Komentované výsledky projektu KALIBRO (dotazníky byly určeny základním a středním školám) RNDr. Oldřich Botlík, CSc. IDEA RNDr. David Souček KALIBRO Praha, červenec 2011
OBSAH 0. Informace o projektu KALIBRO 0.1. Všeobecné informace o projektu 0.2. Charakteristika souborů, z nichž se počítaly hlavní výsledky (2006/07-2010/11) 0.3. Organizátor projektu 1. Formální podoba otázek dotazníků a způsob vyhodnocení odpovědí 2. Komentář k obsahu dotazníků a souhrnné výsledky za období 2006/07 až 2010/11 2.1. Dotazník pro žáky 1. až 5. r. 2.2. Dotazník pro žáky 6. až 13. r. 2.3. Dotazník pro rodiče 2.4. Dotazník pro učitele 3. Orientace v tabulkové části titulní strana a kapitoly 0. až 3. celkem [20 stran] 4. Tabulková část výsledků za období 2006/07 až 2010/11 [57 stran] 4.1. Dotazník pro žáky 1. až 5. r.: Četnosti (celý soubor, jednotlivé ročníky, podle velikosti sídla), Úspěšnost (celý soubor, jednotlivé ročníky, podle vzdělání rodičů, velikosti sídla, regionu a podle zřizovatele), Decily úspěšnosti (celý soubor, podle velikosti sídla) [5 stran] 4.2. Dotazník pro žáky 6. až 13. r.: Četnosti (celý soubor, jednotlivé ročníky, ZŠ, Gniž, Gvyš, SŠost), Úspěšnost (celý soubor, jednotlivé ročníky, ZŠ, Gniž, Gvyš, G, SŠost, ZŠ podle zřizovatele, ZŠ jednotlivé ročníky, ZŠ podle sídla, ZŠ podle vzdělání rodičů, ZŠ podle regionu), Decily úspěšnosti (ZŠ celkem a ZŠ podle sídla, G celkem, Gniž, Gvyš, SŠost) [21 stran] 4.3. Dotazník pro rodiče: Četnosti (celý soubor, ZŠ celkem, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, Gniž, Gvyš, SŠost), Úspěšnost (celý soubor, jednotlivé ročníky, ZŠ, Gniž, Gvyš, G, SŠost, podle vzdělání rodičů a podle regionu, ZŠ podle sídla, ZŠ podle stupně a podle zřizovatele), Decily úspěšnosti (ZŠ celkem a ZŠ podle sídla, G celkem, Gniž, Gvyš, SŠost) [15 stran] 4.4. Dotazník pro učitele: Četnosti (celý soubor, ZŠ, G, SŠost, ZŠ podle sídla), Úspěšnost (celý soubor, podle praxe, ZŠ podle sídla, ZŠ, G, SŠost a podle zřizovatele), Decily úspěšnosti (ZŠ celkem a ZŠ podle sídla, G, SŠost) [13 stran] 2
0. Informace o projektu KALIBRO 0.1. Všeobecné informace o projektu KALIBRO je dlouhodobý projekt, určený především základním a středním školám. Byl připraven s cílem pomáhat školám získávat podklady pro sebehodnocení. Projekt zahájily v roce 1995 testy, ve kterých žáci většinou vybírají jednu nebo několik správných odpovědí z nabídky (tzv. tradiční testy). V roce 2004 byl rozšířen o tzv. dovednostní testy, v nichž žáci či dvojice žáků tvoří své odpovědi. Zaměření testových úloh je v souladu s moderními cíli základního vzdělávání a odpovídá například pojetí prestižního mezinárodního srovnání PISA. Od roku 2004 je novou součástí projektu rovněž cyklus dotazníkových šetření ŠKOLA A JÁ věnovaných tomu, jak školu vidí žáci, jejich rodiče, učitelé a vedení. KALIBRO však není výzkumem, ale službou školám. Testování i dotazníková šetření probíhají každoročně a jsou zaměřována postupně a opakovaně na jednotlivé úrovně vzdělávací soustavy či populační ročníky. Nabídku k účasti v příslušném školním roce dostávají školy poštou. Každá škola se sama rozhoduje, kterých testování a šetření se zúčastní. Testy a dotazníky (připravované speciálně pro KALIBRO) rozesílá a vyhodnocuje organizátor projektu. Zúčastněné školy získávají souhrnné výsledky za třídy a školu, v případě testů pak rovněž detailní přehled o individuálních výsledcích žáků a dvojic žáků. Dále jim organizátor zasílá podrobné celkové výsledky (průměry za ČR, za různé kategorie žáků, škol apod.) včetně informace o rozložení souhrnných výsledků na pomyslném žebříčku, která ovšem zachovává anonymitu škol. Školy s nimi mohou srovnávat své výsledky podle vlastního uvážení a případně je rovněž veřejně prezentovat (například v regionálním tisku, ve výroční zprávě školy, na schůzkách s rodiči apod.). Pokud ovšem ředitel školy hodlá využít výsledky školy jen pro vlastní potřebu, nikdo další se je nedozví. Organizátor projektu dává každé zúčastněné škole písemnou záruku, že její souhrnné výsledky ani individuální výsledky jejích žáků v testech neposkytne třetím osobám. Za těchto okolností předpokládá, že vedení školy dodrží při testování a při dotazníkovém šetření jednotné pokyny a zajistí jejich korektní průběh (školy se pak totiž nemusejí obávat případného zneužití svých výsledků a mají zájem získat nezkreslenou informaci). Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé velmi vítají pomáhá totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších městech. Další význam získala srovnatelnost výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt KALIBRO je tak pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání a úplný přehled o obrazu školy v očích jejich žáků, rodičů a učitelů. Obojí využije jako jeden zpodkladů při pravidelném sebehodnocení školy. Velký zájem o projekt KALIBRO a spokojenost s kvalitou získaných informací ukazují, že si to ředitelé škol jasně uvědomují. Projektu se již zúčastnilo přes 3 300 základních a středních škol a obvykle vysoké počty testovaných žáků a dotazovaných osob v jednotlivých kolech jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. Délkou trvání, zaměřením testových úloh a šíří nabídky dotazníků nemá projekt KALIBRO v ČR obdoby. Všechny informace o projektu dostávají příslušné školy poštou, objevují se však i v denním tisku (Lidové noviny, MF Dnes). Projekt má svou internetovou stránku na adrese www.kalibro.cz. Projektu KALIBRO se může zúčastnit každá základní a střední škola. Například základní cena jednoho dotazníku pro starší žáky (včetně zpracování) činila v tomto školním roce 19 Kč (pro jednoho žáka). Organizátor však poskytuje slevy, které se kumulují (účastníci, kteří v minulém školním roce použili dotazníky ŠKOLA A JÁ pro stejnou kategorii respondentů, mohli získat slevu 15 % z celkové ceny a stejnou slevu si zajistili i pro příští školní rok. Každá škola má navíc možnost vrátit do určitého termínu po dodání (i bez udání důvodu) všechny exempláře některého z objednaných testů či dotazníků, aniž by jí organizátor účtoval jakoukoli náhradu. Organizátor tím pamatuje na případy, kdy by škole test či dotazník nevyhovoval například svým zaměřením z pochopitelných důvodů není možné, aby například přesné znění testů bylo již součástí nabídky. Školy však tuto možnost využívají jen ojediněle, zpravidla kvůli nečekaným organizačním překážkám na své straně. Veškeré práce s vyhodnocením vyplněných testových formulářů a dotazníků provádí organizátor. 3
0. Charakteristika souborů, z nichž se počítaly hlavní výsledky (tj. za uplynulých pět školních let od 2006/07 do 2010/11) Informace o respondentech a o výsledcích (%) částí 1. a až 8. dotazníků 1. Žáci 1. až 5. r. Počet 1. 2. Celý soubor 14947 68,0 80,5 1.r. Celý soubor 2396 72,8 85,5 2.r. Celý soubor 2541 70,3 83,4 3.r. Celý soubor 2715 68,3 81,1 4.r. Celý soubor 3192 66,4 79,2 5.r. Celý soubor 4046 64,6 76,5 ZŠ - Vesnice 6301 68,6 80,6 ZŠ - Malá města 6885 67,3 80,3 ZŠ - Velká města 1788 68,3 81,1 2. Žáci 6. až 13. r. Počet 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celý soubor 19450 61,7 51,0 49,1 47,8 62,5 59,3 80,9 72,6 6.r. Celý soubor 2708 70,5 53,2 55,8 53,1 63,7 66,0 79,3 78,7 7.r. Celý soubor 2971 65,0 51,1 51,3 49,3 63,4 61,4 78,7 75,4 8.r. Celý soubor 3462 60,1 50,8 48,9 46,8 62,9 58,2 79,7 75,0 9.r. Celý soubor 3335 60,1 52,3 48,5 48,2 64,3 57,7 81,9 71,7 10.r. Celý soubor 1799 64,4 51,1 48,0 47,2 61,9 59,0 81,8 70,6 11.r. Celý soubor 1709 56,2 48,7 45,1 44,7 59,4 56,0 81,8 68,3 12.r. Celý soubor 1746 56,8 49,3 45,3 44,8 60,6 56,0 82,9 67,9 13.r. Celý soubor 1509 54,9 48,9 45,1 44,7 59,8 57,0 83,3 65,6 Základní školy 12243 63,2 51,5 50,6 49,0 63,5 60,4 79,9 74,9 Gymnázia nižší 788 69,4 57,3 51,9 51,0 63,6 62,1 85,0 74,9 Gymnázia vyšší 3326 59,0 54,1 47,0 47,6 60,8 57,1 80,2 66,8 SŠ ostatní 3093 56,7 44,3 44,9 42,7 60,1 56,7 84,3 69,0 ZŠ - Vesnice 4047 62,0 52,2 51,4 49,8 63,7 61,4 79,9 74,5 ZŠ - Malá města 11155 64,0 51,0 50,4 49,1 63,3 60,3 80,2 75,6 ZŠ - Velká města 4248 63,0 51,5 49,8 47,0 63,7 58,3 78,6 73,4 3. Rodiče Počet 1. 2. 3. 4. 5. 6. Celý soubor 23916 80,4 72,0 77,9 84,8 79,0 82,0 1.r. Celý soubor 2371 89,1 82,3 82,8 90,5 84,5 86,0 2.r. Celý soubor 2310 86,9 80,0 81,3 89,4 84,3 85,9 3.r. Celý soubor 2684 85,8 77,5 80,1 88,6 82,5 84,5 4.r. Celý soubor 2488 83,4 74,6 79,1 87,9 81,0 83,8 5.r. Celý soubor 2849 82,2 73,5 78,4 86,9 80,2 83,8 6.r. Celý soubor 2336 78,0 68,9 75,8 84,4 77,2 82,4 7.r. Celý soubor 2126 76,5 68,0 75,2 83,0 76,0 81,8 8.r. Celý soubor 2059 72,9 65,1 73,4 80,9 72,9 79,9 9.r. Celý soubor 1801 75,0 67,3 76,5 81,7 74,3 79,7 10.r. Celý soubor 532 70,6 62,7 73,0 71,2 61,6 71,7 11.r. Celý soubor 836 73,1 65,1 76,8 76,6 59,9 74,6 12.r. Celý soubor 717 70,3 63,2 76,6 74,9 62,3 70,2 13.r. Celý soubor 568 71,3 62,8 75,1 71,5 56,1 69,8 4
