--- Pracovní verze--- Úvodní dokument: Jak přistupovat k mainstreamingu EQUAL v České republice

Transkript

1 --- Pracovní verze--- Úvodní dokument: Jak přistupovat k mainstreamingu EQUAL v České republice C Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Verze 0.2

2 S dokumentem byli seznámeni: Kontaktní osoba Rozvojové partnerství 017 Stanislava Krejčíková 018 Markéta Wurtherlová 039 Jarmila Šagátová 042 Svatava Škantová 042 David Langar 053 Josef Vanický 076 Lenka Krbcová Mašínová 083 Jaroslav Šedlbauer 087 Helena Tuhá 108 Jakub Chudomel, Robert Sztarovics Datum Tvůrci politik MPSV Úsek pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky Rada vlády ČR pro rozvoj lidských zdrojů Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Vládní výbor pro zdravotně postižené občany MPSV SSZ MPSV SSZ Michael Kuna, zastoupení Markéta Holečková Jarmila Marešová Petra Francová Jaroslava Štastná Václav Krása Alena Englichová Milena Blatníková Praha, březen

3 Obsah 1. Úvod Základní informace: mainstreaming v České republice a v Evropské unii Co jsou NTS a jaký je jejich význam? Závěry z úvodní konference Aktivity v NTS Účastníci NTS Výstupy z práce v NTS Návrhy postupu při vytváření strategií Kde a jak se setkávat? Další účastníci NTS Začněte od konce - další kroky...12 Přílohy

4 1. Úvod Mainstreaming výstupů vyvinutých v rámci projektů CIP EQUAL byl odstartován setkáním Národních tématických sítí (NTS), které se v uskutečnilo v Praze dne 8. února Na konferenci byl představen teoretický koncept NTS a relevantní zkušenosti z prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL a ze zahraničí. Odpolední pracovní seminář byl rozdělen na tři části: nejprve pod heslem začněte od konce vyjádřili jednotliví členové svoje představy o tom, co to jsou NTS a jaký má být jejich smysl. Poté se členové NTS zaměřili na prvky, které jsou společné jejich projektům. Na závěr vyslovili zástupci NTS svoji představu o konečných výsledcích. Dokument, který máte před sebou, byl sestaven pod hlavičkou evropské zásady: EQUAL je volný trh dobrých nápadů. Dokument předkládá závěry, kterých bylo dosaženo v průběhu konference, a je tak výchozím bodem pro mainstreaming dobrých zkušeností (tzv. good practices ) v České republice. Tento dokument je strukturován následovně: 1. Základní informace: mainstreaming v České republice 2. Definice NTS a představa o fungování této platformy 3. Výstupy z práce v NTS: představy členů NTS (zástupci RP, tvůrci politik, experti ze státních institucí) a popř. dalších expertů 4. Návrh dalších kroků založených na evropských zkušenostech 1.1. Základní informace: mainstreaming v České republice a v Evropské unii Mainstreaming je zavádění ověřených inovativních výstupů projektů do zavedené praxe a politiky zaměstnanosti a lidských zdrojů na úrovni lokální, regionální, národní a evropské. Diseminace v terminologii EQUAL znamená šíření informovanosti a zvyšování povědomí o práci rozvojových partnerství a dosažených zkušenostech, dobrých i špatných. Výsledkem mainstreamingového procesu by mělo být ovlivnění politik a praxe na základě výstupů projektů, a to tak, aby se snížila diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Konečným cílem mainstreamingu v rámci CIP EQUAL je otevřený pracovní trh pro všechny. Následující kroky představují cestu k úspěšnému mainstreamingu: 1. Vymezení fungujících projektů; 2. Identifikování klíčových zkušeností a výstupů, které by mohly být zobecněny a přeneseny na další cílovou skupinu; 3. Vymezení relevantních politik, které se vztahují k vybraným projektům; 4

5 4. Zhodnocení důležitosti výstupů (ve smyslu jejich přínosu pro aktuální situaci v politice a praxi trhu práce); 5. Validace získaných zkušeností; 6. Popsání podmínek, za kterých byly výstupy dosaženy. Tento postup je vyjádřen ve sdělení Evropské komise pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL 1 následovně: Aby bylo možné maximalizovat dopad EQUALu, jak v členských státech, tak napříč Evropskou unií, musí být výsledky analyzovány, ohodnoceny a diseminovány. Tak jako u kteréhokoli laboratorního pokusu, je pro udržitelnost výstupů nezbytné, aby byly zasazeny do širšího kontextu (ekonomického, politického, kulturního a organizačního). Výstupy EQUALu se musí stát součástí systematického přístupu ostatních politik a aktivit, které jsou realizovány na lokální, regionální, národní a evropské úrovni. Úspěšný mainstreaming zahrnuje řadu kontaktů, setkání a rozhovorů. NTS mají být platformami, které poskytnou příležitost k vytvoření této sítě kontaktů. Jednoduše řečeno, aby tvůrci politik byli otevřeni novým inovativním přístupům a aby se rozšířily dobré nápady, je zapotřebí hodně mluvit. Vlivné osoby a tvůrci politik nebudou ti, kteří budou projevovat úvodní iniciativu. Je to na straně členů NTS, a to zejména zástupců RP (zástupci z praxe ), aby aktivně usilovali o zapojení tvůrců politik a jiných relevantních vlivných osob, aby jim poskytovali veškeré informace a aby se je snažili zapojit do dění NTS. NTS je tedy jakousi sítí sítí, která umožňuje výměnu informací. První krok pro ustavení sítí NTS byl učiněn na zmiňované konferenci 8. února 2006 v Praze Co jsou NTS a jaký je jejich význam? Národní tématická síť Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb (C) má následující představu o tom, co to je NTS: - Platforma pro výměnu informací - Prosazování společného tématu na vyšší úroveň (např. sociální ekonomie) - Koordinace společných výstupů - Vytvořený orgán odborníků zabývající se podobnou tématikou na národní úrovni - Průnik názorů na řešení určitých problémů (z ověřené praxe do tvorby politik) - Platforma pro spolupráci subjektů, které spojuje především zájem o uplatnění sociální ekonomiky v ČR; má potenciál přímo ovlivňovat veřejné politiky v oblasti sociální ekonomiky (podklady k legislativním změnám, strategické dokumenty, metodika ) 1 COM (2003) 840 final

