Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Moravskoslezského kraje reg.č.cz.02.3.68/0.0/15_002/0000006 Zpracoval(a): Julie Bachoříková Datum: 11.3.2016
Název programu: Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Název prioritní osy: 02.3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Cíle projektu: Vytvořit 2x Krajský akční plán stanovující priority nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v území MSK. Tyto priority budou sloužit k zacílení výzev OP VVV a IROP. datum zahájení fyzické realizace projektu: 1.12.2015 datum pro ukončení fyzické realizace projektu: 30. 11. 2021 maximální délka projektu: 72 měsíců
Rozpočet rozpočet: max. 25 846 819,94 Kč (doposud není schváleno Výběrovou komisí a vydáno Rozhodnutí) struktura financování: - příspěvek Unie: 21 969 796,94 Kč (85%) - státní rozpočet: 2 584 682 Kč (10%) - spolufinancování ze strany příjemce: 1 292 341 (5% ) schváleno ZK usnesením č. 16/1634
Klíčové aktivity a jejich návaznost na schvalování v PS Vzdělávání..\..\výzva\SKM_C3110160304141600.pdf
Povinní zástupci PS Vzdělávání dle Postupů KAP odborný garant KAP; zástupce NIDV garant MŠMT za oblast DVPP; zástupci realizačního týmu; zástupci jednotlivých typů zřizovatelů škol školy bez rozdílu zřizovatele, tj. včetně soukromých a církevních; vedení škol, výborní učitelé (učitele leadry tak, jak je chápe kariérní systém) zástupci za jednotlivé typy škol školy mateřské, základní (tito zástupci jsou součástí pracovních minitýmů) pro téma podpory polytechniky) a střední bez rozdílu zřizovatele, tj. včetně soukromých a církevních; zástupci vysokých škol a výzkumu v kraji; zástupce garanta místních akčních plánů od doby schválení IPs Podpora budování kapacit pro pedagogický leadership na úrovni školy a území, toto bude oznámeno ŘO písemně jednotlivým příjemcům IPo KAP; zástupci klíčových zaměstnavatelů výběr územně specifický; zástupci profesních komor a asociací (sektorové dohody) výběr územně specifický; zástupci organizací neformálního a zájmového vzdělávání (včetně zástupců DDM) je důležité, aby členy byli zástupci nejen za oblast zájmového vzdělávání, ale taktéž zástupci organizací neformálního vzdělávání; RIS 3 manažer; lokální konzultanti ASZ pro kraje, na jejichž území působí ASZ; zástupce v oblasti regionálního rozvoje reprezentující odborníka v oblasti socioekonomického rozvoje území; zástupci Úřadu práce České republiky; zástupce ITI/IPRÚ pokud řeší oblast vzdělávání ve svých integrovaných strategiích; zástupce krajských sítí MAS.
Kontakty na realizační tým projektu Odbor školství mládeže a sportu Ing. Kristýna Žižková věcný manažer tel.: 595 622 472 e-mail: kristyna.zizkova@msk.cz Infrastruktura SŚ a VOŠ; Rozvoj výuky cizích jazyků Ing. Libor Ondra věcný manažer tel.: 595 622 718 e-mail: libor.ondra@msk.cz Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě; Podpora polytechnického vzdělávání; ICT kompetence Ing. Marie Chlebusová věcný manažer tel.: 595 622 352 e-mail: marie.chlebusova@msk.cz Rozvoj škol jako center DPV Ing. Andrea Nytrová věcný garant tel.: 595 622 637 e-mail: andrea.nytrova@msk.cz Čtenářská a matematická gramotnost Rozvoj odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Mgr. Kamila Králová věcný garant tel.: 595 622 921 e-mail: kamila.kralova@msk.cz Rozvoj kariérového poradenství Ing. Daniel Cinař, DiS. věcný garant tel.: 595 622 344 e-mail: daniel.cinar@msk.cz Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol Mgr. Marie Apriasová věcný garant tel.: 595 538 071 e-mail: marie.apriasova@kvic.cz Podpora inkluze Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu Ing. Bc. Ivona Crháková zástupce odboru RRC tel.: 595 622 403 e-mail: ivona.crhakova@msk.cz Odbor evropských projektů Mgr. Julie Bachoříková projektový manažer tel.: 595 622 818 e-mail: julie.bachorikova@msk.cz Bc. Eliška Janotková finanční manažer tel.: 595 622 184 e-mail: eliska.janotkova@msk.cz
Děkuji za pozornost http://www.msk.cz/cz/dotace_eu/krajskyakcni-plan-rozvoje-vzdelavani-vmoravskoslezskem-kraji-66225/
Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje Zpracovala: Denisa Štvrtňová Datum: 11.3.2016
Územní dimenze koncentrace prostředků do specifických typů území podporující jednak konkurenceschopnost ČR a zohledňující rovněž požadavek na vyrovnání územních rozdílů cílené výzvy výzvy zacílené územně, tematicky podkladem bude Regionální akční plán/krajský a Místní akční plán vzdělávání integrované nástroje Integrovaná teritoriální investice (ITI) Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) v rámci MSK: ITI ostravské aglomerace; CLLD (13 MAS) MSK však může získat další prostředky mimo územní dimenzi na základě plošných výzev.
