáží si uvědomit změny a problémy v nejbližším okolí, jak společenského tak přírodního rázu a navrhnout možné nápravy vedoucí ke zlepšení životního prostředí obce či města (RVP ZV, 2015). V učivu se probírá chování člověka, jeho vlastnosti, pravidla slušného chování a principy demokracie. Žáci se seznamují s globálními problémy, sociální problémy, nesnášenlivostí mezi lidmi, problémy konzumní společnosti ale i problémy přírodního rázu, jako je důležitost a ochrana tropických deštných lesů (RVP ZV, 2015). Lidé a čas Žáci se učí poznávat, jak se život a věci vyvíjejí v čase a jakým změnám podléhají v čase. Využívají se hodně archívy, knihovny, sbírky v muzeích, ze kterých žáci čerpají informace k pochopení minulosti. Srovnávají a hodnotí různé způsoby života a práci našich předků v dobách minulých, ale i v současnosti s důrazem na místní region. Jsou také schopni zdůvodnit základní význam chráněných částí přírody i kulturních památek (RVP ZV, 2015). Žáci se učí určovat čas, vnímat dějiny jako časový sled událostí. Seznamují se s pojmy kalendář, letopočet, generace, režim dne a roční období. Odlišují také současnost od minulosti, popisují průběh lidského života a proměny způsobu života. Zde je možné ukázat dětem proměnu TDL v čase, tedy jak se změnily např. za posledních 50 let (RVP ZV, 2015). 11

12 Rozmanitosti přírody Tohoto okruhu se problematika TDL nejvíce dotýká. Seznamuje s tím, jak je živá i neživá příroda velmi proměnlivá a rozmanitá. Vede k uvědomování si provázanosti života a procesů, které probíhají na Zemi, důležitosti vzájemného souladu a rovnováhy všech dějů probíhajících na Zemi, a také, jak velmi snadno člověk tuto rovnováhu naruší, ale jak těžko se takový zásah napravuje. Vede ke sledování a hodnocení vlivu lidské činnosti na přírodu, zdůrazňuje důležitost ochrany přírody, zlepšování životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje (RVP ZV, 2015). Žáci objevují a zjišťují, jak jsou propojeny prvky živé a neživé přírody, jaké jsou principy rovnováhy v přírodě a vnímají vzájemné spojitosti mezi činností člověka a výsledným vzhledem krajiny. Zkoumají také přírodní společenstva, zdůvodňují a popisují jejich vzájemné vztahy a uvědomují si shody a rozdíly v tom, jak jsou organismy přizpůsobeni prostředí. Pozorují základní projevy života organismů a dokáží roztřídit organismy do skupin podle společných znaků. K tomu jsou schopny používat jednoduché klíče a atlasy (RVP ZV, 2015). Ve výuce jsou vysvětlovány základní znaky života, životní potřeby, průběh a způsob života rostlin, hub i živočichů. Seznamují se s rozmanitostí života na Zemi a významem jednotlivých složek neživé i živé přírody. Žáci se zamýšlí nad významem rovnováhy v přírodě, vzájemnými vztahy mezi organismy a základními společenstvy. Také vede žáky k odpovědnosti člověka za přírodu (RVP ZV, 2015). Problematika TDL může být probírána velmi komplexně a žáci mohou do ní proniknout a uvědomovat si pocit vlastní odpovědnosti za život a za budoucnost světa. Člověk a jeho zdraví Žáci se seznamují se zdravím jako bio-psychosociální rovnováhou života. Jsou vedeni k uvědomování si vlastní zodpovědnosti za své zdraví i ostatních lidí. Žáci přijímají za své, že zdraví patří k nejdůležitějším hodnotám v životě (RVP ZV, 2015). Žáci se učí velmi smysluplně a ohleduplně plánovat svůj čas pro učení, práci, zábavu i odpočinek. V učivu se seznamují s pojmy denní režim, pitný režim, pohybový režim, duševní hygiena, stres a jeho rizika (RVP ZV, 2015). 12

13 Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět přispívá k rozvoji klíčových kompetencí směřujících k utváření dobrých pracovních návyků, k samostatnosti i k rozvoji a posílení práce v týmu. Žáci se dokáží orientovat ve světě informací, propojují si kulturní, historické i zeměpisné informace. Rozšiřují si slovní zásobu v jednotlivých tématech, pojmenovávají pozorované skutečnosti. Jsou vedeni k vnímání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke vzájemné toleranci. Osvojují si pravidla slušného chování i povinnosti plnit si svědomitě své i společné úkoly. Učí se vystupovat a jednat samostatně, sebevědomě, bezproblémově a bezkonfliktně komunikovat i v neobvyklých situacích. Žáci objevují vlastní jedinečnost a objektivně vidí své možnosti i limity. Objevují a poznávají, co se jim líbí a zajímá je, v čem by mohli být v budoucnosti úspěšní. Utvářejí si ohleduplný vztah k přírodě, vnímají vlastní odpovědnost za přírodu i kulturní dědictví a hledají možnosti, jak sami mohou přispět k jejich ochraně. V neposlední řadě si uvědomují důležitost zdraví, příčin nemocí a úrazů. Jsou vedeni k zodpovědnému chování jak k sobě, tak ke druhým. Jsou seznamováni, jak mají jednat v různých situacích, které mohou ohrožovat jak život jejich, tak život ostatních (RVP ZV, 2015). 2.2 Téma tropický deštný les v průřezových tématech Průřezovými tématy RVP ZV jsou okruhy, které se zabývají aktuálními problémy současného světa a stávají se tak nezbytnou součástí vzdělávacího procesu. Představují formativní prvek základního vzdělávání a vytváří příležitosti pro individuální uplatnění žáků. Zároveň pomáhají rozvíjet postoje a důležité hodnoty lidského života a tím pozitivně působit na osobnostní rozvoj žáků. Průřezová témata prochází napříč vzdělávacími oblastmi, což umožňuje propojovat obsahy jednotlivých vzdělávacích oborů. Přispívají ke komplexnímu vzdělávání žáků a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci mají možnost nahlížet na věci uceleně, komplexně a mohou tak uplatňovat a rozvíjet více svých dovedností. Aby průřezová témata byla účinná, musí dojít k propojenosti vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů s obsahem dalších žákovských činností, které jsou realizovány ve škole i mimo školu. 13

14 V průběhu základního vzdělávání jsou vymezena průřezová témata, k nimž náleží osobnostní a sociální výchova. V centru pozornosti je sám žák a žákovská skupina. Zaměřuje se na osobnost žáka na jeho zvláštnosti a potřeby. Smyslem je pomoci žákovi najít si vlastní smysl života a cestu ke spokojenému životu, jejichž základem je dobrý vztah jak k sobě samému, i k ostatním lidem. Uvědomují si vlastní odpovědnost za své chování i to, jak jejich rozhodnutí může ovlivnit život lidí v tropickém deštném lese. Výchovou v demokratické občany se žáci snadněji orientují ve složitých problémech a otevřených konfliktech společnosti. Na příkladu problematiky tropických deštných lesů jsou schopni se učit, jak řešit problémy s respektem ke druhým, s ohledem k zájmům skupiny, s vědomím vlastních práv i povinností a uplatněním demokratických způsobů. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech propojuje všechny vzdělávací oblasti, stmeluje a prohlubuje dané vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které žáci nabyly v jednotlivých vzdělávacích oborech. Upevňuje v žácích tradiční evropské hodnoty, jako je svoboda, humanismus, morálka, lidská práva a odpovědnost každého člověka za svět. Zároveň se tímto podporuje rozvoj kritického myšlení a tvořivost. Téma tropických deštných lesů se zde dá uchopit jakožto globální problém a zabývat se jeho ochranou a možnými způsoby, jak zastavit jeho devastaci. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastní kultury a srovnává ji s kulturou jiných národů. Napomáhá rozvoji solidarity, tolerance a respektu k ostatním kulturám. Rozvíjí také smysl pro spravedlnost a nachází vztyčné body, na kterých se dá založit vzájemný respekt, společné aktivity a spolupráci mezi menšinovými etniky například v oblasti tropických deštných lesů a majoritní společností. Environmentální výchova vede k pochopení komplexního vztahu člověka a životního prostředí, udržitelného rozvoje společnosti a uvědomění si vlastní zodpovědnost za společnost a svět. Toto průřezové téma je nejvíce propojeno s problematikou tropických deštných lesů a více se jí zabývá následující kapitola 3. Posledním průřezovým tématem je mediální výchova, která rozvíjí mediální gramotnost žáků, kteří jsou pak schopni se zapojovat do mediální komunikace, analyzovat nabízené informace a posuzovat jejich věrohodnost. Vede k rozvoji schopností vhodně naplňovat volný čas a zvolit si vhodná media pro získávání potřebných informací i například k tématu tropických deštných lesů (RVP ZV, 2015). 14

15 3. Tropický deštný les jako téma environmentální výchovy Vzhledem k tomu, že zvolené téma závěrečné práce se úzce váže na environmentální výchovu, zařazuji pojednání o postavení environmentální výchovy v kurikulu základního vzdělávání. Sleduji jeho přínos pro rozvoj osobnosti žáka z pohledu tematických okruhů (obsahového zaměření) a očekávaných výstupů. Environmetální vzdělávání, výchova a osvěta je termín, který je převzatý z anglického environmental education. V rámci státního programu environmetálního vzdělávání, výchovy a osvěty byl v roce 2000 přijat pojem environmentální výchova a vychází z pojmů ekologická výchova a výchova k ochraně přírody. V nejširším slova smyslu Máchal (2000, s. 172) charakterizuje environmentální výchovu jako veškeré výchovné a vzdělávací působení, jehož cílem je budovat v dětech pocit spoluzodpovědnosti za současný i budoucí stav přírody a životního prostředí a způsob cíleného utváření a rozvíjení ekologického myšlení, vnímání, citlivost a zodpovědnost, které se odráží v chování, myšlení a jednání člověka. Podle Jančaříkové (2016, s. 15) environmentální výchova zahrnuje vše, co je potřené k dosažení pozitivních změn v životním prostředí. Věnuje se budování správných hodnot, postojů a kompetencí k péči o přírodu, pozitivního vztahu k přírodě. Zahrnuje veškeré vzdělávací a výchovné počiny učitelů vytvářet v dětech povědomí o ekologii, spoluzodpovědnost za přírodu, životní prostředí a celou Zemi. Horká (1992, s. 36) považuje v environmentální výchově za stěžejní adekvátní vystižení a pochopení vztahů a souvislostí mezi složkami životního prostředí. Jedná se zejména o komplexní vyjádření vzájemné podmíněnosti živé a neživé přírody, organismů navzájem, vztahů lidské činnosti a jejich produktů a přírody, včetně poznávání nechtěných důsledků lidských přetvářejících činností, působících devastaci a ohrožení přirozených kvalit vody, vzduchu, půdy, flóry, fauny s následným ohrožením nejen lidského zdraví, ale i existence života na Zemi vůbec. Poznávání a pochopení těchto souvislostí (na základ znalostí o životním prostředí i ekologických principů) by se mělo promítnout v odpovědném vztahu k životnímu prostředí, v ekologicky šetrném životním stylu a jednání. Tedy cílem environmentální výchovy je vychovávat a vzdělávat děti, vést je k zájmu o přírodu, životní prostředí a jeho problémy a přírodu chránit. 15

16 3.1 Environmentální výchova v kurikulu základního vzdělávání Environmentální výchova je jedním z průřezových témat RVP ZV. Je ji možné realizovat ve všech vzdělávacích oblastech. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je dán komplexní základní pohled na okolní prostředí a přírodu. Učí žáky přemýšlet a uvědomovat si důsledky chování lidí na přírodu. Žáci si získávají základní návyky a dovednosti a učí se zodpovědnosti k životnímu prostředí v každodenním životě (RVP, 2015). Přínos průřezového tématu environmentálního vzdělávání na rozvoj osobnosti žáka můžeme sledovat v několika oblastech. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností environmentální výuka umožňuje žákům porozumět všem souvislostem v biosféře, vztahu člověka k prostředí, a také vnímat důsledky lidského chování k životnímu prostředí. Žáci si uvědomují, jaké jsou základní podmínky pro život a jak mohou být ohroženy. Usnadňuje žákům chápat a pozorovat souvislý vývoj lidstva a prostředí v různých částech světa. Také je seznamuje s lokálními a globálními problémy lidstva. Žáci se setkávají s modelovými ukázkami dobrého a špatného jednání z pohledu životního prostředí a seznamují se s principy udržitelného rozvoje (RVP, 2015). V oblasti postojů a hodnot environmentální výchova vnímá život jako nejvyšší hodnotu. Buduje v žácích zodpovědný vztah k ochraně přírody a biosféře. Učí, proč je nezbytný udržitelný rozvoj pro další vývoj lidstva. Podporuje v žácích aktivitu, tvořivost, toleranci a ohleduplnost k životnímu prostředí. Učí vytvářet si zdravý životní styl a přistupovat k přírodě, přírodnímu i kulturnímu dědictví citlivě a aktivně se podílet na řešení problémů souvisejících s životním prostředím (RVP, 2015). 3.2 Tematické okruhy průřezového tématu environmentální výchovy Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které mají usnadnit komplexní pochopení vztahů člověka a životního prostředí, uvědomit si základní podmínky života a budovat v žácích odpovědnost za budoucnost. Problematika TDL je nedílnou součástí environmentální výchovy a úzce se dotýká všech zmiňovaných tematických okruhů. U každého okruhu vždy uvádím oblasti, které téma TDL propojují s environmentální výchovou. 16

