MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie Kinematická analýza baseballového švihu Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. Vypracoval: Matěj Samek Brno 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne: 15. 4. 2015 Podpis:
Děkuji vedoucímu práce doc. Mgr. Martinu Zvonařovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a metodické vedení při tvorbě práce. Dále děkuji Petru Hutovi za trpělivost při pomoci ve zpracovávání kinematické analýzy, Michalu Ondráčkovi, který mi ochotně asistoval jako proband a Alanu Mauthemu za komentář k jeho Perfect swing path.
Obsah 1 Teoretická část... 7 1.1 Pravidla baseballu... 7 1.2 Souboj nadhazovač pálkař... 9 1.3 Baseballový švih... 12 2 Dosavadní výzkum... 16 2.1 Bat Weight, Swing Speed and Ball Velocity... 16 2.2 Perfect Swing Path - pálkařská mapa Alana Mautheho... 16 2.3 Secret "Hands Inside The Ball" Baseball Hitting Drill... 18 2.4 Winning Baseball - Proper Foot Plant and Foot Plant Drill... 18 2.5 Seven absolutes of how to hit a baseball... 18 3 Cíle, úkoly, problematika, výzkumné otázky... 20 3.1 Cíle... 20 3.2 Úkoly... 20 3.3 Problematika... 20 3.4 Výzkumné otázky... 20 4 Metodika... 22 4.1 Popis výzkumného souboru... 22 4.2 Použité metody... 22 5 Výsledky a vyhodnocení... 31 5.1 Rychlost míče... 31 5.2 Rychlost pálky... 35 5.3 Grafické srovnání 3D modelu pálky a míče... 43 6 Diskuse... 56 7 Závěr... 57 8 Seznam literatury... 58
Úvod Baseball je sport, který je sporadicky rozšířen po celém světě. Dle žebříčku IBAF (International baseball federation) je Česká republika na dvacátém místě. Tento žebříček je sestavován podle mnoha kritérií, přičemž ta hlavní jsou umístění mužských a juniorských reprezentací na mistrovstvích světa a mistrovstvích pod záštitou Major league baseball jako je World baseball classic. Z historie a vzhledem k tomu, kde se hraje nejprestižnější liga v baseballu Major league baseball se můžeme domnívat, že tomuto žebříčku dominují Spojené státy americké, nicméně v současné době je na prvním místě Japonsko a ještě v roce 2010 byla na prvním místě Kuba. Z Evropských zemí je na pátém místě Nizozemí, na jedenáctém Itálie a na osmnáctém Německo. (http://www.ibaf.org/) O popularitě tohoto sportu svědčí fakt, že sportovním klubem, který platí svým hráčům nejvyšší částky je baseballový klub New York Yankees a to v průměru 130 miliónů korun ročně. Na dalších pozicích se umístil fotbalový Real Madrid, Barcelona a Chelsea a dále basketbalové týmy z NBA. (www.ctk.cz) Baseball je sám o sobě oproti u nás oblíbeném fotbalu nebo hokeji statická hra. V zápase, který má délku průměrně tři hodiny polař sprintuje cca desetkrát na vzdálenost kratší než 30 metrů. Z toho plyne, že je to hra, ve které hraje roli především psychická vytrvalost a umění podat co nejlepší výkon maximální intenzitou v pravý čas. Stěžejním fragmentem celé hry je souboj mezi nadhazovačem a pálkařem. Oko nezkušeného fanouška jen těžko docení co se odehrává většinu hry nad domácí metou. Baseball je hra čísel, taktizování a uvažování, jak se zachová soupeř v podobně nadhazovače, pokud my jsme právě v pozici pálkaře a naopak. Pálkař se snaží odpálit míč co největší rychlostí. Čím je větší rychlost, tím větší šance na to, že míč nebude zachycen hráčem soupeřova týmu a tím větší šance na výhru (www.baseball.cz, 2015) V této práci budeme zjišťovat, v jakém místě během švihu je nejlepší míč trefit aby byla rychlost odpalu co největší. V zápase se jen velmi těžko trefuje míč ve správném místě kvůli vlivu soupeře nadhazovače. Ten naopak hází míče s různými rotacemi a různými rychlostmi aby soupeř jen těžko odpálil. 5
Abychom eliminovali vliv soupeře, bude pálkař pálit míč ze stativu tj. stojící míč. Tím pádem bude mít možnost soustředit se pouze na techniku švihu a nikoli na techniku ve spojení s guessováním (hádáním následného nadhozu). Pálkař bude pálit míč ve středu strike zóny, a z předem stanovených pozic v rámci pomyslné podélné osy dráhy letu nadhozeného míče. V našem případě bude pomyslnou trajektorii simulovat několik pozic stativu a to čtyřicet centimetrů, dvacet centimetrů, nula centimetrů, mínus dvacet centimetrů, mínus čtyřicet centimetrů od přední hrany mety. Cílem bude popsat vztah postavení stativu při tréninku a následně rychlost odpalu. Baseballový švih je velmi komplexní záležitost a proto využijeme hráče, extraligového týmu z České republiky Bc. Michala Ondráčka, který působí i v české mužské reprezentaci. To nám zajistí, že zkoumaný švih bude konstantní na všechny pozice stativu. 6
1 Teoretická část 1.1 Pravidla baseballu Všechna pravidla zde zmiňovat nebudeme, nicméně zmíníme ta základní, která jsou nutná k pochopení problematiky samotného pálkařského švihu. Baseball je sport, ve kterém proti sobě stojí dva týmy o devíti lidech. Týmy se střídají v útoku a v obraně. Hraje se na devět směn (dětské kategorie na sedm), přičemž každá směna se skládá z útoku i obrany obou týmů. 1.1.1 Obranná část směny V obraně jsou hráči rozmístěni tak, že každý zaujímá místo právě na jednom postu. 1. Nadhazovač 2. Catcher 3. Hráč na první metě 4. Hráč na druhé metě 5. Hráč na třetí metě 6. Spojka 7. Levý zadní polař 8. Střední zadní polař 9. Pravý zadní polař Obr. 1 Baseballové hřiště s jednotlivými posty 7
