INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE. Ing. Renata Čuhlová, BA (Hons) Přednáška č. 1 Komunikace, kultura, kulturní dimenze, kulturní standardy 22.2.

Transkript

1 INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE Ing. Renata Čuhlová, BA (Hons) Přednáška č. 1 Komunikace, kultura, kulturní dimenze, kulturní standardy

2 Organizační záležitosti Předmět, jeho cíl a program Povinnosti spojené se splněním předmětu Průběh přednášek a cvičení Úkoly

3 Cíl předmětu Anotace Předmět předkládá nezbytné informace o kultuře, dimenzích kulturních rozdílů a o jejich vlivu na komunikaci mezi jednotlivými národnostmi. Rozvíjí obecnou kulturní adaptibilitu a senzitivitu k odlišnostem, které je nutné v jednáních akceptovat. Analýza a pochopení kulturních souvislostí vede k zvládnutí principů efektivní komunikace s příslušníky jiných kultur v rámci řízení pracovních vztahů. Cíl (zjednodušeně) Připravit se na (možný) budoucí vlastní střet kultur v rámci pracovního procesu se speciálním přihlédnutím na specifika multikulturního korporátního prostředí.

4 Program předmětu Sylabus 1) Interkulturní komunikace, kultura 2) Koncept národní kultury, kulturní dimenze 3) Interkulturní kompetence, interkulturní trénink 4) České a německé kulturní standardy ve vzájemném srovnání. Evropské kulturní standardy 5) Asijské kulturní standardy 6) Americké kulturní standardy, africké kulturní standardy, arabské kulturní standardy 7) Specifičnosti vybraných světových kultur a destinací 8) Kulturní šok, řešení interkulturních rozdílů a konfliktů, kulturní adaptace 9) Firemní a organizační kultura, interkulturalita v podnikovém prostředí 10)Diskuze s cizinci 11)Prezentace semestrálních prací 12)Prezentace semestrálních prací

5 Literatura NOVÝ, I., SCHROLL-MACHL, S. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání 3. vyd. Praha: Management Press. ISBN NOVÝ, I., SCHROLL-MACHL, S. Spolupráce přes hranice kultur Praha: Management Press. ISBN NOVÝ, I. SCHROLL-MACHL, S. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání, česko-německá Praha: Management Press. ISBN BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. A KOL. Psychologie a sociologie řízení 2. rozšíř. vyd. Praha: Management Press ISBN PRŮCHA, J. Interkulturní komunikace Praha: Grada, ISBN A další

6 Komunikace Z latinského communicare někomu něco dát, sdílet něco s někým, vyměňovat si informace Sociální komunikace specifický druh komunikace mezilidská nejdůležitější forma sociální interakce Základní charakteristiky a průběh komunikace se vyjadřuje formou komunikačních modelů Lasswellův komunikační model (Lasswellova formule) Kdo? (předává sdělení) komunikátor Co? (se předává) sdělení Jak? (se uskutečňuje přenos) kanál Komu? (je orientováno sdělení) auditorium (posluchačstvo) S jakým účinkem? - efektivita

7 Komunikace Způsob dorozumívání mezi minimálně dvěma osobami s cílem dorozumění se. V tomto smyslu jde vždy o přenos informací verbální (řečí nebo písmem) i neverbální. Úroveň komunikace je tím vyšší, čím vyšší schopnost zpracování, vysílání a příjímání informace komunikující osoby mají. Interkulturní komunikace Komunikujícími partnery jsou příslušníci jazykově a/nebo kulturně odlišných etnik, národů, rasových či náboženských společenství Komunikace je determinována specifičnostmi jazyků, kultur, mentalit a hodnotových systémů komunikujících partnerů (Průcha)

