Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednatel: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Praha 1, Václavské náměstí 21 Vytvořil: Zhotovitel: Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, Praha 1, Těšnov 5 Autoři textu: kolektiv ATOKu ve složení: Ing. Josef Novák, Ing. Libuše Fouňová, Ing. Miloš Beran, Mgr. Jiří Česal, Jiří Simín a Ing. Jiří Kohoutek

Odborná studie vypracovaná v rámci operačního programu MPSV ČR Lidské zdroje a zaměstnanost projekt Posilování bipartitního dialogu v odvětvích pod číslem projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013. Téma ROZPOZNÁNÍ A ŘÍZENÍ ZMĚN V ODVĚTVÍ TOP VE STŘEDNĚDOBÉ PERSPEKTIVĚ (ZMĚNY PROPORCÍ MEZI VLASTNÍ VÝROBOU A OSTATNÍMI PROCESY JAKO DESIGN, VÝVOJ, MARKETING, PRODEJ, EV. KOOPERACE). Textilní a oděvní průmysl evropský i český prochází velmi složitým transformačním procesem vyvolaným globalizací. Globalizační vlivy se dotýkají tohoto odvětví významněji než ostatních odvětví české ekonomiky. Průvodními jevy tohoto procesu je stěhování výrobních kapacit do zemí s levnější pracovní silou s dopadem na zaměstnanost odvětví i státu. Odvětví TOP prochází tímto procesem intenzívně cca posledních 10 let, za tu dobu se snížila zaměstnanost v odvětví o 50 % (ze 120 tis. v roce 2000 na 60 tis. v roce 2010). Tento proces vyvolává velmi silné tlaky na změnu většiny firemních procesů a zcela je mění. Na tyto změny je potřeba reagovat celkovou změnou strategie podniků i odvětí. Cílem je nalézt (definovat) strategii odvětví na období 2011-2020, tím pomoci firmám orientovat se v nových podmínkách (tím zvýšit jejich konkurenceschopnost), zvýšit konkurenceschopnost odvětví v mezinárodním měřítku a z hlediska celospolečenského v max. možné míře udržet zaměstnanost. V této strategii vyváženě posuzovat hlediska podnikatelská i zaměstnanecká, to je důvod proč přenášíme tvorbu strategie na společnou platformu zaměstnavatelů i zaměstnanců (bipartitní platformu). Zadání Cílem studie je popsání hlavních globalizačních tendencí v odvětví TOP a jejich dopad na mezinárodní obchod. Studie musí obsahovat: popsání a prokázání specifik odvětví TOP na pozadí globalizačních změn hlavní vývojové tendence s perspektivou příštích 10 let, jejich popis a předpokládané dopady do vnitřních procesů firem definovat klíčové aktivity rozhodné pro udržení konkurenceschopnosti odvětví TOP alternativní návrhy jak je možné/nutné na tyto změny reagovat s cílem maximalizovat podnikatelský efekt a minimalizovat ztráty na zaměstnanosti popis praxe jiných zemí EU, které již dříve prošly procesem restrukturalizace vyvolané globalizací (Německo, Dánsko) 2

Obsah 1 CELKOVÉ SHRNUTÍ- RESUME 8 2 Úvod do studie 11 2.1 Definice odvětví 11 2.2 Metodická poznámka 11 3 Popsání hlavních globalizačních tendencí evropského a světového textilního a oděvního průmyslu a jejich dopad na mezinárodní obchod. 13 3.1 Definice globalizace 13 3.2 Vytvoření podmínek pro expanzi asijských zemí - historie pravidel pro obchodování s textilním a oděvním zbožím 14 3.2.1 Vznik systému množstevních omezení mezi členy GATT (WTO) MFA systém 14 3.2.2 ATC - Agreement on Textile and Clothing postupné zrušení kvót 14 3.2.3 Zlom v procesu liberalizace TOP trhu - Vstup Číny do WTO 15 3.3 Souvislosti, které umožnily rozvíjejícím se zemím využít globalizace (nových podmínek daných dohodami WTO) 16 3.3.1 Hodinové osobní náklady 16 3.3.2 Tarifní překážky obchodu (celní bariéry) 17 3.3.3 Netarifní (jiné než celní) překážky obchodu 18 3.4 Zkušenosti ČR s úplnou liberalizací textilního a oděvního průmyslu 21 4 Popsání a prokázání specifik odvětví českého TOP na pozadí globalizačních změn (SWOT analýza), právní prostředí, problémy legislativy 25 4.1 SWOT analýza, silné a slabé stránky českého textilního a oděvního průmyslu 25 4.2 Politický a právní rámec pro český TOP 29 4.3 Specifická legislativa pro textilní a oděvní průmysl v ČR 31 4.3.1 Zákon na ochranu spotřebitele 31 4.3.2 Textilní hračky a výrobky pro děti do 3 let 32 4.3.3 Osobní ochranné pomůcky 32 4.3.4 Materiály pro stavebnictví 32 4.3.5 Výrobky určené pro zdravotnictví 33 4.4 Legislativa upravující mezinárodní obchod 34 4.5 Pravidla původu zboží 35 4.6 Inovační potenciál TOP 36 4.6.1 Metodická poznámka 36 4.6.2 Popis současného stavu českého textilního a oděvního odvětví z hlediska výzkumu a inovací _ 37 4.6.3 Spolupráce výrobců s výzkumnými a vývojovými pracovišti a vysokými školami 44 5 Definování krátkodobých problémů ekonomického charakteru podniků odvětví a krátkodobých problémů zaměstnanců odvětví (sociologie, psychologie) 47 5.1 Vysoké přidané náklady na korunu mezd 47 5.2 Nepružný pracovní trh 48 5.3 Vysoký a ekonomicky neodůvodněný růst některých významných nákladů 49 5.4 Struktura a úroveň vzdělávacího odvětvového systému. 50 3

