Transportní vlastnosti tekutin. dynamická viskozita (μ/η) tepelná vodivost (λ) difuzivita (D 12 )

Podobné dokumenty
OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Mol. fyz. a termodynamika

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Kinetická teorie ideálního plynu

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Základy vakuové techniky

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

6. Stavy hmoty - Plyny

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

Chemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Látkové množství n poznámky 6.A GVN

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Molekulová fyzika a termika:

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Mechanika tekutin je nauka o rovnováze a makroskopickém pohybu tekutin a o jejich působení na tělesa do ní ponořená či jí obtékaná.

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Voda, pára, vypařování,

5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková

Superkritická fluidní extrakce (SFE) Superkritická fluidní extrakce

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu

Šíření tepla. Obecnéprincipy

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru. Petr Svačina

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Tepelná vodivost pevných látek

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Neideální plyny. Z e dr dr dr. Integrace přes hybnosti. Neideální chování

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

FLUENT přednášky. Turbulentní proudění

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

měření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Přednáška 2. Martin Kormunda

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Základy molekulové fyziky a termodynamiky

NA VLASTNICKÉ PRÁVO K JEDNOTKÁM

Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla

I. OBSAH IV.I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŮVODCE... 5 IV.II. ZPRACOVATEL POH MM... 5

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Roztoky - druhy roztoků

Statická zátěž + zrychlení + stoupání + aerodynamika

Prototyp kilogramu. Průřez prototypu metru

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Stav a možná implementace DRG v zásadních otázkách

Integrální počet funkcí jedné proměnné

102FYZB-Termomechanika

Statická zátěž + zrychlení + stoupání + aerodynamika

Stavové chování plynů a kapalin

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

PROCESY V TECHNICE BUDOV 11

Základy chemických technologií

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

3.3 Částicová stavba látky

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu MatemaTech Matematickou cestou k technice.

A1 - Automatický programovatelný metalografický lis

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

Hydromechanické procesy Obtékání těles

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

obsah REDESIGN BAREVNOST PÍSMO DOPLŇUJÍCÍ GRAFIKA vznik loga / 4 webové stránky / 19 další užití loga / 20

Test z matematiky. Přijímací zkoušky na bakalářský obor Bioinformatika

1 Zatížení konstrukcí teplotou

13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:

Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Roman Snop

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY

2

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

Transkript:

Transportní vlastnosti tekutin dynamická viskozita (μ/η) tepelná vodivost (λ) difuzivita (D 12 )

Tepelný pohyb transport hybnosti, tepla a hmoty o částice látky (směsi) jsou v neustálém náhodném pohybu (Brownův pohyb) o s rostoucí teplotou roste intenzita pohybu o náhodný pohyb vede k interakcím srážkám mísení o důsledkem je makroskopicky pozorovatelný přenos tepla z teplejší oblasti k chladnější hmoty z oblasti s vyšší koncentrací k oblasti s nižší koncentrací hybnosti z oblasti s vyšší rychlostí k oblasti s nižší rychlostí

Transportní vlastnosti o Newtonův zákon: ττ yyyy = FF zz = μμ dvv zz AA yy dyy QQ o Fourierův zákon: qq yy = yy = λ dtt AA yy dyy o Fickův zákon: jj 1yy = nn 1yy dcc = DD 1 AA 12 yy dyy

Plyny (nízké tlaky): mechanismus transportu Kinetická teorie plynu (tuhé koule): hustota částic plynu nn = NN VV mm průměr částice d hmotnost částice m průměrná rychlost částice uu = 8kkkk ππππ intentita nárazů částic na jednotkovou plochu ZZ = 1 nn uu 4 y+dy y y-dy dy dy λ (vz, T, c1) y+dy (vz, T, c1) y Avogadrova konstanta NN = 6,023 10 23 mol 1 (vz, T, c1) y-dy

Plyny (nízké tlaky): mechanismus transportu Kinetická teorie plynu (tuhé koule): střední volná dráha částic l = 1 2ππdd 2 nn průměrná vzdálenost dy mezi dvěma paralelními plochami, kterou urazí částice mezi dvěma srážkami dddd = 2 3 ll y+dy y y-dy dy dy λ (vz, T, c1) y+dy (vz, T, c1) y (vz, T, c1) y-dy střední kinetická energie částic EE kkkkkk = 1 2 mmuu2 = 3 2 kkkk