6 Hlavní smysl ( raison d etre ) NTS je podle diskutujících následující: Sjednocení postupů jednotlivých institucí při řešení konkrétních případů (tj. integrace a systémovost postupu státní a veřejné správy) Vzájemná komunikace horizontálně i vertikálně 1.3. Závěry Informace z úvodní konference Výměna zkušeností Vzájemná kooperace členů NTS Náměty z NTS do veřejných politik Úzká vazba na mezinárodní NTS Prosazení se do koncepčních a strategických dokumentů Podněty k legislativním návrhům Hlavním závěrem pracovní části úvodní konference je že NTS je vnímána jako platforma pro výměnu informací, zkušeností a pro spolupráci subjektů, které spojuje stejná tématika (sociální ekonomie). Tato platforma má potenciál prosazovat společná témata na vyšší úroveň a přímo ovlivňovat veřejné politiky v oblasti sociální ekonomiky. Smyslem NTS je sjednocení postupů jednotlivých institucí při řešení konkrétních případů a vzájemná kooperace členů NTS s cílem prosadit náměty z NTS do veřejných politik. Smyslem je spojit pracovníky z praxe s osobami, které se podílejí na vytváření legislativy pro sociální ekonomii a jejich společná spolupráce na zdokonalení legislativy na základě ověřených výsledků z praxe. 6

7 2. Aktivity v NTS 2.1. Účastníci NTS Během konference se představili jednotliví členové NTS. Jejich seznam spolu s dalšími údaji je uveden níže: číslo projektu Název příjemce Účastník, jméno, příjmení 017 Farní Charita Starý Knín Stanislava Krejčíková, Roman Pavlík 018 Sdružení pro péči o duševně nemocné, Fokus Praha Markéta Würtherlová 039 KAZUIST, s.r.o. Jarmila Šagátová 042 Sdružení pěstounských rodin Svatava Škantová, David Langar 053 ORFEUS Josef Vanický 076 Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, poradenská organizace Krbcová Mašínová Lenka 083 Statutární město Havířov Jaroslav Šedlbauer 087 Úřad práce v Chrudimi Helena Tuhá 108 Nový Prostor Jakub Chudomel, Robert Sztarovics, Peter Mezsaros Experti Instituce Jméno, příjmení MPSV- Úsek pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky Markéta Holečková Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Petra Francová Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Jaroslava Šťastná MPSV - Správa služeb zaměstnanosti Alena Englichová MPSV - Správa služeb zaměstnanosti Milena Blatníková 2.2. Výstupy z práce v NTS Účastníci NTS na konferenci 8.února 2006 také vyjádřili svoje představy o tom, jaké výstupy budou představeny na závěrečné konferenci v květnu 2008: Zvýšené podvědomí o sociální ekonomii v odborné i široké veřejnosti Úprava legislativního prostředí podklady pro změnu legislativy Finanční a motivační nástroje rozvoje sociálního podnikání (např. veřejné zakázky, daňové úlevy, mikropůjčky) Metodika dobré praxe Vyjasnění pojmů a role aktérů Prezentování regionálních kooperačních sítí Propojení jednotlivých projektů se zákonem o sociálních službách Metodologie sociální ekonomiky ověřená zkušebním provozem a dále implementovaná do dalších projektů promítnutí této metodologie do relevantní legislativy 7

8 Na pracovním setkání 11. dubna 2006 budou tyto výstupy upřesněny. Následujícím krokem NTS bude vytvoření vlastní strategie, jak těchto výstupů dosáhnout. V dalším odstavci je popsán návrh postupu při vytváření této strategie Návrhy postupu při vytváření strategií Při tvorbě mainstreamingové strategie, kterou NTS mají zpracovat v následujících dvou měsících, je možné inspirovat se evropskými zkušenostmi: 2 Průvodce mainstreamingem zdůrazňuje následující kroky při tvorbě obsahu mainstreamingové strategie: Krok 1 Krok 2 Kdo jsme? Jaká je situace? Informujte se navzájem o obsahu a cílech Vašich projektů, o jejich cílových skupinách a mainstreamingových záměrech. Na základě toho vypracujte přehled Vašich projektů, který bude obsahovat všechny pro Vás relevatní informace 3, a stane se součástí mainstreamingové strategie Vaší NTS. Ujasněte si, jaká existuje současná praxe na trhu práce a situace v relevantních politikách 4. Určete, kde existují mezery v politice a praxi a vymezte vaše priority (důležitá je relevance Vámi vytvářených produktů dobré praxe s aktuální situací v politické agendě a odborné praxi). Je možné vyplnit tyto mezery? Stručný popis současné situace a vydefinování priorit a problematik, na které se Vaše NTS zaměří, by se měl rovněž stát součástí Vaší mainstreamingové strategie. 2 Viz Průvodce mainstreamingem 3 Jako základ Vám může posloužit ppt dokument z úvodní konference NTS Základní informace o projektech CIP EQUAL. 4 Na základě relevatního právního rámce, dále např. pomocí existujících studií, výzkumů, a pod. 8

9 Krok 3 Krok 4 Jaké aktivity plánujete? Jaká je vaše cílová skupina? Popište plánované aktivity Vašeho mainstreamingu.mezi aktivity, jež jsou od Vás v rámci práce Vaší NTS očekávány, patří: rozvíjení hodnotících kritérií pro sběr dobré praxe 5, hodnocení všech dokončených výstupů projektů dle těchto kritérií a hodnocení vyvíjených produktů (identifikace prostoru pro zlepšení) 6, spolupráce na přípravě informací o nadějně vypadajících produktech 7, prosazování Vašich výstupů, spolupráce v rámci mainstreamingu na evropské úrovni, prosazování průřezových témat 8. Vymezte vaši cílovou skupinu, na kterou se budou zaměřovat aktivity vaší NTS. Zkuste identifikovat přínosy plynoucí z vaší práce pro tuto skupinu. Jak zapojíte cílovou skupinu? Upřesněte si, jak oslovíte a zapojíte každou z cílových skupin, které jste si vymezili. Krok 5 Krok 6 Krok 7 Kdo to udělá? Kdy? Ujasněte si, kdo má být o čem informován a jak je budete informovat. Vymezte sdělení pro každou z cílových skupin, tak aby byla relevantní (zprávy, publikace, tiskové konference, instrukce, příprava politických agitek balíčků pro politiky, osobní schůzky, neformální akce, elektronickou komunikaci, audio-vizuální dokumenty, různé veřejné akce, lobbying). Rozdělte jasně úkoly a role všem klíčovým osobám, kteří jsou zapojeni do implementace vaší mainstreamingové strategie. Sestavte časový harmonogram vašich aktivit Cenné rady, jak postupovat při formování mainstreamingové strategie obsahuje příloha č. 2 dokumentu Making Change Possible - A Practical Guide to Mainstreaming. 5 Např. na základě kritérií vytvořených EK a popsaných v ve čtvrté kapitole, (kontrolní list hodnotících kritérii viz příloha č. 4 zde); 6 V rámci těchto aktivit můžete provádět porovnání se současnou praxí (tzv. benchmarking); hodnocení dalšími RP (tzv. peer reviews); diskuze s potenciálními uživateli (např. zaměstnavatelé vyzkoušení možnosti aplikace produktu); 7 Příprava těchto informací bude probíhat v rámci dané NTS za podpory NPS, přičemž NPS bude připravovat informace o nadějné/dobré praxi na oficiální webové stránky CIP EQUAL v ČR a minimálně jednou ročně ucelenou příručku dobré, resp. nadějné praxe (lze propagovat i určitý konkrétní prvek projektu) projektů příjemců CIP EQUAL; za produkty dobré praxe jsou považovány např. jednotlivé vyvinuté nástroje jako videa, příručky, dále metodologie, strategické nástroje, tréninkové programy. 8 V rámci výročních konferencí pořádaných NPS a ŘO, telekonferencí, aktivní účasti na internetovém fóru, apod. 9