Obrana má za úkol pochytat odpálené míče hráči týmu v útoku a co možná nejrychleji je dopravit na příslušnou metu. Každá rozehra začíná hodem nadhazovače do strike zóny pálkaře (hráč v útoku). Tímto soubojem se budeme zabývat v následující kapitole. Nadhazovač: Ze sportovního hlediska není dobré tvrdit, že nějaká pozice je důležitější než ostatní, nicméně bez nadhazovače by nemohla vzniknout žádná rozehra. Catcher: Chytá míč, který nadhazovač hodil do strike zóny pálkaře (pokud není odpálen). Ostatní hráči: Chytají a hází odpálené míče. Týmy se střídají v útoku a obraně po třech outech, které se snaží zahrát tým v obraně. Tohoto může dosáhnout třemi způsoby: 1. Šlápnutím na metu pokud drží v rukavici míč a běžec potažmo pálkař, který běží na příslušnou metu je tlačen z mety minulé dalším běžcem. 2. Dotykem míče jakéhokoli běžce. 3. Chycením míče ze vzduchu bezprostředně po odpalu. 11.2 Útočná část směny Z hráčů, kteří stojí v poli, se v útoku bez ohledu na jejich post stanou pálkaři. Jeden po druhém v předem stanoveném pořadí chodí na pálku k domácí metě, kde svádí souboj s nadhazovačem druhého týmu. Pokud odpálí tak, že míč není zachycen ze vzduchu a zároveň není dopraven na první metu dřív než tam pálkař (v tuto chvíli již běžec) stačí doběhnout je takzvaně safe. Čím lépe dál a pod dobrým úhlem odpálí, tím více je schopen dosáhnout met. Postupně první, druhé a třetí. Pokud se zastaví na nějaké metě, tak vyčká do další rozehry, kdy se jej jeho spoluhráč v pořadí na pálce za ním bude snažit posunout opět dobrým odpalem tzv. hitem. Každý tým získá právě jeden bod za každého běžce, kterému se podaří postupně oběhnout všechny mety bez vyautování. Odpal, při kterém se běžec dostane na první metu je single. Pokud se pálkař bezpečně dostane na druhou metu je double a pokud na třetí metu, je to triple. Dvoumetové a trojmetové odpaly jsou většinou takové odpaly, které se dostanou za zadní polaře a pálkaři více času na postup po metách. Nejlepším odpalem v baseballu je grand slam, 8
což je homerun (odpal za hrazení hřiště) s běžci na všech metách a tím pádem čtyři doběhy jedním odpalem. Obr. 2 Rozmístění met na baseballovém hřišti 1.2 Souboj nadhazovač pálkař Stěžejním fragmentem celé hry je souboj nadhazovač- pálkař. Hráč, který pálí, musí stát v pálkařském území, které je vedle domácí mety a v bočním postavení k nadhazovači. Když jsou všichni připraveni, nadhazovač nadhodí pálkaři. Úkolem pálkaře je dostat se na metu a nebýt out. Úkolem nadhazovače je házet tak, aby byl pálkař out. Buď odpalem na polaře, který přihodí míč na příslušnou metu a tím pálkaře vyautuje a nebo vystrikováním pálkaře. Strike je takový nadhoz, po kterém pálkař švihne a netrefí, nebo nešvihne na nadhoz, který proletí skrz strike zónu. Jako strike se bere také nadhoz, který pálkař odpálí do zámezí. Takový odpal se nazývá foul ball. Ball je takový nadhoz, který neprolétl strike zónou a pálkař po něm nešvihl. Pro získání strikeoutu musí nadhazovač nadhodit tři 9
striky dříve než nadhodí čtyři bally. Pálkař ale nemůže být strike out na foul ball. Pokud pálkař dostane čtyři bally, dříve než tři striky, automaticky získává první metu, tato situace se nezývá meta zdarma. 1.2.1 Strike zóna Strike zóna je imaginární zóna, široká jako domácí meta a vysoká od pálkařových kolen až po prsa. Obr. 3 Strike zóna červeně (Pravidla baseballu ZŠ Dobřichovice, 2015) 1.2.2 Inside, střed, outside Bez ohledu na výšku nadhozu, který letí ve strike zóně rozlišujeme tři základní typy nadhozu. Inside nadhoz letící blízko pálkaře Střed Nadhoz letící přímo ve středu strike zóny Outside nadhoz letící dál od pálkaře 10
Obr. 4 Inside, střed, outside (Pravidla baseballu ZŠ Dobřichovice, 2015) Pro naše účely budeme používat pouze míče letící ve středu- tím eliminujeme vliv nadhazovače. 1.2.3 Technické nadhozy Technické nadhozy (tzv. off-speed nadhozy) mají tu vlastnost, že se liší trajektorií v důsledku Magnusova jevu nebo rychlostí od normálního fast ballu. Fast ball je rovně letící míč se spodní rotací. Technické nadhozy ve vhodné kombinaci s fast ballem znesnadňují pálkaři odpálit míč. Základní poučka pro odpal technického nadhozu je čekat vzadu tj. trefovat míč hlouběji ve strike zóně. Tím zvětšovat pravděpodobnost, že se ze švihu stane dobrý odpal. Typickým příkladem off-speed nadhozu je Change up. Change up má tu vlastnost, že je v první chvíli nerozeznatelný od fast ballu. Pohyb nadhazovače je totožný, avšak uchopení míče v ruce (grip) je jiný, proto má míč menší rychlost a pálkař začne švihat dřív, jelikož mu připadá, že u něj míč bude dříve. Další příklad je klasická točka, která se hází s jiným pohybem nadhazovací ruky a je tím pádem lépe poznatelná pálkařem, nicméně trajektorie letu je zakřivená a proto je míč mnohem těžší zasáhnout. 11
1.3 Baseballový švih Baseballový švih je velmi komplexní úkon. V instruktážních videích, baseballových příručkách a i v praktickém předvádění na trénincích jsem se setkal s mnoha rozděleními a rozfázováními celého švihu. 1.3.1 Fáze baseballového švihu Dle Dr. Van Sucha se baseballový švih dělí na 5 fází, které se dále dělí na menší podfáze: 1. Postoj (stance) Postojem rozumíme základní atletickou pozici bokem k nadhazovači, čelem k domácí metě. 2. Fáze nápřahu (loading phase) Natažení paží a pohyb těla dozadu směrem od nadhazovače Mírné natočení zad směrem k nadhazovači tzv. zavření se Začátek nášlapu Přenášení váhy zezadu dopředu 3. Fáze časování (Timing mechanism) Moment, kdy se rozhodujeme přejít do další fáze či nikoli 4. Samotná fáze švihu (Launching phase) Dokončení nášlapu přimáčknutím paty přední nohy k zemi Otevírání boků směrem k nadhazovači Rotace těla Tlačení špuntu pálky směrem k nadhazovači Vedení pálky co nejdéle uvnitř míče Kontakt s míčem Došvih Úder je účinnější, leží-li těžiště míče a úderového článku těla pálky na směrnici dráhy těžiště článku v okamžiku rázu. Úder je účinnější, je-li úderová plocha článku kolmá na směr pohybu. Úder je tím účinnější, čím jsou míč i článek pružnější. Pružností rozumíme schopnost tělesa rychle po deformaci obnovit svůj původní tvar. (BARTUŠKA a kol. 2005) 1.3.2 Být uvnitř míče Uvnitř míče zjednodušeně znamená kontaktovat míč se zápěstím blíže k nadhazovači než je barel pálky, potažmo místo kontaktu s míčem. Toto platí u středového nadhozu. U insidu se rovina, (na obr. znázorněna zeleně) podle které posuzujeme zda- li je zápěstí 12
