Interkulturní komunikace podstata, proces a specifika.
|
|
- Věra Hrušková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Interkulturní komunikace podstata, proces a specifika. L 2 Ing. Jiří Šnajdar 2015
3 Kultura Cultura (lat) znamená obdělávání. Tudíţ KULTURA je obdělávání ducha.
4 Kulturu můţeme chápat úzce, jako recepci umělecké činnosti, produktu umělecké tvorby. Kulturu můţeme chápat široce jako vnášení lidského ducha a umu do věcí a lidí a vytváření jejich vyššího a lepšího stavu.
5 Kultura je relativně integrovaný celek zahrnující lidské chování a jeho výtvory a to vše se děje v určitém společenství. Kultura je nahromaděná zkušenost konkrétního sociálního celku.
6 Základní funkce kultury: Sebepotvrzující Kultura poskytuje a dále předává jednotlivým příslušníkům smysl společenského celku. (národa, podniku, rodiny) Orientuje se na rozvíjení těch prvků, které jsou důleţité pro udrţení, přeţití, identitu celku.
7 Základní funkce kultury: Zajištění kontinuity Respektování kultury konkrétního celku znamená i respektování vývojového procesu. Kontinuita je obsaţena v historii kultury (vítězství i poráţky) je pamětí společnosti. (Národní vědomí, svébytnost, tradice.)
8 Základní funkce kultury: Korekce individuálního chování. Kultura je definována také jako soubor vzorců chování. Je tedy i nástrojem díky kterému má chování rozkladný nebo sjednocující charakter. Individuální chování v mantinelech konkrétní kultury umoţňuje jedinci ţít ve shodě s touto kulturou. Respektování obecných principů chování umoţňuje předvídat důsledky chování svého i jiných členů této kultury. Umoţňuje kvalitněji reagovat, připravovat se na ţivotní situace.
9 Základní funkce kultury: Identifikační Vytvoření specifického sociálního útvaru (konkrétní kultury) s historickým vývojem i se specifiky chování má za následek odlišení od jiných subjektů v daném sociálním prostředí. Přijetí dané kultury znamená odlišení se od jiných kultur.
10 Tři kulturní okruhy Kaţdá společnost (sociální skupina, organizace) má svojí vlastní kulturu. Lidé se však většinou prolínají mnoha sociálními celky a tyto celky se vzájemně ovlivňují. Mají společného jmenovatele ve společné historii: 1. okruh: náboţenský 2. okruh: národní okruh 3. okruh: jednotlivých sociálních subjektů
11 Náboţenský okruh Jde o nepřesné označení, protoţe od zaloţení, konstituování jednotlivého náboţenství prodělala i kultura uvnitř značné změny a historická konzervovanost kulturních znaků není vţdy shodná s realitou. Mnohé prvky vznikaly v dávné době a jejích smysl se vytratil nebo důvody upadly v zapomnění i kdyţ kdysi vedly k stabilizaci systému.
12 Poznámka Zákaz konzumace vepřového masa u Moslimů a Ţidů byl logický. V klimatických podmínkách jiţního středomoří se vepřové maso rychle kazí, těţko se konzervuje v té době nejčastější metodou - sušením. Dnešní civilizace zná pasterizaci, ledničku. Náboţenský zákaz je však součástí kulturní tradice a dodrţuje se.
13 Národní okruh Národ je historicko kulturní fenomén, společenství vzniklé vlastním specifickým vývojem. Národní kulturní okruh se prosazuje historicky jako nejrozsáhlejší společenství, v jehoţ rámci jsou rozvíjeny národní zájmy. Národní kultura má prioritní specifický znak, kterým je jazyk nástroj sdělování a uchovávání významů. Je to symbolický systém nejintenzivnějších vazeb.
14 Poznámka Představa ţe českým národním znakem je pivo je různá u nás a jinde ve světě. Pro národy Dálného východu jsou pivním národem Američané i kdyţ tam nerozlišují pivo nealkoholické a alkoholické. Light pijí stejně, jako pravý Budvar. To by český pivař opravdu nepřijal. V představách Dánů jsou nejodbornějšími pivaři oni, stejně jim konkurují bavorští pivaři. Dle jejich mínění ne Plzeň a Praha, ale Mnichov je pupkem pivního světa.
15 Okruh jednotlivých sociálních skupin Rodina, hospodářské organizace, profesní skupiny, politické organizace jsou seskupení s kulturou téhoţ typu, která je odlišuje od jiných skupin organizovaných na podobném základě. Mají stejně uplatňovaný systém motivace, vlastní chování - etický kodex. Mají společnou historii a společné cíle.
