Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Recenze testu FIRO-B, dotazník interpersonální orientace Psychodiagnostika dospělých, PSY 402 Vyučující: Mgr. Stanislav Jeţek PhD. Odevzdala: Lucie Ebertová, 39213
Obecný popis Test interpersonální orientace byl vytvořen Williamem Schutzem roku 1958. Do české verze byl upraven Jiřím Koţeným. Vydavatelem původní verze je Consulting Psychologist Press, Inc. V České republice byl vydán Psychologickou společností s.r.o., Bratislava. Současná revize testu byla vydána v roce 1976. Jedná se o souhrn hypotéz, které mají za úkol objasnit interpersonální chování lidí jejich orientací na ostatní lidi. Hlavním motivem ke vzniku daného typu testu byla snaha vytvořit efektivní pracovní skupiny. Dotazník je konstruován tak, aby umoţnil odhadnout chování jedince v interpersonálních situacích a předikovat tak sociální interakci. Testové poloţky se zaměřují na zjištění osobnostních typů, rysů a momentálního stavu. Rovněţ se zabývají hodnotovou orientací a skupinovými procesy (Koţený, 1976). Součástí testového balení jsou záznamové archy, šablony k vyhodnocení odpovědí a manuál popisující test, jeho administraci, následné vyhodnocení a také jeho moţnosti a nedostatky. Testový sešit je doplněn řadou tabulek a statistických údajů, které mají informovat o psychometrických údajích testu. Hlavní uplatnění testu se nachází v psychologii práce a personalistice. Zároveň můţe být pouţit v poradenství například při volbě povolání. Test se skládá ze šesti testových škál. Kaţdá škála obsahuje jedno tvrzení, které se v obměnách neustále opakuje. Dotazník obsahuje celkem 54 testových poloţek, u které musí respondent zatrhnout jednu odpověď na šestibodové stupnici v rozmezí od 0 aţ do 9. Vyhodnocením testu tak administrátor získá soubor 6 jednomístných čísel. Kombinací čísel můţeme získat interakci a diskrepanci v rámci oblastí interpersonálních potřeb. Cílem je měření nejenom osobnostních charakteristik, ale kombinací vhodných indexů rovněţ odhaduje vztahy mezi dvěma či více lidmi. Zaměřuje se na predikci chování ve třech oblastech interpersonálních potřeb I, C a A. Kaţdé oblasti se zároveň zaměřuje na vyjadřované (e), tedy vlastní posouzení respondentova chování, a vyţadované (w), tedy to co od jedince vyţadují ostatní (Koţený, 1976). Teorie Dotazník zkoumá tři interpersonální potřeby: inkluzi, kontrolu a afekci. Schutz předpokládal, ţe tyto potřeby se vyvíjejí v dětství na základě interakce s dospělými. Potřeba inkluze závisí na tom, do jaké míry bylo dítě integrováno v rodině. Potřeba kontroly je určena tím, do jaké míry byl kladen důraz na kontrolu a volnost a potřeba afekce je determinována
emocionálním přijetím dítěte. V případě neuspokojení těchto potřeba si jedince vytváří obranné mechanismy, kterými se snaţí kompenzovat pocity bezvýznamnosti a nicotnosti, coţ se projevuje jako specifické způsoby chování a jednání. Na základě daného dotazníku můţeme zjistit kompatibilitu či nekompatibilitu mezi dvěma jedinci, která jim umoţňuje harmonickou spolupráci či naopak. Potřeba inkluze se projevuje jako potřeba navazovat a udrţovat dobré vztahy s ostatními. Vytváření vztahů se pohybuje ve dvou směrech. Zaprvé je to snaha jedince o navázání vztahu s ostatními, jeho zájem o druhé. Na druhé straně je to zájem ostatních o daného člověka. Významným předpokladem je však identita jedince, aby ho bylo moţné rozpoznat od ostatních a byla mu věnována pozornost. Inkluze souvisí se vztahy s ostatními lidmi, jejich vzájemnou interakcí, participací, porozuměním, individualitou, slávou a pozorností ostatních a k ostatním. Potřeba kontroly se vyznačuje tendencí udrţet si dobré vztahy s ostatními s ohledem na kontrolu a moc. Tato potřeba se rovněţ vyznačuje dvěma směry. Jedním z nich tendence daného člověka k ostatním, opakem je pak směr ostatních k