Finanční analýza firmy Skanska a.s.

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Bankovnictví a pojišťovnictví Finanční analýza firmy Skanska a.s. Diplomová práce Autor : Bc. Lukáš Koláček Finance, Finanční obchody Vedoucí práce : Ing. Dagmar Linnertová Praha duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Prostějově, dne 30. 4. 2012 Bc. Lukáš Koláček

Poděkování Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování paní Ing. Dagmar Linnertové za její cenné rady, připomínky, trpělivost a ochotu při vedení diplomové práce.

Anotace Předmětem diplomové práce Finanční analýza firmy Skanska a.s. je provedení její finanční analýzy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichţ první kapitola je věnována definici uţivatelŧ finanční analýzy a zdroje dat pro finanční analýzu. Druhá kapitola je věnována teoretickým poznatkŧm metod finanční analýzy. Třetí kapitola obsahuje prezentaci společnosti Skanska a.s. Čtvrtá kapitola obsahuje praktickou aplikaci vybraných metod finanční analýzy na mnou vybranou společnost, v tomto případě Skanska a.s. Její výsledky jsou porovnány s konkurenční firmou Metrostav a.s., oborovými hodnotami a základními ekonomickými hodnotami. Poslední pátá kapitola hodnotí provedenou finanční analýzu, jsou uvedeny doporučení pro vedení společnosti v rámci finančního řízení. Annotation The aim of my diploma thesis "Financial analysis of Skanska a.s." is, due to the title, a financial analysis of the firm. The work is divided into five chapters. The first chapter is devoted to defining users of the financial analysis, in the second one, one studies theoretical findings of methods for the financial analysis. The chapter 3 contains a presentation of Skanska a.s. The fourth charter contain aplications of some chosen methods used in the financial analysis of the company. The results of the analysis are compared with the field- and economical values of the rival company Metrostav a.s. The last, fifth chapter assesses the created financial analysis and some suggestions for the company managment (in a sense of the financial control) are mentioned. Klíčová slova Finanční analýza, účetní výkazy, stavební společnost, finanční ukazatele. Keywords Financial analysis, financial statesments, construction company, financial ratio

OBSAH ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST 1. TEORIE FINANČNÍ ANALÝZY... 9 1.1 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY 9 1.2 ZDROJE DAT FINANČNÍ ANALÝZY... 12 1.2.1 Rozvaha... 12 1.2.1.1 Aktiva 13 1.2.1.2 Pasiva.... 14 1.2.2 Výkaz zisku a ztráty.... 17 1.2.3 Výkaz o peněţních tocích (výkaz cash flow)... 18 1.2.4 Příloha k účetní závěrce.. 19 2. METODY FINANČNÍ ANALÝZY.. 20 2.1 Absolutní ukazatele...21 2.1.1 Horizontální analýza.... 21 2.1.2 Vertikální analýza.... 22 2.2 Rozdílové a tokové ukazatele.. 22 2.3 Intenzivní ukazatele..23 2.3.1 Ukazatele výnosnosti (rentability)... 25 2.3.2 Ukazatele likvidity... 27 2.3.3 Ukazatele aktivity... 31 2.3.4 Ukazatele zadluţenosti. 34 2.3.5 Ukazatele kapitálového trhu. 36 2.4 Soustava ukazatelů... 37 2.4.1 Bankrotní modely. 38 2.4.2 Bonitní modely. 39 5

PRAKTICKÁ ČÁST 3. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI.... 41 3.1 HISTORIE SPOLEČNOSTI.. 41 3.2 SITUACE NA TRHU STAVEBNICTVÍ.. 42 4. ANALÝZA FINANČNÍCH UAZATELŮ.. 44 4.1 Analýza absolutních stavových ukazatelů..... 49 4.1.1 Horizontální analýza.... 44 4.1.2 Vertikální analýza 48 4.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů.... 49 4.3 Analýza intenzivních ukazatelů (poměrové ukazatele) 50 4.3.1 Ukazatele rentability... 50 4.3.2 Ukazatele likvidity... 54 4.3.3 Ukazatele aktivity.... 58 4.3.4 Ukazatele zadluţenosti. 64 4.3.5 Ukazatele kapitálového trhu... 68 4.4 Bankrotní a bonitní modely. 68 4.4.1 Bankrotní modely. 69 4.4.2 Bonitní modely.. 70 5. CELKOVÉ HODNOCENÍ FINANČNÍ ANALÝZY 72 ZÁVĚR 80 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 83 SEZNAM OBRÁZKŮ.... 85 SEZNAM GRAFŮ... 86 SEZNAM TABULEK. 87 SEZNAM PŘÍLOH. 89 6

ÚVOD Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil finanční analýzu firmy, protoţe si myslím, ţe tato oblast by měla být povaţována za jeden z předních nástrojŧ pro finanční řízení podniku. Finanční analýzu mŧţeme chápat jako rozbor finanční situace konkrétního podniku. Nemusí se však jednat pouze o podnik, analýzu lze vztáhnout i na celé odvětví nebo stát jako celek. Obecným cílem finanční analýzy je definovat finanční zdraví podniku, obzvlášť slabé stránky podrobit hlubší analýze, protoţe právě ty mohou zpŧsobit podniku menší či větší problémy v budoucnosti. Při finanční analýze pracujeme s informacemi o podniku, které sám podnik zveřejní v rámci svých výročních zpráv. Druhý druh informací jsou ty, které nejsou veřejně dostupné a disponuje nimi pouze omezené mnoţství lidí jako například lidé z vedení společnosti, management, vlastníci či zaměstnanci. A to je právě dŧleţité při interpretaci výsledných hodnot a závěrŧ finanční analýzy. Analytik, který nezná střeva podniku se musí spokojit pouze z obecného závěru, kdeţto analytik z prostředí podniku, mŧţe své závěry doplnit o podrobnější zdŧvodnění či vyjasnění problematiky. Jak jsem se jiţ zmínil výše, analytici pouţívají jako hlavní zdroj informací výroční zprávy, jejichţ součástí jsou hlavní účetní výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o peněţních tocích. Dále mŧţeme mezi informační zdroje řadit informace z veřejně dostupných zdrojŧ jako je internet, média rozhlas, televize a v neposlední řadě pověst podniku na trhu. Ve své diplomové práci jsem se zaměřil na finanční analýzu stavební společnosti Skanska a.s., která patří mezi nejlepší čtyřku stavebních firem na našem národním, stavebním trhu. Cílem diplomové práce je seznámit se základní charakteristikou finanční analýzy. Tyto teoretické znalosti aplikovat na konkrétní firmu Skanska a.s. Dále zhodnotit stav firmy za vymezené období a navrhnou opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti firmy. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, které na sebe navazují. První kapitola je věnována teoretické oblasti se snahou popsat uţivatele finanční analýzy, podrobnější definice účetních výkazŧ a jejich význam pro finanční analýzu. 7

Druhá kapitola je zaměřena na metody finanční analýzy. To znamená popis analýzy absolutních stavových ukazatelŧ, analýza rozdílových a tokových ukazatelŧ, poměrové ukazatele a vybrané metody bankrotních a bonitních modelŧ. Třetí kapitolu tvoří představení společnosti Skanska a.s., její vývoj od samotného zaloţení v roce 1953 aţ po současnost. Dílčí část kapitoly tvoří popis situace na národním stavebním trhu a identifikační údaje společnosti. Ve čtvrté kapitole je provedena aplikace teoretické části, obzvlášť druhé kapitoly na mnou vybranou společnost. Vypočítané hodnoty jsou doplněny komentářem pro srovnání výsledkŧ společnosti Skanska a.s. s konkurenční firmou Metrostav a.s., doporučenými hodnotami odvětví (stavebnictví) a porovnání s doporučenými ekonomickými hodnotami, které se uvádí v odborné literatuře. Pátá kapitola je věnována celkovému hodnocení finanční analýzy společnosti Skanska a.s. a návrhu doporučení pro zlepšení slabých oblastí. Dále moţná rizika stavební společnosti při řízení likvidity. 8

1. Teorie finanční analýzy Finanční analýza tvoří významnou oblast pro řízení podniku, kterou by měl zvládat kaţdý finanční manaţer. Samotné účetnictví podává informaci o podniku, ale v omezené míře. Účetnictví poskytuje manaţerŧm informace momentálního typu, které vyúsťují v ekonomické rozhodování. Fyzickým výstupem účetnictví jsou výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o finančních tocích (cash flow). Tyto samotné výkazy nám neposkytnou úplný obraz o hospodaření nebo zdraví daného podniku. K ucelenému obrazu o hospodaření nám pomáhá právě finanční analýza, jeţ navazuje na účetnictví respektive finanční výkazy. Základní myšlenkou analýzy je porovnávat a hodnotit získaná data z účetnictví. Tyto operace klasifikovat a vyvozovat konkrétní závěry. Závěry analýzy lze rozdělit na závěry spojené s celkovým hospodařením, finanční a majetkovou situací podniku. Finanční analýza zahrnuje hodnocení minulého období, zachycuje současný stav podniku a nastiňuje budoucí perspektivy. Právě posledně jmenované hodnocení by mělo být určitým vodítkem pro řízení podniku. Hlavním poţadavkem na analýzu je komplexnost. Všechny oblasti hospodaření podniku směřují ke konkrétním cílŧm, mezi které mŧţeme zařadit mimo jiné efektivní zhodnocování vloţeného kapitálu a maximalizace trţní hodnoty podniku. Tyto oblasti poskytují obraz pro potencionální postoje investorŧ při rozhodování pro jejich investice. Jinými slovy mluvíme o finanční dŧvěryhodnosti podniku vŧči investorŧm a věřitelŧm. Dalším poţadavkem je neustále se opakující provádění analýzy. Je chybou provádět finanční analýzu jednou do roka při zpracování účetní závěrky. Pro odhalení slabých stránek nebo včasného podchycení vznikajícího nepříznivého vývoje je vhodné provádět rozbor podniku jednou měsíčně. 1. 1 Uživatelé finanční analýzy Informace, které poskytuje finanční analýza jsou předmětem zájmu mnoha skupin, jenţ je v přímém kontaktu s podnikem nebo ovlivňují rozhodnutí investorŧ o vstup do podniku. Souhrnně lze říci, ţe výčet uţivatelŧ finanční analýzy je rozmanitý. Všichni však mají jedno společné, a to, ţe informace potřebují znát, aby mohli řídit nebo se rozhodnout. 9

