Poskytování služeb
Poskytování služeb je upraveno v 9, 9a, 10 10k, 51 62, 67-70 ZDPH. Podstatné pro určení, zda se bude jednat o zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně nebo o uplatnění reverse charge je správné posouzení služeb z hlediska názvu a obsahu a stanovení místa plnění. Od určení místa plnění se odvíjí uplatnění daně, což znamená, že bude-li určeno místo plnění v tuzemsku, bude se jednat o zdanitelné plnění vůči všem osobám, kterým je služba poskytována. Jestliže je místo plnění určeno v jiném členském státě, uplatní plátce systém reverse charge, pokud jsou splněny pro takový postup podmínky stanovené v konkrétním ustanovení, podle kterého je služba poskytována. U služeb osvobozených není uplatňován systém reverse charge. U poskytovaných služeb obecně platí, že daň je povinna přiznat osoba, která je registrována k dani v tom členském státě, kde je stanoveno místo plnění. Totéž platí pro osoby povinné k dani, které jsou povinné k dani se sídlem v členském státě, kde je stanoveno místo plnění poskytnuté služby. Jestliže jsou poskytovány služby podle 9 odst. 1, jsou tyto osoby povinny se registrovat k dani dnem poskytnuté služby a jsou tak z poskytnuté služby povinny přiznat daň. Jestliže je služba poskytnuta osobou s místem plnění v členském státě pro osobu, která není povinnou k dani, musí se osoba, která službu poskytuje, registrovat k dani, ve kterém je u poskytnuté služby stanoveno místo plnění. Důvod pro registraci je poskytnutí služby, bez stanovení částky, limitu nebo finančního prahu pro registraci.
Úpravou pojmu osoba neusazená v tuzemsku podle 4 odst. 1 písm. n) ZDPH došlo k rozšíření daňových povinností u služeb poskytnutých s místem v tuzemsku, které poskytne osoba neusazená v tuzemsku, kdy příjemcem služby je plátce daně. Pokud jsou služby poskytnuty osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku, dochází k rozšíření registračních povinností u osob povinných k dani podle 6h ZDPH, které se musí povinně registrovat v tuzemsku jako identifikované osoby. Na rozdíl od plátců daně, kteří přiznají daň a mohou uplatnit nárok na odpočet daně, osoby identifikované mají pouze povinnost přiznat daň, avšak nárok na odpočet daně jim nevzniká. Určitou výhodou identifikovaných osob je, že po splnění povinnosti přiznat daň, zůstávají pro další plnění neplátci daně. Povinnost registrace identifikovaných osob se týká všech poskytnutých služeb, bez ohledu na právní úpravu místa plnění, tedy vždy, když je místem plnění tuzemsko. Registrace identifikované osoby je povinná i u poskytnutých služeb osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem a poskytuje služby, kdy se místo plnění stanoví podle 9 odst. 1 ZDPH a to osobě povinné k dani se sídlem v jiném členském státě, která má povinnost přiznat v jiném členské státě daň. V takovém případě je registrace identifikované osoby výhodná, proti předchozí právní úpravě, kdy se poskytovatel služby musel povinně registrovat k dani. Nová právní úprava tak poskytovatele služby považuje pro následující zdanitelná plnění za neplátce.
Zásady správného postupu: 1. určit charakter, resp. obsah služby, lze použít CZ CPA, 2. stanovit místo plnění, 3. kdo má povinnost přiznat daň Výše uvedené zásady lze uplatnit nejen při poskytnutých službách, při vystavování daňového dokladu, ale také při přijatých službách, kdy plátci nebo identifikované osobě vzniká povinnost přiznat daň
a) Místo plnění podle 9 ZDPH: Obsahem tohoto ustanovení jsou základní pravidla pro určení místa plnění u poskytovaných služeb. V odst. 1 je stanoveno místo plnění u služeb, které jsou poskytovány osobám povinným k dani. Místem plnění je sídlo nebo místo podnikání těchto osob, takže to může být tuzemsko u tuzemských osob, jiný členský stát pro osoby z jiných členských států nebo třetí země pro zahraniční osoby. Osoby povinné k dani jsou definovány v 5 a dá se jednoduše říci, že jsou to osoby uskutečňující ekonomickou činnost, tedy podnikatelské osoby. Za osoby povinné k dani je nutné považovat i plátce a osoby registrované k dani v jiných členských státech. Vedle tuzemských osob, jsou těmito osobami také osoby v jiných členských státech a v třetích zemích. Místo plnění stanovené podle odst. 1 nerozlišuje, zda se jedná o osoby povinné k dani v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Plátce tak bude muset zjišťovat, zda poskytuje služby osobám povinným k dani nebo osobám nepovinným k dani. Jedná se o rozšíření možnosti uplatnit systém reverse charge i pro osoby, které nejsou registrovány k dani, ale jsou osobami povinnými k dani. Jestliže jsou služby poskytnuty provozovně, kterou zřídila osoba povinná k dani a provozovna se nachází v jiném místě než zřizovatel, je místem plnění místo, kde je provozovna umístěna. Jestliže se bude jednat o osoby povinné k dani v jiných členských státech, musí se tyto osoby registrovat k dani ve svém členském státě tak, aby z první poskytnuté služby přiznaly daň ve svém členském státě.