Řízení územní dimenze Stálé konference - národní a regionální zajištění vzájemné provázanosti a koordinace státu a regionů při implementaci územní dimenze působnost, složení, organizaci Stálé konference a poradních skupin upravuje Statut a Jednací řád Regionální stálá konference (RSK) v každém kraji členové: zástupci kraje, měst, venkova, nestátních neziskových organizací, akademického sektoru, krajské sítě MAS,
Role Regionální stálé konference koordinuje přípravu a realizaci územní dimenze (s využitím zejména evropských fondů) v územním obvodu kraje definování společných představ a priorit pro rozvoj regionu zajišťuje přípravu a schvaluje Regionální akční plán tím přispívá k naplnění cílů Strategie regionálního rozvoje ČR ve vztahu ke KAP: schvaluje zřízení PS Vzdělávání a schvaluje KAP v území dává doporučení k zacílení výzev v rámci programů evropských fondů
Řízení územní dimenze zacílení výzev NSK žádá RSK o konkretizaci věcného a územního zacílení výzev RSK vytvoří návrhy konkretizace věcného a územního zacílení výzev RSK zašle návrhy na sekretariát NSK Sekretariát NSK kompletuje návrhy RSK dle OP NSK projedná návrhy RSK Sekretariát NSK předloží projednané návrhy ŘO OP Sekretariát NSK sleduje harmonogram výzev OP
Regionální stálá konference MSK 28.11.2014: ustavující zasedání RSK zřízení 4 poradních skupin 29.10.2015: 3. zasedání RSK schválení zřízení PS Vzdělávání
Podpora regionálního školství z EU 2014-2020 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) PO 3 - aktivity neinvestičního charakteru (zkvalitnění vzdělávacích programů, rozvoj klíčových kompetencí, rozvoj lidských zdrojů, ) Integrovaný regionální operační program (IROP) PO 2 -investice do výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů poskytujících předškolní, primární a sekundární vzdělávání řízení synergie mezi OP VVV a IROP prostřednictvím: Krajských akčních plánů (KAP) Místních akčních plánů (MAP) na základě výstupů z KAP/MAP budou nastavovány výzvy a šablony
Kontaktní údaje Sekretariát RSK: Denisa Štvrtňová, tel: 595 622 550 Miriam Šůstková, tel: 595 622 543 e-mail: rskmsk@msk.cz Informace k RSK a poradním skupinám RSK: http://www.msk.cz/cz/dotace_eu/regionalni-stala-konferencemoravskoslezskeho-kraje-53320/
Děkuji za pozornost.
KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Analýza potřeb v území Zpracoval(a): KAP tým Datum: 11. 3. 2016
Témata KAP Klíčová témata KAP: Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (včetně MŠ a ZŠ) Podpora polytechnického vzdělávání (včetně MŠ a ZŠ) Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ) Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Podpora inkluze Infrastruktura SŠ a VOŠ Nepovinná témata KAP: Rozvoj výuky cizích jazyků ICT kompetence Čtenářská a matematická gramotnost Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol
Cíl analýzy potřeb v území S využitím vlastních či veřejně dostupných informačních zdrojů, popř. zdrojů NÚV vydefinovat problémové oblasti za jednotlivá témata. 18
Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (včetně MŠ a ZŠ) Tzv. evropský referenční rámec z roku 2006 definuje osm klíčových kompetencí, které jsou považovány za nezbytné pro seberealizaci a osobní rozvoj. Jednou z definovaných klíčových kompetencí evropského referenčního rámce je smysl pro iniciativu a podnikavost, která jde ruku v ruce také s kreativitou. Kompetence můžeme definovat jako kombinaci znalostí, dovedností, porozumění, hodnot, postojů a přání, jež vedou k efektivnímu, uvědomělému lidskému jednání v určité oblasti. 19
Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (včetně MŠ a ZŠ) Problematika k řešení: podpora osvojování a zvýšení kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě na všech úrovních vzdělávání; podpora rozvoje podnětného, kreativitu stimulujícího prostředí ve školách; podpora praktických aktivit zaměřených na rozvíjení podnikavosti a tvořivosti jako např. badatelské vzdělávání, brainstorming, projektové vyučování, kreativní hry, žákovské projekty, odborné soutěže apod.; vzdělávání pedagogických pracovníků k efektivnímu rozvoji kompetencí žáků i účastníků aktivit v rámci celoživotního učení; podpora osvojování kompetencí formou spolupráce škol, pedagogů, podnikatelské sféry a zaměstnavatelů; podpora podnikatelských inkubátorů a start-upů pro začínající podnikatele. 20