5.5 Investiční aktivita 51 5.6 Image (pověst) odvětví 51 6 Hlavní vývojové tendence českého TOP s perspektivou příštích 10 let, jejich popis a předpokládané dopady do vnitřních procesů firem 53 6.1 Scénář č. 1 Limitovaná globalizace 53 6.2 Scénář č. 2, Asijská dominance Evropská excelence 54 6.3 Scénář č. 3 Rozvinuté nové členské státy 55 6.4 Aplikace scénářů na TOP ČR 55 6.4.1 Scénář č. 4 55 7 Zkracování hodnototvorné vertikály opouštěním výrobních stupňů, které nezajišťují dostatečnou přidanou hodnotu 57 7.1 Procesy, které měly základní vliv na zkracování hodnotové vertikály 57 7.2 Blízkost trhů s materiály 58 7.3 Orientace na "core business" 60 7.4 Orientace na výrobky s vyšší PH 64 7.5 Ztráta (nákladové) konkurenceschopnosti 65 7.6 Předpokládaný vývoj 66 8 Dopady vstupu zahraničního kapitálu do českých TO firem: očekávání versus realita 68 8.1 Vývoj po roce 1989, rozpad existujících obchodních vztahů 68 8.2 Pasivní a aktivní zušlechťovací styk - přechodná řešení 68 8.3 Vstup zahraničního kapitálu do českého TOP 70 8.4 Zahraniční investor je přínosem, když 71 8.5 Vývoj zahraničních investic do TOP ČR 71 8.6 Příklady úspěšného a neúspěšného vstupu zahraničního kapitálu do českých TO firem 76 8.6.1 Úspěšný vstup 76 8.6.2 Neúspěšný vstup 77 9 Růst podílu výkonů uvnitř TOP generovaných netradičním zaměřením, zejména technickým textilem. Prognóza budoucí vazby TOP na výrobní spotřebu odběratelských oborů (autoprůmysl, stavebnictví, zemědělství, aj.) a vývoj 79 9.1 Definice technických textilií (TT) 79 9.2 Přednosti a zápory TT, v čem jsou zajímavé obecně a pro CZ 79 9.3 Tržní možnosti TT 80 9.4 Tržní možnosti TT v ČR 83 9.5 Předpokládáný vývoj spotřeby TT 84 9.6 Potenciál TT 85 10 Budoucí potenciály trhů, zejména těch, které jsou dnes považovány za levné. Vývoj budoucí spotřeby na těchto trzích. 89 4

10.1 Čína 89 10.2 Indie 90 10.3 Pákistán 91 10.4 Latinská Amerika 91 10.5 Afrika 91 10.6 Rusko 92 10.7 Ukrajina 93 10.8 USA 94 10.9 Kanada 95 10.10 Prognóza vývoje střední třídy ve světě do roku 2020 95 11 Definování klíčových aktivit rozhodných pro udržení konkurenceschopnosti českého TOP 99 11.1 Provozní převaha 99 11.2 Blízkost zákazníkům 100 11.3 Produktové vůdcovství 101 12 Alternativní návrhy, jak je možné/nutné na změny reagovat s cílem maximalizovat podnikatelský efekt a minimalizovat ztráty na zaměstnanosti. Definice klíčových aktivit pro udržení, existenci a rozvoj TOP. 103 12.1 Snižování váhy tradičního textilu a růst váhy technického textilu 103 12.2 Vytváření příznivých podmínek pro relokaci textilních výrob 104 12.3 Orientace na strategie Produktové vůdcovství a Blízkost zákazníkům 105 13 Popis praxe jiných zemí EU, které již dříve prošly procesem restrukturalizace vyvolané globalizací (Německo, Dánsko, benchmark-západní Evropa), doporučení 107 13.1 Portugalsko, které čerpalo podporu EU v letech 1995-1999 107 13.1.1 Důvody pomoci 107 13.1.2 Cíle pomoci 108 13.1.3 Podmínky pomoci 108 13.1.4 Struktura a technika pomoci 108 13.1.5 Financování 109 13.1.6 Alokace zdrojů podle programů 109 13.1.7 Podrobnější význam položek programu s největší podporou 109 13.1.8 Zhodnocení vývoje portugalského textilního průmyslu 110 13.2 Belgie 111 13.3 Německo, Dánsko 112 13.4 Česká republika 114 13.4.1 Produktivita práce 114 13.4.2 Segmentace trhu 115 14 Dlouhodobá strategie včetně taktiky odvětví 117 14.1 Spolupráce s evropskými strukturami 117 5

