Přednáška č. 2 NÁVRHOVÉ KATEGORIE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. 1. Návrhová rychlost. 2. Směrodatná rychlost. K = γ [grad/km] l

Transkript

1 Přednáška č. NÁVRHOVÉ KATEGORIE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ 1. Návrhová rychlost Návrhová rychlost v n slouží k odvození návrhových prvků pro projektování pozemní komunikace, určuje se podle - hospodářského a dopravního významu komunikace (kategorie) - konfigurace terénu (v horské oblasti nižší rychlosti) Na ucelených tazích dálnic a rychlostních silnic má být jednotná a měnit se může jen v odůvodněných extrémních technicko-ekonomických podmínkách. Pomalé vozidlo považuje se za něj každé motorové vozidlo mimo osobní a jednostopé vozidlo (pro stanovení návrhových intenzit).. Směrodatná rychlost Směrodatná rychlost V S očekávaná rychlost osobních automobilů umožněná dopravně-technickým stavem určitého úseku silnice nebo dálnice, kterou nepřekračuje 85% jinak neomezovaných řidičů na mokré vozovce. Určuje se pro dílčí úseky silnice nebo dálnice se stejnými nebo podobnými charakteristikami geometrického uspořádání. Její hodnota se pro sousední úseky nemá lišit o více než 10 km/h. Nejvyšší směrodatná rychlost je omezena nejvyšší dovolenou rychlostí podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Rozdíl mezi směrodatnou a návrhovou rychlostí nesmí být větší než 0 km/h. Křivolakost parametr sloužící k popisu směrových poměrů určitého úseku směrově nerozdělené silnice. Použije se pro určení směrodatné rychlosti. Rovná se součtu úhlových změn směrových oblouků v gradech vztaženému na délku zkoumaného úseku. Je určena vztahem i K = γ [grad/km] l Směrodatné rychlosti pro směrově nerozdělené silnice Návrhová rychlost v km/h Směrodatná rychlost v km/h při křivolakosti a více Směrodatné rychlosti pro směrově rozdělené silnice s neomezeným přístupem Návrhová rychlost v km/h Směrodatná rychlost v km/h Směrodatné rychlosti pro dálnice a rychlostní silnice Návrhová rychlost v km/h Směrodatná rychlost v km/h Uplatnění směrodatné rychlosti Uplatnění směrodatné rychlosti se řídí těmito zásadami: - trasa silnice nebo dálnice se navrhne pro příslušnou návrhovou rychlost - určí se směrodatné rychlosti pro jednotlivé ucelené úseky - posoudí se návrhové prvky (poloměry směrových oblouků, rozhledové poměry) ve vztahu ke směrodatné rychlosti a pro vedou se opatření: úprava trasy tak, aby vyhovovala i pro směrodatnou rychlost omezení nejvyšší dovolené rychlosti dopravním značením, nelze-li trasu upravovat 1

2 4. Návrhové kategorie silnic a dálnic Kategorie silniční komunikace je dána označením: - písmenem - S (silnice) - R (rychlostní silnice) - D (dálnice) - číslem před lomítkem, vyjadřujícím kategorijní šířku komunikace v m - číslem za lomítkem, vyjadřujícím návrhovou rychlost v km/h Například komunikace označená jako S 11,5 / 70 je tedy silnice o kategorijní (volné) šířce 11,5 m s návrhovou rychlostí 70 km/h. Návrhová rychlost v n slouží k odvození návrhových prvků pro projektování pozemní komunikace, určuje se podle - hospodářského a dopravního významu komunikace (kategorie) - konfigurace terénu (v horské oblasti nižší rychlosti) Na ucelených tazích dálnic a rychlostních silnic má být jednotná a měnit se může jen v odůvodněných extrémních technicko-ekonomických podmínkách. Návrhové kategorie se stanovují: pro dálnice a silnice I. a II. třídy podle výhledových záměrů výstavby silnic na základě jejich významu a očekávané intenzity dopravy pro silnice III. třídy podle výhledové intenzity dopravních proudů a charakteristiky území V tabulkách v ČSN Projektování silnic a dálnic je uvedeno šířkové uspořádání jednotlivých návrhových kategorií silničních komunikací, kde: a (a 1, a ) šířka jízdního pruhu v (v 1, v ) šířka vodícího proužku c šířka zpevněné části krajnice e šířka nezpevněné části krajnice, započítávaná do volné šířky silnice nebo dálnice d šířka (nezpevněné části) středního dělícího pásu b kategorijní (volná) šířka silnice nebo dálnice b 1, b dílčí volné šířky směrově rozdělené silnice nebo dálnice Návrhové kategorie jednopruhových silnic Návrhová kategorie Šířka (m) písmenný znak b (m) návrhová rychlost (km/h) a v c e S 4,0 40; 30 3, ,50 Použije se zejména pro rekonstrukce koncových úseků silnic III. tř. a veřejně přístupné účelové komunikace. Nutno navrhnout výhybny v potřebných vzdálenostech. Jednopruhová silnice

