Excel Vybrané kapitoly. Kapitoly. Formátování buněk. Podmíněné formátování. Ověření dat. Posloupnosti. Seznamy. Filtrování dat.

Transkript

1 Kapitoly Formátování buněk Podmíněné formátování Ověření dat Posloupnosti Seznamy Filtrování dat Souhrny Kontingenční tabulky Makra Excel 2010 Autor: Inka Jakimová Vybrané kapitoly

2 Vlastní formáty buněk Vlastní formáty 1. Vyberte oblast buněk, ve které chcete nastavit požadovaný formát. 2. V kartě Domů ve skupině Buňky klikněte na tlačítko Formát. 3. Zobrazí se nabídka, ve které vyberte položku Formát buněk 4. Otevře se dialogové okno, ve kterém na kartě Číslo vyberte v poli Druh položku Vlastní. 5. V poli Typ pak nadefinujte potřebný formát pro vybrané buňky. Nebo jednoduše vyberte akci Formát buněk z kontextového menu buňky nebo sloupce apod. Formátovací znaky 0 znak pro číslo # znak pro číslo d znak pro den m znak pro měsíc r znak pro rok h znak pro hodinu mm znak pro minutu ss znak pro znak pro textový řetězec * zástupný znak pro libovolný počet znaků? zástupný znak pro jeden znak Příklady: Číslo a text: # ##0 ks Čísla: # ##0,00 Textový Např.: Barvy textu : [Zelená][<=100] Datum: d. mmmm rrrr, dddd, d. m. rrrr Skloňování: [=1]0" rok";[<5]0" roky";0" roků" Tip: formát pro m 2 zapíšete takto # m 2 horní index zapíšete přepnutím na anglickou klávesnici a zápisu kódu ALT 0178

3 Adresace buněk, definování názvů oblastí Každá buňka má v rámci sešitu svou unikátní adresu. Pozice buňky je buď relativní nebo absolutní. Relativní adresa se bude měnit ve směru kopírování nebo přesunu buňky, absolutní adresa se při odkazování na buňku nemění. Adresace buněk ve vzorci Adresa buňky se skládá z názvu sloupce a čísla řádku =A1*100 Absolutní adresace obsahuje znak $ (zápis pomocí F4) =$A$1*100 Adresace oblastí Adresa oblasti je tvořena adresou první buňky oblasti a adresou poslední buňky oblasti. Adresace oblastí se využívá hlavně v maticových vzorcích, kde obě adresy jsou oddělené dvojtečkou. V zápisu nesmí být mezera. =A3:B5 Pokud potřebujete častěji využívat určitou oblast tabulky, je lepší si tuto oblast pojmenovat. Výběrem dané oblasti podle názvu se automaticky vybere definovaná oblast v tabulce. Vytvoření názvu oblasti 1. Vyberte oblast, kterou chcete pojmenovat. 2. V kartě Vzorce ve skupině Definované názvy klepněte na tlačítko Definovat název. 3. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém můžete v řádku Název změnit pojmenování oblasti nebo ponechat nabízený název a pak klepnout na tlačítko OK. Definovat název oblasti lze také vlevo nahoře, vedle řádku vzorců. Vyberte oblast a vepište její název přímo do pole názvů. Název vepište bez diakritiky a bez mezer, víceslovný název spojte podtržítkem, je to proto, že tento název můžeme vložit i do vzorců nebo funkcí. Po zapsání názvu nezapomeňte nový název potvrdit klávesou ENTER. Jak vidíte na obrázku, definovaná oblast v tabulce se automaticky vybere pouhým výběrem ze seznamu oblastí. To vám velmi zjednoduší práci hlavně u velkých tabulek, které obsahují mnoho řádků. Z této oblasti pak velmi jednoduše můžete zjistit další údaje, např. součty, průměry, minimum, maximum apod., které najdete dole ve stavovém řádku tabulky:

4 Zatímco zápis nového názvu oblasti lze jednoduše provést v poli názvů, odstranit jej lze pouze v tabulce Správce názvů. Odstranění názvu oblasti 1. V kartě Vzorce ve skupině Definované názvy klepněte na tlačítko Správce názvů nebo Ctrl + F3. 2. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém vyberte název oblasti, který chcete odstranit. 3. Klikněte na Odstranit a pak na tlačítko Zavřít. Použití názvů oblastí ve vzorcích Při vytváření vzorce lze použít jako argument adresu oblasti, tuto adresu můžete nahradit názvem oblasti a to jedním z těchto způsobů: přímým zápisem názvů z klávesnice. V kartě Vzorce ve skupině Definované názvy vyberte tlačítko Použít ve vzorci a z nabídky, která se zobrazí, vyberte požadovaný název. zmáčknutím klávesy F3 (otevře se dialogové okno pro výběr definované oblasti) Výsledný zápis vzorce s použitím názvu oblasti pak vypadá takto:

5 Podmíněné formátování Podmíněné formátování vám pomůže jednoduchým způsobem zvýraznit ty informace, které jsou pro vás důležité. Excel nabízí několik způsobů formátování a má přednastavená některá jednoduchá pravidla. Pokud potřebujete nastavit složitější kritéria formátování, můžete vytvářet svá vlastní pravidla i sami pomocí vzorců nebo funkcí. Způsobů, jak zvýraznit požadovaná data, je několik jedná se o barevné škály, datové pruhy nebo různé sady ikonek a šipek, kterými můžete např. zvýrazňovat trend vývoje. Nástroje pro podmíněné formátování najdete v pásu karet Domů oddíl Styly Nástroje obsahují nabídku pro vytváření pravidel a jejich formátování. Každá skupina nástrojů obsahuje další podskupinu možností: Kromě nástrojů pro vytváření pravidel formátování zde najdete také tabulku Správce pravidel, kde můžete jednotlivá pravidla dodatečně upravovat nebo měnit jejich pořadí šipkami lze posouvat jednotlivá pravidla a tím nastavit jejich priority.

6 Zvýraznění pravidel buněk 1. V tabulce vyberte oblast buněk, ve kterých chcete nastavit podmíněné formátování. 2. V kartě Domů ve skupině Styly vyberte Podmíněné formátování. 3. Zobrazí se nabídka, ve které zvolte položku Zvýraznit pravidla buněk, dále vyberte z podnabídky pravidel 4. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém se nastavuje formát pro daný typ pravidla Změna podmíněného formátování 1. V tabulce vyberte oblast buněk, ve kterých chcete změnit podmíněné formátování. 2. V kartě Domů ve skupině Styly klepneme na tlačítko Podmíněné formátování. 3. Zobrazí se nabídka, ve které vyberte položku Správa pravidel. 4. Zobrazí se dialogové okno: vyberte pravidlo, které chcete změnit. Klikněte na Upravit pravidlo. Tím se zobrazí následující dialogové okno, ve kterém proveďte změnu pravidla, změnu potvrďte OK

7 Další typy podmíněných formátů: Datové čáry Datové čáry označují změnu trendu délkou výplně buňky Barevná škála Barevné škály označují změnu trendu změnou barvy (Může být dvoubarevná nebo tříbarevná). Sada ikon Sady ikon označují změnu trendu vybraným obrázkem (ikonkou)

8 Ověření vstupních dat Účelem ověřování vstupních dat je testování zapisovaných dat a povolit zapsat jen ta data, která splní zadanou podmínku (ověřovací kriterium). Tímto lze zabránit překlepům a chybám, vznikajících při zapisování dat do tabulky. Postup: 1. Vybereme oblast, ve které mají být všechny buňky kontrolovány stejnou podmínkou. 2. V kartě Data ve skupině Datové nástroje klepneme na tlačítko Ověření dat. 3. Zobrazí se dialogové okno Ověření dat, které má tři karty: Nastavení, Zpráva při zadávání a Chybová hlášení. 4. V kartě Nastavení nastavíme podmínky pro vstup dat do vybraných buněk. 5. V kartě Zpráva při zadávání můžeme nastavit informaci, která se zobrazí při zadávání dat do buněk. 6. V kartě Chybová hlášení nastavíme styl hlášení a text, který se má zobrazit, jestliže při zápisu do buněk vložíme nepovolený údaj. Jako kritérium může být zvolen seznam hodnot, a ten může být na jiném listě označen jako definovaný název pojmenovaná oblast. Kontrola neplatných dat: Vyberte z menu Ověření dat Zakroužkovat neplatná data Kroužky se odstraní akcí Vymazat kroužky ověření Pokud je nastaven styl chybového hlášení na STOP, uživatel nebude moci zadat do buňky chybný údaj. Při ostatních stylech typu Info je uživatel pouze upozorněn na nesprávně zadanou hodnotu.