14.2 Požadavky na domácí vládu a exekutivu EU 117 14.3 Image odvětví 117 14.4 Využití všech silných stránek 118 14.5 Posílení reprezentativnosti 119 14.6 Vize (představa o budoucnosti) 119 14.7 Mise (poslání) 119 Český textilní a oděvní průmysl nepominutelným partnerem nejprogresivnějších odvětví lidské činnostiseznam zkratek 119 Seznam zkratek 120 Seznam zdrojů, literatura a prameny 121 Seznam grafů 122 Seznam tabulek 124 Přílohy 125 6

Seznam příloh 1. Analýza zahraničního obchodu, ATOK 2012 2. Kurt Voglar-Ludvig, Ana Claudia Valente: Investice do budoucích profesí a dovedností, Scénáře, důsledky a možnosti předvídání v budoucnu potřebných dovedností a znalostí (Shrnutí: Textilie, kožešiny a kožené výrobky), zpracované pro program PROGRESS 2007 2013 3. Český textilní, oděvní a kožedělný průmysl v datech za posledních 10 let, ATOK 2012 4. Analýza mzdových nákladů textilního průmyslu 2011 a 2002, (International comparison of the hourly labor cost in the primary textile industry, winter 2011, 2002), Werner International Management Consultant 5. Kaplan & Norton: Customer Value Proposition and Generic Strategy (The Strategyfocused Organisation 2011) 6. Příběh o VEBĚ dvě dekády Krále úpadkového průmyslu 7

1 CELKOVÉ SHRNUTÍ- RESUME Dopady globalizace a liberalizace trhu textilními a oděvními výrobky. nastaly ve všech otevřených regionech (EU, USA, Japonsko, atd.) a to v podobě významně zvýšených dovozů, zvýšení podílu asijských zemí na těchto trzích, snížením cen výrobků a výrazným pokles zaměstnanosti, způsobily českému TOP významnou ztrátu českého trhu i exportních trhů, redukci cca 50% výrobních kapacit, ztrátu zaměstnanosti v rozsahu cca 100 tis. pracovních míst. Schopnost českého TOP i EU vyrovnat se s dopady liberalizace Liberalizace mezinárodního obchodu v tomto odvětví nebyla dokončena Český TOP sdílí obavy.a vyzývá proto vládu ČR a Komisi EU Textilní a oděvní průmysl zůstává v ČR i v EU 27 Silné stránky českého TOP jsou je významně limitována uzavřeností většiny mimo evropských trhů. protože nebyla provázena odpovídajícím otevíráním trhů nízkonákladových asijských zemí. Není tedy dokončena ve smyslu budoucích dopadů. Evropského parlamentu, který se vyjádřil ohledně trvale vysokých celních a jiných překážek v řadě třetích zemí, aby zaručila lepší podmínky pro přístup produktů evropského textilního a oděvního průmyslu na trh v těchto zemích. důležitou součástí zpracovatelského průmyslu jak z hlediska celkového objemu výroby, inovačního potenciálu, tvorby přidané hodnoty, zejména však z hlediska zaměstnanosti. konkurenceschopné mzdy, zkušená pracovní síla, blízkost širokého spotřebitelského trhu, částečně příliv nového kapitálu, funkční sociální dialog (smír), v uplynulých 15 letech prokázal vysokou odolnost a schopnost restrukturalizace v nejnáročnějším konkurenčním prostředí,... naopak zaostává většinově slabou posicí na trzích, převážně hromadnou výrobou, nefunkčním vzdělávacím systémem, v inovačním tempu (ve spolupráci s VVZ) a v ochotě spolupracovat mezi sebou. 8

