Základní prvky modelování ve fyzice a chemii

Podobné dokumenty
Molekulová mechanika { statický pohled. Základní prvky modelování. (Hyper)plocha potenciální energie. Co je to pohyb? Modelování v chemii: dìlba práce

Základní prvky modelování

Molekulární modelování a simulace

Základní prvky modelování

Základní prvky modelování. Pøed r (Hyper)plocha potenciální energie. Molekulová mechanika { statický pohled. Co je to pohyb? Jak získám PES?

Úvodní info. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha, budova A, místnost 325 (zadním vchodem)

Molekulární modelování a simulace

Co je to pohyb? Molekulové simulace. Pøíklad { elektrosprej Cytochromu C. Co simulujeme. Pøíklad { voda SIMOLANT

Potenciální energie atom{atom

Monte Carlo, analýza výsledkù simulací

Stanislav Labík. Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Viriálová stavová rovnice 1 + s.1

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Opakování

Klasická termodynamika (aneb pøehled FCH I)

Molekulový počítačový experiment

Od kvantové mechaniky k chemii

Fázová rozhraní a mezifázová energie

Elementární reakce. stechiometrický zápis vystihuje mechanismus (Cl. + H 2 HCl + H. ) 2 NO 2 ; radioak-

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Vazby v pevných látkách

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Studium enzymatické reakce metodami výpočetní chemie

Rovnováha kapalina{pára u binárních systémù

Počítačová chemie. výpočetně náročné simulace chemických a biomolekulárních systémů. Zora Střelcová

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Opakování: Standardní stav þ ÿ

Neideální plyny. Z e dr dr dr. Integrace přes hybnosti. Neideální chování

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

John Dalton Amadeo Avogadro

Termochemie { práce. Práce: W = s F nebo W = F ds. Objemová práce (p vn = vnìj¹í tlak): W = p vn dv. Vratný dìj: p = p vn (ze stavové rovnice) W =

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Úvod do molekulové dynamiky simulace proteinů. Eva Fadrná

Mezimolekulové interakce

Exponenciální rozdìlení

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Statistická termodynamika (mechanika)

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Statistická termodynamika (mechanika)

Maturitní témata fyzika

POŽADAVKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE MAGISTERSKÉ STUDIUM POČÍTAČOVÉ MODELOVÁNÍ VE VĚDĚ A TECHNICE (NAVAZUJÍCÍ STUDIUM I DOBÍHAJÍCÍ 5-LETÉ STUDIUM)

Molekulární dynamika vody a alkoholů

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

02 Nevazebné interakce

Brownovská (stochastická) dynamika, disipativní èásticová dynamika = MD + náhodné síly. i = 1,..., N. r i. U = i<j. u(r ij ) du(r ji ) r ji

Struktura atomů a molekul

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Mezimolekulové interakce

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Mol. fyz. a termodynamika

6. Stavy hmoty - Plyny

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Statistická termodynamika (mechanika) Makroskopické velièiny jsou výsledkem zprùmìrovaného chování mnoha èástic

Matematika II Lineární diferenciální rovnice

Chemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Chemie povrchů verze 2013

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od do

Cvièení { 2D Clausiova-Clapeyronova rovnice

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.)

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Fázová rozhraní a mezifázová energie

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie

Vojtěch Hrubý: Esej pro předmět Seminář EVF

Autor by chtìl podìkovat všem svým spolupracovníkùm a kolegùm, kteøí mu pomohli s pøípravou textu. K vydání knihy pøispìla firma Newport Electronics s

Molekulární krystal vazebné poměry. Bohumil Kratochvíl

Molekulová fyzika a termodynamika

Látkové množství n poznámky 6.A GVN

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

Matematika II Limita a spojitost funkce, derivace

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Stavové rovnice. v = (zobecnìný) vylouèený objem. plyn + kapalina

1 Tepelné kapacity krystalů

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Matematika II Urèitý integrál

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

Dynamické procesy & Pokročilé aplikace NMR. chemická výměna, translační difuze, gradientní pulsy, potlačení rozpouštědla, NMR proteinů

Jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Nultá věta termodynamická

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

Základy vakuové techniky

12. Elektrochemie základní pojmy

Transkript:

Základní prvky modelování ve fyzice a chemii 1/40? elementární èástice + gravitace: þteorie v¹ehoÿ { temná hmota... (známé) elementární èástice: standardní model { atomová jádra... jádra + elektrony + fotony: QED { pøesná spektroskopie... jádra + elektrony: Schrödingerova rovnice { vlastnosti malých molekul, spektra, rovnováhy v plynné fázi, kinetika, fotochemie... atomy : klasické (nebo kvantové) atomistické modelování { biomolekuly, kapaliny, fázové rovnováhy... hrubozrnné (coarse-grained) modely: mezo/nanoskopická ¹kála (více atomù = 1 objekt) { surfaktanty, polymery... mikroskopická ¹kála: vìt¹í èástice { hromada písku, micely... materiál jako kontinuum: parciální diferenciální rovnice { tok tepla, difuze, statika, atomová bomba... gravitace: Einsteinovy rovnice { èerné díry, gravitaèní vlny... multiscale modeling: QM/MM { enzymy... pøíp. pomocná centra / vìt¹í skupiny (-CH 3 )

(Hyper)plocha potenciální energie [plot/rcoord.sh] 2/40 Jádra jsou mnohem tì¾¹í ne¾ elektrony elektronové pohyby jsou mnohem rychlej¹í (tzv. Bornova{Oppenheimerova aproximace) potential energy surface (PES) energie jako funkce souøadnic poloh v¹ech atomových jader Reakce probíhá cestou nejmen¹ího odporu = pøes sedlový bod (pøesnìji: v jeho blízkosti) = tranzitní stav E pot ( r 1, r 2,..., r N ) credits: http://www.ucl.ac.uk/ ucecmst/publications.html, http://theory.cm.utexas.edu/henkelman/research/ltd/

Jádra, elektrony, atomy: dìlba práce 3/40 jádra elektrony kvantová termodynamika (kvantové simulace) molekulový model statistická mechanika makroskopické vlastnosti kinetická teorie simulace

Pøed r. 1930 4/40 molekulový model statistická mechanika makroskopické vlastnosti kinetická teorie

Molekulová mechanika { statický pohled Pou¾íváme PES, zpravidla popsanou silovým polem Minimalizace energie (T = 0), þoptimalizace strukturyÿ Renement { zpøesnìní struktury (z rozptylových experimentù) 5/40 Biochemie: tvar molekul (klíè + zámek), síly (hydrolní/hydrofobní...) Deskriptory pro QSAR (Quantitative Structure{Activity Relationship)... ale co pohyb?

Co je to pohyb? þskuteènýÿ pohyb molekul v èase V¹echny mo¾né kongurace (molekul) zprùmìrované v èase: 6/40 Statistická termodynamika se zabývá výpoètem velièin (bod varu, anita ligandu k receptoru... ) na základì pøedstavy (makro)stavu systému jako þprùmìruÿ v¹ech mo¾ných kongurací

Molekulové simulace molekulová dynamika (MD) èasový vývoj systému slo¾eného z mnoha molekul pohyb ka¾dého atomu je urèen silami, které na nìj v ka¾dém okam¾iku pùsobí 7/40 metoda Monte Carlo (MC); pøesnìji Metropolisova metoda a varianty posloupnost kongurací systému generována pomocí náhodných èísel provedeme náhodný pohyb molekuly a rozhodneme se, zda jej pøijmeme { tak, aby pravdìpodobnosti výskytu kongurací molekul byly stejné jako v realitì kinetické Monte Carlo simulovaný dìj je rozdìlen na elementární události (napø. adsorpce atomu na rostoucím krystalu, reakce na katalyzátoru) událost, ke které dojde, vybíráme podle známé pravdìpodobnosti kvantové simulace { MD, MC metody Las Vegas { náhodná cesta k deterministickému výsledku

Co simulujeme Kapaliny: vliv struktury na vlastnosti (anomálie vody), roztoky fázové rovnováhy, rozpustnost povrchy a rozhraní, surfaktanty Pevné látky: struktura krystalù, materiály (poruchy) adsorpce (zeolity) Biochemie: proteiny, nukleové kyseliny, iontové kanály, lipidické membrány Nanoobjekty: micely, polymery, samoskladba (coarse-grained modely, møí¾ky) Podobnými metodami lze studovat: atd. sypké materiály, rùzné minimalizace (MC), ¹íøení epidemií 8/40

[uvodsim/blend.sh] Optimalizace struktury (molekulová mechanika) 9/40 chair ¾idlièka experiment: 28 kj/mol model: 26 kj/mol twist (skew) boat zkøí¾ená vanièka experiment: 45 kj/mol model: 53 kj/mol