Uţivatele lze rozdělit do dvou skupin na externí a interní. Mezi externí uživatele řadíme: - věřitele (banky, finanční skupiny) - investory - stát a jeho orgány - obchodní partnery (dodavatelé a odběratelé) - konkurence - analytiky - burzovní makléři - veřejnost Věřitelé (banky, finanční skupiny) Věřitele nejvíce zajímá stav podniku, aby věděl, zda investovat svŧj volný kapitál či nikoliv. Jeho hodnocení je ve smyslu pohledu na dluţníka. Zájmovou oblastí je míra zadluţení, struktura majetku a zdroje jeho krytí, ziskovost a rentabilita. 1 Mŧţeme říci, ţe věřitel si prověřuje bonitu dluţníka. Na základě bonity nabídne dluţníkovi podmínky, za kterými je ochoten investovat do podniku. Investoři Investorem rozumíme jiţ výše zmíněné banky, finanční skupiny, ale hlavně akcionáře či vlastníky, jenţ do podniku vloţil svŧj kapitál. Tato zájmová skupina má rovněţ velký zájem o reporting stavu podniku, zejména z dŧvodu hlediska investičního a kontrolního. Investiční hledisko vychází z míry rizika a výnosnosti. Sledují, zda je jejich kapitál pouţíván v jejich zájmu. Kontrolní hledisko uplatňují investoři vŧči řídícím pracovníkŧm, po kterých poţadují prŧběţné zprávy o stavu podniku. Drţitelé dluţných cenných papírŧ mají zájem o sledování vyplácení úrokŧ a splátek cenných papírŧ, dále budoucí perspektivu a stabilitu. Stát a jeho orgány Státní orgány mají zájem o podniková data z rŧzných dŧvodŧ. Jednak pro makroekonomické statistiky, dále pro kontrolu při poskytnutí státní dotace či finančního úvěru. Dále existují podniky, jejichţ spoluvlastníkem je stát. V tomto případě je motivace pro sledování dat stejná jako u investorŧ. 1 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firma, str. 15 10

Obchodní partneři Obchodní partnery lze rozdělit na dodavatele a odběratele. Dodavatele lze svým zpŧsobem taktéţ zařadit do skupiny věřitelŧ. Jejich zájmem je před uzavřením kontraktu posoudit solventnost obchodního partnera, zda bude schopen hradit své obchodní závazky. Odběratelé (zákazníci) mají zájem o dlouhodobou prosperitu svého partnera z dŧvodu bezproblémového výrobního procesu, protoţe na jeho dodávkách jsou do jisté míry závislí. Konkurence Zájmem podniku není pouze se soustředit na sebe, ale neustále se poměřovat s největšími konkurenty z odvětví. To slouţí k tomu, aby manaţeři drţeli správný trend vedení podniku. Oblastí, které jsou předmětem pro vzájemné srovnávání je spousty. Jedná se o cenovou politiku, marţi, ziskovost, rentabilitu, ale i samotný výrobní proces, vstupy, atd. Analytici, burzovní makléři, veřejnost Tvoří další zájmovou skupinu, která má zájem o sledování finanční analýzy. Dŧvod zájmu je v tomto případě rŧzný. Mŧţe se jednat o kontrolu finančních dat auditorem, kontrola dodrţování účetních metod. Interní uživatele lze rozčlenit na : - manaţery podniku - zaměstnance - odbory Manažeři podniku Manaţeři vyuţívají závěry finanční analýzy pro finanční řízení podniku. Mají výhodu v tom, ţe jsou obeznámeni s detailní situací uvnitř podniku, čehoţ mohou vyuţít při doupřesnění interpretace závěrŧ. Obecně lze říci, ţe finanční analýza je pro manaţery podpŧrný nástroj, jehoţ výstupy jsou pouţívány pro operativní a strategické finanční řízení podniku. Zaměstnanci Motivace zaměstnancŧ zajímat se analýzou podniku spočívá ve snaze o finanční stabilitu a prosperitu, protoţe od toho se odráţí jejich stabilita zaměstnavatele. Někteří zaměstnanci mohou být odměňováni za splnění určitých finančních ukazatelŧ. Odbory Tato skupina zájemcŧ o analýzu navazuje na zaměstnance, jelikoţ zaměstnanci prostřednictvím odborŧ uplatňují své poţadavky na vedení podniku. 11

1. 2 Zdroje dat finanční analýzy Základní zdroj informací pro finanční analýzu tvoří účetní závěrka. V České republice upravuje tuto oblast především Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisŧ. 2 Účetní jednotka mŧţe zpracovat tři druhy účetních závěrek, a to: - řádnou - mimořádnou - mezitímní 3 Nejčastěji se provádí řádná účetní závěrka, která se běţně zpracovává k poslednímu dni účetního období. Za poslední den účetního období se v drtivé většině případŧ uvaţuje 31.12. Účetní jednotka si však mŧţe dle svého uváţení zvolit jiné účetní období, jenţ nemusí korespondovat s kalendářním rokem. Mimořádnou účetní závěrku sestavuje účetní jednotka v mimořádných situacích, například při likvidaci nebo uvalení konkurzu. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje během účetního období, ale k jinému datu neţ je datum posledního dne účetního období. Při této závěrce se neuzavírají účetní knihy. V praxi existují ještě dva druhy účetních závěrek. Konsolidovaná a nekonsolidovaná. Konsolidovaná závěrka v sobě zahrnuje všechny majetkově provázané společnosti (např. dceřiné společnosti), kdeţto nekonsolidovaná znamená informace o účetní jednotce evidované pod jedním IČO. 4 Podniky, které podléhají zveřejňovací povinnosti musí své účetní závěrky zveřejnit v obchodním rejstříku ve sbírce listin. Doplňujícím dokumentem pro zpracování finanční analýzy mŧţe být i výroční zpráva. Standardními výkazy, které tvoří účetní závěrku jsou rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled o peněţních tocích (výkaz cash flow), nezanedbatelnou součástí je i příloha k účetní závěrce. 5 1. 2. 1 Rozvaha Rozvaha je účetní výkaz, který podává informaci o struktuře majetku účetní jednotky a zdrojích k jeho krytí. Základní vlastností rozvahy je, ţe se dělí na aktiva (struktura majetku) a 2 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 35 3 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 35 4 IČO identifikační číslo organizace 5 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 37 12

pasiva (zdroje krytí majetku). Dále vţdy platí, ţe musí být zachována bilanční rovnost, neboli suma aktiv se rovná sumě pasiv, Σ aktiv = Σ pasiv Rozvaha podává informaci o stavu aktiv a pasiv k určitému rozvahovému dni. Obrázek č. 1 představuje rozvahu v její zjednodušené formě. V následujícím textu budou podrobněji popsány její hlavní poloţky. Obrázek č. 1 Rozvaha A Aktiva celkem Pohledávky za upsaný kapitál A Pasiva celkem Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy tvořené ze zisku (rezervní fondy) - hospodářský výsledek minulých let - hospodářský výsledek běţného účetního období B Stálá aktiva - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek B Cizí zdroje - rezervy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - bankovní úvěry a výpomoci C D Oběţná aktiva - zásoby - dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky - krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva C Ostatní pasiva Zdroj: Vlastní zpracování podle KNAIFL, O., Finanční analýza I., str. 27 1. 2. 1. 1 Aktiva Jak vyplývá z obrázku č. 1, členění strany aktiv v rozvaze je následující: - stálá (dlouhodobá, fixní) - oběţná (krátkodobá) 13

Kritériem pro zatřídění je časová jednotka 1 rok. Všechna aktiva spotřebovaná do doby 1 roku jsou aktiva oběţná, ostatní jsou aktiva stálá. Dlouhodobá aktiva a) Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Patří sem majetek věcné povahy s dobou pouţitelnosti nad 1 rok. Například stavby, budovy, dopravní prostředky, umělecká díla. b) Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) Do této skupiny patří majetek nehmotné povahy s dobou pouţitelnosti nad 1 rok. Například software, licence, goodwill. Finanční limit pro rozdělení DHM a DNM si určuje kaţdá účetní jednotka samostatně interním předpisem nebo směrnicí. c) Dlouhodobý finanční majetek (DFM) Patří sem cenné papíry, finanční účasti v jiných firmách s podstatným nebo rozhodujícím vlivem s předpokladem drţení více neţ 1 rok. Krátkodobá aktiva Oběţná aktiva jsou určena ke spotřebě do 1 roku. Během reprodukčního cyklu postupně mění svou podobu od peněz k penězŧm. a) Zásoby Zásoby se dělí na 2 skupiny, a to nakupované (materiál) a zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba, hotové výrobky). b) Pohledávky Rozlišujeme krátkodobé pohledávky se splatností do 1 roku a dlouhodobé pohledávky se splatností více neţ 1 rok. c) Krátkodobý finanční majetek Zahrnuje tři sloţky (peníze v hotovosti, účty v bankách a krátkodobé obchodovatelné cenné papíry). Jejichţ drţba v podniku nepřesáhne 1 rok. Časové rozlišení a) Náklady příštích období Například předem placené nájemné b) Příjmy příštích období Například provedené nevyúčtované práce a sluţby. 14

Na obrázku č. 2 je názorně uveden koloběh oběţných aktiv od peněz k penězŧm. Nejprve firma nakoupí za peníze materiál, který svojí činností přemění na výrobky nebo zásoby. Přeměnou materiálu nebo zásob vznikají hotové výrobky k prodeji případně jako další meziprodukty slouţící k další výrobě. Prodejem výrobkŧ odběratelŧm vznikají pohledávky, které v době splatnosti a dohodnutým zpŧsobem podnik inkasuje. Za získané peníze opět nakoupí primární vstupy. Koloběh oběţných aktiv je ekonomicky efektivní, pokud je mnoţství peněz inkasovaných od odběratelŧ na konci koloběhu je větší neţ podnik vloţil na začátku koloběhu k nákupu primárních vstupŧ. Obrázek č. 2 Koloběh oběžných aktiv inkaso Peníze nákup Pohledávky Materiál prodej Hotové výrobky výroba výroba Nedokončená výroba Zdroj: Vlastní zpracování 1. 2. 1. 2 Pasiva Pasiva podávají informaci, z jakých zdrojŧ byl majetek podniku pořízen. Buď se jedná o vlastní, nebo cizí zdroje. Zdroje vlastní (vlastní kapitál) Vlastní kapitál tvoří zdroje, které byly do podniku vloţeny nebo které si podnik vytvořil svou podnikatelskou činností. Součástí vlastního kapitálu jsou: a) Základní kapitál Základní kapitál tvoří vklady společníkŧ. Kaţdý druh obchodní společnosti vyţaduje jinou výši základního kapitálu. b) Kapitálové fondy 15

