Identifikace a odstraňování kritických míst na silniční síti Ing. Pavel Havránek, Ing. Martin Lipl, Ing. Eva Simonová, Ing. Radim Striegler Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Abstrakt: Na silnicích II. tříd dochází ročně k více než 23 % dopravních nehod v ČR. Velká část těchto nehod připadá na extravilánové komunikace. Příspěvek informuje o přístupu k sanaci nehodových lokalit ve spolupráci s vlastníkem PK pomocí nízkonákladových sanačních opatření, která je možné aplikovat v rámci údržby komunikace či při opravách bez nutnosti řešení vlastnických vztahů, nových záborů pozemků a bez složitých procesů na projektovou dokumentaci. Je zde popsán způsob vytipování lokalit, způsob provedení jejich inspekce a návrhy opatření. Návrhy opatření jsou ukázány na příkladech. 1. Úvod Výzkum projektu IDEKO (zpracovaný pod číslem VG20112015013, v rámci programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010 2015 pro MV) se zabývá extravilánovými úseky pozemních komunikací II. tříd na území Jihomoravského kraje. Tato kategorie představuje z pohledu dopravní nehodovosti společně se silnicemi I. tříd nejrizikovější kategorii pozemních komunikací v České republice. 2. Výběr lokalit K sestavení seznamu lokalit byl použit průnik dvou metod, metody identifikace rizikových lokalit založená na bezpečnostní inspekci a metoda identifikace kritických míst založená na predikčních modelech. Identifikace rizikových míst založená na bezpečnostní inspekci Vzhledem k technické, časové i finanční náročnosti je provedení všech fází inspekce (zejména podrobné prohlídky v terénu) na rozsáhlé silniční síti nereálné (a taktéž zbytečné, neboť mnoho úseků nevykazuje žádné bezpečnostní rizika a není nutné se jimi zabývat). Z výše uvedených důvodů je vhodné nejdříve vymezit rozsah silnic (rizikových míst) a to následujícím způsobem: 1. Příprava, rozdělení silniční sítě 2. Pasport rizika 3. Stanovení pořadí závažnosti úseků Ve fázi přípravy je třeba silniční síť rozdělit na úseky dle námi zvolených kritérií. Jednotlivé úseky označit jedinečným kódem. Déle je možné si pro jednotlivé úseky připravit formulář s vyznačením úseku v mapě a možností zapisovat základní charakteristiky každého úseku. Samotný pasport rizika je možné rozdělit na dvě části: Identifikace rizikových faktorů při jízdě inspekčním vozidlem, Upřesnění (doplnění) rizik v kanceláři. V této fázi inspekce jsou hledány faktory zvyšující rizika vzniku dopravních nehod plynoucí z vlastností komunikace. Inspektor (auditor bezpečnosti pozemních komunikací) zaznamená během jízdy inspekčním vozidlem pomocí tabletu rizikové faktory související s nevhodným uspořádáním pozemní komunikace (tzv. skryté chyby dopravního systému). Rychlost vozidla by měla být rovna neovlivněné rychlosti vozidel v běžném provozu. Po příjezdu z měření jsou data nahrána na server. Pro zpracování a vyhodnocování paspartovaných komunikací je využíván speciálně vyvinutý program, kde mohou být editována. V kanceláři je videozáznam každého úseku podrobněji hodnocen. Jednotlivé rizikové faktory jsou zaznamenávány do formuláře a je jim přiřazena závažnost.
Rizikovost úseků se stanoví dle vztahu: Rv = (ΣZirv x I)/L ΣZ irv = součet závažnosti jednotlivých rizikových faktorů (v obou směrech), které souvisí se vznikem dopravních nehod I = RPDI (počet vozidel v obou směrech za 24 hodin L = délka úseku (m) Identifikace kritických míst založená na predikčních modelech Tato metoda je založená na charakteristikách silniční sítě, přepravním výkonu (intenzitě dopravy) a také na záznamech nehodovosti. K sestavení kvalitního predikčního modelu jsou klíčové důkladné zpracování kvalitních dat. Protože model nemůže vystihnout všechny variace nehodovosti, představují tyto očekávané hodnoty pouze průměr pro dané kombinace proměnných. Proto jsou výsledky dále váženy, a zejména tímto se tato metoda odlišuje od stávající praxe, pomocí empirické bayesovské metody (tzv. EB odhad), která umožňuje pracovat s regresí k průměru, čili náhodnou složkou dopravních nehod. V dalším kroku navazuje tzv. bezpečnostní potenciál (BP). Bezpečnostní potenciál je rozdílem mezi očekávaným počtem nehod pomocí EB odhadu a odpovídající hodnotu na ostatních podobných místech. Funkce bezpečnosti popisuje vztah mezi bezpečností a nehodami formou nelineární funkce (zejména ve vztahu k intenzitě dopravy). Obr. 1 Ukázka vybraných lokalit (podklad Bing maps). 3. Řešení nehodové lokality Před samotnou prohlídkou vybrané lokality byly zjišťovány intenzity vozidel a skladba dopravního proudu z Celostátního sčítání dopravy 2010. Dále byly zjišťovány dopravní nehody v místě z databáze Policie ČR. Využita byla data za pětileté období. Zjištěné nehody byly následně graficky zpracovány do kolizního diagramu, který je přehledným a efektivním nástrojem pro analýzu dopravních nehod na určitém místě a umožňuje získat jejich orientační přehled hlavních charakteristik. Nehody v kolizním diagram byly následně rozděleny do skupin, které mají společné charakteristiky. Ať už se jednalo o nehody, jejichž společným jmenovatelem je poloha na pozemní komunikaci nebo její vlastnosti či vlastnosti jejího okolí, které mohou ke vzniku nehod přispívat, nebo ovlivňovat jejich následky. Příklad tvoření skupin nehod při zpracování kolizního diagramu je uveden na obrázku 2.