16 Neschopnost komunikovat má v mezinárodních vztazích hodně příčin. První je neochota naslouchat. Všechny další příčiny jsou odvozeny od té první.
17 Dimenze kultury je moţné stanovit podle popsatelných vztahů 1. vztah k autoritě 2. vztah individuum a společnost 3. koncepce maskulinity a feminity 4. způsob řešení konfliktů 5. vztah k nejistotě a neurčitosti 6. krátkodobá a dlouhodobá orientace
18 Interkulturní komunikace Komunikace je základním kamenem managementu, ale také zdrojem potíţí a příčinou konfliktů. Nepochopení, nedorozumění, odlišná interpretace, rozdílné způsoby řešení úkolů to jsou zdroje neúspěchu marketingu. Nový rozměr nabývá komunikace ve střetu různých národních kultur. Umění interkulturní komunikace nespočívá jen v dokonalé znalosti jazyka a odborné terminologie.
19 Jedním z podstatných segmentů interkulturní komunikace je: Sociální styk Sociální interakce Sociální komunikace Kulturní dimenze a standardy
20 Sociální interakce Vzájemné působení (reagování ovlivňování) jedince a skupin. Je zaloţená na: Sociální percepci Percepce (vnímání) je proces, ve kterém prostřednictvím smyslů přijímáme informace ze svého okolí. Základním nástrojem je sociální zkušenost. Součástí je interpersonální recepce registrace projevů druhého jedince.
21
22 Tři komponenty interpersonální recepce (podle Johnse) vnímající osoba (subjekt recepce) vnímaná osoba ( objekt recepce) situační kontext
23 Vnímající osoba (subjekt recepce) Na výsledek vněmu působí faktory fyziologické, psychologické i sociální. To co vidíme, slyšíme a pociťujeme je obraz subjektivní. Vzniká zde často recepční obrana.
24 Recepční obrana Nevnímáme signály, které mohou být chápány jako ohroţující (nevidím, neslyším) Obecně se věnujeme více pozitivním signálům, které jsou v souladu s našimi hodnotovými preferencemi. V praxi k člověku, ke kterému máme pozitivní postoj, vnímáme především jeho pozitivní vlastnosti, negativní pak k člověku, ke kterému máme negativní postoj.
25 Vnímající osoba je současně osobou vnímanou. Jsme součástí sociální interakce a komunikace.
26 Vnímaná osoba (objekt recepce) * fyzický vzhled a vnější úprava * verbální a neverbální projevy * kulturní a sociální prostředí * chování * míra shody s porovnatelným (individuálním, demografickým atp.) * výsledky činnosti
27 Situační kontext Doplňuje informace které máme o objektu vnímání a ovlivňuje jejich interpretaci. V různých kulturách má situační kontext různou důleţitost. V Čechách je silný, ne všechno řekneme přímo, je nutné počítat s neverbálními projevy a s různou reakcí v různém prostředí a situaci. Němci naopak komunikují bez ohledu na situaci stejně a především verbálně méně je ovlivňuje situační kontext.
28 Průběh procesu sociální percepce * Pozorujeme vnější znaky: vzhled, verbální a neverbální projev, chování v situaci * Porovnáváme vše s naší zkušeností dle našich identifikačních pravidel. (kategorie čestný, nečestný, vstřícný, odmítavý atp.) * Věnujeme se kvalitě obsahu komunikačního sdělení.
29 Implicitní teorie osobnosti Na základě jedné výrazné odpozorované vlastnosti neváháme doplnit další charakteristiky, které očekáváme od uceleného obrazu osobnosti. Máme snahu vytvořit si ucelený ( i kdyţ zkreslený) obraz o člověku.
30 Kauzální atribuce Máme snahu obhájit svůj pocit, názor. Hledáme a nacházíme vysvětlení, proč se ten druhý chová tak a ne jinak. Tyto příčiny sociálního chování jiného člověka všem můţeme posuzovat mylně, pokud nejsme součástí jeho kultury, nebo tuto kulturu dobře nepoznáme.
31 Percepční omyly Jsou nedílnou součástí vnímání druhého. Musíme s nimi počítat, znát je, abychom je eliminovali.
32 Efekt pořadí Je to tendence podléhat prvnímu dojmu. Při správném pochopení tohoto efektu s ním lze úspěšně pracovat ve svůj prospěch. Především top manaţeři (často přesvědčeni o své schopnosti odhadnout lidi ) podléhají tomuto efektu.