Plyny (nízké tlaky): mechanismus transportu o tok hybnosti z vrstev y±dy do vrstvy y ττ yyyy = ZZZZ vv zz yy dddd ZZZZ vv zz yy+dddd o aproximace rychlosti přímkou vv zz yy±dddd = vv zz yy ± 2 ll dvv zz 3 dyy ττ yyyy = 1 3 nnnn uull dvv zz dyy = μμ dvv zz dyy μμ = 2 3ππ ππππππππ ππdd 2 y+dy y y-dy (vz, T, c1) y+dy dy (vz, T, c1) y dy λ (vz, T, c1) y-dy Boltzmannova konstanta kk = RR = 1,381 NN 10 23 J/K

Plyny (nízké tlaky): mechanismus transportu o tok kinetické (tepelné) energie z vrstev y±dy do vrstvy y qq yy = 3 2 kkkk TT yy dddd TT yy+dddd o aproximace teploty přímkou TT yy±dddd = TT yy ± 2 dtt ll 3 dyy qq yy = 1 2 λλ = 1 3 nnnn uull dtt dyy nn uucc mm VVll = 2 3ππ = λλ dtt dyy ππππππππ ππdd 2 CC VV y+dy y y-dy dy dy λ (vz, T, c1) y+dy (vz, T, c1) y (vz, T, c1) y-dy CC VV = 3 2 kk mm

Plyny (nízké tlaky): mechanismus transportu o tok hmoty z vrstev y±dy do vrstvy y jj AA,yy = ZZ ww AA yy dddd ww AA yy+dddd o aproximace koncentrace přímkou ww AA yy±dddd = ww AA yy ± 2 ll dww AA 3 dyy jj AA,yy = 1 nn uull dww AA = nndd 3 dyy AAAA dww AA dyy y+dy y dy dy λ (vz, T, c1) y+dy (vz, T, c1) y DD AAAA = 2 3ππ ππππππππ ππdd 2 1 nn y-dy (vz, T, c1) y-dy DD AAAA = 2 3ππ kkkk ππ 1 2 1 + 1 1 mm AA mm BB ππ 1 2 dd 2 AA+dd BB 1 nn

Korekce na přitažlivé a odpudivé síly o reálné plyny nejsou tuhé koule o nutné zohlednit vzájemné interakce Interakce popsány L-J potenciálem: σ, kt/ε o Chapmanův-Enskogův přístup μμ = 5 16 ππππππππ ππσσ 2 ΩΩ mmm μμ TT 0.6 1 pp 0 Ω hm (black), Ω d (red) 3 2.5 2 1.5 1 0.5 λλ = 25 32 DD AAAA = 3 16 ππππππππ ππσσ 2 ΩΩ mmm CC VV λλ TT 0.6 1 pp 0 2 RRRR 3 (ideální plyn pv m =k NNT ) ππ 1 + 1 1 1 MM AA MM BB NN 1 2 σσ 2 AA+σσ BB ΩΩdd pp 0 0.1 1 10 100 T * =kt/ε DD AAAA TT 1.6 2 pp 1

Korekce na přitažlivé a odpudivé síly o kolizní integrály Ω mh, Ω d jsou funkce (T * =kt/ε) Ω mh AA TT BB + CC + ee DDTT EE ee FFTT A = 1,16145 B = 0,14874 C = 0,52487 D = 0,77320 E = 2,16178 F = 2,43787 o vzájemná podobnost transportních veličin umožní odhady λλ cc pp + 5RR μμ 4MM PPPP = cc ppμμ cc pp λλ cc pp + 5 4 RR SSSS = μμ 0,75 ρρdd AAAA! SSSS = μμ = 0,2 5! ρρdd AAAA Ω hm (black), Ω d (red) 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 0.1 1 10 100 Ω hm 1,1 Ω d T * =kt/ε

Kapaliny: mechanismus transportu o více teorií kvalitativně popisující závislosti transportních veličin na teplotě o oproti plynu mechanismy výrazně méně pochopeny o teorie vnitřní struktury kapaliny mřížková teorie (viskozita, tepelná vodivost) částice kapaliny uspořádány v pravidelné mřížce, existují i prázdné pozice rozměr mřížky aa VV mm /NN 1/3 uvnitř této mřížky intenzivně kmitají, částice do sebe mohou narážet částice mohou přeskočit na volnou pozici pokud mají dostatečnou energii ΔΔG/N A (částice při přeskoku musí projít mezi dalšími částicemi) vzájemná rychlost vrstev tekutiny pouze mechanismem přeskoků