10 Při formování strategie lze použít formulář v příloze č.3 tohoto dokumentu. Mainstreamingová strategie je živým dokumentem - NTS ji pravidelně aktualizují dle potřeby Kde a jak se setkávat? V případě, že bude potřeba, jsou ŘO a NPS připraveni poskytnout prostory pro oficiální schůzky NTS. NTS se mohou rozhodnout, kde budou setkání probíhat (setkání je možné uspořádat i v prostorách jednotlivých projektů). Místo, kde se budou setkání konat, bude upřesněno na schůzce NTS v dubnu Vedle formálních setkání organizovaných dvakrát do roka, mohou být zorganizovány také například telefonní konference, neformální setkání či výměna názorů pomocí internetového fóra. Jednotlivá NTS mají volnou působnost při určování způsobu komunikace a setkávání. 10

11 2.5. Další účastníci NTS Účastnící NTS Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb (C) navrhli zapojení následujících osob/institucí do NTS: MPSV MŠMT MPO MMR - Správa služeb zaměstnanosti - Odbor sociálních služeb - Celoživotní vzdělávání - Program podpory malého a středního podnikání - Program regionálního rozvoje Zapojení těchto osob do NTS zprostředkuje dle možností řídící orgán. Na dubnovém setkání členové NTS uvedou, jaké budou jejich další kroky, aby se do celého proces zapojilo co nejvíce vlivných osob ( decision makers ). 11

12 3. Začněte od konce - další kroky Navržený časový harmonogram obsahuje rámcový přehled aktivit NTS (další aktivity mohou být doplněny přímo NTS): Co? O čem? Kdy? Kdo? Telefonní Informace o dalším do 1.dubna NPS konference s předsedy postupu a organizaci dubnového setkáni Rozhodnutí Konečné schválení předsedů (pokud tak již 11.duben NTS Pracovní schůzka nebylo učiněno). Dohoda o finálních výstupech NTS a vytvoření mainstreamingové strategie. 11.duben NTS, NPS předá ŘO zprávu o činnosti NTS. Pracovní schůzka Konference Pracovní schůzka Výměna zkušeností s realizací projektů a dalších relevantních informací, revize definovaných společných cílů. Rozdělení úkolů. Další aktivity dle vlastního harmonogramu NTS. Prezentace prvních průběžných výstupů NTS na výroční konferenci, workshopy k průřezovým tématům Výstupy v polovině období. Sumarizace dobrých a špatných zkušeností na úrovni RP, NTS a mezinárodní úrovni. Implementace do mainstreamingové strategie a její případná další úprava. říjen 2006 konec 2006 březen 2007 NTS, NPS předá ŘO zprávu o činnosti NTS. NPS, ŘO a NTS NTS, NPS předá ŘO zprávu o činnosti NTS. Pracovní schůzka Průběžná práce s dílčími výsledky projektů, prohlubování kontaktů, zainteresování širšího okruhu zájemců do problematiky, aktivní mainstreaming. říjen 2007 NTS, NPS předá ŘO zprávu o činnosti NTS. 12

13 Konference Prezentace průběžných výstupů NTS na výroční konferenci, workshopy k průřezovým tématům druhá polovina 2007 NPS, ŘO a NTS Pracovní schůzka Příprava konečných výstupů. březen 2008 NTS, NPS předá ŘO zprávu o činnosti NTS. Závěrečná konference CIP EQUAL Prezentace výstupů jednotlivých NTS široké veřejnosti, představení výsledků diseminace. květen 2008 NTS, ŘO a NPS 13

14 Přílohy Příloha č.1 Seznam účastníků podle NTS 14

15 Příloha č.2 Co dělat a čeho se naopak vyvarovat při mainstreamingu Co dělat při mainstreamingu Začněte včas a dobře si naplánujte vaši mainstreamingovou strategii; Ujasněte si společně, čeho chcete dosáhnout; Nepřestávejte na mainstreamingu pracovat; Nepřestávejte hledat příležitosti; Vytvořte si sami příležitosti pomocí propojení politik se zkušenostmi z vašeho rozvojového partnerství. Najděte oblasti politik, které jsou pro vás relevantní, a přiřaďte je k výstupům EQUALu; Průběžně vyhodnocujte politické priority a zaměření vašich výstupů; Zapojte všechny relevantní osoby ( stakeholders ) do celého procesu včetně tvůrců politik a vlivných osobností; Zapojte tvůrce politik a vlivné osobnosti; Získejte správné lidi pro vaši věc ve správný čas; Vyčíslete výstupy podle efektivnosti nákladů; Zapojte experty, kteří umožní převést zkušenosti do politické praxe; Přizpůsobte sdělení vašim cílovým skupinám; Zapojte média; BUĎTE INICIATIVNÍ. Čeho se vyvarovat Mít dobré výsledky v ruce není dostačující. Pokud to není součástí politické agendy a pokud tvůrci politik nehledají řešení v této oblasti, nemusíte se nikam dostat; Nevnímejte EQUAL a NTS jako uzavřenou síť. Musí to být otevřená a viditelná instituce dostupná každému, kdo má zájem na její práci; Nenechte se pohltit administrativou; Nepřetěžte ty, jejichž názor chcete ovlivnit. Nejsou totiž připraveni vás poslouchat každý den; Nezůstaňte na úrovni diseminace. 15