17 Mezi tematické okruhy patří ekosystémy, tedy les (význam lesa), pole (vliv člověka na krajinu, hospodářství), voda (důležitost, ochrana), moře (druhy organismů, význam), tropický deštný les (druhová pestrost organismů, problém, globální význam a význam pro nás), lidská sídla (město vesnice, umělý ekosystém). Řadí se sem i základní podmínky života, tedy voda (vlastnosti, význam, ochrana, narušení koloběhu vody kácením TDL), ovzduší (význam, ohrožení, čistota ovzduší, tropické lesy jakožto plíce světa ), půda (zdroj výživy, ohrožení půdy, zemědělství, ochrana biologických druhů i v rámci TDL), ekosystémy (význam, biodiverzita, ohrožení a ochrana ekosystémů u nás i ve světě, včetně TDL), energie (význam, šetření), přírodní zdroje (vyčerpatelnost, význam a způsob získávání). Dalším tématem je vztah zemědělství a životního prostředí. Patří sem ekologické zemědělství, hospodaření s odpady, ochrana přírody a kulturních památek i vztah dopravy a průmyslu k životnímu prostředí. Součástí je i problematika změn v krajině včetně oblastí TDL, dlouhodobý program podporující ekologické vědomí veřejnosti a akce jako Den Země. Neopomenutelné je budovat v žácích vztah k prostředí, tedy k obci, v níž žijí. Je nutné budovat v nich i zdravý životní styl, seznamovat je s aktuálními ekologickými problémy (včetně problematiky ochrany TDL) s nerovnoměrností života na Zemi (globalizací) i principy udržitelného rozvoje u nás a ve světě (RVP, 2015). 3.3 Očekávané výstupy průřezového tématu environmentální výchovy V návaznosti na téma práce můžeme vycházet z očekávaných doporučených výstupů průřezového tématu environmentální výchovy, které publikoval Činčera a kol. v roce Doporučené očekávané výstupy průřezového tématu environmentální výchovy jsou přiřazeny ke klíčovým tématům, k nimž patří Senzitivita, Zákonitosti, Problémy a konflikty, Výzkumné dovednosti a znalosti a Akční strategie. Klíčová témata byla nově vymezena na základě již osvědčených modelů environmentální výchovy ze zahraničí, která více berou v potaz cíl environmentální výchovy, tedy zaměřují se na rozvíjení osobnosti žáků a jejich výchovu k zodpovědnému environmentálnímu chování. U dětí na 1. stupni základní školy se zaměřuje na rozvoj environmentální senzitivity, poté se pokračuje tématem, které se zabývá zákonitostmi v přírodě. 17

18 Senzitivitou se míní citlivý vztah k přírodě a životnímu prostředí, starostlivost o něj a snahu ho chránit. Rozvíjením senzitivity se podporuje a rozvíjí raná motivace dětí hledat odpovědi na otázky týkajících se životního prostředí i tropických deštných lesů. Čím více se děti jako malí pohybovaly v přírodě, tím se více jako dospělí zajímají o životní prostředí. Proto je nutné umožnit žákům co nejvíce pobývat v přírodě a poznávat ji. Sensitivitu je nutné v dětech rozvíjet od nejútlejšího věku. Vhodné jsou proto akce pro děti v přírodě, pobyt na školních zahradách a nezanedbatelný je i vliv rodiny i vzor samotného učitele. Žák by měl být schopen vyjádřit, co pro něj příroda znamená, reflektovat různými způsoby své osobní smyslové prožitky z kontaktu s přírodou. Popsat také to, jak se příroda mění v průběhu dne a noci i v průběhu střídajících se ročních dob. Dále by měl dokázat napsat nebo vyprávět příběh vybraného živočicha nebo rostliny a porovnat ho s životem člověka a pod dohledem dospělého člověka zvládnout se starat o květinu nebo živočicha i z oblasti TDL (masožravé rostliny, gekona, chameleona, ). Žáci mají být seznamováni se zákonitostmi, tedy se znalostmi a pochopením toho, jak funguje životní prostředí. Mezi nejdůležitější zákonitosti patří tok energie a koloběh látek, potravní vztahy, rovnováha, narušení ekosystému a rozmístění organismů na základě klimatických podmínek, sociální struktura populací a společenstvech a i antropogenní vliv na životní prostředí. I toto téma velmi úzce souvisí s problematikou tropických deštných lesů a to zejména v pochopení rovnováhy života a prostředí v TDL, potravními vztahy, tokem energie a koloběhem látek v této oblasti, včetně rozmístění organismů podle klimatických podmínek i vlivu a zásahy člověka na tyto oblasti. Žák má tedy porozumět těmto zákonitostem a všímat si v přírodě i jejich projevů a vše si propojovat se svým vlastním chováním a životem. Zde se doporučují různé vycházky do přírody a exkurze. Environmentální problémy a konflikty jsou dalším z klíčových témat environmentální výchovy. Obsahuje problémy životního prostředí, které mohou vznikat jako důsledek lidské činnosti, ale také nemusí. Environmentálními konflikty rozumíme diskuzi, jak vzniklé problémy řešit. Toto téma se jen okrajově probírá na 1. stupni a jde pouze o velmi obecnou analýzu vybraného problému. Učitel vede žáky k diskuzi a snaží se společně hledat odpovědi na dané problémy vznikající při běžném provozu školy. Žáci si uvědomují příčiny a následky 18

19 každodenních činností. Všímají si aktuálních environmentálních problémů v bezprostředním okolí školy a zamýšlí se nad příčinami jejich vzniku a možností jejich nápravy. Výzkumné dovednosti a znalosti podporují a rozvíjí samostatné zkoumání a zamýšlení se nad environmentálními problémy a vedou k navrhování možností jejich řešení. Na 1. stupni se výzkumným dovednostem a znalostem pokládají pouze základy a to tím, že se do výuky zařazují některé aktivity spojené s bádáním, s vyvozováním hypotéz a tvorbou závěrů. Žáci tedy dokáží na základě vlastního pozorování formulovat otázky, vyhledávat potřebné informace a vše zaznamenávat. Osvojují si dovednosti související s bádáním, pozorováním a experimentováním. Opírají se i o své vlastní zkušenosti z běžného života. Mezi akční strategie řadíme znalosti a dovednosti, prostřednictvím kterých jednají žáci tak, aby to vedlo k environmentálním nejpříznivějším důsledkům. Tedy rozvíjí odpovědné environmentální chování žáků i například k tropickým deštným lesům. Na 1. stupni se žáci vychovávají a vedou k třídění odpadu, využívání druhotných surovin, šetření vodou a energiemi a zdůrazňuje se důležitost zeleně v životě člověka Klíčová témata jsou mezi sebou provázána pěti propojujícími tématy, těmi jsou: Vztah k místu (vytváří se v žácích vědomí sounáležitosti s místem bydliště regionem). Přesvědčení o vlastním vlivu (rozvíjí v žácích přesvědčení, že je v jejich silách ovlivňovat svými rozhodnutími životní prostředí), Osobnostní odpovědnost (žáci připouští svoji vlastní zodpovědnost za existující environmentální problémy a podílí se na jejich řešení), Kooperativní dovednosti (žák buduje s ostatními žáky ve třídě přátelské vztahy a dobré - kooperativní klima ve třídě) a Environmentální postoje a hodnoty (utváří postoje žáků k životnímu prostředí, jeho problémům a složkám). 19

20 II. PRAKTICKÁ ČÁST 4. Didaktický manuál Didaktický manuál je přehledem možností výuky tématu o TDL v učivu přírodovědy a prvouky v jednotlivých ročnících na 1. stupni základní školy. U každého tématu je vždy návrh možných činností a pomůcek. Má sloužit, jako inspirace, jak s tímto tématem pracovat ve vyučovací hodině. Pro každý ročník je vždy uvedena i pojmová mapa. Další kapitola popisuje návrh tematické výuky o tropickém deštném lese. 4.1 Empirická část - tropický deštný les v učivu na 1. stupni základních škol V RVP ZV je téma tropického deštného lesa probíráno v 5. ročníku v rámci jednotlivých biomů na Zemi. Je dobré žáky seznamovat postupně, již od první třídy s existencí tropických deštných lesů i s jejich problémy. Cílem bylo pomocí analýzy obsahů učebnic a témat celků RVP ZV uvést pojmy pro každý ročník 1. stupně základní školy, které souvisejí s tématem tropického deštného lesa a nabídnout možné pomůcky, postupy pro jednotlivé ročníky i návrh dvoudenní tematické výuky pro 5. ročník základní školy. Byla použita metoda pojmové analýzy. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a pojmových mapách. Pro každý ročník 1. stupně základní školy uvádím vybrané učebnice prvouky nebo přírodovědy, které jsem prostudovala. V každém ročníku pak uvádím v přehledné tabulce témata, která jsou v učebnicích obsažena a která souvisí s tropickými deštnými lesy. Jsou zde uvedeny možné postupy a pomůcky, které se při jejich výuce mohou použít. Vytvořila jsem pojmové mapy, které obsahují základní pojmy týkající se tématiky tropického deštného lesa, se kterými se žáci setkávají v jednotlivých ročnících. 20

21 1. ROČNÍK Použité učebnice: Danihelová, H. (1998). Prvouka pro 1. ročník. Olomouc: Prodos. Mühlhauserová, H. (2004). Prvouka pro 1. ročník. Brno: Nová škola. V tabulce 1 jsou uvedena probíraná témata v učivu prvouky 1. ročníku základní školy, která souvisejí s tématikou tropických deštných lesů. Jsou v ní uvedeny i návrhy možných postupů a pomůcek do výuky. Tabulka 1 Probíraná témata, související informace o TDL a možné postupy a pomůcky v učivu prvouky 1. ročníku základní školy. Probíraná témata v RVZ ZV Související informace o TDL Možné postupy a pomůcky Ovoce plody Druhy tropického ovoce (např. ananas, banány, ) a způsob jejich pěstování. Seznámení se zemědělstvím v tropických oblastech, s pěstováním tropického ovoce, vyvození důvodů kácení TDL, degustace, poznávání a pojmenování tropického ovoce. Les Jiný druh lesa tropický deštný les (děti seznámit s jeho existencí, s ukázkou některých živočichů a rostlin obývajících toto území). Sledování dokumentárního filmu o TDL, seznámení s krajinou TDL, živočichy, rostlinami tohoto biomu. Navštívení botanické nebo zoologické zahrady tropického skleníku. 21

22 Pojmová mapa obsahuje základní pojmy, které jsou obsaženy v učebnicích prvouky pro 1. ročník základních škol. Dotýkají se problematiky TDL a je z ní patrná jejich vzájemná provázanost. ananas, banány, zemědělsky pěstované rostliny TDL živočichové volně žijící masožravé rostliny, orchideje gorila, tygr, orangutan, Obrázek 1 Pojmová mapa pro 1. ročník základních škol Komentář: Z tabulky a pojmové mapy je patrné, že se žáci v 1. ročníku základní školy pouze seznamují s existencí tropických deštných lesů, které se od lesů v naší zemi zcela liší. Žijí tam živočichové a rostliny, které mohou u nás žáci vidět pouze v botanických nebo zoologických zahradách. V obchodech s ovocem se pak mohou setkat s plody rostlin, které se v oblastech TDL pěstují zejména na plantážích, kvůli kterým je tropický deštný les nemilosrdně kácen. 22

23 2. ROČNÍK Použité učebnice: Danihelová, H. (1997). Prvouka pro 2. ročník. Olomouc: Prodos. Mühlhauserová, H. (2001). Prvouka pro 2. ročník. Brno: Nová škola. V tabulce 2 jsou uvedena témata v učivu prvouky 2. ročníku základní školy, která souvisí s tématikou tropických deštných lesů. Jsou v ní uvedeny i návrhy postupů a pomůcky do výuky. Tabulka 2 Probíraná témata, související informace o TDL a návrhy postupů a pomůcek v učivu prvouky 2. ročníku základní školy. Probíraná témata v RVZ ZV Související informace o TDL Možné postupy a pomůcky Ovoce plody Druhy tropického ovoce např. ananas, banány, ) a způsob jejich pěstování. Seznámení s pěstováním ovoce v tropických oblastech a poukázání na kácení TDL. Přinesení různých druhů tropického ovoce a výuka jejich správného pojmenování. Degustace ovoce a výroba ovocného salátu. Les Jiný druh lesa tropický deštný les (existence, rostliny a živočichové tam žijící), důležitost kyslíku ( plíce světa ). Ukázání obrázků TDL, živočichů a rostlin v něm žijících. Zhlédnutí krátké prezentace, videa o životě v TDL. 23

24 Pokojové rostliny Pokojové rostliny, které pochází z tropických oblastí (monstera, fíkus, ). Seznámení s pokojovými rostlinami pocházející z tropických oblastí a jejich srovnání se stejným druhem rostoucím v TDL. Návštěva botanické zahrady, zoologické zahrady tropických skleníků. Živočichové TDL, chovaní jako domácí mazlíčci Živočichové TDL leguáni, chameleoni, papoušci, hadi, pavouci, Přinesení živých živočichů, obrázků živočichů, kteří původně žili v TDL, ale dnes jsou i běžně chováni jako domácí mazlíčci. Návštěva zoologické zahrady, referáty dětí o způsobu jejich chovu. Suroviny a výrobky ze dřeva Kácení TDL kvůli získávání dřeva a jeho prodej. Druhy tropického dřeva a jeho významné vlastnosti. Seznámení s jednotlivými druhy a vlastnostmi dřeva tropických rostlin (mahagon, eben, palisandr, ), ukázky již vyrobeného nábytku (z katalogů). Vysvětlení posloupnosti jednotlivých procesů, jak ze suroviny vznikne samotný výrobek. Zdůraznění necitelného kácení a vypalování TDL. 24

