HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, HELENA NECHCE HADA

Transkript

1 HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, HELENA NECHCE HADA Vtšina lidí se domnívá, že neslyšící lidé sice nemohou slyšet (tudíž spontánn se nauit mluvit), ale že mohou bez problém íst a psát. Vždy zrak a ruce mají zdravé, nebrání jim tedy žádná fyzická pekážka. Je to opravdu tak? eštinou eských neslyšících pisatel se eští lingvisté zaali zabývat teprve v posledním desetiletí. Za tuto krátkou dobu došli na základ studia zahraniní literatury 1 a na základ zkoumání vzork text eských neslyšících rzného vku, pohlaví, vzdlání, typu a stupn ztráty sluchu k nkterým zajímavým výsledkm. Pro poteby tená tohoto ísla DS byl sestaven tento struný a znan simplifikovaný pehled základních rys, které dosud byly zaznamenány v textech eských neslyšících autor: - Je velmi zvláštní, že texty jsou pozoruhodn a z pohledu slyšícího rodilého echa zcela neobvykle jednorodé. Ze zkoumaných text se v podstat nedalo vyíst tém nic o vku, o pohlaví, o typu a stupni ztráty sluchu 2 autor, o adresátech ani o oficiálnosti/neoficiálnosti i o veejnosti/soukromnosti text. Jediné rozdíly, zato velmi nápadné, byly shledány mezi pisateli s rzným vzdláním 3 a mezi autory, se kterými bylo komunikováno výlun audio-oráln, a tmi, kteí ke komunikaci používali také eský znakový jazyk. Autoi, kteí od útlého dtství používali ke komunikaci se svým okolím eský znakový jazyk a oddlen od nj i psanou a mluvenou eštinu, psali vtšinou mnohem lépe, radji a srozumitelnji než autoi, kteí byli (hlavn s rodii a s pedagogy) nuceni komunikovat výlun mluvenou a psanou eštinou. Jako ilustraci pro toto zjištní pináším ti ukázky: Ukázka 1: Dosplá neslyšící žena popisuje prbh soudního procesu Helena íka soud vypravuje opravdu bez lže. Helena byla poádka a uklízeta, žehlie, vait. Helena je hodná. Nechce hada. Nemám radost manžel. Dvod nco. Pitoma manžel opakování dvakrát kopec a bije tob Helena. Dvod bez. Helena moc dkuje. (Strnadová 1998, s. 246) 1 esky a slovensky psaná literatura k tomuto tématu ped deseti lety tém neexistovala. Jedním z dvod mže být to, že komunikací lidí s vadami sluchu se u nás až do té doby zabývali výhradn lékai a speciální pedagogové. 2 Byly analyzovány texty pevážn prelingváln neslyšících autor. 3 Ne vždy, ale pomrn asto, se texty eských neslyšících úmrn s (aktuáln!) dosaženým vzdláním autor pibližovaly obvyklým eským textm autor slyšících. Vzhledem k tomu, že vtšina eské neslyšící populace koní své vzdlání ve stedních odborných uilištích, kde se draz klade hlavn na zvládnutí emesla, bylo relativn astým jevem, že nejlépe neslyšící lidé psali na konci docházky do základní školy. Pak se jejich psaná eština od bžné eské eštiny opt vzdalovala. 1

2 Ukázka 2: Student stední školy s maturitou, t.. na praxi, posílá fax svým spolužákm ve škole Ahoj studentíci Díky za fax. Mám se fajn a praxi se mi dobe jde. Lístek do divadla má Fedor Krajík, pece jsem dneska volal Gábin Houdkové, která bude tlumoit v divadle a prodává lístky. Gábina m ekla, že ve stedu dala Fedorovi lístky pro Vás. Divadlo zaíná v hod v sobotu Divadlo na Zábradlí. Já tam nepjdu, ale pijdu za Vámi setkat! Ale ješt nevím, jestli budu mít as, doufám! FEDOR (ZEDON) MÁ LÍSTKY DO DIVADLA! Zatím au David Ukázka 3: Sedmiletá holika si sama pro sebe napsala píbh 2

