Karel apek napsal, že eština je úžasný jazyk, protože rozlišuje mezi slovy jsem p esv d en a p esv d il jsem se. Jsme rádi, že m žeme s ur itostí íci, že se trvale p esv d ujeme o oblib naší Kostky. Sv d í o tom vzr stající zájem odborník ze stavebnictví z ad projektant, developer, investor, výrobc stavebních materiál, dodavatel, ale i n kterých dalších institucí jako jsou banky, stavební ú ady, média a další. T ší nás popularita této publikace, protože je d kazem smysluplnosti práce, kterou vykonává tým odborník. Jsme si v domi originálnosti informací, z nichž mnohé nejsou b žn dostupné, rozhodn ne v tak komplexní form a ší i. N které jsou exaktní, jiné, nap íklad cenové, jsou pouze informativní. Je to proto, že stavby jsou výrobkem, z nichž každý má svá specifika a odlišnosti v umíst ní, technologii, materiálech, ale mnohdy i ve funkci, a tedy i v cen. Mnohé údaje nejsou p íliš p íznivé ani optimistické. Sv d í o složitosti období, kterým prochází celá naše ekonomika a zejména stavebnictví, na které prudké snížení poptávky doléhá nejvíce. eské stavebnictví prokazuje svými výsledky z minulého roku, že dokáže využít všechny p íležitosti k získání zakázky. P ejme si, aby si tuto houževnatost udrželo i v letošním roce, který, zdá se, bude horší nežli ten minulý. Úvodní slovo Vážené dámy a pánové, kolegyn a kolegové! P edkládáme Vám další, již desáté pokra ování každoro ní publikace Stavebnictví v kostce. Ing. František Glazar Ing. Václav Matyáš editel ÚRS PRAHA, a.s. prezident Svazu podnikatel ve stavebnictví v R
Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 3 Bytová výstavba v letech 1997-2011 19 Domy a byty ve s ítáních lidu, dom a byt 1961 2011 35 Významné podniky na eském stavebním trhu 36 Stavebnictví 2011 37 Úspornými opat eními vláda škodí nejen stavebnictví 47 72. konference Euroconstructu Pa íži 52 Pr mysl stavebních hmot 2011 a jeho další vývoj 59 Ceny stavebních prací v období útlumu 65 Vývoj cen stavebních materiál v období 2005 až 2011 67 Rychlé rozpo tování ve stavebnictví 69 Aktuální zm ny legislativy ve stavebnictví 73 Index stavební produkce mezinárodní porovnání 80 Obsah 2
PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PR M RNÉ ORIENTA NÍ CENY NA M ROVOU A Ú ELOVOU JEDNOTKU 2011/1, v etn pr m rné procentní struktury stavebního díla p íslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pom cka, která p ináší informaci o zm nách cen vstup a jejich vlivu na rozpo tové náklady stavebních objekt v ur ité cenové úrovni. Znamená to, že se zm ny ceny vstup promítají do kalkulací cen, na jejichž základ se stanovují indexy. Výhodou t chto index je i jejich srovnatelná asová ada od roku 1971. Podkladem pro výpo et index jsou sm rné ceny ÚRS. Sm rné ceny jsou kalkulovány na základ šet ení o skute né výši jednotlivých nákladových vstup v p íslušném asovém období. Šet eny jsou ceny materiál a výrobk u výrobc a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podnik, po izovací ceny stavebních stroj a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a d l v etn stavebn montážních prací. Tento rozsah základních údaj o vývoji cen umož uje propo et index v odpovídající podrobnosti len ní s pot ebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura index je nem nná a vytvá í ucelenou asovou adu od roku 1971. Souhrnné propo tové indexy jsou propo teny v len ní podle obor a technologických soubor JKSO bez dalšího podrobn jšího t íd ní a v etn specifikací. Základní informaci zde poskytuje ada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). V posledním oddíle této kapitoly jsou uvedeny cenové indexy vývoje cen nemovitostí. Tyto indexy SÚ podávají informace o rozložení cenové hladiny dle druh nemovitostí, jejich polohy a vývoj v ase. nun@urspraha.cz CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro pom rn jednoduché stanovení orienta ní ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení p ípravné fáze výstavby, ale i pro orienta ní kontrolu erpání náklad p i provád ní staveb. Rozpo tové cenové ukazatele v podob pr m rných hodnot na m rovou a ú elovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základ modelového zpracování údaj z cca 1500 realizovaných objekt. Tato databáze je pr b žn dopl ována a aktualizována do p íslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou m rovou jednotku. B žn jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje p edstavují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umíst ním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemk a DPH. Výši t chto náklad je t eba dopo ítat individuáln podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a m rné jednotky 801,803,811,812 m3 obestav ného prostoru, 822 1 m2 zpevn né plochy, 823 1 m2 upravené plochy 3
801 - Budovy ob anské výstavby Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory 100,00 801 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a emeslné obory 801 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 1,9 1,7 1,7 3,2 2,4 1,6 0,9 1,9 4,5 766 Konstrukce truhlá ské 3,4 4,6 0,4 5,0 4,0 6,2 1,0 0,2 6,9 2 Zakládání 4,8 4,0 5,1 7,1 5,4 3,9 3,0 4,1 4,2 767 Konstrukce dopl kové kovové 10,4 7,1 11,5 6,2 11,0 6,5 1,4 17,2 6,3 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,5 11,9 13,5 17,4 12,9 16,1 32,3 12,8 9,3 771 Podlahy z dlaždic 2,1 2,5 1,8 3,4 2,0 1,4 0,7 0,4 0,4 4 Vodorovné konstrukce 12,2 7,5 12,2 13,2 11,9 10,0 10,5 9,6 4,2 772 Podlahy z p ír.a konglomer.kamene 1,0 0,7 1,2 0,5 1,1 0,5 1,7 5 Komunikace 0,1 0,1 0,1 0,1 0,5 0,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 5,7 7,8 6,3 4,6 6,2 5,7 2,8 4,1 6,3 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,2 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,4 0,5 776 Podlahy povlakové 1,2 1,2 1,3 3,1 1,1 1,7 1,1 0,4 1,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 4,0 3,1 3,9 3,5 4,3 2,9 1,1 1,3 2,5 777 Podlahy syntetické 0,7 0,8 0,4 0,3 0,7 0,5 1,2 99 P esun hmot HSV 2,9 2,9 3,5 3,5 2,6 2,7 1,9 1,1 2,4 781 Dokon ovací práce a obklady 2,7 3,0 3,2 3,0 2,6 2,9 0,9 1,2 0,1 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. 1,0 0,9 1,9 0,9 HSV celkem 45,2 39,1 46,4 52,6 46,0 43,2 53,2 35,3 34,7 783 Dokon ovací práce - nát ry 1,2 1,7 0,8 0,7 0,9 2,1 1,3 1,7 1,5 711 Izolace proti vod a vlhkosti 1,2 1,5 1,0 1,0 1,2 0,8 0,5 0,9 2,2 784 Dokon ovací práce - malby 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,6 0,9 0,1 0,2 712 Izolace st ech 2,2 2,0 1,5 2,9 2,6 1,8 0,1 1,5 2,4 786 Dokon ovací práce - alounické 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 713 Izolace tepelné 1,9 2,4 1,8 1,7 1,9 1,5 2,3 2,6 2,1 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,5 0,2 0,1 0,1 0,4 0,4 0,2 714 Akustické a protiot esové opat ení 0,4 0,1 0,3 0,5 0,2 791 Za ízení velkokuchy ské 1,0 0,6 0,8 0,1 1,2 715 Izolace proti chemickým vliv m 0,2 0,2 0,3 793 Za ízení prádelen a istíren 0,1 0,2 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 1,0 1,3 1,0 1,1 1,0 1,5 1,7 0,4 1,3 795 Lokální topení 0,3 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 1,0 1,2 0,9 1,1 1,0 1,6 2,1 0,4 1,0 799 Ostatní 0,2 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 0,1 0,1 0,1 PSV celkem 40,3 45,1 36,1 36,2 40,6 42,6 42,2 34,1 56,7 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 21-M Silnoproud 5,7 6,9 6,3 4,9 5,3 6,9 4,0 4,8 6,1 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 1,1 1,4 1,2 1,5 1,1 2,2 4,5 0,3 0,6 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 1,7 1,6 3,3 0,8 1,5 1,7 1,0 0,7 726 Instala ní+b62 prefabrikáty 1,7 1,8 23-M Montáže potrubí 0,1 0,2 0,1 2,2 731 Úst ední topení, kotelny 0,2 0,5 0,3 0,2 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 2,7 3,1 2,3 2,8 2,7 0,6 2,5 732 Úst ední topení, strojovny 0,3 0,7 0,2 0,4 0,3 0,2 0,2 0,3 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 2,0 1,7 3,1 1,3 2,0 1,8 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 1,1 1,3 0,8 0,5 1,1 1,8 1,7 0,7 1,4 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 0,1 0,1 0,1 0,9 734 Úst ední topení, armatúry 0,9 1,1 0,5 0,3 0,8 1,4 1,1 0,6 1,7 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,5 0,7 0,7 0,4 0,5 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 0,8 0,9 0,6 0,9 0,7 1,4 2,2 0,4 0,7 43-M Montáž ocelových konstrukcí 1,3 0,6 0,8 0,8 1,1 22,3 761 Konstrukce sklobetonové 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 762 Konstrukce tesa ské 0,6 2,6 0,9 0,2 0,2 1,3 1,1 0,2 2,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,4 1,0 0,8 0,6 0,2 1,1 0,9 763 Konstrukce - d evostavby 0,2 0,7 0,1 14,7 20,6 Mcen celkem 14,5 15,8 17,5 11,2 13,4 14,2 4,6 30,6 8,6 764 Konstrukce klempí ské 1,1 2,6 1,0 0,5 0,9 1,1 2,9 0,7 0,7 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,1 0,3 0,3 1,0 0,7 CELKEM 4
5924 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 801.. Budovy ob anské výstavby 6626 6035 7008 8139 6419 5397 5222 6401 5564 1 Budovy pro zdravotní pé i 6806 7039 7050 6589 2 Budovy pro komunální služby 6831 7072 9383 6638 6628 3 Budovy pro výuku a výchovu 5353 4260 5809 5545 6063 9557 4 Budovy pro v du,kulturu a osv tu 7407 4583 8325 10411 7380 6805 5 Budovy pro t lovýchovu 5542 5812 8675 4803 7709 6 Budovy pro ízení a administrativu 6174 5643 6459 6220 6339 3650 7806 7385 7 Budovy pro spol.ubytování a rekreaci 6270 5626 6088 6444 8471 4821 5217 8 Budovy pro obchod a spol.stravování 6523 5750 6596 5255 9 Budovy pro sociální pé i 5924 6978 5794 4751 3807 Konstruk n materiálová charakteristika: 801 1 zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K 8000 6000 4000 2000 0 6626 6806 6831 Cena celkem - obor 801 7407 6174 6270 6523 5353 5542 Skupiny dle JKSO 5
803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory 803 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a emeslné obory 803 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlá ské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce dopl kové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z p írod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 P esun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokon ovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokon ovací práce - nát ry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vod a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokon ovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace st ech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokon ovací práce - alounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiot esové opat ení 791 Za ízení velkokuchy ské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vliv m 0,1 793 Za ízení prádelen a istíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instala ní+b251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Úst ední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Úst ední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 734 Úst ední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,3 0,6 0,5 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesa ské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - d evostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempí ské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 6
5136 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 803.. Budovy pro bydlení 4907 4596 7095 5937 4889 6901 1.-4. Domy bytové typové 4803 4198 5014 4889 5 Domy bytové netypové 5105 4698 7095 6107 4943 6.-8. Domky rodinné 1 a 2 bytové 5136 4658 5290 6442 6901 (x)= poze základy pro d ev né rodinné domky Konstruk n materiálová charakteristika: 803 1 zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K 5200 5100 5000 4900 4800 4700 4600 4907 Cena celkem - obor 803 5105 4803 Skupiny dle JKSO 7
811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory 100,00 811 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a emeslné obory 811 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlá ské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce dopl kové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z p írod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Rourové vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 P esun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokon ovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokon ovací práce - nát ry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vod a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokon ovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace st ech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokon ovací práce - alounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiot esové opat ení 0,1 0,1 0,2 791 Za ízení velkokuchy ské 0,8 715 Izolace proti chemickým vliv m 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Za ízení prádelen a istíren 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Úst ední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Úst ední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Úst ední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 0,1 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesa ské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - d evostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempí ské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 8
1885 3979 4350 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 811.. Haly pro výrobu a služby 3079 6100 3471 7492 2984 2625 1 Haly výrobní (bez je ábových drah) 4170 4566 3728 2 Haly výrobní (s je ábovými drahami) 2709 3176 2550 3 Haly výrobní pro energetiku 4715 8549 4545 7492 4600 4 Haly pro dopravu a spoje 8090 8090 5 Haly pro garážování, opravy a údržbu 4172 5080 4120 4012 6 Haly pro skladování (mimo zem d lské) 2988 3229 2847 7 Haly pro skladování (zem d lské) 1885 1886 1711 2309 8 Haly pro zem d l. výrobu a chov živ. 3979 5902 3532 3411 3503 9 Haly vodního hospodá ství 4350 4322 4489 Konstruk n materiálová charakteristika: 811 1 zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K 10000 8000 6000 4000 2000 0 3079 4170 2709 Cena celkem - obor 811 8090 4715 4172 2988 Skupiny dle JKSO 9
812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a emeslné obory 812 1 2 3 4 5 6 7 8 1 Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlá ské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce dopl kové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z p írod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 P esun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokon ovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokon ovací práce - nát ry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vod a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokon ovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace st ech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokon ovací práce - alounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiot esové opat ení 0,1 0,2 791 Za ízení velkokuchy ské 2,0 715 Izolace proti chemickým vliv m 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Za ízení prádelen a istíren 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Úst ední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Úst ední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Úst ední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesa ské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - d evostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempí ské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 10
5120 2408 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 812.. Budovy pro výrobu a služby 5980 5316 6464 5088 5816 6041 6765 1 Budovy výrobní pro pr mysl 6137 3799 5165 7427 2 Budovy výrobní pro energetiku 6500 6613 9811 4783 8087 6041 6180 3 Budovy vodního hospodá ství 5635 5860 5835 4486 5171 4 Budovy pro zem d l. výrobu a chov 4479 4479 5 Budovy pro dopravu a spoje 5880 4756 6690 6 Budovy pro garážování, opr. a údržbu 6054 4234 5452 5743 6529 4856 7 Budovy pro skladování 5120 4548 5033 7212 8 Budovy pro sklad. (zem d l..produkt ) 2408 2408 Konstruk n materiálová charakteristika: 812 1 zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K 8000 6000 4000 2000 0 5980 6137 6500 Cena celkem - obor 812 5635 5880 6054 4479 Skupiny dle JKSO 11
822 - Komunikace pozemní a letišt Struktura stavebních díl a emeslných obor v % 823 - Plochy a úprava území Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Stavební díly a emeslné obory 822 1 2 3 4 5 6 7 8 Stavební díly a emeslné obory 823 1 2 3 4 5 7 8 9 1 Zemní práce 37,6 6,1 14,9 19,2 24,9 48,9 72,4 1 Zemní práce 78,0 93,7 7,9 9,6 2,1 6,0 91,5 30,8 2 Zakládání 1,4 2,6 7,1 0,1 1,0 2 Zakládání 1,7 0,6 1,9 10,4 6,6 10,2 2,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 2,3 0,2 2,5 1,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 1,3 0,1 0,6 13,4 11,1 0,7 2,7 1,3 4 Vodorovné konstrukce 0,7 2,0 0,2 2,1 0,6 0,7 4 Vodorovné konstrukce 0,4 0,1 11,2 3,5 0,2 0,6 5 Komunikace 44,0 81,1 62,1 52,7 57,2 36,5 6,1 5 Komunikace 4,1 2,2 56,9 17,3 32,0 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 0,1 0,7 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 1,3 0,1 7,6 13,4 0,6 8 Rourové vedení 1,2 0,4 0,2 0,1 1,2 8 Rourové vedení 0,2 0,1 1,6 2,2 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 6,6 2,4 9,2 2,5 11,9 5,7 19,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 2,3 1,8 27,2 1,7 5,5 2,1 4,0 0,2 99 P esun hmot HSV 5,4 8,2 3,7 10,4 5,8 4,3 1,1 99 P esun hmot HSV 1,8 1,1 5,2 4,1 6,4 1,2 1,8 2,5 HSV celkem 91,1 99,8 99,7 58,0 50,2 37,7 100,0 72,4 HSV celkem 99,3 100,0 96,3 94,2 100,0 99,7 100,0 711 Izolace proti vod a vlhkosti 0,1 7,6 2,5 712 Izolace st ech 1,3 15,2 711 Izolace proti vod a vlhkosti 0,1 0,3 0,2 715 Izolace proti chemickým vliv m 0,3 712 Izolace st ech 0,1 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,1 0,7 1,1 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,1 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,1 0,9 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,1 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 0,3 762 Konstrukce tesa ské 0,2 762 Konstrukce tesa ské 0,3 0,6 767 Konstrukce dopl kové kovové 0,1 1,0 764 Konstrukce klempí ské 0,1 0,5 1,4 782 Dokon. práce a obklady z kam. 767 Konstrukce dopl kové kovové 3,2 0,2 11,6 19,0 13,0 21,2 783 Dokon ovací práce - nát ry 0,3 0,1 4,7 771 Podlahy z dlaždic 0,1 0,4 776 Podlahy povlakové 0,5 PSV celkem 0,5 1,7 4,9 0,2 781 Dokon ovací práce a obklady 0,1 21,0 21-M Silnoproud 0,1 0,1 783 Dokon ovací práce - nát ry 0,7 1,8 1,8 4,4 6,4 23-M Potrubí 0,1 0,7 784 Dokon ovací práce - malby 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,1 1,9 PSV celkem 5,8 0,2 0,3 42,0 42,3 20,5 27,6 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 21-M Silnoproud 0,1 1,0 24-M Montáže vzduchotechn. za ízení 0,1 1,1 Mcen celkem 0,2 2,0 0,9 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 2,9 5,4 41,8 Mcen celkem 3,1 7,5 41,8 CELKEM 100,00 CELKEM 100,00 12
Cena celkem - obor 823 519 431 1524 Skupiny dle JKSO 11052 Orienta ní cena na : m2 plochy komunikace T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 822.. Komunikace a pozemní letišt 2429 1459 1914 3059 3220 2892 240 2 Komunikace pozemní 2526 799 1638 3111 3220 3121 240 5 Plochy charakteru poz. komunikací 2073 1561 2449 3049 1552 Cena Konstruk n materiálová charakteristika T íd ní dle JKSO CELKEM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 823.. Plochy a úpravy území 519 437 995 18123 11572 2832 156 1078 2 Úpravy území a samost.zemní práce 431 436 156 3 Plochy pro t lovýchovu nekryté 1524 531 995 11935 1117 1078 5 Nástupišt a rampy 11052 18123 10993 10605 2 Konstruk n materiálová charakteristika: 822 a 823 1 vegeta ní 2 z kameniva 3 dlážd ný 4 monolitický betonový 5 montovaný betonový 6 z kameniva prolévaného živicí 7 z kameniva obalovaného živicí 8 bez krytu 9 z jiných materiál K 3000 2000 1000 0 Cena celkem - obor 822 2429 2526 2073 Skupiny dle JKSO K 15000 10000 5000 0 13
JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 801 1m3 OP 630 860 1435 1755 2410 2790 3105 3490 3891 4359 4560 4707 5253 5391 5774 5986 6257 6602 6920 6885 6835 6626 Meziro ní X 1,365 1,669 1,223 1,373 1,158 1,113 1,124 1,115 1,120 1,046 1,032 1,116 1,026 1,071 1,037 1,045 1,055 1,048 0,995 0,993 0,969 Budovy ob anské Sou tový 1,000 1,365 2,278 2,786 3,825 4,429 4,929 5,540 6,176 6,919 7,238 7,471 8,338 8,557 9,165 9,502 9,932 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 výstavby Zp tný 0,095 0,130 0,217 0,265 0,364 0,421 0,469 0,527 0,587 0,658 0,688 0,710 0,793 0,814 0,871 0,903 0,944 0,996 1,044 1,039 1,032 1,000 802 1m3 OP 620 720 1150 1405 1925 2245 2535 2845 3126 3523 3685 3791 4237 4354 4684 4863 5073 5336 5612 5591 5556 5382 Meziro ní X 1,161 1,597 1,222 1,370 1,166 1,129 1,122 1,099 1,127 1,046 1,029 1,118 1,028 1,076 1,038 1,043 1,052 1,052 0,996 0,994 0,969 Haly ob anské Sou tový 1,000 1,161 1,855 2,266 3,105 3,621 4,089 4,589 5,042 5,682 5,944 6,115 6,834 7,023 7,555 7,844 8,182 8,606 9,052 9,018 8,961 8,681 výstavby Zp tný 0,115 0,134 0,214 0,261 0,358 0,417 0,471 0,529 0,581 0,655 0,685 0,704 0,787 0,809 0,870 0,904 0,943 0,991 1,043 1,039 1,032 1,000 803 1m3 OP 555 615 1025 1285 1825 2125 2345 2655 2935 3274 3438 3548 3926 4024 4295 4450 4638 4878 5104 5107 5054 4907 Meziro ní X 1,108 1,667 1,254 1,420 1,164 1,104 1,132 1,105 1,116 1,050 1,032 1,107 1,025 1,067 1,036 1,042 1,052 1,046 1,001 0,990 0,971 Budovy pro Sou tový 1,000 1,108 1,847 2,315 3,288 3,829 4,225 4,784 5,288 5,899 6,195 6,393 7,074 7,250 7,739 8,018 8,357 8,789 9,196 9,202 9,106 8,841 bydlení Zp tný 0,113 0,125 0,209 0,262 0,372 0,433 0,478 0,541 0,598 0,667 0,701 0,723 0,800 0,820 0,875 0,907 0,945 0,994 1,040 1,041 1,030 1,000 811 1m3 OP 315 410 705 815 1125 1325 1455 1630 1774 1973 2101 2172 2446 2519 2703 2812 2930 3091 3236 3212 3200 3079 Meziro ní X 1,302 1,720 1,156 1,380 1,178 1,098 1,120 1,088 1,112 1,065 1,034 1,126 1,030 1,073 1,040 1,042 1,055 1,047 0,993 0,996 0,962 Haly pro výrobu Sou tový 1,000 1,302 2,238 2,587 3,571 4,206 4,619 5,175 5,632 6,263 6,670 6,895 7,765 7,997 8,581 8,927 9,302 9,813 10,273 10,197 10,159 9,775 a služby Zp tný 0,102 0,133 0,229 0,265 0,365 0,430 0,473 0,529 0,576 0,641 0,682 0,705 0,794 0,818 0,878 0,913 0,952 1,004 1,051 1,043 1,039 1,000 812 1m3 OP 555 790 1360 1600 2185 2550 2835 3180 3480 3870 4098 4230 4768 4906 5257 5453 5677 5995 6257 6229 6193 5980 Meziro ní X 1,423 1,720 1,180 1,370 1,170 1,110 1,120 1,090 1,110 1,060 1,030 1,050 1,030 1,072 1,037 1,041 1,056 1,044 0,996 0,990 0,960 Budovy pro výrobu Sou tový 1,000 1,423 2,448 2,889 3,958 4,631 5,140 5,757 6,275 6,965 7,383 7,605 7,985 8,225 8,813 9,142 9,517 10,050 10,489 10,442 10,336 9,922 a služby Zp tný 0,093 0,132 0,227 0,268 0,365 0,426 0,474 0,532 0,582 0,647 0,685 0,707 0,797 0,820 0,879 0,912 0,949 1,003 1,046 1,042 1,036 1,000 14