16 Příloha č.4 Návrh kontrolního listu pro hodnocení dobré praxe 9 Jakého výsledku RP dosáhlo a jakým způsobem ho dosáhlo? Jaký výsledek původně toto RP očekávalo? Jaké jsou konkrétní dosažené výsledky a jak jsou inovativní? S jakými překážkami se RP při své práci setkala a jak je překonala? Jsou výsledky trvale udržitelné? Jakým způsobem navazuje vyvíjený/výsledný produkt na stav, který existoval předtím v dané oblasti nebo segmentu (nová aktivita, nový projektový obsah, nové metodologie, nová doporučení nebo mainstreamingové strategie)? Jak tento produkt (výsledek) přispívá k řešení konkrétních problémů s diskriminací, se kterou se setkává cílová skupina? Podařilo se výsledků dosáhnout hospodárnou cestou? Jak přispělo k dosažení výsledků uplatňování základních principů CIP EQUAL partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce a rovné příležitosti žen a mužů (gender mainstreaming)? Partnerství jsou do RP zapojeni hlavní aktéři v rámci oblasti a segmentu (veřejné úřady, sociální partneři, vzdělávací instituce, neziskové organizace, apod.) a mají zřetelně stanovené své role/odpovědnosti/úlohy? Jak RP koordinuje své partnerství, aby bylo zajištěno jeho efektivní fungování a aby nedocházelo k duplikaci prací a prostředků? Společné rozhodování byli všichni partneři zapojeni do každého stupně projektu (plánování, implementace/realizace, sledování průběhu prací a dosahování výsledků, hodnocení) a jak? Jaká konkrétní opatření RP podniklo, aby přímo zapojilo cílové skupiny (nebo jejich zástupce) do procesu rozhodování? Mezinárodní spolupráce Jak přispěla mezinárodní spolupráce k dosaženým výsledkům RP? Podařilo se v rámci mezinárodních partnerství (TCA) daného RP hned na začátku sestavit detailní pracovní program v rámci mezinárodních partnerství (společné aktivity, společný vývoj inovací, očekávané výsledky, potenciální produkty, atd.) a dohodnout se na operačním řízení/stylu komunikace TCA? Jsou metody spolupráce v rámci TCA (organizace, rozhodování, komunikace mezi mezinárodními partnery, sdílení úkolů ) dostačující? Jsou prostředky alokované na mezinárodní spolupráci (finanční, lidské, technické) přiměřené a dostatečné? Je nastavený systém monitorování a hodnocení mezinárodních aktivit dostatečný? Mají mezinárodní aktivity přidanou hodnotu pro všechny účastníky v TCA? Rovné příležitosti žen a mužů byly v rámci celého projektu brány v potaz rovné příležitosti žen a mužů? Jak jsou v projektu adresovány potřeby žen a mužů? Jaký vliv mají výsledky na ženy a muže? Jakým způsobem RP nejenže zamezuje diskriminaci na základě pohlaví, ale zároveň aktivně přispívá k všeobecnému cíli rovnosti žen a mužů? Jsou výsledky přenositelné vně RP? Jsou dosažené výsledky/inovativní produkty daného RP přenositelné/využitelné v jiných oblastech, segmentech, cílových skupinách a zemích? Jaké podmínky jsou nutné k uplatnění tohoto výsledku/inovativního produktu jinde (jaká školení jsou nutná pro případné uživatele, jaké dovednosti, prostředky, institucionální rámec, apod.)? Jsou dosažené změny/vyvinuté produkty udržitelné i po skončení financování z CIP EQUAL? Jak je zajištěna jejich udržitelnost? Vytvořilo RP od počátku detailní strategii pro mainstreaming dobré praxe (kalendář, plán komunikace a diseminace, cílové skupiny, atd.)? Jak tato strategie identifikovala relevantní tvůrce politik a ty kdo rozhodují (regionální a místní úroveň) a jak RP tyto osoby kontaktovala, aby jim předala výstupy? Do jaké míry se partneři RP zasadili o mainstreaming dosažených výstupů ve vlastních organizacích? 9 Založeno na dokumentu Networking for Inclusion Barcelona conference, květen 2002

17 Příloha č.5 Mainstreamingové strategie jednotlivých rozvojových partnerství Krok 1- Kdo jsme? Projekt 017 Příjemce Rozvoj sociálních služeb a reintegrace žen do trhu práce v malých sídlech venkovských oblastí Farní charita Starý Knín Krok 2- Jaká je situace? Na vesnicích velmi rychle přibývá starých bezmocných lidí, kteří zůstali bez opory a pomoci mladé generace. Oproti tomu však velmi vázne rozvoj sociálních služeb. Hrubým odhadem se v průměrné vesnici s 300 obyvateli nachází cca 20 občanů, kteří si nejsou schopni sami obstarat základní podmínky důstojného života (osobní hygienu, návštěvu lékaře, nákupy apod.). Stejně tak situace žen, hlavně žen po mateřské dovolené, ve venkovských regionech je z hlediska pracovního uplatnění velmi obtížná. V místech jejich bydliště bývá velmi vysoká nezaměstnanost a za případnou prací je nutné dojíždět, což při současné péči o děti není možné. Tento předpoklad je nutné v rámci projektu doložit relevantním sociologickým průzkumem a jeho výsledky společně s řešením prezentovat v celostátních médiích a na pravidelných setkáních s politiky. Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? 17

18 Reintegrace žen do Municipality Ovlivnění politiků na Říjen prosinec Členové RP: trhu práce v malých Mikroregiony lokální, krajské a 2006 Farní charita sídlech venkovských Neziskové organizace celostátní úrovni Březen květen Starý Knín oblastí Ministerstvo práce a Krajské výjezdní akce 2007 (zavádění TSS) Zavádění terénních sociálních věcí Publikace bulletinu Arcidiecézní sociálních služeb Široká veřejnost Tvorba internet. str. charita Praha Publikování v (záštita) médiích Srdce Čech, Vytvoření filmového materiálu Mezinárodní konference o.p.s. (politická sféra) Klub mladých Evropanů (propagace) 18

19 Krok 1- Kdo jsme projekt č RP Skupina pro rozvoj Cíle projektu Akce 3: sociální firmy 1. Vymezení pojmu sociální ekonomie, aktérů sociální ekonomie zejména sociální firmy 2. Dostat tyto pojmy do povědomí široké veřejnosti Krok 2- Jaká je situace? V ČR není definována sociální ekonomie ani její aktéři (např. sociální družstvo, sociální firma) Není vymezena sociální firma jako mezistupeň mezi chráněným pracovním prostředím a otevřeným trhem práce Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu Vymezení teoretického modelu sociální firmy a jeho ověření v praxi Diseminace výstupů projektu - teoretický model (publikace) a zkušenosti z ověřování tohoto modelu ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? Zájemci o sociální podnikání (neziskové organizace, podnikatelské subjekty) Úřady práce a veřejná správa Veřejnost, komunita v místě působení sociální firmy Odborná veřejnost JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? Webové stránky Propagační materiály (letáky) Dny otevřených dveří Média (časopisy, rozhlas, televize) Semináře/konference pro cílovou skupinu Akce 3 KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? Po vytvoření prvních výstupů projektu (teoretický model, chod alespoň jedné sociální firmy) Březen 2007 KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? Projekt č.0018 Zodpovědnosti a role rozděleny v rámci týmu projektu dle typu aktivity 19