33 Efekt Často se v odborné literatuře setkáváme s pojmem Haló-efekt, coţ je podlehnutí prvnímu dojmu. Člověk se nechá přehnaně ovlivnit nějakým charakteristickým znakem toho druhého negativně nebo pozitivně. Uplatňují se zde výrazné, nikoliv podstatné charakteristiky.
34 Haló efekt v jiných kulturách Pokud podléháme tomuto efektu ve vlastní kultuře, lze hlubším poznáním člověka více dešifrovat a později poznání korigovat. V jiných kulturách se můţeme neznalostí komunikačního prostředí dopustit trvale mylné představy o člověku.
35 Poznámka Čínský obchodník souhlasil s kontraktem pod podmínkou, ţe mu to schválí rodina. Ihned dostane dle naší zkušenosti nálepku, ţe je to submisivní jedinec. Nemyslíme totiţ na to, ţe v kultuře Konfucia je rodina na prvním místě. I dominantní jedinec, třeba jen jako jistou rituální formu podmíní souhlas, souhlasem rodiny.
36 Stereotypizace Můţe nastat opačná situace. Přiřazujeme určité charakterové vlastnosti jedinci podle vţité představy o jeho sociální nebo rasové příslušnosti. Opět se často mýlíme v interkulturální situaci. (úroveň sociální, komunikační a jazykové vyspělosti člověka s tolerantním přístupem k odlišnostem u ostatních kultur a etnik)
37 Poznámka Stejný Číňan nám neřekne, ţe se musí poradit s rodinou. Ale my víme, ţe to Číňané dělají. Tím ţe se onen obchodník nechová tak, jak by se dle znalosti jeho kultury chovat mněl, budeme ho povaţovat za unáhleného, nebo budeme uvaţovat o tom, jak nevýhodně jsme obchod uzavřeli, kdyţ s ním okamţitě souhlasil. Číňan se ale chtěl jenom chovat evropsky.
38 Projekce Člověk si promítá své vlastní rysy do druhých lidí, připisuje své pocity a vzorce chování jiným osobám. Pokud je váš obchodní partner mimořádně podezíravý a za vším, vidí podvod, můţe to být způsobeno jeho vlastním vzorcem chování.
39 Podvádím, proto si myslím, ţe podvádějí všichni. V interkulturním vztahu je taková projekce velkou překáţkou v komunikaci. Pokud si myslíme, ţe nás kaţdý Ţid vezme na hůl a kaţdý Arab lţe, opravdu nemá smysl pokoušet se o interkulturní komunikaci.
INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE. Ing. Renata Čuhlová, BA (Hons) Přednáška č. 1 Komunikace, kultura, kulturní dimenze, kulturní standardy 22.2.
INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE Ing. Renata Čuhlová, BA (Hons) Přednáška č. 1 Komunikace, kultura, kulturní dimenze, kulturní standardy 22.2.2016 Organizační záležitosti Předmět, jeho cíl a program Povinnosti
VícePersonální kompetence
Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory
Více= vnímání lidí a mezilidských vztahů. Naučené, kultura, sociální prostředí.
VNÍMÁNÍ A POSUZOVÁNÍ DRUHÝCH LIDÍ Sociální percepce = vnímání lidí a mezilidských vztahů. Je závislé na : životní zkušenosti současné míře informovanosti aktuální motivaci Naučené, kultura, sociální prostředí.
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální
VíceKulturní odlišnosti a mezikulturní komunikace. Ondřej Částek
Kulturní odlišnosti a mezikulturní komunikace Ondřej Částek castek@econ.muni.cz 1 Co nás čeká Co je to kultura, jak ji definovat Prvky kultury Z čeho pramení kulturní odlišnosti Jak kulturu a její odlišnosti
VíceKurz kulturní senzitivity. Ing. Kateřina Půbalová
Kurz kulturní senzitivity Ing. Kateřina Půbalová Obsah kurzu den 1. Kultura a kulturní inteligence Sociální identita Rozdíly mezi kulturami Kulturní šok Adaptabilita na jiné kultury 2 Něco o vás 1. Jméno,
VíceVymezení pojmu komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme
VíceKomunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161
VíceTVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY
TVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY KOMUNIKACE proces při němž jsou sdělovány informace sdělení, sdílení, spojování společná účast: základ veškerých vztahů mezi lidmi,
VíceInterkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1
Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 4 Ivan Nový, Sylvia Schroll-Machl, 2007 Cover design Petr Foltera, 2007 Všechna práva vyhrazena
VíceMultikulturní komunikace
Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace... 1 1.1 Co znamená multikulturalismus?... 1 1.2 Význam jazyka... 2 1.3 Jak kultura ovlivňuje komunikaci?... 3 1.4 Kulturní dimenze... 4 1.5 Nonverbální
Více1. Co je to kultura?