Obr. 2 Příklad kolizního diagramu a tvoření skupin dopravních nehod. Po provedení analýzy nehod byla každá lokalita podrobena místnímu šetření, kde byly měřeny příčné a podélné sklony, šířky jízdních pruhů, krajnic, byl proveden záznam svislého a vodorovného značení a jeho stavu, povrchu vozovky a silničních záchytných systémů, byla pořízena i fotodokumentace lokality. Zaměřené hodnoty byly zaznamenány do záznamových archů, které byly pro potřeby projektu vytvořeny. Znalost nehodového děje, patrného z kolizního diagramu, umožňovala při prohlídce lokality zaměřit pozornost na okruh možných vlivů. Potencionální rizika lze rozdělit do několika skupin: Zemní těleso (rozvolněné, strmé svahy, splavování zeminy, překážky v rozhledu, ) Vozovka (vyjeté koleje, výtluky, ztráta textury, absence či poškození krajnice, absence přechodů při změně kategorie, chybné odvodnění, čela propustků sjezdů tvořící pevné překážky, ) Návrhové parametry pozemní komunikace (šířkové uspořádání, nevhodné oblouky směrové i výškové, náhlá zúžení, chybné klopení, překážky v rozhledu, geometrie křižovatek, ) Vybavení komunikace (absence či poškození zádržného systému, nevhodná ukončení zádržných systémů, chybné osazení či absence směrových sloupků, stav vodorovného dopravního značení, ) Specifická místa (sjezdy, nedostatečný rozhled, ) Objekty (pevné překážky, překážky v rozhledu, ) Uživatel (množství vjemů, informovanost, očekávání, ) Podmínky prostředí (snížená viditelnost, boční vítr, námraza, náledí, oslňování, ) Jak ukázala šetření v lokalitách, mezi nejkritičtější místa na síti patří směrové oblouky o malém poloměru a nevhodné kombinace směrových a výškových prvků trasy (zejména kombinace
výškového oblouku malého poloměru následovaného směrovým obloukem). Dále bylo zjištěno, že kritické bývají zejména oblouky nedostatečně označené, často chybí jakékoli vedení trasy (vodicí čáry, směrové sloupky, vodicí tabule, svodidla, zeleň). V těchto obloucích často chybí dostatečné rozšíření vozovky a je omezen rozhled na vnitřní straně oblouku (zemní těleso, zeleň). Stav vozovky se projevuje rovněž významně, 40 % analyzovaných nehod se stalo za mokra, sněhu, na znečištěné vozovce či na vozovce s nevhodnou makrotexturou povrchu. Vybrané ukázky nedostatků jsou na obrázku 3. Směrový oblouk malého poloměru Obr. 3 Příklady nedostatků z místního šetření K sanaci zjištěných rizik byla navržena nízkonákladová opatření. Obecně platná definice nízkonákladového opatření v mezinárodním kontextu neexistuje. Pro účely projektu proto byla vytvořena vlastní definice: Nízkonákladová opatření je takové, jehož realizace vede ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy, má nízké investiční náklady a nabízí vysoký poměr přínosů a nákladů (cost benefit ratio). Lze jej realizovat s minimalizací zásahů mimo silniční pozemek a je realizovatelné v krátkém časovém horizontu.
