Systémy stokových sítí

SYSTÉMY STOKOVÝCH SÍTÍ Systémy stokových sítí Radiální systém se používá při odvodnění kotlin. Stoky se paprskovitě sbíhají v nejnižším místě kotli-ny, odtud je odpadní voda odváděna gravitačně nebo přečer-páváním. SYSTÉMY STOKOVÝCH SÍTÍ Větevný systém je vhodný v členitém terénu. Stoky vedou pokud možno nej-kratším směrem a nejvýhodnějším sklo-nem k nejnižšímu bodu soustředění odpadních vod. SYSTÉMY STOKOVÝCH SÍTÍ Úchytný systém se používá v dlouhých táhlých údolích. Úchytná stoka v komunikaci podél vod-ního toku. Zmenšení dimenzí úchytné sto-ky jednotné soustavy stok lze dosáhnout zřízením OK. SYSTÉMY STOKOVÝCH SÍTÍ PÁSMOVÝ SYSTÉM Pásmový systém vznikne při návrhu několika výškových pásem stok. V jednotlivých pásmech může být různý systém stok. Použití tam, kde je nutno počítat s čerpáním odp. vod, před zaústěním do recipientu. Z nejvyššího pásma je možné odvést do ČOV gravitačně veškeré druhy odp. vod. Středních pásem může být několik, s ohledem na úroveň území a podzemních částí budov je nutné přečerpávat jen některé odpadní vody (případně se navrhne oddílná soustava, pak se musí přečerpávat pouze splašky). Z nejnižšího pásma je nutné veškeré odp. vody přečerpávat. 1

Zkoumané povodí (rozloha 62,2 ha) TVARY A ROZMĚRY STOK Železniční násep Pro stoky se doporučuje používat základní tvary: - kruhový, - vejčitý, -tlamový. V historii byly vytvořeny a postaveny profily stok dle nejrůznějších výtvarných pravidel, viz obr. Výběr tvaru pro jednotlivé stoky závisí na posouzení konkrétních hydraulických, provozních, stavebních, ekonomických, geologických a jiných požadavků a podmínek. Hydraulickému hledisku, koncentraci malých průtoků ve dně stoky, nejlépe vyhovuje vejčitý tvar, nejméně tvar tlamový. Kruhový profil je nejvýhodnější pro konstrukci zařízení na jejich čištění, také se nejsnáze vyrábí jako prefabrikát. TVARY A ROZMĚRY STOK TVARY A ROZMĚRY STOK TVARY A ROZMĚRY STOK Pražské normálie Vejčité profily zabraňují sedimentům Zvýšení rychlosti u dna při bezdeštném (nízkém) průtoku Nežádoucí ve stoce 2

Vejčitý OBJEKTY Stoková síť je tvořena stokovými úseky a objekty. Objekty je nutno budovat pro zajištění spolehlivé, bezporuchové, hospodárné a nezávadné funkce stokové sítě a pro provoz, čištění a údržbu stok. Podle účelu dělíme objekty: vstupní šachty, spojné šachty, spojné komory, rozdělovací komory, spadiště, skluzy, dešťové vpusti, lapače splavenin, kanalizační přípojky, kanalizační shybky, křížení stok a jiných vedení, proplachovací objekty, odlehčovací komory, dešťové nádrže, větrací zařízení, sněhové svrže, čerpací stanice, výusti. Pro navrhování, výstavbu a provoz objektů platí podmínky ČSN 75 6101 případně další ČSN i předpisy různých provozovatelů Poklopy, stupadla, žebříky a mříže musí být z materiálů odolávajících korozi nebo z materiálů opatřených protikorozní ochranou OBJEKTY ŠACHTY Vstupní otvory objektů musí být vybaveny kruhovými poklopy o min. průměru 600 mm, zabezpečenými proti vysunutí jedoucími vozidly. Poklop smí být v komunikaci 5 mm pod a 0 mm nad okolí úrovní. Mimo komunikaci má vyčnívat v intravilánu 100 mm, v extravilánu 300-500 mm. Na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích mají být navíc označeny směrovou tyčí. Vstupní šachty slouží jako vstupní místa pro provozní pracovníky za účelem kontroly funkce stokové sítě, revize a údržby, především čištění stok. Zároveň slouží jako větrací objekty. Umísťují se na konci stok, v lomových bodech, v místech změny profilu, také se jimi rozdělují dlouhé přímé úseky stok. Vzdálenost šachet závisí na příčném průřezu stok. Zvažuje se případně sklon stoky a mechanizační prostředky provozovatele pro čištění stokové sítě. ŠACHTY Vzdálenost dvou vstupních šachet v přímém úseku má být v průlezných a neprůlezných stokách nejvýše 50 metrů, u průchozích stok je dovolená vzdálenost šachet 200metrů. Na silnicích v extravilánu a na dálnicích nemají být šachty ve vozovce. Pro vzdálenost šachet od 100 m je třeba si vyžádat souhlas provozovatele kanalizace. U průchozích stok budovaných ve štole, mohou být místo šachet ve vzdálenostech 200 m výklenky na odpočinek. Výškové napojení průběžných stok v šachtách je plynulé (dno do dna). Vedlejší připojované stoky se napojují s převýšením (obvykle do hladiny průměrného denního průtoku v hlavní stoce). ŠACHTY Monolitický základ může být kruhový (min. půdorysný rozměr je 1000 mm) i obdélníkový (min. 800 x 1000 mm). U větších profilů stok se obdélníkový základ stok příslušně zvětšuje. Směr neprůlezných stok se mění kruhovým obloukem v šachtě. Poloměr oblouků žlábku v šachtě při změně směru nebo při spojení stok musí být větší než 0,75 D. V místě spojení stok a v místě směrového lomu stoky nesmí být mezi směrem přítoku o odtoku úhel menší než 90 o. 3

