GRAMATICKÝ PEHLED OBSAH

Transkript

1 GRAMATICKÝ PEHLED OBSAH Pízvuk Výslovnost Pehled pravopisných pravidel Samohlásky Souhlásky Podstatná jména Rod podstatných jmen íslo podstatných jmen Životná a neživotná podstatná jména Pády a pádové koncovky Zvláštnosti skloování podstatných jmen zakonených na Zvláštní skloování nkolika podstatných jmen zakonených na Skloování podstatných jmen mužského rodu Skloování podstatných jmen ženského rodu Skloování podstatných jmen stedního rodu Skloování ruských osobních a místních jmen Nesklonná podstatná jména Podstatná jména vzniklá z pídavných jmen Rekce podstatných jmen Pídavná jména Pípony pídavných jmen Pípony Pípony Pípony Skloování pídavných jmen Tvrdá pídavná jména Mkká pídavná jména Pivlastovací pídavná jména zakonená na Pivlastovací pídavná jména zakonená na Pivlastovací pídavná jména zakonená na Jmenné tvary pídavných jmen Stupování pídavných jmen Rekce pídavných jmen Zájmena Druhy zájmen Osobní zájmena Zvratná zájmena Tázací zájmena Záporná zájmena Pivlastovací zájmena Ukazovací zájmena Urovací zájmena Neuritá zájmena íslovky Druhy íslovek Skloování základních íslovek Skloování složených íslovek Skloování íslovek Skloování íslovek

2 Mkký znak na konci a uprosted íslovek íslovky druhové Skloování íslovek adových Datum Hodiny Zlomky Slovesa Infinitiv Tvoený slovesných tvar asování sloves Pítomný as Nepravidelná slovesa Zmna kmenové souhlásky Zvratná slovesa Minulý as Budoucí as Podmiovací zpsob Rozkazovací zpsob Nepravidelné tvoení rozkazovacího zpsobu Slovesa bez vlastního tvaru rozkazovacího zpsobu Modální slovesa Slovesný vid Pechodníky Pídavné jméno slovesné Spona Sponová slovesa Polosponová slovesa Rekce sloves Píslovce Stupování píslovcí Nejbžnjší rení v platnosti píslovcí v píslovcích Pravopis píslovcí pomocí spojovníku Pedložky Druhy pedložek Pedložky urující místo (na otázku ) Porovnání pedložek vyjadujících místo Pedložky urující as( na otázku ) Vyjádení asu v 6. pád (na otázku ) Pedložky k oznaení asu Pedložky vyjadující zpsob (na otázku ) Pedložky vyjadující úel (cíl) (na otázku ) Pedložky vyjadující píinu (na otázku ) Pravopis pedložek Spojky Druhy spojek Pravopis spojek ástice Druhy ástic Pravopis ástic Vsuvka

3 PÍZVUK $%&'()( Ruský pízvuk je pohyblivý. Musíme si ho pesn zapamatovat u každého slova. Pesná pravidla k urení pízvuku neexistují. Ruské samohlásky mají plnou hodnotu pouze pod pízvukem v nepízvuných polohách se vyslovují slabji nebo se redukují (tj. jejich výslovnost se úží). Pízvuk bývá v rzných slovech na rzné slabice: v rzných tvarech téhož slova: k rozlišení významu slov: platím plái VÝSLOVNOST *'+)+()( o se redukuje jako první hláska na zaátku slova nebo v první slabice ped pízvukem na a v ostatních pípadech neredukuje na tak zvaný smíšený zvuk (vyslovte eské k oknu zvuk který vznikne mezi k a o je pibližn tzv. smíšený zvuk). obdobn se rekuruje a nepízvuné (a pouze po ) po mkkých souhláskách a nepízvuné na zaátku slova se redukují smrem k i ruské se vyslovuje jinak nežli eské y tvoí se ve stejné poloze jako eské a pi vyslovování mkkých souhlásek je teba pitisknout pední ást jazyka k tvrdému patru koncovky. p. jedn. ísla u pídavných jmen zájmen a adových íslovek se vysloví s v (avo jevo) neuritý zpsob zvratných sloves se vyslovuje tvrd (uicca) ve slovech se vyslovuje ch ve slovech se vyslovuje š po pedložkách se vyslovuje jako ( ) ped se mní v š ž (asimilace) ( ) PEHLED PRAVOPISNÝCH PRAVIDEL *'&.+*)/&)(. Po 0 se píše vždy (nikdy ) Píklady: Výjimky:. Po se píše vždy (nikdy ) Píklady:. Po se píše a) v ruských koncovkách a píponách: b) v cizích slovech a píponách: 4. Koncovka. p. j.. pídavných jmen zájmen a adových íslovek se píše s akoliv se vyslovuje v. 5. Mkký znak se píše: a) na konci slov (v neuritém zpsobu nkterých sloves vždy ve. os. j.. slovesa v. os. j.. a. os. mn... zvratného slovesa v rozkazovacím zpsobu nkterých sloves v nkterých podstatných jménech zájmenech íslovkách apod.): (zájmeno)