Informace o respondentech a o výsledcích (%) částí 1. a až 8. dotazníků 4. Učitelé Počet 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celý soubor 3377 72,8 69,8 60,5 65,4 69,4 72,1 56,4 66,6 Praxe 0 až 5 let 644 77,0 69,5 58,6 63,3 69,0 70,7 56,8 70,1 Praxe 6 až 10 let 489 73,3 68,3 60,2 64,6 68,9 71,7 56,0 68,0 Praxe 11 až 15 let 479 72,2 69,5 61,4 66,0 70,0 71,7 56,4 65,6 Praxe 16 až 20 let 426 70,7 69,4 61,5 64,5 69,7 72,5 55,9 65,0 Praxe 21 let a více 1084 72,0 71,7 61,1 67,3 69,9 73,6 56,6 66,1 Základní školy 2542 73,9 71,7 61,4 67,0 71,1 72,7 56,0 67,5 Gymnázia 396 70,0 61,4 58,9 58,0 65,4 69,7 54,2 64,6 SŠ ostatní 439 69,2 66,5 56,9 62,3 63,1 70,9 60,5 63,6 Ve školním roce 2010/11 projevilo o dotazníky zájem celkem 519 škol, kterým jsme poslali celkem 20,6 tis. kusů dotazníku pro mladší žáky, 25,3 tis. kusů dotazníku pro starší žáky, 35,5 tis. kusů dotazníku pro rodiče a 8,9 tis. kusů dotazníku pro učitele. Ve školním roce 2004/05, kdy dotazníkové šetření ŠKOLA A JÁ proběhlo poprvé, se ho zúčastnilo celkem cca 160 000 respondentů (tj. mladších a starších žáků, jejich rodičů a učitelů). V dalších letech byl zájem samozřejmě menší, neboť většina účastníků ze školního roku 2004/05 zopakovala šetření později než hned po roce. Také noví účastníci přibývali pomaleji kdo měl jasný zájem, ten se šetření zúčastnil, hned když proběhlo poprvé. V komentáři k jednotlivým otázkám a k výsledkům a rovněž v tabulkové části uvádíme u každé otázky průměrný výsledek za úhrn všech pěti ročníků. Výsledky v jednotlivých ročnících se od sebe nijak významně neliší ve většině případů rozhodně nelze hovořit o trendu. 0.3. Organizátor projektu Projekt KALIBRO organizuje RNDr. David Souček KALIBRO. V operativních záležitostech souvisejících s průběhem jednotlivých kol lze organizátora projektu kontaktovat na adrese: KALIBRO, Na Pískách 130, 160 00 Praha 6, tel. 224 816 702 (RNDr. David Souček, telefon má záznamník), případně elektronicky (kalibro@kalibro.cz). S obecnějšími dotazy doporučujeme obracet se na RNDr. Oldřicha Botlíka, CSc. IDEA, na adrese Čínská 13/717, 160 00 Praha 6, tel. 222 980 555. 1. Formální podoba otázek dotazníků a způsob vyhodnocení odpovědí Otázky každého dotazníku jsou rozděleny do dvou až osmi oblastí poslední oblast každého dotazníku byla tvořena jedinou otázkou týkající se názoru respondentů na zaměření dotazníku. Respondenti vyjadřovali vepsáním čísla příslušné odpovědi svůj názor na to, jak často něco nastává: 1. pořád, (2. často), 3. občas, (4. zřídka), 5. nikdy, jak moc něco nastává: 1. určitě ano, (2. spíše ano), 3. tak napůl, (4. spíše ne), 5. určitě ne, zda něco nastalo nebo nastává: 1. ano, 5. ne kolik je lidí s určitou vlastností: 1. všichni, (2. skoro všichni), 3. asi půlka, (4. skoro nikdo), 5. nikdo. Některé školy dostaly v letošním ročníku ještě staré dotazníky, v nichž byly mezistupně 2. a 4. pojmenovány explicitně (tj. například často nebo skoro nikdo ). V nové verzi dotazníků, přizpůsobené podobě rozvíjejících dotazníků ŠKOLA A JÁ, už explicitní pojmenování mezistupňů chybí. Žáci jsou nicméně instrukcí k odpovídání vyzýváni, aby mezistupně používali podle potřeby vždy tam, když situaci odpovídá něco mezi 1. a 3., případně něco mezi 3. a 5 podobně jako při klasifikaci ve škole. Jinak se staré a nové verze dotazníků shodují. Pro další postup vyhodnocení je důležitá logika, podle které byla odpovědi přiřazována procentní hodnota. Přiřazení bylo vždy provedeno tak, aby platilo, že čím je procento vyšší, tím je odpověď pro školu příznivější. U většiny otázek dotazníku tedy procentní hodnota na pětistupňové škále od 1 do 5 klesala takto: 100 %, 75 %, 50 %, 25 % a 0 % (případně 100 % a 0 % 5
u dvoustupňové škály). Uněkterých otázek bylo ovšem kvůli zachování výše zmíněné logiky nutné obrátit přiřazení procentních hodnot na 0 %, 25 %, 50 %, 75 % a 100 % (případně na 0 % a 100 % u dvoustupňové škály). U těchto otázek (s opačným hodnocením) je součástí jejich názvu symbol <<>>, který na tuto skutečnost upozorňuje. Průměrný výsledek za otázku je součtem procentních hodnot přiřazených jednotlivým respondentům vyděleným počtem respondentů, kteří na otázku odpověděli. I pro něj tedy vždy platí, že čím je procento vyšší, tím je odpověď pro školu příznivější. Průměrný výsledek za každou oblast je součtem průměrných výsledků za její otázky, vyděleným počtem otázek v oblasti. 2. Komentář k obsahu dotazníků a souhrnné výsledky za období 2006/07 až 2010/11 Otázky jsme se snažili formulovat tak, aby byly chápány všemi respondenty (speciálně pak všemi žáky) stejně nebo podobně. Výpovědi respondentů jsou jejich subjektivními pohledy na školu. Z výsledků tohoto dotazníkového šetření však přesto lze poměrně objektivně vyčíst, jak jako celek vnímají svou školu. Na konkrétní situaci vkaždé škole a na osobním názoru interpreta potom závisí, jakým způsobem budou jednotlivé odpovědi na otázky interpretovány. Interpretace, které nabízíme my, jsou jen jedním z možných klíčů. Je však na místě podotknout, že při volbě otázek jsme se řídili právě zde uvedenými předpoklady a úsudky. U některých otázek se pouze odkazujeme k interpretacím jiných otázek, protože je považujeme za analogické. V komentáři jsou uvedeny průměrné výsledky jednotlivých otázek vždy za celý soubor respondentů. Výsledky za nejvýznamnější podsoubory obsahuje tabulková část brožury. 2.1. Dotazník pro žáky 1. až 5. r. 2.1.1. Škola a ty Dotazník pro žáky 1. stupně základních škol se z pochopitelných důvodů liší od dotazníku určeného starším žákům. Vyzvali jsme také rodiče, aby malým dětem s odpovídáním na otázky dotazníku pomohli aby jim, když to bude nutné, vysvětlili smysl otázek a význam nabízených odpovědí. Vycházeli jsme i z toho, že odpovídání na otázky dotazníku bude dobrou příležitostí popovídat si o škole, a to pro rodiče i pro dítě. A. Chodíš do školy rád? 71,5 % Do odpovědi se nepochybně promítne třeba i to, jak dítě právě vychází se svými nejbližšími spolužáky, a třeba i další faktory, které škola nemůže příliš ovlivnit. V souhrnu odpovědí všech dětí však škola jako taková nepochybně zůstane faktorem nejsilnějším. B. Bojíš se učitelky? <<>> 89,4 % Viz otázka 2.3.2. H (dotazník pro rodiče) dítě na 1. stupni, která zažívá ve škole strach, se nejspíš bojí své třídní učitelky. C. Přátelé ve třídě 64,3 % Viz otázka 2.2.5. A (dotazník pro starší žáky). Spontánní hra a povídání si jsou na prvním stupni asi nejčastějším projevem dobrého vztahu mezi dětmi. D. Chceš jiného souseda? <<>> 49,2 % Nespokojenost se sousedem může být jedna z hlavních příčin případné nespokojenosti se školou. E. Změny v učebně <<>> 75,6 % Pokud se ve třídě objeví více odpovědí ano, měla by třídní učitelka vhodným způsobem pátrat po detailech může se stát, že příčina nespokojenosti je víceméně banální, snadno odstranitelná. Tak proč ji nezjistit a neodstranit? F. Můžeš kdykoli na záchod? 82,9 % Správný pitný režim a možnost kdykoli jít na záchod by měly být ve škole samozřejmostí. G. Změny v organizaci <<>> 78,2 % Zde se může ukázat, že přání nejmladších žáků mohou být nereálná. Snažili jsme se je na to upozornit i příkladem uvedeným menším písmem v závorce. Pokud by na toto téma vznikla ve třídě diskuse, může její průběh pomoci dětem pomoci pochopit, že vždycky je něco za něco. Což samozřejmě nevylučuje, že i ony mohou přijít s dobrými a proveditelnými nápady. 6