dané osobě. Obecně se vyznačuje jako snaha rozhodovat mezi lidmi a udrţovat kontrolu. Na jedné straně můţe osoba touţit po moci, autoritě, respektu nebo naopak potřebuje být kontrolována. Třetí potřebou je potřeba afekce, která se vyznačuje snahou navazovat interpersonální vztahy spojené s láskou a emocemi. Stejně jako u přecházejících potřeb se projevuje dvěma směry, tedy k lidem a od lidí. Jedinec potřebuje cítit, ţe je hoden lásky. Od inkluzivních vztahů se liší tím, ţe se jedná o velmi blízké vztahy, které mohou vzniknout pouze mezi dvěma jedinci, nikoliv mezi více lidmi. Negativní afekce se projevuje jako nenávist či nepřátelství (Koţený, 1976). Schutz tvrdí, ţe v rámci kaţdé potřeby můţe dojít k nedostatečnému uspokojení nebo naopak k nadměrnému uspokojení, coţ vede ke specifickým kombinacím a typům osob. Proto u kaţdé osoby rozlišil čtyři druhy chování. Podle těchto kritérií poté dělí jedince na čtyři typy osobností v rámci kaţdé potřeby. Deficientní jedince neprojevuje snahu k uspokojení potřeby Excesivní- neustálá snaha o naplnění potřeby Ideální- přiměřené a průběţní uspokojení Patologické- nevhodné naplnění potřeby Test je u nás dostupný v papírové formě. Podle manuálu autor uvádí, ţe v případě individuální administrace není nutná přítomnost administrátora, který by měl ale být vţdy přítomen skupinovému testování. Samotné testování průměrně trvá 15 min a nepředchází mu ţádná
speciální příprava. Autor však uţ neuvádí, jak dlouho je potřeba ke skórování, vytvoření analýzy a následné zpětné vazby. Samotné skórování je velice jednoduché. V balíku jsou obsaţeny šablony, na základě kterých se vyhodnocují zaškrtnuté odpovědi, které jsou buď klasifikovány jedním bodem nebo nulou. Na základě toho získáme skóry ze oblastí Ie, Iw, Ae, Aw, Ce, Cw. V dotazníku jsou pouţity Guttmanovy škály, které se pomocí lineární transformace převádějí na standardní skóry. Interpersonální orientace člověka vychází ze vztahu mezi vyţadovaným (w) a vyjadřovaným (e). Čím větší je diskrepance, tím častěji osoba trpí pocity frustrace a vnitřními konflikty. Součet obou hodnot pak vyjadřuje optimální míru interakce, která je pro respondenta příjemná. V rámci dyadického srovnání jedinců Schutz uvádí reciproční kompatibilitu, kdy vyjadřované chování osoby A se musí rovnat vyţadovanému chování osoby B (Koţený, 1976). Reliabilita Dotazník byl do českého prostředí převeden v rozmezí dvou let. Testován byl na více jak 1000 lidech v pěti sociálních skupinách: vysokoškolských učitelů, ředitelů, středoškolských studentů, vysokoškolských studentů technického směru a humanitního směru. Byl rovněţ podroben zkoušce reprodukovatelnosti, přičemţ, jak autor uvádí, byly brány v úvahu chyby všech řádů. Koeficient reprodukovatelnosti nikdy nebyl niţší neţ 0,90, coţ je velmi uspokojivý výsledek. Údaje jsou doloţeny v tabulce rozdělené pro muţe, ţeny i celý vzorek. Dotazník FIRO-B se vyznačuje dobrou mírou reliability a schopností obstát při opakovaném testování. Stabilita v čase byla zkoumána na dvou skupinách v rozmezí tří měsíců a tří týdnů. Výsledky lze povaţovat za uspokojivé, ovšem časové rozpětí povaţuji na nedostatečné, neboť si respondenti mohou zapamatovat své odpovědi z předchozího testování. Obsahová validita FIRO-B test byl rovněţ podroben interkolaci jednotlivých škál v testu, na tomto základě byla vytvořena interkorelační matice. Tato matice pak byla dále testována komponentní analýzou, která potvrdila jednodimenzionalitu testových škál, čímţ splnila jeden z předpokladů Guttmanova modelu. Schutz tvrdí, ţe Guttmanovův škálovací systém a vysoký koeficient reprodukovatelnosti je zároveň důkazem obsahové validity. Schutz povaţuje za obsahovou validitu soubor mezilidského chování a citů. Buros však upozorňuje, ţe ostatní vědci by mohly definovat oblast interpersonální orientace odlišně.