Pøíklad { voda [water/liquidwater.sh] 10/40 10000 molekul 300 K periodické ve smìrech x,y adhezivní podlo¾ka neadhezivní poklièka

Pøíklad { elektrosprej Cytochromu C [uvodsim/cytox.sh] 11/40 Yi Mao, J. Woenckhaus, J. Kolafa, M.A. Ratner, M.F. Jarrold Elektrosprej: rozpra¹ování nabitých èástic Mìøí se úèinný prùøez

SIMOLANT Vlastnosti: Jevy: 2D þatomyÿ (potenciál Lennard-Jonesova typu) odpudivé/pøita¾livé stìny, gravitace MC i MD konstantní energie i termostat kondenzace plynu zmrznutí kapky poruchy krystalu kapilární deprese a elevace plyn v gravitaèním poli nukleace [cd uvodsim; simolant -g +100+50 -T.1] 12/40 Chcete si sami nainstalovat? Staèí Google SIMOLANT...

Self-assembly (samoskladba) [show/janus.sh] 13/40 Supramolekulární chemie: skládání molekul pomocí (zpravidla) nekovalentních sil (van der Waals, vodíkové vazby) do strukturovaných celkù Ukázka: dvoufunkèní èástice v roztoku Janus particles Ukázka: + ètyøfunkèní èástice Janus Janus Iapetus credit: wikipedie, www.nasa.gov/mission pages/cassini credit: Atwood et al., Science 309, 2037 (2005)

Jak dostat minimum energie [uvodsim/min.sh] 14/40 Na 10 Cl 10 rychlé chlazení pomalé chlazení

[uvodsim/salesman.sh 100] Simulované ¾íhání (simulated annealing) 15/40 Hledáme globální minimum funkce (þenergieÿ) s mnoha lokálními minimy Zaèneme nìjakou ¹patnou kongurací (napø. náhodnou) Navrhneme vhodné zmìny kongurace A i A j Aplikujeme Metropolisovu metodu za sni¾ující se þteplotyÿ T Pøíklad: Problém obchodního cestujícího (traveling salesman) 100 mìst náhodnì ve ètverci 1 1 Kongurace = poøadí mìst þenergieÿ = délka cesty Zmìna kongurace = zámìna 2 náhodnì zvolených mìst \greedy" (Metropolis T = 0) simulované ¾íhání genetický algoritmus

[../simul/rayleigh/show.sh] (Plateauova-)Rayleighova nestabilita 16/40 Èúrek vody se rozpadá na kapky. Nestabilita pro kr < 1 (pro poruchu sin(kz)), max. nestabilita pro kr = ln 2.

Nukleace pøi supersonické expanzi [show/supexp.sh] 17/40 Vodní pára o tlaku cca 5 bar se pou¹tí velmi úzkým otvorem pøes trysku do vakua a adiabaticky se ochlazuje pod bod mrazu. Lze tak studovat napø. chem. reakce ve stratosféøe. Otázka: Jaký je tvar, velikost a struktura klastrù ledu? credit: M. Fárník

Tání nanoèástic kroupa z 600 molekul vody (led Ih) ohøívání èas simulace = 5 ns tento model vody taje pøi 250 K nanoèástice taje pøi ni¾¹í teplotì [show/kroupa.sh] 18/40 nanokrystal s 489 atomy zlata ohøívání èas simulace 77 ps

Síly mezi molekulami 19/40 Londonovy (disperzní) síly pro vìt¹í vzdálenosti: model uktuující dipól{ {indukovaný dipól elst. pole E 1/r 3 indukovaný dipól µ ind E energie u(r) µe 1/r 6 (v¾dy záporná) Odpuzování na krat¹ích vzdálenostech: u(r) e const r Celkem: u(r) = Ae Br C/r 6 Aproximace odpudivých sil: Ae Br A /r 12 Lennard-Jonesùv potenciál: E / (kj mol -1 ) [ (σ ) 12 ( σ ) ] 6 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 u(r) = 4ɛ r r r / nm 2 0 Ar...Ar Tyto síly jsou souèástí interakcí mezi v¹emi atomy a molekulami

Elektrické síly náboj{náboj (ionty) U = 1 4πɛ 0 q i q j r ij 20/40 parciální náboje: takové náboje na atomových jádrech, aby se to chovalo stejnì jako skuteèné nábojové rozlo¾ení dipólový moment polarizovatelnost (el. pole indukuje dipól)