813 1m3 OP 1155 1325 2290 2510 3365 3930 4330 4875 5340 5885 6397 6614 7430 7628 8481 8777 9137 9606 9988 9928 9862 9435 V že, stožáry, Meziro ní X 1,147 1,728 1,096 1,341 1,168 1,102 1,126 1,095 1,102 1,087 1,034 1,123 1,027 1,112 1,035 1,041 1,051 1,040 0,994 0,993 0,957 komíny Sou tový 1,000 1,147 1,983 2,173 2,913 3,403 3,749 4,221 4,623 5,095 5,539 5,726 6,433 6,604 7,343 7,599 7,911 8,317 8,648 8,596 8,539 8,169 Zp tný 0,122 0,140 0,243 0,266 0,357 0,417 0,459 0,517 0,566 0,624 0,678 0,701 0,787 0,808 0,899 0,930 0,968 1,018 1,059 1,052 1,045 1,000 1m3 OP 625 945 1605 1840 2415 2700 3090 3425 3750 4154 4503 4710 5259 5413 5889 6073 6358 6714 6980 6841 6816 6507 814 Meziro ní X 1,512 1,698 1,146 1,313 1,118 1,144 1,108 1,095 1,108 1,084 1,046 1,117 1,029 1,088 1,031 1,047 1,056 1,040 0,980 0,996 0,955 Nádrže a jímky Sou tový 1,000 1,512 2,568 2,944 3,864 4,320 4,944 5,480 6,000 6,646 7,205 7,536 8,414 8,661 9,422 9,717 10,173 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 Zp tný 0,096 0,145 0,247 0,283 0,371 0,415 0,475 0,526 0,576 0,638 0,692 0,724 0,808 0,832 0,905 0,933 0,977 1,032 1,073 1,051 1,047 1,000 ostatní Zp tný 0,095 0,137 0,234 0,270 0,355 0,412 0,476 0,527 0,577 0,640 0,697 0,724 0,803 0,827 0,887 0,914 0,957 1,004 1,054 1,041 1,031 1,000 815 1m délky 615 885 1515 1745 2295 2670 3080 3415 3756 4165 4536 4675 5222 5364 5752 5929 6133 6442 6755 6674 6556 6322 Objekty Meziro ní X 1,439 1,712 1,152 1,315 1,163 1,154 1,109 1,100 1,109 1,089 1,031 1,117 1,027 1,072 1,031 1,034 1,050 1,049 0,988 0,982 0,964 pozemní Sou tový 1,000 1,439 2,463 2,837 3,732 4,341 5,008 5,553 6,107 6,772 7,376 7,602 8,491 8,722 9,353 9,641 9,972 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 oplocení Zp tný 0,097 0,140 0,240 0,276 0,363 0,422 0,487 0,540 0,594 0,659 0,717 0,739 0,826 0,848 0,910 0,938 0,970 1,019 1,068 1,056 1,037 1,000 1m2 6470 7880 13220 14450 18725 21195 24480 27175 29699 33279 36673 38300 42902 44170 47496 49277 51189 53872 56238 55078 54954 52372 821 Meziro ní X 1,218 1,678 1,093 1,296 1,132 1,155 1,110 1,093 1,121 1,102 1,044 1,120 1,030 1,075 1,037 1,039 1,052 1,044 0,979 0,998 0,953 Mosty Sou tový 1,000 1,218 2,043 2,233 2,894 3,276 3,784 4,200 4,590 5,144 5,668 5,920 6,631 6,827 7,341 7,616 7,912 8,326 8,692 8,513 8,494 8,095 Zp tný 0,124 0,150 0,252 0,276 0,358 0,405 0,467 0,519 0,567 0,635 0,700 0,731 0,819 0,843 0,907 0,941 0,977 1,029 1,074 1,052 1,049 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 815 1m3 OP 680 975 1665 1920 2525 2935 3390 3755 4108 4557 4963 5158 5718 5889 6315 6509 6815 7149 7506 7416 7342 7122 Meziro ní X 1,434 1,708 1,153 1,315 1,162 1,155 1,108 1,094 1,109 1,089 1,039 1,109 1,030 1,072 1,031 1,047 1,049 1,050 0,988 0,990 0,970 Objekty pozemní Sou tový 1,000 1,434 2,449 2,824 3,713 4,316 4,985 5,522 6,041 6,701 7,299 7,585 8,409 8,660 9,287 9,572 10,022 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 15
825 1m délky 75040 72995 125330 137735 176030 198560 227350 253720 276555 307215 330563 344592 385047 396861 424440 441918 464014 486750 510457 510967 500051 464547 Objekty podz. Meziro ní X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,145 1,116 1,090 1,111 1,076 1,042 1,117 1,031 1,069 1,041 1,050 1,049 1,049 1,001 0,979 0,929 tunely, šachty Sou tový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,030 3,381 3,685 4,094 4,405 4,592 5,131 5,289 5,656 5,889 6,184 6,487 6,802 6,809 6,664 6,191 Zp tný 0,162 0,157 0,270 0,296 0,379 0,427 0,489 0,546 0,595 0,661 0,712 0,742 0,829 0,854 0,914 0,951 0,999 1,048 1,099 1,100 1,076 1,000 825 1m 49450 48100 82585 90760 115990 130840 149810 167190 181541 202126 215396 224727 248571 255441 273243 284495 300041 315399 331169 323733 318895 292406 Objekty podz. Meziro ní X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,145 1,116 1,086 1,113 1,066 1,043 1,106 1,028 1,070 1,041 1,055 1,051 1,050 0,978 0,985 0,917 štoly Sou tový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,030 3,381 3,671 4,087 4,356 4,545 5,027 5,166 5,526 5,753 6,068 6,378 6,697 6,547 6,449 5,913 Zp tný 0,169 0,164 0,282 0,310 0,397 0,447 0,512 0,572 0,621 0,691 0,737 0,769 0,850 0,874 0,934 0,973 1,026 1,079 1,133 1,107 1,091 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 822 1m2 375 435 715 785 950 1040 1175 1290 1401 1527 1655 1776 2004 2074 2185 2285 2431 2546 2693 2659 2639 2429 Komunikace Meziro ní X 1,160 1,644 1,098 1,210 1,095 1,130 1,098 1,086 1,090 1,084 1,073 1,128 1,035 1,054 1,046 1,064 1,047 1,058 0,987 0,992 0,920 pozemní Sou tový 1,000 1,160 1,907 2,093 2,533 2,773 3,133 3,440 3,736 4,072 4,413 4,736 5,344 5,531 5,827 6,093 6,483 6,789 7,181 7,091 7,037 6,477 a letišt Zp tný 0,154 0,179 0,294 0,323 0,391 0,428 0,484 0,531 0,577 0,629 0,681 0,731 0,825 0,854 0,900 0,941 1,001 1,048 1,109 1,095 1,086 1,000 823 1m2 68 76 117 153 190 205 240 275 302 335 367 391 437 454 488 512 546 577 607 598 590 519 Meziro ní X 1,118 1,539 1,308 1,242 1,079 1,171 1,146 1,098 1,109 1,096 1,065 1,118 1,039 1,075 1,049 1,066 1,057 1,052 0,985 0,987 0,880 Plochy a úpravy Sou tový 1,000 1,118 1,721 2,250 2,794 3,015 3,529 4,044 4,441 4,926 5,397 5,750 6,426 6,676 7,176 7,529 8,029 8,485 8,926 8,794 8,676 7,632 území Zp tný 0,131 0,146 0,225 0,295 0,366 0,395 0,462 0,530 0,582 0,645 0,707 0,753 0,842 0,875 0,940 0,987 1,052 1,112 1,170 1,152 1,137 1,000 1m délky 3350 3810 7490 8570 10030 11320 13020 14490 15679 17381 18285 19728 21624 22102 23915 25002 26448 27730 30044 29623 29303 28173 824 Meziro ní X 1,137 1,966 1,144 1,170 1,129 1,150 1,113 1,082 1,109 1,052 1,079 1,096 1,022 1,082 1,045 1,058 1,048 1,083 0,986 0,989 0,961 Dráhy kolejové Sou tový 1,000 1,137 2,236 2,558 2,994 3,379 3,887 4,325 4,680 5,188 5,458 5,889 6,455 6,598 7,139 7,463 7,895 8,278 8,968 8,843 8,747 8,410 Zp tný 0,119 0,135 0,266 0,304 0,356 0,402 0,462 0,514 0,557 0,617 0,649 0,700 0,768 0,785 0,849 0,887 0,939 0,984 1,066 1,051 1,040 1,000 16
825 1m 3355 3265 5605 6160 7875 8880 10170 11350 12367 13737 14644 15136 16767 17225 18481 19180 19863 20910 21097 21386 21269 20004 Objekty podz. Meziro ní X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,145 1,116 1,090 1,111 1,066 1,034 1,108 1,027 1,073 1,038 1,036 1,053 1,009 1,014 0,995 0,941 studny Sou tový 1,000 0,973 1,671 1,836 2,347 2,647 3,031 3,383 3,686 4,094 4,365 4,511 4,998 5,134 5,508 5,717 5,920 6,232 6,288 6,374 6,339 5,962 Zp tný 0,168 0,163 0,280 0,308 0,394 0,444 0,508 0,567 0,618 0,687 0,732 0,757 0,838 0,861 0,924 0,959 0,993 1,045 1,055 1,069 1,063 1,000 827 1 1m délky 775 1005 1685 2190 2850 3335 3650 4125 4538 5008 5369 5657 6298 6487 6986 7300 7738 7823 8245 8204 8122 7562 Vodovody Meziro ní X 1,297 1,677 1,300 1,301 1,170 1,094 1,130 1,100 1,104 1,072 1,054 1,113 1,030 1,077 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,931 trubní Sou tový 1,000 1,297 2,174 2,826 3,677 4,303 4,710 5,323 5,855 6,462 6,928 7,299 8,126 8,370 9,014 9,419 9,985 10,094 10,639 10,586 10,480 9,757 Zp tný 0,102 0,133 0,223 0,290 0,377 0,441 0,483 0,545 0,600 0,662 0,710 0,748 0,833 0,858 0,924 0,965 1,023 1,035 1,090 1,085 1,074 1,000 827 2 1m délky 980 1275 2135 2780 3610 4225 4620 5220 5742 6334 6790 7155 7966 8205 8837 9235 9789 9897 10431 10379 10275 9463 Kanalizace Meziro ní X 1,301 1,675 1,302 1,299 1,170 1,093 1,130 1,100 1,103 1,072 1,054 1,113 1,030 1,077 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,921 trubní Sou tový 1,000 1,301 2,179 2,837 3,684 4,311 4,714 5,327 5,859 6,463 6,929 7,301 8,129 8,372 9,017 9,423 9,989 10,099 10,644 10,591 10,485 9,656 Zp tný 0,104 0,135 0,226 0,294 0,381 0,446 0,488 0,552 0,607 0,669 0,718 0,756 0,842 0,867 0,934 0,976 1,034 1,046 1,102 1,097 1,086 1,000 831 1m délky 225 288 478 622 802 906 997 1127 1239 1388 1485 1560 1713 1763 1867 1943 2074 2185 2279 2256 2215 1991 Hydromeliorace Meziro ní X 1,280 1,660 1,301 1,289 1,130 1,100 1,130 1,099 1,120 1,070 1,051 1,098 1,029 1,059 1,041 1,067 1,054 1,043 0,990 0,982 0,899 Sou tový 1,000 1,280 2,124 2,764 3,564 4,027 4,431 5,009 5,507 6,169 6,600 6,933 7,613 7,836 8,298 8,636 9,218 9,711 10,129 10,027 9,844 8,849 odvodn ní Zp tný 0,113 0,145 0,240 0,312 0,403 0,455 0,501 0,566 0,622 0,697 0,746 0,784 0,860 0,885 0,938 0,976 1,042 1,097 1,145 1,133 1,113 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 831 1m délky 1270 1625 2698 3507 4524 5112 5623 6354 6990 7828 8376 8750 9606 9803 10362 10712 11433 11650 12438 12546 12492 11870 Meziro ní X 1,280 1,660 1,300 1,290 1,130 1,100 1,130 1,100 1,120 1,070 1,045 1,098 1,021 1,057 1,034 1,067 1,019 1,068 1,009 0,996 0,950 Hydromeliorace Sou tový 1,000 1,280 2,124 2,761 3,562 4,025 4,428 5,003 5,504 6,164 6,595 6,890 7,564 7,719 8,159 8,435 9,002 9,173 9,794 9,879 9,836 9,346 závlahy Zp tný 0,107 0,137 0,227 0,295 0,381 0,431 0,474 0,535 0,589 0,659 0,706 0,737 0,809 0,826 0,873 0,902 0,963 0,981 1,048 1,057 1,052 1,000 17
832 1m3 OH 235 327 515 576 712 806 926 1039 1144 1255 1396 1488 1691 1745 1832 1906 2017 2122 2222 2180 2158 1983 Hráze,jezy Meziro ní X 1,391 1,575 1,118 1,236 1,132 1,149 1,122 1,101 1,097 1,112 1,066 1,136 1,032 1,050 1,040 1,058 1,052 1,047 0,981 0,990 0,919 a stupn Sou tový 1,000 1,391 2,191 2,451 3,030 3,430 3,940 4,421 4,868 5,340 5,940 6,332 7,196 7,426 7,796 8,111 8,583 9,030 9,455 9,277 9,183 8,438 Zp tný 0,119 0,165 0,260 0,290 0,359 0,406 0,467 0,524 0,577 0,633 0,704 0,750 0,853 0,880 0,924 0,961 1,017 1,070 1,121 1,099 1,088 1,000 832 1 m3 OP 907 1261 1986 2222 2748 3111 3574 4009 4417 4843 5388 5783 6582 6779 7117 7437 7868 8096 8500 8339 8256 7637 Ostatní objekty Meziro ní X 1,390 1,575 1,119 1,237 1,132 1,149 1,122 1,102 1,096 1,113 1,073 1,138 1,030 1,050 1,045 1,058 1,029 1,050 0,981 0,990 0,925 na tocích Sou tový 1,000 1,390 2,190 2,450 3,030 3,430 3,940 4,420 4,870 5,340 5,940 6,376 7,257 7,474 7,847 8,200 8,675 8,926 9,372 9,194 9,103 8,420 Zp tný 0,119 0,165 0,260 0,291 0,360 0,407 0,468 0,525 0,578 0,634 0,706 0,757 0,862 0,888 0,932 0,974 1,030 1,060 1,113 1,092 1,081 1,000 833 1m2 440 535 940 1155 1445 1580 1790 2045 2247 2465 2723 2921 3209 3331 3529 3700 3884 4086 4274 4165 4036 3548 Nádrže Meziro ní X 1,216 1,757 1,229 1,251 1,093 1,133 1,142 1,099 1,097 1,105 1,073 1,099 1,038 1,059 1,048 1,050 1,052 1,046 0,974 0,969 0,879 na tocích Sou tový 1,000 1,216 2,136 2,625 3,284 3,591 4,068 4,648 5,107 5,602 6,189 6,639 7,293 7,570 8,020 8,409 8,827 9,286 9,714 9,466 9,173 8,064 Zp tný 0,124 0,151 0,265 0,326 0,407 0,445 0,505 0,576 0,633 0,695 0,767 0,823 0,904 0,939 0,995 1,043 1,095 1,152 1,205 1,174 1,138 1,000 833 1m délky 1825 2205 3905 4815 6010 6570 7455 8515 9369 10280 11390 12220 14431 14887 15772 16446 17237 18196 19044 18168 17223 16459 Úpravy vodních Meziro ní X 1,208 1,771 1,233 1,248 1,093 1,135 1,142 1,100 1,097 1,108 1,073 1,181 1,032 1,059 1,043 1,048 1,056 1,047 0,954 0,948 0,956 tok a kanály Sou tový 1,000 1,208 2,140 2,638 3,293 3,600 4,085 4,666 5,134 5,633 6,241 6,696 7,907 8,157 8,642 9,012 9,445 9,970 10,435 9,955 9,437 9,019 Zp tný 0,111 0,134 0,237 0,293 0,365 0,399 0,453 0,517 0,569 0,625 0,692 0,742 0,877 0,904 0,958 0,999 1,047 1,106 1,157 1,104 1,046 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok 1971 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Sou tový index : rok 1971 = 1,00 Zp tný index : rok 2012 = 1,000 18
BYTOVÁ VÝSTAVBA V LETECH 1997 2011 1 Podrobné údaje o bytové výstavb jsou k dispozici za období 1997-2010, za rok 2011 jsou první p edb žné základní informace. Po významných objemech bytové výstavby v 70-tých a áste n i 80-tých letech 20. století a po ukon ení výstavby formou KBV (komplexní bytové výstavby) po roce 1989, klesl na jednu z nejnižších hodnot ve statisticky evidované historii po et dokon ovaných byt na území R v roce 1995. Dokon eno bylo pouze 12 998 byt, což p edstavovalo 1,26 byt na 1 000 obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování po tu dokon ených byt. Tento nár st pokra oval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokon eno 41 649 byt, což zárove p edstavovalo nejvyšší po et za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo zásluhou p ijetí zákona o zvýšení dan z p idané hodnoty od roku 2008, což podstatn urychlilo dokon ovací práce na stavbách, ješt za p ízniv jší cenu. Že se jednalo o mimo ádný výkyv, ukázaly následující t i roky sledovaného období, kdy bylo zkolaudováno 38 380, resp. 38 473 byt a 36 442 byt v roce 2010, tedy cca o 5 tis. byt mén než v roce 2007. Na po et dokon ených byt v posledním roce sledování již m la vliv áste n ekonomická krize, která se však v tomto segmentu projevila pln (díky velkému množství již v roce 2007 tém dokon ených avšak nezkolaudovaných byt ) až v roce 2011. V roce 2011 se dokon ilo již jen 28 628 byt, tedy pouze 78,6 % p edchozího roku a pouze 68,7 % roku 2007. Zatímco až do roku 2008 po et zahajovaných byt p evyšoval po et byt dokon ených, v následujících letech (jednozna n v d sledku recese eské ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo zahájeno byt mén. V roce 2009 cca o 6 tis. byt, v roce 2010 o cca 9 tis. byt a v roce 2011 o 600 byt mén nežli v p edchozím roce. Index zahajovaných byt 2009/2010 dosáhl hodnoty 75,4. Paradoxn se ukazuje, že díky ekonomické krizi dochází k využití portfolia rozestav ných byt, které se meziro n snížilo v roce 2010 o 4,4 % (z 187 937 na 179 630 byt ). Z celkového po tu 28 628 dokon ených byt v roce 2011 bylo zkolaudováno 17 386 byt v nových rodinných domech a 6 554 byt v nových bytových domech. Formou nástaveb a p ístaveb bylo získáno 1 241 byt ve starších rodinných domech a 1 586 byt ve starších bytových domech. Zbytek p edstavují byty v domech s pe ovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (170 byt ), byty v nebytových budovách (701 byt ) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostor (990 byt ). Proti p edchozímu roku 2010 bylo tak dokon eno o 39,9 % mén byt v nových bytových domech a o 18 % mén byt v rodinných domech. O 12,7 % mén bylo dokon eno byt postavených formou nástaveb a p ístaveb ve starších rodinných domech, p ekvapiv však došlo nár stu o 10,7 % v p ípad nástaveb a p ístaveb u bytových dom. Ostatní druhy budov zaznamenaly také meziro ní pokles po tu dokon ených byt. Výstavba DPS a domov -penzión prošla dv ma etapami svého vývoje vzestupnou fází, která vyvrcholila v roce 2003, kdy bylo v t chto budovách dokon eno tém t ikrát tolik byt co v roce 1997, vyst ídala fáze trvalého poklesu až na pouhých 170 dokon ených byt v roce 2011. Jednorázový nár st v roce 2010 souvisí s dokon ováním staveb se státní dotací z minulých let. Výstavba byt v nebytových budovách vykazovala až do roku 2003 také rostoucí 1 Podrobné údaje o bytové výstavb jsou k dispozici za období 1997-2010, za rok 2011 jsou první p edb žné základní informace. 19
stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt trend, po dramatickém snížení v následujícím roce však již v posledních p ti letech kolísá na hladin mezi 650 a 831 dokon enými byty. Vývoj po tu byt vzniklých stavebními úpravami nebytových prostor má podobu sinusoidy s vrcholy v letech 2000 a 2005, od roku 2005 klesl z 2 185 na pouhých 990 dokon ených byt v roce 2011. Celkov je v roce 2011 ve struktu e dokon ované bytové výstavby patrné výrazné posílení významu novostaveb rodinných dom na úkor všech zbývajících složek výstavby. Dokon ené byty 1997-2011 podle druhu stavby v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a v p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Dokon ené byty 1997 16 757 6 506 4 578 2 073 2 002 613 132 853 4 645 1998 22 183 8 336 6 827 2 334 2 530 811 407 938 6 078 1999 23 734 9 238 6 598 2 539 2 506 651 767 1 435 8 755 2000 25 207 10 466 5 926 2 911 2 339 687 745 2 133 10 725 2001 24 758 10 693 5 912 2 948 1 874 708 824 1 799 13 435 2002 27 291 11 716 6 393 2 957 1 737 1 725 1 070 1 693 13 599 2003 27 127 11 397 7 720 2 486 1 454 1 729 1 213 1 128 12 761 2004 32 368 13 302 10 722 2 453 2 070 1 638 719 1 364 15 469 2005 32 863 13 472 11 526 2 270 1 569 1 047 794 2 185 21 896 2006 30 190 13 230 10 070 1 687 1 770 760 651 2 022 21 142 2007 41 649 16 988 18 171 1 735 1 847 530 733 1 645 18 758 2008 38 383 19 612 12 497 1 710 1 788 345 727 1 702 21 187 2009 38 473 19 124 13 766 7 528 1 697 275 803 1 280 19 029 2010 36 446 19 763 10 904 1 422 1 433 883 831 1 210 18 889 Index 2010/2009 94,7 103,3 79,2 18,9 84,4 321,1 103,5 94,5 99,3 2011 28 628 17 386 6 554 1 241 1 586 170 701 990 - Index 2011/2010 78,6 88,0 60,1 87,3 110,7 19,3 84,4 81,8 - Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 20
stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt Po et modernizovaných byt vykazoval vzestupný trend (s výjimkou roku 2003) až do roku 2005, od té doby meziro n kolísá kolem hranice 20 tis. byt získaných modernizací. V roce 2010 bylo dokon eno sice pouze 18 889 byt získaných modernizací, o 2 158 mén než v roce 2008, nicmén pokles proti roku 2009 byl již jen pouze -0,7 %. Po et zahajovaných byt celkem dosáhl maxima v roce 2007. Zahájeno bylo 43 796 byt, z toho 20 990 byt v rodinných domech a 15 283 v bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však tato maxima platila pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 (22 918 byt ), nástavby a p ístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 byt ), v bytových domech v roce 2000 (3 658 byt ), v DPS v roce 2002 (1 803 byt ), v nebytových objektech v roce 2009 (2 458 byt ), stavebními úpravami nebytových prostor v roce 2000 (2 875 byt ) a modernizovaných byt v roce 2006 (36 081 byt ). V p ípad zahajovaných byt v rodinných domech byl po roce 2008 nejvyšší meziro ní pokles mezi lety 2009/2008 (-22,5 %). Mezi lety 2010/2009 to již bylo jen -6,4 % a období 2011/2010 p ineslo nár st o +2,7 %. Po et zahajovaných byt v bytových domech klesá trvale od roku 2008. Meziro ní index 2008/2007 je 89,8, 2009/2008 je 80,5, 2010/2009 je 52,5 a 2010/2011 je 86,4. Index 2011/2007 dosahuje hodnoty 32,8. Zahájené byty 2004-2011 podle druhu stavby v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a v p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Zahájené byty 2004 39 037 17 485 11 901 3 499 1 841 855 1 318 2 138 20 074 2005 40 381 17 579 13 574 3 141 2 103 527 1 932 1 525 24 404 2006 43 747 20 620 14 541 2 409 2 009 979 2 182 1 007 36 081 2007 43 796 20 990 15 283 2 269 1 858 545 2 166 685 29 635 2008 43 531 22 918 13 724 2 187 1 682 629 1 872 519 27 020 2009 37 319 17 750 11 045 1 998 1 729 582 2 458 757 24 186 2010 28 135 16 611 5 798 1 749 1 502 414 1 564 497 24 031 Index 2010/2009 75,4 93,6 52,5 87,5 86,9 71,1 63,6 65,7 99,4 2011 27 535 17 060 5 013 1 837 1 441 541 1 175 468 - Index 2011/2010 97,9 102,7 86,4 105,0 95,9 130,7 75,1 94,2 - Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 21
stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt V rámci R bylo v letech 2009-2011zahájeno pr m rn ro n o 29,1 % byt mén, nežli v letech 2006-2008, a o 13,3 % mén nežli ve zpr m rovaných letech celého sledovaného období let 1997-2011. Z pohledu kraj dosáhlo nejhorších hodnot hl. m. Praha (o 49,9, resp. o 30,8 % mén ), dále pak kraje Olomoucký a Zlínský. Nejlepších hodnot pak dosáhl kraj Karlovarský a Moravskoslezský (zpr m rované indexy 103,0 a 93,0, resp. 83,1 a 105,2). V p ípad Karlovarského kraje jsou však hodnoty ovlivn ny dlouhodob nízkou intenzitou bytové výstavby, tedy i zahajování staveb. Z pohledu po tu dokon ovaných byt je situace z pohledu porovnání pr m r odlišná. Je to dáno skute ností, že po et dokon ovaných byt v letech 1997-2000 byl v pr m ru velmi nízký. Platí však, že zatímco v ad kraj R dosáhl meziro ní index 2010/2009 plusových hodnot (kraje Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký, Pardubický a Vyso ina), v období 2011/2010 již dosáhl záporných hodnot ve všech krajích R. Všeobecn platí, že ve fungujícím stavebnictví by se m l v optimálním p ípad ukazatel plynulosti bytové výstavby pohybovat kolem hranice 100 dokon ených byt na 100 byt zahájených, což znamená rovnovážný vztah obou základních fází bytové výstavby. Od poloviny devadesátých let až do roku 2008 se ukazatel plynulosti bytové výstavby udržoval stabiln pod hodnotou 100 (za celé patnáctileté období 1997-2011 inil 83,2 dokon ených byt na 100 O skute nosti, že situace let 2008, resp. 2009 až 2011 je v porovnání s p edchozími lety zcela odlišná a že bytová výstavba prochází hlubokou krizí, se lze p esv d ít v p ípad porovnání pr m rného ro ního po tu po tu zahajovaných a dokon ovaných byt ve vybraných období let 2006 až 2008 a 2009 2011, p ípadn období let 2009 až 2011 a 1997 až 2011, a to jak na úrovni jednotlivých kraj, tak R jako celku. Rozestav né byty 2004-2010 podle druhu stavby v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Rozestav né byty koncem roku 2004 146 801 70 516 27 817 30 209 724 2 473 3 905 4 637 43 448 2005 155 202 74 497 30 573 30 638 7 868 2 204 5 047 4 375 47 234 2006 171 879 82 003 36 013 31 399 8 466 2 868 6 792 4 338 62 171 2007 177 477 85 943 35 087 31 932 8 873 3 073 8 367 4 202 73 048 2008 186 246 89 276 38 055 32 438 9 185 3 520 9 612 4 160 78 881 2009 187 937 89 043 36 648 32 648 9 530 3 974 11 477 4 334 84 038 2010 179 630 85 894 31 534 33 257 9 587 3 512 12 255 3 571 89 170 Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 22
Hl.m. Praha 12 960 24 063 20 936 17 028 74 987 7 397 6 151 3 480 18 608 29 323 22 597 11 330 81 858 5 719 2 878 2 733 St edo eský 11 352 23 758 22 597 21 202 78 909 7 421 7 405 6 376 18 024 36 291 26 124 19 810 100 249 7 516 6 448 5 846 Jiho eský 5 214 9 328 6 704 6 314 27 560 2 149 2 137 2 028 10 109 12 319 8 098 5 896 36 422 1 910 1 793 2 193 Plze ský 4 944 9 268 6 634 5 411 26 257 2 051 1 903 1 457 8 539 9 427 6 827 5 745 30 538 2 084 2 031 1 630 Karlovarský 1 845 3 190 1 809 2 004 8 848 512 866 626 2 884 4 548 2 117 2 181 11 730 845 608 728 Ústecký 3 473 4 987 3 265 3 423 15 148 1 087 1 097 1 239 5 624 6 782 5 540 4 048 21 994 1 631 1 220 1 197 Liberecký 3 434 5 444 3 577 3 693 16 148 1 480 1 256 957 4 645 6 551 4 430 3 526 19 152 1 535 1 152 839 Královéhradecký 5 428 7 105 4 933 4 643 22 109 1 516 1 807 1 320 7 048 7 470 6 495 4 468 25 481 1 942 1 254 1 272 Pardubický 4 934 7 072 5 228 4 530 21 764 1 612 1 644 1 274 7 002 8 176 6 493 4 705 26 376 2 078 1 251 1 376 Vyso ina 4 579 7 280 4 905 4 535 21 299 1 416 1 772 1 347 7 453 8 796 4 985 3 772 25 006 1 380 1 154 1 238 Jihomoravský 10 581 17 373 14 551 12 989 55 494 4 928 4 455 3 606 15 626 21 272 15 719 11 221 63 838 4 427 3 414 3 380 Olomoucký 5 962 7 440 4 912 4 979 23 293 2 026 1 648 1 305 9 540 8 660 6 240 4 267 28 707 1 840 1 163 1 264 Zlínský 6 201 7 720 4 125 4 387 22 433 1 894 1 403 1 090 7 882 8 042 5 341 3 656 24 921 1 300 1 228 1 128 Moravskoslezský 6 974 10 279 6 043 8 405 31 701 2 984 2 898 2 523 10 472 10 846 10 068 8 364 39 750 3 112 2 541 2 711 eská republika 87 881 144 307 110 219 103 543 445 950 38 473 36 442 28 628 133 456 178 503 131 074 92 989 536 022 37 319 28 135 27 535 Koncem roku 2010 bylo na území eské republiky 179 630 rozestav ných byt, což znamená, že se rozestav nost byt v celostátním m ítku po p edchozím r stu v posledním roce mírn snížila. Toto snížení je však bohužel zp sobeno spíše než zkracováním doby výstavby dramatickým snížením po tu byt zahájených, p itom nejmenší hodnoty byly dosaženy ješt p ed rokem 2000). Po roce 2001 se po et dokon ovaných a zahajovaných byt postupn vyrovnával. Zásluhou zna ného navýšení dokon ovacích prací v souvislosti s o ekávaným zvýšením dan z p idané hodnoty k 1.1. 2008 se v roce 2007 p iblížil ukazatel plynulosti bytové výstavby ideální hodnot 100 na 4,9 procentních bod. Vzhledem k o ekávanému op tovnému poklesu dokon ovacích prací v roce 2008 se ukazatel op t snížil, v posledních dvou letech však poprvé b hem sledovaných let p ekonává hranici 100 dokon ených byt na 100 byt zahájených (v roce 2009 o 3,1 %, v roce 2010 dokonce o 29,5 % a v roce 2011 o 4,0 %). Vzhledem k rapidnímu poklesu po tu zahajovaných byt se však nejedná o p íznivou tendenci, ale o varovný signál pro vývoj dokon ované bytové výstavby v p íštím období. Dokon ené a zahajované byty v krajích R, rok, období Kraj Dokon ené byty Zahajované byty 1997-2000 2001-2005 2006-2008 2009-2011 1997-2011 2009 2010 2011 1997-2000 2001-2005 2006-2008 2009-2011 1997-2011 2009 2010 2011 Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 23
stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt Podíl byt rozestav ných v domech s pe ovatelskou službou a v domovech-penziónech po pom rn výrazném nár stu v první polovin hodnoceného období se od roku 2001 p íliš nem ní a jejich podíl na celkové rozestav nosti kolísá kolem 2 %. Byty rozestav né v nebytových budovách zaznamenaly od roku 1996 zna ný nár st z 253 na 12 255 byt, Tento vývoj se odrazil na podstatném zvýšení podílového zastoupení z 0,3 % až na 6,8 % v posledním roce 2010. Podíl byt rozestav ných formou stavebních úprav nebytových prostor jen ve t ech z posledních 14 let mírn p ekro il t íprocentní hranici. Koncem roku 2010 inil podíl t chto byt 2,0 % celkového objemu. Koncem roku 2010 bylo ve form nástaveb a p ístaveb rozestav no celkem 42 844 byt, tedy o t i tvrtiny více než v roce 1997. V pr b hu celého trnáctiletého období po et rozestav ných nástavbových a p ístavbových byt plynule rostl. Naproti tomu relativní ukazatel vyjad ující podíl rozestav ných nástaveb a p ístaveb na celkovém po tu rozestav ných byt spíše klesal, pouze v posledních dvou letech se mírn zvyšuje. Podíl rozestav ných nástaveb a p ístaveb v rodinných domech z úhrnu všech nástaveb a p ístaveb se pohybuje (s výjimkou výchozího roku 1997, kdy inil jen 60 %) kolem hranice 80 % s mírn klesající tendencí. P itom absolutní po et rozestav ných byt formou nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m vykazuje rostoucí trend po celé trnáctileté období. zahájených byt v roce 2010. Z celkového po tu byt rozestav ných byt koncem roku 2010 p ipadlo na novostavby rodinných dom 85 894 byt (47,8 %). Podíl nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m se pohyboval kolem 18,5 %. V novostavbách bytových dom bylo vzhledem k mnohem kratší pr m rné dob jejich výstavby rozestav no k 31.12.2010 mnohem mén byt, konkrétn 31 534 byt, tedy 17,6 % celkového po tu. Po et rozestav ných byt v nástavbách a p ístavbách k bytovým dom m inil koncem roku 2010 celkem 9 587 byt, nejvyšší po et za celé sledované období. Rozestav né byty v R v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Rozestav né byty koncem roku 2004 146 801 70 516 27 817 30 209 724 2 473 3 905 4 637 43 448 2005 155 202 74 497 30 573 30 638 7 868 2 204 5 047 4 375 47 234 2006 171 879 82 003 36 013 31 399 8 466 2 868 6 792 4 338 62 171 2007 177 477 85 943 35 087 31 932 8 873 3 073 8 367 4 202 73 048 2008 186 246 89 276 38 055 32 438 9 185 3 520 9 612 4 160 78 881 2009 187 937 89 043 36 648 32 648 9 530 3 974 11 477 4 334 84 038 2010 179 630 85 894 31 534 33 257 9 587 3 512 12 255 3 571 89 170 Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 24
Podíl rozestav ných nástaveb a p ístaveb z úhrnu byt rozestav ných v rodinných domech kolísá s výjimkou roku 1997 kolem hladiny 30 %. Klesající trend je možné pozorovat od roku 2001. U bytových dom je podílový ukazatel nástaveb a p ístaveb na nižší úrovni (nepo ítáme-li extrémní hodnotu v roce 1997 37,9 %), od roku 2002 se stabiln pohybuje kolem p tinového zastoupení s mírn rostoucí tendencí. V ro ním pr m ru let 1997 až 2011 bylo v p epo tu na 1 000 obyvatel st edního stavu dokon eno v eské republice 2,88 byt. Intenzita dokon ené bytové výstavby v pr m ru let 1997-2011 nep esáhla hranici dvou dokon ených byt pouze ve t ech nejvíce hospodá sky a strukturáln postižených regionech, tedy v krajích Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském. Naproti tomu se nejintenzivn ji stav lo ve St edo eském kraji a v Praze, kde intenzitní ukazatel p ekonal hranici ty dokon ených byt na 1 000 obyvatel. Ve druhé polovin devadesátých let se za ala v plné mí e uplat ovat suburbanizace, tedy rozvoj bytové výstavby v zázemí v tších m st, zejména hlavního m sta. I p es tuto skute nost z stává bytová situace v hlavním m st tíživá, zejména v dostupnosti p íjmov slabších vrstev obyvatelstva a mladých rodin s d tmi. Hranice 3 dokon ených byt na 1 000 obyvatel byla p ekro ena nebo dosažena v krajích Jihomoravském, Plze ském, Jiho eském a Pardubickém. V období 2009-2011 bylo v p epo tu na 1 000 obyvatel st edního stavu dokon eno v eské republice 3,28 byt. Obdobná situace je ve všech krajích republiky s tím, že s výjimkou Ústeckého kraje neklesá hodnota pod 2 dokon ené byty na 1 000 obyvatel (maxima jsou ve St edo eském a Jihomoravském kraji, 5,63, resp. 5,30). Zahájeno bylo v ro ním pr m ru let 1997 až 2011 v p epo tu na 1 000 obyvatel st edního stavu v eské republice 3,46 byt. Hodnoty intenzitního ukazatele se v jednotlivých krajích zna n liší. V krajích St edo eském byla p ekro ena hranice 5 zahájených byt, v Praze a v Jiho eském kraji byla p ekro ena hranice ty zahájených byt na 1 000 obyvatel. Pod hranicí dvou zahájených byt na 1 000 obyvatel je kraj Ústecký. Útlum zahajované výstavby v posledních t ech letech (2009-2011) se na celostátní úrovni projevil snížením hodnoty ukazatele na 2,95. Na krajské úrovni k nejmarkantn jšímu snížení došlo v Praze (ze 4,56 na 3,02) a ve St edo eském kraji (z 5,75 na 5,26). K drobnému snížení došlo v krajích Zlínském, Olomouckém a v kraji Vyso ina. 25
Vážným problémem je tedy Praha (pokles zájmu o výstavbu nových bytových dom ). Zbývající kraje eské republiky dosáhly vyšší hodnoty ukazatele za poslední t i roky nežli v kontextu období 1997-2011. Od roku 1997 do roku 2010 je evidováno ve všech formách výstavby 413 568 dokon ených byt na území eské republiky (jakožto sou et za jednotlivé obce, úhrnný po et dokon ených byt za celou republiku inil 417 322 byt rozdíl je dán tím, že v letech 1997 a 1998 nebyly územn identifikovány do úrovn jednotlivých obcí byty dokon ené v domech s pe ovatelskou službou a v domovechpenziónech, byty v nebytových budovách a byty získané stavebními úpravami nebytových prostor ). Z tohoto po tu se nejvíce stav lo ve velkom stech se 100 tis. a více obyvateli, kde po et 109 411 dokon ených byt p edstavuje více než tvrtinu celostátního objemu. S velkým odstupem následují obce se 2 5 tis. obyvateli, kde bylo v hodnoceném období dokon eno 56 206 byt. Mnohem mén, než by odpovídalo po tu obyvatel velikostní kategorie, se stav lo ve m stech s 50-100 tis. obyvateli. Pro soubor t chto padesátitisícových m st m že mít dlouhodob jší zaostávání v bytové výstavb vážné d sledky do budoucna, nebo m sta této velikosti by m la být vzhledem k vyššímu podílu soužití domácností a z toho vyplývající vysoké pot eb byt ve výstavb p edevším nájemních byt naopak vep edu. Je t eba si ovšem uv domit, že podstatnou ást této velikostní skupiny p edstavují m sta ve strukturáln postižených územích severních ech a Ostravska. V tšina velikostních kategorií zaznamenala v roce 2010 pokles po tu nov postavených byt, z toho nejvíce (o 17 %) ve velkom stech se 100 tis. a více obyvateli. Vzestup zaznamenaly pouze ob kategorie nejmenších obcí do 1 tis. obyvatel, a pak také m sta s 50-100 tis. obyvateli. V pr m ru trnáctiletého období 1997-2010 se nejintenzivn ji stav ly a dokon ovaly byty ve v tších venkovských obcích a v menších m stech s 500 až 10 tisíci obyvateli a dále ve velkom stech s více než 100 tis. obyvateli. V t chto velikostních skupinách obcí byly pr m rn dokon ovány v p epo tu 26
na 1 000 obyvatel alespo t i byty. Relativn nejmén se stav lo ve m stech s 20-100 tis. obyvateli, kde p ipadalo na jednoho obyvatele v pr m ru posledních 14 let jen 1,6-1,8 dokon eného bytu. Práv v n kterých m stech st ední velikosti nacházejících se p edevším ve strukturáln postižených regionech lze o ekávat v p íštích letech stav bytové nouze. Jak už bylo zmín no, pouze ve t ech velikostních kategoriích bylo v roce 2010 dokon eno více byt než v p edchozím roce. P itom je však vid t, že u m st s 50-100 tis. obyvateli se i tak jedná o podpr m rnou výši bytové výstavby (p i porovnání všech velikostních skupin obcí). Na druhé stran u malých obcí byla v posledním roce intenzita výstavby i nadále vysoká, až do velikostní kategorie do 2 tis. obyvatel se pohybovala mezi 4-5 byty na 1000 obyvatel. Rozdílná sídelní struktura jednotlivých kraj se pochopiteln promítá i do struktury bytového fondu. Nepo ítáme-li hlavní m sto Prahu, pak z kraj se zastoupením velkom st se zdaleka nej ast ji ve trnáctiletém období 1997-2010 stav lo v krajském m st v Jihomoravském kraji, kde sm ovala do Brna více než t etina nových byt. Naopak po tem obyvatel tém srovnatelná Ostrava je zastoupena v bytové výstavb Moravskoslezského kraje v mnohem menší mí e, postavila se zde pouze cca tvrtina byt ve srovnání s Brnem. Z hlediska intenzity bytové výstavby z eteln vystupují obce s 500-10 000 obyvateli St edo eského kraje, kde v každé ze ty velikostních skupin byla p ekro ena hranice 4 dokon ených byt na 1 000 obyvatel (z toho v obcích s 1 000-10 000 obyvateli bylo postaveno dokonce více než 6 byt na 1000 obyvatel). Tato situace je o ekávaná s ohledem na již n kolikrát zmi ovaný proces suburbanizace spojený s rozmachem výstavby rodinných dom (ale v n kterých obcích i bytových dom ) v zázemí hlavního m sta Prahy. O specifické úloze St edo eského kraje ve výstavb byt v hodnoceném období sv d í fakt, že z dalších kraj byla hranice 4 dokon ených byt na 1 000 obyvatel p ekro ena již pouze v obcích s 1-2 tis. obyvateli Jiho eského a Královéhradeckého kraje, v obcích s 2-5 tis. obyvateli Plze ského kraje, ve m stech s 50-100 tis. obyvateli (tedy v Jihlav ) kraje Vyso ina a pak také v hlavním m st Praze. Naopak siln zaostávající (pod úrovní jednoho dokon eného bytu na 1 000 obyvatel) je bytová výstavba v padesátitisícových m stech St edo eského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje a ve m stech s 20-50 tis. obyvateli Karlovarského a Ústeckého kraje. K této hranici se pak blíží i bytová výstavba v Ostrav jakožto p edstaviteli velikostní kategorie obcí se 100 000 a více obyvateli v Moravskoslezském kraji. 27
V roce 2010 bylo v eské republice 22 m st s více než 50 tisíci obyvatel. Ve m stech s 50 000 a více obyvateli žila p ibližn t etina obyvatelstva republiky a podle S ítání lidu, dom a byt v roce 2011 ve vymezení roku 2010 zde byla umíst na více než jedna t etina trvale obydleného bytového fondu. Po et dokon ených byt odpovídá po tu obyvatel t chto m st, což zna í i p ibližn stejnou intenzitu bytové výstavby ve srovnání s pr m rem R. Je však nutno op t p ipomenout diametráln rozdílnou hodnotu intenzitního ukazatele ve velkom stech (3,42) a ve skupin m st s 50-100 tis. obyvateli (1,64), kde není ani polovi ní. Uvedený soubor je z hlediska intenzity bytové výstavby zna n diferencován. Dv t etiny úhrnu byt dokon ených v padesátitisícových m stech byly postaveny v Praze a v Brn. Práv tato dv nejv tší m sta republiky zaznamenala od roku 1997 nejv tší rozvoj stavebních aktivit v absolutních objemech. V Praze se mezi roky 1997 a 2010 zvýšil po et dokon ených byt t iap lnásobn, v Brn trojnásobn (p itom výrazný vrchol byl v obou m stech zaznamenán v roce 2007 zásluhou urychlení dokon ovacích prací bytových dom ), v posledním roce však zaznamenaly další pokles bytové výstavby. V ad dalších m st (v Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích i v Olomouci) došlo sice v uplynulém trnáctiletém období ješt k výrazn jšímu relativnímu navýšení bytové výstavby, ovšem z velmi nízkého základu v roce 1997. Na druhé stran pro m sta Teplice a Karviná je nep íznivým zjišt ním, že ve srovnání s prvním rokem hodnoceného období zde po et dokon ených byt poklesl. V ro ním pr m ru období 1997-2010 vykázalo pouze 7 m st (Praha, eské Bud jovice, Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Brno a Olomouc) hodnotu intenzitního ukazatele vyšší než celostátní pr m r. Nejvyšší hodnoty intenzity bytové výstavby bylo dosaženo v Jihlav, kde se ve sledovaném období stav lo 4,85 byt pr m rn ro n. Na tento vysoký ukazatel má vliv zejména rozvoj bytové výstavby od roku 2001; v posledním roce 2010 zaznamenala Jihlava dokonce 6,27 byt na 1000 obyvatel, tj. op t nejvíce ze všech sledovaných m st. Více než p t byt na 1 000 obyvatel dosáhly ješt Karlovy Vary (po p edchozí zna n nízké intenzit ), eské Bud jovice a Hradec Králové. Je logické, že m sta ve strukturáln postižených regionech (p evážn ze severních a severozápadních ech a z Ostravska) mají nižší pot ebu bytové výstavby. P esto je t eba zvlášt upozornit na dev t m st, ve kterých je úrove bytové výstavby velmi nízká. Mén než jeden byt v p epo tu na 1 000 obyvatel se v ro ním pr m ru hodnoceného trnáctiletého období postavil v Kladn, D ín, Chomutov, Mostu, Teplicích, Ústí nad Labem, Frýdku-Místku, Karviné a Haví ov, z toho v Chomutov a v Karviné nebyla dosažena ani hranice 0,5 dokon eného bytu na 1 000 obyvatel a navíc zde, jako v jediných dvou padesátitisícových m stech, nebyl ani v jednom roce sledovaného období dokon en více než 1 byt na 1 000 obyvatel. I v roce 2010 bylo v t chto m stech dokon eno v bec nejmén byt (4, resp. 8), což iní pouze cca 0,1 bytu v p epo tu na 1000 obyvatel. U m st s 50 tis. a více obyvateli je možné p edpokládat již vzhledem k vysoké pot eb byt, kterou nejrychleji m že uspokojit výstavba bytových dom, vícemén stejnorodou strukturu dokon ených byt, charakterizovanou výraznou p evahou bytových dom v bytové výstavb. Velmi asto však tomu tak není. Celostátní pr m r podílu byt mimo rodinné domy z úhrnu byt dokon ených v období 1997-2010 (48,5 %) p evýšilo pouze 13 z celkového po tu 22 padesátitisícových m st. 50% a vyšší podíl výstavby rodinných dom m la m sta nejvíce postižená nezam stnaností a emigra ními proudy, kde se po roce 1989 byty v bytových domech tém p estaly stav t. Oblast Ústecko-chomutovské aglomerace zastupují Chomutov, Most a Ústí nad Labem, zbylých p t m st se nachází na Ostravsku. V Most, Chomutov a v Haví ov nebyl v posledních 14 letech dokon en ani jeden byt v novém bytovém dom. V Most byl nedostatek byt z nové výstavby alespo z ásti kompenzován 206 nástavbami a p ístavbami ke starším bytovým dom m, které jsou tak zastoupeny v bytové výstavb v tomto severo eském m st mimo ádn vysokými 38,7 % (z dalších m st krom Chomutova a Haví ova bylo v uplynulém trnáctiletí dokon eno více byt 28
v nástavbách a p ístavbách k bytovým dom m než v novostavbách bytových dom již jen v Karviné a v Opav ). V podílu dom s pe ovatelskou službou a domov -penzión se na suverénn nej eln jší místo mezi padesátitisícovými m sty dostal Haví ov (10,5 %). Podobným podílem (12,7 %) dominuje i m sto Kladno v p ípad byt v nebytových budovách a také Chomutov u stavebních úprav nebytových prostor. Naproti tomu v Praze p edstavovaly novostavby bytových dom tém 70% podíl všech dokon ených byt, více než polovina dokon ených byt p ipadla na tyto budovy ješt v Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlav, Brn, Olomouci a ve Zlín. Vývoj struktury byt dokon ovaných v letech 1997 až 2010 podle po tu pokoj vícemén sm oval až do roku 2001 ke zvyšování podílu t í- a vícepokojových byt (z 62,1 % na 67,9 %), v letech 2002-2007 kolísal mezi 63 a 67 %, pak op t spíše rostl, aby v roce 2010 dosáhl tém 75 %. Naopak zastoupení nejmenších byt (garsoniér a byt 1 + 1) v bytové výstavb se pohybovalo (s výjimkou roku 2004, kdy inilo cca p tinu, a posledních t í let, kdy byly tyto byty zastoupeny jen desetinovým podílem) v rozmezí 13 a 17 %. Jednotlivé druhy budov vykazují pon kud odlišný vývoj struktury dokon ených byt. Byty v nových rodinných domech mají v jednotlivých letech relativn stejné podílové ukazatele až do velikosti dvoupokojových byt, kde teprve v posledních t ech letech dochází k významn jšímu poklesu podílového ukazatele za byty se dv ma a mén pokoji pod hranici 5 %. Podíl t ípokojových byt se b hem sledovaného trnáctiletí nijak dramaticky nem nil, pohyboval se v rozmezí 14 a 18 %, m l ovšem mírn klesající trend. Zastoupení ty pokojových byt se od roku 1999 zvyšovalo až na úrove 40,6 % v roce 2010. Podíl byt s 5 a více pokoji se až do roku 2005 pohyboval mezi 43 a 46 %, v posledních ty ech letech však pom rn znateln poklesl a pohybuje se kolem hranice 40 %. Podíl nejmenších byt (garsoniér a 1 + 1) stav ných v nových bytových domech m l kolísavý vývoj s klesající tendencí v posledních p ti letech. Jestliže ješt v letech 2002 a 2004 vykázal podílový ukazatel extrémní hodnoty nad 40 %, v posledních t ech letech zde byla dokon ena pouze o málo více než p tina t chto nejmenších byt. Dvoupokojové byty zaujímají nejv tší podíl (pohybující se v rozmezí 28 a 40 %) po celé sledované období (s drobnou výjimkou roku 2002, kdy se o málo ast ji stav ly byty 1 + 1). T ípokojové byty zvýšily své zastoupení v posledních ty ech letech, kdy inil jejich podíl na výstavb bytových dom kolem 30 % (v roce 2010 až 32,5 %). Byty se 4 a více pokoji nehrají dlouhodob v nových bytových domech významnou roli, s výjimkou roku 1998, kdy se podílely na výstavb bytových dom více než desetinovým podílem, se jejich zastoupení mezi dokon enými byty pohybovalo v rozmezí 5 a 10 %. Pokud jde o byty v nástavbách, p ístavbách a vestavbách, vykazovaly takto vznikající byty v rodinných domech kolísavé podíly. Zdaleka nejvíce (do roku 2000 více než 45 %, od té doby kolem 40 %, avšak s mírn klesající tendencí v posledních letech) se v této form po celé trnáctileté období stav lo nejvíce t ípokojových byt. Podíly dvoupokojových a ty pokojových nástaveb jsou p ibližn na stejné úrovni a pohybují se po celé období mezi p tinovým a tvrtinovým zastoupením. Nejmenší byty (garsoniéry a 1 + 1) se podílely na nástavbách, p ístavbách a vestavbách v rodinných domech 6-9 %, podíl nejv tších byt s 5 a více pokoji se až do roku 2005 pohyboval mezi 6 až 8 %, teprve v posledních p ti letech významn ji vzrostl a nyní dosahuje p ibližn desetinové zastoupení. U nástaveb, p ístaveb a vestaveb k bytovým dom m byly zastoupeny (podobn jako u novostaveb) nejv tším podílem dvoupokojové byty, které tvo ily mezi dokon enými byty 30-40 %. Podíl jednopokojových a t ípokojových nástaveb se pohyboval mezi p tinovým a tvrtinovým zastoupením (v r. 2010 však z eteln ubylo jednopokojových byt ). Garsoniéry mají ve v tšin hodnocených let ze všech ty druh budov v nástavbových a p ístavbových bytech v bytových domech nejv tší význam, jejich podíl v tšinou kolísá kolem hranice 10 %, v roce 2004 inil dokonce 18,6 %. Byty se ty mi a více pokoji jsou mezi novými byty zastoupeny s výjimkou roku 1997 mén než desetinovým podílem. 29
M nící se struktura nových byt podle po tu pokoj m la vliv i na ukazatele pr m rné pokojovosti nov vznikajícího bytového fondu. Mezi roky 1997 a 2000 pr m rná pokojovost, tedy pr m rný po et pokoj v dokon ených bytech, rostla, od té doby má kolísavý vývoj. V posledních t ech letech však bylo dosaženo nejvyšších hodnot ukazatele pokojovosti (v posledním roce v bec nejvíce - 3,56 obytných místností v byt ). Ukazatel pokojovosti jednotlivých druh budov vykazuje odlišný vývoj. Kolísavý pr b h zaznamenal ukazatel pokojovosti v nových rodinných domech, kde se v jednotlivých letech pohyboval v rozmezí 4,31 (v roce 1997) a 4,40 (v roce 2008) pokoj na jeden dokon ený byt. Pokojovost byt v nových bytových domech m la podobn kolísavý pr b h jako v p ípad nových rodinných dom, jen s v tšími výkyvy. Od roku 2004 však ukazatel významn vzrostl, a tak m ly byty dokon ené v posledních t ech letech v pr m ru cca o 0,3 pokoje více než v roce 2004. Ukazatel pr m rného po tu pokoj v bytech dokon ených v nástavbách, p ístavbách a vestavbách k rodinným dom m až do roku 2005 osciloval kolem hranice t í pokoj v byt, v posledních ty ech letech však relativn výrazn vzrostl a pohybuje se mezi 3,1-3,2 obytných místností na jeden dokon ený byt. Pokojovost byt dokon ených formou nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m v hodnoceném období vykazovala vyšší rozkolísanost než nástavby k rodinným dom m, v žádném roce však neklesla pod hranici dvou obytných místností na byt. V celém pr b hu trnáctiletého období se potvrzuje zna n nejvyšší pokojovost byt dokon ených v novostavbách rodinných dom, které jsou následovány nástavbami a p ístavbami ve starších rodinných domech. V d sledku zvyšování pokojovosti byt dokon ených v nových bytových domech a naopak snižování pokojovosti nástavbových byt ve starších bytových domech jsou v posledních letech (na rozdíl od první poloviny sledovaného období) stav ny byty s více pokoji již ast ji v novostavbách bytových dom. Ve trnáctiletém pr m ru byl nejvyšší podíl ty - a vícepokojových byt v nov dokon ených rodinných domech v hlavním m st Praze, kde dosáhl 85 %. Více než ty p tinové zastoupení ty - a vícepokojových byt je patrné také v kraji Vyso ina, dále ve St edo eském a ve Zlínském kraji. Nutno však podotknout, že 70% podíl byt nejv tší velikosti p esáhly v pr m ru trnáctiletého období všechny kraje, stejn jako se tém všude pohyboval podíl nejmenších byt (garsoniér a byt 1 + 1) mezi 1 a 2 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji ve struktu e nových byt dokon ených v rodinných domech podle po tu pokoj tedy nejsou p íliš významné. U bytových dom jsou mezikrajské rozdíly patrn jší. Nejvíce ty - a vícepokojových byt bylo, podobn jako u rodinných dom, postaveno v období 1997-2010 v hlavním m st Praze (9,8 %), z dalších kraj p ekra ovaly republikový pr m r (7,7 %) již pouze Moravskoslezský (9,3 %) a Olomoucký kraj (8,0 %). Nejmenší podíl na úhrnu dokon ených byt zaujímaly tyto ty - a vícepokojové byty v Pardubickém kraji, kde nebyly zastoupeny ani 4 %. Z hlediska uspokojování pot eb bydlení p íjmov slabších domácností (p edevším domácností mladých manželství a také domácností tvo ených staršími ob any v d chodovém v ku) vzr stá neustále pot eba maloplošných byt s maximáln dv ma pokoji. Na celorepublikové úrovni bylo v pr m ru sledovaného období v bytových domech dokon eno 65,4 % takovýchto byt. Z tohoto hlediska nejrychleji zareagovaly stavební organizace v Libereckém kraji, kde jsou tyto byty zastoupeny mezi všemi byty dokon enými v bytových domech tém t emi tvrtinami. Nejmén bylo t chto byt dokon eno v Jiho eském kraji (61,4 %). Navzdory pom rn malým diferencím v podílu t chto byt ve výstavb bytových dom je jejich vnit ní struktura v jednotlivých krajích velmi rozdílná. Jestliže nap. garsoniéry se stav ly v Ústeckém kraji cca v p tin p ípad, v kraji Vyso ina mají velmi malý význam, vy íslitelný 2,5 % podílem. Dvoupokojové byty mají vyšší než 40% zastoupení v kraji Vyso ina a dále v krajích Karlovarském, Jiho eském a Pardubickém, proti tomu v Ústeckém kraji se na výstavb bytových dom nepodílejí ani tvrtinou. 30