H. Radit se se sousedem 37,4 % Časy, kdy ideální žák seděl s rukama za zády a promluvil, jen když byl tázán, jsou snad navždy za námi. Otázka zjišťuje, zda jsou ve třídě povoleny normální pracovní podmínky. I. Nudná výuka <<>> 69,7 % Viz 2.2.3. H (dotazník pro starší žáky). J. Posměch kvůli chybě <<>> 75,4 % Zvládnutí tohoto nešvaru patří k prvním výchovným úkolům učitelky na prvním stupni. Otázka těsně souvisí, zvláště u nesmělých dětí, s tím, zda ve škole zažívají pocit strachu. (A tedy také s tím, zda vůbec mají ve škole podmínky ke kvalitnímu učení to v atmosféře strachu probíhat nemůže.) Viz též 2.2.5. E (dotazník pro starší žáky). K. Spravedlivá učitelka 86,2 % Zjednodušenou definici spravedlivosti podává vysvětlení v závorce pod otázkou. Vysvětlení pro starší žáky u analogické otázky 2.2.6. C (dotazník pro starší žáky) ovšem vlastně nebylo jiné, jen příklady více odpovídaly jejich světu. L. Možnost volby 35,7 % Poskytovat žákům možnost volby (viz též 2.2.4. E dotazník pro starší žáky) je třeba už na prvním stupni ze dvou důvodů: jednak se musí začít učit přijímat zodpovědná rozhodnutí a nést jejich důsledky, jednak to umožní respektovat existující rozdíly mezi nimi. 2.1.2. Tvůj vzkaz autorům A. Smysluplnost dotazníku 80,5 % Stejně jako v ostatních dotaznících tato otázka zjišťuje, nakolik jeho otázky pokrývají to, co je pro spokojenost respondenta se školou důležité. 2.2. Dotazník pro žáky 6. až 13. r. 2.2.1. Spokojenost První oblast dotazníku se zaměřuje na školu jako celek. Odpovědi žáků by měly vypovídat o celkové atmosféře školy. Všechny tři otázky jsou proto velmi obecné. A. Spokojenost s prostředím 64,9 % Žáci ve škole tráví mnoho času. Líbí-li se jim školní prostředí (jedná se o jeho vzhled, ale také o funkčnost vybavení a pocit pohodlí), nepochybně se cítí ve škole lépe. B. Spokojenost s výukou 61,0 % Otázka nepátrá po tom, kolik se toho žáci (např. ve srovnání s jinými školami) ve škole naučili, ale spíše po tom, jestli jim vyhovuje způsob výuky. Pokud je vyučování baví a učivo zajímá, pak je pro ně školní docházka i něčím víc než pouhou (nepříjemnou) povinností. C. Pocit hrdosti 59,1 % Tato otázka vychází z našeho základního předpokladu, že ztotožnění žáků se školou jim výrazně usnadňuje respektování požadavků, které škola má. 2.2.2. Váha tvého slova Druhá oblast šetření již představuje soubor konkrétněji zaměřených otázek. Vycházíme z předpokladu, že žáci mají mít možnost vyjádřit svůj názor na dění ve škole. Jejich názor má také mít určitou váhu. Škola má žáky učit zaujímat konkrétní (a konstruktivní) postoje ke každodenním otázkám. A navíc naslouchají-li učitelé a vedení školy žákům a respektují-li jejich názory, cítí k nim žáci větší důvěru. Odpovědi žáků tedy vypovídají nejen o tom, jak je škola otevřena žákovským názorům, ale i o schopnosti učitelů a členů vedení školy dávat tuto otevřenost jasně najevo. A. Svoboda projevu 62,7 % Otázka zjišťuje, v jaké míře mohou žáci vyjádřit svůj názor. Případné záporné odpovědi mohou mít různé příčiny: (1) Žáci považují možnosti, jak vyjádřit svůj názor, za nedostatečné. (2) Žáci tyto možnosti mají, ale brání jim jiné překážky např. obava, že budou za svůj názor potrestáni. (3) Žáci ani nevědí o všech možnostech, jak vyjádřit svůj názor (např. proto, že se o ně vůbec nezajímají). B. Zájem vedení 60,7 % Myslí-li si žáci, že jejich názor nemá žádnou váhu, nemají důvod ho vyjadřovat. Otázka pátrá po tom, zda má podle žáků vůbec smysl vyjadřovat své názory. C. Ovlivnění výzdoby 59,5 % Mohou-li žáci rozhodovat o vzhledu učebny, vybaví si ji tak, aby se tam cítili příjemně. Navíc se 7
budou chovat lépe k zařízení. Toto rozhodování musí samozřejmě mít jasná pravidla (schválení většinou, třídním učitelem, ). D. Ovlivnění výuky 37,9 % Otázka 2.2.2. D je analogií k předchozí otázce. I zde platí, že rozhodování musí mít jasná pravidla. E. Vlastní iniciativa 34,1 % Odpověď na poslední otázku ukazuje, zda fungují výše uvedené principy v praxi a jak. 2.2.3. Chuť vzdělávat se Otázky této oblasti jsou založeny na předpokladu, že zájem žáků o výuku zvyšuje její efektivitu. Je třeba si uvědomit, že odpovědi budou velmi silně ovlivněny kvalitou vyučujících. Odpovědi v jednotlivých třídách se proto mohou výrazně lišit. A. Zvídavost 48,7 % O kvalitě a přitažlivosti výuky vypovídá mj. i to, jak se žáci zajímají (nad rámec školních povinností) o právě probíranou látku. B. Oživování výuky 55,2 % Vycházíme z předpokladu, že pestrá výuka (detaily nebyly specifikovány) je pro žáky zajímavější než monotónní výklad. C. Přístup k výuce <<>> 55,2 % Otázka pátrá po tom, jak žáci vnímají výuku jako celek zda ji berou jen jako nepříjemnou povinnost, nebo jako příležitost nabýt nových poznatků. Jak naznačuje symbol <<>>, procentní hodnoty byly při vyhodnocení odpovědí na tuto otázku přiřazovány v opačném pořadí. (U dalších otázek už to nebudeme zvlášť zdůrazňovat). D. Objevování ve výuce 49,8 % Výchozím předpokladem je, že aktivní zapojení žáků do výuky zpestří a oživí vyučování. Žáci si syntézou dostupných informací zlepší svou schopnost úsudku a při citlivém využívání těchto postupů získají také potřebné sebevědomí. E. Dodávají sebedůvěru 43,8 % Otázka zjišťuje, zda mají žáci pocit, že si učitelé cení jejich schopností a snaží se najít na nich především to dobré. Cílem dospělých by mělo být vychovat z žáků sebevědomé a zodpovědné jedince. F. Využití chyby 53,0 % Podaří-li se učiteli vytvořit atmosféru, ve které je chyba považována za vítanou pomůcku při výkladu, žáci se nebojí zeptat, když něčemu nerozumějí. Celý kolektiv je pak také naladěn vstřícněji a tolerantněji vůči méně bystrým žákům. G. Proč se to učíme? 46,7 % Domníváme se, že žáci, kteří věří, že jim vyučovaná látka k něčemu v budoucnu poslouží, přistupují k výuce zodpovědněji. H. Nudná výuka <<>> 41,3 % Vycházíme z předpokladu, že nezajímavá výuka není příliš efektivní. I. Pojmy nedávající smysl <<>> 49,2 % Učit se pojmy bez odpovídajících souvislostí není příliš efektivní (viz otázka 2.2.3. G). J. Málo času <<>> 48,6 % Přílišné nároky mohou žákům školu znechutit. Často se také stává, že žáci rezignují na pochopení látky a pouze memorují pojmy a údaje. V testech tak třeba i prospívají, celkový smysl látky jim však uniká a po čase se v učivu přestanou zcela orientovat. 2.2.4. Každý jsme jiný Otázky v této oblasti zjišťují, zda učitelé dokážou přistupovat k žákům individuálně. A. Zpětná vazba učitele 35,6 % Kvalitní učitel by měl být schopen (a ochoten) přizpůsobit svůj způsob výuky potřebám třídy. B. Přístup k dotazům 62,2 % Otázky a reakce žáků jsou pro učitele důležitým vodítkem při vysvětlování a mohou být také vítaným zpestřením příliš jednotvárného výkladu. Kromě toho dává vyučující svým přístupem k dotazu najevo, zda si tazatele váží (viz otázky 2.2.3. E a 2.2.3. F). C. Návod na zlepšení 48,1 % Vycházíme z předpokladu, že absence jasného návodu, jak se zlepšit v určitém předmětu, může vést k rezignaci žáků na dosaženích lepší výsledků. 8
D. Pocit úspěchu 48,5 % Pocit úspěchu a uznání druhých jsou dle našeho názoru nejlepší motivací. E. Možnost volby 37,9 % Netvrdíme, že by si žáci měli dělat, co je napadne. Mnohdy, zvlášť když to nic nestojí, je však dobré nabídnout žákům více alternativ (např. vybrat si nebo přímo vymyslet téma seminární práce ). Žáci tak mohou lépe uplatnit svou kreativitu a k zadané práci mají lepší vztah. Možnost výběru je důležitým motivačním prvkem a navíc se žáci učí samostatnému rozhodování. F. Pomoc s předmětem 54,8 % Otázka reflektuje, jak žáci vnímají své učitele. Realita (kdyby opravdu všichni žáci zkusili požádat každého ze svých učitelů o pomoc) může být samozřejmě odlišná. Mají-li však žáci pocit, že jim učitelé nepomohou, ani se nezeptají. Učitelé proto podle nás musí žákům dávat najevo, že jsou ve škole pro ně. 2.2.5. Vztahy Celková atmosféra školy je velmi silně utvářena vzájemnými vztahy mezi žáky. Přátelské prostředí podmiňuje dobrý vztah žáků ke škole. Otázky v této oblasti zkoumají současný stav žákovských vztahů a zjišťují, zda o ně škola (podle názoru žáků) též dostatečně pečuje a rozvíjí je. A. Příjemný kolektiv 77,9 % Dobré vztahy se spolužáky jsou nezbytné pro dobrý vztah ke škole i pro zdravý rozvoj osobnosti žáka. B. Pomoc spolužáků 59,5 % Viz předchozí otázka. Přílišná soutěživost vkolektivu vede navíc u části žáků kpocitům méněcennosti, zatímco u