25 Následující pojmová mapa obsahuje pojmy, týkajících se TDL, které jsou obsaženy v učebnicích prvouky pro 2. ročník základních škol. les u nás vlastnosti plíce světa druhy různé druhy lesa dřevo srážky podnebí TDL suroviny prodej těžba teplota rostliny živočichové ovoce druhy ovoce způsob pěstování pokojové rostliny monstera, fíkus, volně žijící chovaní jako domácí mazlíčci leguáni, hadi, papoušci, pavouci, Obrázek 2 Pojmová mapa pro 2. ročník základních škol Komentář: Z tabulky a z pojmové mapy je patrné, že žáci ve 2. ročníku základní školy navazují na již získané vědomosti o existenci tropických deštných lesů z 1. ročníku. A to zejména, co se týče rostlin (ovoce) a živočichů. Nově se dozvídají o tropických rostlinách, které se v našich podmínkách pěstují, jako pokojové rostliny a také o řadě druhů živočichů, kteří původně žili v TDL, ale dnes se běžně chovají jako domácí mazlíčci. Také se seznamují s důležitostí TDL pro člověka, jakožto plícemi světa. V neposlední řadě je jim vysvětleno i rozdílné podnebí, tedy zejména stálou vysokou teplotu v průběhu roku a pravidelné, každodenní srážky. Poukazuje se na významné vlastnosti tropického dřeva, jeho těžbu a prodej. 25

26 3. ROČNÍK Použité učebnice: Danihelová, H. (2007). Člověk a jeho svět. Olomouc: Prodos. Štiková, V. (2008). Já a můj svět (3. ročník). Brno: Nová škola. Bradáčová, L. (2011). Prvouka pro 3. Ročník. Všeň: Alter. Stará, J., Frýzová, I. (2009). Prvouka. Plzeň: Fraus. V tabulce 3 jsou uvedena probíraná témata v učivu prvouky 3. ročníku základní školy, která souvisejí s tématikou tropických deštných lesů. Jsou v ní uvedeny i postupy a pomůcky do výuky. Tabulka 3 Probíraná témata, související informace o TDL a návrhy možných postupů a pomůcky v učivu prvouky 3. ročníku základní školy. Probíraná témata v RVZ ZV Související informace o TDL Možné postupy a pomůcky Krajina lesnatá, zemědělská, průmyslová, voda v krajině, vliv člověka na krajinu Proměna lesnaté krajiny v zemědělskou nebo průmyslovou na příkladu TDL. Vliv člověka na krajinu odlesňování, vypalování, zakládání plantáží, těžba nerostných surovin. Pěstování palmového oleje na Sumatře jeho negativa. Seznámení s prací s mapovým materiálem plochou pralesů před 50lety a dnes, jejich srovnání. Vysvětlení pomocí obrazového materiálu (prezentace), jak se krajina TDL postupně mění. Poukázání na rozdíly mezi jednotlivými typy krajin. Nalezení příkladu pozitivního a negativního vlivu člověka na krajinu TDL. 26

27 Přírodniny, suroviny, lidské výtvory Kácení TDL kvůli získávání a prodeji dřeva. Druhy tropického dřeva a jeho významné vlastnosti. Seznámení s jednotlivými druhy dřeva tropických rostlin (mahagon, eben, palisandr, ) a ukázkami vyrobeného nábytku (z katalogů). Zopakování posloupnosti procesů od suroviny k hotovému výrobku. Zdůraznění kácení a vypalování TDL k získávání dřeva a půdy. Neživá příroda voda (koloběh vody), vzduch, teplo, světlo, půda Koloběh vody v TDL. Produkce kyslíku tropickým deštným lesem plíce světa. Důležitost světla pro život stromová patra a život v nich. Vysvětlení koloběhu vody v přírodě na příkladu TDL a významu TDL, jakožto plíce světa. Seznámení s existencí stromových pater, důležitosti světla pro jednotlivé rostliny a živočichy. Fotosyntéza a dýchání rostlin Léčivé a jedovaté rostliny v TDL Fotosyntéza probíhá nejvíce v oblastech TDL, kde je soustředěno nejvíce zeleně. Princip fotosyntézy a dýchání rostlin. Druhy léčivých a jedovatých rostlin v TDL, které by se mohly stát léky na doposud nevyléčitelné nemoci. Zajímavosti nejjedovatější živočichové a rostliny. Zajímavé vlastnosti rostlin a živočichů v TDL. Vysvětlení pomocí map, jak obrovské plochy zaujímal TDL před pár lety a jaké zaujímá dnes. Seznámení s procesem fotosyntézy a dýchání na příkladu rostlin v TDL a zdůraznění toho, že nelze fotosyntézu zaměňovat s dýcháním. Seznámení se se zajímavými jedovatými a léčivými rostlinami, živočichy a jejich vlastnostmi, pomocí předem vytvořených textů, referátů a prezentací. 27

28 Pokojové rostliny Pokojové rostliny pocházející z oblastí TDL a jejich vlastnosti (monstera vzdušné kořeny, fíkus, ). Seznámení s pokojovými rostlinami pocházejícími z TDL a srovnání se stejným druhem rostoucí v TDL. Navštívení botanické zahrady, zoologické zahrady. Tropické ovoce Tropické ovoce pěstované v oblastech TDL, způsob jejich pěstování. Seznámení se s druhy tropického ovoce. Společné rozdělování přineseného ovoce podle toho, kde se pěstuje. Pomocí hry na nakupování si upevnit znalosti (názvy) tropického a tuzemského ovoce. Následná degustace přineseného ovoce. Živočichové TDL ryby, obojživelníci, plazi, bezobratlí Největší zástupce hmyzu Herkules antilský až 17 cm, moucha tse-tse spavá nemoc (Afrika). Ryba piraňa. Zástupce obojživelníků žába rodu Dendrobates nejjedovatější jed. Seznámení žáků s jednotlivými vybranými zástupci živočichů v TDL. Ochrana přírody, životního prostředí rostlin a živočichů Nutnost ochrany a šetrného přístupu k přírodě. Vliv našeho chování na život organismů na opačném konci světa. Seznámení žáků s problematikou ochrany a životního prostředí TDL (pomocí dokumentárního filmu o ničení TDL). Pomocí debaty navrhnout možná řešení tamních problémů. 28

29 Následující pojmová mapa obsahuje pojmy, týkajících se TDL, které jsou obsaženy v učebnicích prvouky pro 3. ročník základních škol. koloběh vody dýchán rostlin lesnatá ochrana vliv člověk voda vzduch průmyslová krajina zemědělská neživá příroda teplo druhy vlastnosti půda světlo TDL suroviny dřevo ochrana těžba fotosyntéza živá příroda živočichové prodej tropické ovoce rostliny vlastnosti ochrana léčivé a jedovaté vlastnosti ochrana pokojové rostliny ryby, obojživelníci, plazi, bezobratlí + jedovatí Obrázek 3 Pojmová mapa pro 3. ročník základních škol Komentář: Z tabulky a z pojmové mapy je patrné, že žáci ve 3. ročníku základní školy navazují na již získané znalosti o existenci tropických deštných lesů z 2. ročníku a to zejména v oblasti pokojových rostlin, tropického ovoce a také v učivu o významu dřeva jako suroviny z TDL. Nově žáci poznávají vlastnosti tropických rostlin, jedovaté a léčivé rostliny v TDL i další skupiny živočichů (ryby, obojživelníky, plazi a bezobratlé). Seznamují se s různými druhy krajin, jejich ochranou a vlivem člověka. Dále se učí o neživé přírodě a jejích složkách 29

30 vodě, vzduchu, teplu, světlu a půdě a v neposlední řadě i o fotosyntéze, dýchání rostlin a koloběhu vody v přírodě. 4. ročník Použité učebnice: 1. Dančák, M. (2008). Rozmanitosti přírody. Olomouc: Prodos. 2. Štiková, V. (2012). Člověk a jeho svět (4). Brno: Nová škola. 3. Kholová, H. (2007). Rozmanitosti přírody. Všeň: Alter. 4. Mladá, J. (1998). Přírodověda pro 4. Ročník. Praha: SPN. 5. Frýzová, I. (2010). Příroda 4. Plzeň: Fraus. V tabulce 4 jsou uvedena probíraná témata v učivu přírodovědy 4. ročníku základní školy, která souvisí s tématikou tropických deštných lesů. Jsou v ní uvedeny návrhy možných postupů a pomůcky do výuky. Tabulka 4 Probíraná témata, související informace o TDL a navrhované postupy a pomůcky v učivu přírodovědy 4. ročníku základní školy. Probíraná témata v RVZ ZV Související informace o TDL Možné postupy a pomůcky Neživá příroda voda (koloběh vody), vzduch, teplo, světlo, půda Koloběh vody v přírodě, plíce světa, fotosyntéza. Kácení TDL. Vysvětlení na příkladu TDL koloběh vody a fotosyntézu. Zdůraznění důležitosti TDL, jakožto plíce světa a poukázání na to, jak necitelné kácení TDL narušuje jeho rovnováhu. 30

31 Půda Negativní vliv člověka na půdu. Diverzita TDL. Vlastnosti půdy v TDL je chudá a neúrodná. Přeměna lesnaté krajiny na zemědělskou. Těžba dřeva. Vysvětlení vlivu kácení TDL na půdu. Popsání procesu zvětrávání na příkladu TDL. Rostliny Živočichové Rozmanitost života rostlin v TDL. Kapradiny a rostliny stromovitého vzrůstu, orchideje, liány, masožravé rostliny. Důležitost stromových pater. Přizpůsobení živočichů životu v TDL (létající orgány, chápavé končetiny, mimikry). Vybraní zástupci z živočišné říše z TDL (kapybara největší hlodavec světa, kolibřík nejmenší pták, ). Na příkladu přinesených pokojových rostlin kapradin, orchidejí, masožravých rostlin vysvětlit způsoby přijímání potravy rostlin. Pomocí prezentace podat žákům zajímavé informace o vybraných zvířatech TDL. Návštěva zoologické zahrady, adopce zvířete v zoologické zahradě. Potravní vztahy mezi organismy Predátoři, parazitismus, symbióza, potravní řetězec, pyramida, masožravec, býložravec, všežravec, hmyzožravec. Pomocí kartiček s organismy a rostlinami se děti učí, čím se daný živočich živí. Vytváření příkladů potravních řetězců a pyramid. Ovoce správná výživa Dovoz tropického ovoce, jeho sběr a transport do ČR, jednotlivé druhy ovoce. Pojmenování jednotlivých druhů ovoce na základě jejich degustace. Přiřazení rostlin a jejich plodů, jejich následné zařazování do oblastí, kde se pěstují (práce s mapou). 31

32 Ochrana přírody, životního prostředí, rostlin a živočichů. Význam lesů. Nutnost ochrany a šetrného přístupu k přírodě. Vliv našeho chování na život organismů na opačném konci světa. Důležitost ochrany TDL. Zhlédnutí dokumentárního filmu o ničení TDL. Následnou debatou navrhnout možné návrhy, jak řešit tamní problémy. Seznámení žáků s programem Green Life. Následující pojmová mapa obsahuje pojmy, týkajících se TDL, které jsou obsaženy v učebnicích přírodovědy pro 4. ročník základních škol. parazitismus koloběh vody plíce světa ochrana potravní řetězec, pyramida voda vzduch teplo predátoři symbióza neživá příroda TDL potravní vztahy živá příroda půda světlo rostliny biodiverzita ochrana fotosyntéza vlastnosti tropické ovoce živočichové stromová patra (liány, kapradiny, orchideje, ) vlastnosti létající orgány, mimikry, savci, ptáci Obrázek 4 Pojmová mapa pro 4. ročník základních škol 32

33 Komentář: Z tabulky a z pojmové mapy je patrné, že žáci ve 4. ročníku základní školy navazují na již získané vědomosti o tropických deštných lesích z dřívějších ročníků. V oblasti neživé přírody dokážou určit její složky teplo, vodu, světlo, vzduch a půdu. Informace o půdách v TDL se rozšiřují o jejich vlastnosti a vysvětlení, jak je možné, že v těchto oblastech žije tak velké množství rostlin a živočichů, ale půda je zde velmi chudá a málo úrodná. Žáci se zde také seznamují s tím, jak se půda tvoří a s nutností její ochrany. V oblasti živé přírody se žáci učí rozumět novému pojmu biodiverzita, stromovým patrům, jejich významem, potravními vztahy. V živočišné říši poznávají vlastnosti živočichů, zejména savců a ptáků tropického deštného lesa. Nezbytné je i zdůraznění důležitosti TDL pro člověka a nutnost jeho ochrany. 5. ROČNÍK Použité učebnice: 1. Jurčák, J. (1996). Přírodověda 5. ročník. Olomouc: Prodos. 2. Klinkovská, L. (2016). Přírodověda 5. Brno: Nová škola. 3. Mladá, J. (2004). Přírodověda pro 5. Ročník. Praha: SPN. 4. Frýzová, I. (2011). Příroda 5. Plzeň: Fraus. V tabulce 5 jsou uvedena probíraná témata v učivu přírodovědy 5. ročníku základní školy, která souvisí s tématikou tropických deštných lesů. Jsou v ní uvedeny postupy a pomůcky do výuky. Tabulka 5 Probíraná témata, související informace o TDL a možné postupy a pomůcky v učivu přírodovědy 5. ročníku základní školy. 33