Další velikostní charakteristikou byt je jejich plošná velikost, vyjád ená obytnou plochou, resp. užitkovou plochou (kde je k ploše obytných místností p ipo ítávána i plocha vedlejších místností a p íslušenství bytu). Pr m rná obytná plocha nov budovaných byt se p es místy kolísavý vývoj zvyšovala z 68,5 m 2 v roce 1997 až na 79,3 m 2 v posledním roce 2010. Velikost obytné plochy v bytech dokon ených v rodinných domech se po po áte ním skokovitém nár stu v dalším pr b hu sledovaného období v tšinou pohybovala mezi 96 a 98 m 2 a i p es mírný pokles (v roce 2010 inila 95,2 m 2 ) z stává tedy pom rn stabilní. Naproti tomu obytná plocha v nástavbách, p ístavbách a vestavbách k rodinným dom m rostla tém po celé sledované období. Od roku 1997 do roku 2010 vzrostla z 60,6 m 2 na 71,4 m 2, tedy tém o p tinu. Vývoj pr m rné obytné plochy novostaveb bytových dom má kolísavý pr b h, ovšem s p evažujícím mírným nár stem, a to až na 55 m 2 v posledním roce 2010. To op t ukazuje (podobn jako u pokojovosti) na mnohem v tší dlouhodobou stabilitu ukazatele v rodinných domech. Také ukazatel za nástavby a p ístavby k bytovým dom m má kolísavý pr b h a pohyboval se v rozmezí od 48,3 m 2 (r. 2000) do 55,5 m 2 (r. 2003). Byty dokon ené formou nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m vykazují s výjimkou let 1998, 1999, 2008 a 2010 v tší obytnou plochu než byty postavené v nových bytových domech. (Tab. 60) Vývoj pr m rné užitkové plochy b hem trnáctiletého období byl podobný jako vývoj pr m rné obytné plochy s tím rozdílem, že není patrná jednozna ná r stová tendence plošného ukazatele. Z toho je vid t, že v posledních letech se projevuje snaha o v tší využití nových byt pro bydlení, na úkor vedlejších prostor a p íslušenství. Pr m rná užitková plocha nových rodinných dom se na po átku sledovaného období vyvíjela podobn jako obytná plocha, avšak od roku 2002 tento ukazatel plynule klesal až na nejnižší hodnotu 135,8 m 2 v roce 2010. Tento vývoj je pon kud odlišný od vývoje ukazatele pr m rné obytné plochy, která od roku 1998 vícemén stagnuje. U nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m je možné i p es kolísavý vývoj pozorovat celkový mírný nár st hodnoty ukazatele proti po átku období. U bytových dom prochází ukazatel pr m rné velikosti užitkové plochy pom rn výraznými meziro ními výkyvy, rozdíl mezi nejnižší hodnotou v roce 2002 (61,1 m 2 ) a nejvyšší užitkovou plochou v roce 1998 (73,6 m 2 ) iní 12,5 m 2. Podobný vývoj je možné pozorovat i u pr m rné užitkové plochy nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m, jen rozdíly mezi extrémními hodnotami jsou zde podstatn nižší (8,3 m 2 ). Mezikrajské rozdíly pr m rné velikosti byt dokon ených v nových rodinných a bytových domech v letech 1997-2010 je možno nejlépe dokumentovat na ukazateli pr m rné užitkové plochy. V letech 1997-2010 byly stav ny plošn zdaleka nejv tší byty v rodinných domech v hlavním m st Praze, kde v trnáctiletém období byla jejich užitková plocha v pr m ru 167,6 m 2 (o více než 10 m 2 v tší než v druhém kraji Zlínském). To je v souladu se skute ností, že v hlavním m st eské republiky p evažuje dodavatelská výstavba rodinných vil budovaných pro vyšší p íjmové vrstvy obyvatelstva Prahy. Dominance hlavního m sta vystupuje zejména v posledních p ti letech, kdy odstup od kraje s druhou nejvyšší hodnotou inil tém 15 m 2. Naopak výrazn menší byty (kolem 140 m 2 užitkové plochy) se v posledních 14 letech stav ly v krajích Jiho eském, Pardubickém a zejména Plze ském. V roce 2010 se nejmenší byty v rodinných domech stav ly v Moravskoslezském kraji, kde užitková plocha nedosáhla ani 130 m 2. Na rozdíl od rodinných dom se celkov nejv tší byty v bytových domech stav ly, v uplynulém trnáctiletí, ve Zlínském kraji, kde spole n s hlavním m stem Prahou byla vykázána pr m rná užitková plocha vyšší než 72 m 2. Ze zbývajících kraj p evýšily pr m rný plošný ukazatel už jen nové bytové domy v Karlovarském kraji, kde se v tší byty stav ly až posledních v letech 2006-2010 a zejména pak v roce 2010, kdy dokonce užitková plocha jednoho bytu 31
v bytovém dom p ekro ila hodnotu 100 m 2. Naopak nejnižší hodnoty pr m rné užitkové plochy b hem období 1997-2010 (pod hranicí 60 m 2 ) byly dosaženy na severu ech (v Libereckém a v Ústeckém kraji). V posledních t ech letech se však nejmenší byty stav jí spíše v Olomouckém a Pardubickém kraji. V rámci technické vybavenosti nov postavených byt byly v roce 2010 zjiš ovány 2 nové charakteristiky. Krom typ vytáp ní se jednak zjiš ovaly i zp soby vytáp ní. Pokud se týká rodinných dom (v. nástaveb a p ístaveb), nej ast jším zp sobem vytáp ní je centrální domovní kotel na zemní plyn bez dalšího zdroje, který má 6 859 nov postavených byt (32,4 % ze všech nov postavených byt v rodinných domech v. nástaveb a p ístaveb), následuje centrální domovní kotel na zemní plyn a krbová kamna na d evo na p itáp ní (4 300 byt ; 20,3 %) a centrální domovní elektrokotel bez dalších zdroj (1 612 byt ; 7,6 %). I v p ípad bytových dom (v. nástaveb a p ístaveb) je nej ast ji použito vytáp ní pomocí centrálního domovního kotle na zemní plyn bez dalšího zdroje (5 008 byt ; 40,5 % ze všech nov postavených byt v bytových domech v. nástaveb), následuje centrální dálkové vytáp ní bez dalšího zdroje (4 450 byt ; 36,0 %) a lokální plynová kamna na zemní plyn (WAW) bez dalšího zdroje (1 079 byt ; 8,7 %). Dalším nov zjiš ovaným ukazatelem byla energetická ú innost, která se sledovala u nov postavených rodinných a bytových dom. Tém dv t etiny byt v rodinných domech postavených v roce 2010 m ly pouze vyhovující energetickou ú innost, zatímco nejvyšší stupe získalo jen 3,9 % byt. Stupe C p evažuje také ve všech krajích, v Pardubickém a Karlovarském kraji a v kraji Vyso ina dokonce více než t i tvrtiny nov stav ných byt m ly tuto ú innost, zatímco v Jihomoravském kraji p ibližn polovina byt. Podobnou charakteristiku na úrovni eské republiky lze pozorovat i u byt postavených v bytových domech. V rámci kraj se však vyskytují relativn zna né rozdíly, zp sobené malým po tem dokon ených byt. Nap. v Karlovarském kraji byly v r. 2010 dokon eny pouze byty ve t íd C, zatímco v Moravskoslezském kraji jich byla pouze osmina. V 8 krajích nebyl v nejvyšší t íd energetické ú innosti postaven ani jeden byt v bytovém dom, na druhé stran v Královéhradeckém kraji to bylo více než 15 % byt. Z konstruk ního pohledu materiál nosných zdí je zajímavý nár st po tu dokon ených d evostaveb v posledních letech. Ve sledovaném období let 1997-2010 bylo v eské republice dokon eno formou d evostavby celkem 57 bytových dom. Celkový po et byt v t chto domech dosáhl 473 a pr m rný po et byt na 1 bytový d m byl 8,3. Pr m rná doba výstavby jednoho bytového domu byla 18 m síc a pr m rná velikost pozemku byla okolo 1 557 m 2. Tyto bytové domy mají pr m rn 3 podlaží a po izovací hodnota 1 bytu se pohybuje okolo 1 994 tis. K. Pr m rná užitková plochy jednoho bytu je 57 m 2. Zatímco v letech 1997, 2000 a 2001 nebyl postaven žádný bytový d m ( d evostavba ), v roce 2005 to bylo 10 bytových dom s 87 byty a v posledním roce 2010 dokonce 13 bytových dom s 95 byty. V roce 1998 byla po izovací cena bytu (bez hodnoty pozemku) pr m rn 625 tis. K, v roce 2005 to bylo 3 333 tis. K a v roce 2010 pak 2 735 tis. K. Závislost po izovací ceny bytu na velikosti užitné plochy bytu (podlahová plocha bytu se sleduje od roku 2005) nelze prokázat, protože nap. zatímco v roce 2005 byla hodnota bytu s 65 m 2 užitné plochy 3 333 tis. K, v roce 2006 byla po izovací cena bytu s 56 m 2 užitné plochy 1 111 tis. K a v roce 2008, v p ípad bytu s 83 m 2 užitné plochy pouze 1 377 tis. K. Lze se domnívat, že kolísání cen je zp sobeno typem použitých technologií, protože tato forma výstavby bytových dom je stále v eské republice v experimentálním stádiu. Nejvíce bytových dom ( d evostaveb ) se dokon ilo v SO ORP ernošice, celkem 18 se 128 byty, dále pak v SO ORP Beroun (8 se 64 byty), v SO ORP Krom íž (6 s 27 byty) a v SO ORP Brandýs n/l-st. Boleslav se dokon ilo 5 bytových dom se 40 byty. Celkov byly tyto bytové domy dokon eny v 19 SO ORP s tím, že v 11 SO ORP byl dokon en pouze 1 bytový d m. Bytový d m ( d evostavby ) s nejvyšším po tem byt byl dokon en v SO ORP Liberec (36 byt ). Nejdražší byty byly postaveny v SO ORP ernošice (pr m rn 3 672 tis. K ) a v SO ORP Krom íž (pr m rn 2 792 tis. K ). Nejlevn ji se pak stav lo v SO ORP Rychnov nad Kn žnou, kde vznikl bytový d m se 4 byty v pr m rné po izovací hodnot za 1 byt 363 tis. K. 32
Z pohledu obcí bylo nejvíce byt v bytových domech ( d evostavbách ) dokon eno v obci Chýn (okres Praha-západ, 18 bytových dom se 128 byty), v Králov Dvo e (okres Beroun, 8 bytových dom s 27 byty) a v Kv tnici (okres Praha-východ, 5 bytových dom se 40 byty). Nejlevn ji se stav lo ve Skuhrov nad B lou (okres Rychnov nad Kn žnou). Touto stavební technologií byly mimo jiné postaveny také 3 bytové domy s byty s pe ovatelskou službou. Na území eské republiky bylo v letech 1997 až 2010 postaveno celkem 6 489 rodinných dom formou d evostaveb. V t chto rodinných domech je celkem 6 652 byt, tedy pouze 163 rodinných dom má 2 a více byt. Z pohledu ro ních p ír stk lze konstatovat, že zatímco v roce 1997 se dokon ilo pouze 87 rodinných dom, pak v roce 2010 to bylo již maximum, tedy 1 332 rodinných dom. Po et rodinných dom d evostaveb plynule v jednotlivých letech nar stal a hranici 1 000 dokon ených rodinných dom p ekonal v roce 2008. Pr m rná doba výstavby byla 24 m síc. Zatímco v letech 1997 až 2002 to bylo 30 m síc, v letech 2003 až 2010 pak již pouze 23 m síc. Užitná plochy byt v rodinných domech ( d evostavbách ) od roku 1997 plynule klesá, a to ze 136 m 2 na 117 m 2. Pr m rná po izovací cena za sledované období dosahuje 2 613 tis. K a ve sledovaném období plynule vzr stá, z 2 232 tis. K na 2 878 tis. K. Nár st je zp soben jednak r stem cen stavebních prací a zm nou sazby DPH. Více jak 100 rodinných dom ( d evostaveb ) se postavilo v SO ORP Brandýs nad Labem-St. Boleslav, ernošice, í any, v Praze, Liberci, Ostrav, Rožnov pod Radhošt m a v Hradci Králové (373, 313, 163, 139, 133, 116, 104 a 103 rodinných dom ). Celkem se tento typ staveb pro bydlení dokon il ve 204 SO ORP. Nejlevn ji se stav lo v SO ORP Nám š nad Oslavou, kde pr m rná po izovací cena rodinného domu d evostavby byla 1 367 tis. K a v SO ORP Kaplice (1 400 tis. K ). Užitná plocha se pohybovala od 70 m 2 (SO ORP Nepomuk) k extrému v SO ORP Vod any (235 m 2 ). Paradoxn, cena 1 m 2 užitné plochy byla v p ípad SO ORP Nepomuk 2,5x vyšší. Samotných obcí se výstavba rodinných dom ( d evostaveb ) dotkla ve 2 149 p ípadech. Nejvíce rodinných dom tohoto typu bylo postaveno v Kv tnici (okres Praha-východ, 162 dom ), v Praze (139 dom ) a v Ostrav (67 dom ). 33
Po izovací hodnota je udávána za celou stavbu a podle metodických vysv tlivek znamená celkové p edpokládané investi ní náklady na výstavbu (bez hodnoty pozemku). Celková po izovací hodnota všech dokon ených staveb pro bydlení (rodinné a bytové domy v etn nástaveb a p ístaveb) v roce 2010 byla 95,8 mld. K, tedy o 3,5 mld. K (3,8 %) vyšší než v p edchozím roce 2009. Nejvyšší po izovací hodnotu v roce 2010 m ly dokon ené rodinné domy (63,5 mld. K ), následované bytovými domy (28,1 mld. K ). Hodnota nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m inila 1,9 mld. K a nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m 2,3 mld. K. Po izovací hodnota všech dokon ených bytových budov ve všech druzích staveb byla 98,8 mld. K, a když k tomu p ipo teme byty v nebytových budovách (1,1 mld. K ) inila celková po izovací hodnota všech bytových budov a byt v nebytových budovách 99,8 mld. K (o 3,2 mld., ili o 3,3 % více než v roce 2009). V posledním roce pokra ovala tendence vícemén plynulého zvyšování náklad na výstavbu nových rodinných dom (s výjimkou p echodné stagnace v roce 2000). V roce 2010 inila pr m rná po izovací hodnota bytu v novém rodinném dom 3 214 tis. K, ve srovnání s rokem 1997 byla p ibližn o polovinu vyšší. U nových bytových dom po skokovém nár stu v roce 1998 m l tento ukazatel v dalších letech kolísavý vývoj s mírn vzestupnou tendencí, nicmén v posledních t ech letech došlo k dalšímu výrazn jšímu nár stu ukazatele. Byty dokon ené v roce 2010 tak byly v pr m ru po ízeny za 2 576 tis. K, byly tedy o více než 0,5 mil. K dražší než v p edchozím roce 2009 a tém 2,5x dražší než v roce 1997. Tento progres po izovacích cen v posledních t ech letech je ze všech ty druh budov zdaleka nejv tší. V porovnání s novými rodinnými domy bylo možno v úhrnu let 1997-2010 po ídit nový byt v bytovém dom v pr m ru o 40 % levn ji. Pr m rná po izovací hodnota jednoho bytu dokon eného formou nástavby, p ístavby nebo vestavby ke staršímu rodinnému domu z stává tém t etinová ve srovnání s novostavbou, což je pochopitelné vzhledem k podstatn menší rozloze stav ných byt, zárove je však t eba zd raznit, že do nižších náklad na nástavbové a p ístavbové byty se výrazn promítá i skute nost, že zde odpadají náklady na p ivedení inženýrských sítí. Byty dokon ené v nástavbách a p ístavbách k bytovým dom m jsou v pr m ru let 1997-2010 o tvrtinu levn jší ve srovnání s byty dokon enými v novostavbách bytových dom (z d vod uvedených výše), zárove však byl tém o t etinu nákladn jší než pr m rný nástavbový byt v rodinném dom, a to p es podstatn menší plošnou velikost t chto byt. Jelikož údaj o pr m rné po izovací hodnot jednoho bytu zastírá rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých byt i dom, je pro posouzení vývoje cen výstavby objektivn jší p epo íst celkovou po izovací hodnotu na plošnou, pop. objemovou jednotku nového bytu. Po izovací hodnota za 1 m 3 kubatury, která je d ležitým ekonomickým ukazatelem pro stavebníky, rostla od roku 1997 u rodinných dom rychleji než pr m rné náklady na po ízení jednoho bytu. B hem 14 let se ukazatel u rodinných dom zvýšil o tém t i tvrtiny (p es mírný pokles v posledním roce). Cena 1 m 2 obytné plochy rodinných dom vzrostla ve srovnání s po átkem sledovaného období o 45 %. Cena 1 m 2 užitkové plochy vzrostla od roku 1997 p ibližn o dv t etiny. Vývoj pr m rné po izovací hodnoty objemových a plošných jednotek byt dokon ených v bytových domech m l p es kolísavý vývoj ješt progresivn jší trend než v p ípad nových rodinných dom, zárove jsou takto m ené nové byty ocen ny znateln výše než v rodinných domech. V roce 2010 m l 1 m 2 obytné plochy byt dokon ených v nových bytových domech po izovací hodnotu 46 812 K (stál tedy o 7 700 K více než v p edchozím roce 2009), 1 m 2 užitkové plochy byt byl ohodnocen na 35 197 K (o 5 700 K více než v roce 2009). V pr m ru trnáctiletého období se, z pohledu po izovací hodnoty užitkové plochy, stav lo v nových bytových domech o tvrtinu dráže než v domech rodinných. Vzhledem k tomu, že ukazatel pr m rné hodnoty 1 m 2 obytné plochy byl vyšší pouze o 15 %, znamená to, že v bytových domech se ve srovnání s rodinnými domy výrazn prodražila p edevším výstavba vedlejších prostor nesloužících k bydlení. Ukazatel po izovací hodnoty za 1 m 3 kubatury dosáhl v posledním roce sledovaného období hladiny 5 559 K na jednotku objemové velikosti bytu, ímž p evýšil hodnotu v roce 1997 o více než t i tvrtiny. klima@urspraha.cz 34
V b eznu 2011 prob hlo v eské republice S ítání lidu, dom a byt (dále SLDB nebo s ítání) a v sou asnosti jsou k dispozici tzv. p edb žné výsledky. Od definitivních výsledk, které by m ly být zpracovány v pr b hu roku 2012, se liší z n kolika hledisek. Za prvé jednotlivé údaje nemusí být definitivní a mohou být v pr b hu dalšího zpracování up esn ny. Za druhé jsou k dispozici pouze n které vybrané ukazatele. Nejvíce lze postrádat len ní obydlených byt na byty v rodinných a v bytových domech a byty podle stá í (dle doby výstavby)a krom toho zcela chybí údaje o domácnostech. Za t etí platí, že definitivní výsledky nemají být zpracovány podle trvale bydlícího obyvatelstva, tak jak tomu bylo ve všech s ítáních od roku 1961 i v p edb žných výsledcích SLDB 2011, ale podle zcela nového konceptu tzv. obvyklého obyvatelstva. Výsledky s ítání jsou uvedeny na webových stránkách SÚ www.czso.cz nebo také www.scitani.cz, kde je možné zadat odkaz Vše o území a název územní jednotky ( eská republika, kraj, okres, správní obvod obce s rozší enou p sobností, obec). Zde je 12 p edp ipravených tabulek s p edb žnými výsledky, z nichž ty i obsahují data o domech a bytech (domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka, neobydlené domy podle druhu domu a d vodu neobydlenosti, obydlené byty podle právního užívání a vybavenosti, obydlené byty podle zp sobu vytáp ní a použitých energií) a zbývajících osm tabulek obsahuje charakteristiky o obyvatelstvu. Výsledky s ítání lidu, tím že se konají pravideln každých deset let, však také umož ují pohled na problematiku dom a byt v delším období a ur ení vývojových trend jednotlivých ukazatel v dlouhodobém kontextu a v jejich vzájemných souvislostech. Domovní a bytový fond má dlouhodobou stabilitu a v jeho složení a kvalit se odráží minulý vývoj, který m žeme dokumentovat jednak údaji za dlouhodobý vývoj bytové výstavby 1948-2011, jednak porovnáním základních údaj ze s ítání 1961-2011. Hodnocením p ti desetiletých období mezi s ítáními 1961-2011 lze nejlépe vystihnout dosavadní vývoj domovního a bytového fondu, který je základem pro jeho vývoj budoucí. DOMY A BYTY VE S ÍTÁNÍCH LIDU, DOM A BYT 1961 2011 35
6,8 Základní údaje o domech 1961-2011 Rok s ítání Domy celkem abs. Trvale obydlené domy Neobydlené a ob as obydlené domy rodinné domy bytové domy ostatní budovy slouží k rekreaci v % celk. v % celk. po tu v % v % v % abs. abs. abs. abs. po tu abs. v % neobydl. obydl. obydl. obydl. 1961. 1 615 958. 1 424 236 88,1 130 279 8,1 61 443 3,8.... 1970 1 765 007 1 627 630 92,2 1 408 079 86,5 171 396 10,5 48 155 3,0 137 377 7,8.. 1980 1 830 891 1 634 304 89,3 1 384 080 84,7 218 063 13,3 32 161 2,0 196 587 10,7.. 1991 1 868 541 1 597 076 85,5 1 352 221 84,7 223 640 14,0 21 215 1,3 271 465 14,5 128 387 47,3 2001 1 969 018 1 630 705 82,8 1 406 806 86,3 195 270 12,0 28 629 1,8 338 313 17,2 170 477 50,4 2011 2 149 756 1 772 909 82,5 1 529 834 86,3 214 643 12,1 28 432 1,6 376 847 17,5 166 760 44,3 Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Celkový po et dom v eské republice (domy ur ené k bydlení nebo domy, ve kterých se vyskytly obydlené byty) za celé období 1961-2011 neustále rostl a v sou asnosti p esáhl 2 miliony. Pro jednotlivé druhy dom je však charakteristický odlišný vývoj. Po et trvale obydlených dom v letech 1961-1991 klesal, od roku 1991 roste. Je to dáno vývojem dvou základních druh dom (rodinných a bytových), protože tzv. ostatní budovy zahrnují v tšinou budovy, které primárn nejsou ur eny k bydlení, ale m že v nich být byt (klasickým p ípadem je byt školníka ve škole, který zp sobuje, že škola se stává obydleným domem v kategorii tzv. ostatní budovy). V letech 1961-1991 po et rodinných dom (v letech 1961-1970 v etn zem d lských usedlostí) plynule klesal a po et bytových dom rostl. To je zejména odrazem vylid ování venkova prost ednictvím tehdejší výstavby panelových sídliš ve m stech. Hlavním rysem vývoje po roce 1991 je výrazný r st po tu rodinných dom, který je dán n kolika faktory. Jednak jde o ur itou náhradu za bytovou výstavbu v bytových domech, která byla v první polovin 90-tých let velmi siln omezena, hlavn je to však zm na trendu v rozmíst ní obyvatelstva, projevující 30 25 20 15 10 5 0-5 2,5 P ír stky (úbytky) obyvatel, trvale obydlených byt, nov postavených byt, odpadu bytového fondu 1961-2011 (v % výchozích stav ) 8,6 18,8 10,2 4,9 13,1 25,8 12,7 0,1 6,0 1961-1970 1970-1980 1980-1991 -0,7 1991-2001 2001-2011 14,7 8,7 3,3 8,5 8,6 5,2 Po et obyvatel Trvale obydlené byty Nov postavené byty Odpad bytového fondu 3,2 1,7 36
se zájmem o bydlení na venkov, zejména v suburbanizovaném zázemí velkých m st. Tento trend stále trvá, i když do budoucna bude z ejm selektivn jší, bude se více p ihlížet k vybavenosti a dopravní dostupnosti lokalit. Krom výstavby satelitních sídel jde i o návrat obyvatel do dom, které byly p edtím využívány pouze jako chalupy, zejména v území s dobrou dopravní dostupností do m st jakožto center pracovních p íležitostí. Pokud se tý e bytových dom, v období 1991-2001 (po ukon ení tzv. KBV - komplexní bytová výstavby) výstavba bytových dom velmi siln poklesla. Absolutní úbytek po tu bytových dom v období 1991-2001 ovšem nem že být výsledkem pouze omezení nové výstavby bytových dom. Byl z ejm d sledkem transformace m st, kdy mnoho dom v centrech m st ztratilo svoji formální funkci obydlených dom a otev en byla deklarována jejich komer ní nebo administrativní funkce. Zajímavé je porovnání údaj ze s ítání 2001 a 2011. Ukazuje se, že i když absolutn p ír stek po tu rodinných dom je stále vyšší než po et bytových dom, pokles podílu bytových dom na domovním fondu se zcela zastavil (mají však odlišný po et obyvatel). Skute nost, že s ítání se konají v pravidelných desetiletých intervalech, umož uje sestavit z údaj asové ady a hodnotit zm ny v jednotlivých desetiletkách, zejména ve vzájemných vztazích ukazatel. Vzhledem k tomu, že údaje o domácnostech v roce 2011 nejsou k dispozici, umož uje tato bilance sledovat pouze vývoj po tu obyvatel a obydlených byt a jejich vzájemný pom r (po et obyvatel na 1 byt) k dat m s ítání a dále pak p ír stek a úbytek mezi s ítáními (a to jak absolutn, tak i v % výchozího stavu). P ír stek obydlených byt je p itom rozložen na dv základní komponenty - nov postavené byty a odpad bytového fondu. Graf ukazuje, jak se tyto charakteristiky postupn prom ovaly v jednotlivých desetiletkách. Po období relativn rovnom rného rozvoje v letech 1961-1970 následovalo období vysoké bytové výstavby v období 1970-1980, doprovázené však zvýšeným odpadem. Období 1980-1991 je charakteristické mnohem nižšími objemy bytové výstavby (a také odpadu) a prakticky nulovým p ír stkem obyvatel, který je výsledkem nep íznivého demografického vývoje, ale i významné emigrace. Období 1991-2001 zaznamenalo propad bytové výstavby (doprovázený ovšem i nízkým odpadem) a úbytek po tu obyvatel, zp sobený zejména nep íznivým demografickým vývojem (nap. mladí lidé ze slabých popula ních ro ník odkládali rození d tí kv li možnostem studia a cestování). Období 2001-2011 p ineslo ur ité zlepšení v rozsahu bytové výstavby (a odpad se zvýšil do obvyklých mezí), ale hlavn významný p ír stek obyvatel, daný n kolika faktory. Jednak do reproduk ního v ku nastoupily siln jší popula ní ro níky, p i emž došlo k zamezení odkládání rodiny, a také k tomu p istoupila velmi silná zahrani ní imigrace (zejména v letech 2007-2008), kdy migra ní saldo za tyto dva roky dohromady p edstavovalo více než 37