Mez specifické problémy TOP, snižující mezinárodní konkurenceschopnost patří nepružný pracovní trh, vysoká cena práce, neúměrný růst vstupních nákladů, závislost na dovozu převážné části základních surovin, nízká investiční aktivita a image odvětví. Vstup zahraničního kapitálu Zkracování výrobní vertikály přinesl positivní trendy, nedosáhl však přepokládaných objemů, byl významnější v textilním než v oděvním sektoru, nebyl vždy doprovázen úspěšným podnikatelským výsledkem. je kombinací vlivu vzdálenosti od trhů základních surovin, rostoucích cen zejména energie a nákladové konkurenceschopnosti, postihuje nejen EU, ale i ostatní vysokonákladové regiony. Český textilní a oděvní průmysl má ztížené možnosti jak ovlivnit právní rámec pro své podnikání jednotnou legislativou EU. Nejednotnou politikou zemí EU, která vede k rozpolcení na severní a jižní křídlo s diametrálně odlišnými přístupy pro sektor TOP. Nicméně representace TOP nemůže na tento cíl a potřebu resignovat. Textilní průmysl bude mít pravděpodobně větší perspektivu rozvoje než průmysl oděvní, který rovněž vykazuje větší míru nestability v zahraničním obchodu. Není pravděpodobné že by se český TOP vyvíjel v některém předdefinovaném scénáři podle studie EU, pravděpodobně se bude vyvíjet průnikem tezí všech 3 scénářů (scénář č.4). Ani za tohoto předpokladu nelze odhlédnout, že produktivita práce se bude v českém TOP nadále rychle zvyšovat, a to s orientací na technologicky náročné, kvalifikované a o R&D opřené výroby velmi často technického textilu ještě rychleji než doposud. 9

Nejnadějněji se z hlediska regionálního jeví trhy asijských a tichomořských zemi (s podmínkou že EU musí ve WTO dosáhnout odstranění asymetrické rovnováhy v přístupu na tyto trhy). Evropa však i nadále zůstala hlavním odbytištěm evropského zboží, a je žádoucí uvolňovat obchodní vztahy EU s USA a s Kanadou. Pro další zvýšení (udržení) konkurenceschopnosti. by měly být přednostně uplatňovány strategie Produktového vůdcovství a Blízkosti k zákazníkům, které samy o sobě nabízejí velký prostor pro vzájemné kombinace. To neznamená zaměření na úkor efektivnosti, rentability a provozní dokonalosti, neboť cenové limity jsou a zůstanou důležité pro upřednostnění ČR v procesu relokací výrob TOP. Budoucnost českého TOPu by měl a být v. zvyšování podílu sektoru technických textilií na úkor tradičního sektoru. To neznamená, že firmy v tradičním sektoru nemají otevřenu cestu k prosperitě, pokud zvládnou specifické podnikatelské funkce, orientaci na model severní Evropy, k čemuž jej předurčuje dlouhodobý vývoj v zapojení do mezinárodní kooperace, velikosti a struktuře výrobních kapacit a výrobkové struktuře, aktivním přístupu k monitorování a vytváření podmínek pro relokaci výrob, přeskupení priorit v činnostech a procesech ve prospěch předvýrobních a povýrobních etap a větší angažovanosti převážné části výrobních firem na ochranu svých zájmů. Ani masivní (státní) podpora sektoru není zárukou trvalé udržitelné konkurenceschopnosti sektoru může však být v mnohém využitelná jako inspirace. Použita může být filosofie i technika řešení. 10

2 Úvod do studie 2.1 Definice odvětví Tato studie pojednává o zpracovatelském průmyslu textilu a oděvů České republiky (dále taky TOP), tak jak je definován v odvětvové klasifikaci ekonomických činností CZ (NACE) v podsekci D (oddílech 13 a 14) (Zdroj: ČSÚ). Toto odvětví pokrývá velké množství činností a výrobků v oblasti textilu a oděvů a týká se velkého množství průmyslových procesů, podniků a tržních struktur. Do studie jsou zahrnuta většinou data výrobních subjektů s počtem pracovníků nad 20 (zdroje, které pravidelně zpracovává ČSÚ), v některých parametrech však budou použita data všech subjektů (bude uvedeno příslušným odkazem). I když je tato definice standardní, nezahrnuje celou řadu činností, jako např. činnosti výzkumu a vývoje, návrhářství, distribuci a velkoobchodní a maloobchodní prodej, které však jsou základními články celého hodnotového řetězce odvětví. Tyto činnosti se nicméně kvůli své povaze a specifickým vlastnostem liší a oddělují od zpracovatelského průmyslu, který je předmětem této analýzy (jsou zařazeny do jiných kategorií CZ NACE). Přesto musí být zdůrazněno, že celkový sociální a ekonomický význam tohoto odvětví jako celku je větší, než vyplývá z analýzy samotného textilního a oděvního průmyslu. 2.2 Metodická poznámka Na úvod studie musíme rovněž učinit metodickou poznámku k práci s daty. Datových zdrojů je současně přebytek i nedostatek, jak to v případě studií, jako je tato, bývá. Problém s daty spočívá v tom, že většina zdrojů je nekompatibilních co se struktury (seznam respondentů) i obsahu (vnitřní obsah a přesnost veličin) týká a proto je velmi sporadické použít několik různých zdrojů pro potvrzení/vyvrácení té které jedné hypotézy. Specifickým problémem ČR je navíc fakt, že poté, co MPO ukončilo sběr a vyhodnocování Resortních statistických šetření (2007), nemá odvětví data zevnitř a jsme odkázáni pouze na data oficiální (ČSÚ) a tím ztrácíme schopnost komparace s daty ostatních odvětví mimo ČR. Autoři studie proto vždy dali přednost prokázání hypotézy na jednotném statistickém vzorku byť třeba cizích dat (EUROSTAT), než na nesrovnatelném vzorku byť vlastních dat. To může u čtenáře vzbudit dojem, že v různých částech studie uvádíme u stejného parametru (veličiny) jiné hodnoty (např. EUROSTAT uvádí jiné tržby, či počet pracovníků než ATOK). Tuto nepřesnost jsme si dovolili tam, kde není podstatná absolutní hodnota veličiny, ale je důležitější tendence a nebo srovnání, čtenář je vždy na tento rozpor upozorněn. Druhá poznámka se týká přechodu z OKEČ třídění na třídění CZ NACE. Tato změna přinesla i změnu vnitřní struktury, není tedy zcela shodná při porovnání ekvivalentu (např. hodnota vzorku podle OKEČ 17.1. nemusí být shodná s hodnotou vzorku CZ NACE 13.1.). Navíc je v té souvislosti dobré si uvědomit, že většina odvětvových dat zpracovávaných ČSÚ je tvořena tak, že do odvětví (v našem případě 17 a 18 podle OKEČ a 13 a 14 podle CZ NACE) se automaticky načítají firmy, které uvádí jako svoji hlavní činnost některou z 13 či 14 CZ NACE (dříve 17 nebo 18 podle OKEČ). Tato skutečnost někdy zdánlivě zkresluje některé 11