20 Krok 1- Kdo jsme? Beskydy pro všechny Krok 2- Jaká je situace? Cíl 1 - Rozvoj sociálního cestovního ruchu Není systémově rozvíjen cestovní ruch pro osoby se zdravotním postižením = sociální cestovní ruch (SCR) V této oblasti chybí nabídka specifických služeb, relevantních informací i organizovaných turistických akcí příležitosti pro rozvoj sociálních podniků Projektové řešení - šíření pojmu sociální cestovních ruch, zvyšování informovanosti, SCR jako součást komunitního plánování - šíření a prosazování značky bez bariér - kvalitativní standard nabízených služeb pro osoby se zdravotním postižením (zahrnuje plnění tvrdých i měkkých podmínek) - observatoř SCR internetový přístup k relevantních informacím v oblasti SCR (aktualizovaná databáze držitelů značky bez barier, informace pro uživatele SCR i poskytovatele služeb v rámci SCR ) Cíl 2 - Zavedení systému podpory vzniku a rozvoje sociálních podniků sociální inkubátor (RLZ) Chybí legislativní definice pojmu sociální podnik (lze identifikovat pouze na základě principů a projevů) Chybí programy podpory sociálních podniků programy podpory MSP se tímto typem podnikání nezabývají (není legislativně vymezený subjekt těžko lze vytvořit program jeho podpory) Chybí systémové programy přípravy lidských zdrojů pro tento typ podnikání (ve všech fázích od motivační, profesní a nadstavbovou) Projektové řešení: - popularizace pojmu sociální podnik - vývoj metodiky motivačního programu + rekvalifikačního programu + programu skupinového poradenství - monitoringem chybějících služeb pro sociální cestovní ruch inspirovat potenciální zakladatele sociálních podniků Cíl 3 - Rozvoj kompetencí pro práci v oblasti SCR Nedostatečná úroveň kompetencí u absolventů škol zaměřených na cestovní ruch pro práci se zdravotně postiženými Nedostatečná úroveň kompetencí u zaměstnanců subjektů poskytujících služby pro cestovní ruch Nedostatek nástrojů podporujících uplatnění nezaměstnaných v oblasti práce s osobami se zdravotním postižením Projektové řešení: - nabídka dvousemestrálního studia pro studenty škol zaměřených na cestovní ruch (vč. Certifikované modifikace pro absolventy) - školení pro zaměstnance poskytovatelů služeb v oblasti CR - asistenční minimum rozvoj kompetencí u nezaměstnaných pro práci v oblasti sociálního cestovního ruchu. 20

21 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu Rozvoj sociálního cestovního ruchu ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? Orgány místní a regionální samosprávy Regionální zástupci MPSV, MPO, MMR Sítě členů RP (RRA, Národní rada zdravotně postižených) JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? Projektový bulletin Regionální kulaté stoly Mezinárodní konference KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? Prosinec 2006 Květen 2007 Listopad 2007 Duben 2008 o Září 2007 Únor 2008 Říjen 2007 KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? Beskydy pro všechny Cíl 1 Cíl 2 Zavedení systému podpory vzniku a rozvoje sociálních podniků sociální inkubátor (RLZ) Sítě členů RP v ČR (NARP, HK) subjekty podporující MSP Orgány regionální samosprávy (Kraj) Regionální struktury národní správy (MPSV, MPO, MMR) Úřady práce Projektový bulletin WS pro členy sítě NARP Klíčové lekce pro ÚP Regionální kulaté stoly Mezinárodní konference Prosinec 2006 Květen 2007 Listopad 2007 Duben 2008 o Červen 2007 Prosinec 2007 o Květen 2007 Září 2007 o Září 2007 Únor 2008 Říjen 2007 Beskydy pro všechny Rozvoj kompetencí pro práci v oblasti SCR Vzdělávací instituce v ČR se zaměřením na cestovní ruch MŠMT Sítě členů RP (Sdružení církví a organizací působících v oblasti křesťanské sociální pomoci, zaměstnanecké a personální agentury) Projektový bulletin Účelové prezentace Regionální kulaté stoly Mezinárodní konference Prosinec 2006 Květen 2007 Listopad 2007 Duben 2008 o Listopad Březen 2008 o Září 2007 Únor 2008 Říjen 2007 o Beskydy pro všechny Cíl 3 21

22 Projektový bulletin = informační bulletin formou webové stránky i tištěné verze (cca 150 ks), 4 vydání. Formou příspěvků osob uvnitř i vně projektu přináší informace o průběhu projektu, dosažených výstupech, realizovaných akcích a aktivitách. Je doplněn o názory a komentáře odborné veřejnosti i zástupců cílových skupin. Uvádí mediální odezvu v sekci řekli o nás a také umožňuje zpětnou vazbu v sekci napište nám. WS pro členy sítě NARP = pracovní skupiny za účelem transféru systému podpory sociálních podniků sociálního inkubátoru co nejširší odborné veřejnosti zabývající se podporou malého a středního podnikání zejména začínajících podnikatelů (sítě RPIC, HK nebo SBC) Účelové prezentace = oddělené prezentace vytvořených produktů pro jednotlivé CS (např. Modul pro zvýšení kompetencí studentů pro vzdělávací instituce, Rekvalifikační moduly pro ÚP apod.). Tyto prezentace mohou být organizovány jako samostatné akce, příp. bude využíváno relevantních akcí organizovaných jinými subjekty. Klíčové lekce pro ÚP = demonstrační semináře pro pracovníky ÚP za účelem předání metodiky a informací pro nasměrování vhodných klientů ke vstupu do podnikání založením sociálních podniků a zahrnout motivační program jako standardní poradenský nástroj. Regionální kulaté stoly=setkání zástupců odborné veřejnosti, cílových skupin projektu, realizátorů projektu, regionálních decision a policy makers, medií. Účelem je veřejná diskuse k tématu. Akce budou doprovázeny tiskovými konferencemi pro zajištění medializace a popularizace výsledků. Mezinárodní konference = setkání odborné i laické veřejnosti, expertů RP a zástupců TCA projektu, zástupců dalších RP v rámci priority SE, představitelů veřejné a politické sféry téma Sociální podnik perspektiva pro budoucnost. Účelem je prezentovat nejlepší zkušenosti a praktiky vyvinuté a ověřené v rámci partnerských RP zaměřené na rozvoj sociálních podniků a podnikání. 22