SPOJNÉ ŠACHTY ODPOČINKOVÝ VÝKLENEK Soutok se provádí ve spojných šachtách. Ve dně je provedeno žlábkovité spojení jednotlivých stok. Vstupní část šachty je stejná jako u předchozího typu. Na stokách velkých průměrů se provádí spojná komora, kde je monolitický nejen základ, ale i část šachty až nad úroveň stropu stoky, teprve vrchní část šachty je provedena z prefabrikátů. 4

ROZDĚLOVACÍ KOMORY Rozdělovací komory mají ve stokové síti opačnou funkci než komory spojné. V těchoto objektech se přítok do komory jednou stokou usměrňuje do dvou i více stok na odtoku z komory. K regulaci odtoku jednotlivými stokami za rozdělovací komorou se k ní často instalují také stavítka. Tím je případně umožněno odstavení jednotlivých větví pro případ revize nebo opravy. SPADIŠTĚ SPADIŠTĚ Spadiště je objekt, který umožňuje strmý sklon terénu překonat stupněm ve dně stoky, aby se ve stokách nepřekračovaly maximální možné průtočné rychlosti. Konstrukci spadiště tvoří: vstupní šachta, přítokové potrubí, vlastní spadiště a odtokové potrubí. Je-li stupeň vyšší než 600 mm, bezdeštný průtok (splašky) je sveden vertikální kameninovou rourou min. DN 200 (doporučuje se DN 300) vyústěnou na dno spadiště. Tím jsou odvedeny malé průtoky a umožněna snadná revize stok. Za přívalu protéká voda nejen obtokovou vertikální rourou, ale většina vody přepadá z horní stoky do vodního polštáře u dna spadiště. Tím jsou odvedeny malé průtoky a umožněna snadná revize stok. Za přívalu protéká voda nejen obtokovou vertikální rourou, ale většina vody přepadá z horní stoky do vodního polštáře u dna spadiště. Max. povolené výšky stupně u stok: - DN 250 až 400-4 m - DN 450 až 600-3 m U spadišť na dešťových stokách vertikální obtok obvykle neprovádíme. 5