Podpora polytechnického vzdělávání (včetně MŠ a ZŠ) Nedostatek kvalitních absolventů technických oborů je v kraji způsoben třemi faktory: demografickým poklesem (tím pádem i nižším počtem absolventů středních škol); nízkým zájmem mladých o studium přírodovědeckých a technických oborů; přílivem zahraničních investorů a jejich orientací na tato odvětví. 21
Podpora polytechnického vzdělávání (včetně MŠ a ZŠ) Problematika k řešení: popularizovat a zatraktivnit technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání; modernizovat infrastrukturu a vybavení ZŠ, SŠ, VOŠ pro vzdělávání v technických a přírodovědných oborech; podpora manuální zručnosti a prvků polytechnické výchovy ve vzdělávání v mateřských a základních školách; podpora výuky technických a přírodovědných předmětů v cizím jazyce na SŠ a VOŠ; podpora vzájemné spolupráce mezi MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, příp. VŠ; zvýšení kvality výuky a odborné způsobilosti pedagogických pracovníků; podpora aktivit environmentálního charakteru pro žáky i pedagogické pracovníky, jako např. konference, semináře, soutěže, školní projekty, mezinárodní spolupráce, apod. 22
Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Nově přijatí do 1. ročníku středních škol vdenní formě vzdělávání v MSK 2013/2014 2014/2015 2015/2016 Celkový součet 12368 11931 11818 Celkem všeobecné obory (obory gymnázií a lyceí) 3 036 3 033 3 011 Celkem odborné obory (s VL a M, bez nástaveb) 9199 8793 8668 Celkem střední vzdělání (bez M a VL) 133 105 139 Podíl všeobecné obory (obory gymnázií a lyceí) 24,5% 25,4% 25,5% Podíl odborné obory (s VL a M, bez nástaveb) 74,4% 73,7% 73,3% Podíl střední vzdělání (bez M a VL) 1,1% 0,9% 1,2% Absolvent s širokým odborným základem a potřebnými měkkými kompetencemi je schopen adaptace na změny na trhu práce (ohraničeno RVP); Pro slaďování nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce jsou potřebné informace o stávající a očekávané situaci na trhu práce; Participace zaměstnavatelů na odborném vzdělávání v rámci výuky na školách zajišťuje slaďování výstupů vzdělávání s potřebami trhu práce. 23
Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Problematika k řešení: zvýšit kvalitu odborného vzdělávání; zajistit kvalitní personální a materiální zázemí odborných škol; rozvíjet příp. navázat spolupráci škol a zaměstnavatelů; propojit odbornou výuku ve školách s praxí ve firmách; realizovat další vzdělávání pedagogů odborných předmětů a praktického vyučování ve spolupráci se zaměstnavateli; popularizovat odborné školství ve spolupráci se sociálními partnery; podpora zavádění nových technologií a pracovních postupů žáků a studentů škol v rámci odborné přípravy na povolání; spolupráce škol a zaměstnavatelů na karierovém poradenství; podpora kreativity a iniciativy žáků a studentů vedoucí k samostatnému podnikání; stáže pedagogů ve firmách; podpora produktivních prací žáků vedoucí ke zvýšení jejich pracovních zkušeností. 24
Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ) Kariérové poradenství představuje institucionalizovaný systém poradenských služeb, zahrnuje individuální nebo skupinové poradenství zaměřené na volbu vzdělávací a profesní dráhy, volbu prvního zaměstnání, změnu zaměstnání a návrat do pracovního procesu. Aktéři kariérového poradenství ve školství: školy; školská poradenská zařízení (PPP, SPC); IPS při ÚP. Poradenské služby v oblasti kariérového poradenství jsou dostupné pro všechny žáky, avšak v různé kvalitě (obzvlášť ve školách). 25
Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ) Problematika k řešení: zkvalitnění kariérového poradenství ve školách prostřednictvím cíleného vzdělávání výchovných poradců a dalších pedagogických pracovníků; prohloubení spolupráce s IPS ÚP a ostatními aktéry na trhu práce; podpora dostupnosti služeb školních poradenských pracovišť v dalších školách. 26
Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Význam DPV je dán především rychlými změnami technologických, ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí lidské existence - umožňuje získávat nové znalosti a dovednosti, reagovat a adaptovat se na změny na trhu práce, změnit, zvýšit či doplnit kvalifikaci získanou v počátečním vzdělávání. Pro rozvoj DPV ve školách a správného zacílení vzdělávání (jazykové, technické, řemeslné) je podstatná spolupráce škol s ostatními sociálními partnery, zejména s úřady práce, zaměstnavateli, se zřizovateli a místními samosprávami, s ostatními vzdělavateli, asociacemi atp. (sdílení podnětů, zkušeností, příkladů dobré praxe). 27
Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání Problematika k řešení: zajištění využívání volných kapacit (vybavení a prostory, personální zajištění) středních škol k poskytování dalšího vzdělávání (profesního, rekvalifikačního, zájmového, občanského); rozvíjení činností škol a školských zařízení jako center celoživotního učení a dalšího profesního vzdělávání s důrazem na kvalitu vzdělávání; zajištění rozmanitosti nabídky dalšího vzdělávání v návaznosti na požadavky trhu práce, dostupnosti, prostupnosti a propojenosti dalšího a počátečního vzdělávání, profesních a úplných kvalifikací (systému uznávání); stimulace poptávky a motivace občanů k účasti v dalším vzdělávání (také s ohledem na nízko kvalifikované a sociálně znevýhodněné občany); využívání systému uznání předchozího vzdělání (formální, neformální a informální) založeného na Národní soustavě kvalifikací a zajištění informovanosti o NSK a propagace systému uznávání; zvýšení jazykové úrovně a dostupnosti jazykového vzdělávání s akcentem na anglický jazyk a kvalitu výuky na všech stupních vzdělávacího systému, vč. dalšího vzdělávání; obnova vybavenosti a infrastruktury pro DPV (modernizace prostor a vybavení institucí zapojených do celoživotního vzdělávání - stavební úpravy a rekonstrukce objektů škol, školských zařízení a dalších institucí a jejich vybavení); posílení a rozvoj spolupráce mezi partnery v území školami a dalšími sociálními partnery v oblasti dalšího vzdělávání (ÚP, zaměstnavateli, zřizovateli), spolupráce a nastavení komunikace, např. pro sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe; využívání profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání podle Národní soustavy kvalifikací; zajištění profesionality a zvyšování kvality lektorů (zejména pedagogických pracovníků v roli lektorů pro dospělé) prostřednictvím jejich vzdělávání. 28
Podpora inkluze Inkluzivní (společné) vzdělávání je aktuálním trendem ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve středních školách MSK se vzdělává formou individuální nebo skupinové integrace cca 1800 žáků s postižením. Ve speciálních třídách zastoupení žáci se všemi druhy zdravotního postižení. Formou individuální integrace jsou vzděláváni především žáci s poruchami učení, v menší míře pak žáci s lehkým mentálním postižením, autismem či vadami řeči. Skupinová integrace je využívána zejména při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, středně těžkým mentálním postižením, autismem, souběžným postižením více vadami. 29
Problematika k řešení: Podpora inkluze vzdělávání pedagogických pracovníků k problematice inkluzivního vzdělávání ve středních školách a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; podpora spolupráce se školskými poradenskými zařízeními; podpora zřizování funkcí školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách; podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. 30
Infrastruktura SŠ a VOŠ Moravskoslezský kraj systematicky podporuje rozvoj vzdělávání a materiálně technického zázemí škol. V měsících prosinci 2015 a lednu 2016 bylo MSK realizováno dotazníkové šetření, v rámci kterého školy mj. udělovaly priority oblastem, na které by se chtěly v příštím projektovém období zaměřit. Gymnázia a školy s ekonomickým zaměřením měly největší zájem o modernizaci IT učeben, jazykových učeben a datové infrastruktury. Odborné školy dávaly nejvyšší priority oblastem vybavení odborných učeben, modernizace IT vybavení a jazykových učeben. 31
Problematika k řešení: Infrastruktura SŠ a VOŠ modernizace infrastruktury pro vzdělávání s důrazem na oblasti IT vybavení, vybavení jazykových učeben, odborných učeben a dílen a konektivity škol; modernizace infrastruktury (kromě výše uvedených oblastí) podle aktuálních potřeb škol. 32
Rozvoj výuky cizích jazyků Současná doba klade požadavky na funkční znalost cizích jazyků jako jeden ze zásadních předpokladů celoživotní uplatnitelnosti jednotlivce i celé ekonomiky. V Moravskoslezském kraji je jazykové vzdělávání poskytováno průběžně od základních škol až po vysoké školy. Se základy cizích jazyků se mohou děti seznámit již v některých mateřských školách a rovněž v rámci zájmového vzdělávání jsou nabízeny kurzy pro děti od předškolního věku. Přesto je nedostatečná jazyková vybavenosti jedním ze zásadních nedostatků absolventů škol, který jim komplikuje vstup a následné uplatnění na trhu práce. 33