blíže nadhazovači než barel pálky, natáčí směrem ke třetí metě (u praváka pálkaře). U leváka pálkaře je tomu naopak, stejně tak je tomu naopak u outsidového nadhozu, kde se rovina stáčí kolmo na metu první. Obr. 5 Insidový nadhoz 13
Obr. 6 Outsidový nadhoz Rychlost pálky možná není největší, když pálkař kontaktuje míč a je uvnitř míče, nicméně díky tomu, že tomu tak je, má větší naději na úspěch. Pálkař, který pálí a je uvnitř míče ta delší trajektorii pálky, která je shodná s trajektorií míče. To mu dává prostor pro chybu v časování. 1.3.3 Úspěšnost pálkaře Výpočet pro čistou úspěšnost pálkaře je počet hitů dělený počtem nástupů na pálku. Hit je nechytatelný odpal, po kterém pálkař dosáhne první, druhé, třetí nebo domácí mety (homerun). Například pokud měl hráč dvacet hitů z osmdesáti nástupů na pálku tak je jeho batting average (pálkařský průměr) 0.25. Úspěšnost se většinou popisuje v celém přirozeném čísle tzn průměr tohoto pálkaře by byl 250. Úspěšnost pálkaře závisí na mnoha faktorech. Ze zkušeností z české extraligy mohu říci, že rychlost odpalu sama o sobě není stěžejní, stejně tak jako úhel odpalu. Míče odpálené pod úhlem 45 stupňů a větším jsou často zachyceny polaři přímo ze vzduchu. Největší úspěšnost (batting average) dosahují 14
hráči, kterým se daří pálit převážně linedrivy tj. míče odpálené rovnoběžně nebo v mírném úhlu se zemí. (mlb.com, 2014) Místo, kde má stát stativ většina autorů ukazuje u přední nohy. Sám se s tímto setkávám často i v české republice v praxi na trénincích. 1.3.4 Sweet spot Sweet spot je místo, kde je třeba trefovat míč. Pokud je míč trefen v tomto bodě, tak má odpal největší razanci a nedojde k brnění rukou nebo zlomení pálky. (Daniel A. Russell, 2003) 15
2 Dosavadní výzkum 2.1 Bat Weight, Swing Speed and Ball Velocity Tabulka č.1 Rychlosti pálky a odpáleného míče (Daniel A. Russell, Ph.D. 2003) Rychlost pálky 20.5mph (9.2m/s) Rychlost míče 62.0mph (27.7m/s) 27.3mph (12.1m/s) 68.8mph (30.7m/s) 34.3mph (15.3m/s) 76.2mph (34.0m/s) 41.0mph (18.3m/s) 83.8mph (37.4m/s) 47.9mph (21.4m/s) 91.4mph (40.8m/s) V tabulce číslo 1 je patrné, že míč má vždy větší rychlost než samotná pálka. Toto může být způsobeno pružností pálky a míče. Tyto rychlosti byly naměřené vždy ze stativu, jehož svislice byla umístěna na přední hraně mety. (Daniel A. Russell, Ph.D. 2003) 2.2 Perfect Swing Path - pálkařská mapa Alana Mautheho Obr. 7 Perfect swing path (MAUTHE, Alan, 2015) 16
Pálkařská mapa Alana Mautheho zobrazuje míče letící v insidu, středu i v outsidu. Dále zobrazuje míče trefené se správným časováním (červeně), míče trefené pozdě (žlutě) a míče trefené brzy (zeleně). Díky našemu měření budeme schopni srovnat a vyhodnotit, ve kterém z bodů je odpal nejrychlejší. Používat budeme pouze středovou trajektorii míče. U přední hrany mety si povšimněme popisku front foot plant, který značí, kde má být přední noha pálkaře. Dále tato pálkařská mapa ukazuje, kterým směrem by měl odpal u jednotlivých kontaktů. Inside: 1. Zeleně-Míč trefený brzy: Levé zadní pole 2. Červeně- Míč trefený s nejlepším časováním: Odpal mezi polaře na třetí metě a spojku 3. Žlutě- Míč trefený pozdě: Střední zadní pole Střed: 1. Zeleně- Míč trefený brzy: Odpal mezi polaře na třetí metě a spojku 2. Červeně- Míč trefený s nejlepším časováním: Střední zadní pole 3. Žlutě- Míč trefený pozdě: Mezi polaře na první a druhé metě Outside: 1. Zeleně- Míč trefený brzy: Střední zadní pole 2. Červeně- Míč trefený s nejlepším časováním: Mezi polaře na první a druhé metě 3. Žlutě- Míč trefený pozdě: Pravé zadní pole 17
2.3 Secret "Hands Inside The Ball" Baseball Hitting Drill Dle instruktážního videa dostupného na webu www.deadredhitting.com z roku 2013, je patrné, že svislice stativu má být na úrovní přední nohy po nášlapu. Obr. 8 Dead red hitting - místo umístění stativu (Secret "Hands Inside The Ball" Baseball Hitting Drill, 2015) 2.4 Winning Baseball - Proper Foot Plant and Foot Plant Drill Tim Hyers ve svém výukovém videu dostupném na serveru youtube.com staví stativ tak, že kopíruje půdorys domácí mety, tím pádem se svislice stativu dostává 5 cm za úroveň přední nohy pálkaře. 2.5 Seven absolutes of how to hit a baseball Doug Bernier dle článku na serveru probaseballinsider.com ukazuje, že svislice stativu má být opět na úrovni přední ho kotníku pálkaře. 18
Obr.9 PBI- Místo umístění stativu (Pro baseball insider, 2014) 19
3 Cíle, úkoly, problematika, výzkumné otázky 3.1 Cíle Cílem práce bude zjistit místo umístění stativu, ze kterého bude mít odpálený míč největší rychlost. Dále se pokusíme zjistit zda je největší rychlost míče dosahována za použití technicky správného švihu. Cílem bude natočit pálkaře pálícího míč za stativu v pěti různých pozicích a změřit rychlost míčku a proximální a distální části pálky. 3.2 Úkoly 1. Natočit pálkaře pálícího míč v pěti různých pozicích. 2. Zjistit rychlosti míče, spodku pálky a vršku pálky v jednotlivých pozicích. 3. Zjistit, zda-li je v jednotlivých místech kontaktu pálkař uvnitř míče. 4. Vyhodnotit výsledky, ze kterých zjistíme, kde bychom měli umisťovat stativ při tréninku mládeže. 5. Vyhodnotit závěry a převést je pro teorii a praxi. 3.3 Problematika Již ve své vlastní hráčské praxi či při trénování mladých hráčů jsem se setkal s problémem, kam přesně umístit stavit při tréninků odpalu. Zkušenosti jsou takové, že různé místo postavení stativu má za následek drilování rozdílných segmentů švihu, který rozvíjíme. Jedním ze zásadních faktorů úspěšnosti bude jistě rychlost odpalu. Ta nejvyšší spolu s ostatními faktory může dát dohromady ideální švih. Často se ovšem jednotlivé faktory navzájem ruší. 3.4 Výzkumné otázky Pálka při švihu bude mít logicky největší rychlost těsně před začátkem zpomalování. Vzhledem k tomu, že baseballový švih je prováděn tak, že pálka má trajektorii od catchera směrem k pálkaři tzn. směrem ze zadní strany domácí mety směrem k přední, tak největší rychlost by měla být někde u přední hrany mety nebo před ní. Teoreticky je 20