23 Krok 1- Kdo jsme? Projekt 042 Krok 2- Jaká je situace? Sdružení pěstounských rodin Pracovně-vzdělávací program pro klienty Domu na půli cesty ve Velkém Dvoře u Pohořelic Od počátku provozu D1/2 jsme se snažili/y zlepšit jednak prostředí, ve kterém se budou klienti ale také my pohybovat, a za druhé i nabízené služby v sociální oblasti. Zmíněné dvě oblasti v podstatě souvisí s dvěma balíčky služeb, které našim klientům poskytujeme a které jsou přímo zaneseny již v našem názvu Dům na půli cesty. Nabízíme jim totiž jednak přechodné ubytování a jednak se snažíme pokud to skutečně potřebují pomoci jim přinejmenším získat práci, která by jim zajistila obživu. Naši klienti (z nichž největší část tvoří mladí lidé bez dostatečného rodinného zázemí) se krom mnoha jiných praktických obtíží setkávají s nepříjemným faktem, že jsou na trhu práce, mezi zástupem nezaměstnaných, diskriminováni: jsou totiž mladí a tudíž bez praxe, mnohdy jsou nevyučení nebo vyučení v oboru, který je vlastně nezajímá apod. Tak jako se k nám hlásí lidé, kteří vyžadují jenom málo vnější pomoci, chodí k nám i lidé, kteří pomoc (především při jednání s úřady, při osvojení pracovních návyků i získání v práci potřebným zkušeností) skutečně potřebují. Zjistili/y jsme brzo, že pouhé hledání volných míst v oboru, ve kterém se někteří z nich vyučili/y, mnohdy k ničemu nevede. Naši klienti na takovémto místě setrvají jen několik dní nebo týdnů a to z několika důvodů. Buď protože je tato nová práce nenaplňuje nebo proto, že nejsou schopni danou práci reálně vykonávat a zaměstnavatel s nimi není spokojený. V současné době nabízíme tedy pro čtyři naše klienty pracovní místa a plat. Klienti, kteří nemohou dlouhodobě práci nalézt nebo chtějí jen přechodné zaměstnání, si tak mohou v D1/2 peníze vydělat. Díky těmto pracovním místům tedy můžeme klientům nabízet bezpečné a chráněné prostředí, v němž jsou schopni postupně si osvojit důležité pracovní návyky. Klienti si mohou během roku nebo i kratší doby vyzkoušet v chráněných podmínkách, jaké to je vstávat každý den v přesně určený čas do práce, učí se zodpovědnosti, pravidelnosti, pravidlům, bezpečnosti práce. Při tom všem navíc dostávají plat, ze kterého mohou platit ubytování v D1/2 a který jim zajistí pravidelnou stravu a také něco na vlastní zábavu, mohou si dokonce něco ušetřit a nemusejí prozatím nikam dojíždět. Druhou částí našeho prgramu je vzdělávací program, který je zaměřen na zvýšení informovanosti klientů D1/2 v oblasti zemědělství, včelařství, jezdectví, ekopěstitelství, práce s keramikou, práce se smaltem, práce s osobním počítečem aj. Tyto pravidelné přednášky mají rozšířit znalosti klientů. Zcela jinou cestou se ubírá vzdělávací program založený na pedagogice zážitku, kterého se účastní klienti D1/2 společně s dětmi z Dětských domovů na společných víkendech a na nichž zažívají ve formě hry důležité situace jejich nastávajícího života a také se seznamují s řešením běžných životních situací (jednání na úřadě, ucházení se o zaměstnání apod.). Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? 23

24 Vzdělávání klientů D1/2 formou vzdělávacího programu (odborné a praktické přednášky, skupinové hry na víkendech mimo D1/2) a formou pracovního programu (práce na farmě: na poli a ve stájích, práce v dílnách a výroba drobných upomínkových předmětů). Ústavně vychovávaná mládež, která opouští ústavní zařízení a nemá dostatečné sociální a materiální zázemí; mladí lidé ze širších pěstounských rodin; mladí lidé bez přístřeší. Úředníci Obecních, Městských a Krajských úřadů Úředníci Úřadu práce Místní komunita Společná setkání se zástupci Dětských domovů, Výchovných ústavů Reklama formou billboardů, reklama v tiskovinách Pořádání víkendů pro naše klienty společně s dětmi z Dětských domovů Výroba čaje vypěstovaného a zpracovaného našimi klienty a výroba jiných drobných upomínkových předmětů Účast na lokálních kulturních a společenských akcích Průběžně Zaměstnanci D1/2 Svatava Škantová (tel.: ; skantotva@pesto uni.cz) 24

25 Krok 1 Kdo jsme? Projekt 053 název rozvojového partnerství - HEFAISTOS číslo projektu 053 název projektu sociální ekonomika v ČR název tématické priority rozvoj podnikání Projekt ZZ číslo tématického opatření 2.3. název tématického opatření Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru)zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech Cíle 1 Národní partneři : město Prachatice, Sdružení pro péči o duševně nemocné FOKUS Vysočina Havlíčkův Brod, Centrum sociálních služeb o.p.s. Vyškov, Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů o.p.s.praha, Svaz českých a moravských výrobních družstev, OMNI TEMPORE o.p.s. Most, Obec Slovákov v ČR, Statutární město Liberec, Spolkový dům mariany Berlové o.s.bruntál Nadnárodní partnerství: NOVA PEI (Španělsko, Itálie - Chorvatsko), SE (Itálie,Polsko), FETWE (Itálie, ČR a Slovensko) Krok 2 Jaká je situace? Neziskový sektor, občanská společnost, je trvale ve stavu zrodu a postupného rozvíjení. Jeho aktivity nemají odpovídající logistické zázemí a v mnoha případech ani dostatečnou oporu v legislativě. Jeho aktivity jsou o to cennější, že jsou prováděny s velkým heroismem lidí, osobním nasazením a zapálením pro věc. V uplatňování sociální ekonomiky je řada věcí, které lze převzít od ostatních evropských států, zejména v oblasti přístupů k řešení dané problematiky a zkušeností vycházejících z dlouhodobě fungujících modelů. Na druhou stranu je potřeba vzít v úvahu odlišnosti, které u nás vznikly historickým vývojem a proto je velmi důležitá spolupráce v rozvojovém partnerství i se zeměmi obdobného charakteru. Proto jsou do rozvojového partnerství na národní úrovni zapojeny subjekty, které jsou vysokou nezaměstnaností přímo dotčeny a na nadnárodní úrovni subjekty ze Španělska a Itálie na jedné straně a Polska,Slovenska a Chorvatska na druhé straně. Cíle: 1.přispět ke sjednocení základního pojmosloví v dané oblasti (sociální ekonomie, sociální ekonomika, sociální podnik ) 2.zjistit současný stav v náhledu společnosti na sociální ekonomiku ( sociologický průzkum prostřednictvím dotazníkového šetření za využití řízeného rozhovoru s cca respondenty na území celé ČR s výjimkou hl.m.prahy)a na základě vyhodnocení provést srovnávací analýzy s výsledky obdobných šetření prováděných v rámci ostatních projektů 3.vypracovat základní postuláty sociální ekonomiky( pro ekonomickou oblast zodpovídá VŠVSMV, pro legislativní oblast SČMVD, pro jednotlivé cílové skupiny: obce a dlouhodobě nezaměstnaní a chronicky neumístitelní OMNI TEMPORE Most, občané se zdravotním postižením FOKUS Vysočina, osoby s nízkým vzděláním, absolventi škol bez praxe CSS Vyškov, matky s malými dětmi a osoby předdůchodového věku město Prachatice, osoby bez běžného sociálního zázemí statutární město Liberec) 4.zpracovat návrhy pilotních projektů pro subjekty typu obcí s rozšířenou působností (Bruntál, Most, Liberec a Prachatice) a jejich metodickou podporu 5.zpracování metodických rukovětí pro cílové skupiny s využitím činnosti národních partnerů v expertním týmu a zkušeností získaných prostřednictvím účasti a materiálů z realizace nadnárodních partnerství Krok 3 7 CO? JAK? KDY? KDO? ZAMĚŘENÍ? Oblast zájmu/ aktivit Jak získáte pozornost a Jaké bude načasování? Kdo je zodpovědný za Jaká je cílová skupina? projektu zájem cílové skupiny? Kdy je nejlepší doba? realizaci dané aktivity? Hlavním cílem projektu je první rovina subjektů: web s informačním od ledna 2006 realizační úsek (zejména 25