150 tis. obyvatel. Za celých 50 let je to první desetiletka, kde byl vyšší p ír stek obyvatel nežli byt, což se promítlo do zvýšení po tu obyvatel na 1 byt. Tento ukazatel se v p ti desetiletkách vyvíjel v rozmezí 3,36 3,18 2,94 2,78 2,67 2,71, to znamená, že dlouhodob dosahuje velmi nízkých hodnot. Hodnota ukazatele po tu obyvatel na 1 byt je dána n kolika faktory velikostí rodin, soužitím domácností v jednom byt a výskytem domácností jednotlivc. P itom domácnosti jednotlivc se vyskytují na obou koncích velikostní škály skupin obcí. U malých obcí, postižených dlouhodobou emigrací, tvo í domácnost jednotlivce velmi asto vdova, která z stala sama ve vesnickém domku, když d ti odešly do m sta. V nejv tších m stech n kte í mladí lidé žijí sami v byt nebo rodina vlastní byt ve m st a v satelitním sídle, p i emž jeden z len rodiny si udržuje trvalé bydlišt v m stském byt. Bude velmi zajímavé, jaké výsledky p inese koncept obvyklého bydlišt, až budou k dispozici definitivní výsledky s ítání. V kartogramu podle obcí se objevují všechny tyto faktory, zvlášt je patrná stále ješt v tší velikost rodin na jižní Morav a pak také výskyt romského obyvatelstva v n kterých obcích severních a západních ech. Jeden z nejd ležit jších p ínos s ítání je ale možnost tvorby bilance zm ny bytového fondu v jednotlivých 314 327 67 122 byty, které se do bilance nedostaly. Krom toho se ne vždy poda í všechny byty se íst a údaj o stá í byt m že být rovn ž nep esný. Navíc existuje dvojí evidence bytové výstavby. Je to jednak statistika dokon ených byt, která uvádí po ty byt do podrobnosti jednotlivých obcí (avšak teprve od roku 1997) a ne vždy je úplná (závisí na spolehlivosti jednotlivých stavebních ú ad ). Druhým zdrojem je samotné s ítání lidu, které zjiš uje stá í byt, a tím i po et byt, postavených v p edchozí desetiletce. Podle definice se ovšem nemusí jednat o zcela nové byty, ale i o byty, které prošly zásadní rekonstrukcí, takže takový Hrubé a isté p ír stky a hrubé úbytky trvale obydlených byt 1961-2011 (v tis.) desetiletkách a tím umožn ní výpo tu odpadu bytového 900 fondu. Statistika zrušených dom a byt sice existuje, ale 797 zahrnuje pouze zlomek skute ného úbytku dom a byt. Znalost odpadu bytového fondu je p itom velmi významná pro úvahy o pot eb bytové výstavby v budoucnosti. Nová 800 700 bytová výstavba je v zásad pot ebná ze t í hlavních 600 406 534 d vod : pro p ír stek obyvatelstva, pro odstran ní 514 necht ného soužití více domácností v jednom byt a pro náhradu za odpad bytového fondu. Odpad bytového fondu (hrubé úbytky byt ) se vypo ítává jako rozdíl mezi novou bytovou výstavbou (hrubý p ír stek 500 400 300 244 211 byt ) a rozdílem po tu obydlených byt mezi dv ma 200 391 následujícími s ítáními ( istý p ír stek byt ). Jedná se 290 303 261 100 192 samoz ejm o propo ty, které jsou do ur ité míry nep esné, a to z n kolika d vod.. S ítání lidu se nekoná k 1. lednu, 0 ale bu d íve (k 1.12.1970, 1.11.1980) nebo pozd ji (k 1961-1970 1970-1980 1980-1991 1991-2001 2001-2011 1.3.1961, 3.3.1991, 1.3.2001, 26.3.2011), takže nenavazuje hrubý p ír stek úpln p esn na výstavbu v jednotlivých letech. To hrálo velkou roli v é e socialistické výstavby, kdy v prosinci hrubý úbytek byt istý p ír stek byt posledního roku p tiletky (1970, 1980) byly dokon ovány 38
rekonstruovaný byt sou asn odpadá i vzniká. V tabulce je nová bytová výstavba za jednotlivá desetiletá období 1961-2001 p evzata z jednotlivých s ítání, pro období 2001-2011 z pr b žné statistiky dokon ených byt. Tato bilance bude samoz ejm up esn na, až budou k dispozici údaje o po tu obydlených byt v domech postavených v letech 2001-2011. Dokon ené byty podle pr b žné statistiky nemusí vždy sloužit k trvalému bydlení a nem ly by tedy správn být do bilance obydlených byt zapo teny. Konkrétn se jedná o byty v apartmánech v rekrea ních obcích (nap. Špindler v Mlýn, Pec pod Sn žkou, Harrachov, Železná Ruda, Ostružná, Lou ná nad Desnou a mnoho dalších). Jedná se však o relativn málo obcí s natolik specifickou situací v bydlení, že nem že zm nit celkový obraz republiky a kraj To všechno je t eba brát v úvahu, když u n kterých malých územních jednotek (nap. obcí, ale výjime n i okres ), vychází bilan ní odpad nereáln nízký, nebo i záporný, nebo naopak nereáln vysoký. Tyto bilance to však nijak celkov neznehodnocuje, protože jiný zdroj informací o odpadu bytového fondu prost neexistuje. Podstatou bilancí je stanovit, jaké procento byt odpadne za 10 let. Teoreticky platí, že kdyby byla životnost byt 100 let, m l by být odpad za 10 let 10 %. To však v praxi samoz ejm není pravda, n které byty mají životnost mnohem delší, n které naopak odpadnou mnohem d íve (bouráním domu, p em nou na nebytové ú ely nebo i významnou rekonstrukcí). Bilance ukazuje, že v období 1961-1970 byl odpad za eskou republiku 10,2 %, v období 1970-1980 to bylo 12,7 %, v období 1980-1991 8,7 %, v období 1991-2001 5,2 % a v období 2001-2011 6,8 %. K tomu je t eba dodat, že pro odpad platí n kolik empiricky zjišt ných pravidel. Hlavní z nich je to, že ím víc se staví, tím víc se bourá. Je to jednak proto, že p i p estavb ur itého území jsou p ekážející staré domy likvidovány a sou asn ím víc se staví, tím více mohou lidé opoušt t nevyhovující byty (z hlediska kvality nebo lokalizace). To je hlavní d vod vysokého odpadu 70-tých let (bourání staré zástavby, velmi asto i v historických centrech m st kv li panelovým dom m nebo sídlištím, opoušt ní venkovských dom kv li st hování do m st). Nízký odpad 90-tých let naproti tomu je z ejm zp soben hlavn nedostate ným objemem nové bytové výstavby, který vedl k op tnému využívání venkovských sídel k trvalému bydlení. Kartogram odpadu bytového fondu 2001-2011 podle obcí ukazuje názorn tyto zákonitosti. Nejvyšší odpad je jednak v nejv tších m stech, jednak v tzv. periferních územích, což jsou území, vzdálená od center obyvatelstva a tím i pracovních p íležitostí a která tudíž leží v tšinou p i hranicích kraj (nap. mezi 39
Jiho eským a všemi ostatními, mezi Vyso inou a všemi ostatními apod.). V této souvislosti je velmi zajímavý prostor p i hranicích mezi st edními a severními echami, kde je odpad minimální a sou asn je tam i minimální bytová výstavba a p esto je to území s výraznými p ír stky obyvatel. Je to z ejm tím, že p vodn vysídlené venkovské chalupy se staly znovu trvale obydlenými, protože tento prostor leží ve velmi dobré dopravní dostupnosti do Prahy i severo eských m st. V souhrnné tabulce jsou uvedeny všechny popsané charakteristiky za šest s ítání, za p t desetiletých období a za 14 kraj, takže je možno sledovat jejich zm ny v ase a v regionální diferenciaci. Vývoj po tu obyvatel není p edm tem tohoto textu, p esto je možno si všimnout, že nap. v období 1991-2001 zaznamenaly tém všechny kraje (v etn Prahy) úbytek po tu obyvatel, s výjimkou ty (St edo eského, Jiho eského, Karlovarského a Libereckého). Naproti tomu v období 2001-2011 se po et obyvatel tém všech kraj zvýšil (u Prahy velmi významn ) a pokles zaznamenaly pouze kraje Olomoucký a Moravskoslezský. Krajské rozdíly v po tu obyvatel na 1 byt jsou velmi malé. Obecn platí, že eská republika je z demografického hlediska velmi homogenní zem. Jedinou výjimkou je již zmín ná v tší velikost rodin, která se objevuje na jižní Morav (zejména Zlínský kraj). Naproti tomu, nejmenší po et obyvatel na 1 byt má tradi n Praha, což je dáno p edevším skladbou domácností. Bytová výstavba a její regionální rozdíly jsou p edm tem jiné kapitoly publikace. Zajímavé jsou údaje o krajských rozdílech v odpadu bytového fondu, které jsou zde pro období 2001-2011 publikovány poprvé. P es všechny výše zmín né výhrady k metodické konstrukci tohoto ukazatele, je možno konstatovat n které významné skute nosti. Nejvyšší odpad bytového fondu je v Praze (11,8 % výchozího po tu byt v roce 2001), což je stejná hodnota, jakou má po et nov postavených byt (rovn ž 11,8 %). To samoz ejm vyplývá už z vývoje absolutního po tu obydlených byt, který je v obou s ítáních prakticky stejný (497 tisíc obydlených byt ). P esná ísla (i když zatím p edb žná) íkají, že mezi s ítáními 2001 a 2011 v Praze p ibylo 103 584 obyvatel a sou asn ubylo 29 obydlených byt. Po et obyvatel na 1 byt tedy vzrostl z 2,35 v roce 2001 na 2,56 v roce 2011. Pr b žná bilance po tu obyvatel a jeho pohybu (po ty narozených, zem elých, p ist hovalých a vyst hovalých) ukazuje, že v období od 1.1.2001 do 31.12.2010 v esku p ibylo celkem 301 tisíc obyvatel, p i emž p irozenou m nou (narození minus zem elí) ubylo 18 tisíc, kdežto migrací (z ciziny) p ibylo 319 tisíc. Za stejné období v Praze p ibylo 87 tisíc obyvatel, p itom p irozenou m nou ubylo 5 tisíc, migrací v i ostatním kraj m (zejména St edo eskému) ubylo 18 tisíc a migrací v i cizin p ibylo 110 tisíc obyvatel. Dá se p edpokládat, že mezi bydlením imigrant (samoz ejm nikoliv všech) a bydlením p vodních obyvatel jsou ur it rozdíly. Naproti tomu nejmenší odpad bytového fondu má St edo eský kraj. Je to z ejm dáno více faktory. Nová bytová výstavba se odehrává na nových plochách nebo maximáln v prolukách stávající zástavby. Významn jší stavby, nap. dopravní, které by vyžadovaly v tší likvidaci dom (dálnice, obchvaty, okruhy) v tomto období nebyly nebo se za aly stav t už v minulosti. Krom toho se do bilance zcela ur it promítá p em na bývalých chalup s neobydlenými byty na byty obydlené v souvislosti se st hováním relativn zna ného po tu obyvatel Prahy na venkov, ale musí to být venkov v rozumné dojíž kové vzdálenosti od Prahy. mueller@urspraha.cz 40
Vývoj po tu obyvatel, byt, bytové výstavby a odpadu bytového fondu 1961-2011 podle kraj Kraj Ukazatel eská republika Praha St edo eský Jiho eský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 1961 Po et obyvatel 9 571 531 1 133 080 1 142 220 573 713 549 905 278 879 782 754 381 742 540 838 483 254 481 045 1 062 238 600 425 532 676 1 028 762 Po et trvale obydlených byt 2 845 145 371 312 355 987 165 891 163 709 80 234 233 538 119 253 171 345 139 653 131 123 299 002 173 977 136 808 303 313 Po et osob na 1 byt 3,36 3,05 3,21 3,46 3,36 3,48 3,35 3,20 3,16 3,46 3,67 3,55 3,45 3,89 3,39 1961-1970 Nová bytová výstavba abs. 534 157 58 038 44 621 31 679 29 064 22 424 45 164 13 904 22 972 21 601 24 673 51 967 32 547 31 955 103 548 v % stavu 1961 18,8 15,6 12,5 19,1 17,8 27,9 19,3 11,7 13,4 15,5 18,8 17,4 18,7 23,4 34,1 Odpad bytového fondu 290 465 26 454 38 348 18 167 16 322 10 487 22 754 9 592 18 596 13 236 14 626 26 418 17 379 15 653 42 433 v % stavu 1961 10,2 7,1 10,8 11,0 10,0 13,1 9,7 8,0 10,9 9,5 11,2 8,8 10,0 11,4 14,0 1970 Po et obyvatel 9 807 697 1 140 795 1 129 546 577 543 550 514 298 110 796 762 381 626 540 337 488 766 486 571 1 084 485 615 370 550 465 1 166 807 Po et trvale obydlených byt 3 088 837 402 896 362 260 179 403 176 451 92 171 255 948 123 565 175 721 148 018 141 170 324 551 189 145 153 110 364 428 Po et osob na 1 byt 3,18 2,83 3,12 3,22 3,12 3,23 3,11 3,09 3,07 3,30 3,45 3,34 3,25 3,60 3,20 1971-1980 Nová bytová výstavba abs. 797 414 80 764 85 056 53 970 47 180 18 292 69 859 35 913 43 823 42 651 42 029 90 764 47 766 49 025 90 322 v % stavu 1970 25,8 20,0 23,5 30,1 26,7 19,8 27,3 29,1 24,9 28,8 29,8 28,0 25,3 32,0 24,8 Odpad bytového fondu 391 405 34 919 53 936 26 874 24 531 6 594 36 775 15 797 24 548 21 729 23 311 41 259 23 468 19 601 38 063 v % stavu 1970 12,7 8,7 14,9 15,0 13,9 7,2 14,4 12,8 14,0 14,7 16,5 12,7 12,4 12,8 10,4 1980 Po et obyvatel 10 291 927 1 182 186 1 151 265 613 171 567 930 311 995 832 525 411 209 561 385 512 573 508 868 1 141 993 648 403 591 334 1 257 090 Po et trvale obydlených byt 3 494 846 448 741 393 380 206 499 199 100 103 869 289 032 143 681 194 996 168 940 159 888 374 056 213 443 182 534 416 687 Po et osob na 1 byt 2,94 2,63 2,93 2,97 2,85 3,00 2,88 2,86 2,88 3,03 3,18 3,05 3,04 3,24 3,02 1981-1991 Nová bytová výstavba abs. 514 122 79 374 45 910 34 198 24 030 11 644 56 831 27 601 23 436 19 917 23 953 53 030 27 257 26 008 60 933 v % stavu 1980 14,7 17,7 11,7 16,6 12,1 11,2 19,7 19,2 12,0 11,8 15,0 14,2 12,8 14,2 14,6 Odpad bytového fondu 303 287 32 311 40 302 19 895 20 049 5 376 36 267 15 919 19 986 13 414 13 676 30 360 16 846 12 422 26 464 v % stavu 1980 8,7 7,2 10,2 9,6 10,1 5,2 12,5 11,1 10,2 7,9 8,6 8,1 7,9 6,8 6,4 1991 Po et obyvatel 10 302 215 1 214 174 1 112 882 622 889 558 307 301 985 824 461 425 120 552 809 508 718 513 740 1 144 160 647 341 596 903 1 278 726 Po et trvale obydlených byt 3 705 681 495 804 398 988 220 802 203 081 110 137 309 596 155 363 198 446 175 443 170 165 396 726 223 854 196 120 451 156 Po et osob na 1 byt 2,78 2,45 2,79 2,82 2,75 2,74 2,66 2,74 2,79 2,90 3,02 2,88 2,89 3,04 2,83 1991-2001 Nová bytová výstavba abs. 313 769 34 658 38 994 21 819 17 852 8 030 19 634 13 400 18 208 18 256 17 309 34 427 21 053 19 168 30 961 v % stavu 1991 8,5 7,0 9,8 9,9 8,8 7,3 6,3 8,6 9,2 10,4 10,2 8,7 9,4 9,8 6,9 Odpad bytového fondu 191 772 33 522 24 922 11 340 11 941 2 254 7 302 6 933 12 125 10 756 10 088 23 879 12 859 10 482 13 369 v % stavu 1991 5,2 6,8 6,2 5,1 5,9 2,0 2,4 4,5 6,1 6,1 5,9 6,0 5,7 5,3 3,0 2001 Po et obyvatel 10 230 060 1 169 106 1 122 473 625 267 550 688 304 343 820 219 428 184 550 724 508 281 512 143 1 134 786 643 817 595 010 1 265 019 Po et trvale obydlených byt 3 827 678 496 940 413 060 231 281 208 992 115 913 321 928 161 830 204 529 182 943 177 386 407 274 232 048 204 806 468 748 Po et osob na 1 byt 2,67 2,35 2,72 2,70 2,63 2,63 2,55 2,65 2,69 2,78 2,89 2,79 2,77 2,91 2,70 2001-2011 Nová bytová výstavba abs. 327 392 58 588 60 984 20 318 19 856 6 377 10 436 11 757 15 363 15 556 15 373 41 307 16 014 13 476 21 987 v % stavu 2001 8,6 11,8 14,8 8,8 9,5 5,5 3,2 7,3 7,5 8,5 8,7 10,1 6,9 6,6 4,7 Odpad bytového fondu 260 860 58 617 15 556 13 342 12 954 12 859 23 966 12 395 13 620 9 303 10 222 25 130 13 253 9 421 30 222 v % stavu 2001 6,8 11,8 3,8 5,8 6,2 11,1 7,4 7,7 6,7 5,1 5,8 6,2 5,7 4,6 6,4 2011 Po et obyvatel 10 562 214 1 272 690 1 274 633 637 460 574 694 310 245 830 371 439 262 555 683 518 228 512 727 1 169 788 639 946 590 459 1 236 028 Po et trvale obydlených byt 3 894 210 496 911 458 488 238 257 215 894 109 431 308 398 161 192 206 272 189 196 182 537 423 451 234 809 208 861 460 513 Po et osob na 1 byt 2,71 2,56 2,78 2,68 2,66 2,84 2,69 2,73 2,69 2,74 2,81 2,76 2,73 2,83 2,68 41
VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP STAV 100 2010 Stavební podniky a podniky výroby stavebních hmot dle objemu tržeb TRŽBY rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. innost z tržeb v % I O podnik ( v tis. K ) 45274924 EUROVIA CS, a.s.* 27 579 4,7 96,9 00014915 Metrostav a.s.* 26 650 2,4 93,9 26271303 Skanska a.s.* 24 263 4,2 83,8 60838744 STRABAG a.s. 16 743 1,9 96,1 46342796 OHL ŽS, a.s.* 10 994 1,5 93,1 46678468 HOCHTIEF CZ a. s.* 5 048 0,1 95,2 25337220 PSJ, a.s.* 4 909 1,6 82,3 45309612 S u b t e r r a a.s. 4 601 3,5 99,9 40614948 Dálni ní stavby Praha, a.s. 4 431 2,5 99,1 48035599 SWIETELSKY stavební s.r.o. 4 127 2,1 99,8 *údaje z konsolidované ú. záv rky MID TOP STAV 2010 Podniky dle objemu tržeb I O podnik TRŽBY rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. innost z tržeb v % ( v tis. K ) 25531549 ATLANTA,a.s. 186 661 11,7 100,0 26166321 BELSTAV PRAHA s.r.o. 124 729 0,9 99,8 25636332 H-INTES s.r.o. 199 097 3,0 96,1 28651804 ING. ZDEN K TOMEK - STAVEBNÍ 103 875 4,5 100,0 25581708 JB Stavební, s.r.o. 175 057 0,7 98,3 25301144 Navlá il stavební firma, s.r.o. 119 948 6,8 100,0 25600559 PROCKERT & HYNEK, a.s. 144 813 4,4 100,0 25275062 Pr mstav Náchod s.r.o. 183 224 4,1 98,2 46504621 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 235 859 1,3 79,3 42228468 S T A K O spole nost s ru ením omezeným 289 467 21,3 100,0 Intenzita konkurence zvýraz ují rostoucí váhu informací o významných firmách stavebního odv tví, které rozhodujícím zp sobem ovliv ují produk ní a konkuren ní schopnost odv tví, tzn. vlastní stavební výroby a výroby stavebních hmot. Tyto firmy profilují technickou, technologickou i kvalitativní stránku výstavby. Nejen pro investory domácí i zahrani ní, ale i pro další ú astníky stavebního procesu TOP žeb í ky cennou informací o firmách p sobících ve výrazn konkuren ním prost edí stavebního trhu. Obdobn jako v p edchozích ro nících, seznamujeme ve ejnost i v tomto ro níku s po adím nejv tších firem stavebního odv tví. P edstavením velkých firem v žádném p ípad nechceme snižovat i podcenit význam st edních a malých firem, které jsou významnými partnery na stavebním trhu. Proto i v tomto roce organizujeme samostatnou kategorii pro st ední firmy MID-STAV-TOP. V odv tví stavebnictví TOP žeb í ky stavebních podnik i výrobc stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS P RAHA, a.s. ve spolupráci se Svazem podnikatel ve stavebnictví a redakcí asopisu Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné ve ejnosti vytvo ila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i st ední stavební firmy, kterým byl vytvo en prostor rozší ením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je ur en st edním firmám. Prvních 10 stavebních podnik a podnik výroby stavebních hmot již trnáctého ro níku TOP STAV 100 2010, který byl zve ejn n v asopise STAVEBNICTVÍ.12/2011 a prvních 10 podnik devátého ro níku MID TOP STAV 2010, který byl zve ejn n ve stejném ísle asopisu STAVEBNICTVÍ a je prezentováno v uvedených tabulkách 42
STAVEBNICTVÍ 2011 V roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 inil pokles stavební produkce v R 3,1 %. Za inženýrské stavitelství pak byl pokles tém 8,3% a za pozemní stavitelství byl pokles ve sledovaném období 0,3%. Toto suché konstatování znamená, že poptávka po stavební produkci klesá již t etím rokem, rentabilita podnikání ve stavebnictví se snižuje, zvyšuje se p evis nabídky nad poptávkou. Pokles stavební produkce nastal v d sledku poklesu poptávky, jak privátního tak ve ejného sektoru. Pokles stavební produkce pro ve ejný sektor se projevil zejména v d sledku snížení rozpo tových prost edk na investice vládního sektoru, v d sledku snížení rozpo tových prost edk SFDI na dopravní infrastrukturu. Zam stnanost ve stavebnictví se snížila.v podnicích s 50 a více zam stnanci v porovnání s rokem 2010 poklesla o 5,9%. Po et zahájených byt v roce 2011 (27,5 tis. byt ) poklesl o 2,1%,nejvíce pokleslo zahajování byt v bytových domech a to o 23,5%. Po et dokon ených byt ( 28,6 tis. byt ) poklesl meziro n o 21,4%. Orienta ní hodnota staveb, na n ž stavební ú ady vydaly v roce 2011 stavební povolení, inila 339,9 mld. K. V porovnání s rokem 2010 tato hodnota poklesla o 14,8%. Ve stavebnictví, které se podílí na zam stnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorb HDP cca 6,5 %, pokra uje trend, kdy stavební firmy ztrácejí zásobu práce v d sledku poklesu zakázek. Stavební firmy se dostávají do pásma existen ního ohrožení s výrazným negativním dopadem na zam stnanost v ekonomice. Významnou informací o vývoji poptávky jsou ve ejné stavební zakázky. V roce 2011 bylo zadáno celkem 3 590 ve ejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnot 118 610 mil. K (v etn DPH), z toho na pozemní stavby 1 629 zakázek (45,4 % z celkového po tu zadaných zakázek) v hodnot 36 053 mil. K (30,4 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 1 961 zakázek (54,6%) v hodnot 82 557 mil. K (69,6% z celkové hodnoty zadaných zakázek). Nejv tším zadavatelem ve ejných zakázek vládního sektoru v roce 2011 bylo p edevším díky zakázkám na sanaci ekologických zát ží Ministerstvo financí R a jím z ízené organizace, které zadalo 34 zakázek za 6 800 mil. K (v etn DPH). 2. v po adí editelství silnic a dálnic zadalo 91 zakázek za 5 664 mil. K. 3. v po adí Správa železni ní dopravní cesty, státní organizace, zadala 30 zakázek za 5 601 mil. K. mil.k 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 hodnota nových ve ejných zakázek v mil. K 2008 2009 2010 2011 POZEMNÍ STAVBY INŽENÝRSKÉ STAVBY 43
Podniky s 50 a více zam stnanci provedly v roce 2011 stavební práce S v hodnot 234,231 mld.k. Oproti stejnému období roku 2010 bylo provedeno o 7,44 % stavebních prací S mén. Nejvyšší pokles S je u firem s více než 1000 zam stnanci o 20,16% z 89,937 mld. K v roce 2010 na 71,803 mld. K v roce 2011. Hodnota zadaných zakázek v roce 2011 meziro n poklesla u vládního sektoru o 1,2 %, u municipálního sektoru vzrostla 1,6 %, u ostatních zadavatel poklesla o 21,9%. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnot zadaných zakázek v roce 2011 dosáhl 59,1% a více než dvojnásobn p evyšuje podíl vládního sektoru. V meziro ním srovnání s rokem 2010, kdy již došlo k výraznému omezení v zadávání ve ejných zakázek, klesla celková hodnota zadaných v roce 2011 o 2,9%, p i emž hodnota zakázek na pozemní stavby klesla o 22,5 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby stoupla 9,1% a to p edevším díky r stu zakázek na vodohospodá ské stavby spolufinancované z Opera ního programu Životní prost edí Meziro ní indexy Sektor zadavatele Index 2011/2010 Index 2011/2009 Index 2011/2008 Po et Mil. K Po et Mil. K Po et Mil. K POZEMNÍ STAVBY 95,0 77,5 77,1 67,5 114,2 75,6 Z toho : Ob anská infrastruktura 95,4 79,6 74,8 67,7 113,4 74,7 Bytové stavby 92,8 61,2 94,7 66,3 119,6 86,6 INŽENÝRSKÉ STAVBY 89,2 109,1 86,0 58,7 89,1 51,4 Z toho: Dopravní infrastruktura 96,7 116,2 78,7 28,3 73,2 23,8 Technická infrastruktura 85,2 105,9 91,1 127,5 102,4 123,3 CELKEM 91,7 97,1 81,7 61,1 99,0 56,9 Ve srovnání s rokem 2009 však klesla v roce 2011 celková hodnota zadaných zakázek o 38,9 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 32,5 % a u zakázek na inženýrské stavby o 41,3 %, ve srovnání s rokem 2008 o 43,1 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 24,4 % a u zakázek na inženýrské stavby o 48,6 %. Nabídka stavebních prací na stavebním trhu je vytvá ena cca 327 tis. stavebními podnikatelskými subjekty, z toho je 31 tis obchodních spole ností. Pokles stavební produkce v roce 2011 o 3,1% p edstavuje v porovnání s rokem 2008 pokles o 10,8%. I když pokles stavební produkce v roce 2011 byl pon kud nižší oproti o ekávání, je t eba si uv domit, že stavební produkce klesá již t etím rokem. ada stavebních firem se tak dostává do velmi obtížné ekonomické situace a udržení jejich pozice na stavebním trhu bude problematické. 44
45
kunc@urspraha.cz Stavební práce ZSV byly v roce 2011 172,175 mld. K a 183,557 mld. K v roce 2010. V absolutní hodnot byl pokles o 11,382 mld. K, to je 6,2 %. Po et zam stnanc se oproti roku 2010 snížil o 6 354 pokles o 6,21 %. Pr m rná mzda v podnicích s 50 a více zam stnanci v. developer dosáhla v roce 2011 29 329 K (nár st o 1,24 %). U podnik s 1000 a více zam stnanci je pr m rná mzda 38 641 K (nár st o 2,16%). Produktivita zam stnanc z S poklesla oproti roku 2010 o 1,3%. Produktivita zam stnanc ze ZSV z stala nezm n na (nár st 0,013%). U stavebních podnik s 50 a více zam stnanci v roce 2011 pokleslo inženýrské stavitelství o 9,22%. Pozemní stavitelství proti roku 2010 pokleslo o 4,17 %. Podíl inženýrského stavitelství na stavitelství v tuzemsku (srovnáváme hodnotu ZSV ) v roce 2011 klesl na 62,51 % (z 63,79 % v roce 2010). V absolutních hodnotách ZSV u inženýrského stavitelství v roce 2011 kleslo o 10,306 mld. K. Pozemní stavitelství zaznamenalo v lednu až prosinci 2011 proti stejnému období roku 2010 pokles o 2,650 mld. K. Ke konci roku 2011 m ly stavební podniky s 50 a více zam stnanci celkem smluvn uzav eno 10,2 tisíc zakázek. Tyto zakázky p edstavovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnot 124,2 mld. K. Z tohoto objemu p ipadlo na práce v tuzemsku 119,4 mld. K a na práce v zahrani í 4,7 mld. K. stav zakázek stavebních podnik ke konci tvrtletí v mld. K (b.c.) Zakázky celkem ke konci trtletí mld. K 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 4Q 09 4 Q10 4Q 11 pozemní stavitelství -tuzemsko inženýrské stavit elstvítuzemsko V porovnání s 4. tvrtletím 2010 klesla hodnota uzav ených zakázek ke konci 4. tvrtletí 2011 cca o 16,8 %. Pokra uje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Velké stavební firmy s 500 a více zam stnanci se na celkovém objemu zakázek, které podniky s 50 a více zam stnanci m ly uzav eny ke konci 4. tvrtletí 2011, podílejí v úrovni 73,7 %. Pokles poptávky na stavebním trhu z ejm ješt nedosáhl svého dna. Signály oživení pro nejbližší období nejsou z ejmé, o emž sv d í dosavadní vývoj stavební produkce v roce 2011, ve ejných zakázek i zakázek registrovaných u stavebních firem. 46