Tvoří vklady společníkŧ nad rámec zákonné povinnosti (dary, dotace). c) Fondy ze zisku (rezervní fondy) Tvoří se po rozdělení zisku, zpŧsob tvorby a jeho výše je upravena zákonem. d) Výsledek hospodaření minulých let Zisk po zdanění, jenţ nebyl rozdělen do fondŧ a přenáší se do dalšího hospodářského období. Nemusí se vţdy jednat o kladný zisk, ale i ztrátu. e) Výsledek hospodaření za účetní období Jedná se o zisk, ale i ztrátu. Zdroje cizí Jedná se o zdroje, které si společnost pŧjčila od obchodních partnerŧ na provozování svého podnikání. Za tyto pŧjčky jim platí úroky. Pro podnik úroky představují náklad, kdeţto pro věřitele úrok znamená výnos z kapitálu. 6 Cizí zdroje tvoří: a) Rezervy Podnik si vytváří rezervy pro případný budoucí nečekaný výdaj. Rezervy se rozlišují na účetní určené pro rizika a ztráty a zákonné pro opravy dlouhodobého majetku. 7 b) Dlouhodobé závazky Mají splatnost více neţ 1 rok, podobu dluhopisŧ a pŧjček od nebankovního sektoru. c) Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky se vyznačují splatností do 1 roku. Jedná se o dluhy společnosti vŧči svým obchodním partnerŧm, zaměstnancŧm, státu. Rozlišujeme úročené (finanční) dluhy a neúročené (provozní) dluhy. Toto dělení je dŧleţité pro analýzu peněţních tokŧ. 8 d) Bankovní úvěry a pŧjčky Bankovní úvěry rozlišujeme na dlouhodobé a krátkodobé, představují závazky podniku vŧči bankám. Časové rozlišení a) Výdaje příštích období Například pozadu placené nájemné. b) Výnosy příštích období Například předem přijaté nájemné. 6 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 44 7 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 28 8 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 29 16

1. 2. 2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty se někdy zkráceně označuje jako výsledovka. Tento výkaz podává informaci o dosaţeném výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) za dané období a upřesňuje, které výnosy a náklady z jednotlivých oblastí činností se na něm podílely. Formální rozčlenění činností podniku je na provozní, finanční a mimořádné. V provozní oblasti se vykazují náklady a výnosy, jenţ souvisí s hlavním předmětem podnikání podniku. Ve finanční oblasti se sledují náklady a výnosy, které se pojí s finančními operacemi podniku. Například výnosy z cenných papírŧ. V mimořádné oblasti se evidují náklady a výnosy neočekávaných událostí jako jsou zásahy vyšší moci (ţivelné pohromy). 9 U výsledovky je dŧleţité ještě uvést, ţe tento výkaz je sestavován na tak zvaném akruálním principu. To znamená, ţe jsou zachyceny náklady a výnosy za období, kterého se věcně i časově týkají bez ohledu na to, zda došlo k peněţnímu příjmu nebo výdaji. 10 Tabulka č. 1 Kategorie zisku ZISK Hospodářský výsledek za účetní období (EAT) + daň z příjmŧ za mimořádnou činnost + daň z příjmŧ za běţnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy = Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) Zdroj: Vlastní zpracování podle KNAIFL, O., Finanční analýza I., str. 52 9 KYNCLOVÁ, J., Účetní závěrka v příkladech, str. 177 10 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 31 17

1. 2. 3 Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) Výkaz cash flow je přehledem tokŧ peněţních prostředkŧ za dané časové období směrem do podniku a z podniku ven. Pouţívá se pro řízení likvidity společnosti. Výkaz cash flow definuje odkud peněţní prostředky přitekly a na co odtekly. Toky peněz se sledují za provozní, finanční a investiční činnosti podniku. 11 Do provozní činnosti patří hlavní výdělečné činnosti v souladu s hlavním podnikatelským záměrem (například příjmy z prodeje výrobkŧ a sluţeb, výdaje na pořízení materiálu). Do investiční činnosti spadají toky peněz za nákup či prodej dlouhodobých aktiv, jenţ nepatří do provozních činností (například výdaje spojené s pořízením dlouhodobých aktiv, příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv). Finanční činnosti obsahují toky peněz mající vazbu na vlastní kapitál a dlouhodobých závazkŧ (například výdaje na splácení úvěrŧ, příjmy z poskytnutých pŧjček). Obrázek č. 3 ilustruje provázanost účetních výkazŧ (rozvahy, výsledovky a cash flow). Z výkazu cash flow se konečný stav peněţních prostředkŧ přenese do rozvahy do oběţných aktiv (konkrétně do poloţky peníze v hotovosti nebo na běţném účtu). Z druhé strany, na základě výkazu zisku a ztráty určíme hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta), který se přenese do rozvahy na stranu pasiv do rozvahové poloţky vlastního kapitálu. 11 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 37 18

Obrázek č. 3 Provázanost rozvahy, výsledovky a cash flow Výkaz cash flow Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Počáteční stav peněţních prostředkŧ Výdaje Aktiva Majetek Pasiva Vlastní kapitál Cizí Náklady kapitál Výnosy Příjmy Konečný stav peněţních Peněţní prostředky Zisk Zisk prostředkŧ Zdroj: KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Oceňování podniku, str. 62 1. 2. 4 Příloha k účetní závěrce Účelem přílohy je doplnění informací, které nejsou uvedeny v účetních výkazech. Komentáře se týkají stavu majetku, závazkŧ a vlastního kapitálu, hospodářského výsledku. I kdyţ její struktura není formalizovaná, obsahuje informace o: - obecných údajích o účetní jednotce - informace o pouţitých metodách, účetních zásadách a zpŧsobu oceňování - doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty - přehled o peněţních tocích 12 12 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 61 19

2. Metody finanční analýzy Metod finanční analýzy existuje celá řada. Vybrat tu správnou pro popis konkrétní situace v podniku bývá někdy problém. Ţádný zákon neurčuje poţadavky na analýzu, nestanovuje striktní postupy a metody. Pro základní rozčlenění finančních ukazatelŧ se pouţívá selekce na absolutní (extenzivní) a relativní (intenzivní) ukazatele (viz tabulka č. 2). 13 Extenzivní neboli absolutní ukazatele vyuţívají poloţek uvedených přímo v účetních výkazech. Oproti tomu intenzivní (relativní) ukazatele se vyjadřují pomocí vztahu dvou rŧzných poloţek. Tabulka č. 2 extenzivní a intenzivní ukazatele Absolutní (extenzivní) - stavové - tokové - rozdílové - nefinanční Relativní (intenzivní) - stejnorodé - různorodé Zdroj: RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 69 Stavové ukazatele podávají informaci o stavu poloţky k určitému datu. Většinou se jedná o poloţky z rozvahy. Tokové ukazatele vyjadřují změnu, jak se poloţka za dané období změnila v absolutním vyjádření. Rozdílové ukazatele se spočítají jako prostý rozdíl, například rozvahové poloţky pro výpočet čistého pracovního kapitálu. Ukazatele nefinančního charakteru nemŧţeme vyčíst z účetních výkazŧ. Jedná se většinou o doplňující a upřesňující informace o podniku. Mezi nefinanční ukazatele mŧţeme zařadit údaje podniku o počtu zaměstnancŧ, počet prodaného zboţí, a podobně. Stejnorodé ukazatele vyjadřují poměry extenzivních (absolutních) ukazatelŧ, které se uvádějí ve stejných jednotkách. Rŧznorodé ukazatele jsou opakem stejnorodých, to znamená, ţe jsou poměrem ukazatelŧ v rŧzných jednotkách. Na základě výše uvedeného základního členění ukazatelŧ se odvíjí elementární metody finanční analýzy. 13 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 37 20

Obrázek č. 4 Základní metody finanční analýzy Analýza absolutních stavových ukazatelŧ - horizontální analýza - vertikální analýza Analýza rozdílových a tokových ukazatelŧ Základní metody finanční analýzy - analýza fondŧ vertikální analýza - analýza cash - flow Analýza intenzivních ukazatelŧ - poměrové ukazatele Analýza soustav ukazatelŧ - bankrotní modely - bonitní modely Zdroj: Vlastní zpracování podle RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 71 2. 1 Absolutní ukazatele Mezi nejpouţívanější metody absolutních ukazatelŧ patří horizontální a vertikální analýza. Tento rozbor poskytuje první náhled na finanční situaci v podniku, zejména na vývoj za minulá období. Závěry se stanovují těţko, jedná se spíš o prvotní ucelené informace pro manaţera. 2. 1. 1 Horizontální analýza Zaměřuje se na sledování absolutních změn v čase. Tuto změnu lze téţ vyjádřit v procentech. Analýza se provádí u stejných poloţek po řádcích. Cílem je poskytnout informaci o vývoji stavu dané poloţky v čase. Zpŧsob výpočtu: Absolutní změna = hodnota n hodnota n-1 Procentní změna = (absolutní změna/hodnota n-1) * 100 (%) 21

Absolutní i procentní změny poloţek je potřeba dál rozebrat a zjistit dŧvody velkých či skokových rozdílŧ. 2. 1. 2 Vertikální analýza Základ spočívá v tom, ţe vybrané hlavní kumulované poloţky v rozvaze se skládají z dílčích poloţek. Vertikální analýza zkoumá, jakou částí se podílí konkrétní poloţka na hlavní kumulované poloţce. Dále se sleduje její vývoj v čase a procentuální změna obsazenosti. Pracuje se s výkazy od shora směrem dolŧ. Nevýhodou horizontální a vertikální analýzy je to, ţe změny pouze konstatuje, neukazuje jejich příčiny. Je výchozím krokem v orientaci v podniku a mŧţe upozornit na problémové oblasti, které bude třeba podrobit hlubšímu rozboru. 14 2. 2 Rozdílové a tokové ukazatele K rozborŧm absolutních ukazatelŧ lze zařadit rozdílové a tokové ukazatele. V některé literatuře se mŧţeme setkat s pojmem fondy finančních prostředkŧ nebo téţ finanční fondy. Nejedná se o fondy jako zdroje pro krytí majetku podniku, ale o rozdíl mezi vybranými rozvahovými poloţkami v absolutní hodnotě. Mezi základní fondy ve finanční analýze patří: - čistý pracovní (provozní) kapitál - čisté pohotové prostředky - čisté peněţně pohledávkou finanční fondy 15 Čistý pracovní (provozní) kapitál ČPK ČPK se vypočítá jako rozdíl mezi oběţnými aktivy a krátkodobými závazky. ČPK = oběžná aktiva krátkodobá pasiva Pro přesnější vyčíslení je nutné vyloučit z oběţných aktiv dlouhodobé pohledávky a dále nedobytné pohledávky či neprodejné zásoby. Tuto korekci však mŧţeme provést pouze v případě, kdy jsme detailně seznámeni se situací v podniku. Z finančních výkazŧ tyti vnitropodnikové informace nelze získat. Hodnota ČPK vypovídá o schopnosti manaţera řídit podnik ve věci řízení provozního cyklu, respektive jeho financování. Čím vyšší je hodnota ČPK, tím je pozitivnější pohled věřitele na podnik. Avšak aţ příliš velký ČPK mŧţe poukazovat na neefektivní řízení podniku. 14 Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 45 15 KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 49 22