26 nalezení možností, způsobů a podmínek pro vytvoření příležitostí, které by umožnily skupinám ohroženým sociální exkluzí vrátit se zpět tj. sociální inkluzi. Mezi hlavní oblasti patří zajistit: Široké povědomí občanů ČR o existenci "sociální ekonomiky", její úloze, možnostech, a místě v rámci jejího využití pro únik ze sociální exkluze, potažmo pro nastartování sociální inkluze tam, kde již nastala. legislativní podporu v příslušných právních oblastech jako právního základu pro realizaci systémových kroků, které budou výstupem a budou obsahovat několik variant postupů dle místních, sektorových a dalších variantních podmínek. dlouhodobě nezaměstnaní (chroniky neumístitelní u nichž selhala i pomoc úřadů), občané se zdravotním postižením, osoby předdůchodového věku, lidé s nízkým vzděláním, osoby bez běžného sociálního a rodinného zázemí (návrat z výkonu trestu, bezdomovci, mladiství z dětských domovů), matky s dětmi, absolventi škol bez praxe, etnické menšiny, přistěhovalci a migranti zaměřením na problematiku sociální ekonomiky informační letáky publikace (z vlastní mezinárodní konference 2006, celostátního odborného semináře 2006 a 2007, závěrné konference 2008 tiskové zprávy (pro média a odborné periodika, pro národní partnery k využití ve vlastních podmínkách) prezentace (odborné výstavy, semináře a aktivy organizované státní správou, samosprávou apod.) akce národních partnerů :pracovní setkání expertů k výměně základních informací a zkušeností, semináře, školení, vytvoření a distribuce CD s audiovizuálními informacemi o projektu pro národní i nadnárodní partnery průběžně po skončení uvedené aktivity průběžně odborný doprovodný program non-handicap 2006, 2007 a průběžně dle nabídky např veletrh neziskových organizací Praha např. akce Den s HEFAISTOSEM dne v Prachaticích - průběžně dle návrhů a požadavků partnerů průběžně prostřednictvím odborných pracovních skupin: legislativněprávní, ekonomickosprávní a společenskovědní ) a organizační úsek (zejména prostřednictvím skupiny informatiky a publicity ) Vytvoření nových školních oborů, které budou umět 26

27 připravovat odborníky na sociální ekonomiku a jejich další vzdělávání. Oživení celého podnikatelského a zainteresovaného neziskového sektoru. Aktivity - podpořit kroky vedoucí: Na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností: k velmi dobré znalosti problematiky sociální ekonomiky a schopnosti pracovat s tímto fenoménem na své úrovni vůči vyjmenovaným cílovým skupinám. k vypracování metodických postupů a návodů pro řešení této problematiky, vzhledem k jednotlivým vyjmenovaným cílovým skupinám. Na úrovni komunitního sektoru: 27

28 reálnému poskytnutí pomoci jednotlivcům z cílových skupin z úrovně pověřených obcí účastnících se projektu vytvoření místních sítí se službami sociální ekonomiky Na úrovni jednotlivců cílových skupin: ke konkrétní pomoci dostat se z osidel sociální exkluze, a to umožněním začlenění se na trhu práce - pracovní možnosti v první fázi v rámci pilotních projektů. k širokému mediálnímu rozsevu (diseminaci) v rámci Akce 3 zajištění průniku informací do všech cílových skupin druhá rovina subjektů: množina obcí, zejména obcí s rozšířenou působností 3.typu (205 využití vlastního občasníku Poutník ORFEUS a internetového 2x ročně ORFEUS o.s. 28

29 subjektů) zpravodaje V dobrém tónu spolupráce s odbornými organizacemi (dle jednotlivých cílových skupin) široká veřejnost sebevzdělávání všech účastníků projektu průběžně 4x ročně průběžně akce ostatních členů NTS všichni členové rozvojového partnerství HEFAISTOS 29

30 Krok 1- Kdo jsme? Projekt 67 S Komunitní plánování jako nástroj pro posilování sociální soudržnosti a podporu sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení sociálně znevýhodněných osob na trhu práce Příjemce S Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Krok 2- Jaká je situace? Hlavním cílem RP je: posílit kapacity organizací pracujících v sociální ekonomice prostřednictvím vzdělávání, novými metodickými postupy v komunitním plánování, novými přístupy k regionální kooperaci a spolupráci s úřady práce a zaměstnavateli, novými informačními strategiemi a tvorbou nových projektů vytvářejících pracovní příležitosti pro znevýhodněné skupiny na trhu práce a realizací místní marketingové strategie pro podniky utvářející sociální ekonomiku. Specifické cíle projektu : Posílit informační a organizační kapacity NNO nejméně ve 3 vybraných místech ČR, tak aby vytvářely kvalitnější předpoklady pro integraci sociálně znevýhodněných osob do společnosti. Vytvořit praktické manuály a metodiky v oblasti plánování regionální sítě sociálních a komunitních služeb a standardizovat procesy komunitního plánování ve 3 vybraných místech ČR. Vyvinout vzdělávací moduly pro sociální manažery - zaměstnance v sociálním sektoru v oblasti komunitního plánování a studenty denního studia UJEP s podporou v e-learningové platformy. Vývoj, testování a provoz regionálního web. systému sociálních služeb pro sociálně znevýhodněné občany v internetové aplikaci. Zpracování analýzy stavu sociální ekonomiky, role NNO v oblasti zaměstnávání a srovnávací studii o metodách využívaných v procesu plánování (komunitního plánování) v zemích rozvojového partnerství. Vytvořit projekty, které vytvoří nové pracovní příležitosti pro znevýhodněné skupiny na trhu práce ve 3 vybraných regionech. Přizvat ke spolupráci úřady práce a zaměstnavatele a utvořit nové místní kooperační sítě. Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu Posílení kapacit organizací pracujících v sociální ekonomice ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? Zaměstnavatelé Úřady práce Vytvoření nové kooperační sítě JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? Mediální kampaň Provoz regionálního webového systému sociálních služeb KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? V průběhu projektu Předkladatel projektu Centrum komunitní práce Ústí nad Labem 30