4 b) uprosted slova (nejastji po mén asto po nkdy po. ): 6. Mkký znak se nepíše uprosted slova: 7. Oddlující funkce po pedponách zakonených tvrdou souhláskou se píše ped. : $ $ $ jinde ped stejnými souhláskami (a ped ) se píše mkký znak: 8. Zápor se slovesem se píše zvláš% : 9. Pedpony zakonené na se píše ped neznlými souhláskami: se píše ped znlými souhláskami: Samostatné se píše stejn ped znlými i neznlými souhláskami: Pedpony o se píše pod pízvukem a v nepízvuné poloze (slov s pízvunou pedponou na o je velmi málo) ve funkci pedložky nebo pedpony se vždy píše na konci s ( ). Názvy národ se píší v ruštin s malým písmenem na zaátku ( ). V oficiálních názvech stát a republik píšeme všechna slova velkým písmenem & ' ( & ) * +. Oznaení samohlásek v písmu SAMOHLÁSKY 4&/5( (a) (ja) (e) (je) (o) (jo) (u) (ju) (y) (ji) $ $ Jotované znaky ( ) na zaátku slov (až na ) po samohláskách po $ a se vyslovují ja je jo ji ju. posílat muzika tisíc tygr typ tyfus fyzika syntéza symfonie symbol 6 ve slovech ruského pvodu se píše zídka ve slovech cizího pvodu pedevším na zaátku slova ve shod s výslovností ( ) ideji uprosted slova po samohlásce 4

5 se nepíší po 0 výjimky:. 7 se nepíše po výjimky: SOUHLÁSKY /+4&/5( Oznaení mkkých a tvrdých souhlásek v písmu Ruština jich má celkem 5. Rozlišují se podle toho která samohláska za nimi následuje. / 0 4 / 5 6 & ) ' 7 8 se vyslovují vždy tvrd se vyslovují vždy mkce PODSTATNÁ JMÉNA )8(& /$9(/:.):(4;5( Rod podstatných jmen_ Ruská podstatná jména jsou obdobn jako v eštin mužského ženského nebo stedního rodu. Rod podstatných jmen se uruje podle zakonení v. pád jednotného ísla: Rod Zakonení Píklad tvrdá párová souhláska 0 mužský mkká párová souhláska (ve. pád ) () ženský stední 0 mkká párová souhláska (ve. pád ) (0 slov) () Potíže psobí: ) podstatná jména na mkkou souhlásku (na konci píšeme ): Jejich rod uríme obvykle ze souvislosti. ) podstatná jména na která nemají v. pád jedn.. mají v. pád jedn.. u mužského rodu u ženského rodu 5

6 Zapamatujte si nkterá podstatná jména jejichž rod je v ruštin jiný než v eštin. Nejvíce rozdíl je u slov cizího pvodu: Zakonení v eštin v ruštin ém am (muž. r.) (žen. r.) starý problém nový systém Váš telegram zajímavý program Píklady 9 ta ita (žen. r.) um ium (st. r.) ze se (žen. r.) óza (žen. r.) áž (žen. r.) další píklady (muž. r.) (muž. r.) (muž. r.) (žen. r.) (muž. r.) 7 (muž. r.) (muž. r.) Karlova univerzita velká autorita dležitá priorita vdecké sympózium písné kritérium dnešní datum Vaše vízum nové stadium hospodáská krize základní teze vdecká skepse dlouhodobá prognóza nebezpená tuberkulóza velká garáž dokonená montáž souasná etapa hluboká analýza nová metoda Vaše adresa starý model komerní banka Rod podstatných jmen slova slovanského pvodu se píliš neliší: názvy mlá:at s píponou 7 (muž.r.) slova konící na (žen. r.) další píklady medvíd kot dít mj podpis velký nadpis vysoká úrove; náš cíl tento stupe; 6 Pi oznaování rzných zamstnání a titul máme v eštin zpravidla zvláštní tvary pro rod mužský a ženský. V ruštin se nkteré názvy vztahují k mužském i ženskému rodu. íslo podstatných jmen_ Vtšina ruských podstatných jmen má jednotné i množné íslo. Nkterá podstatná jména mají však bu: tvar jednotného ísla nebo množného ísla. 6

7 Životná a neživotná podstatná jména_ Pozor na zakonení životných podstatných jmen mužských i ženských ve 4. pád množného ísla. V jednotném ísle jako v eštin: <. Vidím studenta. <. Vidím ženu. Avšak v množném ísle na rozdíl od eštiny má 4. pád životných podstatných jmen stejný tvar jako. pád mn.. < Vidím studenty spisovatele dlníky. inženýry. < Vidím ženy (studentky dívky dlnice).. Pády a pádové koncovky_ Ruština má 6 pád. Na rozdíl od eštiny nemá 5. pád (oslovujeme voláme). Ruština pro tuto možnost užívá. pád. Pro tento pehled jsme použili znaení pád shodný s eštinou (tedy eský 7. pád je vlastn 5. pád v ruštin). Pád Sklo;ování ) (jedn..) I II III =. pád?? [] [] &. pád??. pád?? 9 4. pád?? [] 7. pád?? () ( ) 6. pád ()? ()? Pád Sklo;ování ) (mn..) I II III =. pád?? &. pád??. pád?? 9 4. pád?? 7. pád?? 6. pád ()? ()? Pád.?? Sklo;ování ) I II III 0.??.?? 7