3 *) písmenný znak S Návrhová kategorie Návrhové kategorie dvoupruhových silnic Šířka (m) b (m) návrhová rychlost (km/h) a v c e 6,5 *) 60; 50,75 0,00 0,00 0,50 7,5 70; 60; 50 3,00 0,5 0,00 0,50 9,5 80; 70; 60 3,50 0,5 0,50 0,50 11,5 90; 80; 70 3,50 0,5 1,50 0,50 Navrhuje se při intenzitě silničního provozu do 1000 vozidel / 4h : Dvoupruhová silnice *) písmenný znak Návrhová kategorie b (m) Návrhové kategorie směrově rozdělených silnic a dálnic návrhová rychlost (km/h) Šířka (m) a 1 /a v 1 v c d *) e b 1, b S 0,75 90; 80; 70 3,5/3,5 0,5 0,5,5 1,5 **) 0,50 S 4.5 ***) 100; 80; 70 3,50/3,50 0,5 0,50,50 3,00 0,50 11,5 R 5,5 ***) 10; 100; 80 3,75/3,75 0,5 0,50,50 3,00 0,50 11,75 D a R 7,5 10; 100; 80 3,75/3,75 0,5 0,75 3,00 3,50 0,50 1,50 D a R 33,5 ***) 10; 100; 80 3,75/3,50 0,5 0,75,50 3,50 0,50 15,50 V odůvodněných případech lze navrhnout rozšíření o násobek 0,50 m. **) V ose středního dělícího pásu se umístí betonové svodidlo nebo jiný záchytný systém. ***) Jestliže j třeba z kapacitních důvodů navrhnout šesti či vícepruhovou D, R nebo S, navrhuje se třetí a další pruh u středního dělícího pásu v šířce 3,50 m. ****) Dílčí volné šířky b 1, b závisí na druhu navrženého vozidla. ****) Čtyřpruhová směrově rozdělená silnice nebo dálnice Šestipruhová směrově rozdělená silnice nebo dálnice 3

4 Kategorie odvozené návrhové kategorie směrově rozdělených silnic a dálnic lze v případě potřeby rozšířit o další jízdní pruhy. Ty pak mají vlastní individuální kategorijní označení. Volba návrhové kategorie silnice nebo dálnice Orientačně podle intenzity dopravy (viz ČSN tabulka 5): Orientační rozpětí úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie silnic, rychlostních silnic a dálnic 4

5 Úroveň kvality dopravy Vyjadřuje stupni A až F kvalitu provozních podmínek na pozemních komunikacích. Určuje se podle ČSN přílohy A. Mezní hustoty dopravy pro jednotlivé úrovně kvality dopravy (UKD) dvoupruhové silnice s neomezeným přístupem UKD Hustota dopravy označení charakteristika kvality dopravy (vozidel/km) A velmi dobrá 5 B dobrá 1 C uspokojivá 0 D dostatečná 30 E nestabilní 40 F nevyhovující > 40 Rámcová souvislost úrovně kvality dopravy (UKD) s hustotou dopravy a stupněm vytížení dvoupruhový jízdní pás čtyřpruhové silnice označení UKD charakteristika kvality dopravy Hustota dopravy dvoupruhový jízdní pás (vozidel/km) Stupeň vytížení a v =I n /C (intenzita / kapacita) A velmi dobrá - 0,5 B dobrá - 0,45 C uspokojivá - 0,65 D dostatečná - 0,85 E nestabilní 45 1 F nevyhovující > 45 - Rámcová souvislost úrovně kvality dopravy (UKD) s průměrnou cestovní dobou a průměrnou cestovní rychlostí osobních automobilů, s hustotou dopravy a stupněm vytížení dvoupruhový a třípruhový jízdní pás dálnice a rychlostní silnice označení UKD Průměrná cestovní doba OA (minut/100 km) Průměrná cestovní rychlost OA (km/h) Hustota dopravy jízdní pás (voz/km) Stupeň vytížení a v =/ n /C charakteristika kvality dopravy pruhy 3 pruhy A velmi dobrá ,30 B dobrá ,55 C uspokojivá ,75 D dostatečná ,90 E nestabilní F nevyhovující > 75 < 80 > 45 > 59-5