výstupy, protože jsou do výsledku započítány i firmy, které jsou svým technologickým charakterem na okraji odvětví a přitom svoji produkční velikostí patří k velkým. Příkladem může být Pegas Znojmo, JUTA Dvůr Králové n.l. nebo Kordárna Velká n. V. Dalším problémem je poměrně velká míra integrace některých, na první pohled podrobných, veličin. Jako příklad můžeme uvést data prokazující zánik jednoho stupně hodnotové vertikály, a to přádelen. Pohled na data OKEČ 17.1. ani NACE CZ 13.1. nic takového nenaznačují. Je to tím, že tato skupina je definována jako úprava a spřádání vláken. V datech jsou tedy obsaženy dvě tendence (hypotézy), a to úbytek přádelen, ale současně růst úprav jako nositele vyšší přidané hodnoty. Autoři studie tedy museli najít jiný způsob, jak hypotézu zániku přádelen prokázat (takových případů je ve studii více). 12

3 Popsání hlavních globalizačních tendencí evropského a světového textilního a oděvního průmyslu a jejich dopad na mezinárodní obchod. 3.1 Definice globalizace Na úvod této kapitoly bychom si měli alespoň vybrat z mnoha definicí popisujících, co to je globalizace a liberalizace, abychom si ozřejmili, co budeme zkoumat. Wikipedie k heslu globalizace obecně uvádí globalizace je abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální (mondiální) úrovni. Globalizaci lze chápat jako nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, to vše bez ohledu na geografickou vzdálenost. Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací a jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst do systému globální ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např. zavádění volného trhu). Stejný zdroj nabízí ještě jednu definici (globalizace ve světové ekonomice), která se zdá pro náš účel mnohem výstižnější s ohledem na to, že budeme posuzovat globální souvislosti jednoho výrobního odvětví (textilního a oděvního průmyslu). Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu, podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemí ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují. Tato definice se zpracovatelům studie zdá vhodnější proto, že cílem celé studie je vlastně odpovědět na otázku, zda se globalizace v českém textilním a oděvním průmyslu projevuje positivně či negativně a odhadnout její další vývoj. Pro hlubší pochopení všech procesů spojených s globalizací a liberalizací textilního a oděvního průmyslu si musíme uvědomit, že TOP není standardní průmyslové odvětví z hlediska trhu. TOP je jedním z tradičních výrobních odvětví mnoha zemí světa, zaměstnávající velké procento populace s relativně nízkými investičními náklady na jedno pracovní místo a v regionech často tvoří jedinou pracovní příležitost. S tím byla (je) spojena vysoká až velmi vysoká citlivost ekonomik na změny v tomto odvětví. Textilní a oděvní trh byl, a z celosvětového hlediska stále ještě je, jeden ze tří trhů, které ještě nejsou z důvodu velice vysoké citlivosti plně liberalizovány (další je trh se zemědělskými produkty a trh s ocelí). K hlubšímu poznání této okolnosti si můžeme např. připomenout, že EU měla ještě v roce 2004 27 platných textilních protokolů s různými regiony světa, které velmi detailně specifikovaly podmínky pro výměnu zboží a vlastně chránily země EU před produkty z nízkonákladových regionů. 13