Rozvoj výuky cizích jazyků Problematika k řešení: realizace projektů ke zkvalitnění jazykového vzdělávání; modernizace infrastruktury a vybavení škol pro jazykové vzdělávání; větší zapojení cizího jazyka do odborného vzdělávání; podpora zahraničních jazykových stáží, výměnných pobytů a mezinárodních projektů pro žáky a pedagogické pracovníky, zlepšení návaznosti výuky při přechodu na vyšší stupeň vzdělávání; zapojení vyššího počtu rodilých mluvčích v hodinách cizích jazyků; podpora využívání nových metod výuky, např. využívání metody CLIL, bilingvní výuka, využívání ICT ve výuce. 34
ICT kompetence Ukazuje se, že každým rokem roste významnost ICT a ve všech oblastech společenského života narůstá integrace informačních a komunikačních technologií. Pouze digitálně gramotná společnost bude schopná konkurovat v nastupující informační a digitální ekonomice. 35
ICT kompetence Problematika k řešení: podpora zajištění materiálně technických podmínek a vybavování škol ICT a didaktickými pomůckami, a to i s ohledem na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami; zvyšování digitální gramotnosti žáků a učitelů a ověřování pokroku pomocí nezávislých systémů; ICT bezpečnost; využívání ICT ve výuce a přípravě na výuku, a to včetně vlastních zařízení učitelů a žáků (BYOD); rozvoj on-line vzdělávání; personalizovaný on-line vzdělávací prostor (pro žáka i učitele); metodická podpora škol v oblasti ICT a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT, organizace doplňkových vzdělávacích aktivit v této oblasti, síťování pedagogických pracovníků pro sdílení a prezentování výukových postupů, zajištění kolegiální podpory při zavádění ICT do výuky; podpora mladých talentů v oblasti ICT.
Čtenářská a matematická gramotnost Dosahování dobré úrovně klíčových gramotností je jedním ze základních předpokladů školní úspěšnosti, předpokladem optimálního rozvoje klíčových kompetencí (např. v souvislosti s kompetencemi k učení, kritickým myšlením atd.) a následně tedy i předpokladem úspěšné profesní, individuální a společenské seberealizace. Rozvoj matematické gramotnosti jako schopnosti jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, dělat dobře logické, podložené úsudky, rozvíjet abstraktní, exaktní i kritické myšlení a proniknout do matematiky tak, aby splňovala jeho životní potřeby. Čtenářská gramotnost bývá zpravidla definována jako schopnost jedince porozumět textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určených cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti. 37
Problematika k řešení: Čtenářská a matematická gramotnost zlepšit matematickou a čtenářskou gramotnost; realizovat vzdělávání pedagogů v těchto oblastech; popularizovat matematické a logické myšlení; zatraktivnit matematické vzdělávání; analyzovat možné příčiny současného stavu matematické gramotnosti a matematického vzdělávání v našem kraji; podpora čtenářské gramotnosti napříč vzděláváním. 38
Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol Zlepšování kvality vzdělávání prostřednictvím vytváření a zefektivnění komplexního systému hodnocení škol je jednou z priorit strategických dokumentů na úrovni republiky i kraje. Z dlouhodobého hlediska nemůže dosahovat výborných výsledků organizace, která neprovádí vlastní hodnocení. 39
Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol Problematika k řešení: zajištění podpory vlastního hodnocení organizací, stanovení cílů, směřování a způsobu dosažení cílů; prostřednictvím hodnocení škol, jakožto užitečného a účinného nástroje, zlepšit kvalitu poskytovaného vzdělávání; možnost porovnávání jednotlivých organizací a dosažení zlepšení kvality vzdělávání a jejich řízení prostřednictvím odborných nástrojů. 40
Děkuji Vám za pozornost a přeji hezký den 41
KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Analýza potřeb ve školách Prioritizace potřeb Zpracoval(a): Kristýna Žižková Datum: 11. 3. 2016
Analýza potřeb ve školách Aktivita č. 3 dle Postupů KAP. Rozdělena do dvou částí: dotazníkové šetření, zpracování Rámce pro podporu infrastruktury.