V odst. 2 je upraveno obecně místo plnění u služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani. Opět se může jednat o osoby tuzemské, z jiných členských států nebo z třetích zemí. Místem plnění je sídlo nebo místo podnikání osob, které služby poskytují. Osoby nepovinné k dani nemohou splnit daňovou povinnost, a proto na ně nemůže být poskytovatelem služby přenesena. Jestliže má plátce zřízenou provozovnu v jiném členském státě nebo v zahraničí a službu poskytuje tato provozovna, je místem plnění místo, kde je provozovna umístěna. b) Místo plnění podle 9a za 10k: Jedná se o právní úpravu, v případě, že by byla poskytnuta služba s místem plnění podle 9 odst.1 zahraniční osobě povinné k dani nebo organizační složce se sídlem v třetí zemi, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, ale je v tuzemsku plátcem, takže je registrovaná k dani z přidané hodnoty na FÚ pro Prahu 1 a služba by musela být spotřebována nebo užita v tuzemsku. V takovém případě je místo plnění v tuzemsku a neuplatní se stanovení místa plnění podle 9 odst.1.
b) Místo plnění podle 10: Podle tohoto ustanovení jsou posuzovány služby vztahující se k nemovité věci. Konkrétnější vymezení těchto služeb zákonná úprava neobsahuje, takže pro správné určení služeb, je nutné použít SKP (Standardní klasifikaci produkce). Použití SKP je možné pouze podpůrně, protože zákonná úprava se v případě stanovení místa plnění na SKP neodvolává. Vedle obecné úpravy jsou v 10 vyjmenovány služby realitních kanceláří, odhadců nemovitostí a služby architektů, stavebního dozoru, statiků a ubytovací služby. U všech těchto služeb je místem plnění místo, kde se nemovitá věc nachází, resp., kde se bude nacházet. U těchto služeb nelze uplatnit systém reverse charge, takže místo plnění nelze přechýlit podle DIČ sděleného osobou, pro kterou jsou služby poskytovány. Přesunout lze pouze daňovou povinnost na osobu, pro kterou jsou služby poskytovány. Na výstupu je plátcem přenesena daňová povinnost na příjemce služby v jiném členském státě, osobu povinnou k dani a pokud je poskytovatel neplátcem, ale osobou povinnou k dani, není povinen se registrovat jako osoba identifikovaná. Na vstupu je příjemce služby, plátce daně, povinen přiznat v tuzemsku daň a jestliže je příjemce služby pouze osoba povinná k dani, ale neplátce, musí se registrovat jako identifikovaná osoba a je povinna přiznat daň.
c) Místo plnění podle 10a: Právní úprava stanoví konkrétně a samostatně, že místem plnění u přepravy osob je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. To platí jak u přepravy pravidelné (linkové), tak nepravidelné a současně také u přepravy osob mezi členskými státy. Přeprava osob mezi členskými státy není v EU upravena jednotně jako např. přeprava zboží. Uplatnění daně u přepravy osob je tak svěřeno jednotlivým členským státům, které u úseku přepravy na svém území buď uplatňují daň nebo tuto přepravu za takový úsek osvobozují. Ke státům, které přepravu osob mezi členskými státy na svém území osvobozují patří i Česká republika, která přepravu osvobozuje podle 70, avšak pouze na svém území. Tím není dotčeno uplatnění daně u přepravy osob v tuzemsku, která podléhá v tuzemsku dani. Při přepravě osob např. z tuzemska do Německa tak je podle právní úpravy místem plnění tuzemsko, ale pouze za úsek uskutečněný v tuzemsku, který je osvobozen v tuzemsku od daně. U úseku přepravy uskutečněné v Německu je místem plnění Německo a tento úsek podléhá dani v Německu podle tamní právní úpravy.