34 Probíraná témata v RVZ ZV Související informace o TDL Možné postupy a pomůcky Neživá příroda voda (koloběh vody), vzduch, teplo, světlo, půda Koloběh vody, produkce kyslíku. Význam Slunce pro život fotosyntéza. Rovnováha v přírodě a její narušení. Vysvětlení koloběhu vody v přírodě na příkladu TDL. Zopakování procesu fotosyntézu. Seznámení s činností člověka, kterou je znečišťován vzduch a voda. Půda, nerostné suroviny Negativní vliv člověka na půdu. Biodiverzita a půda TDL. Těžba dřeva, těžba nerostných surovin. Zopakování tvorby, složení, vlastností a důležitosti půdy obecně i v TDL. Seznámení žáků s ukázkami nerostů a hornin, důvody jejich těžby v TDL a vlivu těžby na přírodu. Podnebí TDL Podnebí v TDL a jeho srovnání s podnebím u nás. Rozdíl mezi podnebím a počasím. Vysvětlení rozdílu mezi počasím a podnebím a vliv člověka na změnu klimatu. Seznámení s podnebím TDL. Přírodní krajiny na Zemi Přírodní krajiny biomy (podnebí, rostliny, živočichové, problémy a jeho ochrana). Za pomoci internetu, obrazových publikací, encyklopedií seznámit žáky s přírodou a přírodními podmínkami, které panují v oblastech TDL. Za pomoci mapy ukázat rozšíření TDL na Zemi. Tvorbou posterů o TDL vytvořit ucelený přehled informací o TDL. 34

35 Rostliny Rozmanitost života rostlin v TDL (stromová patra, orchideje, liány, masožravé rostliny). Botanické zahrady. Seznámení s rostlinami TDL pomocí ukázek pokojových rostlin kapradin, orchidejí, masožravých rostlin a návštěvou botanické zahrady. Živočichové Přizpůsobení živočichů podmínkám panujícím v TDL. Zástupci živočichů TDL. Zoologické zahrady a život zvířat v ní. Jejich chov doma. Seznámení žáků se zajímavými živočichy TDL pomocí prezentace, zajímavých textů, referátů. Tvorba plakátu o zajímavém živočichovi. Navštívení zoologické zahrady, adopce zvířete v zoologické zahradě. Přinesení domácího mazlíčka, původně žijícího v TDL a seznámení s jeho chovem. Původ člověka. Primáti v TDL, jakožto předci člověka. Jejich chování a způsob života. Zhlédnutí dokumentu ze života šimpanzů, seznámení se se jménem Jane Goodalové (žila většinu života v Tanzanii, kde pozorovala život šimpanzů). Seznámení žáků s původem a vývojem člověka. Zásah člověka do jiných ekosystémů. Problémy TDL a problémy naší přírody. Obeznámení žáků s problémy TDL i problémy naší přírody. Navržení možných řešení problémů TDL. 35

36 Tropické ovoce Dovoz tropického ovoce, jeho sběr a transport do ČR, jednotlivé druhy ovoce. Palmový lej. Pomocí práce s mapou světa se seznámit s oblastmi pěstování jednotlivých druhů tropického ovoce. Vytvoření posterů o pěstování a dovozu tropického ovoce do naší Země. Hledání na donesených potravinách, v příbalových informacích obsah palmového oleje. Pomocí zhlédnutí dokumentárního filmu si uvědomit náš vliv (kupováním výrobků s obsahem palmového oleje) na život orangutanů na Sumatře a Borneu. Pečení koláče z tropického ovoce. Globální problémy Odlesňování TDL z různých důvodů. Využití tematické výuky tropický deštný les z kapitoly 4.2. Ochrana přírody, životního prostředí, rostlin a živočichů. Význam lesů. Ochrana a šetrný přístup k přírodě. Vliv našeho chování na přírodu. Zhlédnutím dokumentárního film o ničení TDL, si uvědomit rychlost mizení a devastace TDL. Uvědomit si jeho důležitost a vytvořit možné návrhy, jak můžeme my toto ovlivnit. Seznámení s programem Green Life. 36

37 Následující pojmová mapa obsahuje pojmy, týkajících se TDL, které jsou obsaženy v učebnicích přírodovědy pro 5. ročník základních škol. voda koloběh vody vzduch plíce světa teplo ochrana a význam přírodní podmínky, podnebí přírodní krajiny (biomy) neživá příroda TDL globální problémy půda světlo nerostné suroviny živá příroda rostliny biodiverzita ochrana fotosyntéza vlastnosti tropické ovoce živočichové stromová patra (liány, kapradiny, orchideje, ) vlastnosti primáti chováni v zajetí Obrázek 5 Pojmová mapa pro 5. ročník základních škol zástupci žijící volně původ člověk Komentář: Z tabulky a z pojmové mapy je patrné, že žáci v 5. ročníku základní školy již mají poměrně velké vědomosti o tropických deštných lesích. V oblasti neživé přírody se učivo rozšiřuje o nerostné suroviny, jejich získávání i vliv jejich těžby na životní prostředí. V živé přírodě se žáci seznamují s původem člověka a učivo se zde zaměřuje na život primátů a jejich společné znaky s člověkem. Žáci se dozvídají o existenci i jiných přírodních krajin (biomů) než jen tropických deštných lesů. Seznamují se s přírodními podmínkami, které v nich panují a dokáží vysvětlit rozdíl mezi počasím a podnebím. Poprvé se učí o problematice tropických deštných 37

38 lesů v rámci globálních problémů Země. Nezbytné je i zdůraznění důležitosti TDL pro člověka a nutnost jeho ochrany. Ze všech tabulek a pojmových map je patrné, jak se předávané informace postupně v jednotlivých ročnících navyšují. Učivo se vždy opírá o reálný život žáků, o jejich zkušenosti a jejich vědomosti se pomalu rozšiřují až na konci 5. ročníku jsou žáci schopni podat ucelené informace o přírodních podmínkách, rostlinách a živočiších, problémech, ochraně i důležitosti TDL pro člověka. 4.2 Aplikační část - návrh tematické výuky tropický deštný les S ohledem na zpracovávané téma předkládám návrh výuky o tropickém deštném lese v 5. ročníku prvního stupně základní školy. Odehrává se pouze ve třídě. Časová dotace je 12 vyučovacích hodin, tedy je to plánované jako dvoudenní tematická výuka. Vzdělávací oblast podle RVP: Člověk a jeho svět Tematický okruh podle RVP: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitosti přírody, Člověk a zdraví. Průřezová témata podle RVP: Osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí podle RVP ZV: Kompetence k učení se rozvíjí tím, že žák - pracuje s obecně používanými pojmy v tématu TDL; - hodnotí a třídí informace na základě jejich pochopení; - dává si získané informace do souvislostí a utváří si komplexní pohled na danou problematiku; - hodnotí a porovnává výsledky své práce a vyvozuje z nich závěry, které využije v budoucím životě; 38

39 Rozvojem kompetencí k řešení problému žák - vnímá problémové oblasti v otázce TDL, zamýšlí se nad příčinami a hledá způsob jejich řešení na základě vlastní zkušenosti a úsudku; - stanovuje možnosti, jak vznikajícím problémům předcházet; - uvědomuje si důsledky neohleduplného chování člověka jak v tropických oblastech, tak i v ostatních částech světa; - myslí kriticky, vyvozuje závěry, které je schopen obhájit; Rozvojem kompetencí komunikativních žák - vyjadřuje své názory, myšlenky, používá přiměřenou terminologii, vyjadřuje se souvislým a kultivovaným projevem; - prezentuje své nabyté informace o TDL a organismech tam žijících; Kompetence sociální a personální se rozvíjí tak, že žák - pracuje efektivně ve skupině; - podílí se na spoluvytváření dobré atmosféry v rámci celé třídy i skupiny; - přistupuje ohleduplně k druhým a upevňuje dobré mezilidské vztahy; Rozvojem kompetencích občanských se žák - vcítí se do problémů druhých lidí i živých organismů; - respektuje hodnoty a přesvědčení ostatních lidí; - přijímá a rozumí zákonům a společenským normám; - chová se a rozhoduje zodpovědně k přírodě a živým organismům; Výchovně vzdělávací cíle tematické výuky Hlavním cílem je ovlivnit postoje žáků k tropickým deštným lesům tak, aby chápali jejich důležitost v naší společnosti. Důležité je, aby vnímali problémy těchto oblastí, nebyli k nim lhostejní a nacházeli jejich řešení. V neposlední řadě si mají žáci uvědomit, že i oni sami, svým chováním mohou přispívat buď k dalšímu ničení tropických deštných lesů, nebo k jejich ochraně. 39

40 Použité metody: projekce, práce s textem, tvorba posterů, navození problémové situace, didaktická hra, rozhovor. Použité formy: hromadná, skupinová, individuální. Průběh výuky: 1. DEN 1. vyučovací hodina (45 minut) Pomůcky: obrázky živočichů, orchidej, masožravá rostlina, vzorek tropického dřeva, čokoláda, sušenka, kartička s nápisem kyslík (obrázek našich plic), obrázek domorodého člověka, dokumentární film, pracovní list. Průběh: Na začátku hodiny si děti sesednou na koberec do kroužku a rozdá se jim několik indicií (obrázek orangutana, gorily, dále živá orchidej, masožravá rostlina, sušenky, čokoláda, mapa, kartička s nápisem kyslík, obrázek domorodého člověka, ukázka tropického dřeva, ) a pustí se k tomu zvuky tropického deštného lesa. Žáci mají uhodnout, kterým tématem se budou zabývat. Když to děti určí, tak učitel vezme každou věc z nápovědy a řeknou si, jak se týká tropických deštných lesů. Pokud žáci nevidí jejich souvislosti, odloží se věc bez komentáře učitele, protože odpověď žáci dostanou během dvou výukových dní. Žáci mohou ještě doplnit, co sami o tomto tématu ví, učitel jejich informace zaznamená na tabuli, ale nijak nekomentuje. Proběhne tedy brainstorming, který obdobně proběhne ještě na konci dvou výukových dní. Poté se dětem rozdá pracovní list a společně s učitelem si přečtou všechny otázky. Dětem se pak pustí krátký dokumentární film o TDL, nebo jen vybrané části. Na internetu je velký výběr, např. Deštné pralesy tajemství života, Tropické deštné pralesy. Po zhlédnutí žáci odpovídají a vyplňují pracovní list. Následuje jejich společná kontrola. 40

41 2. a 3. vyučovací hodina (90 minut) Pomůcky: texty o TDL, prezentace o rostlinách a živočiších žijících v TDL, předem připravené referáty žáků o vybraných organismech v TDL. Průběh: Žáci se rozdělí do dvojic. Každý z dvojice dostane předem nachystaný text o TDL, který je rozdělený na dvě části. Žáci si ve dvojicích přečtou tento text a odpoví na příslušné otázky metodou párového čtení (jednou z metod kritického myšlení). Nejdříve první část přečte první z dvojice. Poté ten, co poslouchal, přečte, popřípadě vytvoří otázky týkající se čteného textu a žák, co četl, je musí zodpovědět. Po zodpovězení otázek se vymění a zbytek textu čte polohlasně ten druhý ze dvojice. Pak přečte, nebo vytvoří své otázky ten první, který tentokrát poslouchal a ten, co četl, je zodpoví. Žáci se vzájemně kontrolují, učitel obchází čtoucí dvojice a kontroluje a vše koriguje. Po přečtení textu následuje prezentace organismů, žijících v TDL, která je doplňována referáty žáků o vybraných živočiších. Prezentace může být přerušována a pro oživení je možné zařadit nějakou pohybovou aktivitu ve třídě, například na jedno tlesknutí se žáci promění v plazící se hady, na dvě tlesknutí ve skotačící opičku, na tři tlesknutí v protahujícího se tygra, 4. a 5. vyučovací hodina (90 minut) Pomůcky: obrázky organismů z TDL, obrázky TDL, výtvarné potřeby, archy bílého tvrdého papíru. Průběh: V těchto dvou vyučovacích hodinách tvoří žáci koláž tropického lesa. Rozdělí se do 4 skupin a každá ze skupin vytvoří jednu koláž tropického deštného lesa, který bude znázorňovat tropický deštný les buď v Americe, Africe, Asii (Indonésii) nebo Austrálii. Nakreslí si libovolnou technikou pozadí (prostředí) tropického deštného lesa a zakomponují do něj předem připravené rostliny a živočichy TDL. 41