V případě záporných hodnot ČPK hovoříme o nekrytém dluhu, kdy podnik není schopen hradit své krátkodobé závazky. 16 Čisté pohotové prostředky ČPP Ukazatel ČPP doplňuje ČPK v tom slova smyslu, ţe odstraňuje některé jeho nedostatky, které jsem popsal výše (nedobytné pohledávky, neprodejné zásoby). ČPP označujeme téţ jako peněţní finanční fond. Hodnota se vypočítá jako rozdíl oběţných aktiv očištěných od zásob a pohledávek mínus okamţitě splatné závazky. ČPP = pohotové peněžní prostředky okamžitě splatné závazky Pohotovými peněţními prostředky se rozumí peníze hotovosti, na běţném účtu. Mŧţeme sem zařadit i vysoce likvidní ekvivalenty peněz v podobě krátkodobých termínovaných vkladŧ, krátkodobé cenné papíry jako například směnky, šeky. 17 Čisté peněžně - pohledávkové fondy ČPM Jinými slovy čistý peněţní majetek (ČPM) je opět kompromisem doplňující předchozí dva ukazatele. Z oběţných aktiv se vyloučí méně likvidní poloţky, jako jsou zásoby a nedobytné pohledávky, od kterých se odečtou krátkodobá pasiva. ČPM = oběžná aktiva zásoby nedobytné pohledávky krátkodobá pasiva Ukazatel je opět nemoţný spočítat pro externí uţivatele finanční analýzy, jenţ není schopen z výkazŧ vyčíst nelikvidní poloţky oběţných aktiv. 2.3 Intenzivní ukazatele Výpočet poměrových ukazatelŧ patří k nejčastější a nejvíce pouţívané metodě finanční analýzy. 18 V obecné rovině je výpočet poměrových ukazatelŧ roven podílu absolutní hodnoty rozvahové poloţky nebo skupině poloţek ku druhé. Nikoliv však k libovolné poloţce rozvahy, nýbrţ k poloţce, kterou pojí určitá vzájemná souvislost. Poměrové ukazatele nemají absolutní vypovídající schopnost, ale jsou schopny podat rámcový obraz o finanční situaci podniku. Vypočítané hodnoty poměrových ukazatelŧ je nutné správně interpretovat. Bylo by chybou porovnávat vypočítané hodnoty s optimálními hodnotami uváděnými v odborné literatuře. Podle mého názoru je vhodné poměrové ukazatele, respektive výsledné hodnoty porovnat s republikovým prŧměrem daného odvětví a dále provést komparaci s největšími konkurenty daného odvětví. Myslím si, ţe pro kaţdé prŧmyslové odvětví jsou ideální hodnoty jinak nastavené. Další odlišnosti mohou zpŧsobit i 16 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 47 17 KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 51 18 RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 101 23

zvyklosti rŧzných zemí financovat podniky. Jiných hodnot bude dosahovat podnik v zemi s akciovým financováním a podnik s převahou bankovních úvěrŧ pro provozní činnost. Poměrové ukazatele lze třídit podle následujících skupin: - ukazatele výnosnosti (rentability) - ukazatele likvidity (někdy označované jako ukazatele solventnosti) - ukazatele aktivity - ukazatele finanční struktury (zadluţenosti) - ukazatele kapitálového trhu 19 Následující obrázek ilustruje vztah uţivatelŧ finanční analýzy z časového hlediska k zájmovým skupinám poměrových ukazatelŧ. Obrázek č. 5 Vztah uživatelů analýzy a časové hledisko Věřitelé Vlastníci Likvidita Kapitálový trh Krátkodobé Solventnost Rentabilita Dlouhodobé Zdroj: Vlastní zpracování podle přednášky KNAIFL, O., přednáška Finance podniku 19 KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 59 24

Z obrázku vyplývá, ţe věřitelé se z hlediska krátkého období zaměřují na likviditu podniku. Likvidita znamená schopnost podniku přeměnit svŧj majetek ve více likvidní prostředky nejlépe peníze. Věřitel pŧjčil podniku část svého majetku ve formě peněţních prostředkŧ a v dohodnuté době jej bude chtít vrátit včetně smluvené provize. Z dlouhodobého hlediska se věřitelé zajímají o solventnost podniku, zda se jím v budoucnu dostane zpět svěřených prostředkŧ. Méně solventní podniky zřejmě odradí investory, aby financovali jejich podnik. Vlastníci, ti zaměřují svŧj zájem v krátkém období na ukazatele kapitálového trhu. Obzvlášť, pokud podnik disponuje veřejně obchodovatelnými akciemi. Majitele proto zajímá trţní hodnota akcie podniku i výše dividendy a celkový rŧst trţní hodnoty celého podniku. V rámci dlouhého období mají vlastníci zájem o trvalou rentabilitu. To znamená neustálé zhodnocování vloţených prostředkŧ a dosahování zisku. 2. 3. 1 Ukazatele výnosnosti (rentability) Rentabilita neboli výnosnost vyjadřuje schopnost podniku vytvářet nové zdroje při podnikatelské činnosti za pouţití investovaného kapitálu. Obecně mŧţeme rentabilitu popsat následovně, kolik Kč zisku podnik vytvoří na vloţenou 1 Kč. 20 Výsledek se udává v procentech. Při výpočtech ukazatelŧ rentability rozlišujeme 2 přístupy: - přístup vlastníkŧ, kdy zájmovou oblast tvoří vlastní kapitál, respektive jeho rentabilita - přístup managementu podniku, kdy zájmovou oblastí chápeme celý investovaný kapitál 21 Jak z popisu vyplývá, rentabilitou měříme zhodnocení vloţeného kapitálu. Dŧleţitým ukazatelem je zisk (výsledek hospodaření). Jak jsem jiţ ve své práci uvedl u popisu výkazu zisku a ztráty, rozeznáváme více druhŧ kategorií ziskŧ (EBITDA, EBIT, EBT, EAT). Při analýze rentability je nutné dávat pozor, jaký druh zisku se pouţívá. Nejpouţívanější ukazatele rentability jsou: - rentabilita investovaného kapitálu ROCE - rentabilita aktiv ROA - rentabilita vlastního kapitálu ROE - rentabilita trţeb ROS - rentabilita nákladŧ ROC 20 KISLINGEROVÁ,E., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 83 21 KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 83 25

Rentabilita investovaného kapitálu ROCE return on capital employed Někdy bývá označena jako rentabilita dlouhodobého kapitálu. Ukazatel má význam pro dlouhodobé investice, protoţe výsledná hodnota poukazuje na výnosnost vlastního kapitálu spojeného s dalšími dlouhodobými zdroji. 22 Ukazatel je vhodný pro srovnávání podnikŧ, jenţ se vyznačují velkou měrou dlouhodobého kapitálu (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky + dlouhodobé úvěry) ROCE = EBIT / dlouhodobý kapitál Přijatelná hodnota rentability investovaného kapitálu by měla být vyšší neţ je hodnota prŧměrné úrokové míry. 23 Průměrná úroková míra = nákladové úroky / úročené dluhy Jinými slovy, podnik musí svou činností dosáhnout takové míry rentability investovaného kapitálu, která je vyšší neţ úroková míra, jenţ podnik platí za dlouhodobé dluhy (bankovní úvěry, cizí kapitál). Rentabilita aktiv ROA return on assests Jedná se o klíčový ukazatel rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byl podnik financován z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelŧ. 24 Klíčové je to, jak podnik dokázal vyuţít svého kapitálu pro dosaţení zisku, respektive jak dokázal kapitál zhodnotit. Vzhledem k tomu, ţe ve vývoji času byly rŧzně upravovány sazby daně z příjmu právnických osob, je vhodné do čitatele dosazovat hodnotu EBIT (zisk před úroky a zdaněním). Tím mŧţeme relevantně porovnávat ukazatel ROA v čase nejen pro daný podnik, ale i s prŧměrem prŧmyslového odvětví a se zahraničními podniky. ROA = EBIT / aktiva Rentabilita vlastního kapitálu ROE return on equity Ukazatel ROE je klíčový pro majitele, společníky či akcionáře, protoţe udává zhodnocení vlastního kapitálu. Do vlastního kapitálu se zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní a ostatní fondy tvořené ze zisku, hospodářský výsledek minulých let a zisk za běţné období. Rentabilita vlastního kapitálu by měla dosahovat vyššího procenta zhodnocení, neţ 22 BŘEZINOVÁ,H., HARNA, L., REZKOVÁ, J., Finanční analýza včetně softwaru, str. 33 23 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 80 24 KISLINGEROVÁ,E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 83 26

by investor dosáhl při nákupu pětiletých státních dluhopisŧ. 25 Pokud tomu tak není, tak nemá cenu investovat do podniku, protoţe se jedná o rizikovou investici. Naopak nákup státních dluhopisŧ je investicí konzervativnější při posouzení míry rizika. ROE = EAT / vlastní kapitál Rentabilita tržeb ROS return on sales Rentabilita trţeb vykazuje, kolik Kč zisku je podnik schopen vyprodukovat na 1 Kč trţeb. Trţby mohou být nahrazeny výnosy, potom mluvíme o rentabilitě výnosŧ. Ukazatel ziskovosti trţeb znamená ziskovou marţi. ROS = EBIT / tržby (prodej vlastních výrobků, služeb + tržby za prodej zboží) ROS = EAT / tržby (prodej vlastních výrobků, služeb + tržby za prodej zboží) Ziskovou marţi rozlišujeme provozní a čistou. Provozní zisková marže = EBIT / tržby Čistá zisková marže = EAT / tržby Rentabilita nákladů ROC return on costs Pokud podniku trvale klesá zisková marţe, měl by se manaţer zaměřit na analýzu nákladŧ podniku. K vyjádření relativní úrovně nákladŧ se vyuţívá ukazatel nákladovosti, měřený vztahem celkových nákladŧ k dosaţeným trţbám podniku a je doplňkovým ukazatelem k předchozímu ukazateli ziskovosti trţeb. 26 ROC = náklady / tržby Pokud ukazatel ROC má vzrŧstající tendenci, tak se sniţuje hodnota ziskové marţe, protoţe celkové náklady podniku rostou. 2. 3. 2 Ukazatele likvidity K dlouhodobější perspektivě podniku patří mimo rentability i likvidita. Podnik musí vykazovat odpovídající výkonnost, ale zároveň musí být schopen hradit své závazky. Jinými slovy mluvíme o platební schopnosti podniku. Rozlišujeme pojmy: - solventnost znamená schopnost podniku hradit včas, v poţadované formě a daným zpŧsobem své závazky 25 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 68 26 Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 73 27