Z časového hlediska budeme zkoumat období od roku cca 1970 do dneška, zejména pak časový úsek 1995 až 2005, ve kterém se odehrály hlavní globalizační změny. Nicméně, proces globalizace není ukončen a bude probíhat dále. V roce 1995 (počátek přechodové fáze liberalizace) bylo v TOP ČR zaměstnáno cca 150 tisíc pracovníků (Zdroj: ATOK, viz. graf č. 6). V té době tvořil TOP cca 4 % procenta z celkové průmyslové výroby ČR, jeho podíl na zaměstnanosti byl 10 % a tvořil cca 5% z celkového vývozu ČR. Z těchto důvodů byl vysoce citlivým odvětvím české ekonomiky. Podobná čísla platila i pro textilní a oděvní průmysl Evropské Unie. V EU byl v té době podíl TOP na celkové průmyslové výrobě 5 %, podíl na celkové zaměstnanosti byl 8 % a podíl na exportu činil cca 5 %. 3.2 Vytvoření podmínek pro expanzi asijských zemí - historie pravidel pro obchodování s textilním a oděvním zbožím 3.2.1 Vznik systému množstevních omezení mezi členy GATT (WTO) MFA systém Spory o ochranu či úplnou liberalizaci trhu s textilem a oděvy se vedou již řadu desetiletí. Textil a oděv byly a jsou pro mnoho zemí světa strategickými komoditami. V sedmdesátých letech minulého století se začalo jednat na půdě GATT o řešení obchodních nesrovnalostí na trhu s textilem a oděvy. V roce 1973 byla uzavřena smlouva o textilu a oděvech (Multifibre Agreement), která umožňovala členům GATT (později WTO) využívat množstevních kvót na dovoz textilních a oděvních výrobků mezi členy GATT. Původně měla tato smlouva platit pouze 4 roky (1974-1977), byla však ještě 4x prodloužena a platila až do roku 1994. 3.2.2 ATC - Agreement on Textile and Clothing postupné zrušení kvót Na začátku devadesátých let minulého století se začalo jednat o postupném rušení dovozních kvót na textil a oděvy. V roce 1994 byla uzavřena tzv. Smlouva o textilu a oděvech (ATC Agreement on Textile and Clothing), která ve třech etapách upravovala zrušení dovozních kvót mezi členy WTO. Zrušení dovozních kvót, tzn. úplná liberalizace trhu s textilem a oděvy, měla jako jeden z hlavních cílů uvolnit ruce ve vývozu TOP hlavně pro nejméně rozvinuté a rozvíjející se země. Poslední vlna liberalizace, tedy úplné otevření trhu s textilem a oděvy, měla nastat 1. ledna 2005. Na základě masivního vstupu Číny na světový textilní a oděvní trhy, který byl umožněn vstupem Číny do WTO (podrobnosti v následující podkapitole) se oddálilo ukončení o jeden rok a bylo dokončeno až k 1.1.2006. Již z předcházejících dvou odstavců můžeme dovodit, o jak složitou materii se ve světovém obchodu textilem a oděvy jedná. To, co mělo být hotovo v roce 1977, bylo dokončeno o téměř 30 let později! 14

3.2.3 Zlom v procesu liberalizace TOP trhu - Vstup Číny do WTO 11. prosince 2001 se po dlouhém jednání podařilo ČLR rozšířit řady WTO. Vstupem Číny do WTO na ni, mino jiné, začala platit i pravidla vyplývající ze smlouvy ACT, tedy na čínské dovozy textilu a oděvů byla aplikována pravidla WTO. Ve skutečnosti to znamenalo vývoz čínského zboží do ostatních zemí WTO v režimu dovozních kvót, který umožnil výrazné navýšení exportu Číny do zemí WTO. Čínská strana bezezbytku využila této příležitosti a během krátkého období razantním způsobem zvýšila exporty textilních a oděvních výrobků na americký a evropský trh. V roce 1994, kdy bylo dohodnuto postupné zrušení množstevních kvót s jejich definitivním ukončením v roce 2004, Čína nebyla členem WTO, a tudíž nebylo možné odhadnout vliv Číny na tento proces. Následné 10leté přechodné období, v jehož průběhu se Čína stala členem WTO, ukázalo, že vliv Číny na proces liberalizace bude významný. Její vstup do WTO znamenal zlomový krok v liberalizaci textilního a oděvního trhu. Důsledky vstupu Číny budou dokumentovány i v dalších kapitolách. Výsledky těchto tendencí můžeme demonstrovat na změně podílu na trzích EU a USA. Tabulka 1: Podíl vybraných zemí na trhu EU s textilními a oděvními výrobky Podíl na trhu textilních výrobků EU v % Podíl na trhu oděvních výrobků EU v % rok 1995 2005 rok 1995 2005 Čína 10 12 Čína 18 29 Indie 9 11 Indie 6 9 USA a Kanada 8 7 USA a Kanada 8 7 Indonésie 4 5 Bangladěš 3 4 Zdroj: GTAP,2002 Tabulka 2: Podíl vybraných zemí na trhu USA s textilními a oděvními výrobky Podíl na trhu textilních výrobků USA v % Podíl na trhu oděvních výrobků USA v % rok 1995 2005 rok 1995 2005 Čína 11 18 Čína 16 50 Indie 5 5 Indie 0 15 EU 16 14 EU 5 0 Mexico 13 11 Mexico 10 3 Zdroj: GTAP,2002 Z tabulek je vidět, že desetileté přechodové období, zakončené plnou liberalizací světového obchodu, mělo doslova devastující dopad na trhy EU a USA. 15