d) Místo plnění podle 10b: V tomto ustanovení jsou vyjmenovány tzv. intelektuální služby, zřejmě podle pojmenování jednotlivých služeb, neboť sem patří služby kulturní, vzdělávací, umělecké, sportovní, vědecké, pořádání výstav a veletrhů apod. U těchto služeb nelze uplatnit systém reverse charge a místo plnění bude určeno vždy podle toho, kde jsou tyto služby uskutečněny. Pokud výše uvedené služby umožňují tzv. oprávněný vstup, je místo plnění stanoveno podle tohoto ustanovení. U stejných služeb, pokud neumožňují oprávněný vstup, je stanoveno místo plnění podle základního pravidla 9 odst. 1.
e) Místo plnění podle 10c: Jedná se o nové ustanovení. V odst. 1 se stanoví místo plnění u stravovacích služeb podle místa, kde je tato služba skutečně poskytnuta. U stravovací služby nelze uplatnit systém reverse charge.
f) Místo plnění podle 10d: V odst. 1 stanoví novela místo plnění u krátkodobého nájmu dopravního prostředku, kterým je místo, kde je dopravní prostředek předán zákazníkovi do držení nebo do užívání. Krátkodobý pronájem je pro účely stanovení místa plnění definován jako nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní. U lodí nesmí lhůta přesáhnout 90 dní. Ustanovení nerozlišuje zákazníky na osoby povinné k dani nebo nepovinné k dani. Jestliže plátce předá dopravní prostředek např. na Slovensku, je místem plnění Slovensko. Jestliže zákazník nebude osobou povinnou k dani, např. to bude občan SR, je místem plnění Slovensko a pronajímatel je povinen registrovat se k dani na Slovensku a uplatnit tamní daň. Jestliže bude ve stejném případě předán k užívání dopravní prostředek v tuzemsku, např. půjčovnou, bude místem plnění tuzemsko a podléhá tak dani v tuzemsku. V odst. 2 došlo ke změně, jestliže se nejedná o krátkodobý pronájem. U takových pronájmů poskytnutých osobám nepovinným k dani je místo, kde mají tyto osoby sídlo nebo místo pobytu.
V odst. 3 je stanoveno místo plnění u jiného než krátkodobého pronájmu lodi, kdy je místo plnění totožné s místem, kde je loď dána do užívání, ale pouze v případě, že poskytovatel má v tomto místě sídlo nebo provozovnu. V odst. 4 je upraveno místo plnění u pronájmu dopravního prostředku, u kterého je místo plnění podle 9 nebo podle 10d (krátkodobý pronájem). V každém případě se jedná o operativní pronájem, protože finanční pronájem je považován za dodání zboží a nikoliv za poskytnutou službu. Pod písm. a) je stanoveno, že dochází-li ke skutečnému užití nebo spotřebě ve třetí zemi, považuje se za místo plnění třetí země a nikoliv tuzemsko. Pod písm. b) je upraveno místo plnění, jestliže dochází ke skutečnému užití nebo spotřebě v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko. Nová úprava již nestanoví místo plnění pouze v případě, že pronajímatelem je zahraniční osoba, ale obecně každému pronajímateli. Obsah odstavce 4 je totožný s 10j, který je novelou zrušen.
g) Místo plnění podle 10e: Novela upravuje služby poskytnuté zprostředkovatelem, a i když je nenazývá zprostředkovatelskými službami, dá se logicky usuzovat, že zprostředkovatel poskytuje zprostředkování, resp. zprostředkovatelské služby. Ustanovení upravuje místo plnění u těchto služeb poskytovaných osobě nepovinné k dani. Musí se jednat o služby zprostředkovatelské, které jsou poskytovány jménem a na účet osoby nepovinné k dani. Místem plnění je místo, kde je místo plnění zajišťovaného plnění, tedy totožné místo s místem poskytnuté služby, dodaného nebo pořízeného zboží. Jestliže je tedy např. zajišťováno pořízení zboží do tuzemska z jiného členského státu osobě nepovinné k dani, je místem plnění totožné s místem plnění při pořízení zboží. Zprostředkovatelské služby poskytované osobám povinným k dani jsou z hlediska místa plnění upraveny v 9 odst. 1.