9 Posloupnosti Pomocí posloupnosti dat můžete rychle a jednoduše vyplnit jakoukoliv řadu údajů dny v týdnu, datumy, měsíce, nebo si vytvořit vlastní posloupnosti a jimi pak vyplnit vybranou oblast (řádek nebo sloupec. Posloupnosti se obecně tvoří pomocí buňkového úchytu. Obecně pro vyplňování řádků/sloupců slouží dialogové okno Řady, které se spouští na pásu karet Domů, karta Úpravy. Konečná hodnota tím, že napíšete hodnotu do tohoto políčka, Excel se zastaví při vyplňování řady, jakmile dojde k dané hodnotě. Podle směru tažení myši se vytváří posloupnost viz obrázek: Automaticky lze vytvořit řady: LINEÁRNÍ ČÍSELNÉ TEXTOVĚ-ČÍSELNÉ RŮSTOVÉ ČÍSELNÉ DATUMOVÉ TEXTOVÉ Nabídka pro vyplnění řady se aktivuje také v kontextové nabídce. Vyplnění řady můžete provést také dvojklikem na roh buňky - vyplní se řada do úrovně poslední vyplněné buňky podle sloupce vlevo

10 Práce s rozsáhlými tabulkami Excel 2010 umožňuje vytvářet tabulku, která obsahuje řádků a sloupců. Na tak obsáhlé tabulky jsou sice vhodnější jiné databázové nástroje, ale přesto je Excel pro hromadné operace nad velkou skupinou dat v tabulce stále nepostradatelným pomocníkem. Pro práci s takovými tabulkami by se vám mohl hodit tento malý slovník pojmů, pár důležitých zásad a několik dobrých tipů na ulehčení práce s daty. Databáze=seznam Jde o jakoukoliv obdélníkovou oblast buněk, která obsahuje ve svém prvním horním řádku záhlaví a v dalších řádcích data, jimiž popisujete charakteristiky konkrétních atributů. Záhlaví Jde o první řádek seznamu, který by měl být dostatečně oddělen od ostatních záznamů. Oddělení provádíte rozdílným formátováním. Záhlaví tvoří názvy sloupců atributů databáze. Záznam Je to jakýkoliv jiný řádek, než řádek se záhlavím. Záznam určuje konkrétní realizace atributů seznamu. Pole V seznamu se tak označuje celý sloupec. Co lze se seznamy provádět: filtrovat a řadit doplnit do seznamů souhrny, mezisoučty, zobrazovat detaily pole vhodně uspořádat do tabulky a grafu ( kontingenční tabulky ) sloučit několik seznamů do jednoho vytvářet součty při zadané podmínce apod. Stručná pravidla pro tvorbu seznamů 1. Orientace seznamu tak, aby záhlaví bylo orientováno v řádku. 2. Nikde v seznamu by neměl být volný řádek nebo sloupec. 3. Při zápisu hodnot nedávejte zbytečné hodnoty, dodržujte stejná pravidla zápisu. 4. Oddělte dostatečně záhlaví od záznamů. 5. Seznamy nemusí začínat na prvním buňce A1 a ani na prvním listu. 6. Názvy polí se berou z prvního řádku. 7. Záhlaví sloupců seznamu musí být jednořádkové. 8. Pro záhlaví nelze použít sloučené buňky, lze však použít zalomení buňky. 9. Není vhodné používat stejné názvy pro více polí. 10. Mezi ostatními daty a seznamy musí být alespoň jeden řádek a sloupec prázdný. 11. Seznam nemůže obsahovat prázdný záznam (řádek). 12. Na listu může být vedle sebe více seznamů. Ale při filtraci, skupinách a souhrnech se skryje celý řádek, a to druhý seznam ovlivní. Naopak při řazení se řadí pouze hodnoty a ne celé řádky. Doporučuji, pokud to ovšem půjde, koncipovat seznamy na jednotlivé listy či pod sebe. 13. Není vhodné jiná data ukládat po stranách seznamu. (Problémy při filtraci, souhrnu, Skupině). 14. Seznamy lze libovolně formátovat. 15. Před prací se seznamem nezapomenout umístit kurzor do oblasti (Excel sám detekuje oblast) 16. Při formátování nedávejte silné ohraničení kolem seznamu.