6 5. Kategorie místních komunikací Kategorie místní komunikace je dána označením: - písmenem - MR (místní rychlostní komunikace) - MS (místní sběrná komunikace) - MO (místní obslužná komunikace) - MOT (místní obslužná s tramvají na zvýšeném nebo nezvýšeném pásu) - MST (místní sběrná komunikace s tramvají na zvýšeném pásu) - MOK (místní obslužná komunikace s krajnicí) - číslem před lomítkem, vyjadřujícím šířku hlavního dopravního prostoru v m - číslem za lomítkem, vyjadřujícím návrhovou rychlost v km/h V tabulkách v ČSN Projektování místních komunikací je uvedeno šířkové uspořádání jednotlivých kategorií místních komunikací, kde: a jízdní pruh v vodící proužek c zpevněná krajnice e nezpevněná krajnice d střední dělící pás t tramvajový pás zvýšený b kategorijní (volná) šířka silniční komunikace b 1, b dílčí volné šířky směrově rozdělené silniční komunikace Příčné uspořádání dopravního prostoru městských komunikací 6

7 Čtyřpruhové MK Základní kategorie čtyřpruhových místních komunikací Základní kategorie Šířka v m písmenný b návrhová znak v m rychlost v km/h a v 1 v c d t b 1, b MR 5, ,50 0,5 0,50,50 4,00-11,5 MR 4,50 100, 80, 70, 60 3,50 0,5 0,50,50 3,00-11,5 MS 4,00 60, 50 3,50 0,5 0,50,5 3,00-11,00 MO 1,50 50, 40 3,00 0,5 0,50,00 3,00-9,75 MS 0 60, 50 3,50 0,50 0,50-3,00-9,00 MS 16,50 60, 50 3,50 0,50 0, ,5 MO 14,50 50, 40 3,00 0,50 0, ,5 MS 0,50 60, 50 3,50 0,5 0,5, ,5 MO 18 50, 40 3,00 0,5 0,5, ,00 MST 3,00 60, 50 3,50 0,5 0,50,5-11,00 11,00 Čtyřpruhová místní komunikace Dvoupruhové MK Základní kategorie dvoupruhových místních komunikací Základní kategorie Šířka v m b návrhová rychlost písmenný znak a v c v m v km/h MS 13 60, 50 3,50 0,5,5 MO 11,50 50, 40 3,00 0,5,00 MS 9 60, 50 3,50 0,50 - MO 8 50, 40, 30 3,00 0,50 - MO 7 30,75 0,5 - MO 7,50 30,75 0,50 - MO 11 30,75 0,5,00 Dvoupruhová místní komunikace 7

8 Jednopruhová jednosměrná MK se zastavovacím nebo parkovacím pruhem Základní kategorie jednopruhových místních komunikací se zastavovacím nebo parkovacím pruhem Základní kategorie Šířka v m b návrhová rychlost písmenný znak a v c v m v km/h 0,5 MO 6, ,00,00 0,50 MO 6,5 30,75 0,5,00 MO 6,50 30,75 0,50,00 MO 6, ,00 0,5,00 MO 6, ,00 0,50,00 Jednopruhová místní komunikace se zastavovacím nebo parkovacím pruhem Jednopruhová jednosměrná MK s délkovým omezením 80 až 100 m Kategorie jednopruhových jednosměrných místních komunikací s délkovým omezením 80 až 100 m Základní kategorie Šířka v m písmenný znak b v m návrhová rychlost v km/h a v MO 4,50 30, 40 3,00 0,50 MO 4,5 30, 40 3,00 0,5 MO 4 30,75 0,5 Jednopruhová jednosměrná místní komunikace Dvoupruhová obousměrná MK (s krajnicemi) Kategorie dvoupruhové obousměrné místní komunikace s krajnicemi Kategorie Šířka v m písmenný znak b v m návrhová rychlost v km/h a e MOK 7,5 40, 30 3,00 0,75 Dvoupruhová obousměrná místní komunikace s krajnicemi 8