8 4.?? 7.?? ( ) ( ) 6. ()? ()? Pád.?? Sklo;ování ) I II III 0.??.?? 4.?? 7.?? 6. ()? ()? Zvláštnosti skloování podstatných jmen zakonených na +. pád. pád. pád 7. pád 6. pád () () () () () () Zvláštní skloování nkolika podstatných jmen_ 8

9 =. pád &. pád. pád 7. pád () 6. pád () () () () Skloování podstatných jmen mužského rodu_ živ.=. pád živ.=. pád živ.=. pád živ.=. pád živ. =. pád živ.=. pád živ.=. pád živ.=. pád Podle vzoru se sklo;ují podstatná jména mužská na tvrdou souhlásku (též na ). Podle vzoru < () se sklo;ují podstatná jména mužská na mkkou souhlásku. Sem patí též jména na. Podle vzoru se sklo;ují podst. jména mužská na (nap. ). Podle vzoru se sklo;uje jen nkolik podst. jmen na (nap. > 9) Poznámky ke skloování:. PJ na v 7. pád j.. mají podle místa pízvuku tvar jeli pízvuk na koncovce ( ) jeli pízvuk na kmeni ( ) v. pád mn.. mají bez ohledu na pízvuk ( ).. PJ na v 7. pád j.. mají podle místa pízvuku tvar jeli pízvuk na koncovce ( ) jeli pízvuk na kmeni ( ) v. pád mn.. mají podle místa pízvuku tvar jeli pízvuk na koncovce ( ) jeli pízvuk na kmeni ( ).. p. j.. mže mít nkdy vedle základní koncovky též koncovku a to tehdy oznaujeli ást z celku p. j.. mívá nkdy (vždy pízvuné) a to po pedložkách s místním významem: () 9

10 5.. p. mn.. na nebo (vždy pízvuné) má jen omezený poet mužských jmen nap. (tj. párové pedmty) (tj. pv. cizí slova) Je teba rozlišovat barva barvy kvt kvtina kvty kvtiny obilí chleby 6. PJ typu 7 oznaující mlá:ata mají odlišné množné íslo: (podle vzoru ) mn... Srovnejte s tím slovo 7 (= dít) které má mn.. s významem hoši chlapci).?eské mn.. dti vyjádíme rusky slovem (sklo;ujeme: ). 7. Slovo (= oban) se sklo;uje jako ( ) mn.. je však. Podobn: Anglian : Slovan : Pražan : 8. PJ (= bratr) má mn... Podobn: židle : zub : zuby v ústech list : listy v knize 9. PJ mají v množném ísle tvary: 0. Pozor na. pád mn.. bez koncovky u nkterých podstatných jmen nap.: oko partyzán voják. Pozor na následující slova: ale po poítaném pedmtu: 4. Všimnte si že PJ všech rod mají stejné zakonení v množném ísle ve. pád / 6. pád / 7. pád / Skloování podstatných jmen ženského rodu_ 0

11 živ.=. pád živ.=. pád živ.=. pád živ.=. pád živ.=. pád Podle vzoru 0 se sklo;ují PJ ženská na a nap.. Podle vzoru se sklo;ují PJ ženská na nap.. Podle vzoru < se sklo;uje velký poet PJ na nap. +. Podle vzoru ( ) sklo;ujeme PJ ženská na mkkou souhlásky (na konci píšeme vždy s mkkým znakem) nap. a také PJ na ( ). Poznámky ke skloování:. PJ na 0 sklo;ujeme podle vzoru a PJ na podle vzoru 0. V 7.p. j.. mají podle místa pízvuku (jeli pízvuk na kmeni jeli pízvuk na koncovce.. Ve.p. mn.. mají PJ typu (tj. se souhláskou ped ) zakonení =. Podle vzoru se sklo;uje také nkolik PJ na ( ). Ve všech pádech krom.p. mn.. mají ped koncovkou : ale. 4. Podle ženských vzor se sklo;ují i mkká mužská jména zakonená na a nebo (nap. ) 9 v.p.mn.. mají ) 5. Nkterá PJ typu mají v mn.. pohyblivý pízvuk (nap. ): 6. Nestandardn se sklo;ují: množné íslo: ; množné íslo:. 7. Podle vzoru se sklo;uje také slov ( ) které však je mužského rodu a má v 7.p.j.. tvar.