11 Několik tipů pro rychlou a efektivní práci se seznamy Pohyb po seznamu: CTRL+ přemístění kurzoru na první záznam sloupce CTRL+ přemístění kurzoru na poslední záznam sloupce CTRL+ přemístění kurzoru na začátek řádku CTRL+ přemístění kurzoru na konec řádku Označování buněk v seznamu: SHIFT + CTRL + KURZOROVÁ ŠIPKA Klávesové zkratky při zápisu do buněk: ENTER přeskočení kurzoru dolů ENTER+SHIFT přeskočení kurzoru nahoru TAB přeskočení kurzoru doprava TAB+SHIFT přeskočení kurzoru doleva ALT(levý) + Tato klávesová zkratka se Vám bude často hodit. To proto, že zobrazí v seznamu pod kurzorem nabídku všech hodnot sloupce. Přidávání a odstranění a přesouvání řádků a sloupců: CTRL + + přidání řádku nebo sloupce, myší označte celý řádek nebo sloupec CTRL + smazání řádku nebo sloupce, myší označte celý řádek nebo sloupec Tip pro rychlý výběr vybraných buněk pomocí klávesy F5 Stiskněte klávesu F5 a pak klikněte na tlačítko Jinak Zobrazí se dialogové okno pro výběr buněk, které mají být označeny.

12 Formátování tabulek Styly Tabulku lze naformátovat pomocí předdefinovaného stylu seznam všech vytvořených stylů najdete v pásu karet Domů: Výhodou takového formátování je, že se nově přidané sloupce i řádky automaticky formátují dle vybraného stylu. Další výhodou takové tabulky je to, že se automaticky vytváří a dopočítává souhrnné pole pod tabulkou. Stačí v kontextovém menu kliknout na Řádek Součty. Do posledního řádku tabulky se pak vloží řádek s rozbalovacím seznamem funkcí, mezi kterými se můžete libovolně přepínat: V případě, že chcete tabulku vrátit do původního stavu bez formátování, vyberte z kontextového menu Převést na rozsah. Formátování tabulek - Přehledy Automatický přehled Vytvoření přehledu 1. Buňkový kurzor umístíme dovnitř tabulky, ve které chceme vytvořit automatický přehled, vybereme oblast, kterou chceme seskupit. Seskupovat lze jak řádky, tak sloupce tabulky. 2. V kartě Data ve skupině Osnova klepneme na spodní část tlačítka Seskupit. 3. Zobrazí se nabídka, ve které vybereme položku Automatický přehled. Automatické přehledy se používají všude tam, kde potřebujete seskupit určitou skupinu dat tak, aby byla tabulka přehledná. Seskupovat lze data v řádcích i ve sloupcích. Pomocí ikonky sbalíte skupinu a kliknutím na tuto ikonku ji zase rozbalíte a zobrazíte si jednotlivé řádky. Zrušení přehledu 1. Buňkový kurzor umístíme dovnitř tabulky, ve které chceme zrušit automatický přehled. 2. V kartě Data ve skupině Osnova klepneme na spodní část tlačítka Oddělit. 3. Z nabídky vybereme položku Vymazat přehled.

13 Souhrny Souhrny umožňují získávat různé typy mezivýsledků z tabulky. Postup: 1. Klikněte dovnitř tabulky, ve které chcete vytvořit souhrn. 2. Šeřaďte data v tabulce ve sloupci, který bude kritériem pro souhrn. 3. V kartě Data ve skupině Osnova vyberte ikonu Souhrn. 4. Zobrazí se dialogové okno Souhrny, ve kterém nastavte potřebné parametry. 5. Klepneme na tlačítko OK. Popis dialogového okna Souhrny Pole a seznamy: U každé změny ve sloupci: Ze seznamu polí vybereme klíčové pole, podle kterého se mají souhrny vytvářet. Použít funkci: Ze seznamu jedenácti souhrnných funkcí vybereme funkci, která se má pro vytváření souhrnů použít. Přidat souhrn do sloupce: V seznamu označíme pole, pro která se má funkce počítat. Může být označeno i více polí. Checkboxy: Nahradit aktuální souhrn: Zrušením označení se nad stávajícími výpočty doplní další. Může jít o zcela jiné klíčové pole, funkce i pole, pro která se funkce počítá. Takto lze vytvořit víceúrovňové souhrny. Konec stránky mezi skupinami: Označením určíme, že se má každá skupina tisknout na každé stránce. Celkový souhrn pod daty: Zrušením označení se souhrn vytvoří nad záznamy a nad celým seznamem. V tabulce se vytvoří řádek se souhrny ve vybraném sloupci. Přepínáním pohledů (1,2,3) lze zobrazovat celkový souhrn, nebo součet (počet) hodnot vybraného kritéria, nebo všechny hodnoty i se souhrny Odebrání souhrnů 1. Klikněte dovnitř tabulky, ve které chcete odebrat souhrn. 2. V kartě Data ve skupině Osnova vyberte ikonu Souhrn. 3. Zobrazí se dialogové okno Souhrny, ve kterém klikněte na tlačítko Odebrat vše.