- likvidita je schopnost podniku přeměnit určité sloţky svého majetku na peněţní prostředky, případně více likvidní sloţky - likvidnost značí míru přeměny majetku do peněţní podoby 27 Majetek podniku (oběţný majetek) se značí třemi stupni likvidnosti: 1. stupeň finanční majetek 2. stupeň krátkodobé pohledávky 3. stupeň zásoby 28 Platební schopnost podniku mohou ohrozit tyto dva faktory: - podniku se nepodaří prodat své výrobky či sluţby, čímţ dojde k poklesu trţeb a tím mŧţe být ohroţena schopnost podniku hradit své krátkodobé závazky - nedochází k inkasu pohledávek od odběratelŧ, opět hrozí riziko nehrazení závazkŧ Za optimální se povaţuje, aby podnik udrţoval stav oběţných aktiv v takové výši a stupni likvidnosti, aby byl v kaţdém okamţiku schopen hradit své krátkodobé závazky. 29 V absolutních hodnotách mŧţeme říct, ţe hodnota oběţných aktiv by měla převyšovat hodnotu krátkodobých závazkŧ. Na druhou stranu hodnota oběţných aktiv by neměla být příliš vysoká, protoţe drţba velkého mnoţství oběţných aktiv je neefektivní. To z toho dŧvodu, ţe s sebou přináší dodatečné náklady na správu a udrţování (například materiál se musí hlídat proti krádeţi a skladovat ve vhodných podmínkách, aby nedocházelo k jeho znehodnocování). Rozeznáváme tři stupně ukazatelŧ likvidity podniku: - běţná likvidita - pohotová likvidita - peněţní (hotovostní) likvidita 27 KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 88 28 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza, str. 115 29 KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 88 28

Ukazatel běžné likvidity current ratio Ukazatel běţné likvidity mŧţe být označován jako ukazatel solventnosti, protoţe pro krytí krátkodobých závazkŧ jsou v podniku určeny poloţky oběţných aktiv nikoliv aktiva stálá. 30 Běţná likvidita ukazuje, kolikrát převyšují oběţná aktiva krátkodobé závazky podniku. Tedy hodnotu, jak je podnik v případě přeměny oběţných aktiv na peněţní prostředky schopen pokrýt své dluhy. Ukazatel je v zájmu věřitelŧ. Optimální hodnota běţné likvidity závisí na zvolené strategii podniku. Pokud podnik vyznává dynamickou strategii, tak ukazatel vychází zhruba 1,6. V případě konzervativního přístupu k likviditě podnik vykazuje hodnotu 2,5 a více. Nikdy však hodnota nesmí klesnout pod 1. 31 Pokud by taková situace nastala, pak by to znamenalo, ţe podnik není schopen v ţádném okamţiku krýt své krátkodobé závazky. Optimální hodnoty se obtíţně určují, stejně jako u ostatních ukazatelŧ. Kaţdopádně podle výše zmíněných strategií se jako optimální povaţuje hodnota mezi 1,6 2,5. Běžná likvidita = zásoby + krátkodobé pohledávky + finanční majetek / krátkodobá závazky Ukazatel pohotové likvidity quick asset ratio Smyslem ukazatele je upřesnit běţnou likviditu tím, ţe z oběţných aktiv vylučuje nejméně likvidní sloţku, jenţ jsou zásoby (materiál, polotovary, nedokončená výroba, hotové výrobky). Doporučené hodnoty jsou opět odvislé od zvolené strategie podniku. Konzervativní pojetí přináší hodnotu 1,1 1,5 a dynamická strategie 0,4 0,7. Z toho vyplývá, ţe prŧměrná hodnota pohotové likvidity dosahuje výsledku 0,7 1,5. 32 Interpretace výsledné hodnoty říká, kolikrát je podnik schopen pokrýt své krátkodobé závazky, aniţ by prodal zásoby. Pohotová likvidita = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky Ukazatel peněžní (hotovostní) likvidity cash position ratio Jedná se o nejvíce přísný ukazatel likvidity. Do jmenovatele se dosazuje krátkodobý finanční majetek (hotovost, peníze na běţném účtu, šeky, krátkodobé cenné papíry). Minimální hodnoty hotovostní likvidity se pohybují kolem 0,2 (20 %). Tedy podnik by měl disponovat takovým mnoţstvím krátkodobého finančního majetku, aby z něho byl schopen pokrýt alespoň 20% svých krátkodobých závazkŧ. 33 30 KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 75 31 KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 89 32 KISLINGEROVÁ., E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 88 33 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 120 29

Pohotová likvidita = krátkodobý finanční majetek / krátkodobé závazky Obecně lze říci, ţe ukazatele likvidity patří k prestiţnějším ukazatelŧm v rámci finanční analýzy. Opět však platí pravidlo, ţe externí uţivatel je schopen z finančních výkazŧ vyhodnotit likviditu podniku, ale v relativní poloze, protoţe tyto ukazatele mnohdy ovlivňují nedobytné pohledávky, neprodejné výrobky čí zásoby. Tyto informace má k dispozici pouze osoba zevnitř podniku a při závěrečném hodnocení likvidity by měla k těmto skutečnostem brát zřetel a zohlednit je ve své finanční analýze. U rozboru ukazatelŧ likvidity je vhodné zařadit i ukazatel pracovního kapitálu (working capital). Pracovní kapitál = oběžná aktiva krátkodobé závazky Jelikoţ se jedná o absolutní ukazatel, mezipodnikové srovnání nepodá vypovídající hodnotu. Velikost pracovního kapitálu bude zcela jistě jiná u dvou rŧzně velkých podnikŧ. Obecně lze tvrdit, ţe čím větší pracovní kapitál má podnik k dispozici, tím lépe. Na obrázku č. 6 je zachycena definice velikosti pracovního kapitálu, jenţ mŧţe nabývat třech hodnot (WC 0, WC = 0, WC 0). Obrázek č. 6 Pracovní kapitál Majetek celkem Dlouhodobý majetek WC 0 pppo))((kladný) Kapitál celkem Vlastní kapitál Oběţná aktiva Dlouhodobé dluhy Krátkodobé dluhy 30

Majetek celkem Kapitál celkem Dlouhodobý majetek Oběţná aktiva WC = 0 Vlastní kapitál Dlouhodobé dluhy Krátkodobé dluhy Majetek celkem Kapitál celkem Dlouhodobý majetek Oběţná aktiva WC 0 (záporný) Vlastní kapitál Dlouhodobé dluhy Krátkodobé dluhy Zdroj: Holečková, J., Finanční analýza firmy, str. 121 2. 3. 3 Ukazatele aktivity Tato skupina poměrových ukazatelŧ podává informaci o tom, v jaké míře vyuţívá management majetku podniku ve snaze dosaţení předepsaného podnikatelského plánu. Ukazatele aktivity navazují na ukazatele ROA (rentabilita aktiv) a ROE (rentabilita vlastního kapitálu) tím, ţe uvádějí kolik aktiv podnik vyuţil pro dosaţení svých trţeb. Hodnoty aktivity sledujeme ve dvou rovinách: - rychlost obratu (obrat) vyjadřuje počet obrátek, kolikrát se daná poloţka přemění v trţby za období (1 rok) - doba obratu vyjadřuje délku období (většinou ve dnech), které podnik uskuteční k obratu dané poloţky 31

Ve výpočtech aktivity, kde se počítá doba obratu se vychází z počtu dní v daném období (za rok se počítá buď zjednodušeně 360 dní, nebo skutečný počet 365 dní). V zemích Evropské měnové unie, kde je zavedeno euro, má tzv. úrokovací rok 360 dní. 34 Jelikoţ ukazatele aktivity se většinou váţí na aktiva podniku, lze je rozdělit na : - ukazatele obratu celkových aktiv - ukazatele obratu dlouhodobého hmotného majetku (není předmětem diplomové práce) - ukazatele obratu oběţných aktiv (obrat zásob, pohledávek, finančního majetku, pracovního kapitálu) 35 Obrat celkových aktiv total assets turnover ratio Obrat celkových aktiv je ukazatelem pro měření efektivního vyuţívání celkových aktiv podniku. Tento ukazatel ovlivňuje rentabilitu celkového kapitálu. Jeho výsledkem je hodnota, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Výsledná hodnota obratu aktiv by měla vycházet na úrovni 1. Pokud máme přístup k informaci, měli bychom ve jmenovateli pracovat s prŧměrnou hodnotou aktiv vypočtenou z hodnot na počátku a na konci roku. 36 Obrat aktiv = tržby / aktiva celkem Obrat zásob inventory turnover ratio Výpočet obratu zásob vychází z podílu trţeb ku zásobám. Pro přesnější výpočet je opět vhodné vycházet z prŧměrné hodnoty zásob podniku za kalendářní rok. Výsledkem poměru je počet obrátek zásob v rámci produkčního cyklu podniku po prodej hotových výrobkŧ a znovu nákupu materiálu na sklad. Nízké hodnoty v porovnání s konkurencí značí hrozbu podniku, protoţe drţí nelikvidní prostředky, jeţ se hŧře prodávají. S tím souvisí i fakt, ţe podniku se tyto neprodejné zásoby hromadí, musí se o ně starat, vhodně skladovat a udrţovat, coţ s sebou nese další náklady. Naopak vyšší hodnoty jsou pozitivní pro hodnocení obratu zásob. Podnik je schopen vícekrát za rok protočit zásoby v produkčním cyklu. Obrat zásob = tržby / zásoby Doba obratu zásob inventory turnover Prŧměrná doba obratu zásob vyjadřuje počet dní, ve kterých dojde ke spotřebě (u materiálu) nebo prodeji (u zásob). 34 Citace: KNAIFL, O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 66 35 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 82 36 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 93 32