12 Skloování podstatných jmen stedního rodu_ Podle vzoru se sklo;ují PJ stedního rodu na o nap.. Podle vzoru se sklo;ují PJ na e nap.. Vtšina jich koní na. Podle vzoru PJ na nap.. Podle vzoru 5 mají ve všech pádech krom.p.mn.. ped koncovkou mkký znak avšak. Nkolik slov typu má zvláštní sklo;ování. Poznámky ke skloování:. PJ se základem na 0 mají v. a 7. p. j.. podle místa pízvuku bu: (jeli pízvuk na kmeni ) nebo (jeli pízvuk na koncovce ). PJ na ( ) mají v.p. mn.. ( ). Slova mají v mn.. tvary: 4. Odchylné tvary mn..: 5. O pízvuku dvojslabiných jmen st. rodu na o nebo e si pamatujte že v mn.. je obyejn opaný než v j.. Netýká se to však slov na Skloování ruských osobních a místních jmen_ 7 Poznámky ke skloování:. Ruská píjmení na se sklo;ují vyjma 7.p. @ ženská @. Ruská píjmení typu + + se sklo;ují jako pídavná jména. Píjmení na o (> ) se bu: nesklo;ují nebo je sklo;ujeme jako PJ na o

13 4.?eská píjmení typu :? sklo;ujeme bu: s e ( ) nebo i bez e ( ) 5. Mužská píjmení na souhlásku % % a ruská píjmení typu * sklo;ujeme podle píslušných vzor. Ženská píjmení na souhlásku a ruská na nesklo;ujeme. 6. Neruská píjmení na samohlásku ne nesklo;ují. 7. Ruská místní jména na sklo;ují podle vzoru ( ). Jiná ruská místní jména se sklo;ují podle píslušného vzoru. 8. Neruská místní jména na se nesklo;ují na a nebo na souhlásku sklo;ujeme podle píslušného vzoru. Nesklonná podstatná jména_ Nesklonná jsou cizí PJ zakonená na. Podstatná jména vzniklá z pídavných jmen_ Nkterá PJ vznikla z pídavných jmen (nkdy z píslovcí). Taková sklo;ujeme jako pídavná jména ( ). Rekce podstatných jmen Podstatné jméno odvozené od stejného koene jako sloveso mívá shodnou vazbu se slovesem PÍDAVNÁ JMÉNA )8(& *')4&&:(4;5( Pípony pídavných jmen /<< Pípony /<< (pod pízvukem) (bez pízvuku) = (výjimky): Pípony (po písmenech g k ch) /<<

14 Pípony /<<. > :. > ( ):. 9 : Skloování pídavných jmen_ 7 Tvrdá pídavná jména_ Poznámky ke skloování:. Podle vzoru sklo;ujeme PJ s pízvukem na kmeni i ta PJ která mají ped koncovkou. Podle vzoru sklo;ujeme PJ s pízvukem na koncovce. S tvary na pízvuné se v odborném textu setkáváme velmi asto. Zapamatuje si zejména: Pád Sklo;ování ) muž.r. žen.r. st.r. mn...??.??.?? 4.?? jako. a. pád jako. a. pád 7.?? 6. ()? ()? Pád Sklo;ování ) muž.r. žen.r. st.r. mn...??.??.?? 4.?? jako. a. pád jako. a. pád 7.?? 6. ()? ()? 4

15 Mkká pídavná jména_ Poznámky ke skloování:. Obyejn oznaují as nebo polohu v prostoru ( ).. Patí sem i PJ která mají ped koncovkou 0 () Pád Sklo;ování ) muž.r. žen.r. st.r. mn...??.??.?? 4.?? jako. a. pád jako. a. pád 7.?? 6. ()? ()? Pivlastovací pídavná jména zakonená na Poznámky ke skloování:. PJ pivlast;ovací typu mají v. p. j.. tvary: v. p. mn.. pro všechny rody:. Krom tvaru v. a 4. p. j.. muž. rodu píšeme ped koncovkou ve všech pádech mkký znak.. Stejn sklo;ujeme adovou íslovku. Pád Sklo;ování ) muž.r. žen.r. st.r. mn...??.??.?? 4.?? jako. a. pád jako. a. pád 7.?? 6. ()? ()? Pivlastovací pídavná jména zakonená na Pád Sklo;ování ) muž.r. žen.r. st.r. mn...??.??.?? 4.?? jako. a. pád jako. a. pád 7.?? 6. ()? ()? 5

16 Pivlastovací pídavná jména zakonená na Poznámky ke skloování:. PJ tohoto typu se v ruštin užívá (na rozdíl od eštiny) zídka. Místo nich máme v ruštin obvykle. p. PJ Pád.??.??.?? Sklo;ování ) muž.r. žen.r. st.r. mn.. () () () () 4.?? jako. a. pád 7.?? 6. ()? ()? ( ) ( ) () () Jmenné tvary pídavných jmen_ < 7 muž.r. žen.r. st.r. jako. a. pád Jednotné íslo () () () Množné íslo Poznámky:. Jmenných tvar je v ruštin mnohem více než v eštin ( ).. Jmenných tvar se ve vt užívá v písudku (9 ). Stupování pídavných jmen_ Pehled tvar I. stupe; používá se v pívlastku i v písudku II. stupe; III. stupe; () používá se v pívlastku i v písudku používá se jen v písudku používá se v pívlastku i v písudku používá se v pívlastku i v písudku používá se v pívlastku zídka v písudku používá se jen v písudku 6