Interkultura 1. Co je to kultura? Integrovaný systém naučených vzorců chování, které jsou charakteristické pro všechny členy dané společnosti, a které nejsou dědičné (Hoebel) Brýle, kterými vidíme svět
VícePORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY
PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze
VíceSociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10
Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,
VíceSOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,
VícePUBLIC RELATIONS JAKO SOUČÁST MK. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz
PUBLIC RELATIONS JAKO SOUČÁST MK doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. HLAVNÍ AUTOŘI: SAM BLACK, PETR NĚMEC, PHILIP LESLY, JAROSLAV KOHOUT, MIROSLAV FORET, VÁCLAV SVOBODA 2. SYSTÉM MARKETINGOVÝCH
Více- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti
Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Umění a kultura Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa
VíceTeorie sociální identity a teorie sebekategorizace
Teorie sociální identity a teorie sebekategorizace Sociální psychologie I 20. 10. 2015 Jan Šerek individuální jednání na základě individuálních charakteristik skupinové jednání na základě skupinového
VíceKázeň spočívá v tom, jak žáci dovedou zachovávat společenská a školní pravidla, spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí
ODMĚNY A TRESTY KDO A ZA CO ODMĚŇUJE VE ŠKOLE Kázeň spočívá v tom, jak žáci dovedou zachovávat společenská a školní pravidla, spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí se na vytváření
VíceČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH
VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
Víceproces utváření a sdělování významů mezi dvěma a více lidmi základ sociální interakce
Otázka: Sociální komunikace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Tomáš Novák proces utváření a sdělování významů mezi dvěma a více lidmi základ sociální interakce interpersonální komunikace -
VíceManagement. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka
Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění
VíceMultikulturní ošetřovatelství 1
Multikulturní ošetřovatelství 1 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 1 Cíle předmětu Cílem předmětu je porozumět pojmům etnicita, kultura, duchovno, víra, náboženství, poznat základní charakteristiky
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceFáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení
Paměť Paměť Funkce umožňující uchování zkušenosti, informace o okolním světě i sobě samém a o vztahu k okolnímu světu Nemá vlastní obsah je spojena s dalšími psychickými procesy (poznávacími či emotivně
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu
VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím
VíceModelový program výcviku manažerů
Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
Více8. Průřezová témata. Součást výuky ve všech předmětech
8. Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální A Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník V předmětu
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková
VíceVýtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
VíceZákladní pojmy politologie
Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VíceInterkulturní komunikace ČEŠI A NĚMCI
MANAGEMENT PRESS Interkulturní komunikace ČEŠI A NĚMCI INTERKULTURNÍ KOMUNIKACE: ČEŠI A NĚMCI Ivan Nový Sylvia Schroll-Machl Interkulturní komunikace ČEŠI A NĚMCI 2. vydání MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2015
VíceI. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury
VíceSOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE. Sociální poznávání
SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Sociální poznávání Sociální poznávání (sociální kognice; lat. cognoscere=poznávat) protože je soc. ps. věda o sociálních interakcích, vstupuje do popředí otázka jak se lidé vzájemně
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
PODNIKOVÁ KULTURA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceUmění a kultura Výtvarná výchova
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová Společensko-vědní seminář je volitelný předmět v časové dotaci 1 hodiny týdně.
VíceNávrhy témat kvalifikačních prací (KPG)
Návrhy témat kvalifikačních prací (KPG) Témata kvalifikačních prací si studenti volí po dohodě s konkrétními vyučujícími dle vlastního zájmu či profesního zaměření. Následně uvedená témata jsou pouze návrhem
VícePSYCHOLOGIE V MARKETINGOVÉ KOMUNIKACI. PaedDr.Emil Hanousek,CSc 14002@mail.vsfs.cz
PSYCHOLOGIE V MARKETINGOVÉ KOMUNIKACI PaedDr.Emil Hanousek,CSc 14002@mail.vsfs.cz 1. Metoda výuky: Prezenční studium přednášky a cvičení Kombinované studium cvičení Metody hodnocení, ukončení předmětu:
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceČlověk a zdraví Tělesná výchova 1. období 3. ročník
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Člověk a zdraví Tělesná výchova 1. období 3. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: poznávání
VíceKomunikace z hlediska sociální psychologie
Komunikace z hlediska sociální psychologie Střední průmyslová škola Ostrov 1 Co je co? Zkuste vysvětlit! SOCIÁLNÍ PERCEPCE > vnímání a poznávání druhého, jak vnímáme druhého. IDENTIFIKACE > snaha napodobit
VícePsychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
Více3.3. Začlenění průřezových témat
1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.