Dotazníkové šetření Dotazníky byly vytvořeny ve spolupráci MŠMT a NÚV. Šetření probíhalo od 25. 11. do 16. 12. 2015. Zapojeny byly všechny střední a vyšší odborné školy v MSK, bez rozdílu zřizovatele (celkem 144 škol). V rámci šetření vytvářely školy sebehodnocení s ohledem na současné a očekávané budoucí potřeby a definovaly prioritní oblasti, na které se chtějí zaměřit. Agregované výstupy byly předány realizačnímu týmu projektu k dalšímu zpracování. 44
Rámec pro podporu infrastruktury realizační tým předá zástupcům zřizovatelů škol agregovaná data v oblasti potřeb infrastruktury a investičního vybavení, na základě těchto dat zpracují zástupci zřizovatelů, za jimi zřizované školy, podklad pro oblast infrastruktury a investičního vybavení, včetně finančního rámce, tento podklad bude následně předán Pracovní skupině Vzdělávání k jednání o prioritizaci investičních intervencí v území, výstupem bude souhrnný Rámec pro podporu infrastruktury a investic v kraji s finančním rámcem. 45
Prioritizace potřeb na území kraje Aktivita č. 4 dle Postupů KAP, která vychází z agregovaných dat z dotazníkového šetření. Prioritizace potřeb je zpracována realizačním týmem KAP ve spolupráci s partnery v území (PS Vzdělávání). Pro potřeby prioritizace budou vytvořeny pracovní týmy, jejichž složení vychází z výzvy MŠMT: věcný garant (člen realizačního týmu KAP), odborný garant, RIS3 manažer, zástupce NIDV, ředitelé škol (bez rozdílu zřizovatele), zástupci jednotlivých typů zřizovatelů. 46
Oblasti prioritizace Jednotlivé oblasti odpovídají povinným a nepovinným tématům pro KAP. 1. skupina témat: Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativit (bez infrastruktury), Infrastrukturní požadavky k oblasti podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, Podpora polytechnického vzdělávání (bez infrastruktury), Infrastrukturní požadavky k oblasti podpory polytechnického vzdělávání, Rozvoj kariérového poradenství (bez infrastruktury), Infrastrukturní požadavky k oblasti rozvoje kariérového poradenství, Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů, Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání. 47
2. skupina témat: Podpora inkluze, Rozvoj výuky cizích jazyků, ICT kompetence, Matematická gramotnost, Čtenářská gramotnost Podpora vytváření komplexního systému hodnocení kvality škol. 48
Pracovní týmy Pracovní tým 1: Ing. Mgr. Lenka Návratová (odborný garant) Ing. Petra Chovanioková, MBA (RIS3 manažer) Mgr. Jozef Kubáň (zástupce NIDV) Ředitelé škol: Mgr. Radomíra Pelková Mgr. Jiří Bakončík Ing. Tomáš Führer Ing. Eva Kazdová Mgr. Aleš Adamus Ing. Pavla Hostašová Zástupci zřizovatelů: PaedDr. Libor Lenčo (krajské školy) Ing. Sylva Kováčiková (obecní školy) Mgr. Vladimír Kolder (soukromé školy) Mgr. Ing. Markéta Zegzulková (církevní školy) Mgr. Petr Krol (ministerské školy) 49
Pracovní tým 2: Ing. Mgr. Lenka Návratová (odborný garant) Ing. Petra Chovanioková, MBA (RIS3 manažer) Mgr. Jozef Kubáň (zástupce NIDV) Ředitelé škol: Mgr. Daniel Kašička Ing. Michaela Pacanovská Mgr. Petr Urban Zástupci zřizovatelů: PaedDr. Libor Lenčo (krajské školy) Ing. Sylva Kováčiková (obecní školy) Mgr. Vladimír Kolder (soukromé školy) Mgr. Ing. Markéta Zegzulková (církevní školy) Mgr. Petr Krol (ministerské školy) Případný nesouhlas se zařazením do pracovních týmů posílejte elektronicky do 14. 3. 2016 na adresu: kristyna.zizkova@msk.cz 50
Projednání jednotlivých oblastí květen 2016. Výstupem pracovních týmů budou doporučení směrem k Pracovní skupině Vzdělávání za jednotlivé oblasti. Výstupem aktivity je dokument Prioritizace potřeb, který bude odsouhlasen Pracovní skupinou Vzdělávání s přílohou Rámec pro podporu infrastruktury a investic v kraji, včetně finančního rámce. Oba tyto dokumenty se stávají nedílnou součástí KAP.