ÚSPORNÝMI OPAT ENÍMI VLÁDA ŠKODÍ NEJEN STAVEBNICTVÍ Úpadek stavebnictví p ináší velmi nep íznivé d sledky pro ekonomiku státu. Je jednozna n prokázané, že oživení investic by m lo bezprost ední vliv na p íjmovou stránku státního rozpo tu. V tom jsme zajedno s mnohými leny NERVu, ale prakticky velmi shodné údaje potvrzuje i studie Rýnsko-Westfálského institutu pro výzkum hospodá ství. Každá 1 miliarda investic znamená p ínos p íjm do státního rozpo tu ve form všech druh daní (ze zisku firem, ze mzdy, spot ební dan, DPH a dalších) a z pojišt ní (zdravotního a sociálního) tém 400 milion a další desítky milion stát uspo í na dávkách v nezam stnanosti. Prohlubující se propad ekonomiky eší vláda radikálními škrty v rozpo tu ve ejných investic. Reakcí firem na tuto skute nost je drastické snižování náklad a pochopitelné propoušt ní zam stnanc. Z trhu zmizelo hodn malých a st edních firem, ekonomika mnohých je nestabilní. Stavba i mají podíl na rostoucí nezam stnanosti a zvyšují po et žadatel o podporu. Tento stav vede ke snižování spot ebitelské poptávky a zákonit se ve spirále prohlubuje další propad ekonomiky. Ekonomiku oslabily nejen p iškrcené ve ejné výdaje, ale byla siln narušena také stabilita privátního sektoru. Firmy nemají s ohledem na nejistou budoucnost d vod investovat, ekonomické oslabení a obava ze ztráty zam stnání snižují ochotu obyvatel vydávat peníze na po ízení nového bytu nebo domu. Vláda by m la sledovat hlavní cíle zabezpe it stav ve ejných financí jak úsporou výdaj, p edevším mandatorních, tak ale i zvýšením p íjm a vytvo it tak podmínky pro siln jší r st ekonomiky, což by m lo p inést vyšší zam stnanost. Prozatím dociluje úspory pouze provád ním razantních škrt. P ed p íliš úspornou rozpo tovou politikou varovala ve své poslední zpráv o inflaci eská národní banka. Stát musí šet it, ale dosavadní úsporná opat ení, tj. politika škrt, ekonomiku tlumí. Dopravní infrastruktura Kvalitn p ipravené a efektivn realizované projekty mají krom pozitivních finan ních dopad nezpochybnitelný p ínos pro rozvoj zem. Týká se to zejména investic do dopravních cest, které jsou životn d ležitými tepnami našeho národního hospodá ství, protože výkonná dopravní infrastruktura je hlavním p edpokladem ekonomického úsp chu naší zem. Zabezpe uje mobilitu ob an, je nutnou podmínkou pro napojení region, jejich rozvoj a zlepšení rozdílné podnikatelské situace. A p itom je to práv dopravní infrastruktura, kde i p es programové prohlášení vlády o zachování výše investic došlo k nejv tšímu udušení programu. Znamená to nejen odsun termínu dobudování páte ní sít, ale také reálné ohrožení možnosti erpat v plné výši finan ní prost edky z Opera ních program doprava. Špatná, ne-li nejhorší, je zpráva, že se tém zastavila investorská p íprava dopravních staveb a tím byl vy en ortel nad budoucností pokra ování a dokon ení sít silni ní i železni ní infrastruktury. Znamená to, že bude-li mít stát n kdy op t peníze na investice, nebude kde pracovat. Poci uje n kdo za toto rozhodnutí zodpov dnost.? 47
Stav naší infrastrukturní sít nedosahuje evropské úrovn a je vnímán jako jedna z hlavních p ekážek dosažení vyššího tempa hospodá ského r stu. Nedostate ná dopravní sí bude znamenat ztrátu silné stránky naší republiky k zajišt ní konkurenceschopnosti, kterou je geografická poloha p edur ující eskou republiku pro roli tranzitní zem. Ztratíme-li spojení s Evropou, staneme se pro investory nezajímavým ostrovem, který budou všichni objížd t. Sou asný stav si proti e í se snahou o naši konkurenceschopnost v rámci Evropy, tolikrát sklo ovanou ústy našich politik bez rozdílu stranické p íslušnosti. Národní program reforem se v nuje také dopravní infrastruktu e: Dobudování páte ní dopravní infrastruktury a napojení region na eské i evropské trasy je nezbytnou podmínkou pro zlepšení nep íznivé podnikatelské situace a pro zlepšení konkurenceschopnosti. A dále: K dosažení tohoto cíle promptn p ijme vláda legislativní i nelegislativní opat ení, jež zrychlí a zefektivní plánování, p ípravu a provedení dopravních staveb. Proto vláda p edloží podrobnou dopravní strategii do roku 2040. Rádi bychom v ili tomu, že dokument nebude mít stejný osud jako všechny p edchozí strategie, superstrategie a další dokumenty k této závažné problematice. Bytová výstavba Bytová politika pro p íští období by m la vycházet z Koncepce bydlení do roku 2020, kterou p ijala vláda ke konci lo ského roku. Jednou z nejvýznamn jších zm n je fakt, že dochází k p echodu investi ních podpor bydlení poskytovaných ze strany státu z formy dota ní na formu nízkoúro ených úv r a státních garancí. Poskytování investi ních dotací je omezeno na nejnižší možnou míru. Program Nový Panel, který m l pro státní rozpo et fiskální p ínos, nedostal letos v rozpo tu Státního fondu rozvoje bydlení žádné prost edky a prakticky skon il. Má být nahrazen novým úv rovým programem s použitím evropských pen z. Je to projekt JESSICA na revitalizaci dom a vznik sociálních byt, který má ovšem nastartovat až od roku 2013, kdy má k dispozici pouhých 580 mil. K na rok a bylo by pot eba ve form úv r nejmén desetkrát více. A další peníze mohou p ijít až z nového rozpo tového období 2014+, tedy k dispozici budou nejspíše až od roku 2015. Úsp šn rozb hnutý program dotací na energetické úspory byt a dom Zelená úsporám byl v roce 2010 pro administrativní nezvládnutí Ministerstvem životního prost edí zastaven. Prov rky p edložených projekt m ly být dokon eny v b eznu 2011, ale ministerstvo slibuje, že se poda í sjednat nápravu ješt (až) letos!!!, avšak úsp šní žadatelé mohou ekat na p id lení pen z také až do p íštího roku! Není jich málo plných 77 tisíc neš astník. Ministr Chalupa chystá podobný program, který bude financován z prodeje emisních povolenek, avšak oproti Zelené úsporám bude mén št drý v podílu dotace na celkových nákladech. Zcela nerealizovatelný se zdá nový nápad jak povzbudit stavebnictví. Stavební firmy mají dostat šanci provád t práce na zlepšování energetické náro nosti ve ejných budov. Náklady by m ly nést v plné mí e ze svého a stát jim je bude postupn splácet z prokazateln ušet ených náklad na energie. Autorovi tohoto návrhu jist nikdo neprozradil, že dodavateli takových prací jsou p edevším malé a st ední firmy, jejichž hlavním problémem je nedostatek kapitálu a zvyšující se objem pohledávek, který jist nebudou chtít navyšovat pohledávkami státu a zp sobovat si tím problémy s insolvencí. 48
Bylo by velmi prosp šné bytovou politiku ídit z jednoho centra. Dnes je to Ministerstvo místního rozvoje, Státní fond rozvoje bydlení, Ministerstvo životního prost edí a Ministerstvo financí a to je opravdu p íliš! Legislativa Neustále opakované požadavky se zam ují na zjednodušení administrativy p i schvalovacích procesech p i povolování staveb, p i vzniku podnikatelské innosti, p i vymahatelnosti práva a v dalších právních postupech. Již n kolik rok je slibováno p ijetí novely stavebního zákona, kde je pro stavba e d ležité p edevším vymezení ú asti dot ené ve ejnosti p i územním a stavebním ízení, integrace EIA do územního ízení, autorizace stavbyvedoucího. V otázce pravomocí ob anských iniciativ je naše republika mnohem benevolentn jší nežli ostatní státy unie. Ministerstvo místního rozvoje vyzvalo SPS ke spolupráci, pozd ji k p ipomínkování paragrafového zn ní, ale p ipomínky a nám ty tém zanikly. Obrátili jsme se s výzvou o podporu na p edsedy poslaneckých klub, poslance a na hejtmany, ale p íliš pochopení jsme nezískali. Máme oprávn nou obavu, jaká další p ekvapení p inese projednávání zákona v parlamentu. V novele zákona o ve ejných zakázkách, kde se poda ilo po letech snahy prosadit rozší ení zákona o provád cí vyhlášky, mimo jiné také o všeobecných obchodních podmínkách a zadávací dokumentaci.. Novela zákona o vyvlastn ní jist p isp je k urychlení a zjednodušení p ípravy dopravní infrastruktury, ale také k jejímu zlevn ní. Mediální útoky Stavba i s p išitým pojmenováním nenasytná betoná ská lobby jsou díky mediálním útok m vnímáni ve ejností jako podvodníci, kte í okrádají republiku a ješt k tomu neum jí stav t kvalitn,. Podle této mediální zkratky nás bohužel hodnotí také politická reprezentace jako nespokojence, kte í po ád n co cht jí a obt žují. Naše snaha o v tší uvoln ní ve ejných investic a rychlejší erpání evropských fond není ale vedena pot ebou zajišt ní dobrého výd le ného byznysu, ale ve prosp ch stavebnictví, zam stnanosti a tím také ve prosp ch eské ekonomiky. Stavby mají nejen užite nost krátkodobou (vzr st HDP, zam stnanost), ale p edevším dlouhodobou, a proto je nutné vnímat investice jako ve ejný kapitál. Posuzovat je jako nákladovou položku, která zat žuje státní rozpo et, je zcela mylné. Vynakládané finance nejsou darem pro stavební lobby, ale slouží všem. Projevili jsme velkou snahu p esv d it ministerstvo a vládu, že podnikatelé ve stavebnictví necht jí jít jenom s nap aženou rukou, ale dokáží také p edkládat návrhy jak pomoci. Role státu, zodpov dnost politik Svaz podnikatel ve stavebnictví v souladu se svým posláním se snaží trvale vést diskuzi s vládou, politiky, nezávislými ekonomy a zástupci stavebních institucí. Zd raz uje d sledky ne ešeného kritického vývoje oboru a nutnost vnímat problémy v jednom celku z hlediska politického, ekonomického a sociálního, a to v horizontu delším nežli jedno volební období. 49
STAVEBNÍ PRODUKCE K ROKU 2008 - m sí ní indexy 2008 2011 2008 2009 2010 2011 Stát jako nejv tší investor má zejména v tomto ekonomicky složitém vývoji povinnost p sobit proticyklicky. Jeho role by m la být v zajišt ní plynulosti p echodu mezi jednotlivými fázemi ekonomického cyklu. M l by um t definovat svoje pot eby na trvale udržitelné úrovni ve st edn dobém horizontu minimáln p ti let, aby stavební dodavatelé, výrobci stavebních materiál, projektanti mohli o ekávanému vývoji p izp sobit v plném komplexu svoje kapacity. A nejen oni. V d sledku vysokého multiplika ního efektu stavebnictví jsou to další profese XII. Index stavební produkce (vztaženo k po áte nímu roku 2008) 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 I. VI. V. IV. III. II. XI. X. IX. VIII. VII. 50
Skute ný optimismus nespo ívá v p esv d ení, že všechno p jde dob e, ale v názoru, že ne všechno p jde špatn. sps@sps.cz z oblasti dopravy, strojírenské výroby, služeb. Svojí stabilní koncepcí a investi ní strategií by m l stát celý systém stabilizovat a nikoliv naopak devastovat. V tom je jeho nezastupitelná zodpov dnost. Vlády v ad jiných evropských zemí nep istoupily k tak drastickým škrt m ve ejných investic. Pochopily, že podpora investování je jednou, samoz ejm ne jedinou, cestou podpory ekonomiky. Pro to není stejn vnímáno u nás? Nikdo nám dosud nedokázal, že námi navrhovaná opat ení jsou negativní v i HDP, že nemají fiskální p ínos pro státní rozpo et. Nikdo nám nezd vodnil, pro s námi o nich nechce diskutovat. Každý politik, každý ministr, musí nést manažérskou zodpov dnost za svá rozhodnutí. Práv tak i vláda za to, že své vládní rozhodnutí z Prohlášení vlády R vym nila za odlišné politické zadání, na jehož základ oslabila investice na minimum se všemi d sledky na sou asnou ekonomiku s dopadem do budoucna. Záv rem Jsme si v domi, že naše úsilí p i prosazování pror stových opat ení nesmí skon it. Budeme spolu se zástupci ostatních institucí ve stavebnictví i nadále pokra ovat v diskuzi s vládou, politiky, nezávislými ekonomy. Budeme jednat o d sledcích ne ešeného kritického vývoje oboru, o zodpov dnosti za ekonomický a sou asn i sociální vývoj v zemi a o nezbytnosti provést opat ení k obnovení dynamiky v oblasti investic, které napomohou rozvoji národní ekonomiky. Jde o budoucnost naší republiky, její p iblížení vysp lé Evrop, zvýšení konkurenceschopnosti a její politické a ekonomické úrovn. Pot ebujeme podporu zodpov dné politické reprezentace a vlády této republiky, od které o ekáváme odpov na otázky, jaká pror stová opat ení chystá, kam budou sm rovat, kdy budou nastartována, co konkrétního pro stavebnictví p inese Národní program reforem. Aby hned v úvodu naší publikace nezn l jen pesimismus, proto pro povzbuzení na záv r citát nedávno zesnulého francouzského spisovatele a noviná e Jeana Dutourda: 51
Tisková zpráva 72. konference Euroconstruct v Pa íži: Jaký zvolit scéná pro zotavení evropských stavebních trh? 72. konference Euroconstruct, organizovaná spole ností BIPE, která je francouzským lenem sdružení, se uskute nila 9. listopadu v Pa íži. Dopolední program byl zam en na výhled pro evropský stavební trh v letech 2012 2014. Byly zde p edstaveny aktualizované analýzy a p edpoklady dalšího vývoje stavebnictví v souvislosti s posledními zm nami v oblasti makroekonomiky a celosv tové finan ní situace. Odborníci ze sdružení Euroconstruct prezentovali své plány, jak vymanit evropskou bytovou, nebytovou a inženýrskou výstavbu z krize. Významné národní rozdíly v r stu stavebnictví v roce 2011 R st stavební produkce se v evropských zemích v roce 2011 podstatn m ní: Stavební trh ve Špan lsku a Irsku dramaticky zpomaluje ve velmi nep íznivém makroekonomickém kontextu. Polsko je prozatím stále výjimkou a jako jediné ze zemí Euroconstruct nezaznamenalo v období 2008 2010 pokles ani HDP, ani stavebnictví. Mezi t mito dv ma extrémy se nachází ma arský a portugalský stavební trh, jejichž vývoj je stále nep íznivý (r st HDP je bu záporný nebo menší než 1 %). eská ani Slovenská republika navzdory pozitivn jší hladin ekonomického r stu také v roce 2011 nezaznamenala obnovu stavebnictví. Ostatní zem jsou krizí zasaženy mnohem mén jmenovit Švýcarsko, Švédsko, N mecko a Belgie. Jejich stavební trhy jsou již v r stové fázi a od roku 2011 pravd podobn p esáhnou úrove roku 2008 (ve stálých cenách). Celková stavební produkce se bude v roce 2011 navzdory pozitivnímu ekonomickému r stu nap í oblastí Euroconstruct (objemový r st 1,8 %) pohybovat v negativních íslech (-0,6 %). Zotavení zpožd no o rok Události léta 2011 (velká dluhová krize) donutily v tšinu len Euroconstruct k p ehodnocení jejich p edpov dí sm rem dol v porovnání s p edchozí konferencí v Helsinkách ( erven 2011). V prvé ad jsou mén pozitivní makroekonomické ukazatele: zatímco v ervnu byl v letech 2012 a 2013 o ekáván pro oblast Euroconstruct ekonomický r st 1,9 % (vyjád ený v objemu HDP), nyní je p edpov nižší než 1,1 % pro rok 2012 a 1,7 % v roce 2013. 52
12,9 1,6 4,0 Stavební a ekonomický r st v roce 2011 (% objemu) HDP 0,7 1,1 1,6 2,1 3,3 0,6 1,0 2,9 1,8 0,7 2,6 2,6 3,3 3,5 3,7 3,7 3,8 3,9 1,5 6,3-1,9-6,2-5,5-3,1-2,0-0,6 2,5 2,3 0,5 4,3 3,0 1,7 2,4-10,8-10,0-19,4-17,5 Špan lsko Irsko Ma arsko Portugalsko eská republika Slovenská republika Itálie Velká Británie EC-19 Rakousko Finsko Švýcarsko Dánsko Švédsko Nizozemí N mecko Francie Belgie Norsko Polsko Objem stavební produkce Zdroj: Euroconstruct (72. konference) Výhled ekonomického r stu pro rok 2012 se jednozna n zhoršil, a to s ohledem na dramatické zp ís ování rozpo tových politik a pokles d v ry. Evropská ekonomická aktivita p esto krátkodob prospívá díky silnému a trvalému r stu formujících se ekonomik, stejn tak jako díky nízkým úrokovým sazbám (alespo v n kterých zemích). Ve v tšin zemí, kde byly vyrovnány nep íznivé bilance, je ze st edn dobého hlediska (od roku 2013) o ekáváno zrychlení r stu. P esto budou existovat velké rozdíly mezi r stem v jednotlivých evropských zemích, a to vzhledem k odlišnostem v jejich specifických podmínkách. Oblast Euroconstruct se skládá ze ty následujících zón: Okrajové zem v nesnázích (významn Irsko a Portugalsko): tyto zem trpí vysokou úrovní dluhu, který je nutí realizovat drastickou ekonomickou a fiskální politiku. Portugalsko prochází opravdovou recesí a podle místních expert ješt n jaký as bude, a to s pr m rným r stem HDP 1,2 % v období 2011 2013. Duhová zóna zahrnující Špan lsko a Itálii: v t chto dvou zemích budou rozpo tové úspory a vysoká nezam stnanost stále brzdit aktivitu. O ekává se, že jejich r st se do roku 2013 vrátí na pr m rnou úrove 0,3 %, respektive 1 %, v roce 2014 pak op t poroste. 53
Srdce Evropy a severské zem, které nep edstavují jednotný blok (n které jsou více zranitelné), ale jejichž r st se v roce 2012 pouze zastaví p ed op tovným zlepšením od roku 2013. St edoevropské zem jako je eská republika, Ma arsko, Polsko a Slovensko: úrove jejich r stu se v roce 2012 pravd podobn zbrzdí díky zpomalení ekonomiky v evropských zemích, jež jsou jejich hlavními obchodními partnery. Od roku 2013 je o ekáváno oživení r stu HDP, který se ustálí na 2 3,9 %, a to na základ domácí poptávky podporované robustním úv rovým trhem a oživení externího obchodu. P ímým následkem této revize makroekonomických p edpov dí je pesimisti t jší prognóza stavební produkce. Odhad pro rok 2011 se tém nezm nil (z -0,4 na -0,6 %) p evážn díky dobrému prvnímu tvrtletí, které v mnoha zemích vyrovná o ekávaný pokles na konci letošního roku. Tento vývoj je ovlivn n událostmi letošního léta, jejichž d sledky zasáhnou stavebnictví nejsiln ji v roce 2012: p edpov v novém scéná i o trendech trh se lehce p esunula do negativní oblasti (na -0,3 % z p vodních +1,3 %). Stavební produkce v zemích Euroconstruct tedy dosáhne svého nejnižšího bodu v roce 2012, zatímco p edpov pro rok 2013 se snížila jen o p l bodu a z stává pozitivní (+1,8 %). Nejv tší záporná korekce se primárn týká inženýrské výstavby, následované nebytovou (ve ejnou) výstavbou: každý z t chto dvou sm r je citlivý na plánované rozpo tové úspory, které se vyskytují v zemích nejvíce vystavených dluhové krizi. Stavebnictví se ani v roce 2014 nevrátí na úrove p ed recesí V roce 2012 bude evropský stavební trh stále zaznamenávat negativní r st v nep íznivém ekonomickém prost edí (HDP poroste o mén než 2 %), což nazna uje podobnou situaci jako v roce 2011. P estože v roce 2013 a 2014 r st stavebnictví p edstihne r st HDP, bude mezi nimi velmi malý rozdíl. Takováto situace by m la umožnit návrat obvyklého stavebního cyklu, nap íklad: Výrazn jší rozši ování v porovnání s makroekonomickým cyklem (HDP) díky užší vazb mezi stavebnictvím a investicemi (tvorbou fixního kapitálu). Zaostávání za makroekonomickým cyklem, což je obzvlášt z etelné v sou asném období. 54
Stavební a ekonomický r st - EC-19 (% objemu) 0,4 2,0 1,8 1,1 1,7 1,8 1,8 2,0-0,6-0,3-3,7-4,1-3,6 HDP Objem stavební produkce -8,6 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Euroconstruct (72. konference) R st stavebnictví nebude v letech 2013 a 2014 dosta ující pro návrat na p edkrizovou úrove, protože celkový r st kolem 4 % v období 2012 2014 bude velmi malý v porovnání s celkovým 17% poklesem v letech 2008 2012. Relativní stabilita v oblasti rekonstrukcí a oprav limituje negativní dopad na novostavby Toto tvrzení je obzvláš pravdivé pro produkci novostaveb, která se velmi propadá v oblasti nebytové výstavby od roku 2007 a v oblasti bytové výstavby od roku 2008. Tato situace odráží pokles solventní poptávky a nadbytek neobsazených prostor, který vyplývá z pozdního p izp sobení se poptávce. Inženýrská výstavba poklesla v pr b hu krize o menší objem díky v tší podpo e z ve ejného sektoru (stimula ní plány) a absenci spekulativních jev na tomto trhu. Trh rekonstrukcí a oprav budov má velmi výrazný regula ní efekt na celý stavební trh s celkovým poklesem kolem 10 % v pr b hu krize. Návrat na úrove období 2008 2009 je o ekáván od roku 2014. Severské státy a zem st edovýchodní Evropy se v porovnání s ostatními evropskými zem mi celkov zlepšují Zem oblasti Euroconstruct vykazují v posledních letech rozdílné trendy: nap íklad nedosáhly dna stavebnictví ve stejném roce. Obdobn prvky pro podporu obnovy (která se v 16 z 19 zemí o ekává v roce 2014) nemusí být nutn stejné pro každou zemi. 55
Za ú elem analýzy rozdíl byla zóna Euroconstruct jako obvykle rozd lena na 4 ásti s ohledem na velikost jejich trh ( Velká p tka a Malá šestka ) nebo jejich geografickou polohu ( ty i zem st edovýchodní Evropy a Severská ty ka ): Skupina zemí Velká p tka (Francie, N mecko, Itálie, Špan lsko a Velká Británie) tvo í nejv tší evropský trh, p edstavující v roce 2011 69 % celkové produkce oblasti Euroconstruct (899 bilion EUR v cenách roku 2010), zaznamenala bezpochyby nejstrm jší pokles, a to jak v absolutních, tak relativních ukazatelích. Nejv tší podíl na tomto poklesu má Špan lsko, které nedosáhne svého dna do roku 2012, zatímco N mecko se vrátilo k r stu již v roce 2010. Skupina zemí Malá šestka (Rakousko, Belgie, Irsko, Nizozemí, Portugalsko a Švýcarsko) p edstavuje v roce 2011 16 % celkové produkce oblasti Euroconstruct a je p evažována sm rem dol díky dv ma zemím Irsku a Portugalsku, které svého dna nedosáhnou d íve než v roce 2013. Ostatní zem obnovily r st již v roce 2011. Severské zem (Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko 119 bilion EUR v roce 2011 9 % trhu Euroconstruct) zaznamenaly celkov nejvýrazn jší obnovu v roce 2011 (Finsko a Švédsko rostou již od roku 2010) a tento rostoucí trend bude v letech 2012 2014 pokra ovat. Ve východní Evrop ( eská republika, Ma arsko, Polsko a Slovenská republika 80 bilion EUR v roce 2011 6 % trhu Euroconstruct) hraje Polsko, které zaujímá 60 % tohoto trhu, rozhodující roli, jelikož zažívá velmi silný r st a o ekává jeho pokra ování i v budoucnu. V eské republice a Ma arsku se zdá cesta k obnov r stu složit jší a p edpokládá se, že trhy v t chto zemích z stanou slabé i v roce 2012. Jaký zvolit scéná pro zotavení evropských stavebních trh? Trendy stavebního trhu budou navzdory náhlému letnímu ochlazení v roce 2011 v souladu s p edpov mi, které vydali lenové sdružení Euroconstruct na ervnové konferenci v Helsinkách. Velmi dobré první tvrtletí roku 2011 vyrovná zhoršení o ekávané na konci roku. opad nejv tší dluhové krize roku 2011 budeme poci ovat i v následujícím roce, obnova stavebnictví se posune až do roku 2013. lenové sdružení Euroconstruct však neo ekávají scéná dvojnásobného propadu (pokud nedojde k mezinárodnímu úv rový krach), protože v tšina zemí nyní dosáhla dna svého stavebního cyklu (n kte í je už p ekonali). V oblasti Euroconstruct bude v letech 2013 2014 docházet k pozvolnému zlepšování situace. V n kterých zemích m že být vývoj výrazn horší než v jiných. Konkrétn v t ch, které m ly p ed krizí v roce 2008 nezdravé ve ejné finance nebo nenastavily efektivní monitorovací a regula ní systém pro své trhy s nemovitostmi (p evážn v bytové výstavb ). To jsou dv základní podmínky pro udržitelný r st na stavebních trzích a pro evropské ekonomiky obecn. Euroconstruct je sdružení 19 specializovaných výzkumných organizací v rámci Evropy, které je aktivní od roku 1975. Tato sí je mezinárodn uznávána a poskytuje analýzy a odhady vývoje trhu pro odborníky a tv rce podnikových strategií a národních politik. Pravideln vydává aktualizované odhady krátkodobého a st edn dobého vývoje na evropských stavebních trzích. lenskými státy jsou: Belgie, eská republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Ma arsko, N mecko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Špan lsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.»www.euroconstruct.orgwww.euroconstruct.cz«56
