Trojice pracovních listů pro práci s lyrikou ve vyšších ročnících 1. stupně ZŠ. Tematika: ZIMA 1 Jitka Zítková Pedagogická fakulta MU zitkova@ped.muni.cz Tři pracovní listy se vztahují ke třem (resp. čtyřem) lyrickým, příp. lyrickoepickým básním s tematikou zimy Uspávance se sněhem a krásnou paní Jana Skácela, úryvku z básně Jaroslava Vrchlického Jarní romance, básni První sníh Zdeňka Kriebela a Na bílé Josefa Bruknera. Úkoly v pracovních listech mají téměř výhradně ráz literárněvýchovný. Jejich cílem je rozvíjení literární kompetence žáků 4. nebo 5. ročníku základní školy. Úkoly korespondují mj. s těmito očekávanými výstupy a učivem literární výchovy ve 2. období základního vzdělávání: vyjádření pocitů a dojmů z přečteného, jednoduchý rozbor literárního textu, rozlišování různých typů uměleckých textů (báseň, lyrika), užívání elementárních literárních pojmů, tvorba vlastního literárního textu, výrazný přednes a jednoduchá dramatizace, vytváření výtvarného doprovodu k textu. Úkoly vždy vycházejí ze specifických rysů daného textu. Mohou být využívány jak přímo v literární výchově, tak v šíře zaměřené výuce s daným tématem, od mimoliterárních přesahů tematiky se v nich ale spíše odhlíží. Každý pracovní list má dvě strany (předpoklad oboustranného tisku) a v závěru jsou ke každému z nich uvedeny stručné metodické poznámky, které doplňují nebo upřesňují obsah pracovních listů a optimální způsob práce s nimi.
Pracovní list 1 USPÁVANKA SE SNĚHEM A KRÁSNOU PANÍ Jan Skácel V ledové sluji z jinovatky krajku okolo hrdla krásná paní má a zpívá šeptem zpívá uspávanku a je to píseň celá stříbrná. V zavátých úlech včely střeží med, ve sněhu zajíc udělal si jamku, a spi, můj hochu, už i medvídek celý se schoval do zimního spánku. V ledové sluji z jinovatky krajku okolo hrdla krásná paní má a zpívá šeptem zpívá uspávanku a celou zem tou písní uspává. 1. Koho nebo co podle tebe krásná paní uspává?.. Jaká jiná než stříbrná by mohla být její píseň?.. 2. Kdo je podle tebe krásná paní?
3. Kdybychom chtěli báseň rozdělit na části, které tvoří logické celky, kde bychom udělali dělící čáry? Vyznač do textu. 4. Jak rozumíš veršům už i medvídek / celý se schoval / do zimního spánku? 5. Co dělají na začátku zimy jiná zvířata? Vymysli k uspávance další čtyřverší. Pokus se přitom dodržet počty slabik v jednotlivých verších sloky:.. (5 slabik).. (5 slabik).. (5 slabik).. (6 slabik) 6. Přečti si následující úryvek z básně Jaroslava Vrchlického JARNÍ ROMANCE: Byl jednou jeden kouzelník, ten v ledném bydlel hradu, kol pás měl z jíní setkaný a sněhobílou bradu. Na hlavě věnec ze smrčin a z vybledlého kvítí a na závoji mlhavém se křišťály mu třpytí. Tomu se jednou zastesklo v podzemní ledné sluji, i chtěl se jíti podívat, Kam denně mraky plují. ( ) Však běda! Jaká proměna! I slunce před ním zchladlo, a když vzal kvítí do rukou, hned jeho dechem zvadlo. Čím jsou si kouzelník a krásná paní podobní? Čím se naopak liší?. / jíní = jinovatka, vrstva zmrzlé vodní páry /
Pracovní list 2. Zdeněk Kriebel Když mrazík zafičí, to vandrují v kraji potulní holiči. Ó, ti své řemeslo znají! Jen talíř s lunou vycíděnou na nebi na noc vyvěsí, hned větřík břitvou nabroušenou oholí křoví pačesy. Když se však slunce na zem vkutálí, kde už je mrazík s holiči! Jen smrčí, tomu nechali štětiny jehličí. Nechtěli museli, už mýdlo snížku neměli. 1. Jak rozumíš druhé sloce? Co a kdy udělali potulní holiči? Napiš své vysvětlení vedle původního textu. 2. Co se stalo ve třetí sloce?. 3. K čemu je připodobněn sníh v závěru básně? 4. Jaký název bys básni dal/a? Dopiš název místo teček.
5. Co jiného způsobuje (nejen v přírodě) noční mráz a kdo jiný než holiči by tedy také mohl/i mrazík provázet? Doplňkový úkol: 6. Vyber si jednu z delších slok básně (první, druhou nebo třetí) a nakresli k ní výstižnou ilustraci:
Pracovní list 3 NA BÍLÉ Josef Brukner Když z nebe spadnou bílé vločky a blízko kamen léhají psi s bílou srstí, bílé kočky a sněžné sovy létají, tu vezme malíř čtvrtku bílou a má hned půlku obrázku. Co udělá však s druhou, zbylou? Odpověz na tu otázku! Namaluje tam stopy důlky, domy a lidi spící v nich, a tu se mu i z bílé půlky stane., ano samý... 1. Doplň do básničky chybějící slovo. 2. Udělej totéž co malíř. Rozděl plochu obrázku, kterou najdeš na druhé straně listu, na dvě poloviny a jednu polovinu dokresli. 3. Potom k obrázku vytvoř libovolně dlouhý doprovodný text doplněním Bruknerovy básničky. Pokus se také o rým/y: Namaluje tam...... Celou básničku (obě sloky původní autorovu a vlastní dotvořenou) pak přečti ostatním jako komentář ke svému obrázku.