8 Druhy komunikace Z hlediska užívaných znakových systémů dělíme komunikaci na: Verbální (ústní a písemnou) Neverbální - Ve skutečnosti však od sebe nemůžeme oddělit - Důležitost kontextu Rušení komunikace: - Vnější (hluk, teplota, prostor, nepohodlná židle, cizí element) - Vnitřní (fyzické a psychické faktory) - Vnitřní osobnostní faktory nejnebezpečnější. Každý člověk je jiný, filtruje situaci, složkami filtru jsou např.: - Znalosti (rozdílnost úrovně znalostí v určitém oboru) - Kultura (rozdíl v tom, jak lidé žijí, myslí, jednají a komunikují) - Status (sociální zařazení pracovního místa v rámci organizace) - Postoje (hodnotící kriteria) - Emoce (zejména emocionální nevyrovnanost jedince v komunikaci) - Komunikační dovednosti (dovednost komunikovat, umění argumentace, schopnost naslouchat)

9 Komunikační kontext (E. Hall) Nízký komunikační kontext Přímá komunikace, informace explicitně vyjádřeny Zpráva = slova Málo neverbální komunikace Problém oddělen od osoby Severní, Západní Evropa; USA Vysoký komunikační kontext Nepřímá komunikace Zpráva = slova + vztah k adresátovi Hodně neverbální komunikace Lidé součástí problému, důležitost celkové situace Asijské a arabské kultury

10 Sociální interakce, percepce a komunikace Sociální interakce Proces vzájemného působení (reagování, ovlivňování) jedince a druhého člověka či skupiny Percepce Vzájemné vnímání lidí, proces, ve kterém lidé přijímají informace z okolního prostředí a zpracovávají je za účelem jejich interpretace (výběr přijímaných podnětů a jejich organizace) U sociální percepce je toto vnímání ovlivněno sociálními faktory, sociální zkušeností a je zaměřeno na sociální jevy. Interpersonální percepce Registrace projevů druhého jedince a vytváření určitého obrázku o osobnosti druhého člověka, které umožňuje porozumění a adekvátní interpretaci jeho chování v jeho psychologické, kulturní a sociální dimenzi. Sociální komunikace Nástroj, prostředek sociální interakce proces sdělování informací a prožitků

11 Komponenty interpersonální percepce 1. Vnímající osoba (subjekt percepce) Vnímaní druhé osoby ovlivňují fyziologické i psychologické faktory zkušenosti, motivační zaměření a emocionální stav daného jedince. Percepční obrana člověk nevnímá ohrožující signály ( nevidí, neslyší ), aby se nemusel vypořádat s negativními emocemi. Vyhýbání se tzv. kognitivní disonanci vnímaní spíše dobrých stránek u člověka, ke kterému máme pozitivní postoj a naopak spíše záporné vnímání lidí, ke kterým máme negativní postoj. Vnímající člověk je zároveň vnímaným a může svým chováním ovlivnit odezvu druhé strany na základě prvního dojmu. 2. Vnímaná osoba (objekt percepce) Vnímá se: fyzický vzhled a vnější úprava, verbální a neverbální komunikační projevy, sociální status, chování, shoda s pozorovatelem (domnělá nebo skutečná), míra nečitelnosti pozorovaného člověka, jeho sociální a kulturní prostředí, výsledky jeho činnosti. 3. Situační kontext Může být velká diference mezi tím, co má být řečeno a co je řečeno. Kontext nese mnoho informací, které není nutné sdělovat či vysvětlovat.

12 Průběh procesu interpersonální percepce Interpersonální percepce výsostně subjektivní proces, v jehož průběhu nevnímáme druhého, jaký skutečně je, ale na základě přijímaných informací si vytváříme obraz o jeho osobnosti. Fáze: 1. Pozorujeme určité znaky druhého člověka vzhled, verbální projev, chování v určité situaci 2. Poměřujeme pozorované znaky svými vnitřními identifikačními pravidly s cílem vyvodit závěry o náladách, postojích a osobnosti pozorované osoby -> kategorizujeme pozorované skutečnosti a přiřazujeme charakteristiky (čestný X nečestný, spolehlivý X nespolehlivý) 3. Konečná interpretace projevů druhých lidí spojování vyvozených vlastností s vlastními asociačními pravidly získanými během svého života (na základě výskytu určité vlastnosti se vyvozuje existence dalších podobných vlastností) 4. Velmi důležité při setkání s lidmi z jiných zemí a kultur je mít dostatek informací o jejich kultuře, správně je interpretovat a tím zamezit chybám.