42 6. vyučovací hodina (45 minut) Pomůcky: mapa světa s vyznačeným TDL v jednotlivých kontinentech, nástěnka, špendlíky, provázek, referáty. Průběh: Žáci připevní doprostřed nástěnky mapu světa s vyznačeným výskytem TDL v jednotlivých kontinentech. Poblíž Ameriky připevní svoji vytvořenou koláž organismů typických pro danou oblast a spojí ji provázkem s oblastí na mapě světa. Takto se postupuje u všech kontinentů. Nástěnka se doplní i referáty žáků k daným živočichům a rostlinám. V druhé části hodiny si žáci zahrají zvířecí pexeso na živočichy z TDL a hru Ano ne. Kdy se jeden promění v nějakého živočicha nebo rostlinu z TDL a ostatní mají určit do kterého. Žák však může odpovídat pouze ano ne. 2. DEN 1. a 2. vyučovací hodina (90 minut) Pomůcky: dokumentární film na internetu (Deštný les je minulostí), Zelená poušť, Indonésie: zkáza kvůli palmovému oleji, různé výrobky. Průběh: Učitel pustí žákům jeden z filmů o ničení TDL (Deštný les je minulostí?. Zelená poušť, Indonésie: zkáza kvůli palmovému oleji). Po jeho zhlédnutí následuje diskuze, co nového se dozvěděli, co je překvapilo, Poté začnou pročítat informace o složení u přinesených výrobků a hledat, ve který je palmový olej a ve kterých ne. Poté diskuze bude pokračovat, jestli my můžeme nějak ovlivnit ten stav TDL. 42

43 3. vyučovací hodina (45 minut) Pomůcky: herní plán (papírové čtverečky z jedné strany zelené, z druhé hnědé), malé obrázky zvířat a léčivých rostlin, figurky pro lesní kmen a farmaceutickou firmu, karty s popisem jednotlivých rolí skupin, hrací kostka, špejle. Postup hry: V této hodině žáci budou hrát hru, která je přepracovanou verzí z Pike, Selby, Cílem této hry je, aby žáci názorně viděli problém kácení TDL a skupiny lidí, které se na něm nejvíce podílí. Žáci se rozdělí do šesti skupin lesní domorodý kmen, úřad pro osidlování tropického deštného lesa + novousedlíci, dřevařská společnost, farmářská společnost, farmaceutická společnost, ochránci tropického deštného lesa. Všechny skupinky se rozesadí do kruhu kolem hracího plánu. Ten představuje větší množství vedle sebe seřazených připravených karet otočených zelenou stranou nahoru ty představují tropický deštný les. Na některých jsou položeny obrázky živočichů nebo léčivých rostlin. Nejdříve si všechny skupinky přečtou popis jejich role. Role: Lesní domorodý kmen žije v tropickém deštném lese a ten je jejich domovem. Proto loví zvířata pouze k obživě. Skromně hospodaří, pěstují banánovníky a cukrovou třtinu. Dřevo ze stromů spotřebovávají pouze na palivo. Když jejich políčko přestane být úrodné, posunou se o kus dál. V každém kole hry musí vymýtit plochu jednoho políčka a musí ulovit jedno zvíře (vstoupí na pole v herním plánu, na kterém je položen obrázek živočicha a otočit ho na hnědou stranu a obrázek si vzít). Na otočené políčko si postavíte figurku domorodce. Úřad pro osidlování TDL + novousedlíci jelikož jsou města přeplněna, lidé nemají bydlení a práci, tak vláda rozhodla, že je potřeba přesunou obyvatele z měst do tropických deštných lesů, kde dostanou políčko, kde mohou hospodařit. V každém kole hry tedy vykácí určité území, na kterém budou žít novousedlíci a hospodařit, tedy otočí 2 hrací karty na hnědou stranu. Dřevařská společnost tato společnost zásobuje celou Evropu kvalitním tropickým dřevem, ze kterého se vyrábí nábytek, dekorace a stavební materiál. V každém kole hry vykácí 43

44 značnou plochu tropického deštného lesa, taky otočí 2 hrací karty na hnědou stranu. Protože však myslíte na budoucnost, tak můžete také občas, 1x za dvě kola vykácenou plochu jednoho políčka opět zalesnit, tedy otočit jednu hnědou kartičku na její zelenou stranu. Farmářská společnost tato společnost dodává maso do celé Evropy i severní Ameriky. Na území vykáceného lesa se zde zakládají i farmy, kde se chová dobytek krávy. Půda zde ale brzy ztrácí svoji úrodnost a proto je nutné farmy čas od času stěhovat dále a zakládat nové. V každém kole hry se tedy musí vykácet určitá plocha TDL, tedy 2 hrací kartičky se otočí hnědou stranou nahoru. Farmaceutická společnost vyrábí léky a řada léků se vyrábí z rostlin, které rostou v těchto oblastech, tedy v tropickém deštném lese. Existuje řada nemocí, na jejichž vyléčení není lék, proto je nutné objevovat stále nové léčivé rostliny. V každém kole hry si stoupnou figurkou na políčko, kde je rostlina, políčko zůstane otočené zelenou stranou nahoru a pouze si vezmou obrázek rostliny. Velice úzce spolupracuje s domorodci, se kterými se radí, k léčbě čeho je možné různé rostliny používat. Ochránci tropického deštného lesa jejich cílem je zachránit tropický deštný les a zabránit dalšímu kácení a ničení. Snaží se přesvědčit ostatní, aby les přestaly kácet, jejich argumenty jsou však pro ostatní příliš slabé. Někteří však spolupracují a tak v každém kole hry znova zalesní určité území, tedy otočí 1 kartičku zpět zelenou barvou nahoru. Jedenkrát za 2 kola mohou založit i rezervaci, tedy na zelenou kartičku položí překřížené špejle a tuto kartičku již nelze otočit na hnědou stranu. Tedy tato plocha již zůstává do konce hry rezervací. Hru začíná skupina, která hodila na kostce nejvyšší číslo a pokračuje se podle chodu hodinových ručiček. Pouze domorodci a farmaceutická společnost se pohybují posouváním figurek. Ostatní skupiny si vybírají libovolné kartičky. Každá skupina, když je na tahu, tak řekne, co hodlá dělat a proč, snaží se argumentovat, odpovídat na dotazy ostatních skupin. V případě ochránců tropického deštného lesa se ještě snaží argumenty přesvědčit ostatní skupiny o zastavení kácení a ničení tropického deštného lesa. Hra pokračuje dalšími koly až do doby, kdy na herním plánu zůstanou pouze rezervace a jen zničený TDL. Na konci hry je nutná reflexe a učitel položí žákům otázky typu: Jak se vám líbila vaše role? Co byste udělali jinak, aby hra nedopadla tak jak dopadla zničením TDL? Mají jednotlivé skupinky právo kácet TDL? Proč jednotlivé skupinky více nehleděly na ochranu TDL? Co vše může vykácení TDL způsobit? Můžeme tomu nějak zabránit? 44

45 4. a 5. vyučovací hodina (90 minut) Pomůcky: psací a výtvarné pomůcky, obrázky související s TDL, archy bílého tvrdého papíru. Průběh: Žáci vytváří plakáty o tropickém deštném lese. 6. vyučovací hodina (45 minut) Pomůcky: vytvořené plakáty, indicie z úvodní hodiny, informace napsané na tabuli z úvodní hodiny. Průběh: Žáci prezentují vytvořené plakáty před třídou. Na konci dojde opět odůvodnění jednotlivých indicií z úvodní hodiny a kontroly, případně opravení nějakého tvrzení o TDL, které jsou napsány na tabuli z úvodní hodiny. Poté dojde k závěrečnému zhodnocení práce a výuky. 45

46 Závěr Tato práce se zabývá tropickými deštnými lesy jako jedním z témat environmentálního vzdělávání na 1. stupni základních škol. Téma je v teoretické části začleněno do RVP ZV do oblasti Člověk a jeho svět i do průřezového tématu Environmentální výchova. Ukazuje však také provázanost i s ostatními průřezovými tématy RVP ZV, čímž je zdůrazněna jeho důležitost v učivu na 1. stupni základních škol. Jelikož jsem vystudovala biologii a zeměpis pro 2. stupeň ZŠ a mám již několikaletou praxi s výukou tohoto tématu právě na 2. stupni základních škol, tak jsem si za cíl této práce dala vytvořit didaktický manuál o tropickém deštném lese pro učitele 1. stupně základních škol. Spočíval ve zmapování možností výuky tohoto tématu v učivu prvouky a přírodovědy v jednotlivých ročnících na 1. stupni základní školy. Získané poznatky z analýzy obsahu učebnic jsou uvedeny v tabulkách a pojmových mapách, které obsahují nejdůležitější pojmy týkajících se problematiky tropických deštných lesů v jednotlivých ročnících a ukazují jejich vzájemnou provázanost. Dále obsahuje návrh tematické výuky v hodině přírodopisu v 5. ročníku, který má sloužit jako pomůcka učitelům a možný návod, jak výuku tohoto tématu uchopit. Na učitele jsou kladeny stále větší nároky a mnoha učitelům již nezbývá čas na sbírání a hledání informací o TDL z různých zdrojů a publikací. Proto bylo také jedním z cílů této práce vytvořit ucelený přehled odborných informací o tropickém deštném lese, protože ty jsou základním předpokladem k erudované výuce tohoto tématu. Jsem přesvědčena, že cíle práce byly splněny. Je zde vidět důležitost tohoto tématu, ale i to, jak se téma tropických deštných lesů dá nenásilně začlenit do výuky. Je potřeba vést žáky k zodpovědnému vztahu k sobě navzájem, k přírodě i organismům v bezprostředním okolí žáků. Je však nutné budovat v žácích i vlastní odpovědnost za své chování, které může negativně působit i na lidi, zvířata a rostliny až na opačném konci světa. Kyslík dýcháme my všichni, ať žijeme kdekoliv na Zemi a bez něho život není možný. Kyslík je nejvíce produkovaný právě tropickými deštnými lesy, proto bývají často označovány plícemi světa. Je tedy nezbytně nutné vyučovat děti a ukazovat jim osobním příkladem i našimi postoji, že je nutné chránit tropické deštné lesy, aby zde zůstali i dalším generacím. 46

47 Resumé Závěrečná práce přináší informace o tropickém deštném lese jako tématu ve vzdělávacím kurikulu na 1. stupni základní školy s důrazem na prvky environmentální výchovy. Na základě obsahové analýzy textů učebnic a vybraných vzdělávacích oblastí poukazuje na možnosti začlenění učiva o tropickém deštném lese. Praktická část obsahuje didaktický manuál, který mapuje možnosti využití tohoto tématu v učivu prvouky a přírodovědy s možnými postupy a pomůckami. Také obsahuje návrh tematické výuky o tropickém deštném lese v 5. ročníku základní školy. Přílohy jsou komplexním souborem odborných informací o tropickém deštném lese pro učitele. Resume The final thesis provides information on the tropical rainforest as a topic in the curriculum of the primary school with an emphasis on elements of environmental education. Based on the content analysis of the texts of textbooks and selected educational areas, he points out the possibilities of integrating the lesson of tropical rain forest. The practical part contains a didactical manual, which maps the possibilities of using this topic in teaching elementary and natural sciences with possible procedures and aids. It also includes a proposal for thematic lessons on the tropical rainforest in the 5th class of elementary school. Attachments are a comprehensive set of expert information on tropical rain forest for teachers. 47

48 Použitá literatura ANDĚRA, M. (1998). Zvířata Asie, Havlíčkův Brod: Fragment. BIČÍK a kol.(1994). Regionální zeměpis II: učebnice zeměpisu, Praha: Nakladatelství České geografické společnosti. BLACK, D. (1988). Zázraky ze světa zvířat, Praha: Albatros. ČINČERA, J. (2007). Environmentální výchova: od cíle k prostředkům, Brno: Paido. ČINČERA, J, A KOLEKTIV. (2011). Environmentální výchova doporučené očekávané výstupy pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. FELIX, J. (1998). Zvířata Asie, Praha: Aventinum. FOTHERGILL, A. (2007). Planeta Země: Jak jste ji ještě neviděli. Praha: Slovart. GRIM, T. (2006). Kde jsou ochranářské priority? Vesmír 85 (136). č. 3. HENDRYCH, R. (1984). Fytogeografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. HORKÁ, H. (2005). Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. 1. vyd. Brno: Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty MU. HORKÁ, H. (1996). Teorie a metodika výchovy, Brno: Paido. HORKÁ, H., HRDLIČKOVÁ, A. (2000). Výchova pro 21. století: koncepce globální výchovy v podmínkách české školy, Brno: Paido. HORNÍK, S. a kol.(1986). Fyzická geografie II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. JANČAŘÍKOVÁ, K. (2016). Environmentální výchova v mateřské škole, Praha: Portál. JENÍK, J. (1995). Ekosystémy (Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů), Praha: Karolinum. JENÍK, J. (2009). Kapitoly ze života v tropech: sborník článků pro časopis Živa. Praha. JENÍK, J., PAVLIŠ J. (2011). Terestrické biomy: lesy a bezlesí Země. Brno: Mendelova univerzita v Brně. JENÍK, J. (1973). Tropický deštný les, Živa I. VI. LAUER, W. (1989). Climate and weather. In: Goodall D. W. (ed): Ecosystems of the world. 14 B, Tropical rain forest ecosystems: biogeographical and ecological studies. Elsevier, Amsterdam. MÁCHAL, A. (2000). Průvodce praktickou ekologickou výchovou, Brno: Rezekvítek. MÁCHAL, A. (2012). Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvoje vzdělávání, Brno: Lipka. PETRETTI, F. (1995). Tropické deštné lesy: Objevování zelené planety, Praha: Rebo. 48