V následující ásti uvádíme p edpov di r stu podle jednotlivých zemí a sektor. Máte-li zájem o další informace o evropských trzích v oblasti stavebního pr myslu, obra te se na eského lena Euroconstructu, spole nost ÚRS PRAHA, a.s. (www.euroconstruct.cz). Objem stavební produkce v oblasti Euroconstruct podle sm r výstavby (% zm ny v reálné hodnot ) odhad p edpov výhled Sm r výstavby 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Bytová nová -16,4-22,8-6,8 2,7 1,8 3,7 3,6 Nebytová nová 0,8-14,1-6,9-3,1-2,7 2,4 1,8 Pozemní stavby rekonstrukce 0,2-3,4-0,3 0,6 0,7 1,6 2,0 Inženýrské stavby 0,4 0,8-4,4-3,3-2,1 0,4 0,7 Stavebnictví celkem -3,7-8,6-3,6-0,6-0,3 1,8 2,0 Zdroj: Euroconstruct (72. konference) Celková stavební produkce v pr b hu období 2008-2014 110 Index 2008=100 105 100 95 90 Velká 5 Malá 6 Severské zem Východní Evropa 85 80 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Euroconstruct (72. konference) 57
(% zm ny v reálné hodnot ) odhad p edpov výhled Zem 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Belgie 1,7-1,8-0,1 3,9 2,7 2,0 2,3 Dánsko -4,9-13,2-8,4 3,3 3,7 5,3 4,1 Finsko 0,2-11,0 5,8 2,6-2,2 1,4 2,7 Francie -2,5-7,4-5,9 3,8 1,7 2,5 2,0 Irsko -4,8-34,2-29,9-17,5-8,5-2,8 2,6 Itálie -4,2-8,3-6,9-3,1-1,5 0,8 1,4 N mecko 2,1-1,4 2,3 3,7 1,8 1,6 1,4 Nizozemí 4,6-4,3-10,4 3,7 0,4 3,5 4,4 Norsko 0,1-3,9-2,0 6,3 6,3 4,1 4,2 Portugalsko -4,8-9,9-6,2-10,0-12,9-5,0-0,7 Rakousko 1,0-7,6-2,9 0,7 0,7 1,1 0,9 Špan lsko -19,3-22,3-17,5-19,4-9,0 0,0 1,2 Švédsko -0,2-4,8 3,8 3,5 2,4 1,8 1,7 Švýcarsko 0,1 3,7 2,1 2,6 3,2 1,6 1,1 Velká Británie -2,5-12,3 7,7-2,0-2,8 3,7 2,7 Západní Evropa (EC-15) -4,2-9,1-3,8-0,9-0,4 1,9 2,0 eská republika 0,0-0,9-7,1-6,2-4,0-0,3 1,8 Ma arsko -3,1-9,3-9,1-10,8-2,3 1,8 3,9 Polsko 11,6 4,5 4,8 12,9 4,1 0,3 0,8 Slovensko 11,0-12,9-3,6-5,5 2,6 4,8 4,0 Východní Evropa (EC-4) 5,9-0,4-0,8 3,9 1,5 0,6 1,5 Zem Euroconstruct (EC-19) -3,7-8,6-3,6-0,6-0,3 1,8 2,0 Celkový objem stavební produkce v zemích Euroconstruct Zdroj: Euroconstruct (72. konference) jan.blahonovsky@urspraha.cz; pospisilova@urspraha.cz 58
PR MYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2011 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ P i hodnocení vývoje pr myslu výroby stavebních hmot za rok 2011 je pot eba mít na z eteli jeho bezprost ední vazbu na sektor stavebnictví. Stavebnictví v roce 2011 pokleslo o 3,1 procenta, ve srovnání s posledním r stovým rokem 2008 bylo dokonce 10,8 procenta pod jeho úrovní. Rychleji klesalo inženýrské stavitelství, o 8,7 procenta, pozemní stavitelství pokleslo o 0,3 procenta. Lo ský pokles, ale i p edpokládaný nižší pokles stavební produkce i p ípadné zm ny její struktury v letošním roce, velmi významn ovliv ují i pr mysl výroby stavebních hmot. Objem tržeb v pr myslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobk a služeb v roce 2011 ve výši cca 67,5 mld. K byl proti p edchozímu roku vyšší o 4,5 % (resp. + 2 932 mil. K ), ale oproti roku 2007 roku s nejvyšším stavebním boomem, je to stále zatím výrazný propad / cca 30 mld. K /. Zatím proto nelze s ur itostí tvrdit, že stavebnictví a pr mysl stavebních hmot mají již krizi pln za s sebou. Tab.1 Objem tržeb a podíl jednotlivých obor na celkové produkci za leden - prosinec 2011 NACE * pro po et Obor Podíl na celkové produkci Objem tržeb v b.c./v mil.k / 2011 2010 % 0800 ostatní t žba a dobývání 17,8 12 038 12 033 100,0 2320 výroba žáruvzdorných výrobk 7,3 4 918 4 421 111,2 2331 výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * * 2332 výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic podobných 4,4 2 964 2 625 112,9 2351 výroba cementu 11,1 7 494 7 097 105,6 2352 výroba vápna a sádry 4,3 2 878 2 808 102,5 2361 výroba betonových výrobk pro stavební ú ely 17,2 11 575 11 299 102,5 2363 výroba betonu p ipraveného k lití 12,5 8 407 7 608 110,5 2364 výroba malt 9,2 6 201 4 951 125,2 2365 výroba vláknocementových výrobk 2,8 1 907 1 954 97,6 2370 ezání, tvarování a kone ná úprava kamen 0,3 209 242 86,1 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n. 13,2 8 900 521 93,5 celkem za organizace s 50 a více zam stnanci Zdroj: SÚ 100 nedostate ný 67 491 respondent údaje 64 559 neuvád ny 104,5 Nár st byl v roce 2011 zaznamenán u 8 rozhodujících obor z 12 /obor výroba keramických obklada ek a dlaždic se nehodnotí pro nedostate ný po et respondent /. Na uvedeném nár stu se projevila jak zejména nižší výchozí základna r. 2010/ výrazný pokles investic ve stavebnictví a tím i nižší stavební produkce a rozestav nost/, tak i nár st vývozu výrobk do zahrani í a zejména také p edzásobení stavebními materiály na sklonku 59
roku 2011 v d sledku o ekávaného zvýšení DPH v roce 2012. Nap. objem tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb v m síci prosinci roku 2011 proti p edchozímu roku významn vzrostl o 31,5 % (resp. + 862 mil. K ). PROJEVY A P Í INY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ V lo ském roce ve stavebnictví již t etím rokem klesala poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižovala, zvyšoval se p evis nabídky nad poptávkou. Pokra oval tak trend, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce v d sledku poklesu zakázek. Spot eba stavebních hmot není ale závislá jen na finan ních objemech stavebních prací, nýbrž také p edevším na v cné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantn ji je tato závislost z ejmá u spot eby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investi ní výstavby. Z nejnov jších údaj Svazu výrobc cementu R vyplývá, že pokles ve výrob cementu se poda ilo v roce 2011 sice zastavit, ale že zatím významn zaostává za nejúsp šn jšími roky 2007 a 2008. Tab. 2 Výroba cementu v R v letech 2005 až 2011 Rok Výroba v mil. tun 2005 3,850 2006 4,105 2007 4,767 2008 4,710 2009 3,637 2010 3,345 2011 3,830 Zdroj: Svaz výrobc cementu R Podle poznatk spole nosti eskomoravský cement se potvrdilo, že v uplynulých dvou letech došlo k výraznému zastavení i odložení tém všech projekt financovaných soukromými prost edky. Pokles výroby cementu byl zp soben nižší poptávkou po betonu a betonových produktech. P i výstavb byt se pokles spot eby cementu snížil tém o t etinu. Pravd podobn r stový nebude ale ani rok 2012, kdy lze ekat stagnaci, mírný nár st pak až v druhé polovin roku. Na produkci cementu bude mít vliv poptávka po nemovitostech k bydlení i podnikání. Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvlášt potom ochota finan ních ústav financovat projekty developerských spole ností. Infrastrukturní stavby budou p ímo závislé na erpání prost edk ze strukturálních fond Evropské unie. 60
DALŠÍ PROJEVY POKLESU VÝROBY STAVEBNÍCH HMOT PROTI BOOMU V R. 2007 PO ET A STRUKTURA SUBJEKT P SOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i n které velké výrobce radikáln omezovat výrobu a uzavírat úpln nebo jen na as (p es zimu) n které výrobní závody. Po et podnik v lo ském roce poklesl celkem o 5 /p edevším u výroby betonových výrobk /. Pro srovnání v roce 2009 bylo skoro o 50 podnik více /evidováno celkem 182 podnik /. Tab. 3 Po et podnik výroby stavebních hmot podle obor * NACE Podniky 2011 2010 2320 výroba žáruvzdorných výrobk 14 11 0800 ostatní t žba a dobývání 30 31 2331 výroba keramických obklada ek a dlaždic 2 2 2332 výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic a podobných 7 7 2351 výroba cementu 4 4 2352 výroba vápna a sádry 5 5 2361 výroba betonových výrobk pro stavební ú ely 41 46 2363 výroba betonu p ipraveného k lití 7 8 2364 výroba malt 6 5 2365 výroba vláknitých cement 4 5 2370 ezání, tvarování a kone ná úprava kamen 5 5 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n. 13 14 celkem 138 143 * za organizace s 50 a více zam stnanci, Pramen: SÚ PRACOVNÍCI Trend snižování po tu zam stnanc pokra oval i v r. 2011. Po et zam stnanc v podnicích výroby stavebních hmot již v r. 2010 poklesl o 7,9%, resp. o 1 955 osob a v r. 2011 to bylo o dalších 0,5 %, resp. 94 osob. Nejv tší pokles o 335 zam stnanc byl zaznamenán u oboru výroba betonových výrobk. Tab. 4 Pr m rné eviden ní po ty zam stnanc podle obor NACE Podniky 2011 2010 Index 11/10 0800 ostatní t žba a dobývání 4626 4770 97,0 2320 výroba žáruvzdorných výrobk 2992 2578 116,1 2331 výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic a podobných 1353 1387 97,5 61
NACE Podniky 2011 2010 Index 11/10 2351 výroba cementu 1270 1287 98,7 2352 výroba vápna a sádry 670 676 99,1 2361 výroba betonových výrobk pro stavební ú ely 5853 6188 94,6 2363 výroba betonu p ipraveného k lití 1557 1656 94,0 2364 výroba malt 1530 1374 111,4 2365 výroba vláknitých cement 711 711 99,9 2370 ezání, tvarování a kone ná úprava kamen 274 279 98,3 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n. 2019 2194 92,0 celkem 22855 22949 99,5 za organizace s 50 a více zam stnanci Zdroj: SÚ * pro malý po et respondent v r. 2011 nehodnoceno PR M RNÁ MZDA V d sledku pokra ujícího snižování po tu zam stnanc dosáhla pr m rná mzda v roce 2011 u rozhodujících výrobc v pr myslu výroby stavebních hmot výše 30 515 K a byla oproti roku 2010 cca o 4,6 % vyšší. Nižší než pr m rná mzda zam stnanc byla dosažena u 7 obor. Tab.5 Pr m rná mzda zam stnanc vybraných obor CZ - NACE / obor / t ída 2011 2010 11/10 0800 Ostatní t žba a dobývání 28043 26994 103,9 2320 Výroba žáruvzdorných výrobk 26054 24621 105,8 2332 Výroba pálených zdících materiál 27432 24819 110,5 2361 Výroba betonových výrobk pro stavební ú ely 26100 24924 104,7 2365 Výroba vláknitých cement 24236 24141 100,4 2370 ezání, tvarování a kone ná úprava kamen 21034 20644 101,9 2331 Výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * 2351 Výroba cementu 44426 42274 105,1 2352 Výroba vápna a sádry 35341 33583 105,2 2363 Výroba betonu p ipraveného k lití 38221 35450 107,8 2364 Výroba malt 35503 34683 102,4 2399 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n. 29277 28659 102,2 celkem 30515 29162 104,6 Pramen: SÚ - organizace s 50 a více zam stnanci * pro malý po et respondent neuvád no 62
EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v lo ském roce jejich exportem /p edevším do N mecka, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahrani í byl v tší v roce 2011 oproti roku 2010 o 4,3 %, resp. o 725 mil. K. Nejv tší nár st zaznamenaly obory výroba cement, výroba vápna a sádry a obor výroba malt. Tab. 6 Tržby z p ímého vývoz v b.c. /mil. K NACE Podniky 2011 2010 11/10 0800 ostatní t žba a dobývání 3195 2890 110,6 2320 výroba žáruvzdorných výrobk 3533 3163 111,7 2331 výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic a podobných 345 316 109,3 2351 výroba cement 1141 851 134,1 2352 výroba vápna a sádry 401 333 120,1 2361 výroba betonových výrobk pro stavební ú ely 1579 1697 93,0 2363 výroba betonu p ipraveného k lití 27 21 129,7 2364 výroba malt 665 421 157,8 2365 výroba vláknitých cement 1620 1656 97,8 2370 ezání, tvarování a kone ná úprava kamen 22 19 116,7 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n. 5000 5440 91,9 celkem 17532 16807 104,3 za organizace s 50 a více zam stnanci Zdroj: SÚ * pro malý po et respondent v r. 2011 nehodnoceno DALŠÍ VÝVOJ STAVEBNÍHO PR MYSLU V R Ze zve ejn ných analýz vývoje tuzemského stavebnictví je z ejmé, že problematickým m že být další propad výkon inženýrského stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají ve ejné zakázky, tj. státní rozpo et. Financování i spolufinancování t chto staveb, soukromým sektorem formou PPP projekt, se zatím neda í ve v tším rozsahu realizovat. V nejbližší dob se nedá o ekávat ani r st poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Stavební firmy se budou muset kv li útlumu nové výstavby také více zam it na provád ní rekonstrukcí, oprav a modernizací (na míru obvyklou ve starých zemích EU). Uvedená zm na však znamená další snížení poptávky po stavebních materiálech. Tyto innosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí p ibližn z 15 procent, v p íštích letech by to však m lo být až 35 procent. Výrobci stavebních materiál musí proto reagovat nejen na zpomalení ekonomického r stu, ale zárove reagovat i na další rizika. Mezi n pat í zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náro nost, asto absence silné zna ky a slabá vyjednávací pozice v i odb ratel m. Technický 63
malinsky@mpo.cz pokrok, kterého bylo v poslední dob dosaženo v ad pr myslových technologií, musí najít odezvu v oblasti výroby a zlepšených vlastností stavebních materiál. Inovace musí být zam eny p edevším na zlevn ní výstavby, dosažení energetických úspor a vyšší užitné hodnoty staveb v rámci tzv. udržitelného rozvoje. ZÁV R V roce 2012 eká eské stavebnictví pravd podobn další pokles. Podepíše se na n m zejména omezení ve ejných investic do infrastrukturních staveb, které byly v posledních letech hlavním tahounem r stu. Krize ve stavebnictví se samoz ejm nep ízniv projevuje i na pr myslu výroby stavebních hmot v R a to sníženou poptávkou stavebnictví po jeho výrobcích. V uplynulých dvou letech ada závod - výrobc tradi ních zna ek tohoto sortimentu byla nucena p erušit nebo siln omezit svoji výrobní innost. P esto, že v tšina t chto výrobních spole ností znovu obnovila produkci, jsou stále sou asným ekonomickým vývojem velmi ohroženy svou výraznou závislostí na stavebnictví, které je zatím v d sledku nižší investi ní poptávky ze strany developerských a investi ních spole ností, v p etrvávajícím útlumu. K nár stu v pr myslové výrob stavebních hmot a materiál v lo ském roce p isp lo mírné zlepšení ve výrob malt a výrobk stavební chemie v d sledku nár stu po tu provád ných zateplování budov v rámci programu Zelená úsporám. Svoji nezanedbatelnou roli sehrál i export stavebních výrobk do N mecka, Polska, Rakouska a Slovenska a i nár st provád ných oprav v rámci odstra ování škod po povodních na silnicích, mostech, u železnic a u budov pro bydlení a ob anské vybavenosti. 64
CENY STAVEBNÍCH PRACÍ V OBDOBÍ ÚTLUMU Tristní situace, která postihla všechna odv tví stavebnictví, se zatím stále nelepší a ani v brzké dob se na lepší asy blýskat z ejm neza ne. Nejen slevové války, ale také boj o každou zakázku znamená postupnou zm nu struktury stavebního trhu a pro n které firmy doslova boj p ežití. Nedostatek stavebních zakázek nutí firmy podávat nabídky výrazn pod cenou a tato skute nost bohužel dále destabilizuje již tak ochromený trh. V uplynulém období se nez ídka ceny v nabídkách dostávaly na 30 i více procent pod sm rné ceny. Otázkou z stává, jak dlouho tato situace potrvá a jak dlouho budou moci stavební firmy brát z rezerv. Následující krátký p ehled ukazuje, jak se vyvíjely ceny jednotlivých komodit a odv tví stavebnictví. Mzdy výrobních d lník Dodavatelské firmy podle o ekávání šet í a postupn propoušt jí ást zam stnanc s tím, jak se omezuje výroba. Avšak mzdy výrobních d lník p epo tené na jednotku realizovaného výkonu z stávají stejné, resp. podle statistických ukazatel dokonce mírn rostou. Za rok 2011 stouply mzdy ve stavebnictví o 1,5 2,0 %. Stavební stroje Stavební firmy se snaží šet it i v této oblasti. Nejjednodušší zp sob jako toho docílit je nenakupovat nové stroje (pokud to samoz ejm není nezbytn nutné pro zachování provozuschopnosti firmy). Údržba staršího vozového parku je sice dražší, ale jak po áte ní investice, tak splátky úv r zbyte n nevy erpávají firemní finance. Nákupní ceny stroj a dopravních mechanizm v uplynulém období nerostly, jejich dodavatelé reagovali na sníženou poptávku ak ními cenami. Naopak vzrostly náklady na provozní hmoty a energie. Stavební hmoty Obchodní strategie dodavatel stavebních materiál a hmot p sobí z pohledu cen na stavebním trhu asi nejv tší problémy. V tšina výrobc ponechala ceníkové ceny z doby stavebního boomu nebo je jen mírn korigovala. Naproti tomu poskytují výrazné slevy jednotlivým odb ratel m. Nejedná se však o plošné, asov i místn neomezené slevy, se kterými lze dlouhodob po ítat. Nejen investory tak dostávají do velmi nep ehledné situace, kdy dop edu nelze jednozna n ur it, za jaké ceny se budou stavby realizovat. Z pohledu vývoje ceníkových cen stavebních hmot šlo v uplynulém roce o stagnaci, resp. o mírné zvýšení. Režijní náklady a zisk V této oblasti je patrná snaha o maximální úspory. Po letech stavebního boomu jde však spíše o návrat do normálu. Naproti tomu nelze zcela omezit náklady na provoz firmy a stejn tak stavební výroba vyžaduje odpovídající míru náklad. Pomalu také nastává doba, kdy stavební firmy budou nuceny za ít op t vytvá et rezervy. *) vývoj oficiálních ceníkových cen dodavatel a výrobc materiál michal.hanak@urspraha.cz 65
Odv tví stavební výroby celkem Inženýrské stavby 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2001 1,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1,267 2001 1,000 1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1,248 2002 0,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1,216 2002 0,958 1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1,197 2003 0,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1,179 2003 0,925 0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1,155 2004 0,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1,108 2004 0,860 0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1,073 2005 0,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 2005 0,834 0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 2006 0,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 2006 0,782 0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 2007 0,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 2007 0,742 0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 2008 0,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 2008 0,701 0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 2009 0,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 2009 0,710 0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 2010 0,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 2010 0,739 0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 2011 0,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 2011 0,801 0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 Pozemní stavby Vodohospodá ské stavby 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2001 1,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1,263 2001 1,000 1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1,128 2002 0,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1,197 2002 0,969 1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1,094 2003 0,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1,161 2003 0,936 0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1,057 2004 0,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1,088 2004 0,880 0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0,993 2005 0,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 2005 0,847 0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 2006 0,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 2006 0,812 0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 2007 0,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 2007 0,773 0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 2008 0,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 2008 0,740 0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 2009 0,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 2009 0,750 0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 2010 0,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 2010 0,806 0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 2011 0,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 2011 0,887 0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 66
VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁL V OBDOBÍ 2005 AŽ 2011 132 ocel profilová jemná 133 ocel profilová st ední 134 ocel profilová hrubá 283 polotovary a n které jednoduché výrobky z plast (PMMA, EPS, XPS...) 286 trubky, hadice a kompleta ní prvky pro systémy z plast 562 sou ásti a výrobky tvá ené z plast 1,3 1,3 1,2 1,2 1,1 1,1 1 1 index 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 245 materiály pomocné chemické 246 hmoty nát rové 247 lepidla, pasty, pásky lepící a t snící 1,6 1,5 1,4 index index 341 kabely a vodi e 358 p ístroje elektrické 348 svítidla 1,3 1,2 1,3 1,2 1,1 1 index 1,1 1 0,9 0,9 0,8 0,7 0,6 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 67
politzer@urspraha.cz 581 suroviny silikátové 583 kámen p írodní a št rkopísky 585 pojiva a sm si maltové 595 materiály zdicí nepálené 596 výrobky cihlá ské pálené 597 keramika stavební 2,3 1,05 1,9 1 1,5 0,95 0,9 0,85 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 422 armatury pr myslové 484 za ízení pro úst ední vytáp ní 551 armatury domovní 1,2 index index index 1,1 0,7 0,3 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1,3 628 materiály st ešní a izola ní 631 vlákna minerální a výrobky z nich 642 keramika zdravotnická 1,2 index 1,1 1 1,1 0,9 1 0,8 0,7 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 0,9 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 68
RYCHLÉ ROZPO TOVÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ Pro ocen ní stavby a konkrétních stavebních prací v jednotlivých fázích výstavby jsou pot ebné odpovídající oce ovací podklady. Ty se liší mírou podrobnosti a jsou závislé na množství informací o zakázce. Jsou to nap íklad databáze Rozpo tových ukazatel stavebních objekt, agregovaných položek RYRO, Katalogy popis a sm rných cen ÚRS, atd. (grafické znázorn ní typ viz obr.. 1). Obr.. 1 Cenová soustava ÚRS užití jejích ástí dle míry podrobnosti projektu 69
