Stresová hyperglykemie mi (ne)vadí. Igor Sas KARIM FN Brno a LF MU Brno

Podobné dokumenty
Kontroverzní témata. kontrola glykémie u diabetiků

Glykemie vperioperační a intenzivní. Roman Kula, ARK FN Ostrava

Oddělení resuscitační a intenzivní medicíny 1. Bc. Veronika Jakoubková Mgr. Lucie Kosková Mgr. Iveta Holubová

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Koloidy v kardioanestezii CON. T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha

Hyperglykémie. negativní prediktor. Krajíčková D 1, Kopecká L 1, Krajina A 2, Lojík M 2, Raupach J 2, Chovanec V 2

Stresová hyperglykemie SH. "If Nothing Goes Wrong, Is Everything All Right?"

Tomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Glykémie stejný přístup u diabetiků jako u nediabetiků? MARTIN PRÁZNÝ 3. INTERNÍ K L INIKA 1. LF U K A VFN, PRAHA

Stopové prvky v intenzívní péči. Colours of Sepsis, Ostrava Miroslav Tomíška

Dosažení energy goal

Karbapenemy v intenzivní péči K. Urbánek

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Úvodní tekutinová resuscitace

Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby?

Igor Sas KARIM FN Brno a LF MU Brno

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Co o HR víme? historicky nejsledovanější a na ICU první monitorovaný vitální parametr

Využití RT-CGMS technologie (real time continuous glucose monitoring system) v péči o novorozence diabetických matek

Podivuhodný příběh HES cesta od naděje k zavržení

Srdeční troponiny - klinické poznámky

Jak předejít poškození myokardu v perioperačním období. R. Kula, KARIM Ostrava

HYPERGLYKÉMIE. Klinika Anesteziologie, Resuscitace a Intenzivní Medicíny 1.LF UK a VFN v Praze

Analýza pandemie infekce A/H1N1 v Krajské nemocnici Liberec a jejího dopadu na intenzivní péči

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

VÝSLEDKY. Účastnící se pacienti měli riziko kardiovaskulárních onemocnění

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Podivuhodný příběh koloidních náhradních roztoků. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK ve FN Motol Praha

Fitness for anaesthesia

Regulace glykémie. Jana Mačáková

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

KONTROLA GLYKÉMIE. Jan Bláha. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum 1.LF UK a VFN, Praha. Colours of Sepsis; ATB STEWARDSHIP V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ, 30.1.

Ovlivnění ledvin umělou plicní ventilací a Ventilator-induced kidney injury

Markéta Bodzašová FN Brno KARIM

Acute-on-chronic liver failure: definice, patofyziologie, terapeutické možnosti. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

ESA - erytropoézu stimulující agens a jejich použití v klinické praxi

EDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord

Naše zkušenosti s kontinuálním podáváním inzulinu pomocí infuzního dávkovaèe na jednotce intenzivní metabolické péèe (JIMP)

Diabetes mellitus v těhotenství -novinky. Radomíra Kožnarová Klinika diabetologie Centrum diabetologie, IKEM

Levosimendan - CON. Michal Pořízka

10 nejlepších článků uplynulých 12 měsíců dle portálu AKUTNĚ.CZ. Klučka Jozef

Depresivní porucha a kardiovaskulární systém

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

BJA Eur J Anaesthesiol 2013

POCT v intenzivní péči. Helena Brodská, Ferdinand Los ÚLBLD VFN a 1.LF UK Praha 2

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

Jak s tekutinami v postresuscitační fázi?

Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

Moderní nakupování zdravotní péče. Daniel Hodyc

Dopady změny zpřesnění MKN -11 na vybraná klinická témata

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

In#momediální šíře a ateroskleróza

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

Význam Mobility protokolu na pracovišti intenzivní péče. R.Zoubková I.Chwalková KARIM FNO KF FNO

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů

Pacient s diabetes mellitus před anestezií/operací

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

HEPATORENÁLNÍ SYNDROM. Jiří Horák I. interní klinika 3. LF UK a FNKV Praha

Intravenózní trombolýza mezi hodinou

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Umělé dýchání není při resuscitaci vždy nutné con

Metabolizmus glukózy a úèinky inzulinu v sepsi

Léčba diabetes mellitus 2. typu pomocí metody TES-terapie

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

Efekt kontinuální infuze exenatidu

Hodnocení segmentu centrové léčby z dat plátců zdravotní péče. Společné pracoviště ÚZIS ČR a IBA MU

U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci)

Dávkování antibiotik v intenzivní péči u nemocných s normálními renálními funkcemi. Chytra I KARIM FN Plzeň, LFUK Plzeň