druhé části rozvíjí egoismus. C. Zastání před žákem 57,4 % Viz otázka 2.2.5. A a sedmá část dotazníku, věnovaná šikaně. D. Zastání před učitelem 57,4 % Odpovědi na tuto otázku samozřejmě závisejí také na vztahu žáků a dotyčného učitele. Pokud je pro žáky rizikové s ním nesouhlasit, budou raději mlčet, přestože jinak ve třídě mohou panovat skvělé vztahy. (Viz otázka 2.2.4. B.) E. Posměch kvůli chybě <<>> 61,4 % Scéna nastíněná v této otázce je příkladem situace, kdy by měl pedagog zasáhnout. Pokud je takovéto chování v kolektivu běžné, zřejmě se v něm někteří žáci dlouhodobě necítí příjemně. Adekvátní reakce učitele by mnohdy velmi příznivě ovlivnila celkovou atmosféru ve třídě. Častý výskyt podobných situací tak může naznačovat jisté selhání pedagogů, pokud jde o jejich výchovné působení na kolektiv. F. Pocit osamělosti <<>> 73,9 % Viz otázka 2.2.5. A. G. Seznámení napříč ročníky 64,5 % Znají-li se navzájem žáci z různých ročníků, snižuje se riziko mezitřídní šikany. Žáci ustrkovaní spolužáky ze své třídy také mají možnost najít alespoň nějaké zázemí a pocit uznání u jiných žáků školy. Vzájemná znalost mezi třídami navíc prospívá celoškolní atmosféře. H. Učitel a vztahy ve třídě 55,7 % Otázka zjišťuje, jak žáci vnímají roli učitelů v péči o dobré vztahy v kolektivu. I. Pomoc v osobních problémech 54,7 % Dobrý pedagog by měl být žákům k dispozici i při řešení některých jejich osobních problémů. Odpovědi mohou vypovídat také o důvěře žáků k učitelům, která významně ovlivňuje atmosféru školy. 2.2.6. Příklad dospělých Tato oblast by měla ukázat, jak žáci vnímají své učitele. Jak se učitelé k žákům chovají, jestli jim jdou příkladem Vycházíme z předpokladu, že od člověka, se kterým se jedná jako s nezodpovědným dítětem, nelze očekávat, že bude reagovat jako zodpovědný jedinec. Vhodným jednáním je naopak možné vést žáky k větší zodpovědnosti a spolehlivosti. Kategorie jako zdvořilost, ponižování, spravedlnost ap. se často vymykají objektivním kritériím, avšak i pouhý pocit žáků je v tomto případě důležitým měřítkem. Jednají-li totiž učitelé s žáky způsobem, který je podle učitelů přiměřený, ale žáci ho vnímají odlišně, je výsledný efekt negativní. Odpovědi žáků různých tříd se mohou lišit vzhledem k tomu, že je učí jiní učitelé. Je ovšem třeba si uvědomit, že pedagogický sbor by se měl projevovat co možná nejjednotněji, že by v něm 9
měla panovat jakási převládající nálada, která by jeho členy vedla kpodobnému jednání v podobných situacích. A. Zdvořilí učitelé 64,4 % Zdvořilým jednáním staví učitel žáky do role sobě rovných, tedy zodpovědných dospělých jedinců. Oboustranná zdvořilost je proto podle našeho názoru velmi důležitým výchovným prostředkem (viz také otázky 2.2.3. D, 2.2.3. E, 2.2.4. A, 2.2.4. B). B. Ponižování učitelem <<>> 80,2 % Ponižováním je žák stavěn do role neschopného, nesvéprávného jedince, což má negativní vliv na jeho sebevědomí, pozici v kolektivu (učitel může svým chováním inspirovat i k šikaně) a celkový psychický stav. Jako výchovný prostředek je proto naprosto nepřípustné. C. Spravedliví učitelé 60,7 % Spravedliví učitelé podmiňují respekt žáků ke škole jako instituci a jsou jim samozřejmě také dobrým vzorem. D. Káží vodu, pijí víno <<>> 43,0 % Učitelé mají samozřejmě jiná práva a jiné povinnosti než žáci, avšak čím méně dávají tyto rozdíly najevo, tím lépe. Pocit přiměřeně rovnocenného postavení tak žáky vede k zodpovědnému jednání. E. Pravidelná příprava 68,2 % Otázka zde nepátrá po kvalitě výuky, ač s ní pochopitelně úzce souvisí. Jde nám spíše o samotný akt přípravy, která se vyžaduje po žácích, a tudíž by měla být samozřejmostí také pro učitele. Jedná se tedy o jistou obdobu otázky předchozí. F. Zájem o odevzdanou práci 65,1 % Učitel by měl dát žákům najevo, že práce, kterou dělají, není zbytečná. Kvalitním ohodnocením práce žáků přirozenou cestou oceňuje jejich výkon (viz také předchozí dvě otázky). Je-li učitel schopen poznat, že žák práci odbyl, může mu dát jasně najevo, že jeho přístup byl nezodpovědný a že za toto nezodpovědné chování ponese následky. Získá-li žák pocit, že učitel hodnocení odbývá, dostává se mu mimořádně negativního výchovného podnětu. G. Inspirující učitelé 33,5 % Osobnosti vyučujících velmi ovlivňují (v kladném i záporném smyslu) intelektuální růst a další směřování žáků. Najdou-li se v učitelském sboru takoví, kteří jsou schopni žáky získat (ať již úmyslně, či zcela nevědomky) pro nějakou novou a podnětnou činnost, jsou pro školu nepochybným přínosem. 2.2.7. Pocit bezpečí Problém šikany považujeme za velmi důležitý, a proto jsme mu věnovali větší množství otázek. Ty jsou shrnuty v předposlední oblasti dotazníku. Vzhledem k tomu, že celé šetření bylo anonymní a účast v něm dobrovolná, doufáme, že se vyjádřili i žáci, kteří se jinak této otázce ze strachu vyhýbají. A. Školní řád 65,8 % Jsou-li jasně dána práva a povinnosti žáků, učitelů i ostatního personálu školy a jsou-li tato pravidla všeobecně známá, snižuje se riziko právě takových excesů, jako je šikana. Tato zcela konkrétní otázka zde proto zaujímá důležité místo. B. Lži a žalování <<>> 75,4 % Vycházíme z předpokladu, že lež a žalování jsou formou šikany a je třeba proti nim zasahovat. Otázka je záměrně omezena konkrétním časovým obdobím, odpovědi se tak mohou vztahovat ke konkrétním příkladům. C. Výhrůžky a ponižování <<>> 81,4 % Jde opět o formu šikany, otázka je ze stejných důvodů jako otázka 2.2.7. B časově omezena. D. Násilí <<>> 88,6 % Viz otázka C. E. Krádeže <<>> 86,5 % Viz otázka C. F. Víš, co bys udělal? 90,3 % Právě beznaděj a bezradnost obětí dělají z šikany jeden z nejpalčivějších problémů. Jasné a všeobecně známé mechanismy řešení a nápravy proto mohou být účinnou zbraní. G. Víra v nápravu 78,0 % Aby byl postup zmíněný v otázce 2.2.7. F při nápravě šikany účinný, musí být žáci o jeho účinnosti přesvědčeni (například když vědí, že škola podobnou situaci úspěšně vyřešila již dříve). 10
Původci šikany musí být potrestáni, oběti musí býti zaručeno, že se to již nebude opakovat, že se jí nikdo nebude mstít Nemá-li škola v tomto ohledu důvěru žáků, stává se celý mechanismus nefunkčním. 2.2.8. Tvůj vzkaz autorům A. Smysluplnost dotazníku 72,6 % Odpovědi na tuto otázku jsou pro nás zpětnou vazbou a určují také váhu výsledků šetření. 2.3. Dotazník pro rodiče 2.3.1. Spokojenost Úvodní oblast dotazníku pro rodiče je věnována velmi obecným pocitům vyjadřujícím míru spokojenosti rodičů se školou. A. Spokojenost s prostředím 82,4 % Většina rodičů přichází do školy jen na schůzky rodičů (třídní schůzky). Do jejich spokojenosti s prostředím se tedy promítají hlavně první dojmy (čistota, výzdoba, stav toalet), ovšem nepochybně ji ovlivňuje také to, co slyší od svých dětí. Viz též 2.2.1. A (dotazník pro starší žáky). B. Spokojenost s výukou 79,5 % Jednotlivé aspekty (ne)spokojenosti rodičů s výukou podrobně rozebírá další část dotazníku zde mají příležitost zohlednit ty, kterým se dotazník věnuje jen okrajově a především mohou vyjádřit svůj celkový dojem. Stejně, jako to mohly udělat jejich děti v otázce 2.2.1. B dotazníku pro starší žáky. C. Doporučili byste školu? 79,2 % Tam, kde si rodiče mohou školu vybírat, bývá doporučení příbuzných a přátel velmi důležitými faktorem, i když často subjektivním. Protože však doporučení a nedoporučení často fungují, stojí za to se na ně ptát. Podobně subjektivní byla ostatně i otázka 2.2.1. C dotazníku pro starší žáky. 2.3.2. Výchova a vzdělávání Část věnovaná výchově a vzdělávání začíná pro rodiče jednoduššími a srozumitelnějšími otázkami (sebedůvěra, důležité předměty, strach), pokračuje jednoduchou parafrází vybraných hlavních cílů vzdělávání z RVP a končí dotazy na soulad nabídky školy se schopnostmi a zájmy dítěte a s jeho další vzdělávací dráhou. A. Dodávají sebedůvěru? 71,0 % Důvěra žáka v jeho vlastní schopnosti se často musí trpělivě pěstovat a u mnoha dětí s tím jejich rodiče začínají dávno před začátkem školní docházky. Sebedůvěra je základním předpokladem kladného vztahu žáků ke vzdělávání, jejich chuti pracovat na sobě a učit se i bez tlaku okolí. Viz též 2.5.2. A (dotazník pro vedení školy) a částečně rovněž 2.2.4 D (dotazník pro starší žáky). B. Výuka mateřštiny 85,3 % Mateřský jazyk je spolu s matematikou pokládán za hlavní předmět. Otázka nepátrá po detailech řada rodičů by také nejspíš nedokázala přesněji pojmenovat důvody své (ne)spokojenosti. C. Výuka matematiky 82,9 % Viz předchozí otázka. D. Výuka cizích jazyků 74,0 % Pro většinu rodičů je nejspíš snazší vyjádřit se k výuce cizích jazyků než třeba k výuce fyziky i proto jsme cizí jazyky zařadili hned za matematiku. E. Zbytečnosti human. <<>> 51,5 % Zatímco někteří rodiče dávají přednost tomu, aby škola předala jejich dětem rozsáhlé encyklopedické znalosti, jiní by si daleko více přáli, aby je naučila myslet, komunikovat, spolupracovat s ostatními, vedla je ke tvořivosti apod. Požadavky obou táborů pokládáme za oprávněné naše otázky jsou postaveny ostře, abychom rodičům usnadnili odpovídání. Viz rovněž 2.2.3. I (dotazník pro starší žáky), 2.4.3. I (dotazník pro učitele) a 2.5.4. A (dotazník pro vedení školy). F. Zbytečnosti přír. <<>> 51,8 % Viz předchozí otázka. G. Umělecká výchova 69,1 % Rozvíjení estetického cítění a schopnosti žáků vyjádřit své city a pocity uměleckými prostředky patří mezi důležité cíle vzdělávání. 11