9 Jednopruhová obousměrná MK s krajnicemi a výhybnami s délkovým omezením 80 až 100 m Kategorie jednopruhové obousměrné místní komunikace s krajnicemi a výhybnami s délkovým omezením 80 až 100 m Kategorie Šířka v m písmenný znak b v m návrhová rychlost v km/h a e MOK 4,0 30 3,00 0,50 Jednopruhová obousměrná místní komunikace Charakteristiky funkčních tříd místních komunikací podle ČSN Projektování místních komunikací změna Z Tab. Označení komunikací uspořádání jízdních pásů zastavovací parkovací přidružené pruhy návrhová rychlost v km/h požadovaná jízdní rychlost v km/h směrově Charakteristiky funkčních tříd místních komunikací A až C A RYCHLOSTNÍ B SBĚRNÉ C OBSLUŽNÉ A1 A B1 B C1 C C3 - nouzový nutné nutné zřizují se možné nerozdělené příznivé podmínky běžné podmínky obtížné podmínky příznivé podmínky běžné podmínky obtížné podmínky uspořádání křižovatek nejmenší vzdálenost křižovatek v m příklady kategorijního typu tratě MHD - - zřizují se zřizují se zřizují se zřizují se zřizují se zřizují se až až 40 mimoúrovňové mimoúrovňové, výjimečně úrovňové mimoúrovňové, úrovňové - zásadně rozdělené rozdělené výjimečně nerozdělené rozdělené nerozdělené rozdělené nerozdělené rozdělené nerozdělené rozdělené nerozdělené neurčuje se neurčuje se neurčuje se neurčuje se úrovňové úrovňové úrovňové úrovňové bez omezení MR 5,50 MR 4,50 MS 4 MS 0,50 MS 13 MST 3,00 MST 3,00 MS 0 MS 16,50 MS 9 MO 1,50 MO 18 MO 11,50 MO 8 MO 14,50 MO 11 MO 8, MO 7 MOK 7,50 MO 4,50 kolejové vyloučené výjimečně možné bez omezení bez omezení možné vyloučeno nekolejové výjimečně možné bez omezení bez omezení bez omezení bez omezení možné 9

10 6. Rozhledy na pozemních komunikacích 6.1 Rozhled pro zastavení Rozhled pro zastavení před překážkou na jízdním pruhu musí být zajištěn v celé délce trasy pozemní komunikace Základní délka rozhledu pro zastavení D z se skládá z: dráhy projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce řidiče. Reakční doba se uvažuje: - 1,5 s na silnicích v extravilánu - 1,0 s na místních komunikacích v intravilánu 1,5 vn( s) 1,0 vn( s) lr = [m] nebo lr = [m], kde v n je návrhová rychlost [km/m] 3,6 3,6 brzdné dráhy vozidla, která závisí na: - rychlosti vozidla - podélném sklonu komunikace - drsnosti vozovky - kvalitě pneumatiky vozidla vn( s) lbr = g 3,6 f ± 0,01 s [m], kde v n(s) n ( ) návrhová/směrodatná rychlost [km/m] g n normální tíhové zrychlení g n = 9,81 [m/s ] f v součinitel brzdného (podélného smykového) tření na mokré vozovce při hloubce dezénu pneumatiky 1,6 mm (zjistí se z tabulky B.1 v ČSN ) s podélný sklon komunikace [%] v Základní délka rozhledu pro zastavení je tedy v ( ) v ( ) D 1,5 n s n s z = + 3,6 g 3,6 f ± 0,01 s v ( ) po dosazení za g a úpravě D 0,393 n s z = 0,417 vn( s) f ± 0,01 s ( ) v ( ) v [m] [m] 6.1. Výsledná délka rozhledu pro zastavení D z se skládá z: dráhy projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce řidiče brzdné dráhy vozidla bezpečnostního odstupu od překážky b v1 [m] je zajištěn zaokrouhlením výsledku při výpočtu délky rozhledu na nejblíže vyšších - 10 m pro v n 80 km/h - 5 m pro v n < 80 km/h 0,393 vn( s) Výsledná délka rozhledu pro zastavení je tedy D z = 0,417 vn( s) + + bv [m] 100 f ± 0,01 s a výpočtové prvky délky rozhledu pro zastavení se dosadí z tabulky: v n(s) (km/h) ( ) 1 Výpočtové prvky délky rozhledu pro zastavení f v 0,3 0,34 0,36 0,40 0,43 0,46 0,51 0,56 0,6 0,68 v 10