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

Jídlo podávané nemocnému při ústupu teploty zvyšuje jeho sílu. Pokud však teplota přetrvává, potom jídlo chorobu zhorší. Hippocrates (470 BC 377 BC)

Algoritmus přežití sepse

Výuková jednotka z pohledu koordinátorky teoretické sekce. Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Drobnosti nebo i zásadní změny? Nutrice pro kriticky nemocné v roce Pavel Těšínský JIP, II. interní klinika 3. LF UK a FNKV Praha

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy

ZDATNOST AUTONOMNÍ REGULACE URČUJE VŠE

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

SEPSIS-3 (ne)mám rád. Peter Sklienka KARIM FN Ostrava

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

PK/PD antibiotik v intenzivní péči. MUDr. Jan Strojil, Ph.D. Ústav farmakologie Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Diabetická ketoacidóza a edém mozku

Inhalační anestetika v klinické praxi rutinní nebo stále překvapující téma oboru?

Doporučení ČSKB-Markery poškození myokardu Klin. Biochem. Metab., 16 (37), 2008, 1, Universal Definition of Myocardial Infarction

Očkování chronicky nemocných

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Transkript:

Stresová hyperglykemie mi (ne)vadí Igor Sas KARIM FN Brno a LF MU Brno

Neuroendokrinní odpověď na stres Evoluční adaptivní proces zvyšující šanci na přežití Stimulace osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny, sympatoadrenálního systému a proinflamatorních cytokinů + inzulinorezistence Glukoneogeneze a glykogenolýza zdrojem energie pro mozek a imunitní systém Marik and Bellomo Stress hyperglycemia: an essential survival response! Critical Care 2013

Poznámky k patofyziologii Glukoza je široce utilizována tkáněmi nezávislými na inzulinu mozek, leukocyty, erytrocyty, kostní dřeň a retikuloendoteliální systém V klidu je tak využito cca 75-85% glukozy Pohyb glukozy přes buněčnou membránu je zprostředkován GLUT ( glucose transporters) dysregulace zprostředkovaná TNFα, IL-1 Ve stresu ( v situaci snížené perfuze) narůstá význam transportu podle koncentračního gradientu Zřejmě mírná hyperglykemie 8 12 mmol/l je optimální pro usnadnění vstupu glukozy do bb. bez současné hyperosmolarity

Škodlivost (chronické) hyperglykemie Zdá se, že akutní stresová hyperglykemie může být prospěšná pro odolnost buněk proti ischemickým a hypoxickým inzultům Nežádoucí účinky jsou připisovány pro-inflamantorním, protrombotickým a prooxidačním účinkům Zřejmě výsledek nadprodukce superoxidu mitochondriemi Brownlee M: The pathobiology of diabetic complications: a unifying mechanism. Diabetes 2005 Trvání a stupeň hyperglykemie je určující pro skutečnost, zda je hyperglykemie protektivní nebo škodlivá Těžká akutní hyperglykemie ( nad 12 mmol/l) je škodlivá pro: - hyperosmolaritu s přesuny tekutin, - překročení renálního prahu pro glukozu s navozením osmotické diurézy a ztráty tekutin

První prospektivní studie sledující vliv těsné kontroly glykemie 1548 ventilovaných pts, 63% kardiochirurgických 13% diagnóza DM 2 skupiny: intenzivní a konvenční inzulinová terapie Intenzivní skupina cíl glykemie 4,4-6 mmol/l, infuze inzulinu zahájena při glykemii nad 6 mmol/l 98,7% pts potřebovalo infuzi inzulinu, prům. glykemie 5,7 mmol/l Konvenční skupina: zahájení při glykemii nad 12 mmol/l, cíl 10 11 mmol/l - jen 39,2% vyžadovalo inzulin, prům. glykemie 8,5 mmol/l

Výsledky silně favorizují intenzivní skupinu ICU mortalita 4,6 vs 8,0% Mortalita při propuštění 7,2 vs 10,9 % - pokles úmrtí v souvislosti se sepsí Intensive insulin therapy also reduced overall in-hospital mortality by 34 percent, bloodstream infections by 46 percent, acute renal failure requiring dialysis or hemofiltration by 41 percent, the median number of red-cell transfusions by 50 percent, and critical-illness polyneuropathy by 44 percent

Druhá Leuven study 1200 pts na ICU 2 skupiny, cílové glykemie i ostatní shodné s první studií Nesignifikantní pokles mortality 37,3 vs 40% Redukce morbidity v intenzivní skupině méně selhání ledvin, rychlejší weaning a propuštění z ICU i nemocnice 433 pts hospit na ICU méně než 3 dny nižší mortalita v konvenční skupině 767 pts s více než 3 denní hospitalizací nižší mortalita ( 43 vs 52,5 %) i morbidita