možné, že největší rychlost bude v místě, ve kterém už nekopíruje v opačném směru trajektorii míče. To by znamenalo, že největší rychlost odpalu bude u míče, který je nadhozen přímo do pálkaře. Tento výsledek je samozřejmě možný, nicméně znamenal by, že musíme míč pálit v posledním místě, kde jsou trajektorie pálky a míče shodné. Bohužel by pak nezbýval prostor pro chybu v časování pálkaře, kdy by švihal dříve, než je to vhodné. Vzhledem k tomu, že jedním z nejčastěji nadhazovaných technických nadhozů je chage up a zároveň jediným povoleným do třináctého roku hráčů (www.baseball.cz, 2015), tak by se tím pravděpodobně rapidně snižovala úspěšnost pálkaře, jelikož by míč vůbec netrefili. VO1: Na kterém místě většina trenérů doporučuje umístit stativ ve svých publikacích, instruktážních videích atd? VO2: Jak bude rychlost odpalu narůstat v souvislosti s postavením míčku? VO3: Kde je ještě možné umisťovat stativ při tréninku dětí s ohledem na zachování správné techniky švihu stay inside the ball 21
4 Metodika 4.1 Popis výzkumného souboru K analyzování použijeme program SIMI motion. V práci užíváme převážně měření, analýzu a indukci. Probandem je Michal Ondráček narozen 1989 hrající extraligu České republiky v baseballe od svých sedmnácti let a to v klubu Draci Brno. Dále působí v mužské reprezentaci ČR od svých osmnácti let. Jeho post v obraně je převážně levé zadní pole. V lineupu chodí jako jeden z prvních, jelikož je také jedním z nejrychlejších hráčů baseballu v ČR. Míč, který použijeme je model Wilson A1010. S tímto míčem se hraje extraliga České republiky v baseballe (2012-2015). Pálku, kterou budeme používat je celodřevěná Rawlings 256. Váha pálky je 0.85kg a délka 83,82 centimetru. 4.2 Použité metody Za pomocí souřadnicového systému a časových údajů sestavíme grafy a zjistíme rychlosti požadovaných bodů. Míč bude postupně umisťován a odpalován v pěti pozicích. 1. 40 centimetrů před úrovní přední hrany mety 2. 20 centimetrů před úrovní přední hrany mety 3. Přímo na přední hraně mety 4. 20 centimetrů za přední hranou mety 5. 40 centimetrů za přední hranou mety 22
Obr. 10 Jednotlivé pozice stativu při kinematickém snímání Obrázek číslo 10 zobrazuje červenou barvou jednotlivé pozice stativu při kinematickém snímání. Obr. 11 Originál- pozice stativu čtyřicet centimetrů před přední hranou mety 23
Na obrázku číslo 11 vidíme pálkaře s pálkou, stativ, míč, metr na měření vzdálenosti a pálkařskou síť těsně před kontaktem pálky a míče v pozici čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety. Obr. 12 Originál- pozice stativu dvacet centimetrů před přední hranou mety Na obrázku číslo 12 vidíme pálkaře s pálkou, stativ, míč, metr na měření vzdálenosti a pálkařskou síť těsně před kontaktem pálky a míče v pozici dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety. Obr. 13 Originál- pozice stativu na přední hraně mety 24
Na obrázku číslo 13 vidíme pálkaře s pálkou, stativ, míč, metr na měření vzdálenosti a pálkařskou síť těsně před kontaktem pálky a míče v pozici kdy svislice stativu stojí přesně na úrovní přední hrany domácí mety. Obr. Originál- pozice stativu dvacet centimetrů za přední hranou mety Na obrázku číslo 12 vidíme pálkaře s pálkou, stativ, míč, metr na měření vzdálenosti a pálkařskou síť těsně před kontaktem pálky a míče v pozici dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety. 25
Obr. 14 Originál- pozice stativu čtyřicet centimetrů za přední hranou mety Na obrázku číslo 12 vidíme pálkaře s pálkou, stativ, míč, metr na měření vzdálenosti a pálkařskou síť těsně před kontaktem pálky a míče v pozici čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety. 4.4.1 Sledované parametry 1. Rychlost proximální a distální části pálky v prostoru. Díky těmto údajům zjistíme zda-li pálkař švihá uvnitř míče či nikoli. Pokud bude rychlost proximální a distální části pálky ze začátku švihu stejná a až těsně před kontaktem distální část pálky svou rychlost markantně zvýší a pokud pude proximální část pálky blíže imaginárnímu nadhazovači než distální část pálky, tak pálkař švihá správně uvnitř míče a nikoli okolo míče. 2. Rychlost míče po odpalu. Tento údaj nám poskytne informaci, ve kterém místě trefovaný míč získá nejvyšší počáteční rychlost. 4.4.2 Potenciální chyby v měření Během vyhodnocování jsme diagnostikovali tyto nedostatky: 3.4.2.1 Časové rozpětí mezi snímky Při rychlosti sto snímků za sekundu je časové rozpětí mezi jednotlivými snímky jedna setina sekundy. Často se stalo, že požadovaný snímek byl buď těsně před kontaktem anebo těsně po kontaktu pálky s míčem. 4.4.2.2 Nepřesnost snímání bodů z důvodů velikosti míče, proximální a distální části pálky Míč: Obvod míče je 9 palců tedy 0,2286 metru. Poloměr míče: r=o/π/2=0,2286/3014/2=0,036 m Povrch míče: S=4 πr 2 = 4x3,14x0,036 2 = 0,01627 m 2 26
Distální část pálky: Kdybychom umístili reflexní pásku přímo na distální část pálky, byla by těžko viditelná po celou dobu švihu, proto byla páska umístěna po obvodu v nejdistálnější místě na barelu. Proximální část pálky: Stejný problém jako u distální části pálky. 4.4.2.3 Pružnost pálky a míče Dokonale pružná srážka: Platí při ní zákon zachování hybnosti i zákon zachování mechanické energie. V tomto případě tedy neuvažujeme třecí a odporové síly působící proti směru pohybu.(reichl, Všetička, 2015) Nepružná srážka: při ní platí pouze zákon zachování hybnosti. Mechanická energie se zde nezachovává - část se jí mění na energii vnitřní nebo se spotřebovává na překonání třecích a odporových sil (Reichl, Všetička, 2015). Těleso je tím pružnější, čím rychleji se vrátí do svého původního tvaru (Reichl, Všetička, 2015) Míč není rozhodně dokonale pružný. Důkazem jsou následující fotografie: Obr. 15 Míč před kontaktem s pálkou (Time Warp Baseball bat, 2009) 27