H. Zažívá dítě strach? <<>> 78,6 % Pocit strachu, zvlášť opakovaný nebo trvalý, není slučitelný s kvalitním učením. I. Učí je učit se? 69,3 % Podle RVP má škola umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení. Protějškem této otázky v dotazníku pro vedení je otázka 2.5.2. B. J. Učí je zvládat nové? 70,6 % Podle RVP má škola podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů viz 2.5.2. C (dotazník pro vedení). K. Rozvíjejí komunikaci? 75,4 % Podle RVP má škola vést žáky k všestranné a účinné komunikaci viz 2.5.2. D (dotazník pro vedení). L. Rozvíjejí spolupráci? 67,1 % Podle RVP má škola rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých viz 2.5.2. E (dotazník pro vedení). M. Vychovávají svobodného? 76,1 % Podle RVP má škola připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti viz 2.5.2. F (dotazník pro vedení). N. Rozvíjejí podnikavost? 74,2 % Tvořivost a podnikavost jsou dovednosti důležité pro úspěšné uplatnění žáků na pracovním trhu. RVP se o nich zmiňuje na několika místech. Viz 2.5.2. G (dotazník pro vedení). O. Spokojenost s nabídkou 78,8 % Sebezajímavější školní vzdělávací program se (částečně) mine účinkem, pokud bude pro žáky školy příliš náročný (řada z nich potom své úsilí vzdá) nebo naopak příliš snadný (řada z nich potom nerozvine své schopnosti naplno), anebo pokud bude ignorovat to, co budou žáci skutečně potřebovat během svého dalšího vzdělávání či při práci v oboru, který si zvolí. Protože žáci žádné školy netvoří homogenní soubor, vede k zajištění souladu nabídky s poptávkou (potřebami žáků) jediná spolehlivá cesta: dostatek variability a možností volby i uvnitř školy. P. Příprava na další cestu 76,9 % Viz předchozí otázka. 2.3.3. Vztahy Těžištěm této oblasti je výchovné působení školy tak, jak se v očích rodičů projevuje v práci třídního učitele, v chování dospělých i žáků k jejich dítěti a ve vlivu, který na ně mají jeho spolužáci a ostatní žáci školy. A. Chování zaměstnanců k rodičům 87,7 % Chování učitelů a ostatních zaměstnanců školy k rodičům je určitým indikátorem jejich chování k žákům citlivý pozorovatel si obvykle všimne řady podobností, a to u případů pozitivních i negativních. B. Chování zaměstnanců k dítěti 82,8 % O tom, jak se k jejich dítěti chovají dospělí ve škole, se rodiče nejvíce dozvídají od něj (mají-li zájem se na to ptát). Vedení školy tak může s výsledky této otázky porovnat výsledky částí 6 dotazníku pro starší žáky a dotazníku pro učitele. C. Chování žáků k dítěti <<>> 67,9 % Bezpečnost dítěte pro většinu rodičů zásadní význam: jedním z předních důvodů zájmu o výběrové školy na jakékoli úrovni je bezpečnější a podnětnější společnost spolužáků a ostatních žáků, která je pro řadu rodičů přinejmenším stejně důležitá jako kvalita vzdělávacího programu. Výsledky otázky lze dobře srovnávat s výsledky části 7 dotazníku pro starší žáky. D. Vliv žáků na dítě 62,8 % Většina mladých lidí je velmi citlivá k tomu, jak je vnímají jejich vrstevníci, a snaží se proto zapadnout do některé party, která ve třídě nebo ve škole existuje. Přejímají její hodnoty, mluvu, životní styl apod. a tento vliv bývá, zvláště během puberty, silnější než vliv rodičů. I proto je spokojenost rodičů s vlivem spolužáků a ostatních žáků školy velmi důležitým faktorem. E. Spokojenost s třídním 88,5 % Třídní kolektiv bývá dítěti nejbližší (a tedy i nejvlivnější) práce třídního učitele se na kvalitě vztahů mezi žáky projevuje velmi silně, ať je dobrá či špatná. Třídní učitel také bývá nejčastěji 12
v kontaktu s rodiči. 2.3.4. Váha vašeho slova Oblast se týkala toho, jak funguje výměna informací mezi školou a rodiči, zda se vedení školy zajímá o názory, pocity a přání rodičů, zda rodičům vyhovují pravidla, která ve škole platí a dotýkají se jich. Poslední otázka umožňovala škole získat od rodičů slib pomoci, z něhož by případně mohla vycházet při vtahování rodičů do svých aktivit. A. Zájem vedení 78,2 % Vztah škola rodiče se stále častěji podobá vztahu mezi poskytovatelem služby a jejím příjemcem. Domníváme se, že jde o správný trend. Pokud se škola o názory, pocity a přání svých klientů upřímně zajímá, musí se to časem projevit na jejich spokojenosti s poskytovanými vzdělávacími službami. Viz též 2.2.2. B (dotazník pro starší žáky). B. Informování o dítěti 86,5 % U dítěte, které prospívá a nezlobí, nebývá opožděné a méně kvalitní informování o jeho výsledcích a chování problémem. Problém nastane, když škola informuje rodiče o případných potížích jejich dítěte opožděně nebo způsobem, který jim neusnadňuje bližší identifikaci příčiny nesnází, a oddaluje tím možnost účinně zasáhnout. C. Informování o dění 83,5 % Stejně jako u předchozí otázky jde spokojenost s kvalitou informací (zde o dění ve škole, tam o prospěchu a chování), nikoli přímo o spokojenost s tím, co se ve škole děje, případně jaké známky si dítě ze školy přináší. D. Vyhovují vám pravidla? 87,6 % Někdy bývá problém stanovit pravidla tak, aby vyhovovala oběma stranám. Pokud se ukáže, že úspěšnost této otázky je na škole nižší než na srovnatelných školách, mělo by následovat hledání konkrétních třecích ploch pomocí detailnějších nástrojů, než je tento dotazník. E. Ochota pomoci 88,1 % Předpokládáme, že většina rodičů bude ochotna škole vhodným způsobem pomoci. I když půjde o neurčitý a anonymní slib, může z něj vedení školy, případně třídní učitel vycházet. 2.3.5. Zázemí A. Spokojenost s jídelnou 74,3 % Nejde jen o kvalitu jídla, ale i o kulturnost prostředí, v němž žáci a učitelé obědvají. Názor většiny rodičů bude nepochybně vycházet z toho, co doma slyší od svých dětí upozorňujeme proto, že při ověřování dotazníku pro starší žáky patřily kuchařky k nejproblematičtějším dospělým osobám ve škole z hlediska žáků. B. Doplňkové aktivity 77,7 % Řada škol se snaží, aby zvláště menší děti nemusely za svými zájmy jezdit jinam, a nabízí celou řadu doplňkových aktivit. C. Spokojenost s družinou 84,9 % I v tomto případě, podobně jako u školní jídelny, budou rodiče ovlivněni názory a pocity svých dětí. 2.3.6. Váš vzkaz autorům A. Smysluplnost dotazníku 82,0 % Odpověď by měla vyjadřovat, zda otázky dotazníku pokryly většinu toho, co je pro pocit (ne)spokojenosti rodičů se školou důležité. 2.4. Dotazník pro učitele Celý dotazník je tematicky je rozčleněn na dvě hlavní části. Jedna část zjišťuje vztah učitelů k vedení školy, spokojenost s tímto vedením a vztah učitelů k sobě navzájem (schopnost spolupracovat, ale též schopnost sboru fungovat jako sourodý celek). Druhá je zaměřena především na profesní schopnosti učitelů. Mnohé z těchto otázek se inspirují novým rámcovým vzdělávacím programem. Některé otázky z této části mají svůj protějšek v dotazníku pro starší žáky. Zejména u těchto otázek považujeme srovnání pohledů žáků a učitelů za velmi důležité. Rozdílné chápání konkrétních skutečností velmi často vede ke zbytečným nedorozuměním a následným komplikacím. Trpí pak nejen vztahy mezi žáky a učiteli, ale i celková kvalita školy. 13