31 Krok 1- Kdo jsme? Projekt 83 S Správa zblízka a její uplatnění ve službách seniorům Příjemce S Statutární město Havířov Krok 2- Jaká je situace? Statutární město Havířov, ve kterém je rostoucí počet obyvatel v důchodovém věku, nemá Domov důchodců. Správa zblízka má umožnit udržet tyto stárnoucí obyvatele pokud možno co nejdéle v jejich současném prostředí, t.j. v jejich současných bytech či domech. K tomu budou sloužit speciálně vyškolení správci, kteří budou schopni vhodné komunikace se stárnoucí generací, a kteří budou rovněž schopni poskytnout jim v případě potřeby některé základní služby nebo potřebné služby zajistí prostřednictvím jiných organizací např. zajištěním lékařské služby, dovozem obědů poskytovaných Sociálními službami města Havířova, zajištěním oprav bytového fondu Městskou realitní agenturou Havířov apod. Vzniknou nová pracovní místa těchto správců, která budou obsazena vhodnými osobami z řad současně nezaměstnaných. Samozřejmě, obdobné cíle jsou stanoveny také v lokalitách partnerů. Projekt je řešen Rozvojovým partnerstvím, které kromě výše uvedeného příjemce tvoří tři partneři, a to Městská realitní agentura Havířov, Sociální služby města Havířova a Asociace správců nemovitostí Olomouc všichni pro tzv. Akci 1. Pro Akce 2 a 3 jsou zahraničními partnery Itálie a Francie, z národních partnerů město Frýdek-Místek, ale jeho účast bude schvalovat jeho zastupitelstvo koncem dubna Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu Zaměstnat vhodné lidí z velkého počtu současných nezaměstnaných, bez rozdílu, zda jde o muže či ženy. Vyškolit je na kvalitní správce, schopné poskytnout nebo zajistit určité služby. Poskytovat tyto služby starším občanům. ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? Stárnoucí generace, speciálně lidé v důchodovém věku. JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? Informace v místních sdělovacích prostředcích různých typů (tiskoviny, rádio, televize). Informace v klubech důchodců. Dotazníková akce, tj. vyplnění fundovaně připraveného dotazníku za přítomnosti osoby, která akci zajišťuje. KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? Akce probíhá průběžně. KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? Především příjemce dotace, tj. Statutární město Havířov Stejnou odpovědnost mají partneři (Městská realitní agentura Havířov, Sociální služby města Havířova, Asociace správců nemovitostí Olomouc a město Frýdek-Místek (pokud účast v projektu schválí jeho zastupitelstvo v dubnu 2006) 31

32 Krok 1- Kdo jsme? Projekt č.087 RlRozvoj sociálních služeb a vzdělávání sociálních pracovníků v Pardubickém kraji Příjemce DP Úřad práce v Chrudimi Krok 2- Jaká je situace? Sociální služby jsou orientovány zejména na rezidenční formy,méně jsou rozvinuté služby terénního typu. Proto je v dostupnosti služeb problém zejména ve venkovských regionech,ve kterých mají lidé v porovnání s těmi co bydlí ve městech nerovné podmínky. Chybí také nabídka vzdělávání-kurz- pro management v sociálních službách. Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? Rozvoj soc.služeb v obcích a vznik nových pracovních míst Příprava kurzů pro soc.pracovníky,management a dobrovolníky Provedení sociologických výzkumů v domácnostech,u příjemců služeb Oslovení specialistů-odborníků na sociální služby Oslovení starostů -jako zástupce realizační úrovně služeb Pracovníci sociálních služeb Manageři v sociálních službách Nezaměstnaní a dobrovolníci Starostové obcí Pardubického kraje Politici Pilotní kurzy pro jednotlivé cílové skupiny a jejich hodnocení Webové stránky pro prezentaci výsledků a internetové diskuse Seminář k výsledkům sociologických výzkumů pro prac. Soc. služeb Kulatý stůl pro starosty Kulatý stůl pro odborníky z oblasti sociálních služeb Prezentace projektu a výsledků sociol.výzkumů pro nově zvolené politiky 2,pol Asi listopad 2006 Zima 2006 Září 2006 Podzim 2006 SZŠ a UHK Příjemce VÚPSV Praha a Úřad práce, Markent a AJAK VÚPSV a AJAK VÚPSV a Markent VÚPSV,Markent, AJAK TCA-Standardy vzdělávání v Sociálních službách Standardy kvality soc.služeb v 5 zemích Komparační analýza podmínek třetího sektoru a kvalita řízení třetího sektoru Informační bulletin k výsledkům a aktivitám projektu Letáčky k formám studia Národní konference.s mez. účastí k problematice nových forem sociálních služeb Mezinárodní konference ke vzdělávání v sociální práci Nepravidelné termíny v období trvání projektu nebo 2008 Všichni partneři UHK.SZŠ,M-Centrum AJAK,Úřad práce a event. Partneři projektu017 Nejlépe NTS a příslušná ministerstva 32

33 Krok 1- Kdo jsme? Projekt Číslo projektu: 108 Vytvořeni nové služby pro pracovní integraci skupin ohrožených sociální exklusí (zkrácený název: DO-IT-FOR-YOU) Název rozvojového Prostředí pro rozvoj lidských zdrojů / Human resources development interface (HRDI) partnerství Příjemce a partneři DPA Nový Prostor o.s., Expertis s.r.o., Egredior o.s., Aisis o.s., Christian V.I.P s.r.o., Myall Consulting s.r.o.(europe) Tematické opatření 2.3 Posilování sociální ekonomiky Tematická priorita 9.2 Rozvoj sociálního podnikání Krok 2- Jaká je situace? Vytváření úspěšných sociálních podniků podle EU zkušeností vyžaduje kromě invence podnikavých jednotlivců se sociálními cíly také formované prostředí, které jejich aktivitu uvítá, podpoří, nebo alespoň umožní. Cílem našeho projektu je tak kromě vytvoření inovativního konceptu sociálního podniku pracujícího na bázi outsourcingu také zmapování a adaptace nástrojů pro formování prostředí pro sociální podnikání v ČR obecně. Realizovaný projekt je proto významně zacílen na přenos know-how, a na přenos vybraných komponentů EU praxe, které jsou podle nás klíčové pro širší úspěch sociálního podnikání v ČR. Tyto témata budou po jejich zpracování naším hlavním zdrojem pro mainstreaming a diseminaci: - Příklady úspěšných sociálních podniků v EU (Švédsko, Anglie, Itálie, Rakousko) - Koncepty a praxe rozvoje sektoru sociální ekonomiky (zejména Italská metodika Social welfare mix ) - Metodika pro zadávaní veřejných výběrových řízení s pozitivním sociálním dopadem (UK) - Diversity management, jako moderní, inklusivní, politika pro řízení a rozvoj lidských zdrojů v prostředí globalizace (Švédsko, Rakousko) - Tréninkové a pracovně-organizační modely rozvíjející klíčové kompetence (praktické testování v ČR, region Ústí n./l) Klíčové aktivity projektu mají zpravidla cyklus začínající studiem a učením se z EU praxe, pokračují vytvářením adaptací, vytvářením podpůrných materiálů a aktivit, nakonec vrcholí úsilím o úspěšné otestování v prostředí ČR (zejména v období ). Tomuto cyklu odpovídá relativně rozsáhlá struktura aktivit Akce 3 cílených na podporu mainstreamingu a diseminace. Většina aktivit je úzce provázaných s aktivitami dvou TCA, kterých jsme členy. V současnosti již ve všech výše uvedených tématech působí specializované expertní týmy, ty jsou v různých etapách rozpracování (tým pro testování v ČR se například ještě pořád doplňuje). Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/ aktivit projektu ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? 33