SKLUZ DEŠŤOVÉ VPUSTI Skluzem se nazývá úsek stoky se strmým sklonem a s průtokovou rychlostí 5 až 10 m/s. Skluzová trať se zřizuje tam, kde by stavba soustavy spadišť byla nákladná a obtížně proveditelná, případně nemožná. Na konci skluzu je třeba vybudovat objekt k utlumení pohybové energie a k odvedení z vody vyloučeného vzduchu. Lze použít železobetonových rozrážečů ve dně. Použité potrubí nebo stoka musí být z odolného materiálu, odpovídajícího dosahované průtokové rychlosti. Podle druhu materiálu potrubí se zajistí (osadí se do hutněného štěrkopísku, nebo betonového lože, nebo se obetonuje), proti posunu se zajistí kotevními bloky. Dešťové vpusti se zřizují pro odvodnění vozovek, chodníků a zpevněných ploch. Jsou součástí komunikačních staveb. Zásady návrhu, použití a rozmístění vpustí obsa-huje ČSN 73 6005, ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Na jednu vpust se počítá 400 m 2 odvodňované plochy. Vzdálenost vpustí závisí na podélném sklonu komunikace, chodníku nebo zpevněné plochy, na návrhovém přítoku dešťových vod, bývá cca 40 m a nemá být větší než 60 m. Zásady pro rozmístění vpustí v příčném profilu komunikace obsahuje ČSN 73 6005. Vpusti se osazují v nejnižším místě jimi odvodňované plochy, obvykle u obrubníku komunikace. Na dálnicích a rychlostních komunikacích nesmí být vpusti umístěny v jízdních pruzích. DEŠŤOVÉ VPUSTI DEŠŤOVÉ VPUSTI Hloubka vpusti má být taková, aby odpad byl v nezámrzné hloubce; je nutno respektovat jiná podzemní vedení. Dešťové vpusti mohou být navrženy jako - uliční, - chodníkové, - horské. Vpusti se nemají umisťovat na nároží křižovatek, v místech vyznačených přechodů pro chodce a před vjezdy. U zastávek městské hromadné dopravy se navrhují vpusti chodníkové (výhodné tam, kde se požaduje zachovat plynulost povrchu vozovky a také při malých sklonech odvodňovaných ploch). Účinná plocha bočního vtoku musí být alespoň 0,025 m 2. DEŠŤOVÉ VPUSTI V místech strmých sklonů je vhodné použít horskou vpust. Tento typ vpusti se navrhuje při sklonech větších než 8 %. Rám dvojité mříže se osazuje přímo na konstrukci tělesa vpusti. Tato vpust může plnit též funkci lapače splavenin. Horské vpusti se navrhují jako zděné, prefbrikované, nebo monolitické šachty. Odpad je umístěn cca 600 mm nade dnem vpusti, tak je vytvořen sedimentační prostor pro zachycení kalu. 6

LAPAČ SPLAVENIN LAPAČ SPLAVENIN Navrhuje se zpravidla tam, kde přechází odvodnění extravilánu otevřenými příkopy do trubního systému. Lapač splavenin retarduje povrchový odtok, zachytí nečistoty před vtokem do stokového systému. Příklad konstrukce lapače splavenin je na obr. V lapači je vytvořena jímka na splaveniny. Pro bezporuchový provoz je třeba její periodické čištění. Mříž jednak chrání objekt před zneužitím, především jej zabezpečuje před dětmi. DOMOVNÍ PŘÍPOJKY DOMOVNÍ PŘÍPOJKY Domovní přípojky odvádějí odpadní vody z nemovitostí do stokové sítě. Každá nemovitost připojená na stokovou síť má mít samostatnou domovní přípojku. Použití jedné přípojky pro více nemovitostí je nutno projednat se správcem kanalizace, stejně jako odvodnění rozsáhlejších nemovitostí několika přípojkami. Nejmenší průměr potrubí kanalizační přípojky je DN 150. Při profilu větším než 200 mm je nutno projekt doložit hydrotechnickým výpočtem. Min. sklon přípojky DN 150 je dle ČSN 2%, profilu 200 mm 1%. Max. sklon přípojky je 40%. Revizní šachty domovní přípojky se zásadně umisťují na pozemku odvodňované nemovitosti, případně v objektu. Kanalizační přípojka se smí připojit na stoku jen do určené stokové odbočky, nebo vložky, nebo do místa určeného provozovatelem kanalizace. Jestliže odbočka nebo vložka není v místě vybudována, připojuje se kanalizační přípojka do vyříznutého otvoru. Do profilu 200mm se domovní přípojky včetně přípojek od dešťových vpustí situačně připojují do stok pod úhlem 45 o až 90 o. Přípojka musí být co nejkratší, v jednom sklonu, přímém směru a stejného profilu od uličního řadu až k revizní šachtě. DOMOVNÍ PŘÍPOJKY DOMOVNÍ PŘÍPOJKY Přípojky do DN 200 se mohou zaústit výjimečně do koncových nebo průběžných šachet, se souhlasem provozovatele kanalizace. Přípojky větší než DN 200 se zaúsťují zásadně do šachet. Zaústění se provede nad úroveň dna tak, aby byla hladina vody v přípojce na úrovni hladiny při bezdeštném průtoku ve stoce. Na dokončené stoce se hrdlo odbočky nebo vložky pro přípojku zaslepí betonovou poklicí, zamaže jílem. Dispozice se vyznačí ve vložkovém plánu, aby bylo možno v budoucnu přípojku napojit. 7