17 Poznámky:. Tvar (. stupe;) a tvar (. stupe;) používáme pouze v písudku. Ostatních tvar používáme jak v písudku tak i v pívlastku..?eské výrazy typu rychlejší než vyjadujeme v ruštin bu:. pádem nebo spojkou (4. 4.) Pamatujte: o km delší o 0 let starší než x vtší (více) než trochu (ponkud) svtlejší trochu (ponkud) rychlejší daleko (mnohem) rychlejší ješt rychlejší znan (o hodn) silnjší trochu (o nco) silnjší mén rychlý nejmén rychlý. Pízvuná pípona. stupn ee bývá obvykle u dvojslabiných PJ. Víceslabiná PJ mají obvykle pízvuk na stejném míst jako v. stupni. 4. Tvary. stupn na 0 () 0 (pouze u PJ se zmnou kmen. souhlásky ) pekládáme do eštiny nejrychlejší nejpevnjší Zapamatujte si píklady slov ve kterých dochází ke zmn kmenové souhlásky: > > > 0 > > > 5. U nkterých PJ se užívá ve. stupni ješt zesilující pedpony (nikoli ). 6. Zapamatujte si zejména tato PJ která mají pi stup;ování nepravidelné tvary: () () Rekce pídavných jmen Nkterá pídavná jména se pojí v ruštin s jinými pedložkovými i bezpedložkovými pády nežli v eštin. V závorce jsou krátké tvary které se v tchto spojením vyskytují velmi asto () ( ) () () () ( ) () () ( ) vinný (vinen) ím hrdý na co spokojený (spokojen) ím rovnobžný s ím podobný (podoben) komu 7

18 Druhy zájmen_ ZÁJMENA 4 osobní.. zvratná. tázací?????? + vztažná. + záporná. * pivlastovací. $ ukazovací (.). + urovací. neuritá... Osobní zájmena_ já ty on ono ona my vy oni () () 6. ( ) Poznámky:. Po pedložkách u zájmen. osoby používáme podobn jako v eštin ( ).. Tvar platí pro všechny ti rody na rozdíl od eštiny. Tvary 7 vystupují také ve funkci zájmen pivlast;ovacích. Zvratná zájmena_ Poznámky:. Zvratné zájmeno (nemá tvar pro. p. j..) se sklo;uje jako zájmeno. Mže se spojovat se všemi osobami j.. a mn.. 8

19 Tázací zájmena_ kdo co koho eho i kolik jako. a. pád jako. a. pád 6. Poznámky:. Zájmena se sklo;ují jako tvrdá PJ Zájmenem se ptáme spíš na jakost nebo druh pedmtu Zájmenem se ptáme na íselné poadí nebo vybíráme jeden z více pedmt? který z tchto plán chcete?? které stroje vás nejvíce zajímají?. Zájmeno se nesklo;uje. Používá se ho jen v písudkovém tvaru? jaké obrábcí stroje znáte?? jaké je vaše mínní?. Zájmeno 7 se sklo;uje stejn jako PJ typu Záporná zájmena_ nikdo nic Poznámky:. Záporná zájmena tvoíme pipojením ástice k tázacím zájmenm (nikdo) (nic) (žádný) (nií). Sklo;ují se jako tázací zájmena. V pedložkových pádech stojí však pedložka mezi zápornou ásticí a zájmenem. u nikoho jsem nebyl k nikomu nepojede o nikom jsme nemluvili? o niem jste neslyšeli? Pipojením ástice k zájmenm vzniknou záporná zájmena která nemají. pád..p..p. 4.p. 6.p. 7.p. ( ) () Tchto zájmen se používá ve vtách neosobních s infinitivem. V ostatních vtách je osoba k níž se dj vztahuje ve.p. sloveso je opt v infinitivu není koho by se lovk zeptal neml jsem mu co íct nebude mít s kým jít.. p. tchto zájmen má význam zájmen neuritých nkdo nco 9

20 . ástice je v záporných zájmenech a píslovených výrazech vždy pízvuná. ástice je vždy nepízvuná. Pivlastovací zájmena_ mj jako. a. pád jako. a. pád jako. a. pád jako. a. pád 7. () náš 6. ( ) Poznámky:. Zájmena se sklo;ují podle zájmena.. Zájmeno 0 se sklo;uje podle zájmena.. Zájmena. os. 7 (jeho její jeho jejich) jsou nesklonná. 4. V mn.. mají pivlast;ovací zájmena všech rod jeden tvar: 0 5. Zájmeno používáme chcemeli naznait že pivlast;ujeme podmtu. Pi pivlast;ování. a. os. podmtu se krom zájmena užívá také zájmeno ( ( ) ). Ukazovací zájmena_ tento tato toto tito ten ta to ti jako. a. pád jako. a. pád jako. a. pád jako. a. pád Poznámky:. Zájmena 6 (tento) používáme k urení bližšího pedmtu zájmeno (ten onen tamten) k urení vzdálenjšího pedmtu nebo takového který nebyl ješt blíže oznaen.. Zájmeno nejastji uvádí vedlejší vtu vztažnou. Zájmeno se slovem nabývá významu tentýž tatáž totéž titíž tytéž tatáž 4. Zájmeno (takový taková takové ) se sklo;uje jako tvrdé PJ. Používá se ve funkci pívlastku u plných tvar PJ Jmenný tvar tohoto zájmena se užívá jen v. p. ve funkci 0