Obr. 16 Míč při kontaktu s pálkou (Time Warp Baseball bat, 2009) Následující snímky zobrazují míč a švih pálkaře snímaný infračervenou kamerou (vyznačeny žlutě). Před kontaktem je míč tmavší, což dokazuje jeho nižší teplotu. Při kontaktu je však míč světlejší, což naopak dokazuje teplotu vyšší. Stejný jev můžeme sledovat i na pálce, která je před kontaktem tmavší a po odpalu je místo kontaktu světlejší. Obr. 17 IR- Švih pálkaře před kontaktem s míčem (Using IR Technology to Illuminate Some Interesting Physics,2011) Obrázek číslo 17 zobrazuje švih pálkaře těsně před kontaktem pálky a míče. Barva celé pálky je takřka stejná stejně tak jako barva míče. 28
Obr. 18 IR- - Švih pálkaře po kontaktu s míčem č. 1 (Using IR Technology to Illuminate Some Interesting Physics,2011) Na obrázku číslo 18 je vidět místo kontaktu pálky a míče. Míč i tento bod má výrazně světlejší barvu než jeho okolí. Obr. 19 IR- Švih pálkaře po kontaktu s míčem č. 2 (Using IR Technology to Illuminate Some Interesting Physics,2011) Na obrázku číslo 19 je vidět místo kontaktu pálky a míče. Míč i tento bod má výrazně světlejší barvu než jeho okolí. 29
Obr. 20 IR- Švih pálkaře po kontaktu s míčem č. 3 (Using IR Technology to Illuminate Some Interesting Physics,2011) Na obrázku číslo 20 je vidět místo kontaktu pálky a míče. Míč i tento bod má výrazně světlejší barvu než jeho okolí. Změna barvy na světlejší u míčku a pálky je důkazem přeměny kinetické energie na energii vnitřní (teplo). 4.4.2.4 Kontakt s míčem v jiném místě než je měřena distální část pálky Rychlost distální části pálky byla měřena nejvýše na barelu. Míč se ovšem trefuje středem barelu sweet spotem, který je o cca 10 cm níže. 30
5 Výsledky a vyhodnocení 5.1 Rychlost míče Maximální rychlost míče byla vždy naměřena po 0.08 sekundách kontaktu pálky s míčem. 5.1.1 Rychlost míče při postavení čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Obr. 21 Rychlost míče při postavení čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Nejvyšší rychlost míče při postavení čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany mety byla naměřena po osmi setinách sekundy a to 36,198 m/s. 31
5.1.2 Rychlost míče při postavení dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Obr. 22 Rychlost míče při postavení dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Naměřená rychlost míče je v postavení stativu dvacet centimetrů před úrovní přední hrany mety větší než na předchozím snímku a to 36,553 m/s. Opět cca po osmi setinách sekundy po kontaktu. 32
5.1.3 Rychlost míče při postavení stativu na úrovní přední hrany domácí mety Obr. 23 Rychlost míče při postavení stativu na úrovní přední hrany domácí mety Při poloze stativu na úrovni přední hrany mety (obr.23) byla naměřena nejvyšší rychlost odpáleného míče 37,391 m/s. Bylo tomu po 9 setinách sekundy. 5.1.4 Rychlost míče při postavení dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 33
Obr. 24 Rychlost míče při postavení dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety V případě postavení stativu 20 centimetrů za úrovní přední hrany mety je naměřená rychlost míče druhá nejvyšší. 37,245 m/s. 5.1.5 Rychlost míče při postavení čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety Obr. 25 Rychlost míče při postavení dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 36,405 m/s je rychlost míče odpáleného ze stativu, který je čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany mety. Následující graf zobrazuje jednotlivé rychlosti v daných vzdálenostech. 34
Obr. 26 Závislost rychlosti míče a vzdálenosti od úrovně přední hrany domácí mety Graf závislosti rychlosti míče a vzdálenosti od úrovně přední hrany domácí mety má konkávní tvar. Jeho průběh je plynule stoupající od +40 s vrcholem u vzdálenosti 0 a poté opět klesající až do vzdálenosti -40. 5.2 Rychlost pálky 5.2.1 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety 35
Obr. 27 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu 40 centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Obrázek číslo 27 zobrazuje rychlost proximální části pálky při nejvyšší naměřené rychlosti distální části pálky při poloze stativu čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety. Z počátku je patrné, že rychlosti distální i proximální části pálky jsou takřka stejné, avšak po cca jedné sekundě se rychlosti rozcházejí, přičemž distální (červeně) část svou rychlost zvyšuje exponenciálně a proximální (zeleně) část pokračuje lineárně vzhůru. V bodě nejvyšší rychlosti proximální části se rychlost distální části stále zvyšuje, avšak graf linie rychlosti proximální části začíná klesat. Tento moment v praxi vypadá tak, že pálkař protlačil proximální část pálky vpřed směrem k nadhazovači a jeho paže se dostaly takřka do extenze. Dále proto není možné pokračovat a proto pálka začíná rotovat kolem osy, která se nachází mezi oběma zápěstími. 36
5.2.2 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Obr. 28 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu 20 centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Obrázek číslo 28 zobrazuje opět rychlosti distální a proximální části pálky při postavení stativu dvacet centimetrů před úrovní přední hrany mety. Průběh rychlostí je takřka stejný jako u obrázku číslo 27. 37