14 Filtrování dat Automatické filtrování dat je jedna z nejčastěji prováděných operací s objemnými tabulkami v excelu. Postup filtrování je velmi jednoduchý. Nejdříve klikněte do tabulky a v pásu karet Data si zapněte filtr kliknutím na ikonu. V záhlaví tabulky se objeví u každého sloupce tato šipka, která po kliknutí rozbalí nabídku možností filtrování. Tabulku lze filtrovat podle obsahu buněk (zvlášť podmínky pro filtry čísel a textu) i podle jejich barvy. Další možností filtrování je seznam hodnot všech buněk spolu se zaškrtávacími políčky, ve kterých můžete jejich zaškrtnutím vybrat jen ty hodnoty, které chcete v tabulce vidět. Automatické filtrování můžete používat pro každý sloupec zvlášť, můžete tak kombinovat několik podmínek ve více sloupcích tabulky najednou. Dalším způsobem filtrování je tzv. Rozšířený filtr. Pomocí rozšířeného filtru si můžete z tabulky vytáhnout pouze ta data, která potřebujete k dalším výpočtům. Tlačítko s nabídkou pro rozšířený filtr najdete v pásu karet Data Filtry Upřesnit Postup 1. V tabulce, ve které chcete použít rozšířený flitr, vytvořte oblast kritérií. (Můžete ji zkopírovat na jiný list, název sloupce musí být totožný) 2. Klikněte dovnitř tabulky, kterou chcete filtrovat. 3. V kartě Data ve skupině Seřadit a filtrovat klikněte na tlačítko Upřesnit. 4. Zobrazí se dialogové okno Rozšířený filtr, ve kterém: Do pole Oblast seznamu napište adresu oblasti filtrované tabulky (většinou jej excel vybere automaticky) Do pole Oblast kritérií vyberte adresu oblasti, ve které se nachází kritéria (vytvořené v kroku 1). Jestliže zvolíte přepínač Kopírovat jinam, napište do pole Kopírovat do, adresu buňky, která bude tvořit levý horní roh tabulky obsahující výsledky filtrace. V případě, že nechcete, aby v tabulce byly duplicitní hodnoty, zašrtněte políčko Bez duplicitních záznamů Zrušení rozšířeného filtru Jestliže jste vytvořili rozšířený filtr přímo ve zdrojové tabulce a chcete tento filtr zrušit, klikněte v kartě Data ve skupině Seřadit a filtrovat na tlačítko Vymazat.

15 Vlastní seznamy řazení dat Vlastní seznamy lze vytvořit a použít pro řazení dat v tabulce podle uživatelsky nastaveného pořadí. Vlastní seznam se vytváří buď z dialogového okna pro řazení - Pás karet Data Seřadit Soubor Možnosti aplikace Excel Upřesnit Obecné Upravit vlastní seznamy Pokud potřebujete vytvořit rozsáhlejší seznam, můžete jej importovat přímo z tabulky:

16 Další nastavení řazení najdete pod tlačítkem Možnosti: Můžete vytvářet víceúrovňové řazení kliknutím na Přidat úroveň a upravovat priority řazení přesunutím výše nebo níže (klikněte na šipky nahoru, doů).

17 Kontingenční tabulky Kontingenční tabulka je interaktivní tabulka, která rychle a přehledně kombinuje, porovnává a analyzuje velké množství dat. Vytvoření kontingenční tabulky 1. Buňkový kurzor umístíme dovnitř tabulky, ze které chcete vytvořit kontingenční tabulku. 2. V kartě Vložení ve skupině Tabulky vyberte Kontingenční tabulka. 3. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém nastavíme umístění kontingenční tabulky a klepneme na tlačítko OK. 4. Tím se vytvoří návrh kontingenční tabulky a v pravé části sešitu se zobrazí okno Seznam polí kontingenční tabulky pro nastavení požadované podoby KT. 5. V tomto podokně vyberte pole, která chcete v tabulce zobrazit a přetáhněte je do požadovaných oblastí návrhu tabulky, nebo polí dialogového okna. Pole kontingenční tabulky Způsob zobrazení dat v KT se nastavuje v dialogovém okně Nastavení polí hodnot. Dialogové okno zobrazíte buď tak, že v kartě Možnosti ve skupině Aktivní pole klepneme na příkazové tlačítko Nastavení pole, nebo dalším způsobem a to kliknutím na název pole v návrhu tabulky (5) zobrazí se kontextová nabídka k vybranému poli.