Mezi nejčastěji doporučovaná opatření lze zařadit: Obnova zřízení vodorovného dopravního značení Doplnění svislého dopravního značení Vybavení komunikace směrovými sloupky či zádržným systémem v obloucích Zvýšení protismykových parametrů krytu (nový kryt, protismykový nátěr, mikrokoberec) Řádná údržba zeleně (překážky v rozhledu) U vodorovného dopravního značení se nejčastěji jedná o toto značení: V1a Podélná čára souvislá, resp. č. V2b Podélná čára přerušovaná V4 Vodicí čára U svislého dopravního značení jde zejména o upozornění na riziko a zvýraznění směru komunikace (vedení vozidla) v obloucích osazením dopravní značky č. A1a Zatáčka vpravo, resp. č. A1b Zatáčka vlevo, osazené společně se značkou č. IP5 Doporučená rychlost. Zvýraznění oblouku lze dosáhnout osazením dopravního zařízení č. Z3 Vodicí tabule s jednou šipkou. Z hlediska zádržného zařízení je častá jeho absence či nedostatečná délka. Zeleň tvoří překážky v rozhledu nejen v obloucích, ale rovněž v místech připojení účelových komunikací. Na obrázcích 4, 5 a 6 jsou uvedeny příklady opatření zakreslené do fotografií pořízených při místním šetření lokalit. Obr. 4 Navrhovaná nízkonákladová opatření zakreslená do fotek z lokality doplnění vodorovného dopravního značení. Obr. 5: Navrhovaná nízkonákladová opatření zakreslená do fotek z lokality doplnění dopravního značení Obr. 6: Navrhovaná nízkonákladová opatření zakreslená do fotek z lokality dopravního zařízení do směrového oblouku.
4. Praktická aplikace Údržba silniční sítě je finančně nákladnou záležitostí, např. Jihomoravský kraj do dopravy v roce 2015 investoval bezmála 40 % svých výdajů (zajištění dopravní obslužnosti a investice do oprav krajské silniční sítě). Účelné investování těchto prostředků je proto nutností. Kraje zajišťují prohlídky komunikací, k jejichž provádění jsou povinni ze zákona. Tyto prohlídky významně přispívají k udržení silnic v provozuschopném stavu, neposkytují však prostředky ke zvýšení bezpečnosti sítě. Zvýšení bezpečnosti lze docílit cíleným vytipováním míst, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost při provádění údržby, plánování úprav svislého dopravního značení a při přípravě oprav jednotlivých úseků. K tomu lze s výhodou využít statistických metod a bezpečnostní inspekce provedené na vytipovaných lokalitách. Provedení nízkonákladových opatření lze často provést v rámci běžné údržby komunikace. Možná opatření dle typu rizika komunikace lze najít na webu http://oblast.cdv.cz/cz/o37/. Tento katalog rizik a opatření je určen odborné veřejnosti a klade si za cíl usnadnit výběr opatření vhodného pro dané riziko. Na základě postupů uvedených výše se na konci letošního ledna uskutečnila schůzka zástupců SÚS JMK, Policie ČR a pracovníků CDV. Obdobným způsobem bylo toto řešeno i v minulém roce 2016. Zástupci SÚS JMK předložili zástupcům Policie ČR a pracovníkům Centra dopravního výzkumu návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti na silnicích II. a III. třídy rok 2017 ve výši cca 25 mil. Kč a to v kategoriích: - Zvýšení bezpečnosti křižovatek - Zvýšení bezpečnosti na rizikových silnicích II. tř. - Zlepšení protismykových vlastností v nebezpečných úsecích a u přechodů pro chodce - Svislé dopravní značení označení pevných překážek v krajnicích - Osazení svodidel v nebezpečných úsecích - Odstranění nebezpečných deformací vozovky - Vodorovné dopravní značení + přechody u škol, železniční přejezdy Podněty všech zúčastněných, kteří se k návrhům vyjadřovali, byly zapracovány a následně zohledněny v materiálu Program výstavby - BESIP 2017. 5. Závěr Realizovaná opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu byla provedena na základě výstupu projektu IDEKO realizovaného CDV, zároveň na základě podnětů od Policie ČR a na základě činnosti SÚS JMK. Mezi druhy realizovaných opatření patří zvýšení protismykových vlastností pozemní komunikace, záchytná bezpečnostní zařízení, vyznačení vodorovného dopravního značení a osazení svislého dopravního značení či dopravních zařízení. Tímto postupem tak byla provedena praktická aplikace výstupů výzkumného projektu ruku v ruce se zvýšením aktuální bezpečnosti silničního provozu na identifikovaných lokalitách.
6. Fotodokumentace - druhy realizovaných opatření: - zdroj fotografií: prezentace Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje s názvem BESIP V ROCE 2016 1) Zvýšení protismykových vlastností Silnice II/150 Mladkov (autobusové zastávky) Silnice III/0462 - kř. III/37729
2) Záchytná bezpečností zařízení (silniční svodidla) Silnice II/385 Kuřim - Čebín Silnice 3) Vyznačení vodorovného dopravního značení Křižovatka III/37729 a III/37737
4) Osazení svislého dopravního značení či dopravních zařízení Silnice II/373 Křtiny - Jedovnice Silnice