21 Urovací zájmena_ sám sama samo sami všechen všechna všechno všichni jako. a. pád jako. a. pád Poznámky:. Rozlišujte.p. st. rodu 7 (všechno) od píslovce (stále poád) které se dává obyejn ped sloveso. (stále pracujeme) (je stále pry).. Zájmena (každý) (každý všelijaký rozmanitý) se sklo;ují jako PJ tvrdého typu (v každém pípad) (bez jakýchkoli pekážek) Zájmeno se používá nejen ve významu slova každý ale také ve významu všelijaký rozmanitý (v knihovn jsou rozmanité knihy a asopisy) Zájmeno používáme v tch pípadech když se vztahuje ke každému pedmtu zvláš% (stavba roste každým dnem). Všimnte si rzných významových odstín zájmena : mluvil se samotným editelem peložte si tento lánek sami Rozlišujte: osobn bez doprovodu sám osamocen 4. Od zájmena odlišujte zájmeno které se sklo;uje jako PJ tvrdého typu. Používá se: k vyjádení tsné blízkosti u samých vrat až u vrat od samého zaátku hned od poátku k vyjádení. stupn PJ v zájmenných výrazech 6 k oznaení totožnosti íkal totéž stejná ešení se vyskytují i v jiných projektech Neuritá zájmena_ 7 Poznámky ke skloování:. Zájmena neuritá se tvoí pomocí ásti kdosi cosi jakýsi ísi nkdo nco njaký kdokoliv cokoliv jakýkoliv ledakdo nkdo ledaco nco jakýsi lecjaký Neuritá zájmena se sklo;ují stejn jako zájmena tázací a vztažná.?ástice se nemní. Pi sklo;ování neuritých zájmen s ásticí vkládáme pedložku mezi ástici a vlastní zájmeno. Zájmeno ve spojení s ásticí oznauje uritou konkrétní osobu nebo pedmt který je mluvímu neznámý

22 nkdo (kdosi) zaklepal na dvee nco (cosi) hledá. Zájmeno ve spojení s ásticí oznauje jeden z pedmt nebo osob bu: zcela neuritých nebo takových mezi kterými nebyl ješt proveden výbr. Vyskytuje se zpravidla ve vtách tázacích rozkazovacích a po spojce ve spojitosti s asem budoucím? znáte nkoho z.? napište nám nco jestliže nkdo pijde pak 4.?eská neuritá zájmena a píslovce s píponou koli se též pekládají do ruštiny pomocí výraz (kdokoli) (cokoli) (jakýkoliv) (kdekoli) ( ) pines kteroukoliv knihu kdokoli vám to ekne kdokoli k nmu pijde každému poradí 5.?ástice ve spojení se zájmenem oznauje vždy vtší i menší ást celku eknu vám nco o parních turbínách 6. Také píslovce se mohou tvoit pomocí uvedených ástic: (kdesi) (nkam) (leckde) 7. Zájmeno (nkterý uritý jistý) se sklo;uje jako. 8. K zájmenm neuritým patí také zídka užívaná zájmena (jakýsi kdosi) a (nco cosi). Tato zájmena mají jenom. pád. Nepímé pády od zájmen mají význam zájmen záporných. Druhy íslovek_ ÍSLOVKY?)/4):(4;5( * 7 základní? adové? * íslovky základní íslovky adové

23 Poznámky:. Každou íslici píšeme oddlen 96. V íslovkách 5 0 píšeme mkký znak na konci slova v íslovkách uprosted po první ásti íslovky.. U íslovky vypadává v nepímých pádech e:

24 Skloování základních íslovek_ (. ) =. pád & 9. pád. pád 4. pád 7. pád 6. pád () () () Poznámky ke skloování:. Po íslovkách 4 se klade PJ v.p. j.. PJ v.p. mn.. nap.. Toto pravidlo platí také pro složené íslovky které koní 4 4. PJ ve spojení s íslovkou se sklo;ují spolu s íslovkou nap.. Po íslovkách se poítaný pedmt nesklo;uje zstává v. p. mn.. Po íslovce se poítaný pedmt bu: sklo;uje spolu s íslovkou nebo zstává ve. p. mn.. nap... PJ mají ve spojení s íslovkami:.p. j.. ( ).p. mn.. ( ). Skloování složených íslovek_ A. =. pád &. pád. pád 9 4. pád 7. pád 6. pád () Skloování íslovek _..... =. pád 4