VLOŽKOVÝ PLÁN PŘÍPOJKA DEŠŤOVÝCH VPUSTÍ Napojení vpustí je řešeno profily nejméně DN 150. Napojit více dešťových vpustí na jedno společné odtokové potrubí lze provést se souhlasem provozovatele kanalizace. Přípojky musí být v nezámrzné hloubce. Svody vpustí mají být kolmé na osu komunikace. Jsou-li vedeny jinak, pak pouze v přidruženém prostoru komunikace (přidružené pásy, střední dělící pás komunikace apod.), pod úhlem 90 o až 45 o. KANALIZAČNÍ SHYBKA Shybka na kanalizační síti je objekt, který umožňuje převedení odpadních vod pod překážkou (vodní tok, jiná stoka, kolektor, metro, komunikace atd.), když gravitačně je nelze převést. Z hydraulického hlediska může být: shybka úplná - strop spojovacího potrubí shybky leží pod úrovní dna přívodní a odváděcí stoky shybka neúplná - strop spojovacího potrubí leží nade dnem přívodní a odváděcí stoky. KANALIZAČNÍ SHYBKA KANALIZAČNÍ SHYBKA Horní zhlaví tvoří vtokový objekt, přechod ze stoky do shybky. U dvou a víceramenných shybek slouží též k rozdělení vody dojednotlivých ramen shybky. Před horním zhlavím bývá na shybce na jednotné stokové soustavě umístěna OK, která umožňuje příp. nouzové odstavení shybky pomocí stavítka. Přítoková stoka před shybkou má být vedena ve směru shybky v délce 10x DN u velkých profilů a 20x u malých profilů, aby bylo zajištěno uklidnění hladiny. Dolní zhlaví tvoří výtokový objekt, přechod ze shybky do stokové sítě. Horní i dolní objekt umožňuje revizi, čištění a údržbu shybky. U víceramenných shybek tvoří též spojnou komoru jednotlivých ramen shybky. Výtok musí být uspořádán tak, aby nedocházelo ke zpětnému vzdutí v ramenech shybky, která nejsou v provozu, a tím k jejich zanášení. Dno ramene shybky, určeného pro průtok dešťových vod, se osadí nad úroveň hladiny splašků v odváděcí stoce. Materiál pro trubní část shybky (sestupné rameno, spojovací část, vzestupné rameno) je možno použít jakýkoliv z materiálů vhodných pro stoky, také ocelové potrubí. Minimální profil shybky je DN 200. Sklon spojovacího potrubí je minimálně 0,6 % směrem k výstupnímu ramenu. Sklon sestupného ramene je libovolný, sklon výstupního ramene je 1:5, nesmí být větší než 1:3. 8