49 PLESNÍK, J., ROTH, P. (2004). Biologická rozmanitost na Zemi: stav a perspektivy. Praha: Scientia. RICHARDS, P. W. (1996). The tropical rain forest: an ecological study. Cambridge: Cambridge University Press. STILING, P. D. (1992). Introductory ecology. New Jersey: Prentice Hall. VALÍČEK, P. a kol. (2002). Užitkové rostliny tropů a subtropů, Praha: Academia. ZOUHAROVÁ, D. (2012). Role školního koordinátora EVVO, In MÁCHAL, A., SOBOTOVÁ, L., Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvojového vzdělávání, Brno: Lipka školské zařízení pro environmentální vzdělávání. Internetové odkazy: Adventure-leuser. [online].[cit ]. Dostupný z WWW: < FAO: Selected issues in the forest sector [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/009/a0773e/a0773e09.pdf>. FRANĚK, M., Vliv kontaktu s přírodním prostředím na lidskou psychiku. In kol. Člověk + příroda = udržitelnost? : Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti. Praha: Zelený kruh, [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < GREENPEACE: Ochrana pralesů [online].2016 [cit ]. Dostupný z: JIROUŠEK, V., NOVOTNÝ, M., Varování zničíme deštné lesy?. Koktejl [online] Č. 11 [cit ]. Dostupné z: Netzpravy.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k ) [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 49

50 Použité obrázky ( (arovako-i-madagasikara-zachr ( Theobroma_cacao0.jpg ( Y/s1600/dendro.jpg) ra/bali_liany.jpg) 50

51 Seznam příloh Příloha 1 Vymezení pojmu biom Příloha 2 Biom - tropický deštný les Příloha 3 Výskyt tropických deštných lesů ve světě Příloha 4 Charakteristika tropického deštného lesa Příloha 5 Dělení tropických deštných lesů Příloha 6 Diverzita tropického deštného lesa Příloha 7 Současné problémy tropického deštného lesa Příloha 8 Ochrana tropického deštného lesa 51

52 Přílohy Soubor informací o tropickém deštném lese Aby byla problematika TDL kompletní uvádím zde základní odborné informace o tropickém deštném lese. Předkládá ucelené základní vědomosti, které by měl, dle mého názoru, učitel, který vyučuje dané téma vědět. Vycházela jsem ze své vlastní zkušenosti, jakožto vystudovaného učitele biologie a geografie, některé informace jsem dostudovala z uváděné literatury. Nejdříve jsem definovala pojem biom a tropický deštný les. Dále jsem se zabývala výskytem TDL ve světě, charakteristikou TDL, tedy jeho klimatickými, půdními podmínkami a vertikální strukturou, dělením TDL, jeho diverzitou (flórou a faunou). Poslední kapitoly se zamýšlí nad současnými problémy a ochranou TDL ve světě.

53 Příloha 1 Vymezení pojmu biom Biom je určitá část biosféry (=vše živé na Zemi), která je charakteristická určitými biotickými a abiotickými podmínkami. Biotické podmínky jsou živé složky přírody, které působí na všechny živé organismy. Patří sem i potravní vztahy mezi organismy. Abiotické podmínky jsou neživé složky přírody. Řadíme sem například světlo, teplo, vlhkost a další. Každý biom má určité charakteristické klima, hydrologické, půdní a geologické podmínky a díky tomu jsou pro něj typické určité druhy rostlin a živočichů. Na 1. stupni základních škol se neučí pojem biom. Učí se o rozmanitostech života na Zemi a o podnebných pásech. Na Zemi, v různých zeměpisných šířkách panují jiné klimatické poměry. Proto na Zemi rozlišujeme několik podnebných pásů. V učivu na 1. stupni se využívá zjednodušené Alisovy klasifikace podnebných pásů. Nejteplejší je tropický podnebný pás, který se nachází kolem rovníku. V okolí obratníku Raka na severní polokouli a obratníku Kozoroha na jižní polokouli tropický podnebný pás přechází v subtropické podnebné pásy. Na ně navazuje mírný podnebný pás, který najdeme jak na jižní, tak na severní polokouli. V oblasti severního a jižního pólu najdeme dva nejchladnější polární podnebné pásy. V jednotlivých podnebných pásech panují jiné klimatické podmínky, a proto zde najdeme i různé druhy krajin. V každé takovéto krajině žijí i různé druhy rostlin a živočichů, kteří se těmto podmínkám přizpůsobili. A právě tímto pojmem druh krajiny je v učebnicích nahrazen pojem biom.

54 Obrázek 6 Podnebné pásy na Zemi (převzato z Příloha 2 Biom tropický deštný les Tropický deštný les, též tropický deštný prales, deštný prales, tropický prales nebo jen prales je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. (Rozdíl mezi podnebím a počasím je následující podnebí je trvalý stav ovzduší a počasí je okamžitý stav ovzduší na určitém místě v určitou dobu.) Nachází se v oblasti zhruba mezi obratníkem Raka (23 27' severní šířky) a obratníkem Kozoroha (23 27' jižní šířky). Jiroušek a Novotný (1998) uvádí, že nejčastěji spadne v těchto oblastech asi milimetrů srážek ročně (může se pohybovat v rozmezí mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké celoročně, tedy aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 milimetrů srážek. Takovéto množství srážek způsobí, že je zde 90% vlhkost vzduchu (Jiroušek, Novotný, 1998). Jedná se o biom, který je typický největší biodiverzitou (druhovou diverzitou) neboli druhovou pestrostí. Ta je daná počtem žijících druhů na jednotce plochy. Co se týká počtu žijících druhů rostlin a živočichů, tak je srovnatelný s podmořským životem korálových útesů. Ale co se týká objemu a produkce biomasy, tak nemá konkurenci. V malajsijském deštném pralese najdeme na jednom hektaru přes 180 druhů stromů; v listnatém lese mírného pásma musíte mít velké štěstí, abyste jich na srovnatelně velkém území našli deset. Na území malého středoamerického státu Panama žije přes druhů motýlů, kdežto v celých Spojených státech jen něco málo přes polovinu tohoto počtu a ve Velké Británii pouhých 56 původních druhů. Ve vodách Amazonky žije přes druhů ryb, což je víc, než v celé severní polovině Atlantského oceánu. Ačkoliv tropické deštné pralesy dohromady zaujímají pouhá 3 procenta zemského povrchu, odhaduje se, že jsou domovem více než poloviny všech rostlinných a živočišných druhů, které již byly nebo teprve budou vědecky popsány (FOTHERGILL, 2007, s. 22).

55 Příloha 3 Výskyt tropických deštných lesů ve světě Obrázek 7 Výskyt tropických deštných lesů na Zemi (převzato z Tropický deštný les se rozkládá na čtyřech kontinentech ve střední a jižní Americe, střední Africe, jihovýchodní Asii a severní Austrálii. Největší území zabírá tzv. Amazonský deštný les též Amazonský prales v jižní Americe. Rozkládá se v Amazonské nížině podél nejdelší řeky Amazonky. Řeka pramení v Peru a stéká z andských svahů do peruánské části Amazonské nížiny, dále pak podél hranice s Kolumbií a nakonec od západu k východu přes Brazílii, kde se vlévá do Atlantického oceánu. Má více než 1000 větších přítoků. Díky průtoku vody v Amazonce, který je m3 za vteřinu ji činí i největší řekou světa (Petretti, 1995). Obrázek 8 Amazonka v tropickém deštném lese

56 (převzato z Obrázek 9 Mapa povodí a hlavních přítoků Amazonky (převzato z Největší část pralesa této oblasti leží v největším státu jižní Ameriky Brazílii. Zaujímá asi 70% jejího území. Tropický deštný les se také nachází v Peru, kde najdeme i známý Národní park Manu, který se rozprostírá od amazonských nížin až po Andské Kordillery. Zde je rozdíl nadmořské výšky je přes metrů. Ekologové zde rozlišují šest typů tropického deštného pralesa: nížinný deštný les, zaplavovaný (bažinný) deštný les, poříční deštný les, středohorský deštný les, mlžný les a horský deštný les (Petretti, 1995, 132 s). Amazonský deštný les se rozkládá i v okolních státech tedy ve Venezuele, Kolumbii, Ekvádoru, Bolívii a Peru, Guyany, Francouzské Guyany a Surinamu. Tropický deštný les se také nachází v oblasti nazývané Mata Atlantica, která se rozkládá v pobřežním pásmu podél Atlantského oceánu. Ve střední Americe najdeme tropický deštný les ve všech státech kromě Mexika.

57 Obrázek 10, 11 Oblast Mata Atlantica (převzato z V Africe se tropický deštný les rozkládá zejména v oblasti Guinejského zálivu. Najdeme ho zejména v Demokratické republice Kongo, na území Mozambiku a Malawi. Rozprostírá se ale také na největším ostrovu Afriky Madagaskar. Na Asijském kontinentu najdeme tropický deštný les zejména v jeho jihovýchodní části na ostrově Sri Lanka, v Indii, Thajsku, Vietnamu, Laosu, Kambodži, na Filipínách, a také na ostrovech Sumatra, Java, Celebes, Nová Guinea, Borneo a dalších ostrovech Oceánie. V Austrálii zaujímá tropický deštný les nejmenší území a to úzký pás na severu a severovýchodě podél pobřeží.

58 Příloha 4 Charakteristika tropického deštného lesa Klimatické podmínky Teplota Pro klima tropických deštných lesů je charakteristická stálá průměrná teplota, vysoká vlhkost vzduchu a dostatek srážek během roku. Na tyto oblasti působí velmi intenzivně sluneční záření. Sluneční paprsky dopadají v těchto oblastech na zemský povrch téměř kolmo. Obecně můžeme říci, že čím kolměji dopadají sluneční paprsky na zemský povrch, tím jsou teplejší a ohřívají tak více zemský povrch. Pro tyto zeměpisné šířky je také typický malý rozdíl mezi délkou dne a noci v průběhu roku. Toto vše způsobuje rovnoměrný přísun tepla během celého roku. V rovníkovém tropickém deštném lese se průměrná roční teplota pohybuje mezi C a roční amplituda (rozdíl mezi minimální a maximální teplotou vzduchu) je velmi malá, pohybuje se mezi 1-4 C. Podle Vašíčka a kol. (2002) se průměrné měsíční teploty pohybují mezi C. Teplota je nejchladnějšího měsíce v roce 18 C, což ale platí pouze pro místa blízko rovníku. Pokud jdeme dál od rovníku, tak se můžeme setkat i s tím, že teplota nejchladnějšího měsíce může klesat i k 10 C, jako např. na Filipínách. Lauer (1989) uvádí, že nejnižší teploty jsou těsně před rozedněním a poté rostou. Díky však každodennímu odpolednímu dešti teploty v tuto část dne mírně klesnou, poté však pomalu stoupají až do soumraku. Můžeme tedy říci, že obyvatelé těchto oblastí tak ve dne prožívají léto a v noci zimu. Čím půjdeme dál od rovníku, tak bude klesat teplota a bude vzrůstat denní amplituda. Také platí, že se vzrůstající nadmořskou výškou klesá průměrná roční i měsíční teplota.

59 Srážky Obrázek 12 Denní chod počasí (zdroj Bičík a kol. 2004) Tropické deštné lesy se rozkládají na rovníku a v jeho okolí. Vzduch je zde neustále oteplován a teplý vzduch stoupá do vyšších vrstev atmosféry, kde se ochlazuje. Proto zde jsou pravidelně každý den po poledni bouře se silnými lijáky. Průměrný roční úhrn srážek je asi 1800 mm. K nejintenzivnějším dešťům dochází a , kdy Slunce vrcholí nad rovníkem a tyto deště nazýváme zenitální. Hendrych (1984) uvádí, že uvnitř TDL i za sušších období bývá vláhy dost, neboť v noci se ochladí a vytvoří se rosa, která pak stéká dolů ke kořenům rostlin. Půdní podmínky Ač by se na první pohled mohlo zdát, že díky druhové pestrosti budou půdy tropických deštných les velmi úrodné, není tomu tak. Půdy tropických deštných lesů obsahují velice málo živin. Podle Horníka a kol.(1986) se v tropických deštných lesích vyskytují feralitické půdy (= ferasoly). Tyto půdy vznikají ve stále vlhkém podnebí. Obsahují velké množství oxidu železitého a oxidu hlinitého, které se zde hromadí díky velkému odnosu kyseliny křemičité. Tyto půdy jsou nejstarší a nejhlubší půdy na světě. Jsou intenzivně zvětralé a obsahují velmi málo humusu (horizont A) a mají hnědou až hnědočervenou barvu (horizont

60 B). Silným vysoušením té hnědé až hnědočervené vrstvy (tedy horizontu B) tamní obyvatelé získávají tzv. pancíře, které využívají ke stavebním účelům. A silně zvětralý humusový horizont; B- zvětralý hnědý až hnědočervený horizont obohacený o oxidy Fe a Al; C matečná hornina; Obrázek 13 Feralitická půda půdní profil (převzato z Podle Jeníka (1995) jsou půdy v této oblasti vyživované neustále dorůstající biologickou hmotou, která je následně okamžitě rozložena a spotřebována, proto zde žije tolik organismů. Neúrodnost půd je nejvíce patrná v zemědělství. Pokud se vykácí tropický deštný les a získá se tím zemědělská půda, například pro pěstování kukuřice, tak vydá pouze několikrát uspokojivou úrodu. Po této době se půda natolik vyčerpá, že je nutné se pak přestěhovat o kus dál. O něco úrodnější jsou rýžová pole, pokud jsou založena v nivách údolí a živiny jsou do těchto polí splachovány z širšího okolí. Vertikální struktura tropického deštného lesa Tropický deštný les má složitou prostorovou tzv. vertikální strukturu. Jeník a Pavliš (2011) rozlišuje několik pater: Vrchní (horní) stromové patro patří sem nejvyšší stromy, které dorůstají výšky m. Je to několik stromů, které se vzájemně nedotýkají a jakoby ční nad ostatní stromová patra. Svými širokými korunami plně přijímají sluneční záření. V tomto nejvyšším patře stromů žije velké množství druhů hmyzu, ptáků, hmyzožravců, opic, poloopic, plazů ale i šelem.