Doba obratu zásob = zásoby / (tržby/365) Při porovnávání výsledkŧ je nutné brát ohled na to, jakou firmu zkoumáme. Jsou firmy například z oboru stavebnictví, které mají daleko delší produkční cyklus, tím pádem menší obrat zásob nebo výrobkŧ neţ firmy, které pásově vyrábějí své výrobky. Doba obratu (splatnosti) pohledávek average collection period Doba obratu pohledávek, neboli doba splatnosti, vyjadřuje za jakou dobu dojde k inkasu pohledávek. Tomuto období se říká inkasní období. Z čitatele, kde se uvádí trţby, by bylo vhodné uvádět pouze trţby z hlavní činnosti podniku očištěné o hotovostní inkasní platby. Vzhledem k málo dostupným informacím tohoto druhu se uvaţují celé krátkodobé pohledávky a trţby celkem. 37 Doba obratu pohledávek = pohledávky / (tržby/365) Vypočtená doba splatnosti pohledávek by měla zhruba korespondovat s lhŧtou, jeţ podnik uzavírá v rámci dodavatelsko odběratelských vztazích s obchodními partnery. Doba obratu krátkodobých závazků creditors payment period Tímto ukazatelem vyjadřuje podnik svou platební morálku. Ukazatelem je prŧměrná doba ve dnech, za kterou podnik uspokojí své věřitele v rámci dodavatelsko odběratelských vztahŧ. Lhŧty splatnosti by měly opět zhruba odpovídat lhŧtám smluvně ujednaným. Jinými slovy, doba od vzniku krátkodobých závazkŧ po jejich vypořádání je doba, kdy podnik (dluţník) vyuţívá bezplatný úvěr, protoţe disponuje peněţními prostředky, které de facto nejsou jeho. Doba splatnosti krátkodobých závazků = závazky / (tržby/365) Obchodní deficit Doba splatnosti pohledávek a krátkodobých závazkŧ by měla být vyváţená. Pro vyhodnocení platební morálky se pouţívá pojem obchodní deficit. Ten ukazuje, zda se podniku daří inkasovat peníze z pohledávek dříve neţ platit své závazky. Prioritou podniku by měla být snaha obdrţet peníze od svých odběratelŧ co nejdříve a uhrazovat závazky co moţná nejpozději. V opačném případě podnik není schopen platit krátkodobé dluhy a musí si na překlenovací dobu vypŧjčit další cizí kapitál, coţ s sebou přináší další náklady. Obchodní deficit = (pohledávky/(tržby/365)) (krátkodobé závazky/(tržby/365)) 37 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 85 33

Doba obratu finančního majetku Tímto ukazatelem se posuzuje přiměřenost finančního majetku, jenţ udává kolikadenní trţby zŧstávají na účtu, v hotovosti, na cestě nebo v podobě jiného krátkodobého finančního majetku. Pro posouzení přiměřenosti finančního majetku se jeví tento ukazatel jako vhodnější neţ ukazatel peněţní likvidity (poměr finanční majetek ke krátkodobým dluhŧm). 38 Doba obratu finančního majetku = finanční majetek / (tržby/365) Doba obratu pracovního kapitálu Poměr trţeb k pracovnímu kapitálu se nazývá doba obratu pracovního kapitálu. K přesněji vypovídající hodnotě ukazatele se pouţívá ve jmenovateli prŧměrná hodnota pracovního kapitálu za období 1 rok. Hodnoty ukazatele se mohou výrazně lišit u podnikŧ s dlouhým produkčním cyklem od podnikŧ s krátkým cyklem. 39 Obrat pracovního kapitálu = tržby / pracovní kapitál 2. 3. 4 Ukazatele zadluženosti Téměř kaţdý podnik pouţívá ke své činnosti cizích zdrojŧ. Financování podniku pouze vlastním kapitálem je málo vídaná skutečnost, nehledě k tomu, ţe se jedná o neefektivní zpŧsob financování, protoţe náklady na vlastní kapitál převyšují náklady na cizí zdroje. Z druhé strany financování podniku pouze cizími zdroji je naprosto vyloučené, protoţe naše zákony nařizují při zakládání obchodní společnosti sloţit v určité výši vlastní kapitál. 40 Ukazatele zadluţenosti poskytují informaci o poměru cizích a vlastních zdrojŧ. Je logické, ţe čím je větší zadluţenost firmy, tím se jí hŧře hospodaří. Těţko získává bankovní úvěry eventuelně za vyšší úroky. Zadluţené firmy mají problém se splácením úvěrŧ nebo úrokŧ z úvěrŧ, v dalším stadiu splácení závazkŧ, atd. Ne vţdy však vyšší poměr zadluţení musí znamenat zápornou charakteristiku podniku. Například při rozvoji firmy, při zavádění nové výroby se mŧţe krátkodobě zvýšit ukazatel zadluţenosti. 41 Časem by měla zadluţenost postupně klesat, abychom mohli konstatovat, ţe investice byla úspěšná. Ukazatele zadluţenosti jsou ovlivňovány 4 základními faktory, které podniky zvaţují: - daně 38 Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 87 39 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, str. 87 40 RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 116 41 Citace: BŘEZINOVÁ, H., HARNA, L., REZKOVÁ, J., Finanční analýza včetně softwaru, str. 42 34

- riziko - typ aktiv - stupeň finanční volnosti podniku 42 Ukazatele věřitelského rizika debt ratio Čím vyšší vychází poměr mezi celkovými závazky a celkovými aktivy, tím je vyšší zadluţenost daného podniku a tím pádem i vyšší riziko pro věřitele. Ukazatel věřitelského rizika = celkové cizí zdroje / celková aktiva Ukazatel vlastnického rizika equity ratio Tomuto ukazateli se někdy říká koeficient samofinancování, protoţe měří poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv. Vysoký poměr mŧţe znamenat překapitalizování podniku. 43 Ukazatel vlastnického rizika = vlastní kapitál / celková aktiva Součet poměru věřitelského rizika a ukazatele vlastního rizika se rovná 1, protoţe tvoří strukturu financování podniku (vlastní + cizí zdroje). Převrácená hodnota koeficientu samofinancování je označována jako finanční páka a vyjadřuje kolikrát je kapitál vlastníkŧ společnosti zvětšen pouţitím cizích zdrojŧ. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je společnost více zadluţena.: 44 Zadluženost vlastního kapitálu (celkového rizika) debt/equity ratio Ukazatel vyjadřuje, kolik cizích zdrojŧ připadá na jednotku aktiv. Platí, ţe čím větší je poměr, tím více je podnik zadluţený. Tím pádem mu mŧţe hrozit, ţe při snaze získat další cizí zdroje nebude úspěšný. Protoţe zvýšení zadluţenosti nebudou pozitivně hodnotit investoři. Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu = dluhy / vlastní kapitál Úrokové krytí times interest earned ratio TIE Výsledek poměru úrokového krytí poskytuje informaci o tom, kolikrát převyšuje hodnota EBIT (hospodářský výsledek před zdaněním a nákladovými úroky) nad nákladovými úroky. Pokud poměr vychází roven 1, tak to znamená, ţe podnik svŧj veškerý zisk obětuje na splácení nákladových úrokŧ. Obecně platí pravidlo, ţe výsledné hodnoty by se měly pohybovat kolem hodnoty 3, niţší hodnoty signalizují budoucí velmi váţné problémy, kdeţto 42 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 96 43 KNAIFL., O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 68 44 Citace: KNOPOVÁ, P., Diplomová práce Aplikace vybraných metod finanční analýzy při hodnocení společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., str. 23 35

hodnoty nad úrovní 8 a výše se povaţují za bezproblémovou úroveň. 45 Ve vzorci je moţné pracovat s rŧznými formami hospodářského výsledku, ale nejvhodnější je EBIT. V případě pouţití čistého zisku EAT, musíme připočíst nákladové úroky (tím dostaneme EBT), protoţe daň z příjmŧ nelze pouţít na splácení úrokŧ. 46 Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky Co se týká celkového hodnocení zadluţenosti podniku, tak je těţké paušalizovat ideální poměr vlastních a cizích zdrojŧ. Vţdy se musí vycházet z konkrétní situace podniku. I přesto se lze v odborných literaturách dočíst o tzv. zlatém poměru financování 50:50. 2. 3. 5 Ukazatele kapitálového trhu Ukazateli kapitálového trhu se hodnotí minulé období hospodaření podniku. Zahrnuje v sobě všechny výše uvedené zájmové oblasti ukazatelŧ (rentabilita, likvidita, aktivita, zadluţenost). Příjmovou skupinou těchto informací jsou investoři nebo potencionální investoři, kteří mají zájem realizovat zisk ze svých investic. Obecně mŧţe investor dosahovat zisku formou dividendy (platí u majitelŧ podnikŧ akcionáři) nebo kapitálového (dosaţený výnosem ceny akcie). 47 Ukazatelé kapitálového trhu se počítají pro podniky, které mají veřejně obchodovatelné akcie na burze. Účetní hodnota akcie book value BV Hodnota book value je často vyhledávaným ukazatelem mezi investory, neboť sleduje minulé hospodaření podniku. Pro zdravé podniky platí, ţe hodnota book value roste v čase. Účetní hodnota akcie = vlastní kapitál / počet emitovaných kmenových akcií (za rok) Výplatní poměr payout ratio Poměr vyjadřuje, kolik procent z čistého zisku bylo vyplaceno akcionářŧm ve formě dividendy a jaká část zisku byla pouţita na reinvestice. 48 K tomu, abychom mohli vypočítat výplatní poměr, musíme si nejprve určit dividendu na akcii a čistý zisk na akcii. Výplatní poměr = dividenda na akcii / čistý zisk na akcii 45 KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 90 46 KNAIFL., O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 69 47 KNAIFL., O., SŦVOVÁ, H., Finanční analýza I., str. 71 48 KISLINGEROVÁ, E., a kolektiv, Manažerské finance, str. 99 36