2.4.1. Spokojenost První oblast dotazníku se zaměřuje na školu a výuku jako celek. Všechny tři otázky jsou proto velmi obecné. Odpovědi by měly vypovídat o tom, jak se učitelé ve škole cítí, jestli jim škola poskytuje potřebné pracovní zázemí (pomůcky k výuce, nebo prostory, kde si mohou učitelé odpočinout a náležitě se připravit na výuku), ale také o jejich vztahu k učitelské profesi. A. Spokojenost s prostředím 74,0 % Nabídne-li škola učitelům vlídné prostředí poskytující dostatečné pracovní zázemí, cítí se nepochybně lépe. Spokojenost s pracovními podmínkami kladně ovlivňuje i jejich profesní výkony. B. Spokojenost s žáky 70,8 % Odpovědi na tuto otázku se přirozeně mohou u jednotlivých učitelů velmi lišit, spokojenost resp. nespokojenost s prací s žáky může mít mnohé příčiny. Může spočívat v pedagogovi samotném, velkou měrou se však na výsledcích může podepsat i atmosféra a prostředí školy: například nevhodné metody motivace žáků, zavedené postupy při řešení kázeňských prohřešků, (ne)příjemné prostředí, (ne)dostatek prostoru, kde by se žáci o přestávkách mohli odpočinout C. Spokojenost s profesí 73,6 % Spokojenost s profesí je důležitým faktorem ovlivňujícím motivaci učitelů při přípravě výuky i při výuce samotné. Odpovědi na tuto otázku mohou být do značné míry ovlivněny nástroji motivace učitelů, které škola používá. 2.4.2. Váha vašeho slova Druhá oblast šetření představuje soubor konkrétněji zaměřených otázek. Vycházíme z předpokladu, že míra respektování názoru učitelů je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících jejich spokojenost s prostředím, ve kterém pracují. Vedení školy by se proto mělo snažit naslouchat názorům učitelů a brát je v úvahu při rozhodování. A. Komunikace s vedením školy 78,8 % Zapojení učitelů do řešení záležitostí, které by mohlo vedení školy rozhodnout i samo, je leckdy žádoucí, učitelé často mají specifické požadavky, jejichž nerespektování ze strany vedení jim může komplikovat práci (ve věcech týkajících se žáků jsou mnohdy přesněji informováni). Navíc v prostředí, kde se o vaše názory někdo zajímá, se určitě lépe pracuje. Otázka nenaznačuje, že by vedení školy mělo rozhodovat podle toho, co si učitelé myslí mělo by však jejich názory znát dříve, než rozhodne. B. Problémy ztěžující práci <<>> 52,3 % Odpovědi na tuto otázku vyjadřují, do jaké míry je škola schopna zajistit, aby učitelé mohli plně využít své schopnosti. Výrazem problémy, které vám zbytečně ztěžují práci máme na mysli např. různé byrokratické záležitosti, jež by mohla za učitele obstarat škola, nebo špatnou komunikaci mezi učiteli a vedením školy C. Komunikace s žáky 62,8 % Vycházíme z předpokladu, že komunikace učitele s žáky prohlubuje vzájemnou důvěru a navíc je důležitou zpětnou vazbu jak pro učitele, tak pro vedení školy. (2.2.2. B dotazník pro starší žáky) D. Vůle k činům 79,3 % Dobrý učitel by měl aktivně řešit věci, které on nebo jeho žáci pociťují jako problém. Vedení školy by mělo podobné aktivity podporovat, zdůrazňovat potřebu takovéhoto přístupu, motivovat učitele odměnami (o chuti žáků měnit něco ve škole viz 2.2.2. E dotazník pro starší žáky) E. Spokojenost s řízením školy 75,8 % Učitelé, kteří se ztotožňují s rozhodnutími vedení školy, obvykle tato rozhodnutí také více respektují. Tato otázka může vedení školy poskytnout potřebnou zpětnou vazbu. 2.4.3. Chuť vzdělávat Třetí oblast dotazníku se zaměřuje na schopnost učitelů probudit v žácích zájem o probíranou látku. Otázky jsou založeny na předpokladu, že zájem žáků o výuku zvyšuje její efektivitu. Učitelé by se proto měli snažit hledat nové přístupy k probírané látce a přizpůsobovat výuku zájmům a možnostem žáků. Tyto požadavky ovšem kladou na učitele nároky jak přímo v oboru, který vyučují, tak v jeho didaktice. K zvládnutí těchto nároků mohou učitelům pomoci např. přednášky, semináře či dílny nabízené různými institucemi. Mnohé otázky z této oblasti mají svůj protějšek v dotazníku pro starší žáky a ti byli často kritičtí. Srovnání jejich pohledu s názory učitelů může 14
být proto velmi zajímavé. A. Probuzení zájmu 63,8 % O kvalitě a přitažlivosti výuky vypovídá mj. i to, jak se žáci zajímají (nad rámec svých povinností) o právě probíranou látku. (dotazník pro starší žáky 2.2.3. A) B. Oživování výuky 64,4 % Vycházíme z předpokladu, že rozmanitá výuka je zajímavější než monotónní výklad. Nezájem či nedůvěra zbytku pedagogického sboru nebo vedení školy v nové nezaběhnuté postupy může učitele odradit od jejich využití vpraxi (viz kdybyste ktomu měl(a) potřebné podmínky ). (dotazník pro starší žáky 2.2.3. B) C. Motivace známkami <<>> 37,5 % Otázka pátrá po tom, jak žáci podle učitelů vnímají výuku jako celek zda ji berou jen jako nepříjemnou povinnost, nebo jako příležitost nabýt nových poznatků. Dobrý učitel se má snažit motivovat žáky ke kvalitním výkonům nejen pomocí známek. Například se má snažit probudit v nich hlubší zájem o probíranou látku, aktivně je zapojit do výuky, (diskuse, krátké referáty), naznačit, k čemu se dané učivo dá využít v praxi (dotazník pro starší žáky 2.2.3. C) D. Nové nápady 64,1 % Vycházíme z předpokladu, že tvořivý učitel o své práci přemýšlí a dostává nové nápady. I když může jít jen o maličkosti, jejich realizace obohacuje výuku. Jsou navíc zpestřením, obohacením a motivací i pro samotného učitele práce ho baví. E. Objevování ve výuce 70,3 % Aktivní zapojení žáků do výuky zpestří a oživí vyučování. Žáci si syntézou dostupných informací zlepší svou schopnost úsudku a při citlivém využívání těchto postupů získají také potřebné sebevědomí. Učitel by proto měl výuku koncipovat tak, aby měli žáci možnost přispět do výuky i svými úvahami a úsudky (nejedná se o zkoušení u tabule, ale o zapojení žáků během běžného výkladu). F. Inspirující otázka 56,7 % Učitel, kterému jde upřímně o to, aby žáci jeho předmětu rozuměli, je vybízí ke kladení otázek, chce, aby mu žáci dali nahlédnout do svého myšlení, svěřili se s tím, čemu nerozumějí, co pochopili jinak apod. Takové podněty ze strany žáků zpravidla bývají inspirující a učitel o nich přemýšlí proto, aby svou práci zdokonalil. Naopak učitel, který si nevěří, který pojímá svou práci spíše formálně nebo ji dokonce odbývá, zpravidla postupuje tak, aby žáky ani nenapadlo se ptát. G. Sebevzdělávání 74,3 % Práce učitele předpokládá orientaci v nových trendech týkajících poznatků daného oboru, jeho didaktiky a výchovných postupů. Účast učitelů na přednáškách, dílnách a jiných odborných akcích je jednou z cest, jak se k těmto poznatkům dostat a současně překonat jistou izolovanost či osamělost, která bývá s prací učitele spojená. H. Návod na zlepšení 65,2 % Žáci jsou každý jiný a navzájem se liší i příčiny jejich případných problémů v určitém předmětu. Návod, jak se zlepšit, proto musí být individuální a dostatečně konkrétní. Absence jasného návodu může vést k úplné rezignaci žáků na lepší výsledky. (dotazník pro starší žáky 2.2.4. C) I. Nesmyslné učivo <<>> 64,5 % Výuka není příliš efektivní, pokud se žáci učí látku, kterou nechápou nebo o ní vědí, že ji nikdy nevyužijí. Dobrý pedagog by se měl snažit klást důraz na věci, které považuje za důležité. Kvalitě výuky velmi prospěje, podaří-li se mu o jejich důležitosti přesvědčit i žáky. (dotazník pro starší žáky 2.2.3. G, 2.2.3. I) J. Vyčerpání z výuky <<>> 44,2 % Přílišné vyčerpání učitelů negativně ovlivňuje jejich práci. Učitel už nemá sílu přicházet s novými výchovnými a didaktickými postupy. Výuka a práce se pro něj i pro jeho žáky stává stereotypní. 2.4.4. Odměňování Část otázek ve čtvrté oblasti dotazníku zjišťuje, jak učitelé hodnotí samotný systém odměňování (zdali je podle nich průhledný a spravedlivý, jestli nejsou některé předměty (případně stupně ZŠ) zvýhodňovány, atd. Další otázky se snaží zjistit, jak systém odměňování učitele motivuje, jestli by byli ochotni svou práci vystavit konkurenci jiných učitelů, tj. změnit poměr nárokové a nenárokové části mzdových prostředků. 15