h) Služby podle 10f: Právní úprava se týká stanovení místa plnění u uskutečněné přepravy zboží pro osobu nepovinnou k dani. V odst. 1 je stanoveno, že místem plnění je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. Jednoznačně se takto stanoví místo plnění u přepravy zboží v tuzemsku. U přepravy zboží uskutečněné v tuzemsku pro osobu povinnou k dani je místem plnění podle 9 odst. 1 sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou je služba poskytnuta. Tato tuzemská přeprava tak bude pro osoby povinné k dani v jiném členském státě nebo pro zahraniční osoby povinné k dani posouzena v systému reverse charge. V odst. 2 se stanoví místo plnění při přepravě zboží mezi členskými státy poskytnuté osobě nepovinné k dani. Místem plnění je místo, kde je přeprava zahájena. Přeprava zahájena např. v tuzemsku a ukončena v Německu, uskutečněná pro osobu se sídlem v Německu a nepovinnou k dani v Německu podléhá tuzemské dani, protože místem plnění je zahájení přepravy v tuzemsku.
V odst. 3 je pojednáno o přepravě zboží mezi členskými státy, a to pro účely odstavců 1 a 2. V písm. a) je přeprava zboží mezi členskými státy definována tak, že musí být zahájena v jednom členském státě a ukončena v jiném členském státě. V písm. b) je stanoveno místo zahájení přepravy, jako místo, kde přeprava začíná. Nemá to vliv na vzdálenost, která musí být vynaložena do místa, kde se zboží nachází a je tam naloženo. V písm. c) je stanoveno místo ukončení přepravy jako místo, kde přeprava skutečně končí.
i) Místo plnění podle 10g: Právní úprava stanoví místo plnění při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží, tedy i služby související s přepravou v tuzemsku a při poskytování služby oceňování movité věci a práce na movité věci, a to osobě nepovinné k dani. Místem plnění je místo, kde je služba poskytnuta. U stejných služeb poskytovaných osobě povinné k dani je místo plnění stanoveno podle 9 odst. 1, tedy podle sídla nebo podle místa podnikání osoby povinné k dani, které je služba poskytnuta. Pod písm. a) je demonstrativní výčet služeb přímo souvisejících s přepravou zboží, jako je nakládka, vykládka, manipulace se zbožím apod. Pod písm. b) je pojednáno o službě práce na věci movité a o službě oceňování věci movité.
j) Místo plnění podle 10h: Zásadní rozdíl přináší nová právní úprava v tom, že místo plnění je upraveno u vyjmenovaných služeb pouze při plnění, které je poskytováno zahraničním osobám nepovinným k dani. Zahraničními osobami jsou osoby neusazené v EU, tedy osoby se sídlem v třetích zemích. Nové ustanovení tedy nelze použít při poskytování těchto služeb pro zahraniční osoby povinné k dani a pro osoby povinné k dani v jiném členském státě, u kterých bude místo plnění stanoveno podle 9 odst. 1 a u služeb tak nebude uplatněna daň v tuzemsku. Služby vyjmenované v tomto ustanovení a poskytované zahraničním osobám nepovinným k dani nebudou předmětem daně v tuzemsku, protože místem plnění je sídlo nebo místo pobytu osoby, pro kterou je služba poskytnuta. Z vyjmenovaných služeb v původním odst. 6 byly vypuštěny překladatelské a tlumočnické služby a z poskytovaného nájmu movitého hmotného majetku jsou vyjmuty dopravní prostředky, v souladu s novou úpravou 4 odst. 3 písm. a) Nová právní úprava vypustila služby telekomunikační, rozhlasového a televizního vysílání a elektronické služby, které jsou upraveny v 10i a podle 110e jsou považovány za vybrané služby, u kterých se uplatňuje zvláštní režim jedno správního místa.
k) Místo plnění podle 10i: Jedná se o služby telekomunikační, rozhlasového a televizního vysílání a elektronické služby, které jsou poskytovány osobám nepovinným k dani, tedy osobám se sídlem v tuzemsku, jiných členských státech a ve třetích zemích. Místem plnění je příjemce služby, což je rozdíl od předchozí právní úpravy, kde se místo plnění u osob nepovinných k dani se sídlem v jiném členském státě určovalo podle 9 odst. 2. Na takto nově stanovené místo plnění navazuje právní úprava jednoho správního místa podle 110a 110ze. Touto právní úpravou byl vypuštěn 88 (zvláštní režim).