Dividenda na akcii dividend per share Vypočítá se jako poměr sumy vyplacených dividend za příslušný rok k počtu emitovaných kmenových akcií. Jinými slovy mluvíme o dividendové politice podniku, protoţe některé podniky se snaţí o kaţdoroční rŧst vyplácených dividend, jiné vyplácí nízké či dokonce ţádné dividendy, aby zisk ponechaly v podniku na investice, čímţ se zvyšuje hodnota podniku i akcie (book value). 49 Dividenda na akcii = vyplacené dividendy za rok / počet emitovaných kmenových akcií za rok Čistý zisk na akcii earnings per share EPS Poskytuje informaci o velikosti zisku spadajícího na 1 kmenovou akcii. Někteří akcioví analytici povaţují tento ukazatel za klíčový údaj o finanční situaci podniku, protoţe výši zisku na akcii chápou jako hlavní ukazatel při svém investičním rozhodování. 50 Čistý zisk na akcii = EAT / počet emitovaných kmenových akcií za rok Aktivační poměr plowback ratio Aktivačním poměrem se určuje, jakou část zisku se rozhodli akcionáři ponechat v podniku ve formě reinvestic. Aktivační poměr = 1 (dividenda na akcii/čistý zisk na akcii) Dividendový výnos dividend yield Vyjadřuje se v procentech a znamená hodnocení investice pro akcionáře. Dividendový výnos do značné míry ovlivňuje přístup podniku k rozdělování zisku. Pokud výše dividendy je stejná a trţní cena akcie stoupá, pak ukazatel klesá, coţ hodnotí negativně akcionáři, kteří by chtěli kaţdoroční nárŧst při vyplácení dividend. Dividendový výnos = dividend a na akcii / tržní cena akcie 2.4 Soustava ukazatelů Vzhledem k tomu, ţe existuje mnoho poměrových ukazatelŧ, byla snaha najít jednodušší modely pro finanční analýzy podniku. Proto byly objeveny soustavy ukazatelŧ, jenţ se snaţí jednou výslednou hodnotou komentovat finanční situaci podniku. Tyto modely mají menší 49 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza podniku, str. 179 50 KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 160 37

vypovídající hodnotu a slouţí pouze pro rychlé srovnání podnikŧ mezi sebou. Soustavy ukazatelŧ, které popisují stav či se snaţí predikovat další vývoj dělíme na: - bankrotní modely - bonitní modely 2. 4. 1 Bankrotní modely Jejich cílem je informovat o tom, zda zkoumanému podniku nehrozí v budoucím čase bankrot. Patří sem Altmanovo Z-skóre (předmětem diplomové práce), model IN 95 Index dŧvěryhodnosti, Tafflerŧv model. Altmanovo Z-skóre Altmanŧv model je nejčastěji publikovaným bankrotním modelem. Profesor Altman zkoumal mezi 60. 80. léty 66 výrobních podnikŧ, z nichţ polovina byla bankrotující a polovina prosperující. 51 Profesor Altman na základě svého pozorování stanovil 5 ukazatelŧ, kterým přidělil rŧzné váhy. Z následné aplikace byly poté stanoveny hraniční modely, které daný podnik zařadily do skupiny bankrotujících nebo přeţívajících. Z-skóre pro podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi: Z = 1,2*A + 1,4*B + 3,3*C + 0,6*D + 1*E kde: A pracovní kapitál / celková aktiva B zadrţený zisk / celková aktiva Zadrţený zisk (nerozdělený hospodářský výsledek minulých let) = fondy ze zisku + výsledek hospodaření minulých let + výsledek hospodaření za účetní období C zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / celková aktiva D trţní hodnota vlastního kapitálu / celkové závazky E trţby / aktiva Profesor Altman zjistil empiricky, ţe podniky s indexem Z větším neţ 2,99 byly finančně stabilní a ani později se u nich neprojevily ţádné finanční potíţe, zatímco podniky s indexem Z niţším neţ 1,81 (včetně záporných čísel) dříve či později aţ na mizivé procento výjimek 51 Citace: HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza podniku, str. 193 38

zbankrotovaly. U podnikŧ s hodnotou indexu Z mezi 1,81 a 2,99 neexistovala ţádná statisticky prŧkazná prognóza. 52 Z-skóre pro ostatní podniky: Z = 0,717*A + 0,847*B + 3,107*C + 0,42*D + 0,998*E Tabulka č. 3 Interpretace výsledné hodnoty Z-skóre Hodnota indexu Stav podniku Z 2,9 Pásmo prosperity 1,2 2,9 Pásmo šedé zóny Z 1,2 Pásmo bankrotu Zdroj: Vlastní zpracování podle HOLEČKOVÁ. J., Finanční analýza podniku, str. 195 Altmanovo Z-skóre má nevýhodu v tom, ţe podniky spadající do pásma šedé zóny nelze přiřadit k prosperujícím ani bankrotujícím. Další nevýhodou pro aplikaci na české podniky je to, ţe metoda vychází z podmínek americké trţní ekonomiky. Pro české podniky je vhodnější pouţívat model IN 95 Index dŧvěryhodnosti zpracovaný Inkou a Ivanem Neumaerovými. 2. 4. 2 Bonitní modely Bonitní modely se snaţí bodovým ohodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku. Jsou velmi závislé na kvalitě zpracování databáze poměrových ukazatelŧ v odvětvové skupině srovnávaných firem. 53 Do skupiny bonitních modelŧ patří soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Kralickŧv quicktest, Tamariho model. Kralickův quicktest Kralickŧv quicktest se skládá ze soustavy čtyř rovnic. První dvě rovnice hodnotí stabilitu podniku, druhé dvě hodnotí výnosovou situaci podniku. R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem R 2 = (cizí zdroje peníze účty u bank) / provozní cash-flow R 3 = EBIT / aktiva celkem R 4 = provozní cash-flow / výkony 52 KOLÁŘ., P., MRKVIČKA, J., Finanční analýza, str. 160 53 Citace: RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 159 39

Tabulka č. 4 Hodnocení rovnic Kralickova quicktestu 0 bodŧ 1 bod 2 body 3 body 4 body R1 < 0 0 0,1 0,1 0,2 0,2-0,3 > 0,3 R2 < 3 3-5 5-12 12-30 > 30 R3 < 0 0 0,08 0,08 0,12 0,12 0,15 > 0,15 R4 < 0 0 0,05 0,05 0,08 0,08 0,1 > 0,1 Zdroj: Vlastní zpracování podle RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 165 Hodnocení stability podniku: R1 + R2 / 2 = X Hodnocení výnosové situace podniku: R3 + R4 / 2 = Y Celková situace podniku: X + Y / 2 Interpretace bodového hodnocení: Hodnota 3. bonitní podnik Hodnota 1-3.. pásmo šedé zóny Hodnota 1.. signalizující potíţe v podniku 54 54 RŦŢIČKOVÁ, P., Finanční analýza, str. 166 40

3. Představení společnosti Skupina Skanska pŧsobí na vybraných trzích v Evropě (Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko, Polsko, Česká republika, Slovenská republika), Spojených státech amerických a Latinské Americe. V čele skupiny stojí Skanska AB se sídlem ve Stockholmu. Momentálně zaměstnává 52 000 zaměstnancŧ z toho v České a Slovenské republice zhruba 5 600 zaměstnancŧ. Její akcie se obchodují na stockholmské burze. V roce 2010 vykázala Skanska trţby ve výši 122 miliard švédských korun. 55 Skupina Skanska v České a Slovenské republice je součástí celosvětové skupiny Skanska, která je jednou z předních stavebních a developerských společností s bohatými zkušenostmi v oblasti výstavby komerčních, rezidenčních i PPP projektŧ. Skupinu Skanska v České a Slovenské republice tvoří společnost Skanska a.s., která se dělí na šest divizí: - Divize Pozemní stavitelství - Divize Silniční stavitelství - Divize Ţelezniční stavitelství - Divize Betonové konstrukce - Divize Skanska Reality - Divize Servis 56 3. 1 Historie společnosti Firemní historie začíná v roce 1953 zaloţením podniku Zemstav Praha. Postupným vývojem pod rŧznými obchodními jmény a v rŧzných právních formách (Inţenýrské a prŧmyslové stavby, IPS, IPS Skanska, Skanska CZ, Skanska CS, Skanska a.s. platí od 1. ledna 2010) se společnost stala lídrem českého stavebnictví se zhruba 6% podílem na trhu. 57 55 Dostupný na WWW: http://www.entre.cz/skanska/cz/index.html. [citováno 2012-02-06] 56 Dostupný na WWW: http://www.skanska.cz/cz/o-nas/zakladni-informace-o-spolecnosti-skanska/. [citováno 2012-02-06] 57 Dostupný na WWW: http://www.skanska.cz/cz/o-nas/historie/. [citováno 2012-02-06] 41

Tabulka č. 5 Historický vývoj společnosti Letopočet Historie Skanska a.s. - událost 1953 Založení společnosti Zemstav specializace na zemní práce 1961 Změna názvu na Inženýrské a průmyslové stavby, rozšíření spektra podnikání 1991 Vznik akciové společnosti, 100% vlastník stát 1992 Společnost privatizována v rámci kuponové privatizace 1998 Změna názvu IPS a.s. 2000 Kontrolní podíl v IPS a.s. získala společnost Skanska 2001 Změna názvu na IPS Skanska a.s. 2002 Změna názvu na Skanska CZ a.s. 2008 2010 Změna struktury z divizní na holdingovou, skupinu vede Skanska CS a.s., 100% vlastníkem je Skanska AB se sídlem ve Švédsku Změna struktury z holdingové na divizní - Skanska a.s., stoprocentním vlastníkem je Skanska AB se sídlem ve Švédsku Zdroj: Vlastní úprava podle: http://www.skanska.cz/cz/o-nas/historie/. [citováno 2012-02-06] 3. 2 Situace na trhu stavebnictví za rok 2010 Rok 2010 nebyl pro stavební firmy příliš příznivý. Podle údajŧ Českého statistického úřadu klesla v loňském roce stavební produkce meziročně o 7,8%. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala pokles o 8,4% a inţenýrské stavitelství kleslo o 6,7%. 58 Podle mého názoru patří stavebnictví k motoru české ekonomiky. V roce 2010 se podílelo na tvorbě HDP 6,5% a zaměstnávalo asi 9% osob pracujících v civilním sektoru (asi 450 000 lidí). Sniţování investic do stavebnictví přináší negativní dopady na společnost. Například ztráta jednoho pracovního místa ve stavebnictví vyvolá ztrátu zaměstnání 2,2 aţ 2,5 pracovníkŧ v ostatních přidruţených odvětvích. Sníţení investic o 10 miliard Kč vyvolá sníţení příjmŧ veřejných rozpočtŧ o 5,55 miliard Kč a pokles zaměstnanosti o 32 aţ 35 tisíc pracovníkŧ. 59 58 Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2010, str. 61 59 Dostupný na WWW: http://www.entre.cz/skanska/cz/index.html. [citováno 2012-02-06] 42