61 Střední stromové patro rostou zde zejména stromy stínomilné dosahující výšky metrů, ale i mladé stromy tzv. gigantů, které ještě nedorostly svého maxima. Koruny stromů mají protáhlý tvar díky značně stísněným podmínkám. Větve stromů jsou vzájemně propleteny liánami a popínavými rostlinami. Spodní stromové patro najdeme zde nízké stromy a stromové kapradiny dorůstající výšky 5 10 metrů. Toto patro je již značně limitováno světelnými podmínkami, proto zde najdeme zejména stínomilné druhy živočichů. Keřové patro rostou zde trpasličí stromy, keře a byliny do výšky 5 metrů. Přízemní (bylinné) patro obývají byliny a traviny s širokými listy, dále různé druhy mechů a kapradin. Někteří autoři rozlišují ještě i patro kořenové. Jeník (1973) rozlišuje vrchní kořenové patro, tvořené hustým kořenovým systémem stromů, bylin a velmi bohatým životem půdních mikroorganismů a hmyzu. Střední kořenové patro je tvořeno kořeny stromů a larvami hmyzu. Poslední tzv. spodní kořenové patro je velmi chudé na půdní život. A- Vrchní (horní) stromové patro B- Střední stromové patro C Spodní stromové patro D Keřové patro E Přízemní (bylinné) patro Obrázek 14 Stromová patra v tropickém deštném lese (převzato z

62 Příloha 5 Dělení tropických deštných lesů V literatuře najdeme u různých autorů různá rozdělení. Můžeme je dělit podle klimatu, nadmořské výšky nebo i podle zásahu člověka. Doporučuji zjednodušené, ale plně dostačující dělení podle Fothergilliho (2007): Tropický deštný les nížinný je nejrozšířenějším typem pralesa na naší planetě do nadmořské výšky kolem m n. m. Vrcholky stromů zde dosahují výšky 45 metrů, ale najdeme zde i stromy dosahující výšky až 60 metrů. V těchto výškách rostou na stromech zejména liány a epifytní popínavé rostliny tzv. epifyty. Epifyty jsou buď rostliny, houby, řasy, mechy, ale i lišejníky, které žijí na rostlinách, ale vyživují se samostatně, to znamená, že na nich ani částečně neparazitují. Tento typ najdeme jak na území Ameriky, Afriky i Asie. Obrázek 15 Tropický deštný les nížinný (Indonésie) (převzato z Tropický deštný les opadavý se nachází v oblastech, kde je již znatelnější sezónní podnebí, tedy objevuje se zde jak období sucha, tak i období deště. S tímto typem se setkáme například v Thajsku a Indii, ale i v Americe a Africe. V období sucha zde stromy shazují listí a s nástupem období dešťů jim zase naroste.

63 Obrázek 16 Opadavý tropický deštný les (Madagaskar) (převzato z Tropický deštný les pravidelně zaplavovaný - nachází se v oblastech, kde v období dešťů se řeky rozvodňují natolik, že zaplavují své okolí. Proto největší plochy tento prales zaujímá v Jižní Americe v povodí Amazonky a jejich mnoha přítoků. V tomto typu pralesa nedosahují stromy takové výšky a také druhová pestrost rostlin a živočichů zde žijících je daleko menší. Obrázek 17 Zaplavovaný tropický prales (Amazonie) (

64 Tropický deštný les horský vyskytuje se v nadmořské výšce kolem metrů n. m. Tato nadmořská výška přináší s sebou daleko nižší teploty. Stromy zde dosahují výšky nejvýše 2 metry a jsou porostlé mechy a lišejníky. Tento typ pralesa najdeme v Himalájích a také i ve Střední Americe. Obrázek 18 Horský tropický prales (Bali) (převzato z ) Tropický deštný les mangrovový najdeme ho v pobřežních oblastech, v tzv. brakických vodách, kde se mísí sladká voda se slanou. Tedy zejména tam, kde ústí řeky do oceánu. Tento velmi specifický typ lesa najdeme například při ústí Brahmaputry a Gangy v Bangladéši v Asii, ale také ve Střední Americe. Stromy zde mají vzdušné kořeny, které sahají k hladině a jimi přijímají i vzduš1ný kyslík. Obrázek 19 Mangrovový les (převzato z

65 Příloha 6 Diverzita tropického deštného lesa Jak již bylo uvedeno, tropický deštný les je druhově nejbohatším ekosystémem na Zemi. Plesník a Roth (2004) uvádí, že zde žije dokonce až přes 60% známých druhů organismů na Zemi. Existuje řada názorů, co způsobilo takovou velkou biodiverzitu toho ekosystému. Richards (1996) uvádí, že tropický deštný les se vyvíjel v průběhu delšího období a proto je stabilnější než jiné ekosystémy. Stiling (1992) zmiňuje, že se zde nachází větší množství různých druhů rostlin, díky čemuž zde žije i větší množství býložravců a následně masožravců. Také mluví o větší klimatické stabilitě, která způsobuje, že zde může společně vedle sebe žít více druhů organismů, ale také velkou produkci biomasy (hmotu organického původu). Je nutné zmínit i to, že tropické oblasti k sobě přiléhají a tak vytvářejí velká území. Pozor ale, diverzita není daná pouze velikostí území, protože pokud by tomu tak bylo, tak by nejvíce druhů organismů žilo na území Asie. Což tak ve skutečnosti není (Stiling, 1992). Fauna tropického deštného lesa Život v tomto biomu je opravdu rozmanitý, ať už do množství různých forem života, tak také svoji barevností. Jeník (1995) uvádí, že zde žije až 90% všech druhů živočichů žijících na souši. Vzájemné soužití takovéhoto množství živočichů je možné díky jejich aktivitě v různou denní dobu. Některé druhy živočichů jsou aktivní v noci a jiní ve dne. Aktivita savců převažuje v nočních hodinách, zatímco většina ptáků je aktivních zase naopak v denní dobu. Živočichové však také žijí v různých patrech lesa. Někteří žijí v korunách stromů, jiní na zemi. V nejvyšších patrech najdeme zejména ptáky a hmyz. V korunách stromů také žije mnohem více živočichů než u země. Proto, aby zde mohli žít, se museli podmínkám života v korunách stromů přizpůsobit. U těchto živočichů se setkáváme s tím, že mají například silné drápy, které slouží k uchycení a také dlouhý ocas, který slouží jako kormidlo. Jelikož zde žije tolik druhů zvířat, je velice snadné stát se kořistí. Najdeme zde proto mnoho živočichů, kteří se chrání ochranným zbarvením tzv. mimikry. Nejznámějším takovýmto příkladem je chameleon, který mění svoji barvu tak, aby splynul s okolím.

66 Obrázek 20 Ochranné zbarvení chameleona (převzato z Ne každý živočich se musí zbarvovat tak, aby splynul s okolím, a aby se tak nestal snadnou kořistí predátorů. Některé druhy naopak jsou zbarveny velmi nápadně a to proto, aby varovaly před svoji jedovatostí. Takto výrazně zbarveny bývají zejména malé žáby rodu Dendrobates. Mají různé barvy od žluté, oranžové přes červenou až k modré. Patří k nejjedovatějším živočichům planety. Black (1988) dokonce se uvádí, že jed z jedné takového žáby by mohl otrávit až dvacet tisíc lidí. Obsahují totiž jeden z nejsilnějších jedů, které se v přírodě vyskytují. Jed způsobuje křeče celého organismu a nakonec i zastaví činnost srdce. Domorodci jejich jedu používají k výrobě otrávených šípů. Obrázek 21,22 Žáby rodu Denrobates (převzato z ( IJOHY/s1600/dendro.jpg)

67 Vybrané druhy živočichů - jižní a střední Amerika V Amazonském tropickém deštěném lese nebo v oblasti střední Ameriky žije jedna z nejznámějších dravých ryb piraňa, ale také arapaima veliká, jedna z nejdelších sladkovodních ryb světa, která dosahuje až 4 metrové délky. Z obojživelníků zde v hojném počtu žijí žáby již zmíněného rodu Denrobates. V blízkosti řek žijí krokodýli, zejména kajman černý a anakondy. Najdeme zde také hroznýše a jedovatého křovináře. Z ještěrů leguána zeleného, který dosahuje délky až 2 metry. Z ptáků se zde vyskytují pestře zbarvení tukani, papoušci - například Ara ararauna a také kolibříci. Kolibříci jsou nejmenší ptáci světa, jsou charakterističtí rychlým máváním křídel. Dokáží se zastavit ve vzduchu, aby se napili nektaru z květů, nebo létat pozpátku. Z kočkovitých šelem se zde setkáme s jaguárem, ocelotem, ale i menší šelmou nosálem. V korunách stromů lze nalézt také mnoho druhů opic, a to i nejmenší opici světa, kosmana zakrslého, který měří do 30 cm. Žijí zde ale také kotulové a tamaríni. Žije zde i typický stromový savec lenochod, který se pohybuje velice málo a pomalu. V korunách stromů se také pohybuje velký savec mravenečník, který za den zkonzumuje až 30 tisíc termitů a mravenců a patří k ohroženým druhům. Podrost tropických deštných lesů spásá tapír jihoamerický a největší hlodavec světa kapybara, která váží až 50 kilogramů a žije podél vodních toků. Z dalších hlodavců zde žije aguti zlatý. Mezi savce žijící ve vodě patří kapustňák jihoamerický a delfínovec amazonský. Můžeme zde nalézt také největší vydru světa - vydru obrovskou. Na zemi i na stromech žije netopýr rybožravý, který se živí rybami, ale také i větším hmyzem a hlodavci. Z bezobratlých živočichů zde najdeme mnoho druhů mravenců rodu Atta. Nejdelším broukem Amazonie a celého světa je herkules antilský - samečci dorůstají délky až 17 cm. Mezi nádherně zbarvený hmyz patří motýli rodu Morpho a rodu Heliconius. V noci se vydávají na lov obrovské stonožky - největší stonožka světa stonoha obrovská. Vybrané druhy živočichů - Afrika Africké pralesy jsou domovem zejména šimpanzů a lemurů. Najdeme zde velmi ohrožené gorily horské. Odhaduje se, že na území tří států (Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo) žije pouhých 720 jedinců. V současné době je největším nebezpečím pro gorily stále se zmenšující jejich životní prostředí, které sousedí s velmi úrodnou vulkanickou

68 oblastí, která je hodně využívaná místními obyvateli k zemědělství. Často se snaží domorodci vypalovat tropický deštný les, ve kterém gorily žijí a získávat tak dřevěné uhlí. Žije zde také jeden z nejvzácnějších a nejohroženějších druhů primátů guerézy, které jsou typické tím, že jim chybí palec. V tropickém deštném lese na ostrově Madagaskar se můžeme setkat i s jedním z nejmenších primátů a je jím maki Bertheův, který dorůstá 9 10 cm(bez ocasu) a váží kolem 30 gramů. V pralese žije i trpasličí druh hrocha hrošík liberijský, patřící také k ohroženým druhům. Je lovený lovci pro maso a žije více samotářsky a zdržuje se více mimo vodu. Můžeme se zde setkat i s jedním z největších savců a to se slonem pralesním. Je to poddruh slona afrického, od kterého se liší tím, že je menšího vzrůstu, má chlupatější chobot, zaoblené uši a kly jsou krátké a směřují dolů. Slouží jim k prodírání si cesty hustým pralesním podrostem. Jsou ohroženi zejména těžbou dřeva a pytláky, kteří ho loví kvůli slonovině. Oblast Konžského pralesa je domovem i pro tzv. pralesní žirafu okapi. Najdeme zde také luskouna dlouhoocasatého, který se živí mravenci a termity a žije v korunách stromů. Tyto oblasti jsou domovem i šelem levharta a menší kočky zlaté. Z ptáků zde žije velké množství papoušků. Papoušek šedý - žako je jedním z nejpovídavějších druhů papoušků. Žije zde také několik druhů pestře zbarvených ledňáčků, živící se rybami. Žáby jsou jedinými obojživelníky, kteří žijí na ostrově Madagaskar. Parosnička rajská vylučuje lepkavý sekret, který ji chrání před predátory. Žáby rodu Mantela vylučují také jedovatý sekret a jsou pestře zbarveny a tím upozorňují predátory na jejich jedovatost. Z ještěrů zde žije řada gekonů, scinků, leguánů a chameleonů. Jedni z nejmenších chameleonů na světě jsou brokesie. Vypadají jako větvičky nebo jako listy. Existuje druh brokesie dorůstající maximálně do velikosti 30 mm. Tito drobní živočichové žijí ve spadaném listí deštných pralesů. V případě ohrožení předstírají, že jsou mrtví a napodobují větvičku. Můžeme zde potkat i jednoho z nejtěžších a nejdelších jedovatých hadů s délkou 2 metry a váhou až 8 kg a to zmijí gabunskou, která má velmi pomalý metabolismus a vydrží až rok a půl bez potravy. Mezi menší pralesní škrtiče této oblasti patří i krajta královská. Asi k nejnebezpečnějšímu druhu hmyzu patří komáři, kteří způsobují řadu nemocí. Nebezpečná je i moucha tse-tse, říká se jí bodalka. Přenáší spavou nemoc, kterou způsobuje jednobuněčný bičíkovec Trypanosoma spavičná. V poslední fázi parazit vyvolá u nemocného