Silové pole 21/40 Molekulový model èi silové pole (force eld) je matematický zápis energie molekuly nebo souboru molekul jako funkce souøadnic atomù, r i, i = 1,..., N. malé: tuhá tìlesa { rotace (voda 25 C: vibruje 0.05 % molekul) velké: mnoho èlenù vazebné síly: vibrace vazeb (1{2): U = K(r r 0 ) 2 lze nahradit pevnou vazbou vibrace úhlù torze (1{4) a torzní potenciál: n K n cos(nφ) \improper torsion" (dr¾í >C=O v rovinì) nevazebné síly (èást. 1{4, 1{dále): Lennard-Jones, náboje A v¹echny pøíspìvky seèteme = aproximace párové aditivity Noo, ideálnì pøesná není, øeknìme na 90 % 1 2 3 4 φ

Molekulová dynamika tuhé koule ap. { nárazy þklasickáÿ MD { integrace pohybových rovnic Brownovská (stochastická) dynamika { MD + náhodné síly 22/40 Teorie, kterou teprve usly¹íte: Síla = gradient (rychlost zmìny) potenciální energie: f i = U( rn ) r i i = 1,..., N Newtonovy pohybové rovnice: d 2 r i dt 2 = f i m i, i = 1,..., N... nepropadejte panice, zkusíme to je¹tì jednodu¹eji

Metoda leap-frog 23/40 rychlost = dráha (zmìna polohy) za jednotku èasu (h) v(t + h/2) = r(t + h) r(t) h zrychlení = zmìna rychlosti za jednotku èasu a(t) = v(t + h/2) r(t + h) v(t + h/2) v(t h/2) h = v(t h/2) + a(t)h = r(t) + v(t + h/2)h = f m opakujeme s t := t + h credit: http://www.anagrammer.com/scrabble/leapfrog Tahle metoda se skuteènì pou¾ívá!

Pøíklad: dráha planety [uvodsim/verlet.sh] 24/40

Teplota V mechanickém systému se zachovává U + E kin. Ale kde je teplota? 25/40 Teorie, kterou teprve usly¹íte: Ekvipartièní princip Ka¾dý stupeò volnosti odpovídající kvadratické funkci ve výrazu pro celkovou energii (pot.+kin.) pøispívá 1 2 k BT k prùmìrné hodnotì. (k B = R/N A = 1.38 10 23 J K 1 = Boltzmannova konstanta.) Napø. plynný argon má U m = N 3 A2 k B T = 3 2RT, proto¾e ka¾dá slo¾ka rychlosti je kvadratická funkce a celkem jich je v molu 3N A Ve MD simulaci proto teplotu mìøíme: f = 3N f zachování 3N T = E kin 1 2 k Bf Ale u¾iteènìj¹í je mít konstantní teplotu: = T kin pøe¹kálování rychlostí: _ ri,new = _ ri (T/T kin ) q, q < 1/2 náhodné ¹»ouchance a dal¹í...

Monte Carlo integrace (naivní Monte Carlo) Pøíklad: Výpoèet èísla π metodou MC [xpi] 26/40 INTEGER n celkový poèet bodù INTEGER i INTEGER nu poèet bodù v kruhu REAL x,y souøadnice bodu ve ètverci REAL rnd(-1,1) funkce vracející náhodné èíslo v intervalu ( 1, 1) nu := 0 FOR i := 1 TO n DO x := rnd(-1,1) y := rnd(-1,1) IF x*x+y*y < 1 THEN nu := nu + 1 PRINT "pi=", 4*nu/n plocha ètverce = 4 PRINT "chyba=", 4*sqrt((1-nu/n)*(nu/n)/(n-1))

Boltzmannova pravdìpodobnost 27/40 Teorie, kterou teprve usly¹íte: Boltzmannova pravdìpodobnost Pravdìpodobnost stavu s energií E je úmìrná Pøíklady: e E/k BT Barometrická rovnice pro tlak ve vý¹ce h: Potenciální energie molekuly je E = hmg, a proto pro tlak (který je úmìrný hustotì) proto¾e R = N A k B a M = N A m. p = p 0 e hmg/k BT = p 0 e hmg/rt Rychlost reakce r (èasto) závisí na teplotì podle vztahu r = r 0 e E A/RT kde E A je molární aktivaèní energie { potøebná pro to, aby reakce mohla zaèít probíhat.