Metodické poznámky Poznámka k Pracovnímu listu 1 (J. Skácel: Uspávanka se sněhem a krásnou paní) List představuje dva obrazy personifikované zimy, která nabývá až podoby alegorické bytosti. Základní je obraz zimy coby krásné paní, která svou písní uspává celý svět, zde zastoupený motivy několika zvířátek ukládajících se k zimnímu odpočinku. První dva úkoly i úkol čtvrtý míří právě k dešifraci tohoto základního obrazu, který ale může v odpovědích dětí variovat. Více odpovědí se předpokládá zejména u druhé otázky prvního úkolu, kde žáci mohou volit obdobnou podobu synestézie jako autor a volit přívlastky z oblasti vizuálních vjemů (bílá, průhledná, třpytivá apod.), nebo volit spíše jiná slova (studená, smutná, pomalá atd.). Třetí úkol zaměřuje pozornost žáků na rámcovou kompozici textu, úkol by však měl být snadný, logické celky tvoří vždy dvě sloky. V pátém, tvořivém, úkolu mají žáci zkusit rozšířit střední část básně o nové obrazy, dodržení formální výstavby při zachování věcného smyslu může být pro mnohé náročnější, přesto by se o to mohli pokusit. Šestý úkol předkládá žákům jiný obraz zimy, tentokrát jako kouzelníka ze známé Vrchlického lyrickoepické básně. Žáci mají obrazy z obou textů komparovat, uvědomit si jejich podobnost i odlišnost (a to nejen ženskou a mužskou podobu zosobněné zimy) obdobné atributy zimy ve vzhledu postav, který je ale propracovanější u Vrchlického (sněhobílá brada, pás z jíní, křišťály na závoji z mlh atd. X krajka z jinovatky); podobnost obydlí (ledová sluj X ledný hrad); klid a harmonie spojené s méně dějovým obrazem tichého zpěvu krásné paní oproti dramatické proměně provázející pokus kouzelníka zvrátit přírodní řád apod.. V tomto úkolu se opět předpokládá řada možných odpovědí, měly by však co nejvíce korespondovat se skutečnými významy textů. Víceméně samostatnou práci s tímto listem lze doplnit také skupinovými úkoly, např.: Úkol spíše pro dívky: Vytvořte ve dvojici nebo i větší skupině živý obraz na motivy Skácelovy básně a doprovoďte ho její recitací (jedna bude vypravěčkou čte první a poslední dvě sloky, druhá krásnou paní a čte střední část textu, ostatní mohou v souladu s básní představovat dění v usínající přírodě). Úkol spíše pro chlapce: Vytvořte ve dvojici nebo trojici s pomocí jednoduchého materiálu (papíry, popř. kousky látek) živou sochu kouzelníka z Vrchlického básně. Výjev doplňte recitací jeden ( vypravěč ) čte první dvě sloky, druhý (sám kouzelník, nebo v případě trojice třetí žák) druhé dvě sloky, Poznámka k Pracovnímu listu 2 (Z. Kriebel: První sníh) Kriebelův text je plný obrazných vyjádření, a to jak na úrovni základní metafory (mrazem opadané listí jako dílo potulných holičů ), tak na úrovni motivů dílčích (svit měsíce v úplňku, pomyslná břitva mrazu, východ slunce a s ním spojené oteplení, paralela mezi bílým sněhem a holicí pěnou). První tři úkoly vyžadují po žácích právě dešifrování těchto obrazných vyjádření.
Tento poněkud mechanický překlad vyvažuje pátý úkol, v němž mají žáci napodobit uvažování autora a vymyslet, jaké jiné profese by mohly být průvodci mrazu (napadat je mohou třeba: sklenáři zasklí louže, rybníky; malíři vytvářejí kresby na oknech; natěrači natírají keře a stromy na bílo jinovatkou apod.). Šestý úkol má ráz úkolu doplňkového, žáci se mají pokusit zachytit vlastní vnitřní představy vyvolané motivy básně. Poznámka k Pracovnímu listu 3 (J. Brukner: Na bílé) V básni Josefa Bruknera je vynechané slovo, což z ní činí jednoduchou hádanku - v prvním úkolu mají žáci doplnit slovo sníh. K dalším úkolům přímo vybízí text sám. Výtvarný úkol (č. 2) je ale rozšířen o další úkol (č. 3) požadující tvořivost slovesnou. Závěrečná četba textu plní dva cíle žáci mají jednak představit ostatním svůj výtvor jako variaci na druhou Bruknerovu sloku, jednak alespoň intuitivně postřehnout libozvučnost první sloky, jíž autor (především v prvních čtyřech verších) dosáhl nahromaděním dlouhých samohlásek a úžinových souhlásek.