Modrá šipka na obrázku nazna uje množství informací, které jsou k dispozici k danému projektu. V každé fázi stavby je vhodné využít správný oce ovací podklad pro stanovení ceny s maximální možnou p esností v závislosti na mí e podrobnosti projektové dokumentace. Pro vypracování prvotního investi ního zám ru je vhodná databáze RUSO Rozpo tové ukazatele stavebních objekt. Jedná se o hrubý odhad ceny stavebního objektu a ocen ní v tomto p ípad vychází z ukazatele nej ast ji ceny za jednotku obestav ného prostoru nebo zastav né plochy srovnatelného objektu. Pro zpracování zadávací dokumentace nebo propo tu ve fázi p ípravy projektu je vhodným oce ovacím podkladem databáze agregovaných položek RYRO. Tato soustava je tvo ena z položek s vyšším stupn m agregace položek stavebních konstrukcí a její použití lze uplatnit v p ípadech, kdy nelze ur it konkrétní položky stavebních prací není dispozici úplná projektová dokumentace. Ve fázi nabídkové p ípravy se pro sestavení položkového rozpo tu využívají položky stavebních konstrukcí z katalog popis a sm rných cen ÚRS. Zde je cena stavebního díla zcela konkrétní a odpovídající podrobné projektové dokumentaci. Ve fázi realizace pak m la zejména dodavatelská spole nost využívat databázi oce ovacích podklad zakázky (rozbory náklad položek stavebních prací - TOV), pro kontrolu a úpravu jednotlivých náklad na zdroje materiály, mzdy, stroje, atd. dle konkrétních podmínek na stavb a v dodavatelské firm. Rychlé rozpo tování budov - RYRO Soustava RYRO je pom cka pro rychlé orienta ní ocen ní stavebních prací v p ípravné fázi výstavby objekt pozemního stavitelství. Je ur ena p edevším projektant m, architekt m, investor m z ad státní správy a samosprávy, developer m, ale také drobným stavebník m, dodavatelským firmám a dalším ú astník m p ípravy a realizace staveb. Svou strukturou, zp sobem použití a náplní sazeb vychází z míry podrobnosti a vyjasn nosti projektu (projektové nebo smluvní dokumentace) v úrovni p edprojektové, resp. p edrealiza ní p ípravy. Jako výchozí projektová dokumentace pro ocen ní stavby se p edpokládá: architektonická nebo projektová studie (STS), dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), dokumentace pro stavební povolení (DSP). Soustava RYRO je p ipravena tak, aby maximálním zp sobem zjednodušila práci p i sestavení rozpo tu. Je rozd lena do ástí, které zohled ují technologické procesy p i realizaci stavby a zárove odpovídají obvyklému postupu p i oce ování staveb (hrubá stavba, dokon ovací práce, emesla apod.). ásti jsou rozd leny do kapitol a skupin sdružujících vzájemn související položky sazeb. Jejich íslování, stejn jako íslování samotných položek sazeb, vychází z nejrozší en jšího t ídníku stavebních konstrukcí a prací TSKP. 70
Soustava RYRO používá stejné len ní rozpo t, jaké se používá i u podrobných rozpo t a sestav vytvá ených v rámci p ípravy a pr b hu realizace stavby (nabídkové rozpo ty, realiza ní rozpo ty, soupisy provedených prací apod.), a proto umož uje po celou dobu výstavby sledovat a porovnávat náklady na stavební objekt. Rozsah, volba i nápl položek, stejn jako zp soby m ení (stanovení množství konstrukcí a prací) jsou výrazn zjednodušeny a odpovídají mí e vyjasn nosti projektu v rámci uvedených stup projektové dokumentace. To umož uje velice rychlou a efektivní práci. Zárove konkrétní specifikace zapo tených náklad a uvedení sazeb rozložených na jednotlivé složky umož uje kontrolu rozpo tovaných náklad. Obr.. 2 databáze RYRO, erven nazna ená cena za PN 71
krajicek@urspraha.cz Cena položek v databázi RYRO je uvedena jako PN P ímý náklad, která se skládá ze sou tu: PZN p ímé zpracovací náklady a náklad na Materiál (viz obr.. 2). K cen za PN se dále p i te procentuelní p irážka za Nep ímé náklady, Zisk, P esun hmot a Vedlejší rozpo tové náklady (viz obr.. 3). Protože je cena uvedena za PN, je výsledná cena obecn lépe kontrolovatelná. Obr.. 3 Celková cena stavby Podoby soustavy RYRO tišt ná publikace sou ást edice publikací ÚRS databáze pro stavební software KROS plus katalog pro software Autodesk Quantity Takeoff (QTO) Zp sob práce se sazbami v soustav RYRO je navržen tak, aby uživateli co možná nejvíce zjednodušil práci p i výb ru sazby a p i výpo tu vým ry konkrétní konstrukce nebo práce a zárove mu poskytl maximální prostor pro individualizaci náklad podle míry jejich vyjasn nosti. 72
AKTUÁLNÍ ZM NY LEGISLATIVY VE STAVEBNICTVÍ V záv ru r. 2011 byly p ijaty n které zm ny zákon, které ovliv ují podnikatelské prost edí pro stavebnictví. Pokusíme se postupn na n které novinky upozornit. I. Novela zákona. 137/2006 Sb. o ve ejných zakázkách (ZVZ) byla p ijata po dlouhém legislativním procesu, publikována ve Sbírce zákon pod. 55/2012 Sb. Ú innost novely je stanovena na 1.4.2012. Nová právní úprava p ináší tyto hlavní zm ny: 1. snížení limitu pro stavební práce malého rozsahu ze 6 na 3 mil, u ostatních položek v ZVZ obecn snížení limit na polovinu. Jde o p echodné opat ení, v roce 2014 má dojít k dalšímu snížení u stavebních zakázek na 1 mil.k. Se zm nou souvisí výrazný nár st agend Ú adu pro ochranu hospodá ské sout že a tím i zpomalení zadávacího ízení malých staveb. 2. Zavádí se nová kategorie Významná ve ejná zakázka s hranicí 300 mil. u státních zakázek, 50 mil. u zakázek samospráv. Pro toto kategorii budou v procesu zadávacího ízení, hodnocení nabídek stanovena zvláštní pravidla a na celém procesu se budou ú astnit vybrané osoby s odbornou zp sobilostí (MMR) a osoby se zvláštní zp sobilostí ( KAIT). 3. U zakázek na stavební práce dojde ke zp esn ní zadávací dokumentace - zvláštní právní p edpis upraví zejména povinné náležitosti projektové dokumentace, výkazu vým r a soupisu prací, který bude sloužit uchaze m k vypracování nabídky tak, aby všechny podané nabídky byly vzájemn porovnatelné. 4. Stejn tak zvláštním právním p edpisem budou upraveny všeobecné obchodní podmínky pro uzavírání smluv na stavební práce, které by m ly vylou it mnohdy ú elové nastavení nabídek s neodpovídající váhou jednotlivých kriterií p i výb ru nejvhodn jší nabídky. Obchodní podmínky tak již nemohou být hodnotícím kriteriem. Na posledn zmín ných zvláštních p edpisem se podílí Svaz podnikatel ve stavebnictví v rámci SIA R 5. Na portálu zadavatele bude vždy uve ejn na smlouva o dílo na p íslušnou zakázku v etn všech dodatk a na záv r bude zve ejn na skute n uhrazená cena. 6. Sou ástí zadávacích podmínek nemohou být uplat ovány požadavky na certifikáty ady ISO 7. Zrušuje se povinnost prokazování ekonomických a finan ních p edpoklad nahrazuje se estným prohlášením. Tuto spornou záležitost ponechalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém návrhu p es odpor celé ady p ipomínkových míst. 8. Nebude možné omezovat ú ast uchaze, kte í nesplní požadavek dosahovaného obratu ve výši zadávaného díla. Posta ující bude pr m rný dosahovaný obrat v rozsahu poloviny objemu zadávané zakázky. Toto opat ení by m lo odstranit vypisování sout ží se zam ením na p edem vybraného uchaze e. 9. Je stanoveno, že obálky s nabídkami se otevírají ihned po uplynutí lh ty pro jejich p edložení, ne tedy do 30 dn jak bylo dosud. 10. Zadavatel nesmí zcela vylou it možnost provád ní stavby pomocí subdodavatel, nem že ani jejich objem vymezit procentem z ceny díla ale je možné stanovit podmínku subdodávek u p edem ur ených v cn vymezených ástí stavby. 73
Do poslanecké sn movny byl v lednu 2012 p edložen návrh podstatné novely SZ (tisk 573). Jde o další pokus o provedení zm n, které vyžaduje praxe z hlediska postupu jednotlivých etap p ípravy a realizace staveb a z hlediska odstran ní n kterých výkladových problém. Nejsme zcela p esv d eni, že zejména v posledn zmín né oblasti se autor m zákona v c poda ila. Vzhledem k tomu, že legislativní proces je na po átku je pravd podobné, že ješt dojde k díl ím zm nám p edloženého návrhu. Ze sou asného zn ní vybíráme k pozornosti n které ásti. 1. Novela zahrnuje podstatnou zm nu postup zadávání, obsahu a projednávání územn plánovací dokumentace. Zp es uje se postavení a vzájemné vztahy obecných a speciálních stavebních ú ad s cílem dosáhnout zásady jedna stavba jeden stavební ú ad. Sou ástí návrhu je i zp ísn ní kvalifika ních p edpoklad ú edník ve ejné správy v celém procesu územního plánování, stavebního ízení a výkonu stavebního dohledu. 2. D ležitou zm nou je i významové a v cné posunutí institutu územn plánovací informace. ÚPI se tak dostává po polohy skute né informace stavebního ú adu pro stavebníka zda a jakým postupem bude možné zamýšlenou stavbu realizovat. Nebude tedy již podkladem nahrazujícím územní souhlas nebo územní rozhodnutí a p i ohlášení n kterých staveb a dotkne se zejména stavebník rodinných dom. 3. V celém procesu p ípravy a realizace staveb je výrazn posíleno postavení Ministerstva životního prost edí související s novým pojetím posuzováním vliv zám r na životní prost edí a zásad udržitelného rozvoje. Nepoda ilo se ale ú eln vymezit ú ast tzv. dot ené ve ejnosti, která cestou ob anských sdružení, aktiv a iniciativ prosazuje asto protich dné zájmy a r znými obstrukcemi vytvá í tlak na odložení, p ípadn úplné zrušení stavebního zám ru. Investorská i dodavatelská ve ejnost je p esv d ena o nutnosti objektivního porovnání eské právní úpravy s Evropskou legislativou. Ú elem je nastavení jasných pravidel ú asti ve ejnosti v jednotlivých fázích ízení podle SZ s ohledem na rovnost ú astník správních ízení. 4. P epracována byla ást úpravy územního souhlasu, územního rozhodování, provád ní staveb bez ohlášení staveb na ohlášení a staveb vyžadujících stavební povolení. P edpokládalo se, že jednotlivé vzájemné vazby a postupy budou ur ovat srozumitelná pravidla ízení. Právní úprava v tomto sm ru však z stává nep ehledná a obecná ve ejnost není stále schopna pochopit pro celou adu prací (staveb), které lze provést bez ohlášení ve skute nosti musí ohlásit, protože podmínkou je získání územního souhlasu. 5. V procesu výstavby novela nep ináší výrazn jší zm ny. V zákon z stává nekonsistentn institut technického dozoru u staveb provád ných z ve ejných rozpo t aniž je ur ena jeho p sobnost, kvalifika ní požadavky a.p. Vzhledem k tomu, že p i projednávaní novely zákona v parlamentu R nebylo dosaženo obecného konsenzu s navrhovanou právní úpravou, p ipravuje Ministerstvo pro místní rozvoj další novelu ZVZ zam enou zejména na rozkrytí vlastnické struktury uchaze a další posílení transparentnosti p i zadávání ve ejných zakázek. II. Novela zákona. 183/2006 Sb. Stavební zákon (SZ) 74
Ministerstvo pro místní rozvoj p ipravilo novelu zákona s cílem zrychlit p ípravu staveb ve ve ejném zájmu a sou asn snížit nároky na ve ejné rozpo ty v souvislosti s náhradami vlastník m nemovitostí za odn tí práva. Návrh byl p edložen vlád, avšak k dnešnímu dni nebyl zatím projednán. Odn tí vlastnického práva k pozemk m a stavbám p edstavuje zásadní zásah do ústavního práva na ochranu vlastnictví. Toto právo lze proto odejmout pouze na základ zákona a v nezbytném rozsahu. Vyvlastn ní je tedy možné provést pouze ve ve ejném zájmu. Ve ejný zájem však není definován, resp. vykládá se velmi mlhav. V praxi jde p edevším o ve ejn prosp šné stavby, které jsou ur eny v územn plánovací dokumentaci ve fázi Zásad územního rozvoje. Vyvlast ovat nelze pro stavby soukromých investor práva k pozemk m lze získat pouze dohodou s vlastníky. Vyvlastn ní se zahajuje na návrh investora (stavebníka), probíhá ve správním ízení. Posouzení (a rozhodnutí) o nutnosti a rozsahu vyvlastn ní je spojeno s rozhodnutím o náhrad majetkové újmy (bu v pen zích, nebo u pozemk alternativn vým nou). Problémem je zejména cena u pozemk, která se stanoví podle ceny z hlediska budoucího využití hradí se nap. cena stavebního pozemku i když v sou asné dob jde o zem d lskou p du. Proti rozhodnutí o vyvlastn ní jak co do d vodu tak i ceny je možné se odvolat, podat správní žalobu u soudu atd. Zákonem o urychlení výstavby dopravní a inženýrské infrastruktury byly sice zp esn ny postupy a lh ty pro vyvlast ovací proces, ale k zásadní zm n nedošlo. Novelou zákona navrhované ešení p ináší zásadní zm nu v tom sm ru, že se od sebe odd luji ízení o odn tí práva a stanovení ceny. Pokud tedy nabude právní moci rozhodnutí o vyvlastn ní je možné stavbu zahájit p i emž p ípadný spor o finan ní náhradu probíhá paraleln v ob anskoprávním ízení. Zahájení sporu o cenu pozemku nemá odkladný ú inek na vlastní rozhodnutí o vyvlastn ní. Druhou zásadní zm nou je stanovení ceny cena se stanoví znaleckým posudkem jako cena obvyklá v míst a ase avšak s tím, že u pozemk je rozhodující stav zapsaný v katastru nemovitostí v dob vyvlast ovacího ízení, tedy cena se stanoví podle sou asného nikoliv budoucího využití Nepoda ila se vy ešit otázka ízení prací na stavb autorizovanými osobami. Ministerstvo ve spolupráci s KAIT odmítá odd lit od sebe odpov dnost za vedení stavby a ízení stavebních prací na konkrétní stavb, a koliv rozdíl postavení obou subjekt je zcela z ejmý. Odborná ve ejnost dlouhodob usiluje o to, aby za každou stavbu odpovídala osoba oprávn ná k výkonu této innosti podle zákona 360/1992 Sb., obecn ozna ovaná jako stavbyvedoucí, p i emž práce na stavb by pod jejím vedením ídila osoba s p edepsanou kvalifikací, která by však požadavky autoriza ního zákona nemusela spl ovat. Setrvávání na sou asném požadavku je nelogické již z toho d vodu, že po et rozestav ných staveb je neporovnateln vyšší než po et autorizovaných osob p sobících p i realizaci staveb. Sou ástí novely je celá ada zm n dalších právních p edpis požárních, vodohospodá ských, o správních poplatcích aj. S ú inností zákona, s ohledem na nutnost úpravy dalších provád cích právních p edpis je uvažováno k 1.1.2013. III.Novela zákona. 184/2006 Sb. Zákon o vyvlastn ní 75
Novela zákona m že doznat ješt adu úprav zejména v Parlament, kde na n které zm ny mohou být rozdílné názory. IV.Zákon. 418/2011 Sb. o trestní odpov dnosti právnických osob Uvedený zákon p inesl v oblasti trestního práva, v eském právní prost edí, nový zcela neobvyklý institut trestní odpov dnosti právnických osob. Zákon nabyl ú innosti k 1.1.2012, jeho praktická aplikace upravovaná judikaturou soud si vyžádá ur itý as. Prozatím lze shrnout: Zákon o trestní odpov dnosti není zcela samostatným zákonem, ale navazuje na p episy trestního práva, kterými jsou trestní zákoník a trestní ád. Je ozna ován za tzv. vedlejší trestní zákon. Tento zákon se nebude vztahovat na trestní odpov dnost podnikatel - fyzických osob, kde se p edpokládá uplatn ní trestní odpov dnosti osob fyzických podle trestního zákoníku, 40/2009 Sb. Tímto novým zákonem dojde k zavedení tzv. pravé trestní odpov dnosti právnických osob, v rámci níž bude možné právnickou osobu postihnout i v p ípad, že se nepoda í prokázat, která konkrétní fyzická osoba spáchala trestný in, bude-li zcela nepochybné, že ke spáchání trestného inu došlo v rámci dané právnické osoby a v jejím zájmu (prosp chu i v prosp chu její innosti). Z tohoto d vodu zákon stanoví, že vlastní jednání právnické osoby p estavují ty projevy v le, které jménem právnické osoby iní její ur ité orgány nebo zástupci jako fyzické osoby a právní následky spojené s t mito projevy v le se p i ítají p ímo právnické osob. V rámci tohoto pojetí bude za trestný in právnické osoby považován protiprávní in spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její innosti, jednal-li tak statutární orgán nebo len statutárního orgánu anebo jiná osoba, která je za právnickou osobu oprávn na jednat, ten, kdo u této právnické osoby vykonává ídící nebo kontrolní innost, ten, kdo vykonává rozhodující vliv na ízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespo jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpov dnost právnické osoby, nebo zam stnanec nebo osoba v obdobném postavení p i pln ní pracovních úkol, a to jestliže bude trestný in spáchán na podklad rozhodnutí, schválení nebo pokyn orgán právnické osoby i jiných ídících osob nebo z d vodu, že výše zmín né orgány neprovedou náležitá opat ení i náležitou kontrolu Právnické osoby nebudou odpovídat za všechny trestné iny svých zam stnanc i jiných osob v obdobném postavení, bude-li se jednat o z ejmé vybo ení z práv a povinností zam stnanc v daných pracovních pozicích, i jiných osob a pokud právnické osoby budou dodržovat vše, co lze od nich spravedliv o ekávat. Na druhé stran trestní odpov dnost právnické osoby není vylou ena z d vodu, že by se objektivn nepoda ilo zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala protiprávn. 76
Nový zákon stejn jako trestní zákoník také definuje pachatele trestného inu. Je jím právnická osoba, které lze p i ítat porušení nebo ohrožení zájmu chrán ného trestním zákonem zp sobem vymezeným p ímo v tomto vedlejším trestním zákon. V ustanovení 7 zákona o trestní odpov dnosti právnických osob je vymezen úplný a kone ný vý et zlo in a p e in, u nichž se bude moci uplatnit trestní odpov dnost právnických osob. Tento taxativní vý et trestných in se zejména zam uje na oblast korupce, poškozování životního prost edí, organizovaného zlo inu, obchodování s lidmi, sexuálního vyko is ování d tí, legalizace výnos z trestné innosti, ochrany finan ních zájm EU, po íta ové kriminality, pad lání pen žních prost edk, drogových a rasov motivovaných jednání a v neposlední ad se soust edí na da ové trestné iny. Trestní odpov dnost právnické osoby bude dokonce p echázet i na všechny její právní nástupce. Tato skute nost byla v zákon výslovn upravena, aby se právnická osoba nemohla snadno vyhnout trestu i d sledk m s tím spojených. P i stanovení druhu trestu a jeho vým ry bude soud dle zákona o trestní odpov dnosti právnických osob p ihlížet k povaze a závažnosti trestného inu, k pom r m právnické osoby, její dosavadní innosti a jejich majetkovým pom r m, dále k tomu, zda právnická osoba vykonává innost ve ve ejném zájmu, který má zna ný význam pro národní hospoda ení, obranu nebo bezpe nost. Soud bude p ihlížet i k dalším skute nostem p i ukládání trestu, nap. k chování právnické osoby po inu, atd. Za trestné iny spáchané právnickou osobou bude možné uložit pouze tresty uvedené v ustanovení 15 zákona o trestní odpov dnosti právnických osob, kterými jsou: zrušení právnické osoby - nejp ísn jší trest, propadnutí majetku - celého i jen ásti, pen žitý trest - denní sazba od 1.000,-K do 2.000.000,-K, propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz innosti - od 1 roku do 20 let, zákaz pln ní ve ejných zakázek, ú asti v koncesním ízení nebo ve ve ejné sout ži - od 1 roku do 20 let, zákaz p ijímání dotací a subvencí - od 1 roku do 20 let, uve ejn ní rozsudku. Za trestné iny spáchané právnickou osobou bude moci soud uložit i ochranné opat ení, kterými jsou zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty. Tresty a ochranná opat ení budou moci být uloženy právnické osob samostatn nebo vedle sebe, výjimkou je, že nebude moci být uložen pen žitý trest vedle propadnutí majetku a trest propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty vedle zabrání téže v ci nebo jiné majetkové hodnoty. 77
Zm ny ZP provedené novelou.365/2011 Sb., která nabyla ú innosti dne 1.1.2012 došlo k celé ad zm n v právní úprav pracovn právních vztah. Novela zákona zahrnuje jednak tzv. technickou novelu, která vznikla na základ nálezu Ústavního soudu. 116/2008 Sb., kterým byly zrušeny n které ásti ZP, jednak zm ny, které souvisí s požadavky na pružn jší úpravu pracovn právních vztah. K jednotlivým zm nám: 1. Novou úpravou 2 a 3 byla zp esn na definice pojmu závislá práce. Toto ustanovení má zásadní vliv na aplikaci dalších právních p edpis, zejména zákona 435/2004 Sb. o zam stnanosti a to vzhledem k navazující definici pojmu nelegální práce. Práv d sledné odd lení výkonu závislé práce od práce osob samostatn výd le n inných (OSV ) m že zam stnavatele ochránit p ed sankcemi souvisejícími s potíráním tzv. švarcsystému. 2. Dochází k úprav délky zkušební doby p i sjednání pracovního pom ru. Pro adové zam stnance z stává maximální délka 3 m síce, pro vedoucí zam stnance pak 6 m síc. Zp esn na byla i charakteristika vedoucího zam stnance, která je pojata ší eji a zahrnuje všechny zam stnance, kte í mají pod ízené bez ohledu na jejich po et. 3. Významnou zm nu p edstavuje nová úprava pracovních pom r uzavíraných na dobu ur itou. Pracovní pom r na dobu ur itou nesmí p esáhnout 3 roky a m že být nejvýš dvakrát opakován. Maximáln m že tedy init 9 let. V praxi ovšem asto p jde o kratší pracovní pom ry, které kon í po druhém opakování i když limit 9 let nebyl zdaleka vy erpán. 4. Podle nové právní úpravy m že být odm na (mzda) s konkrétním zam stnancem sjednána s p ihlédnutím k p edpokládané práci p es as p i emž rozsah práce p es as nesmí p esáhnout 150 hodin v roce, u vedoucích zam stnanc pak maxima 416 hod. v roce. Zam stnavatel je povinen práci p es as evidovat. Toto ešení je ob as p ijímáno s ned v rou je ale na míst p ipomenout, že uvedená praxe je pro zam stnance výhodná. Zvýšená mzda mu totiž náleží na základ dohody pr b žn i když k faktickému výkonu práce p es as nedojde. Sou asn je nutno p ipomenout, že mzda jako taková m že být stanovena jednostranným úkonem zam stnavatele avšak zahrnutí p es asové práce do mzdy je podmín no dohodou mezi zam stnancem a zam stnavatelem. Trestní odpov dnost právnických osob je jednou z velmi diskutovaných otázek trestního práva. Její zavedení znamená ústup evropského kontinentálního práva spolu se zásadou individuální trestní odpov dnosti. Zákon o trestní odpov dnosti právnických osob je sice dostate n konkrétní a s návazností na ostatní p edpisy trestního práva rozsáhle upravuje problematiku trestní odpov dnosti, p esto lze o ekávat, že po zavedení do praxe se objeví ješt ada otázek, které bude t eba ešit. Až praxe ukáže, zda uzákon ní trestní odpov dnosti právnických osob pom že k omezení páchání protiprávního jednání právnických osob a zda bude nový zákon p sobit i jako prevence. Z p sobnosti zákona jsou vy aty eská republika a územní samosprávné celky p i výkonu ve ejné moci i když si lze velmi snadno p edstavit spáchání n kterých trestných in právnických osob organiza ními jednotkami státu a samospráv. Zákon sice podrobuje sankcím subjekty na nichž má stát i samosprávné celky majetkovou ú ast, to však p edstavuje jen ást spektra, kde mohou být trestné iny a p e iny právnickými osobami páchány. V. Novela zákona. 262/2006 Sb. Zákoník práce (ZP) 78
5. Další d ležitou zm nou je r zná míra odstupného poskytovaného v závislosti na délce pracovního pom ru zam stnance u zam stnavatele v rozmezí jednoho až t í pr m rných m sí ních výd lk. D vody rozvázání pracovního pom ru v d sledku tzv. organiza ních zm n ( 52 odst. a) c) se nem ní. 6. Po et výpov dních d vod byl rozší en o možnost výpov di zam stnanci z d vodu porušování lé ebného režimu v dob do asné pracovní neschopnosti a to v období 14 ( 21) dn, kdy zam stnanci vyplácí náhradu mzdy zam stnavatel. 7. Do zákona bylo vráceno ustanovení o možnosti do asného p id lení zam stnance k výkonu práce u jiného zam stnavatele, které bylo z p edchozí právní úpravy vypušt no s p edstavou, že pot eba zam stnavatel bude ešena do asným p id lením zam stnance prost ednictvím agentury práce. Tento zp sob se však v ad p ípad neosv d il. 8. Zákon nep ináší o ekávané zm ny ve výsadním postavení odborových organizací p sobících u zam stnavatele. Zachovává sou asnou podobu kolektivního vyjednávání, jehož podrobn jší právní úprava je p edm tem zák. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání (ZoKV.) S problematikou pracovn právních vztah souvisí celá ada zm n dalších právních p edpis, které budou ovliv ovat innost stavebních podnikatel. P ipomínáme právní úpravu odpov dnosti za nelegální zam stnávání u subdodavatel, zam stnávání cizinc, novou právní úpravu specifických zdravotních služeb (nahrazující d ív jší. závodní preventivní pé i) a mnoho dalších. novak@sps.cz 79
POLAND 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 GERMANY Rakousko Austria Index stavební produkce - mezinárodní porovnání (sezónn o išt né, pr m r roku 2005 = 100) Construction production index - international comparison (seasonally adjusted, average of 2005 = 100) 200 180 160 140 SLOVAKIA 120 100 AUSTRIA CZ 80 123456789101112123456789101112123456789101112123456789101112123456789101112123456789101112123456789101112 EU27 Zdroj: Eurostat Source: Eurostat EU27 R Czech Republic N mecko Germany Polsko Poland Slovensko Slovakia 80