3.3 Souvislosti, které umožnily rozvíjejícím se zemím využít globalizace (nových podmínek daných dohodami WTO) Dohody GATT a WTO vytvořily jen obchodní rámec, možnosti pro rozvíjející se země (ve studii je budeme taky někdy nazývat nízkonákladové asijské ). Pro úplné pochopení globalizačních procesů musíme nyní zkoumat, jakými nástroji se tyto země prosadily. Jde o kombinaci dvou přístupů: Nízkou cenou na straně exportu a Ochranou vlastních trhů na straně importu. Rozeberme napřed, čím je daná nízkonákladovost (možnost konkurovat cenou výrobku). Je to bezpochyby celá škála vlivů, z nich některé jsou obtížně dohledatelné (subvence, exportní podpory, oproštění od cel, nízké náklady na ekologii, bezplatná energie atd.). Zkoumat všechny tyto vlivy by přesáhlo značně rozsah této studie, proto rozebereme nejvýznamnější konkurenční výhodu a tou jsou osobní náklady, nebo také náklady na pracovní sílu. 3.3.1 Hodinové osobní náklady Jako ukázku tohoto vývoje můžeme srovnat vývoj celkových osobních nákladů (mzda + odvody) vybraných zemí USA, Belgie, Německo, Turecko, Čína, Indie, Pákistán a Thajsko (viz. graf níže). hodinové osobní náklady (v USD) 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 rok 2012 rok 2002 10,00 5,00 0,00 Graf 1: Hodinové osobní náklady ve vybraných zemích Zdroj: Werner International Management Consultant 2002 a 2012 (příloha č. 4) 16

Tyto země jsme pro srovnání vybrali z těchto důvodů: Belgie a Německo představují země s nejvyššími osobními náklady (vyšší náklady vykazuje ještě Dánsko a skandinávské země, ty však nejsou velikostí své produkce pro tuto úvahu významné) USA představují střed a jsou důležité pro porovnání konkurenceschopnosti svojí produkční velikostí Turecko představuje největší konkurenci mimo země Jihovýchodní Asie Čína, Inde, Pákistán a Thajsko představují země, které na globalizačních změnách profitují nejvíce Zatímco hodinové osobní náklady představovaly v roce 2002 v tradičních zemích od 15,13 USD/hodinu (USA) do 23,83 USD/hodinu (Belgie), v rozvojových zemích činily tyto náklady od 0,34 USD/hodinu (Pákistán) do 0,69 USD/hodinu (Čína). V kalkulačním vzorci textilní i oděvní výroby jsou osobní náklady druhou největší položkou (po základním materiálu), a dosahují od 10 % celkových nákladů v textilním průmyslu po 40 % v oděvním průmyslu. Přijmeme-li zjednodušení (které neplatí zcela, ale pro tuto úvahu jej můžeme použít), že ostatní náklady (materiál, stroje a energie) jsou pro všechny výrobce srovnatelné, je evidentní, že osobní náklady rozhodují největší měrou o nákladovosti (konkurenceschopnosti) textilní a oděvní výroby. Nabízí se otázka, proč k přesunu výroby do nízkonákladových oblastí nedošlo dříve (dá se předpokládat, že uvedená nerovnost v osobních nákladech existovala i dlouho před rokem 2002). 3.3.2 Tarifní překážky obchodu (celní bariéry) Plné využití výše popsané konkurenční výhody umožnilo až postupné uvolňování světového obchodu, daných dohodami GATT a WTO. Rozhodné období pro tuto významnou změnu bylo od r. 1995 do roku 2005, které bylo dohodami GATT sjednáno jako přechodné a v tomto období mělo dojít k odbourání celních překážek textilního a oděvního zboží. Tyto dohody odbouraly tarifní (celní) a netarifní (jiné jak celní) překážky obchodu na straně tradičních výrobců, zatímco nízkonákladové asijské regiony si svoji ochranu podržely. To lze dokumentovat např. na průměrné výši cel, pro něž jsme vybrali stejné regiony jako při porovnání osobních nákladů. 17