l) Místo plnění podle 10k: Jedná se o právní úpravu, kdy by musela být poskytnutá služba zahraniční osobě povinné k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu v tuzemsku ani v jiném členském státě, ale je v tuzemsku plátcem, takže je registrovaná k dani z přidané hodnoty na FÚ pro Prahu 1 a služba by musela být spotřebována nebo užita v tuzemsku. V takovém případě je místo plnění v tuzemsku.
VI. Poskytování služeb podle 67, 68, 69 a 70:
67: Služby poskytované podle tohoto ustanovení jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně. Musí se jednat o služby poskytnuté na movitém majetku pro zahraniční osoby a podmínkou je, že služba musí být na movitém majetku, na kterém byla poskytnuta, vyvezena do třetí země. Většinou se jedná o movitou věc dovezenou do tuzemska za účelem opravy, zušlechtění nebo úpravy.
68: V tomto ustanovení jsou osvobozeny služby od daně ve zvláštních případech. V Odst. 15 jsou to služby poskytované ve svobodných skladech nebo pásmech, takže tyto služby nejsou zdaňovány a není u nich uplatňován reverse charge. Typicky se jedná o služby skladovací nebo manipulační apod.
69: V tomto ustanovení jsou upraveny služby, které představuji přepravu při vývozu a dovozu, služby přímo vázané na dovoz a vývozu, jako nakládka, vykládka, překládka, vystavení celních dokladů k provedení celního řízení, vystavení přepravních dokladů apod. Všechny tyto služby jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně a pro osvobození není rozhodující, zda jsou poskytovány tuzemským osobám, osobám z jiných členských států nebo zahraničním osobám. Podstatné je, aby přepravce měl důkazní prostředky o přepravě, která byla ukončena v třetí zemi nebo byla v třetí zemi započata a ukončena na území EU. U služeb přímo vázaných na vývoz a dovoz je důkazním prostředkem, že byly poskytnuty při dovozu nebo vývozu. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy při dovozu, vstupují jako vedlejší náklady do základu daně při dovozu zboží, které je tam povinen započítat dovozce. Tato povinnost tedy není povinností přepravců a osob poskytující služby přímo vázané na dovoz a její nesplnění dovozcem nemá vliv na osvobození přepravy a služeb osobami, které je uskutečňují
70: V tomto ustanovení jsou upraveny přepravní služby osob mezi členským státy a s třetími zeměmi, bez rozlišení, zda se jedná o pravidelnou nebo nepravidelnou přepravu osob. Toto plnění není upraveno jednotným postupem v EU a jednotlivé členské státy uplatňují daň u přepravy osob mezi členskými státy na svém území podle vlastního uvážení. V tuzemsku je tato přeprava osvobozena od daně, které přísluší jak dopravcům plátcům, tak dopravcům registrovaným k dani v jiných členských státech, tak zahraničním dopravcům. Od daně jsou, s místem v tuzemsku, osvobozeny také služby přímo související s přepravou osob mezi členskými státy a s třetími zeměmi a přepravu zavazadel. Tyto služby jsou zde demonstrativně vyjmenovány.
VII. Registrace bez dosažení obratu
6g ( dříve 94 odst. 6): V tomto ustanovení vzniká povinnost registrace identifikované osoby osobě povinné k dani, která není plátcem daně, jestliže pořídí zboží z jiného členského státu v hodnotě vyšší než 326.000,- Kč bez daně a v běžném kalendářním roce. Do hodnoty se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které podléhá spotřební daně. Povinnost se týká všech osob povinných k dani, tedy jak tuzemských, tak z jiných členských států, tak z třetích zemí.
6h (dříve 94 odst. 8, 9, 10): Vzhledem ke zrušení 15 dochází ke změně v tom smyslu, že se jedná o poskytnuté služby s místem plnění v tuzemsku osobě povinné k dani podle 9 odst. 1, tedy osobě, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, není plátcem a služby jsou poskytnuty osobou neusazenou v tuzemsku podle 4 odst. 1 písm. n) ZDPH. Za takovou osobu je považována osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, neregistrovaná, ale povinná k dani a zahraniční osoba, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku. Jestliže tyto osoby mají v tuzemsku zřízenou provozovnu, považují se za osobu neusazenou v tuzemsku, jestliže se konkrétní plnění provozovna neúčastní. Stejná povinnost se týká příjemce služby, kterým je osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem a je jí poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle 10 až 10d osobou neusazenou v tuzemsku podle 4 odst. 1 písm. n).