13 Chyby při interpersonální percepci Efekt pořadí Tendence podléhat prvnímu dojmu a pak si ho utvrzovat, nebo uzavřít celkovou představu na základě posledního dojmu. Která informace je důležitější: první nebo poslední? Haló-efekt Ovlivnění nějakým výrazným rysem druhého člověka cizince. Jedna vlastnost zastíní ostatní. Stereotypizace Charakterizace druhé osoby jejím zařazením do určité sociální skupiny kritéria etnická, národnostní, demografická, profesní. Pokud jsme si vědomi tohoto zjednodušení, může urychlit proces poznávání druhých lidí. Pak ale musí být doplněno rovinou individuálního, psychologického poznání. Autoprojekce Tendence promítat vlastní rysy do druhých lidí, připisovat své pocity či motivy jiným osobám (nevěřím cizincům, tím pádem oni nevěří mně).

14 Zajímavosti při interpersonální percepci Které vjemy nás nejvíce ovlivňují (vzhled, hlas, obsah)? Dobře vypadající osoby jsou považovány za inteligentní, společenské nebo dominantní. Osobě s nepříjemným hlasem máme tendenci přisuzovat záporné povahové vlastnosti. V kolektivu často posuzujeme druhé lidi podle lidí, se kterými se setkávají. Máme sklon hodnotit méně příznivě lidi, kteří se setkávají s našimi nepřáteli a naopak. Další chyby při hodnocení lidí?

15 Kultura Mnoho definic (Kroeber a Kluckhohn identifikovali 164 různých definic). Kultura je kolektivní naprogramování mysli, které odlišuje příslušníky jedné skupiny nebo kategorie lidí od druhých. (Hofstede) Kultura je utvářena postupným a dlouhodobým vývojem, kdy prostřednictvím sdílených hodnot, postojů a norem chování vzniká vlastní národní kultura. (Nový) Člověk však není jen členem národa, ale současně náleží k více sociálním skupinám, zapojuje se do řady sociálních kategorií, nosí v sobě více stupňů sociálního naprogramování. (Hofstede) Kultura je určitá identita skupiny lidí, vytváří vzor vztahů, způsobů chování a zvyků, které posilují soudržnost dané skupiny a poskytují zažité postupy řešení problémů (Zamykalová). Mezigeneračně předávaný vzorec významů obsažených v symbolech, prostředcích komunikace (kulturní vzorec). Kultura je univerzální fenomén. Projevuje se v orientačním systému, který je pro národ, společnost, organizaci nebo skupinu typický. (Thomas) Kultura je část životního prostředí tvořená lidmi. (Triands) Kulturu chápeme jako smysl propůjčující orientační systém platný pro příslušníky jednoho národa, jedné jazykové či kulturní oblasti. (Nový)

16 Kultura Tři úrovně lidského duševna (Hofstede)

17 Členění kultury -Nadnárodní kultura -Skupina se sdíleným regionem -Skupina se sdíleným jazykem -Skupina se sdíleným etnikem -Příslušnost k pohlaví, příslušnost k určité generaci -Příslušnost k určité sociální třídě -Národní -Profesní -Organizační (podniková, firemní) -Skupinová

18 Interkulturalita - pojmy Transkulturalita vzájemnou závislost mezi již propojenými kulturami a mísení jejich kulturních obsahů Multikulturalita koexistence více kultur vedle sebe v jedné společnosti, ovšem bez důrazu na jejich možné ovlivňování (Jáklová) Koncept interkulturality - vychází ze střetávání a přímého kontaktu příslušníků cizích kultur a hledání cest jejich koexistence (Welsche). Cross-culture management řízení napříč různými kulturami

19 Úkol - Neverbální komunikace 1. Najít obrázek (časopis, internet, ) 2. Krátkým názvem určit charakter situace 3. Neverbální prvky a co mohou znamenat 4. Kontext (co není řečeno) 5. Doplnit k obrázku verbální komunikaci, která bude odpovídat.

20 Komunikace