5.2.3 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu na úrovni přední hrany domácí mety Obr. 29 Maximální rychlost distální části pálky při kontaktu míče na úrovni přední hrany mety Obrázek číslo 29 zobrazuje rychlosti proximální a distální části pálky při postavení stativu přímo na úrovní přední hrany mety. Rychlosti proximální i distální části jsou z počátku takřka stejné, nicméně distální část zvětšuje svoji rychlost okolo 0,1 sekundy a pak ji opět snižuje okolo 0,2 sekund. Dále je průběh totožný s případy, kdy je stativ postaven čtyřicet a dvacet centimetrů před úroveň přední hrany domácí mety. Prvotní nestejnoměrné nabírání rychlosti u proximální a distální části pálky dokazuje, že pálkař nešvihal dokonale z počátku švihu uvnitř míče avšak rychlost odpáleného míče byla při tomto postavení nejvyšší- viz obr. číslo 26. 38
5.2.4 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety Obr. 30 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu 20 centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety Jak u obrázku číslo 30 tak u obrázku číslo 31 se setkáváme s případem, kdy je rychlost proximální části pálky v jeden moment větší než rychlost části distální. Může tak tomu být z důvodů trefování míče hlouběji ve strikézóně. Hluběji v našem případě znamená dvacet a čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety. 39
5.2.5 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety Obr. 31 Maximální rychlost distální části pálky při postavení stativu 40 centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety Obrázek číslo 31 je téměř totožný s obrázkem číslo 30. Průběh rychlostí distální i proximální části pálky je takřka stejný. Na všech pěti grafech je vidět, že rychlosti proximální a distální části pálky jsou ze začátku takřka stejné, což znamená, že pálkař švihal správně podél těla a byl uvnitř míče. Poté se rychlost distální části rapidně zvyšuje a to ve fázi kdy pálka začíná rotovat kolem osy otáčení, která se nachází mezi oběma zápěstími. Následující tabulka číslo 1 udává rychlosti proximální a distální části pálky v bodech nejvyšší rychlosti proximální a distální části pálky. Z naměřených čísel plyne, že proximální i distální část nejdříve opisuje stejnou kružnici a před kontaktem kružnici rozdílnou přičemž distální část opisuje kružnici s větším poloměrem. Pro lepší představu uvádíme dále graf číslo 32. 40
Tabulka č. 2 Rychlosti pálky v jednotlivých pozicích stativu Při maximální rychlosti distální části Při maximální rychlosti proximální části 40 Distální část 26,991 18,885 Proximální část 5,708 10,067 20 Distální část 26,665 14,47 Proximální část 4,194 9,978 0 Distální část 25,609 16,954 Proximální část 6,103 10,108-20 Distální část 25,11 12,272 Proximální část 5,661 8,309-40 Distální část 25,187 16,938 Proximální část 5,864 10,28 41
Distální část Proximální část Distální část Proximální část Distální část Proximální část Distální část Proximální část Distální část Proximální část Rychlost míče (m/s) Rychlost pálky při maximálních rychlostech distální a proximální části 30 25 20 15 10 5 0 40 20 0-20 -40 Vzdálenost stativu od úrovně přední hrany domácí mety Při maximální rychlosti distální části Při maximální rychlosti proximálníí části Obr. 32 Rychlosti pálky ve vztahu k rychlostem distální a proximální části pálky Tabulka č. 3 Rychlosti a časy pálky v bodech kontaktu a nejvyšší rychlosti Tabulka zobrazuje nejvyšší rychlost pálky a rychlost v místě kontaktu s míčem. Ke kontaktu nedochází nikdy v bodě nejvyšší rychlosti pálky. Kontakt je vždy cca o 3 setiny sekundy dříve než má pálka nejvyšší rychlost. 42
5.3 Grafické srovnání 3D modelu pálky a míče V pravotočivé kartézské soustavě souřadnic jsme schopni zobrazit pálku těsně před a po kontaktu. Meřítko se mění s délkou osy Y. I přesto je však patrné, zda-li je pálka blíže proximální či distální částí k nadhazovači. V našem případě nadhazovače simuluje počátek soustavy souřadnic. 5.3.1 3D model švihu pálky při postavení stativu čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Obr. 33 3D kontakt pálky s míčem čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety 1 Na obrázku číslo 34 3D 40 cm plus- 1 je patrné, že zápěstí je blíže k nadhazovači než barel pálky. Je tomu tak těsně před kontaktem. Z toho plyne, že pálkař je uvnitř míče. 43
Obr. 34 3D kontakt pálky s míčem čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety 2 Bezprostředně po kontaktu (obr. číslo 35) je ovšem pálka v pozici okolo míče. I kdyby zde rychlost míče byla nejvyšší, není vhodné trénovat trefování míče právě v tomto bodě, jelikož bychom neměli prostor pro chybu v časování. Mimo jiné zde měl míč nejnižší rychlost letu. 44
5.3.2 3D model švihu pálky při postavení stativu dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety Obr. 35 3D kontakt pálky s míčem dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety 1 Na obrázku číslo 36 se pálkař se opět nachází uvnitř míče bezprostředně před kontaktem pálky a míče. 45
Obr. 36 3D kontakt pálky s míčem dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety 2 Na obrázku číslo 37 je pálkař stále uvnitř míče a to i jeden snímek po kontaktu pálky s míčem. 46
Obr. 37 3D kontakt pálky s míčem dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety 3 Na třetím snímku odpalu z úrovně dvaceti centimetrů před přední hranou mety (obr. 38) pálkař již přetočil zápěstí. Z toho usuzujeme, že v tento moment již švihá okolo míče. 47
5.3.3 3D model švihu pálky při postavení stativu na úrovni přední hrany domácí mety Obr. 38 3D kontakt pálky s míčem na úrovni přední hrany domácí mety 1 Při poloze stativu na úrovní přední hrany mety (obr. 39) pálka prochází strikezónou a je v pozici uvnitř míče před kontaktem. 48