A. Transparentnost 62,1 % Jasná a průhledná pravidla pro stanovování výše osobních příplatků a odměn, která jsou všem známa, nenechávají prostor spekulacím o nespravedlivém rozdělování finančních prostředků Aspoň občas se tak předejde pocitům nespravedlnosti (byl jsem ošizen, ředitel mi křivdí ). B. Finanční motivace <<>> 50,1 % Otázka zjišťuje do jaké míry jsou učitelé motivováni nenárokovou částí mzdy. Považují-li ji za automatickou, nemají důvod (z hlediska výše příjmů) pěstovat školní aktivity mimo rámec svých běžných pracovních povinností a někdy dokonce ani plnit své povinnosti dostatečně kvalitně. C. Spravedlivost 76,2 % Viz též otázka 2.4.4. A. Zde jde například o to, zda ředitel dodržuje pravidla pro odměňování, jsou-li vyhlášena, případně nejsou-li vyhlášena zda učitelé pokládají jeho (intuitivní) rozhodování o odměnách za spravedlivé. D. Větší pravomoc řediteli 61,4 % Otázka pátrá po tom, jak by podle učitelů byla ohodnocena kvalita jejich práce v porovnání s ostatními. Předpokládáme, že učitelé, kteří pracují i nad rámec svých běžných povinností ve větším počtu případů odpoví kladně, protože by si v případě zvýšení nenárokové části platu polepšili. Odpovědi jsou samozřejmě ovlivněny i jinými faktory, výše zmíněný však považujeme za nejpodstatnější. E. Dobrovolné aktivity 79,7 % Na rozdíl od předchozích otázek, které se zabývaly spíše hypotetickými případy, zkoumá tato otázka konkrétní činy učitelů. Na odpovědích se výrazným způsobem projeví, jak škola k podobným akcím učitele motivuje. F. Vzájemná řevnivost <<>> 62,7 % Řevnivost mezi předměty, mezi stupni (ZŠ), či mezi určitými učiteli znemožňuje vzájemnou spolupráci a negativně ovlivňuje jednotné vystupování pedagogického sboru. Průhledné financování pomůcek, rozdělování odměn, ale také podpora např. společných aktivit pedagogů může výraznou měrou přispět k lepší koexistenci. 2.4.5. Vztahy Přátelské vztahy mezi učiteli a žáky, učiteli a rodiči a mezi učiteli navzájem výrazně usnadňují vzájemnou spolupráci. Otázky z páté oblasti dotazníku zkoumají vztahy samotné, ale také schopnost pedagogů uplatňovat v praxi (ve výuce) postupy, které napomáhají vzájemné důvěře a vzájemnému respektu. A. Společnost kolegů 83,8 % Otázka pátrá po přátelských (přínosných) vztazích uvnitř pedagogického sboru. B. Ochota pomoci 77,8 % Vzájemná výměna názorů ohledně vzdělávacích či výchovných problémů je důležitým zdrojem zkušeností. Ochota vzájemně si pomáhat (zejména) vprofesních záležitostech je proto velmi žádoucí. C. Zastání před kolegou 56,0 % Otázka zjišťuje, jestli je učitelům lhostejný osud ostatních učitelů. D. Zastání před ředitelem 47,0 % Otázka zjišťuje, jestli je vztah mezi učiteli a ředitelem (vedením školy) přiměřeně symetrický. (Výsledky této otázky je vhodné hodnotit s přihlédnutím k výsledkům předchozí otázky.) E. Dodáváte sebedůvěru? 90,8 % Cílem dospělých by mělo být vychovat z žáků sebevědomé dospělé jedince. Otázka zjišťuje, zda si učitelé cení schopností žáků, a snaží se na nich najít především to dobré. (dotazník pro starší žáky 2.2.3. E) F. Podpora od rodičů 64,5 % Důvěřují-li rodiče učiteli, mohou svým působením kladně ovlivnit vztah svých děti ke škole. Dobré vzájemné vztahy mezi učiteli a rodiči jsou proto základem úspěchu. G. Vyrušování <<>> 68,1 % Vyrušování znesnadňuje výuku. Žáci velmi často vyrušují, když se při hodině nudí. Zajímavý výklad proto může výrazně zvýšit efektivitu výuky (dotazník pro starší žáky 2.2.3. H). Časté vyrušování je ovšem také projevem pokřivených vztahů mezi učitelem a žáky žáci tak vlastně dávají najevo neúctu k učitelově práci, k úsilí, které strávil přípravou na hodinu apod. 16
H. Špatný vliv rodičů <<>> 63,2 % Vliv rodičů na přístup jednotlivých žáků ke škole je neoddiskutovatelný. Vhodnou komunikační a informační politikou může škola výrazně ovlivnit své vztahy s rodiči. Lze se tak vyhnout mnohým informačním šumům a nedorozuměním, které v očích rodičů školu shazují. A naopak, pokud si rodiče práce školy váží, dávají to zpravidla najevo i svým dětem, a ovlivňují tak i jejich postoj ke škole. I. Kázeň do klasifikace <<>> 73,3 % Kázeň žáků a jejich studijní výsledky jsou dvě odlišné věci. Netvrdíme, že kázeň není důležitá nebo že by se neměla hodnotit. Je ovšem třeba studijní výsledky v jednotlivých předmětech jasně oddělit od hodnocení chování. Jedině tak může být systém klasifikace průhledný a spravedlivý. 2.4.6. Příklad žákům Tato oblast dotazníku zjišťuje, jak učitelé přistupují k žákům především v otázkách výchovy a vzájemné komunikace. Vycházíme z předpokladu, že od člověka, se kterým se jedná jako s nezodpovědným dítětem, nelze očekávat, že bude reagovat jako zodpovědný jedinec. Vhodným jednáním je naopak možné vést žáky k větší zodpovědnosti a spolehlivosti. Učitelé by se proto měli snažit vytvářet atmosféru vzájemné rovnosti : dodržovat stejná pravidla jako žáci (pokud tomu nebrání nějaká závažná překážka), nestavět žáky vždy před hotová rozhodnutí, ale nechat je samostatně se rozhodnout, atd. Je poměrně pravděpodobné, že někteří učitelé nebudou své jednání hodnotit příliš kriticky. Všechny otázky v této oblasti mají své protějšky v dotazníku pro starší žáky, je proto namístě srovnat odpovědi žáků a učitelů a dále pátrat po příčinách případných rozporů. A. Nezdvořilí učitelé <<>> 81,5 % Zdvořilým jednáním staví učitel žáky do role sobě rovných, tedy zodpovědných dospělých jedinců. Oboustranná zdvořilost je proto podle našeho názoru velmi důležitým výchovným prostředkem (dotazník pro starší žáky 2.2.6. A). B. Zájem o odevzdanou práci 80,0 % Učitel by měl dát žákům najevo, že svou práci nedělají zbytečně. Kvalitním ohodnocením hotové práce přirozenou cestou oceňují výkon žáků. Pozná-li učitel, že žák práci odbyl, může mu dát jasně najevo, že jeho přístup byl nezodpovědný a že za toto nezodpovědné chování ponese následky. Získá-li žák pocit, že učitel hodnocení odbývá, dostává se mu mimořádně negativního výchovného podnětu. (dotazník pro starší žáky 2.2.6. F) C. Možnost volby 53,8 % Netvrdíme, že by si žáci měli dělat co je napadne. Mnohdy, zvlášť když to nic nestojí, je však dobré nabídnout žákům více alternativ (např. vybrat si nebo přímo vymyslet téma seminární práce ). Žáci tak mohou lépe uplatnit svou kreativitu a k zadané práci mají lepší vztah. Možnost výběru je důležitým motivačním prvkem a navíc se žáci učí samostatnému rozhodování. (dotazník pro starší žáky 2.2.4. E) D. Káží vodu, pijí víno <<>> 76,6 % Učitelé mají samozřejmě jiná práva a jiné povinnosti než žáci, avšak čím méně dávají tyto rozdíly najevo, tím lépe. Pocit přiměřeně rovnocenného postavení tak žáky vede k zodpovědnému jednání. (dotazník pro starší žáky 2.2.6. D) E. Zpětná vazba 66,1 % Kvalitní učitel by měl být schopen reflektovat potřeby třídy i jednotlivých žáků. Má-li při přípravě výuky vyjít žákům vstříc, musí znát jejich názory a pocity. (dotazník pro starší žáky 2.2.2. B, 2.2.4. A) F. Přizpůsobení se žákům 74,6 % Otázka zjišťuje, jestli učitelé respektují názory a přání žáků nejen teoreticky, ale také v praxi. (dotazník pro starší žáky 2.2.2. D, 2.2.4. A) 2.4.7. Školní vzdělávací program Nový rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) má přinést mnohé změny oproti dosavadní koncepci. Školám a učitelům se dostane větší volnosti při sestavování učiva a konkretizaci výchovných a vzdělávacích cílů, žáci se namísto biflování mají učit efektivně pracovat s informacemi atd. Tyto změny sebou ovšem nesou i zvýšení profesních nároků kladených na učitele. Otázky v této oblasti zjišťují, jak dobře jsou učitelé s RVP seznámeni a jak jsou na tyto změny připraveni a vybaveni. 17