KANALIZAČNÍ SHYBKA KANALIZAČNÍ SHYBKA Jednoramenné shybky se navrhují u oddílné splaškové soustavy. U jednotné soustavy, kde množství velmi kolísá, se navrhují dvou a víceramenné shybky. Jedním ramenem pak protékají splašky, při zvýšení průtoku vlivem deště začínají pracovat i ostatní ramena. Umožňuje-li to technologie stavby, doporučuje se shybky obetonovat. V nejnižším místě shybky se příp. buduje čistící komora. Je to vstupní komora, ze které je možné vyčerpání vody, čištění a proplachování shybky. Shybkou protéká voda pod tlakem, který je dán rozdílem hladin na obou koncích shybky. Rychlost vody ve shybce nemá klesnout při průměrném bezdeštném průtoku pod 0,75 m/s, u dešťového ramena shybky lze volit rychlost 1,0 m/s. Shybkou protéká voda pod tlakem, který je dán rozdílem hladin na obou koncích shybky. Rychlost vody ve shybce nemá klesnout při průměrném bezdeštném průtoku pod 0,75 m/s, u dešťového ramena shybky lze volit rychlost 1,0 m/s. Kožin doporučuje tzv. ekonomickou rychlost určit vztahem 0,28 v 1,57.D kde v se pohybuje od 1,0 m/s pro DN 200 do 1,65 m/s pro DN 1200. KŘIŽOVÁNÍ STOK A JINÝCH VEDENÍ KŘIŽOVÁNÍ STOK A JINÝCH VEDENÍ Způsob stavby podchodu pod dráhou a silničními komunikacemi se navrhuje podle místních podmínek. Podchod má být kolmý ke křížené překážce. Stoka se v tělese podchodu zabezpečuje ochranným potrubím většího profilu. Chránička se buduje v celé délce podchodu. Musí sahat min. do vzdálenosti 2,0 m od paty násypu nebo 0,6 m od vnější hrany odv. příkopu nebo musí být ukončena min.0,4 m od osy krajní koleje. Je také možno při podchodu stoku uložit do kolektoru s ostatními inženýrskými sítěmi. Kanalizační podchody se budují jako stoky trubní nebo zděné. Za účelem kontroly a údržby podchodů se budují revizní šachty. Je-li podchod kratší než 20 m, umísťuje se revizní šachta pouze na jednom konci podchodu, je-li delší, je nutno umístit šachty na obou koncích. Stoka před podchodem se navrhuje na 1,25 Q dim, stoka za podchodem tak, aby bezpečně odvedla průtok bez zpětného vzdutí do podchodu. Přednostně se volí způsob hloubení bez výkopové technologie, jako je protlačování, štolování apod. PROPLACHOVACÍ OBJEKTY Při nedostatečný sklonu dochází k usazování splavenin a stoky je nutno uměle proplachovat. Není-li to možné, je nutno usazeniny odstraňovat mechanickými způsoby. Proplachování se provádí stálým průtokem vody, pokud je k dispozici recipient se vzdutou hladinou apod., nebo nárazovým proplachováním pomocí zařízení na vytvoření proplachové vlny. Proplachovací šachta je obdobná konstrukce jako vstupní šachta, ale vybavená tak, že na odtoku ze šachty je osazeno stavítko. Rám stavítka je zabetonován do stěny šachty. Zahrazením stavítka se voda vystaví do určité výše, náhlým otevřením stavítka se pak vytvoří povodňová vlna, která spláchne splaveniny. DISPOZICE STOK Základní podmínky dispozice stok udává ČSN 75 6110. Stoky veřejných kanalizací se situují do veřejných ploch a pozemních komunikací v souladu s ČSN 73 6005 a dalšími předpisy. Stoky jednotné soustavy se nejčastěji umisťují pod osou komunikace. U oddílné soustavy stoky na splaškové odpadní vody jsou umisťovány mimo osu komunikace, stoky na dešťové odpadní vody se umisťují v ose komunikace. V případě, že dešťové odpadní vody jsou odváděny povrchově, stoky splaškové sítě se umisťují v ose komunikace. Stoky neprůlezných profilů se vedou mezi šachtami v přímé trase. Změna směru u stok průlezných a průchodných se provádí obloukem. V komunikacích s velkou šířkou se posoudí, především z ekonomického hlediska, možnost vedení dvou souběžných stok. Trasy souběžných stok nesmí být situačně totožné, nemohou být jedna nad druhou. 9

DISPOZICE STOK DISPOZICE STOK Uložení neprůlezných stok ve směru podélném pod kolektory a ostatními vedeními inženýrských sítí je nepřípustné. Uložení průlezných a průchodných monolitických stok pod kolektory se nedoporučuje. Uložení stok v korytě toku nebo pod koryty toků v podélném směru je nepřípustné. Nad stávajícími stokami se nesmí vybudovat žádné potrubí a nadzemní objekty. Pro vedení stok je výhodné využít zelených pásů. Není dovoleno navrhovat stoky pod stromy nebo v jejich blízkosti. Obvykle se jako minimální vzdálenost vnějšího líce konstrukce stoky od kmene stromu uvažuje 1,5 m. Bezpečná vzdálenost dna výkopu rýhy pro stoku od obrysu základu budovy L m se určí ze vztahu: DISPOZICE STOK Situování stok souvisí s ekonomikou, tedy bezprostředně s hloubkou stok a kanalizačních přípojek. Maximální únosná délka přípojky bývá udávána do 30 metrů. V sídlištích jsou jednotlivé bloky odváděny do samostatného systému stok, který je bodově napojen na sběrače. HLOUBKA ULOŽENÍ STOK Stoky jednotné případně splaškové oddílné soustavy musí ležet tak hluboko, abychom odvodnit průměrně hluboké podzemní prostory, tedy v hloubce H a, případně H b. Hloubka H a (H b ) závisí na hloubce podsklepení budov, dále na hloubce vypočítané z přibližné vzdálenosti od budov L a, případně od dvorních vpustí (hloubka 1 m) L b ke stoce a z minimálního sklonu přípojky, tj. 2% u DN 150, 1% u DN 200. Hloubka dna uliční stoky je ještě snížena o polovinu předpokládaného DN stoky z titulu napojení šikmou odbočkou, nebo o výšku stokové vložky nade dnem se zaokrouhluje na 5 až 10 cm. Stoky oddílné dešťové soustavy mohou být založeny mělčeji, min. krytí 1,0 m. HLOUBKA ULOŽENÍ STOK 10