Obr. 39 3D kontakt pálky s míčem na úrovni přední hrany domácí mety 2 Na obrázku číslo 40 je pálkař stále uvnitř míče a to i jeden snímek po kontaktu. 49
Obr. 40 3D kontakt pálky s míčem na úrovni přední hrany domácí mety 3 Na třetím snímku (obr. 41) není pálkař v požadované pozici uvnitř míče avšak pálka stále kopíruje trajektorii odpáleného míče. 50
5.3.4 3D model švihu pálky při postavení stativu dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety Obr. 41 3D kontakt pálky s míčem dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 1 Na snímku před kontaktem pálky s míčem, který je postavený dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety švihá pálkař uvnitř míče. 51
Obr. 42 3D kontakt pálky s míčem dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 2 Na druhém snímku po kontaktu pálky s míčem dvacet centimetrů za úrovní před hrany mety švihá pálkař stále uvnitř míče, avšak pálka je takřka kolmo na trajektorii míče. Obr. 43 3D kontakt pálky s míčem dvacet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 3 52
V případě třetího snímku po kontaktu pálky s míčem dvacet centimetrů za úrovní přední hrany mety je pálka v pozici okolo míče. 5.3.5 3D model švihu pálky při postavení stativu čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety Obr. 44 3D kontakt pálky s míčem čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 1 Míč je trefován správně v pozici uvnitř míče na snímku: 3D kontakt pálky s míčem čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 1. 53
Obr. 45 3D kontakt pálky s míčem čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 2 Na druhém snímku kontaktu pálky s míčem čtyřicet centimetrů za úrovní před hrany mety je pálka takřka kolmá na trajektorii míče. Ovšem stále správně uvnitř míče. 54
Obr. 46 3D kontakt pálky s míčem čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety 3 Na třetím snímku pálky trefující míč čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety je již pálka v pozici okolo míče. Kromě případu 40 centimetrů před přední hranou mety je pálkař uvnitř míče vždy těsně před kontaktem a poté i další snímek po kontaktu, až na třetím snímku se pálka dostává do pozice okolo míče. Z toho plyne, že případy dvacet centimetrů před, nula centimetrů, dvacet centimetrů za a čtyřicet centimetrů za úrovní přední hrany domácí mety jsou z hlediska správného švihu pálkaře vhodné pro trénink. Pokud ovšem zahrneme faktor rychlosti míče tak nám vychází, že ideální případ je trefovat míč přesně na přední hraně mety jelikož pálkař je v tomto bodě uvnitř míče a rychlost odpalu je největší. 55
6 Diskuse V rámci VO1 Na které místo doporučuje většina trenérů umístit stativ ve svých publikacích, instruktážních videích atd? jsme se u většiny trenérů jak v praxi, tak v různých videích či publikacích setkáváme s fenoménem postavení stativu na úroveň přední hrany mety. V situaci kdy pálkaři trénují a vylepšují švih nebo se soustředí na insidový či outsidový nadhoz se stativ posunuje na různá místa, avšak finální pozice je vždy na přední hraně mety, kde jsme i my potvrdili, že při tomto umístění je rychlost odpalu největší. V rámci VO2 Jak bude rychlost odpalu narůstat v souvislosti s postavením míčku? z měření vyplývá, že míč je optimální trefovat na přední hraně mety. Z našeho výzkumu vyplývá, že rychlost odpáleného míče postupně narůstala a to až do rychlosti 37,391 m/s a poté opět klesá. Pokud bychom měli k dispozici více pozic stativu, graf rychlostí by byl podrobnější. Otázkou zůstává, jestli by výsledky byly stejné, pokud by pálkař trefoval míč v bodě nejvyšší rychlosti pálky. Pokud přihlédneme k deformaci míče a jeho následnému návratu do původního tvaru, tak jsou možná právě ty tři setiny sekundy ten čas, kdy se míč vrací do původního tvaru a skutečně pálku opouští v momentě, kdy má pálka největší rychlost. Jelikož jsme měli k dispozici pouze jednoho probanda, tak můžeme pouze předpokládat, že výsledek, ke kterému jsme došli u něj, bude platit i pro ostatní pálkaře. Odpověď na VO3 Kde je ještě možné umisťovat stativ při tréninku dětí s ohledem na zachování správné techniky švihu stay inside the ball je zřejmá z 3D modelů švihu. Pálkař trefuje míč správně v pozicích dvacet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety, na úrovni přední hrany domácí mety, dvacet centimetrů za úrovní a čtyřicet centimetrů za úrovní hrany domácí mety. V pozici čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany domácí mety trefuje sice míč v pozici uvnitř míče, avšak první snímek po kontaktu švihá okolo míče, což mu nedává prostor pro chybu v časování a proto tato pozice pro pálení vhodná není. 56
7 Závěr Metoda kinematického snímání pálkaře je často používána pro lepší sebekontrolu nebo pro kontrolu hráče trenérem. V našem případě byly snímky doplněný o prostorové a časové údaje, což nám pomohlo zjistit rychlost pálky, rychlost míče a identifikovat kdy pálkař odpaluje technicky správně. Přesnost a podrobnost výsledků by byla větší, pokud bychom měli k dispozici kamery schopné snímat více jak sto snímků za sekundu. Dalším nemalým problémem, byly prostory, ve kterých byly švihy filmovány. Při rychlosti odpáleného míče okolo 130 km/h mohlo dojít ke zničení techniky v laboratoři, pokud by pálkař netrefil pálkařskou síť. Z technických důvodů nebylo možno posunovat síť požadovaným směrem (jelikož uprostřed laboratoře stojí sloup). Z toho plyne, že kinematické analýzy podobných sportovních úkonů jako je pálení, je vhodné provádět mimo malou laboratoř s dostatečnými bezpečnostními opatřeními. Pálkaři v Major league baseball nemají vždy stejné švihy. Často se liší stylově a technicky počínaje základním postojem a konče například došvihem oběma či jednou rukou. Rychlost odpáleného míče je ovšem dobře měřitelná a tento údaj jednoznačně vypovídá, o kvalitě švihu. Vzhledem k tomu, že jsme měli k dispozici i údaj v podobě 3D modelu švihu samostatné pálky, tak jsme byli schopni vyhodnotit, zda-li pálkař dodržuje základní poučku a to že švihá uvnitř míče. Na případu kdy pálkař trefuje míč čtyřicet centimetrů před úrovní přední hrany mety je vidět, že nesprávnou technikou švihu dosáhl pálkař nejnižší rychlosti odpáleného míče. Podobných měření není z literatury známo mnoho. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že se pálkařům měří rychlosti švihu pomocí radaru, avšak tímto způsobem není jasné, zda-li byla nejvyšší rychlost naměřena v kontaktu s míčem či nikoli. Dále není jasné, jestli pálkař švihá uvnitř míče nebo okolo míče, jelikož u radaru nemáme k dispozici 3D model švihu pálky. Z tohoto pohledu je kinematická analýza vhodnějším prostředkem jak zkoumat švih pálkaře. Díky výsledkům výzkumu jsme pomohli vyvrátit pochybnosti o správnosti doporučení umisťovat stativ na úroveň přední hrany domácí mety při tréninku mládeže. 57
8 Seznam literatury 1. BARTUŠKA Karel, BEDNAŘÍK Milan, LEPIL Oldřich, SVOBODA Emanuel, ŠIROKÁ Miroslava. Přehled středoškolské fyziky. Praha: Prometheus, 2005. 496 stran. ISBN 80-7196-116-7 2. Tom Hanson, Ken Ravizza Heads-Up Baseball : Playing the Game One Pitch at a Time, 1. 6. 1995. Počet stran: 192. (ISBN13: 9781570280214) 3. Staying inside the ball- Coaching your kids. [online]. [2013] [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: <https://coachingyourkidsblog.wordpress.com/2013/06/12/staying-insidethe-ball-what-does-it-really-mean> 4. Hitting Drill #2 \ Noodle Drill\. Winning baseball. *online+. *2013+ *cit. 2015-02-02]. Dostupné z: <http://www.winningbaseballacademy.com/<www.deadredhitting.com> 5. Major league baseball. [online]. [2013] [cit. 2015-02-02+. Dostupné z: <www.mlb.com> 6. SUCH, Van. Baseball swing mechanics [online]. [2015] [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: <http://baseballswingmechanics.com/> 7. 7 absolutes of how to hit a baseball. Pro baseball insider. [online]. [2014] [cit. 2015-02-01+. Dostupné z: <http://probaseballinsider.com/7-absolutes-how-hit-baseball/> 8. Hitting Mechanics Staying Inside the Baseball. You go pro baseball. [online]. 2008 [cit. 2015-02-02+. Dostupné z: <http://www.yougoprobaseball.com/hitting-mechanicsstaying-inside-baseball-insider-bat> 9. REICHL, Jaroslav. VŠETIČKA, Martin. Rázy (srážky) těles. Encyklopedie fyziky. [online]..2015 [cit. 2015-03-03+. Dostupné z: <http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/52- razy-srazky-teles 10. Time Warp Baseball bat. Youtube. [online]. 2009 [cit. 2015-02-10+. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=qfleiybc7ru> 11. Using IR Technology to Illuminate Some Interesting Physics. The Physics of Baseball Alan M. Nathan University of Illinois. [online]. 2011 [cit. 2015-03-05+. Dostupné z: <http://baseball.physics.illinois.edu/beltreir.html> 58
12. Daniel A. Russell, Ph.D.. The sweetspot of a hollow baseball or softball bat. Physics and Acoustics of Baseball & Softball Bats. [online]. 2003 [cit. 2015-04-05+. Dostupné z: <http://www.acs.psu.edu/drussell/bats/sweetspot.html> 13. FINAL 2014 IBAF World Baseball Rankings. INTERNATIONAL BASEBALL FEDERATION: The Official IBAF 2014 End-of-the-Year World Rankings Recognised by WBSC.. [online]. 2014 [cit. 2015-04-10+. Dostupné z: < http://www.ibaf.org/en/page/final-2014-ibaf-worldbaseball-rankings/149f4e9a-9427-4a7b-b8df-18ab77845d33> 14. MAUTHE, Alan. About Perfect swing path. *internet+. Příjemce: Matěj Samek. (2015) 15. HYERS, Tim, Winning Baseball - Proper Foot Plant and Foot Plant Drill [online]. [2015] [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=1d1vdd391oo> 16. RIPKEN, Cal, Jr teaches Hitting [online]. [2015] [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=fyp2txnzm4i> 17. Secret \ Hands Inside The Ball\ Baseball Hitting Drill. Youtube. [online]. [2015] [cit. 2015-02-10+. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=ri1lwtnfuzw> 18. Daniel A. Russell, Ph.D.. Bat Weight, Swing Speed and Ball Velocity. Physics and Acoustics of Baseball & Softball Bats. [online]. 2003 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: <http://www.acs.psu.edu/drussell/bats/batw8.html> 19. Jim Adrews. What is the average bat speed of hitters in MLB?. Quora.com. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: <http://www.quora.com/what-is-the-average-bat-speed-of-hitters-in-mlb> 20. Pravidla baseballu. Základní škola Dobřichovice. [online]. 2015 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z:<http://old.zsdobrichovice.cz/programy/telocvik/base/index.htm> 59
Resumé: V práci jsme snímali švih pálkaře prostřednictvím kinematické analýzy. Nejvíce nás zajímala rychlost švihu v oblasti distální části pálky, proximální části pálky a rychlost odpáleného míčku. Z měření vyplynulo, že nejvyšší rychlost odpáleného míče byla naměřena v případě, kdy stativ stál na přední hraně domácí mety. Správná technika švihu v tomto případě byla zachována. Potvrdila se tím tvrzení většiny trenérů, že svislice stativu má být při tréninku mládeže umístěna na přední hraně domácí mety. Summary: In this work, we recorded the batter swing through kinematic analysis. We were most interested in swing speed of the distal part of the bat, the proximal part of the bat and ball speed. The measurements showed that the maximum speed of the ball was measured when tripod stand on the leading edge home plate. Correct technique swing in this case has been maintained. This confirms the assertion of most coaches that vertical tripod to be in training young people at the front edge of home plate. 60