Monte Carlo { Metropolisova metoda 28/40 naivní MC importance sampling Zvolíme èástici i, kterou se bude hýbat r zkus i = náhodná poloha vybrané èástice U = U( r zkus i ) U( r i ) { je-li U 0, pohyb pøijmeme v¾dy { je-li U > 0, pohyb pøijmeme s pravdìpodobostí e U/kT odmítneme s pravdìpodobostí 1 e U/kT Opakujeme...

Okrajové podmínky vakuové, volné (kapka, protein ve vakuu aj.) pevné stìny velké povrchové jevy periodické (to je ale divná baòka!) [simolant -N5] 29/40 B D C A póry, vrstva (slab),... E

Struktura tekutin { korelaèní funkce 30/40 náhodnì rozmístìné molekuly (ideální plyn) kapalina g(r) = párová korelaèní funkce = radiální distribuèní funkce = hustota pravdìpodobnosti nalezení èástice ve vzdálenosti r od jiné èástice normovaná tak, ¾e pro náhodnì rozmístìné molekuly vyjde 1

Struktura tekutin { korelaèní funkce 31/40

Jak získám strukturu { experiment 32/40 Mìøím (neutrony, elektrony, rtg.) þstrukturní faktorÿ

Jak získám strukturu? 33/40

Korelaèní funkce ze strukturního faktoru 34/40 inverzní Fourierova transformace Teorie, kterou teprve usly¹íte: Fourierova transformace V podstatì to dìlá va¹e ucho, kdy¾ rozeznává tóny

Argon a voda 35/40 Struktura jednoduché tekutiny (kapalný argon) je organizovaná po slupkách Struktura vody je dána tetraedrickou geometrií vodíkových vazeb Ve vzdálenosti nìkolika molekulových prùmìrù jsou ji¾ molekuly nekorelované { pohybují se nezávisle

Molekulový poèítaèový experiment 36/40 té¾ þpseudoexperimentÿ REÁLNÝ EXPERIMENT Vedení laboratorního deníku POÈÍTAÈOVÝ EXPERIMENT Vedení laboratorního deníku Stavba aparatury (z èástí) Stáhni/kup/napi¹ poèítaèový program, slo¾ bloky kódu Nakup chemikálie, syntetizuj, co není ke koupi Pøiprav experiment Proveï experiment, pozornì sleduj, co se dìje Analyzuj a poèítej Ukliï laboratoø Stáhni silové pole, natuj parametry, které nejsou dostupné Pøiprav poèáteèní konguraci ap. Spus» program, sleduj èasovou závislost velièin vè. kontrolních Stanov støední hodnoty (s odhady chyb) Zapi¹ zálohy, vyma¾ nepotøebné soubory

Realizace pseudoexperimentu Start: krystal, náhodná kongurace, známá kongurace Zrovnová¾nìní [sleep 3; simul/spce.sh] 37/40 Mìøení vè. odhadu chyb: prùmìrná hodnota velièiny v èase

[start /home/jiri/www/fch/cz/pomucky/kolafa/nacl.avi] Ukázka: þzonální tavbaÿ krystalu NaCl 38/40 pøíprava krystalku Na 108 Cl 108 simulace krystalku za dané teploty a tlaku pøíprava trojnásobného krystalku (hranol) roztavení poloviny krystalku del¹í rozmìr se mù¾e mìnit = konst. tlak simulace v rovnováze: krystal roste: T < T tání krystal taje: T > T tání

Møí¾kové modely: Isingùv model 39/40 + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + Jako model feromagnetu: U = J <i,j> s i s j + h i s i, Jako møí¾kový plyn: U = ɛ <i,j> n i n j + µ i n i, Jako model binární slitiny: U = <i,j> ɛ ki k j + i µ ki, s i { 1, +1} = {, } n i {0, 1} = {, } J = interakèní konstanta: ɛ = velikost pøita¾livých sil J > 0: feromagnet, µ = chemický potenciál J < 0: antiferomagnet Ekvivalence: h = intenzita magn. pole n Kritický (Curieùv) bod: h c = i = (1 + s i )/2 0; 2D: T c /J = 2/ ln(1 + 2) k i {, } ɛ,, ɛ,, ɛ, = interakce sousedních atomù µ, µ = chem. pot. atomù Ekviv.: n i = 0 k i = n i = 1 k i =.

Isingùv model rychle ochlazená slitina: kritický (Curieùv) bod: [tchem/showisi.sh] 40/40