VíceSubkultury mládeže Kultura specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích
VíceA B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceEtický kodex řádného člena Asociace bilanční diagnostiky
Etický kodex řádného člena Asociace bilanční diagnostiky Praha, červen 2015 Preambule Hlavním úkolem kodexu je vymezit pravidla pro členy Asociace bilanční diagnostiky, stanovit žádoucí standardy a garantovat
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 4. přednáška Komunikace I verbální a neverbální komunikace, asertivita Mgr. Petra Halířová 2009/2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
Více4 Sebepoznávání a poznávání druhých
4 Sebepoznávání a poznávání druhých Já tady nezůstanu! Viktor nastoupil po ukončení vysoké školy v české pobočce strojírenského podniku. Po dvou letech se stal vedoucím jedné ze čtyř malých pracovních
VíceSOCIÁLNÍ INTERAKCE přednáška P01
SOCIÁLNÍ INTERAKCE přednáška P01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování, sociální percepce Obsah: Organizace výuky, 1.1 Antická rétorika komunikace - interakce, 1.2 Sociální komunikace a interakce,
VíceDidaktické metody Metodou
Didaktické metody Metodou rozumíme záměrné, plánovité uspořádání úkolů a činností sportovce tak, aby vzhledem k spolupůsobícím podmínkám byl co nejefektivněji dosažen tréninkový cíl. Z aspektu trenéra
VíceProjekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze
Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti
VíceČlověk a příroda - Zeměpis 7.ročník
rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,
VíceINTERKULTURNÍ ROZDÍLY VE VIZUÁLNÍ
INTERKULTURNÍ ROZDÍLY VE VIZUÁLNÍ PERCEPCI Psychologické teorie Jiří Čeněk PROČ RŮZNÉ KULTURY VNÍMAJÍ RŮZNĚ PROČ VNÍMÁME ROZDÍLNĚ PROČ VNÍMÁME ROZDÍLNĚ 2 skupiny faktorů 1. Role prostředí a zkušenosti
VíceOsobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů
Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceKLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ
KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ PhDr. Jan Lašek, CSc. Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Vstupem do školy se z dítěte stává ţák. Od počátku je nucen
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceTest pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -
1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový
VíceKulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010
Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM UČEBNÍ OSNOVY
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Člověk a společnost Dějepis Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Dějepis se zaměřuje na rozvíjení vlastního historického vědomí, poznávání společenských
VíceKOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI. na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti
KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ s LIDMI na vysoké škole, v organizaci, ve společnosti Zdroj: http://www.ubh.com/blog/2012/01/communicating-with-your-home-builder/ Osnova 1) Úvod soft skills 2) Jedinec a společnost
VíceTEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE IV. Radka Michelová
TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE IV. Radka Michelová Sociálně psychologické a komunikační modely Začaly se uplatňovat v souvislosti s výsledky výzkumů lidské komunikace. Náleží sem rovněž otázky vlivu sociálních
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování
VíceKLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
Více7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie
7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova k občanství 9. ročník Zpracovala: Mgr. Romana Křížová Člověk, stát a právo Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceZáklady pedagogiky a didaktiky
Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje
VíceOsobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka.
OSOBNOST SPORTOVCE Co je osobnost? Osobnost je soustava duševních vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka. Tvoří ji individuální spojení biologických, psychologických
VíceObsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XVII
Úvod.......................................................... VII Seznam obrázků................................................ XV Seznam tabulek................................................ XVII
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceKONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ KONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ
Pracovník musí vědět: s kým bude spolupracovat komu bude nadřízen / podřízen jakých zdrojů bude organizace využívat atp. Organizační struktura = mechanismus sloužící ke koordinaci. je výsledkem organizování
VíceZaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,
ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Analýza interkulturního obchodního jednání mezi Čechy a Japonci Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Oponent
VíceKomunikace v organizaci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární
VíceNÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Klasifikace předmětů
VícePSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI
Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
Vícevzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VíceTR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ
TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém
VíceOBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém
VíceRozhodovací procesy 1
Rozhodovací procesy 1 Význam rozhodování a základní pojmy Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 I rozhodování 1 Rozhodovací procesy Cíl přednášky 1-3: Význam rozhodování
Více