Kriteriální validita Dotazník dokáţe úspěšně diferencovat jedince vhodné pro povolání zaměřená na lidi a naopak, adolescentní dívky s vysokým nebo nízkým sebevědomím, mlčenlivé nebo naopak upovídané studenty vysokých škol. Tyto výsledky poukazují na vysokou souběţnou validitu. Manuál testové metody uvádí srovnání FIRO-B s Cattelovým 16 PF dotazníkem, coţ má podpořit souběţnou validitu. Vzájemná korelace je však poměrně malá, významné shody lze najít pouze u tří faktorů. Říčan rovněţ uvádí pochybnost o spolehlivém převodu Cattelova dotazníku do české podoby. V rámci testování prediktivní validity se zaměřili na teorii kompatibility FIRO-B, která má předurčovat potencionální vztah mezi dvěma osobami. V rámci studie se zaměřili na vztahy doktorů a pacientů, manţelů a manţelek, nadřízených podřízených nebo ţáků a učitelů. Získaná data poukazují na určité souvislosti, celkové výsledky jsou však k prokázání prediktivní validity nedostatečné. Konstruktová validita Konstruktová validita má za úkol vyhodnotit měřený atribut s ohledem na relevantní psychologické teorie. (Urbánek, 2011) V rámci českého převodu byla data získána testováním u pěti skupin z populace, které byly dále srovnány s výsledky F a T-testu. Za nedostatečný povaţuji především výběr respondentů z hlediska demografické variability. Testování se zaměřilo pouze na omezenou skupinu populace a nepostihlo diferenci spojenou s odlišným socioekonomickým postavením, věkem či rodinným stavem. Mírné interpolace mezi jednotlivými podškálami v rámci kaţdého měření rovněţ naznačují, ţe rozdělení lidí podle FIRO typologie neodpovídá významným psychologickým koncepcím (Bloxom, 1985). Celkové zhodnocení Dotazník FIRO-B povaţuji ze přínosný nástroj v oblasti psychologie práce, kariérního či manţelského poradenství. Vycházím z výsledků testování, které bylo provedeno především na jedincích v produktivní fázi ţivota, mladých dospělých, vysokoškolských studentech a profesorech či osob dosahujících vyššího socioekonomického statusu. Tento test bych však pojímala jako doprovodný nebo pomocný nástroj při zjišťování interpersonálních vztahů respondentů. V rámci testování v přijímacím řízení nepovaţuji nástroj za příliš spolehlivý. Při pročítání jednotlivých poloţek lez poměrně snadno odhadnout jaké odpovědi jsou ţádoucí při získání dané pracovní pozice. Uchazeč tedy můţe odpovídat záměrně zkresleně a nepravdivě v souladu s vyţadovanými reakcemi a ve snaze získat pracovní místo, o které usiluje. S ohledem na psychometrické údaje má dotazník velmi dobré výsledky reliability, které se
pohybují nad úrovní 0,90. Při opětovném testování provedeném v českých podmínkách povaţuji lhůtu tří týdnů mezi jednotlivými administracemi na za nedostatečnou. Ohledně validity FIRO-B nejsou v manuálu uvedeny dostatečné výzkumy či údaje, které by potvrdily validitu dotazníku. Schutz uvádí výsledky korelace mezi FIRO-B a Cattelovým dotazníkem, na základě čehoţ zjistily, ţe oba dotazníky jsou nezaměnitelné. (Schutz) Dostatečnou validitu se snaţí prokázat poukázáním na vysokou míru reprodukovatelnosti a Guttmanovy škály, avšak v manuálu nejsou uvedeny ţádné konkrétní výzkumy, které by jeho předpoklady potvrzovaly. Myslím, ţe validita je v rámci psychometrických údajů nejslabším místem celého dotazníku.
Zdroje URBÁNEK, Tomáš, Denisa DENGLEROVÁ a Jan ŠIRŮČEK. Psychometrika: měření v psychologii. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-836-4. KOŢENÝ, Jiří. FIRO-B Dotazník interpersonální orientace. Psychologická společnost, s.r.o. Bratislava, 1976. BLOXOM, W. C. (1985). [Review of the FIRO-B Fundamental Interpersonal Relations Orientation]. In James V. Mitchell, Jr. (Ed.), The ninth mental measurements yearbook (pp. 577-579). Lincoln, NE: Buros Institute of Mental Measurements. ISBN 0-910674-29-9.