18 Takto vypadá nadefinovaná kontingenční tabulka: Data v kontingenční tabulce lze formátovat stejným způsobem jako v klasické tabulce písmo, barvy, styly. Lze je také řadit vzestupně a sestupně. Filtrování dat v kontingenční ta bulce se provádí v záhlaví řádku tam, kde je k dispozici ikonka filtru Takto vypadá rozdělení dat do oblastí: Pokud vám tato tabulka návrhu zmizí, stačí znovu kliknout do kontingenční tabulky nebo v horním pásu karet - skupina Nástroje kontingenční tabulky kliknout na tlačítko Seznam polí. Kontingenční tabulka je sice stále propojena se zdrojovou tabulkou, avšak změny ve zdrojové tabulce se nemusí projevit hned také v tabulce kontingenční. Aktualizaci dat v kontingenční tabulce můžete provádět ručně kliknutím na tlačítko Aktualizovat v horním pásu karet. Můžete také nastavit automatickou aktualizaci po každém otevření souboru:

19 Makra Nastavení karty Vývojář 1. Klikněte na tlačítko Soubor a v nabídce, která se zobrazí, klepneme na tlačítko Možnosti. 2. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém klepneme na tlačítko Přizpůsobit pás karet. 3. V pravé části okna zatrhněte checkbox karty Vývojář. Záznam makra 1. V kartě Vývojář ve skupině Kód vybereme způsob záznamu makra (použití relativních nebo absolutních odkazů) a pak klepneme na tlačítko Záznam makra. 2. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém: a) Do pole Název makra napište, jak se má makro jmenovat. b) Můžete makru přiřadit Klávesovou zkratku. c) Nastavte, kde má být makro uložené (převážně Tento sešit). d) Jestliže chcete, můžeme v poli Popis napsat stručnou charakteristiku makra Pokud má být makro s relativními odkazy, klikněte na Použít relativní odkazy: Po provedení všech potřebných operací, klikněte na ikonu vlevo dole na stavovém řádku v pásu karet - Zastavit záznam. nebo nahoře Spuštění makra 1. V kartě Vývojář ve skupině Kód klikněte na tlačítko Makra (nebo klávesy Alt + F8) 2. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém v poli Název makra vyberte makro, které chcete spustit a klikněte na Spustit. Dodatečné přiřazení klávesové zkratky 1. V kartě Vývojář ve skupině Kód klikněte na tlačítko Makra. 2. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém v poli Název makra vyberete makro, ke kterému chcete dodatečně přiřadit klávesovou zkratku, klikněte na tlačítko Možnosti. 3. Zobrazí se další dialogové okno, ve kterém přiřadíte makru klávesovou zkratku a potvrdíte OK. Smazání makra se provádí v dialogovém okně pro makra (Alt + F8) vyberte ze seznamu název makra, které chcete smazat a klikněte na tlačítko Odstranit.

20 Přiřazení makra - tlačítko V pásu karet Vývojář klikněte na Vložit, rozbalí se nabídka Ovládacích prvků. Vyberte ikonku pro tlačítko (první zleva) Myší označte v tabulce místo, kam chcete vložit tlačítko. Automaticky se zobrazí dialogové okno pro přiřazení makra Po přiřazení makra ještě popište tlačítko klikněte na něj pravým tl. myši a z kontextové nabídky vyberte Upravit text a pojmenujte akci tlačítka v tomto případě vložit hodnotu Po každém kliknutí na toto tlačítko se v tabulce provede akce (proces), který je tomuto tlačítku přiřazen.

21 Kopírování makra do jiného sešitu Kopírování maker se provádí exportem ze souboru. Otevřete sešit s makrem, které chcete kopírovat. Na pásu karet Vývojář klikněte na Visual Basic Otevře se okno pro Visual Basic. V levém panelu souborů vyberte dané makro (Modul). Kód vybraného makra se zobrazí uprostřed v okně pro zápis kódu. Klikněte na vybraný modul pravým tl. myši a z kontextového menu vyberte export souboru. Soubor uložte ve formátu *.bas Vložení makra do sešitu Otevřete sešit, do kterého chcete kopírovat makro. Na kartě Vývojář klikněte na ikonku Visual Basic. Z kontextové nabídky pro soubor vyberte Import file Z PC vyberte uložený *.bas soubor a naimportujte ho mezi moduly