U služeb, kdy se jedná podle 7 odst. 3 o dodání zboží s instalací nebo s montáží nebo podle 7a o dodání elektřiny a plynu osobou, která je neusazenou v tuzemsku, je osoba povinná k dani v tuzemsku povinna se registrovat jako identifikovaná osoba dni dodání zboží. Jestliže však je u dodání zboží s instalací nebo montáží uzavřena smlouva o dílo nebo obdobná smlouva, je toto plnění považováno za poskytnutí služby a osoba povinná k dani nemá povinnost samostatně přiznávat daň u obdrženého zboží, které je předmětem služby, čili dodání s montáží nebo instalací. Osoba povinná k dani, pro kterou je služba poskytnuta se stává identifikovanou osobou ke dni poskytnuté služby, takže je povinna přiznat a zaplatit daň již z této poskytnuté služby, ale nemá nárok na uplatnění odpočtu daně. Registrace a povinnost přiznat daň se netýká poskytnutých služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle 51.
6i (dříve 94 odst. 11): Ustanovení se týká plnění, kdy neplátce, ale osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku poskytuje služby s místem plnění podle 9 odst. 1 v jiném členském státě osobě povinné k dani v jiném členském státě. V takovém případě vzniká povinnost příjemci služby v jiném členském státě přiznat daň, takže se nemusí poskytovatel služby registrovat k dani v jiném členském státě, ale vzniká mu z tohoto plnění povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba, a to ke dni poskytnuté služby.
6j nový Povinná registrace tuzemské osoby povinné k dani, neplátce, za identifikovanou osobu, pokud bude poskytovat vybrané služby v rámci jednoho správního režimu podle 110a 110ze.
6k nový Dobrovolná registrace za identifikovanou osobu, která se týká osoby povinné k dani, neplátce, jestliže teprve bude pořizovat zboží z jiného členského státu do tuzemska, jestliže je takové pořízení předmětem daně podle 2b (překročení limitu 326.000,- Kč).
6l - nový Dobrovolná registrace za identifikovanou osobu, která se týká tuzemské osoby povinné k dani, neplátce, jestliže teprve bude přijímat zdanitelná plnění ve formě přijatých služeb od osoby neusazené v tuzemsku nebo bude poskytovat služby s místem plnění podle 9 odst.1 s místem plnění v jiném členském státě.
6c odst. 1 (dříve 94 odst. 12): Ustanovení se týká osoby povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která není plátcem a poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, prostřednictvím své provozovny umístěné v jiném členském státě nebo v zahraničí. Osoba povinná k dani, tedy zřizovatel provozovny, se stává plátcem dnem poskytnuté služby a je povinen přiznat daň již z takto poskytnuté služby.
6c odst. 2 (dříve 94 odst. 13): Povinnost registrovat se k DPH vzniká osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo neregistrované, ale povinné k dani nebo zahraniční osobě povinné k dani, které nemají v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu a uskutečňují v tuzemsku zdanitelná plnění s místem v tuzemsku, jestliže mají povinnost přiznat a zaplatit daň. Tato povinnost se netýká dovozu a vývozu zboží a poskytování služeb s místem v tuzemsku, jestliže jsou poskytovány osobám povinným k dani, kterým vzniká povinnost přiznat daň. Došlo k rozšíření povinné registrace o plnění ve zvláštním režimu jednoho správního místa u vybraných služeb podle 110a 110ze.
6c odst. 3 (dříve 94 odst. 13): Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo ani místo podnikání a zahraniční osoba povinná k dani, jestliže dodají zboží z tuzemska do jiného členského státu osobě, která je z pořízeného zboží povinna přiznat daň, je povinna se v tuzemsku registrovat k dani ode dne dodání tohoto zboží. Povinnost se netýká osoby osvobozené (osoba povinná k dani, ale neregistrovaná k dani se sídlem v jiném členském státě).