25 &. pád. pád 9 4. pád 7. pád 6. pád () () ( ) ( ) Skloování íslovek _... =... pád.. &... pád... pád pád.. 7. pád.. 6. pád Mkký znak na konci a uprosted íslovek_; B mkký znak na konci slova 50 0 B mkký znak uprosted slova (v. a 4. pád) Pamatuj: : 9 B (mkký znak uprosted nepíšeme): íslovky druhové_ Poznámky:. K íslovkách druhovým patí: 0 (užívají se zídka). Po druhovým íslovkách v. a 4. pád je poítaný pedmt v.p. mn... V nepímých pádech jsou astjší íslovky základní nap. ). Sklo;ují se podle tchto vzor: ( ) ( ) Skloování íslovek adových_ Poznámky ke skloování:.?íslovky adové se sklo;ují jako PJ tvrdého vzoru krom íslovky která se sklo;uje podle vzoru.. U složených íslovkových výraz má tvar adové íslovky pouze poslední len výrazu. Pedcházející jsou ve tvaru íslovek základních. 5

26 . Pi sklo;ování složených výraz se sklo;uje pouze íslovka adová Nap..p..p..p. 4. znamená druhý znamená jiný. Ve spojení: tj. jeden druhý jeden z nás pracuje ve dne druhý v noci Datum_ Poznámky:. Kolikátého je dnes? 7? Dnes je 9. února 006. ). V odpovdi na tuto otázku je íslovka v. p. msíc a rok ve. p.. Kdy se to stalo? 7 6? Stalo se to 0. ervence 005. C.?íslovka msíc a rok jsou ve. p.. Pi vyjádení data je celý výraz (den msíc rok) ve. p. samotný letopoet je v 6. p. Hodiny_ Poznámky: Do pl hodiny: spojujeme íslovku minut v. p. s. p. následující hodiny vyjádené adovou íslovkou: ( ) 7.0 Po plhodin zbývající minuty do celé hodiny spojujeme s pedložkou v. p. Následující hodiny je v. p. vyjádeno základní íslovkou: ().55 Zlomky_ Poznámky: ½ / ¼ /5 5 ( ) SLOVESA 4&+45 Infinitiv_ 7 < (<) Ruský infinitiv má trojí zakonení: () () (). Produktivní je pouze zakonení na zakonení na (vždy pízvuné) a na je neproduktivní (vyskytuje se pouze u omezeného potu slov. 6

27 Tvoení slovesných tvar_ < Pi tvoení slovesných tvar je teba rozlišovat kmen pítomný a kmen minulý neboli infinitivní. Kmen pítomný dostaneme odtržením osobní koncovky od tvaru pítomného nebo jednoduchého budoucího asu (nejlépe od. os. mn..): Kmen minulý dostaneme odtržením pípony infinitivu: asování sloves_ ). Ruská slovesa se dlí podle kmene pítomného do dvou skupin (. a. asování). Podle tvaru infinitivu mžeme urit ke kterému asování sloveso patí. Nepravidelná slovesa stojí mimo ob asování. II. II. asování ( ) 7 : 4 : 0 0 I. I. asování ( 7 ) ( 4 ). Pítomný as_ 0 osoba I. I. asování >.. jednotné množné. II. II. asování >.. jednotné.. () () množné.. () () Poznámky:.. os. j.. má v obou asováních stejnou koncovku /. Ve. os. j.. (stejn tak i ve. os. j.. a v. a. os. mn..) má. asování ped osobní koncovkou e (pod pízvukem 7 ) a. asování.. Ve. os. mn.. má. asování koncovku nebo a. asování koncovku nebo. Koncovky se vyskytují v. asování po souhláskách. Koncovky se vyskytují ve. asování po. 4. Užití osobního zájmena u slovesných tvar je v ruštin na rozdíl od eštiny pravidlem. Osobní zájmeno je možno vynechat jen ve zvláštních pípadech nap. v dialogu v ustálených hovorových obratech nebo v jazyce vdeckých prací. Dále se osobního zájmena neužívá ve vtách se všeobecných 7

28 5. Slovesa. asování mžeme v pítomném ase rozdlit do tí skupin podle polohy pízvuku: stálý pízvuk na kmeni mají slovesa zakonená na (nepízvuné). Tento pízvukový typ je produktivní Píklady: stálý pízvuk na koncovce mají vtšinou slovesa na (s výjimkou slov..) (pízvuné). Píklady: pízvuk pohyblivý (. os. j..) je pízvuk na koncovce jako v infinitivu v ostatních pechází na kmen). Tento typ pízvuku se vyskytuje vtšinou u sloves která mají v infinitivu pízvuk na koncovce a mní kmenovou souhlásku. Píklady: 6. Slovesa. asování mžeme v pítomném ase rozdlit do tí skupin podle polohy pízvuku: stálý pízvuk na kmeni mají slovesa na nepízvuné Píklady: stálý pízvuk na koncovce mívají vtšinou slovesa na pízvuné a slovesa se zmnou Píklady: pízvuk pohyblivý mají vtšinou slovesa na se zmnou kmenovou souhlásky (krom zmny ). Píklady: 7. Pedpona u sloves dokonavých v. a. asování je vždy pízvuná. ( ) Nepravidelná slovesa_ stojí mimo ob asování. Zmna kmenové souhlásky_ Pokud dochází u sloves pi asování ke zmn kmenové souhlásky probíhá tato zmna u sloves. asování ve všech osobách ( ) u sloves. asování jen v. os. j.. ( 8