Identifikační údaje společnosti Skanska a.s. 60 Vlastník (jediný akcionář) společnosti Skanska Kraft AB Skanska AB, Solna, 169 83 Švédské království Sídlo společnosti Líbalova 1/2348 149 00 Praha 4, Chodov Česká republika Identifikační číslo 262 713 03 Členové představenstva Předseda: Místopředseda: Člen: Člen: Člen: Člen: Člen: Člen: Člen: Ing. Dan Ťok Ing. Patrik Choleva Ing. Michal Reiter Ing. Leoš Vrzalík Ing. Zdeněk Černý Ing. Jiří Koudelka Ing. Jiří Topol Bjorn Olof Mattsson Ing. Jan Doleček Dozorčí rada Předseda: Místopředseda: Člen: Roman Wieczorek Nils Helgo Lindstedt Milan Fišer 60 Veškeré identifikační údaje společnosti Skanska a.s. jsou publikované ke dni 31. 12. 2010 43

4. Analýza finančních ukazatelů Analýzu společnosti Skanska a.s. hodlám komentovat za období mezi roky 2006 2010. Veškeré vstupní data a informace jsem čerpal ze zveřejněných účetních závěrek, případně zpráv auditora. Jedná se o nekonsolidované účetní výkazy, jelikoţ se ve své práci zaměřím pouze na společnost Skanska a.s. bez dceřiných společností. Celou organizační strukturu společnosti uvádím v příloze své diplomové práce. Za výše uvedené období povaţuji nezbytné zmínit Projekt vnitrostátní fúze formou sloučení z 24. 6. 2009, kdy veškerá jmění zanikajících společností Skanska CS a.s., Skanska CZ a.s. (k ní spadaly Skanska Prefa a.s., Skanska CZ region Brno s.r.o.), Skanska Reality a.s., Skanska Servis a.s., přešla na nástupnickou organizaci Skanska DS a.s. Společnost Skanska DS a.s. se stala právním nástupcem, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahŧ zanikajících společností. V souladu s Projektem fúze sloučením a související změnou stanov společnosti, byla do Obchodního rejstříku zapsána změna obchodního názvu společnosti na Skanska a.s. a změna sídla na Praha 4, Chodov, Líbalova 1/2348, PSČ 149 00. Změny byly zapsány do Obchodního rejstříku 1. Ledna 2010. Veškeré vypočítané ukazatele se budu snaţit porovnat s doporučenými hodnotami, které se udávají v odborné literatuře, s doporučenými hodnotami za obor stavebnictví a komparaci provedu také s největším konkurentem odvětví společností Metrostav a.s. 4. 1 Analýza absolutních stavových ukazatelů Absolutní ukazatele pouţíváme v případě, kdyţ chceme srovnávat dva podniky v absolutní hodnotě. Poloţky v absolutních hodnotách najdeme v rozvaze, která nás informuje o velikosti dané poloţky k rozvahovému dni. 4. 1. 1 Horizontální analýza Při pohledu na vývoj bilanční sumy z rozvahy mŧţeme vidět její pravidelný nárŧst. Skokově narostla bilanční suma mezi léty 2008 a 2009, coţ je zpŧsobeno výše zmíněnou vnitrostátní fúzí společnosti. Ostatně veškeré analýzy absolutních stavových veličin vykazují skokový nárŧst zpŧsobený fúzí. 44

Graf č. 1 Vývoj bilanční sumy v čase Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ Struktura aktiv podle mého názoru odpovídá struktuře aktiv stavební společnosti. Zatímco co aktiva stálá se mění v čase vlivem investic a odpisŧ, oběţná aktiva v čase rostou, coţ koresponduje s nárŧstem objemu stavebních zakázek. Výjimkou je rok 2010, kdy došlo k odepsání 21% dlouhodobých pohledávek a 19% krátkodobých pohledávek. Z jednotlivých poloţek aktiv vyplývá, ţe dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se vlivem odpisŧ sniţuje v prŧměru o 20%. Společnost sice investovala peníze na nákup nových mechanizačních prostředkŧ, ale jedná se o investice v řádu jednotek kusŧ. V oběţných aktivech je zajímavý nárŧst pohledávek, který se aţ do roku 2009 významně zvyšoval. To je dáno platební morálkou největšího zákazníka, kterým je Ministerstva dopravy, potaţmo Ředitelství silnic a dálnic a Správa ţelezniční dopravní cesty. Teprve v roce 2010 se podařilo pohledávky sníţit, čili došlo k jejich zaplacení. Vzhledem k charakteru pohledávek vytváří společnost opravné poloţky (dle doby po splatnosti, dle velikosti, charakteru investora). Struktura pasiv opět odpovídá stavební společnosti. Vlastní kapitál byl skokově zvýšen v rámci vnitrostátní fúze o 119% v roce 2009. Cizí kapitál se v absolutních hodnotách také zvyšoval, coţ koresponduje s vývojem oběţných aktiv. K úbytku došlo aţ v roce 2010, kdy společnost sníţila své krátkodobé i dlouhodobé závazky. Z jednotlivých poloţek pasiv zmíním vývoj rezerv v čase, kdy si společnost kaţdý rok vytváří rezervy na nepředvídané události, jako jsou opravy, nevyčerpanou dovolenou, zaměstnanecké benefity, daň z příjmŧ, pracovní úrazy - odškodnění. 45

Graf č. 2 Horizontální analýza aktiv Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ Graf č. 3 Horizontální analýza pasiv Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ Vzhledem k tomu, ţe společnost Skanska je ryze stavební společností, tak celkové výnosy jsou tvořeny převáţně trţbami za prodej vlastních výrobkŧ a sluţeb. Tato poloţka se v čase navyšovala, mezi roky 2008 2009 narostla skokově o 53%, coţ bylo zpŧsobeno vnitropodnikovou fúzí. Dále je zajímavý propad trţeb o 27% za prodej vlastních výrobkŧ a sluţeb ve srovnání mezi roky 2009 2010. Poklesu trţeb přisuzuji recesi na stavebním trhu, kdy nedocházelo k vypisování nových veřejných zakázek. Výkonová spotřeba prakticky koresponduje s vývojem výkonŧ společnosti, to znamená, ţe při nárŧstu výkonŧ narŧstá i výkonová spotřeba. V roce 2010 došlo k jejímu poklesu. Osobní náklady v letech 2006 2008 byly ve stejné výši. V roce 2009 opět skokový nárŧst, viz fúze společnosti. V roce 2010 došlo k úspoře v osobních nákladech o 20% oproti roku 2009. Úspora osobních nákladŧ je reakcí vedení společnosti na vývoj stavebního trhu, kde stát jako největší zadavatel zmrazil investice do dopravní infrastruktury. Pětinovým sníţením osobních nákladŧ bylo dosaţeno sniţování stavŧ pracovníkŧ a korekcí mzdových nákladŧ. 46

Co se týká horizontální analýzy výsledku hospodaření (viz graf č. 6), mŧţeme pozorovat jeho vysoký nárŧst mezi roky 2006 2007 ve všech jeho formách. V dalším roce, tedy 2008, vykázala Skanska téměř shodné výsledky jako v roce předchozím. Rok 2009 je rok pojící se s fúzí, coţ se odrazilo v hospodaření v absolutních hodnotách. Za rok 2010 Skanska prodělala propad ve svém hospodaření oproti roku 2009. Jednak to zapříčinily ztrátové projekty pozemního stavitelství a za druhé propad trţeb v souvislosti s hospodářskou recesí. Jelikoţ Skanska má vysoké fixní i reţijní náklady, tak uskutečněné trţby nepokryly v takové míře náklady. Jediný hospodářský výsledek z finanční činnosti vykazuje po celé sledované období ztrátu, která se navíc čím dál více prohlubuje. Ale jelikoţ hlavním předmětem činnosti společnosti Skanska je stavebnictví, kde hospodářské výsledky jsou kladné, není daná situace kritická. Graf č. 4 Horizontální analýza hospodářského výsledku Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ Z horizontální analýzy výkazu o peněţních tocích mŧţeme konstatovat, ţe hodnota čistého peněţního toku z provozní činnosti rapidně narostla o 520% mezi roky 2006 a 2007. V roce 2008 vidíme 20% propad hodnoty, ale hned v následujícím roce Skanska dosáhla záporné hodnoty peněţních tokŧ z provozní činnosti. Tuto skutečnost hodnotím negativně, protoţe obrat finančních prostředkŧ se realizuje hlavně v provozní činnosti. Ovšem záhy za rok 2010 Skanska dokázala hodnotu peněţních tokŧ z provozní činnosti navýšit o 818%, v absolutní hodnotě téměř na hodnotu 1 miliardy korun. Těţko říci, co stojí za rapidním propadem v roce 2009, zda ztrátové projekty pozemního stavitelství nebo jiné faktory. Co se týká konečných stavŧ peněţních tokŧ za sledované období, tak Skanska dosahuje vţdy kladných hodnot, od roku 2006 do roku 2008 se jí dařilo kaţdoročně navyšovat konečnou hodnotu. V roce 2009 nastal třetinový propad v souvislosti s výše popsanou situací. Za rok 2010 Skanska vykázala téměř shodný konečný stav peněţních tokŧ jako v roce 2009. 47

Graf č. 5 Horizontální analýza peněžních toků Zdroj: Vlastní zpracování podle účetních výkazŧ 4. 1. 2 Vertikální analýza V rámci vertikální analýzy aktiv, společnost vykazuje přibliţně stejné zastoupení dlouhodobého majetku na celkových aktivech ve sledovaném období. Výjimku tvoří dlouhodobý majetek s poklesem v roce 2008 na úroveň 12,84% z aktiv, který byl zpŧsoben sníţením dlouhodobého hmotného majetku oproti roku 2007 také o 10%. Sníţení bylo zpŧsobeno vyřazováním, fyzickou likvidací opotřebených, zastaralých prostředkŧ nebo jejich prodejem. Oběţná aktiva tvoří drtivou část z celkových aktiv společnosti. To je zpŧsobeno zejména krátkodobými pohledávkami. Tato situace je shodná i u největších konkurentŧ společnosti Skanska a.s. Co se týká vertikální analýzy pasiv, tak vlastní kapitál se podílí zhruba stále stejně na pasivech. S výjimkou roku 2009 po sloučení. V tomto roce dosahuje podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech 36,20%, coţ bylo zpŧsobeno navýšením základního kapitálu společnosti. Cizí zdroje tvoří z většiny zdroje krytí majetku, zejména krátkodobé závazky se na tomto faktu nejvíce podílí. Tato situace opět koresponduje se stavem aktiv a odráţí jev stavebních společností. 48