Děkuji Vám za pozornost. 52
PODPORA KRAJSKÉHO AKČNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Obecným cílem projektu je podpora vzdělávání na středních a vyšších odborných školách vsouladu se vzdělávací strategií MŠMT a svyužitím akčního plánování. Uvedený obecný cíl bude realizován prostřednictvím dílčích cílů: DC 1Podpora přípravy a realizace krajských akčních plánů v oblasti vzdělávání (KAP): DC 1.1 zajistit metodickou a supervizní podporu přípravy KAP I: spolupráce s krajskými projekty; dotazníkové šetření; soulad se vzdělávací politikou, kvalita); DC 1.2 metodicky podporovat proces akčního plánování, které se má stát nástrojem kvalitního řízení školství v území i na školách KAP II; CÍLE
DC 2Cílená podpora škol při přípravě plánů aktivit rozvoje vzdělávání (resp. školních akčních plánů), jejich vyhodnocování a zajišťování kvality realizovaných činností: DC 2.1 zajistit systematickou podporu a přípravu PA/ŠAP na středních školách a vyšších odborných školách jednotlivých; podpora škol při přípravě, realizaci a vyhodnocení ŠAP/PA v obou obdobích tvorby KAP) DC 2.2 zajistit intervence směřující k podpoře škol při jejich vzdělávací činnosti; obsahové zaměření intervencí bude v souladu s aktuálně zjištěnými potřebami škol; podpora spolupráce škol; vzdělávání PP v oblastech intervencí) CÍLE
DC 1 PODPORA PŘÍPRAVY A REALIZACE KAP = po celý projekt a v každém kraji IPs zajistí metodickou, vzdělávací a poradenskou podporu pro přípravu KAP: Pracovní skupina Vzdělávání; Odborný garant KAP řídí realizaci projektu P_KAP v kraji, spolupracuje s projektovým týmem KAP např. při přípravě KAP (analýzy, šetření, prioritizace potřeb); přípravě workshopů, seminářů pro školy v oblasti povinných intervencí; vytváření sítí metodiků; monitoring realizace KAP. zajištění každoročního setkání vedoucích všech realizačních týmů KAP.
DC1 PODPORA PŘÍPRAVY A REALIZACE KAP minitýmy /pracovními týmy; garant intervence; semináře pro pracovníky realizačního týmu, PS Vzdělávání, zástupce zřizovatele s cílem sjednotit pojetí jednotlivých oblastí intervencí; garant inkluze; mapování situace v oblasti inkluzivního vzdělávání na všech středních a vyšších odborných školách v kraji a příprava zprávy o stavu inkluze a návrh opatření.
ŠETŘENÍ Příprava, realizace, zpracování a interpretace šetření škol cíle = poskytnout realizačním týmům KAP informace o aktuálních potřebách škol především v oblastech povinných intervencí; šetření bude realizováno celkem třikrát pro potřeby KAP I, KAP II a před ukončením projektu; analýza a interpretace pro každý kraj; mezikrajová; celorepubliková; regionálně specifická data; agregovaná data pro oblast investic předané ŘO IROP pro přípravu výzev; agregovaná data v oblasti infrastruktury pro zřizovatele škol.
DC 2 PODPORA ŠKOL PŘI PŘÍPRAVĚ PA/ŠAP podpora škol při přípravě ŠAP/PA: semináře k přípravě ŠAP/PA; přímá práce se školami při přípravě ŠAP/PA; posouzení připravených ŠAP/PA, předání zpětné vazby zpracovatelům; monitorování realizace ŠAP/PA, poskytování zpětné vazby; vyhodnocení realizace ŠAP/PA, formulování doporučení pro přípravu dalších ŠAP/PA; zajištění výměny zkušeností škol s akčním plánováním; zajištění sběru příkladů dobré praxe a jejich zveřejnění.
DC 2 PODPORA ŠKOL PŘI PŘÍPRAVĚ PA/ŠAP podpora škol voblastech jednotlivých intervencí (směřuje ke vzdělávání pracovníků škol): realizace opatření ze zpráv o stavu inkluzivního vzdělávání; semináře pro školy k jednotlivým oblastem intervencí; přímá práce se školami na základě jejich požadavků v oblastech povinných intervencí; podpora škol, které zřizovatelé identifikovali jako školy s neodpovídajícími (slabšími) výsledky; výměna zkušeností z jednotlivých oblastí intervencí mezi školami; mapování stávajících metodických sítí a vytvoření sítě metodiků na území každého kraje pro jednotlivé oblasti intervencí; příklady dobré praxe a jejich zveřejnění.