29 ). U sloves. asování s infinitivem na se nemní kmenová souhláska v. os. j.. a. os. mn.. ( / ). I. asování II. asování 0 0 9

30 << Zvratná slovesa_ < Zvratná ástice se v ruštin vyskytuje ve tvarech stojí vždy za slovesem a píše se s ním dohromady. Koníli slovesný tvar na samohlásku používá se zvratná ástice. Koníli slovesný tvar na souhlásku používá se zvratná ástice. Nkterá slovesa jsou jak v eštin tak i v ruštin pouze zvratná. V nkterých pípadech se však eština s ruštinou neshoduji. Srovnejte: souhlasit tázat se pochybovat dívat se bojovat zpozdit se Minulý as_0 0 se tvoí od kmene minulého píponou (rod mužský) (rod ženský) (rod stední) (všechny rody množného ísla). Stejné zakonení mají i slovesa s infinitivem na jejichž kmen minulý koní na souhlásku. Tato slovesa mají v. os. j.. nebo. Slovesa na a nemají u mužského roku píponu. infinitiv jednotné íslo množné íslo mužský rod ženský rod stední rod všechny rody Poznámky:. V ruštin se užívá pi vykání v minulém ase pro všechny rody tvary množného ísla. Srovnejte:? už jste byl (byla) doma?? pinesl (pinesla) jste mi tu knihu?. Pízvuk stálý na kmeni na konci Pízvuk pohyblivý v ž.r. na koncovce v ž.r. na koncovce jinak na kmeni jinak na pedpon 0

31 . U sloves pechází pízvuk z kmene na záporku krom ž.r. Budoucí as_ Stejn jako v eštin existuje i v ruštin budoucí as jednoduchý a složený. U sloves dokonavých má pítomný as význam asu budoucího (tj. jednoduchý budoucí as). U sloves nedokonavých se budoucí as tvoí pomocí budoucího asu pomocného slovesa a infinitivu významového slovesa (tj. složený budoucí as). Podmiovací zpsob_ >.. jednotné množné. se tvoí pidáním nemnné ástice k píslušnému tvaru minulého asu. Píklady: etl (etla) bych bys etl etla etlo by etli (ly la) bychom byste by Srovnejte. V eštin tvoíme podmi;ovací zpsob pítomného asu (etl bych) a minulého asu (byl bych etl). Obma tmto tvarm odpovídá v ruštin jediný tvar. Rozkazovací zpsob_ Pítomný kmen zakonený na samohlásku na souhlásku a pízvuk je na kmeni na souhlásku a pízvuk je na koncovce nebo na skupinu souhlásek píklady pro. os. j.. a mn.. se tvoí od. os. pítomného asu a má trojí zakonení:. mají nezávisle na pízvuku všechna slovesa s pítomným kmenem zakoneným na samohlásku (tj. v. os. j.. ped koncovkou nebo je samohláska).

32 Píklady: Pamatujte: slovesa zakonená na u nichž v pítomném ase vypadá tvoí rozkazovací zpsob od kmene minulého ( nevypouštjí):. mají slovesa s pítomným kmenem na souhlásku u nichž je v. os. j.. pízvuk na koncovce. Píklady: Pamatujte: zakonení mají také: slovesa s pízvukem na kmeni v pípad že je kmen zakonen skupinou souhlásek nap. slovesa dokonavá s pedponou u nichž pízvuk pechází na pedponu: nap. slovesa s kmenem zakoneným na samohlásku která mají v infinitivu : nap.. mají slovesa s pítomným kmenem zakoneným na souhlásku která mají v.os. j.. pízvuk na kmeni. Píklad: Poznámky:. pokud probíhá u slovesa v pítomném ase zmna kmenové souhlásky mají slovesa. asování tuto zmnu i v rozkazovacím zpsobu na rozdíl od nich slovesa. asování kde se kmenová souhláska mní pouze v. os. j.. mají v rozkazovacím zpsobu souhlásku jako v infinitivu. nap.: 0 0. zvratná slovesa mají v rozkazovacím zpsobu zvratnou ástici pedcházíli samohláska a pedcházíli souhláska (obdobn jako u jiných slovesných tvar se zvratnou ásticí) nap.:. pízvuk v rozkazovacím zpsobu se shoduje s pízvukem v. os. j.. nap.: 4. nkterá slovesa tvoí rozkazovací zpsob nepravideln