Tabulka 3: Celní sazby uplatňované na vybrané výrobkové skupiny při dovozu v roce 2003 TEXTIL ODĚVY průměrné clo podíl nad 15% průměrné clo podíl nad 15% % % % % Rozvinuté země Austrálie (2004) 10,1 4 19,7 68 Kanada 8,5 7,9 14,3 65,4 EU (2002) 2,8 0 3,8 0 Japonsko 5,6 3,9 12,1 37,6 USA (2204) 6,9 4,4 10,3 20,6 Rozvojové země (nízkonákladové asijské) Brazílie 17,1 86,7 20 100 Čína (2004) 11,4 11,4 17 86,7 Indie (2001) 29,3 98,3 34 95,9 Malajsie (2002) 14,3 57 14,6 53,1 Mexiko 21,5 87,4 34,3 98,2 KLR 9,5 0 12,5 0 Taiwan 8,8 3,4 11,9 14,3 Thajsko (2001) 17 70,1 35,3 84,4 Tunis 31,3 83,7 41,3 96 Turecko 2,9 0 5,4 0 Země střední Evropy (nízkonákladové evropské) CZ 6,5 2,9 8,4 1,6 Polsko 2,4 3,7 8,2 46,7 Rumunsko 14,9 41,6 21,9 63,6 Zdroj. UNCAD and World Bank, World Integreated Solution datadase Z dat je patrné, že EU měla již v roce 2003 průměrné clo pro textilní produkty pod úrovní 3 % a nad 15 % neměla žádné výrobky. USA pracovaly v té době s průměrným clem 6,9% (nad úrovní 15% cla měly více jak 4 % výrobků). Avšak nízkonákladové asijské regiony pracovaly s cly na úrovni 11,4 až 29,3 %, přičemž clem větším jak 15 % bylo zatíženo až 98 % výrobků (Indie). V oděvním sektoru byl tento trend ještě markantnější, EU pracovala s průměrným clem 3,8% (bez výrobků se clem vyššímu jak 15 %), zatímco nízkonákladové asijské regiony se cly ve výši většinou přes 30 % a s významnou vahou výrobků se clem vyšším jak 5%. 3.3.3 Netarifní (jiné než celní) překážky obchodu K těm patří zejména: administrativní bariéry (registrační dokumenty, dovozní licence atd.) cenové bariéry (minimální dovozní cena) technické bariéry (certifikáty kvality, požadavky na značení, zdravotní požadavky, ) 18

Spojíme-li obraz tarifních a netarifních bariér jednotlivých zemí světa, získáme model zobrazující celkovou otevřenost dovozům těchto zemí světa. Graf 2: Otevřenost trhů pro dovozy textilních a oděvních výrobků Zdroj: TTEA/IKTIB, presentace ze semináře k budoucnosti textilního a oděvního průmyslu v rozšířené Evropě, březen 2003 Z grafu je patrno, že země umístěné co nejvíce vlevo dole jsou prakticky zcela otevřeny dovozům textilního a oděvního zboží, zatímco umístění zemí a regionů co nejvíce vpravo nahoře signalizuje vysokou míru ochrany těchto trhů. Z tohoto grafu je naprosto zřejmá asymetrie v přístupu na trh s textilními a oděvními výrobky mezi EU (zcela otevřena) a zejména zeměmi jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky, které jsou z hlediska exportu prakticky zcela uzavřeny. Výslednicí tarifních a netarifních překážek je nesymetrický přístup výrobců EU na nízkonákladové asijské trhy, který můžeme graficky vyjádřit následujícím grafem. 19

Graf 3: Schéma nesymetrie v přístupu na trhy EU a asijských států Zdroj: ATOK Máme-li dokreslit pozici nízkonákladových asijských zemí úplně, musíme ještě zmínit, že řada zemí uplatňuje další (nekorektní) obchodní praktiky, jež se podílí na nerovnováze výše popsané. Mezi nejvýznamnější uplatňované nekalé obchodní praktiky lze zařadit (Zdroj: Světová obchodní aliance pro korektní obchod s textilem a oděvy (GAFTT), http://www.fairtextiletrade.org): Úmyslně podhodnocená národní měna (až o 40 %) (Zdroj: Roger W. Robinson, Jr., Chairman, U.S.-China Economic and Security Review Commission, before the House Committee on Armed Services, 16. červen 2004) Státní dotace do textilních a oděvních továren Nevratné půjčky Nedodržování základních sociálních požadavků a z toho plynoucí nízká cena pracovní síly Podniky nemusí platit za elektřinu, vodu, energie Zneužívaní pracovní síly nedodržování základních sociálních pravidel Díky těmto praktikám ceny čínských a asijských výrobků nekorespondují se skutečnými náklady na výrobu v jiných regionech, tím asijské výrobky deformují světové trhy. 20