PŘÍLEŽITOSTI Výměna zkušeností v jednotlivých prioritách mezi kraji Prohloubení pojetí jednotlivých priorit: návrhy do budoucna návrhy pro revize RVP Zkvalitnění práce škol akční plánování Příprava na společné vzdělávání
DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Tereza Halouzková MBA tereza.halouzkova@nuv.cz
ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH VÝSTUPY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
CÍLE ŠETŘENÍ Zmapování aktuální situace škol a jejich potřeb v rámci oblastí vymezených OP VVV (Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání) Zpětná vazba pro kraje a tvorbu regionální vzdělávací politiky Komunikace krajů se školami ohledně prioritizaci potřeb Zpětná vazba pro tvorbu šablon, k jejichž čerpání se může škola po absolvování šetření přihlásit
AKTUALITY ANALÝZA A TVORBA VÝSTUPŮ Ukončení dotazníkového šetření a sběru dat Evaluace sběru dat, monitoring návratnosti Příprava dat - čištění a logická kontrola, tvorba nástrojů pro zpracování dat Příprava tabulkových výstupů pro kraje Tvorba nástroje pro generování vyplněných dotazníků a jejich následná distribuce mezi školy Příprava regionálně specifických dat pro kraje Úplné reporty pro kraje analytické výstupy pro jednotlivé kraje Příprava reportů za celou ČR a komparační analýza
EVALUACE SBĚRU DAT MONITORING NÁVRATNOSTI Databáze kontaktů: 1377 škol Očištěná databáze kontaktů: 1365 škol Počet kompletně vyplněných dotazníků: 1305 škol Kompletně vyplněný dotazník Vyplněna alespoň jedna otázka Dotazník byl otevřen Dotazník nebyl otevřen N % N % N % N % N % Jihočeský kraj 94 100% 0 0% 0 0% 0 0% 94 100% Královéhradecký kraj 83 100% 0 0% 0 0% 0 0% 83 100% Liberecký kraj 51 100% 0 0% 0 0% 0 0% 51 100% Moravskoslezský kraj 144 100% 0 0% 0 0% 0 0% 144 100% Pardubický kraj 75 99% 0 0% 0 0% 1 1% 76 100% Zlínský kraj 69 99% 1 1% 0 0% 0 0% 70 100% Kraj Vysočina 62 98% 1 2% 0 0% 0 0% 63 100% Plzeňský kraj 55 98% 0 0% 1 2% 0 0% 56 100% Olomoucký kraj 96 98% 0 0% 1 1% 1 1% 98 100% Ústecký kraj 96 98% 0 0% 0 0% 2 2% 98 100% Karlovarský kraj 36 97% 1 3% 0 0% 0 0% 37 100% Středočeský kraj 150 96% 1 1% 1 1% 5 3% 157 100% Jihomoravský kraj 120 94% 0 0% 0 0% 8 6% 128 100% Hlavní město Praha 174 83% 4 2% 3 1% 29 14% 210 100% ČR celkem 1305 96% 8 1% 6 0% 46 3% 1365 100% Celkem
EVALUACE SBĚRU DAT MONITORING NÁVRATNOSTI Kompletně vyplněný dotazník Vyplněna alespoň jedna otázka Dotazník byl otevřen Dotazník nebyl otevřen N % N % N % N % N % Kraj 921 100% 2 0% 1 0% 1 0% 925 100% Privátní sektor 286 88% 3 1% 2 1% 34 10% 325 100% Církev 46 87% 1 2% 2 4% 4 8% 53 100% Obec 27 100% 0 0% 0 0% 0 0% 27 100% Státní správa ve školství (MŠMT) 24 77% 2 6% 1 3% 4 13% 31 100% Jiný ústřední orgán státní správy 1 25% 0 0% 0 0% 3 75% 4 100% Celkový součet 1305 96% 8 1% 6 0% 46 3% 1365 100% Celkem
EVALUACE SBĚRU DAT MONITORING NÁVRATNOSTI Start sběru dat: 25.11.2015 Ukončení sběru dat: 19.1.2016 Školám byly průběžně zasílány remindery a maily s dalšími informacemi týkajícími se realizovaného šetření. Zaslání reminderů
ANALÝZA POTŘEB PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLAST
ANALÝZA POTŘEB PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLAST Rozvoj infrastruktury školy je prioritou v Jihočeském, Libereckém a Pardubickém kraji. V Moravskoslezském kraji není tato oblast ve srovnání s ostatními kraji tolik důležitá. Důležitost podpory odborného vzdělávání je deklarována především v Karlovarském, Zlínském kraji a na Vysočině. Podpora kompetencí k podnikavosti je považována za vysoce důležitou zejména v Hlavním městě Praha, Moravskoslezském a Zlínském kraji.
ANALÝZA POTŘEB NEPOVINNÉ OBLASTI
ANALÝZA POTŘEB ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDK Zájem o čerpání z vyhrazených finančních prostředků má 78 % SŠ a VOŠ škol v ČR Škola, která má zájem o čerpání podala v průměru 6,5 projektových záměrů v rámci všech investičních oblastí
ANALÝZA POTŘEB ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDK
SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ PŘEKÁŽKY
SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ OPATŘENÍ
DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Martin Úlovec martin.ulovec@nuv.cz