2008-2009 Výsledky Leuven studií vzbudily velké nadšení pro těsnou kontrolu glykemie u kriticky nemocných na řadu let Do praxe zavedeny protokoly pro intenzivní inzulinovou terapii Zveřejněna celá řada studií tlumících toto nadšení, vrcholící studií NICE - SUGAR

VISEP study 2008 HES vs krystaloidy + intenzivní vs konzervativní inzulinová léčba Použití intenzivního protokolu ukončeno předčasně pro 6-násobný výskyt epizod hypoglykemie Bez rozdílu v mortalitě, ARF, použití vazopresorů, počtu ventilator-free days nebo délce pobytu na ICU Dále studie Arabi et al, De La Rosa, Preiser et al, Annane et al stejný výsledek

6104 pts Austrálie, Nový Zéland, Kanada a USA Intenzivní skupina cíl glykemie 4,5 6 mmol/l průměrná hladina glykemie 6,4 mmol/l Konvenční skupina cíl glykemie pod 10 mmol/l, přerušení přívodu inzulinu při glykemii pod 8 mmol/l průměrná hladina glykemie 8,0 mmol/l 90-denní mortalita 27,5 (IIT) vs 24,9%, jinak bez rozdílu Epizody těžké hypoglykemie ( pod 2,2 mmol/l) 6,8 vs 0,5% v neprospěch intenzivní terapie

Variabilita glykemie V současné době narůstá poznání, že variabilita glykemie má velký význam u kriticky nemocných, nezávisle na akutních mezních hodnotách glykemie Potenciální význam variability glykemie u pacientů v IP byl poprvé popsán v retrospektivní observační studii na 7049 pacientech Egiho a kol.

Variabilita byla definována jako standartní odchylka od aritmetického průměru glykemií Variabilita glykemie byla nezávislým prediktorem mortality, silnějším než střední koncentrace glukozy Krinsley et al. 2013 3252 pts v USA potvrzena predikční hodnota variability glykemie ve vztahu k mortalitě, dokonce i po vyloučení pacientů s těžkou hypoglykemií

Zda je variabilita glykemie příčinou špatného outcomu nebo je prostě markerem závažnosti onemocnění není známo. vyvolává oxidativní stress Variabilita glykemie zvyšuje buněčnou apopotózu poškozuje funkce endotelu Variabilita glykemie pravděpodobně působí škodlivě na pacienty v IP Cílem optimální kontroly glykemie by měla být její minimalizace

2013 Restrospektivní analýza prospektivně sbíraných dat od 44964 pts 3 domény kontroly glykemie hyperglykemie, hypoglykemie a variabilita glykemie Analyzovány střední hodnota glykemie, koeficient variace, minimální hodnoty glykemie, pts rozděleni do 2 skupin bez diabetu a diabetiky Výsledky: Pacienti bez diabetu: pokles mortality při glykemii v pásmu 4,4 až 7,8 mmol/l, při střední glykemii nad 7,8 mmol/l zvýšené riziko mortality Pacienti s diabetem: zvýšené riziko mortality při glykemii 4,4 až 6,1 mmol/l, při středních hodnotách 6,1 až 10 mmol/l snížené riziko mortality

Hypoglykemie ( pod 3,8 mmol/l) nezávislým faktorem zvýšené mortality pacientů s i bez diabetu Zvýšená variabilita glykemie variační koeficient nad 20% - zvýšené riziko smrti jen u pacientů bez diabetu Narušení více než 1 domény kontroly glykémie vede ke kumulativnímu nárůstu mortality jen u non-diabetes pacientů V celém souboru pacientů byla diagnóza diabetu spojena se sníženým rizikem mortality

Systematické review a metaanalýza 15 studií Posouzení rizika mortality a srdečního selhání u pts po infarktu myokardu ( bez nebo s diabetem), kteří vyvinuli stresovou hyperglykemii po přijetí Pts bez diabetu: glykemie 6,1-8,0 mmol/l 3,9x vyšší riziko smrti - při glykemiích v rozmezí 8 10 mmol/l vyšší riziko městnavého srdečního selhání nebo kardiogenního šoku Pts s diabetem: glykemie 10 11mmol/l- mírné ( 1,7x) zvýšení rizika Marfella R., Lancet 2000

Vztah mezi glykemií, markery zánětu, aktivací T- buněk, a funkčním kardiálním výstupem u 108 pts s prvním AIM Stresová hyperglykemie zvyšuje hladinu markerů zánětu ( CRP,IL-18), zesiluje cytotoxickou aktivitu T- buněk a zvyšuje stimulaci imunitního systému Hyperglykemie definována 7 mmol/l Pts s hyperglykemií měli větší rozsah IM, horší funkční outcome Marfella R. Diabetes Care 2003