6c odst. 2 (dříve 94 odst. 17): Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo osoba neregistrovaná, ale povinná k dani se sídlem v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, je povinna se registrovat k dani, jestliže uskutečňují zasílání zboží do tuzemska z jiného členského státu podle 8, jestliže překročí v běžném kalendářním roce částku 1 140.000,- Kč. Pokud tyto osoby uskutečňují zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně, jsou povinny se registrovat ke dni uskutečnění plnění a to bez stanovení limitní částky.
V odst. 1 doplněno písm. j): Jedná se o nové doplnění povinnosti přiznat daň, která je stanovena osobě registrované k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje přepravu z tuzemska do jiného členského státu a je pořizovatelem zboží, který dodává plátce v systému reverse chargé, jestliže zboží není přepraveno do jiného členského státu, přičemž dodavatel, plátce, učinil všechna opatření k prokázání osvobození podle 64. Nově tak má povinnost osoba, která situaci zavinila a nikoliv plátce, který tak nesplnil podmínky 64, protože skutečný zjištěný stav je odlišný od zamýšleného stavu.
97a nový Jedná se o možnost dobrovolné registrace identifikované osoby, která má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a není plátcem, jestliže bude uskutečňovat vybrané služby ( 110e) v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa podle 110a 110ze. Tím není dotčena povinná registrace identifikované osoby podle 6j.
VIII. Souhrnné hlášení
102: V odst. 1 jsou stanoveny plátci a pod písm. d) i identifikované osobě, povinnosti podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnily: a) dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě podle 64. b) Přemístily obchodní majetek do jiného členského státu podle 13 odst. 6. c) Dodání zboží poslednímu kupujícímu v jeho členském státě, jestliže je plátce prostřední osobou v třístranném obchodě podle 17. d) Poskytly služby s místem plnění v jiném členském státě podle 9 odst. 1, osobě registrované k dani, jestliže povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce služby. Do souhrnného hlášení se neuvádí služby, které jsou osvobozeny od daně podle 51 a 62, 67 70, a služby s místem plnění podle 7 odst. 3 a 10 10d, 10h.
V odst. 2 je stanovena povinnost identifikované osobě, že podává souhrnné hlášení u poskytnutých služeb podle 9 odst. 1, kdy je místem plnění jiný členský stát a příjemcem služby je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě. Hlášení se podává vždy do 25. následujícího měsíce, v němž k poskytnutí služby došlo. V odst. 3 je upraveno podání souhrnného hlášení, které se podává elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem osoby odpovědné za jeho převod nebo prostřednictvím datové schránky, vždy ve formátu a struktuře stanovené správcem daně. Údaje se uvádějí v české měně. Souhrnné hlášení tedy již nelze podat v listinné podobě.
V odst. 4 je pozměněna lhůta pro podání souhrnného hlášení, která je měsíční, takže se podává za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení předchozího kalendářního měsíce. U všech plátců, tedy jak měsíčních, tak čtvrtletních, je tato lhůta stejná. Za odst. 4 se vkládá odst. 5, ve kterém je plátcům, kteří poskytují pouze služby podle 102 odst. 1 písm. d), umožněno podávat souhrnná hlášení, tedy pouze poskytují-li služby, současně s daňovým přiznání ve lhůtě pro jeho podání. Čtvrtletním plátcům tak v těchto případech vzniká povinnost předložit souhrnná hlášení za kalendářní čtvrtletí.
Odst. 6 je vloženým odstavcem. Upravuje lhůty pro podání souhrnného hlášení u plátců, kteří podávají souhrnná hlášení podle odst. 4, tedy ve lhůtě pro podání daňového přiznání a pokud plátce uskuteční v průběhu kalendářního čtvrtletí plnění podle 102 odst. 1 písm. a) c), musí plátce podat souhrnné hlášení v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, ve kterém došlo k plnění a to za každý měsíc, ve kterém k plnění došlo do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění. Plátce pak je již povinen podávat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc, i když je čtvrtletní plátce a v dalších měsících již žádné plnění, které je předmětem souhrnného hlášení neuskuteční. Takto musí plátce postupovat do konce kalendářního roku, ve kterém k takové situaci došlo. 108 odst. 1 písm. f): Toto ustanovení bylo upraveno v návaznosti na zvláštní režim jednoho správního místa u vybraných služeb podle 110a 110ze, kdy povinnost přiznat daň u tohoto plnění má uživatel ( 110e), který vybrané služby poskytuje.