HLOUBKA ULOŽENÍ STOK SKLONY STOK Hloubkové uložení stok mimo zastavěné území se řeší ve vztahu na nezámrznou hloubku, hospodárnost a na podmínky vzniklé křižováním ostatních podzemních vedení technického vybavení, komunikací, drah, apod. Doporučená min. hloubka krytí v silnici je 1,80 m. Doporučená max. hloubka uliční stoky je 6,0 m. V chodníku, v pásech přidruženého prostoru komunikace, ve volném terénu se doporučuje podle místních podmínek min. krytí stoky 1,0 m. Při křížení dráhy nebo komunikace se doporučuje min. výška krytí stoky 1,5 m. Sklon stoky se neliší od sklonu povrchu terénu. Podélný sklon je dán výškovou úrovní výpustného místa (ČOV nebo recipientu) a prostor objektů, které chceme odvodnit. Snahou je zpravidla docílit co největší sklon stoky a tím i rychlosti ve stoce. Ve strmých terénních poměrech však nemusí platit zásada nejkratší trasy hlavních stok. Volba podélného sklonu stok je závislá na mnoha faktorech. MINIMÁLNÍ SKLON STOK MAXIMÁLNÍ RYCHLOSTI Pro I min byl na základě pozorování stanoven empirický vzorec, zohledňující koncentraci odpadních vod I min = 0,4. R -0,2.C 0,4 R - hydraulický poloměr [cm], C - koncentrace NL [mg/l]. V naší praxi se podle ČSN 75 6101 sklon gravitační stoky navrhuje takový, aby dostatečné tečné napětí ve dně stoky, zamezilo zanášení stok. Tečné napětí ve dně stoky se vypočte ze vzorce τ u = ρ. g. R. I [Pa] R - hydraulický poloměr [m], g - tíhové zrychlení [m/s], ρ - hustota vody [kg/m 3 ], I - sklon stoky udávaný desetinným číslem. Maximální sklony stok jsou dány maximální přípustnou rychlostí, viz ČSN 75 6101. Max. průtočná rychlost při kapacitním plnění ve stokách může být 5 m/s. V objektech a stokách z kameniny, čediče, litiny, sklolaminátu, některých platů, zděných stok z kanalizačních cihel nebo dlažebních kamenů na cementovou maltu, může být maximální průtočná rychlost vody až 10 m/s. Ve stokách z prostého betonu nebo železobetonu se doporučuje chránit vnitřní profil stoky již při průřezové rychlosti nad 3 m/s. Při rychlost větší než 5 m/s a menší než 10 m/s, mluvíme v tom případě o skluzu, objektu, který je tvořen speciálně založeným potrubím, ukončeným zpravidla objektem na tlumení přebytečné pohybové energie (spadištěm, popř. ještě s rozrážeči). MAXIMÁLNÍ RYCHLOSTI Potrubí skluzu z masivních materiálů bude osazeno do betonového lože a obetonováno. Potrubí z plastů smí být pouze kotveno do bloků proti posunu. Strmé sklony lze také překlenout stupněm ve dně, objektu zvaném spadiště, blíže v kapitole objekty na stokové síti. Při rychlostech větších než 5 m/s se chrání části objektů vystavených vodnímu proudu proti obrusu a dalším účinkům, např. vyzděním této části z kanalizačních cihel, z dlažebních kvádrů apod. 11