69 chronické onemocnění typické naprostou letargií, která dala spavé nemoci její jméno. Odhaduje se, že každý rok touto nemocí onemocní až půl miliónu lidí a několik desítek tisíc jich nakonec zemře. Tento biom je také domovem i největšího brouka na světě goliáše královského. Vybrané druhy živočichů - Asie V tropických lesích Asie nalézá domov i druhá největší kočkovitá šelma tygr bengálský. Žije samotářsky a patří mezi ohrožené druhy. Odhaduje se, že jich v této oblasti žije pouze několik set. Kromě tygra zde žije i několik menších šelem jako kočka bengálská, levhart obláčkový a cibetky. V této oblasti žije i nejmenší druh medvěda medvěd malajský. Žije samotářsky a velmi dobře šplhá po stromech i skalách. Tyto lesy jsou domovem i velkého savce slona indického. Je menší než slon africký, má menší ušní boltce a hladký chobot. Sloni tráví celý den sháněním potravy (žerou trávu, listy i kůru stromů a polní plodiny), protože za den dospělý slon sežere kg potravy a vypije litrů vody. Jejich počet se také zmenšuje, je loven pro slonovinu, ale také je zde ochočován a využíván k práci. Dalším savcem, který vyvolá prvotní dojem, že se jedná o malého slona se zakrnělým chobotem je tapír čarakový. Nepatří však do řádu chobotnatců jako slon, ale do řádu lichokopytníků. Krátký chobůtek tapírům zřejmě slouží jako jemný čichový orgán. Žije zde velké množství kopytníků axis indický, sambar indický, ale i největší divoce žijící tur gaur, který se také řadí mezi mizející druh zvířat. V korunách stromů žije malý savec letucha malajská. Je typická osrstěnou blánou, která se táhne od krku přes končetiny až k ocasu a slouží jako padák a umožňuje ji klouzavý let mezi stromy až na vzdálenost přesahující 100 m. Prsty jsou opatřeny ostrými drápky, díky kterým se udrží na kmenech a větvích stromů. V korunách stromů najdeme celou řadu primátů. Žijí zde giboni, outloňi a makakové. Ostrovy Borneo a Sumatra jsou domovem ohroženého druhu primátů orangutana. Na těchto ostrovech také najdeme další ohrožené druhy -nosorožce jávského nebo opici kahau nosatou. Horní patra tropického deštného lesa jsou i zde bohatá na zástupce ptačí říše. Obývají ho různé druhy, například dvojzoborožec žlutozobý, šama bělořitný, drongo vlajkový. Loskuták posvátný je známý tím, že napodobuje různé zvuky i lidská slova.

70 Z plazů a obojživelníku jsou nejčastějšími obyvateli dráček létavý, který má několik párů prodloužených a pohyblivých žeber, vystupujících z boků těla a mezi nimi má pružnou kůži, což mu umožňuje pasivní let. Dlouhými plachtivými skoky se pohybuje i gekon létavý. Také mezi hady zde najdeme úspěšné skokany bojga zlatá přeplachtí ze stromu na strom na vzdálenost až 10 metrů, což je na hada nebývalé. Dalším zajímavým hadem je bičovka zelená, která neklade vejce, ale rodí živá mláďata. Žije zde i největší jedovatý had na světě a to kobra královská. Je to noční živočich a ve dne velmi špatně vidí. Žije zde i velká skupina bezobratlých zvířat a to zejména hmyzu pakobylka indická, lupenitka zelená. Nejkrásnější zástupce hmyzí říše můžeme spatřit mezi motýly. Žije zde martináč atlas, otakárek hektor, otakárek Maakův a ptakokřídlec Brookinův. Ve vodách zde žije krokodýl siamský. Vybrané druhy živočichů Austrálie V australských lesích žije největší pralesní pták, příbuzný pštrosům kasuár přilbový. Dorůstá výšky přes metr a půl a samci mají na modře zbarvené hlavě výraznou rohovinovou přilbu. Samice těchto plodožravých ptáků snášejí 3 5 obrovských vajec se zelenou skořápkou, o která se však, stejně jako o vylíhlá mláďata, starají samci. Dospělí samci jsou přitom velmi nebezpeční a v případě ohrožení mohou zabít nejen psa, ale dokonce i člověka. Z drobnějšího ptactva zde žijí modropláštníci, lejsčíci nebo střízlíkovcovití, holubi, papoušci, kakaduové nebo rajka queenslandská. Velmi zajímavý je i tabon lesni. Dosahuje velikosti krocana. Dospělí ptáci si sice staví hnízdo, do kterého nakladou vejce, ale nesedí na něm. Není to možné, protože v průměru takové hnízdo může mít i 4 metry a vysoké je až 1 metr. Hnízdo si staví z větviček, klacíků, rostlinných zbytků a hlíny. Tlením tohoto materiálu se pak uvolňuje teplo potřebné k inkubaci vajec. O vejce se stará samec i samice. Pravidelně kontrolují zobákem, na němž mají citlivé termoreceptory, zda je teplota v hnízdě optimální. Pokud je nízká, přidají další materiál, pokud je naopak vysoká, část ho z hnízda odstraní. Z menších obratlovců zde žije scink prilbový a najdeme zde i agamu límcovou. Z létavých vačnatců obývají tyto lesy vakoveverka létavá a vakoplšík létavý. Můžeme spatřit i vačnatce kuskuse skvrnitého a possuma Herbertova, který žije v korunách stromů, je to noční živočich, mláďata mívá matka ve vaku. Pralesy jsou domovem i jiných vačnatců a to klokana pralesního a stromového. Tito klokani velmi dobře lezou po stromech a dalo by se říci, že nahrazují opice, které v Austrálii nenajdeme. Svůj ocas ale nepoužívají k zachycení,

71 ale pouze k balancování. Na rozdíl od ostatních klokanů mají dlouhé přední končetiny. Rodí se živé mládě velké asi 1 cm, které se hned po narození vyšplhá do vaku na břiše, kde saje mateřské mléko. Můžeme se zde setkat i s ojedinělým vejcorodým savcem ježurou australskou. Vejce má umístěné v břišním vaku. Tělo je pokryté bodlinami a živí se termity a mravenci. Flóra tropického deštného lesa Tropické deštné lesy jsou bohatší na flóru než na faunu. Rostliny, bez kterých by tropický deštný les nebyl tropickým deštným pralesem, jsou kapradiny, které zde dorůstají daleko vyšších rozměrů, než je běžně známe. Důležitou roli ve vodním režimu pralesa mají mechorosty, které zadržují vodu. Nejpočetnější růstovou formou jsou stromy. Stromy mají mělký kořenový systém, protože většina živin se nachází v povrchové části půdy. U stromu se dá jen velmi obtížně určit stáří, protože nemají letokruhy. Stáří stromu se odhaduje mezi let. Květy některých stromů vyrůstají přímo na kmeni nebo na větších větvích. Tento jev se nazývá kauliflorie. (Richards, 1996) Květy mohou být až nezvykle velké a různě zbarvené. Bývají opylovány zejména živočichy, například hmyzem, ptáky a netopýry. Většina stromů má velmi tvrdé a houževnaté dřevo, proto je těženo a vyrábí se z něj nábytek. Jedná se například o swietenia mahagonová (mahagon), africký eben, teka obrovská (týk) nebo balsový strom (balsa). Z kaučukovníku se získává bílé latexové mléko, ze kterého se vyrábí guma. Řadíme sem i palmy, které mají většinou stromovitý vzrůst, například palmu olejnou, kakaovník, kávovník, banánovník a další. Obrázek 23 Květ kakaovníku příklad kauliflorie (převzato z Theobroma_cacao0.jpg)

72 Typickými rostlinami v tropickém deštném lese jsou popínavé rostliny liány. Vypadají jako dlouhá lana. Začínají růst v dolních částech kmenů stromů a jejich kořenů a rostou směrem do jejich korun, protože potřebují hodně světla. Jejich stonky se buď opírají o kmeny stromů, takovéto liány se nazývají opěrné. Dalším druhem jsou tzv. liány ovíjivé, které se ovíjí kolem kmenů stromů. Posledním typem lián jsou liány úponkové, které vytváří úponky, díky nimž se upínají na kůru stromů. (Jeník, 2009) Liány často přerůstají ze stromu na strom a tím spojují jednotlivé stromy ve větší komplex. Tímto pak umožňují živočichům snadněji se dostávat ze stromu na strom. Významnou čeledí je Araceae neboli áronovité, ke kterým patří filodendrony a šplhavnice. Řada těchto druhů se dnes u nás pěstují jako pokojové rostliny, například Monstera, Syngonium, Philodendron, Scindapsus (Jeník, 2009). Obrázky 24 Liány v tropickém deštném lese na Bali (převzato z ra/bali_liany.jpg) Pro tento biom jsou také typické rostliny, kterým říkáme epifyty. Jsou to rostliny, které se přichytávají ke kmenům a větvím stromů malými silnými a pevnými kořeny. Živí se tzv. rostlinným humusem, který se atmosférickými srážkami hromadí v trhlinách kůry. Vytvářejí také tzv. vzdušné kořeny, kterými čerpají vodu ze vzdušné vlhkosti. Neodjímají vodu ani živiny z rostliny, na které rostou a nezpůsobují ji žádnou škodu. Řadu těchto rostlin můžeme pěstovat doma jako pokojové rostliny například Aechmea fulgens, Guzmania minor, Asplenium nidus, Vrisea splendens, Platycerium (parožnatka). Podle Richardse (1996) je nejbohatší čeledí na epifyty čeleď Orchidaceae (vstavačovité), neboli orchideje, například Cattleya, Laelia, Pseudolaelia.

73 Jeník (2009) ještě uvádí jednu velmi zajímavou skupinu rostlin, jsou to tzv. škrtiči. Jsou to rostliny, které nejdříve rostou stejně jako epifyty. Tedy přichytí se na kmeni stromu a spustí kořeny k zemi. Postupně však tyto kořeny tloustnou, mohou také srůstat a nakonec obrostou celý kmen hostitelského stromu a znemožní mu růst do šířky, tak i přísun kyslíku. Zástupce těchto rostlinných škrtičů najdeme například u fíkovníků (ficus). Řada rostlin se přizpůsobila nedostatku minerálních látek tak, že je začala získávat chytáním a rozkladem nejrůznějších živočichů. Jedná se o tzv. masožravé rostliny. Existuje asi kolem 1000 druhů takovýchto rostlin. Hmyz lapají nejrůznějšími způsoby. Některé mají pasti na principu mucholapky, jiné reagují na podráždění a rychle se svinou a tak živočicha uvězní. Známá je zejména Nepenthes (láčkovka) a Drosera (rosnatka). V pralese dochází k neustálému boji o život i mezi rostlinami a živočichy. Proto si řada rostlin chrání své nejdůležitější části listy tak, že vylučují jedovaté látky. Například u liány druhu Chrododendron tomentosum je známý jed kurare. Tento jed se rychle dostane do krevního oběhu a způsobí ochrnutí svalstva, tím se zastaví dýchání i činnost srdce. Najdeme zde rostlinu druhu Raflesia arnoldi, která vytváří největší květ na světě a také je zajímavostí, že vyrůstá přímo ze země (Jeník, 2009). Obrázek 25 Raflesia arnoldi největší květ na světě (převzato z

74 Příloha 7 Současné problémy tropického deštného lesa Je mnoho problémů, kterým musí TDL čelit. Najdeme hned několik příčin, proč jsou tropické deštné lesy káceny. Největším ničitelem je člověk. Lidská civilizace se stále rozvíjí a zvyšuje se i neustále počet obyvatel na Zemi. Tím neustále rostou i nároky člověka na život a životní podmínky a člověk ve snaze uspokojit své potřeby nevnímá, jak kolem sebe ničí a ubližuje. Jak pod vidinou zisku i krátkodobého ničí lidé necitelně zejména chudé oblasti TDL. Obrázek 26 Příklad odlesňování TDL (převzato z

75 Obrázek 27 Odlesňování Bornea v letech (převzato z Můžeme najít hned několik příčin tohoto stavu. Jsou jimi: Obchod se dřevem Poptávka po tropickém dřevu je stále velká a tak obchod se dřevem je velmi populární. Dřevo zde ale v mnoha případech bývá těženo nešetrně. Dost často dochází k selhávání těžařského plánu, nekontrolovatelnému těžení a ořezávání stromů. Mnoho firem v těchto oblastech působící nejsou seznámeny s negativním vlivem nevhodných postupů na životní prostředí a i TDL. Mnohdy uvažují pouze v krátkém časovém horizontu, a jaký bude mít těžba dlouhodobý vliv na krajinu, si vůbec nepřipouštějí. Také existuje řada firem, které těží dřevo nelegálně. Je i velice laxní přístup k obnovování již vytěžených území. Vlastnictví půdy a korupce Většina území TDL je ve vlastnictví státu a tak jejich osud je v rukou jednotlivých vlád. Mnohé vlády je považují pouze za nevyužité obrovské plochy, které se hodí pro těžbu surovin nebo na přeměnu v pastviny a zemědělské plochy. Často se i země zde ležící potýkají s korupcí ve státním aparátu.