11 Vypočtené hodnoty délky rozhledu pro zastavení jsou uvedeny v normách: ČSN Projektování místních komunikací (pro místní komunikace) následovně: Délka rozhledu D Z pro zastavení na místních komunikacích Podélný sklon jízdního pásu v D z při návrhové rychlosti v n v km/h % až , , Způsob výpočtu podle ČSN při době postřehu a reakce 1,0 s. klesání stoupání ČSN Projektování silnic a dálnic (pro silnice a dálnice) následovně: Délka rozhledu D *) Z pro zastavení na silnicích a dálnicích Podélný sklon D z v m při návrhové/směrodatné rychlosti v n /v S v km/h jízdního pásu v % *) **) , , Způsob výpočtu podle ČSN příloha B (doba postřehu a reakce 1,5 s) Platí pro stoupání a klesání do 1 %. klesání stoupání 5 až 0 30 **) 0 **) 15 **) Poznámka: Na jednopruhových obousměrných silnicích se zajišťuje délka rozhledu pro zastavení, která je dvojnásobkem hodnot uvedených v tabulce. 11

12 6. Rozhled pro předjíždění Délka rozhledu na protijedoucí vozidlo při předjíždění se zajišťuje pouze na dvoupruhových obousměrných komunikacích, a to v co nejdelší části trasy, pokud je to ekonomicky únosné Základní délka rozhledu pro předjíždění D p se vypočte ze vzorce: 1,11vn( s) + 3vn( s) D p = v kde v n(s) návrhová/směrodatná rychlost [km/m] v uvažovaný rozdíl rychlosti vozidla předjíždějícího návrhovou/směrodatnou rychlostí a rychlosti předjížděného vozidla podle ČSN tabulky B.. Rozdíl mezi v n(s) a rychlostí předjížděného vozidla v n(s) (km/h) v (km/h) p 6.. Výsledná délka rozhledu pro předjíždění D zahrnuje i bezpečnostní odstup od vozidla v jízdním pruhu opačného směru a vypočte se ze vzorce: D p = D p + bv kde b v je bezpečnostní odstup předjíždějícího vozidla od vozidla v protisměru v m, rovný zaokrouhlení na nejbližší vyšší hodnotu 50 m. je uvedena v tabulce v ČSN Délka rozhledu D *) p pro předjíždění Návrhová/směrodatná rychlost v km/h Délka rozhledu v m Způsob výpočtu podle ČSN příloha B Možnosti (způsoby) zajištění rozhledu pro předjíždění: a) zvětšení zemních a demoličních prací b) rozšíření jízdního pásu o další jízdní pruhy, pak místo rozhledu pro předjíždění postačí zajistit délku rozhledu pro zastavení c) rozšíření komunikace o jeden jízdní pruh, který se přidělí střídavě pro ten jízdní směr, ve kterém nevyhovuje délka rozhledu pro předjíždění d) není-li možno rozhled stavebně zajistit, použije se omezující dopravní značení souvislá podélná dělící čára doplněná svislou značkou zákaz předjíždění; souvislý úsek bez rozhledu pro předjíždění nemá přesáhnout délku 500 m (výjimečně u rekonstrukcí 1000 m). 6.3 Délka rozhledu pro zastavení před železničním přejezdem Délku rozhledu pro zastavení před zabezpečeným a nezabezpečeným železničním přejezdem stanoví ČSN Železniční přejezdy a přechody. 6.4 Rozhledové poměry v křižovatkách a v místech sjezdů ze zajišťují podle ČSN Projektování křižovatek na silničních komunikacích. 1