A. Znalost RVP 93,8 % V dohledné době budou muset školy začít pracovat podle nového závazného kurikulárního dokumentu. Bez prostudování RVP a vyhodnocení jeho dopadů se učitelé těžko připraví na nastávající změny. B. Odpovědnost za učivo 60,0 % Vlastní výběr učiva umožňuje učitelům vybrat si do určité míry témata, která považují za důležitá a jsou jim a jejich žákům bližší, může se tak zvýšit kreativita práce. Na druhou stranu nesou za tento výběr větší část odpovědnosti. Perspektivní pedagog by měl dle našeho názoru právě tuto změnu uvítat (nejde o to, že by měl souhlasit s celým RVP!). C. Změní se učivo? 25,8 % Jde o jednu z mála otázek dotazníku, v nichž mohou inovující učitelé a školy dosáhnout nezaviněně nižší úspěšnosti. Pokud se totiž již před několika lety rozhodli redukovat a změnit učivo, mohou dnes oprávněně tvrdit, že jeho současná struktura je s požadavky RVP slučitelná. Takových škol a učitelů je ovšem minimum předpokládáme, že většina učitelů, kteří odpoví na tuto otázku záporně, bude mít ke své odpovědi opačný důvod: neuvědomují si, že to byl právě neúnosně velký rozsah učiva, který bránil v rozvíjení dovedností předepsaných RVP. D. Změníte metody? 36,4 % Otázka 7D je analogií k předchozí otázce, pokud se týká metod výuky. E. Ztotožnění se s RVP 45,2 % Otázka pátrá po celkovém postoji učitelů k novému RVP. Předpokládáme, že právě učitelé, kteří se s novým programem ztotožňují, odpoví kladně. F. Využitelnost zahraničních zdrojů 68,4 % Otázka pátrá po schopnosti učitelů seznamovat se s novými trendy nejen v českém školství. G. Příprava ŠVP 54,0 % Otázka pátrá po schopnosti pedagogů podílet se na školním vzdělávacím programu. Na rozdíl od otázky 7B je zde zdůrazněna aktivní role učitelů při jeho přípravě. H. Dovednosti vs. poznatky 67,5 % Nový RVP klade důraz na rozvíjení dovedností žáků. Praxe ukazuje, že mnozí učitelé nejsou schopni dostatečně odlišit dovednosti od poznatků. Otázka pátrá právě po schopnosti učitelů jasně rozlišovat tyto dva termíny. 2.4.8. Váš vzkaz autorům A. Smysluplnost dotazníku 66,6 % Zatímco dříve mohly školy a učitelé ovlivňovat podobu výchovy a vzdělávání spíše neoficiálně, nyní se otevřel alespoň formálně jejich iniciativě značný prostor. Dotazník byl zaměřen na ty rysy práce školy a učitelů, které lze ovlivnit lokálně. Otázka zjišťovala, nakolik otázky dotazníku pokrývaly to, co učitelé sami pokládají za důležité pro svou spokojenost s prací ve škole. 3. Orientace v tabulkové části Tabulková část obsahuje tři druhy tabulek s výsledky za vybrané podsoubory, případně za všechny podsoubory. Tabulky nastojato umožňují zjistit četnosti (#) všech druhů odpovědí na jednotlivé otázky za určité podsoubory. Tabulky naležato umožňují snadno porovnat výsledky jednotlivých otázek mezi všemi analyzovanými podsoubory. Tabulky žebříčků umožňují nalézt pro každou školu (případně třídu) přibližné místo na žebříčku všech srovnatelných škol (příp. tříd), a to pro každou oblast dotazníku zvlášť. Tabulky nastojato mají vlevo nadpis Četnosti (%). Pod záhlavím je tabulka shora dolů členěna podle oblastí dotazníku. Vedle názvu oblasti je trojice čísel. Číslo úplně vpravo vyjadřuje počet všech respondentů z podsouboru, kteří odevzdali dotazník s aspoň jednou odpovědí v této části dotazníku. Pro každou otázku dotazníku je ve sloupcích označených čísly 1 až 5 vždy uvedeno procento respondentů, jejichž odpovědi byl přiřazen příslušný kód (tj. 1 až 5 viz kap. 2). Základem (100 %) je počet všech respondentů, jejichž odpověď na tuto otázku získala některý z kódů 1 až 5. Ve sloupcích vpravo označených kódy $ a / je uvedeno procento všech respondentů v dané oblasti, (tj. procento základu, který může být mírně odlišný) a to s následujícími významy: $ odpověď respondenta není čitelná; / respondent ponechal otázku bez jakékoli odpovědi. Všechna procenta v této části tabulky jsou zaokrouhlena na celá čísla. Ve sloupci PRŮMĚR je vždy (#) Z technických důvodů je nastojato výjimečně vytištěna také tabulka Úspěšnost mladších žáků. 18
Průměrná úspěšnost v podsouboru Podsoubor, tj. kterých žáků se týkají všechny výsledky v tabulce Průměr hodnot ve sloupci NEJLÉPE Počet žáků v podsouboru 4.2.14. Četnosti (%): Základní školy KALIBRO 2010/11 (Základní dotazníky, žáci 6. až 13. r.) 1. Spokojenost 63,2% 22,6% 12 200 Spokojenost s prostředím 66,5 23,1 A 23 31 37 5 3 0 0 Spokojenost s výukou 62,9 18,3 B 18 30 40 7 4 0 0 Pocit hrdosti 60,2 26,4 C 26 22 29 11 11 0 0 průměrná úspěšnost otázky C v podsouboru procento žáků, kteří v otázce C dali maximum žáci, kteří na otázku C odpověděli trojkou žáci, jejichž odpověď na otázku C je nečitelná žáci, kteří na otázku C neodpověděli nejdříve tučně (a se znakem %) uvedena průměrná úspěšnost za příslušnou oblast a pod ní průměrné úspěšnosti jednotlivých otázek oblasti. Ve sloupci NEJLÉPE (Vpravo vedle průměrné úspěšnosti každé otázky) je uvedeno procento respondentů, jejichž odpověď dávala nejlepší hodnocení (tj. mají kód 1, resp. u otázek <<>> s opačným hodnocením kód 5). Průměr těchto hodnot za všechny otázky oblasti se opět objevuje se znakem % na řádku s názvem oblasti. Ve sloupcích PRŮMĚR a NEJLÉPE jsou číselné hodnoty zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Tabulky naležato nazvané Úspěšnost (%) už neobsahují informace o četnosti jednotlivých kódů, ale jen úspěšnost jednotlivých otázek (viz ukázka na následující straně). Každý sloupec těchto tabulek odpovídá určitému podsouboru základního souboru a v řádku je uvedena průměrná úspěšnost příslušné otázky urespondentů z tohoto podsouboru (například za gymnazisty, za učitele s praxí 11-15 let apod.). Do podsouboru byl respondent zařazen, pokud je příslušný údaj o něm znám (tj. uvedl ho v záhlaví dotazníku nebo je znám o škole). V posledních dvou řádcích je počet respondentů v podsouboru a průměrná úspěšnost v podsouboru (aritmetický průměr úspěšností ve sloupci). Podsoubory, k nimž patří výsledky ve sloupcích Úspěšnost otázky C v odpovídajících podsouborech 2.4.15.A Úspěšnost (%) KALIBRO 2010/11 (Základní dotazníky, žáci 6. až 13. r.) 1. Spokojenost ZŠ po ročnících ZŠ-sídlo ZŠ-Regiony Otázka 6 7 8 9 Vesnice Stř.Mor. Mor.Slez. Spokojenost s prostředím A 64,9 71,8 67,3 62,8 64,3 65,3 67,0 69,5 Spokojenost s výukou B 61,0 69,8 64,0 60,4 59,1 63,1 64,1 65,1 Pocit hrdosti C 59,1 68,2 63,3 55,2 55,5 57,6 60,6 61,0 Počet žáků 19 389 2 584 2 771 3 232 3 061 3 983 1756 930 Průměrná úspěšnost 61,7 69,9 64,9 59,5 59,6 62,0 63,9 65,2 Velikost odpovídajících podsouborů Průměrná úspěšnost v odpovídajících podsouborech Součástí číselných výsledků je rovněž tabulka žebříčků nazvaná Decily úspěšnosti. Představíme-li si uspořádání všech škol například v oblasti 2.2.5. Vztahy dotazníku pro starší žáky podle jejich úspěšnosti, pak má dobrý smysl postupně odstřihávat úseky tak, aby vzniklo deset přibližně stejně velkých skupin. V tabulce jsou nazývány desetiny škol. Každé desetině odpovídá jeden řádek tabulky. Vřádku je vždy uvedena nejnižší a nejvyšší úspěšnost školy z příslušné desetiny (tj. krajní body intervalu úspěšnosti této desetiny škol). Tabulka je určena k tomu, aby si škola mohla najít, ve které desetině žebříčku úspěšnosti srovnatelných škol se nachází. Po příštím šetření pak může porovnat, zda se posunula kupředu, zůstala ve stejné desetině nebo v žebříčku 19
poklesla. Protože se průměrné výsledky v průběhu čtyř ročníků prakticky nezměnily, započítali jsme do tabulek žebříčků všechny dosavadní výsledky. Díky tomu je v každé kategorii více než dostatečný počet škol, s nimiž se může každý účastník porovnávat. celkový počet škol 4.2.16.B Decily úspěšnosti (%) Podsoubor, kterého se žebříček týká KALIBRO 2010/11 (Základní dotazníky, žáci 6. až 13. r.) ŠKOLY Základní školy ZŠ-Vesnice ZŠ-Malá města ZŠ-Velká města Gymnázia nižší 1. Spokojenost 1. desetina škol od 89,0 do 77,3 od 100,0 do 77,7 od 93,0 do 75,9 od 84,8 do 77,3 od 84,8 do 75,0 2. desetina škol od 77,3 do 70,8 od 77,7 do 73,7 od 75,9 do 71,9 od 77,3 do 70,5 od 75,0 do 69,6 3. desetina škol od 70,8 do 67,7 od 73,7 do 70,3 od 71,9 do 68,8 od 70,5 do 67,7 od 69,6 do 65,4 4. desetina škol od 67,7 do 64,2 od 70,3 do 66,7 od 68,8 do 64,8 od 67,7 do 65,4 od 65,4 do 63,6 5. desetina škol od 64,2 do 61,4 od 66,7 do 63,2 od 64,8 do 63,0 od 65,4 do 62,9 od 63,6 do 61,4 6. desetina škol od 61,4 do 58,8 od 63,2 do 60,9 od 63,0 do 61,0 od 62,9 do 60,7 od 61,4 do 58,3 7. desetina škol od 58,8 do 56,3 od 60,9 do 57,8 od 61,0 do 59,0 od 60,7 do 57,9 od 58,3 do 54,3 8. desetina škol od 56,3 do 52,8 od 57,8 do 55,2 od 59,0 do 51,2 od 57,9 do 52,7 od 54,3 do 48,9 9. desetina škol od 52,8 do 48,3 od 55,2 do 50,4 od 51,2 do 49,1 od 52,7 do 42,7 od 48,9 do 35,1 10. desetina škol od 48,3 do 27,6 od 50,4 do 32,3 od 49,1 do 37,7 od 42,7 do 18,8 od 35,1 do 19,6 škol celkem 235 314 92 185 155 počet vesnických ZŠ v žebříčku počet maloměstských ZŠ v žebříčku sem, tedy do 4. desetiny, patří vesnická ZŠ, sem, tedy do 3. desetiny, patří maloměstská ZŠ, která dosáhla průměrné úspěšnosti 69,0 % která dosáhla průměrné úspěšnosti 69,0 % 20