Systematické review 32 studií Hodnocení vztahu vstupní glykemie a mortality a neurologického outcomu pacientů po mozkové příhodě U pts bez rozlišení etiologie příhody ( ischemické či hemohragické) - RR in-hospital nebo 30-denní mortality - RR 3,07 při glykemii 6 8 mmol/l u pac. bez diabetu a - RR 1,30 u pac s anamnezou diabetu U pts s ischemickou příhodou bylo zvýšené riziko jen u pac bez diabetu ( RR 3,28 ) při glykemii 6,1 7 mmol/l Pac s hemorhagickou příhodou bez rozdílu v obou skupinách Přeživší pac bez diabetu s glykemií 6,7 8 mmol/l měli vyšší riziko ( RR 1,41 ) špatného funkčního výsledku Sarah E. Capes, Stroke 2001

10 RCT, 1066 pts s kraniocerebrálním poraněním Skupina intenzivní terapie cíl 4,4 6,7 mmol/l - konvenční terapie - cíl 8,4 12 mmol/l Bez signifikantního rozdílu na mortalitu Snížené riziko špatného neurologického výsledku ve skupině intenzivní terapie RR 1,11

Zhoršený neurologický outcome u konvenčního režimu vysvětlován zvýšeným oxidativním stresem a hyperglykemií indukovanou mitochondriální dysfunkcí Van den Berghe et al.insulin therapy protects the central and peripheral nervous system of intensive care patients. Neurology 2005 Sonnevill R et al. Impact of hyperglycemia on neuropathological alterations during critical illness. J Clin Endocrinol Metab. 2012 Zvýšení riziko hypoglykemie ve skupině intenzivní terapie

Analýza dat cca 10000 pts z traumaregistru Pts se stresovou hyperglykemií mají 12,3x větší a pts s hyperglykemií v rámci DM 2,4x relativní riziko smrti ve srovnání s pac. nediabetiky s normoglykemií S využitím selected propensity-score-matching je riziko u pts s SIH 3x vyšší relativní riziko mortality ale pacienti diabetici s hyperglykemií nemají signifikantně vyšší mortalitu než pac normoglykemičtí Conclusions:.zvýšená mortalita u pacientů s hyperglykemií, tento efekt byl pozorován jen u pac se stresovou hyperglykemií, ne u diabetiků s hyperglykemií

Závěr Vadí mi stresová hyperglykemie? V zásadě mi nevadí - evoluční adaptivní proces zvyšující šanci na přežití jedince ověřený věky ALE VŠEHO MOC ŠKODÍ Kde je hranice škodlivé hyperglykemie? 10 nebo 12 mmol/l? Renální práh 10 15 mmol/l Důležitá variabilita glykemie u pacientů bez anamnezy diabetu

Závěr Je třeba různě přistupovat k pacientům bez diabetu a s diabetem Pac bez diabetu obecně citlivější k absolutním hodnotám i kolísání hladin glykemie Doporučena kontrola glykemie pod 8 mmol/l ( 6-8mmol/l), trigger zahájení intervence na 8 mmol/l Pozor na variabilitu glykemie při variačním koeficientu nad 20% Diabetici tolerantnější k vyšším hladinám glykemie i její variabilitě Kontrola glykemie 8 10 mmol/l, trigger 10 mmol/l, Pozor na nízké glykemie - při hladinách 4,4-6 mmol/l zvýšení rizika

Závěr Zvláštní pozornosti si zasluhují pacienti s Těžkým kraniocerebrálním poraněním Traumatem Akutním infarktem myokardu Mozkovou mrtvicí kde hyperglykemie identifikována jako nezávislý rizikový faktor

Literatura 1. Glucose control in critical care Clain et al. World J Diabetes 2015 2. Stress hyperglycemia: an essential survival response! Marik,Bellomo Critical Care 2013 3. Diabetic status and the relation of the three domains of glycemic control to mortality in critically ill patients: an international multicenter cohort study. Krinsley J. et al. Critical Care 2013 4. Variability of blood glucose concentration and short-term mortality in critically ill patients. Egi et al. Anaesthesiology 2006 5. Stress Hyperglycemia and Prognosis of Stroke in Nondiabetic and Diabetic Patients. A Systematic Overview Capes S. Stroke 2001 6. Higher Mortality in Trauma Patients Is Associated with Stress-Induced Hyperglycemia, but Not Diabetic Hyperglycemia: A Cross-Sectional Analysis Based on a Propensity-Score Matching Approach. Cheng-Shyuan Rau Int. J. Environ. Res. Public Health 2017 7. Effects of Stress Hyperglycemia on Acute Myocardial Infarction, Marfella R. Diabetes Care 2003

Děkuji za pozornost