3 3

4 4

5 5

6 - Nelze íci, že všichni neslyšící lidé píší stejn (viz ukázky výše). V analyzovaných textech však byly identifikovány jisté rysy charakteristické pro mnohé texty eských neslyšících autor; pro zpehlednní a zjednodušení je možno rozdlit je do dvou kategorií 4 : - 1) Zvláštnosti textu vzniklé patrn nevhodnou výukou eštiny 5 : - pidání nadbytených slov (asto si, se, pedložek) (Mám se fajn a praxi se mi dobe jde.), - absence nezbytných slov 6 (asto si, se, pedložek), - zámna slov (mouka hladká a drsná 7, dvakrát kopec 8 ), - kratší texty, - krátké vty, - absence souvtí, - asté opakování slov (malá slovní zásoba), nepoužívání synonymních vyjádení, neznalost antonym, neznalost vztah významové podazenosti a nadazenosti, - zámna slovních druh (Princ má hodn bohat., Mj se hezky a hezký vyspinkej si.), - absence abstrakt, pemíra konkrétních substantiv, - asté opakování nkolika málo vtných vzorc a tzv. nosných frází (Vidím psa. Vidím pána. Vidím paní.) 9, - velké množství asto se opakujících stereotypních frází, asto i v projevech rzných neslyšících autor (tzv. razítkování), - text psobí strnulým (neosobním, mrtvým) dojmem, - absence koheze a koherence; mechanické vrstvení slov a vt za sebou (viz ukázka 1), - používání zejména oznamovacích vt, - absence pímé ei, - absence trpného slovesného rodu, - komolení slov (asto podle toho, co lze odezít: ulákat 10, želeva 11, breit 12, ubovat 13, Závi 14, dále chyby v árkách a hácích: mam rádost, ztrátila, vídím, nevdela, Nechce hada 15., pehazování i vynechávání písmen i celých slabik: jesli 16, kolo 17, dvakrát kopec 18, Helena byla poádka a uklízeta, žehlie, vait.) 4 asto se však nedá urit píina chyby a mnohdy bývá možných interpretací více. 5 Jde tedy o zvláštnosti v textech vzniklé pi monolingvální výuce eštiny. 6 asto se nedá pesn urit, o jakou chybu se jedná. 7 Mouka je hladká, nebo hrubá. 8 kopanec 9 asté vty se strukturou podmt písudek, pop. podmt písudek píslovené urení. 10 hulákat 11 želva 12 breet 13 hubovat 14 Záviš zde autorka píše, co vidí a vyslovuje skupinu hlásek š vyslovit neumí. 15 Nechtla jsem se hádat. 16 jestli 6

7 - stídání singuláru a plurálu (tykání a vykání) v rámci jednoho textu, - chyby ve valenci sloves (Ješt nemám v práci, nemohu najít v práci. Zatím asi prádelnu pracuji.) - chyby v pedložkových pádech (žádná/špatná pedložka nebo žádná/špatná koncovka) (Já pjde ty dom. 19, Okolo v les blízko u pták.), - neznalost rodu substantiv, následn chyby ve shod podmtu a písudku, ve shod adjektiv se substantivy atd. (Pitoma manžel opakování dvakrát kopec.) - vyjadování se o sob samém ve 3. osob singuláru (viz ukázka 1), - neznalost pravidel slovotvorby. - 2) Interference z eského znakového jazyka (nebo jiného vizuálnmotorického nebo kombinovaného audio-orálního a vizuáln-motorického komunikaního systému 20 používaného neslyšícími dtmi mezi sebou nebo mezi neslyšícími dtmi a jejich slyšícími rodii i pedagogy): - absence spony (škola malá, Renata fajn holka.), - zámna sloves existence a vlastnictví být a mít (Mla pekvapená.., On má smutný., Princ má hodn bohat., Pepa je hodn peníze.), - zámna spojek vyjadujících dsledek a píinu (ty bylo bere deštník, proto prší), - vyjadování píiny/dvodu slovem dvod (Mlha dvod špatn vídí na tob. 21 ), - vyjadování asových podmínkových vztah spojkou potom (Bude dlám zapojit dobe, potom žárovka svítí.), - lexikální vyjadování asu, zpsobu, vidu (Minulý chodit na vánoce., Ty bude vidí strom.), - absolutní zápor vyjadovaný slovem vbec (ve škole vbec líbilo), - zvláštní slovosled (Já neví kolik rok ty., Hlavn vydlávám peníze než nic.) - nadbytené používání zájmen (lexikální vyjadování slovesné osoby) (Ty bude vidí strom., Já pjde ty dom.) Po tomto struném souhrnu možná na nkteré tenáe padla skepse a beznadj. Je opravdu zarážející, že existují eši, kteí vlastn vbec neumjí esky. Jsou však (naštstí) i takoví neslyšící, kteí esky umjí celkem dobe (viz ukázky 2 a 3 a texty oznaené v tomto ísle DS); je jich zatím ale zoufale málo, výrazn více je bohužel tch, kteí píšou jako Helena (viz ukázka 17 koloto 18 kopanec 19 Pjdu/pijdu k tob dom. 20 Viz heslo orální výchovné a vzdlávací systémy sluchov postižených v textu Nerozumli jste nkterému termínu nebo zkratce? v tomto ísle DS. 21 Protože je mlha, vidím t špatn. 7

8 1). Doufejme, že i díky oboru eština v komunikaci neslyšících bude vzdlaných a eštinu ovládajících neslyšících u nás rychle pibývat. Literatura ERVINKOVÁ, I. Pedjetí hluchoty v úpravách eského uebního textu. Diplomová práce. Praha: ÚJTK FF UK, MACUROVÁ, A.... protože já bavím spolu vypravovat (Komunikace v dopisech eských neslyšících). SaS, 1995, ro. 56, s MACUROVÁ, A. Jazyk a hluchota. SaS, 2001, ro. 62, s MACUROVÁ, A. Jazyk v komunikaci neslyšících (Pedbžné poznámky). SaS, 1994, ro. 55, s MACUROVÁ, A. Náš jejich jazyk a naše vzájemná komunikace. Naše e, 1994, ro. 77, s MACUROVÁ, A. Naše e? Naše e, 1998, ro. 81, s POLÁKOVÁ, M. tení s porozumním? (eští neslyšící a eské texty). Diplomová práce. Praha: ÚJTK FF UK, RACKOVÁ, M. eské sloveso v psaných projevech eských neslyšících. Diplomová práce. Praha: Katedra eského jazyka FF UK, STRNADOVÁ, V. Souasné problémy eské komunity neslyšících I. Hluchota a jazyková komunikace. Praha: FF UK,