13 6.5 ZAJIŠTĚNÍ ROZHLEDU PRO ZASTAVENÍ A PŘEDJÍŽDĚNÍ Polohy rozhledového paprsku pro zajištění rozhledu pro zastavení: Poloha oka řidiče (výška nad povrchem komunikace) h 1 = 1,00 m Poloha překážky (výška horní hrany nad povrchem komunikace) h = 0,00 až 0,35 m Návrhová/směrodatná rychlost v n(s) (km/h) Výška nejmenší viditelné překážky na vzdálenost Dz h (m) 0,35 *** ) 0,10 ** ) 0,00 * ) * ) Výška překážky 0,00 m představuje poruchu vozovky s nebezpečnou hloubkou (díra). ** ) Výška překážky 0,10 m představuje ležící předmět na vozovce (např. pneumatika). *** ) Výška překážky 0,35 m představuje nejnižší bod účinné svítící plochy zadních brzdových světel vozidla Polohy rozhledového paprsku pro zajištění rozhledu pro předjíždění: Poloha oka řidiče (výška nad povrchem komunikace) h 1 = 1,00 m Rozhled ve směrovém oblouku Rozhled pro zastavení nebo pro předjíždění se zajišťuje vždy pro prostý kružnicový oblouk. Přechodnicový oblouk se pro tyto účely nahrazuje kružnicovým obloukem o dvojnásobném poloměru. Potřebná rozhledová pole jsou vymezena obalovými křivkami tětiv určujících jízdních stop v délce D z nebo D p. Určující jízdní stopy se vynáší do osy toho jízdního pruhu, který je pro vymezení rozhledového pole rozhodující. V rozhledovém poli nesmí být žádná překážka v prostoru: - pro zastavení 0,30 m pod povrchem tělesa silnice (vadí i svodidlo) - pro předjíždění 0,90 m nad povrchem tělesa silnice (svodidlo nevadí) Rozhled se musí přezkoušet i z hlediska výškových poměrů (není vidět za horizont). 13

14 Rozhledové pole pro zastavení Zajištění rozhledu pro předjíždění Pokud není možno překážku odstranit (v tunelu, mezi svodidly apod.), musí se navrhnout takový poloměr oblouku, aby rozhledový paprsek ležel v prostoru vozovky. Nejmenší poloměr směrového oblouku zajišťující rozhled pro zastavení z hlediska půdorysného se vypočítá ze vztahu: R x D z(p) n x Dz( p) + nx Rx = 4 [m], kde nx minimální poloměr vztažený k příslušné určující jízdní stopě délka rozhledu pro zastavení (nebo předjíždění) [m] vzepětí úseče směrového oblouku o poloměru R x [m] 14

15 Zajištění rozhledového pole pro zastavení na dvoupruhové silnici se svodidlem Rozhled v zaoblení lomu podélného sklonu Vypuklé výškové oblouky (vrcholové) Nejmenší poloměr oblouku R v musí být v závislosti na rozhledovém paprsku takový, aby byl zajištěn: - na dvoupruhových komunikacích pokud možno rozhled pro předjíždění D p - na všech komunikacích vždy rozhled pro zastavení D z Dz( p) Nejmenší poloměr vypuklého oblouku se vypočte ze vztahu Rv = [m] ( h1 + h1 h + h ) kde h 1 výška oka řidiče (1,0 m) h pro zastavení výška nejmenší viditelné překážky (0,0 až 0,35 m) pro předjíždění úroveň vozidla v protisměru (1,0 m) Hodnoty nejmenších poloměrů jsou uvedeny v tabulkách v normách ČSN a ČSN Vyduté výškové oblouky (údolnicové) Nejmenší poloměr oblouku R u musí být takový, aby kužel světlometů osvětloval jízdní pás na délku rozhledu pro zastavení. Pro předjíždění se nejmenší poloměr neřeší, vozidlo v protisměru je vždy viditelné, protože taky svítí. Nejmenší poloměr vydutého oblouku se vypočte ze vztahu Ru = h s výška světlometu nad jízdním pásem, uvažuje se h = 0, 75 m s D ( h + D tgα ) s z z [m], kde α úhel mezi horním okrajovým paprskem světelného kužele světlometu a jeho osou, uvažuje se α = 1 Po dosazení se pak vzorec upraví do tvaru: R u z 100 D = , 5 D z [m] Hodnoty nejmenších poloměrů jsou uvedeny v tabulkách v normách ČSN a ČSN