Kapaliny: mechanismus transportu - viskozita o frekvence přeskoků ff = kkkk exp ΔΔGG/RT h o při vzájemném pohybu vrstev je ΔΔG/NN závislé na tečném napětí ΔΔGG = ΔΔGG 0 ± aa δδ ττ yyyy VV mm 2 (kladné ve směru napětí) o vzájemná rychlost vrstev kapaliny vlivem rozdílných frekvencí přeskoku po směru a proti směru napětí δδ aa 2 NNh o μμ = eeeeee ΔΔGG VV 0 /RRRR mm o ΔΔGG 0 /RRRR 3,8TT bb /TT o μμ NNh VV mm eeeeee 3,8TT bb /TT 3,77 10 10 VV mm aa δδ 1 eeeeee 3,8TT bb /TT Bird, Stewart, Lightfoot. Transport Phenomena. 2 nd ed. Planckova konstanta h = 6,626 10-34 J s

Kapaliny: mechanismus transportu tepelná vodivost o částice uvnitř mřížky kmitají rychlostí zvuku v S a narážejí na částice ve vedlejších mřížkách o přenos tepla je pouze vlivem těchto srážek nn o λλ = 1 vv 3 mm sscc VV dd 2,8 NN 2/3 kkvvss VV mm o vv ss = cc pp cc VV TT TT Bird, Stewart, Lightfoot. Transport Phenomena. 2 nd ed.

Kapaliny: mechanismus transportu - difuzivita o difuze částice A kapalinou B je modelována jako velmi pomalý pohyb koule o poloměru rr AA = 1 1/3 2 v prostředí viskózní kapaliny B (laminární oblast) o DD 0 AAAA = kkkk vv AA FF AA VV mm,aa NN o rychlost pohybu vv AA = o ββ kluznost částice A: FF AA 6ππμμ BB rr AA ββ =, no-slip DD 0 AAAA = kkkk 3μμ BB +rr AA ββ 2μμ BB +rr AA ββ 1/3 μμbb 6ππrr AA μμ BB = kkkknn1/3 3ππVV mm,aa ββ = 0, dokonale kluzná částice DD 0 AAAA = kkkk 1/3 μμbb 4ππrr AA μμ BB = kkkknn1/3 2ππVV mm,aa

Závislost na T a p

Závislost na složení o viskozita plynných směsí (nízké tlaky) μμ MM = NN ii=1 xxii μμ ii Ф NN xx jj Ф iiii = 1 1 + MM ii iiii 8 jj=1 MM jj 1/2 o viskozita binárních kapalných směsí (Teja a kol.) ln μμ MM εε MM = xx 1 ln μμ 1 εε 1 + xx 2 ln μμ 2 εε 2 VV cc,iiii = VV 1/3 1/3 cc,ii +VVcc,jj 2 3 1 + μμ ii μμ jj VV cc,mm = ii jj xx ii xx jj VV cc,iiii 1/2 MMjj MM ii 1/4 TT cc,mm = ii jj xx iixx jj TT cc,iiii VV cc,iiii VV cc,mm TT cc,iiii VV cc,iiii = ψψ iiii TT cc,ii VV cc,ii TT cc,jj VV cc,jj 1/2 MM MM = ii xx ii MM ii εε = VV cc VV cc (cm 3 /mol); M (g/mol) 2/3 TT cc MM 1/2! viskozity čistých látek i při stejné redukované teplotě TT TT cc,ii /TT cc,mm, ne při teplotě směsi! 2

Závislost na složení o tepelná vodivost plynných směsí (nízké tlaky) λλ MM = NN ii=1 xxii λλ ii Ф NN xx jj Ф iiii = 1 1 + MM ii iiii 8 jj=1 o tepelná vodivost kapalných směsí (Li) λλ MM = ii jj φφ ii φφ jj λλ iiii λλ iiii = 2 1 λλ ii + 1 λλ jj 1 MM jj 1/2 1 + μμ ii μμ jj 1/2 MMjj MM ii 1/4 2 φφ ii = xx iivv mm,ii jj xx jj VV mm,jj

Závislost na složení o difuzivita plynných směsí (nízké tlaky) u binárních systémů nezávisí difuzivita na složení plynné směsi Stefan-Maxwellův popis difuze u vícesložkových směsí ddxx ii dddd = jj cc ii cc jj cc 2 DD iiii JJ jj cc jj JJ ii cc ii o difuzivita kapalných směsí (Vignes) J i difuzní tok složky i ve směru z [mol/m 2 /s] 0 DD 12 = DD xx 2 0 12 DD xx 1 21 ΓΓ o skutečná hybná síla difuze není gradient koncentrace, ale gradient chemického potenciálu, aktivity o termodynamický korekční faktor ΓΓ = 1 + xx 1 lnγγ 1 xx 1 o pro ideální směsi ΓΓ=1 pp,tt

Odhad transportních veličin: μ G o z generalizovaného diagramu pro kapaliny i plyny nízké i vysoké tlaky μμ cc = 7,7 10 4 MM 1/2 pp cc 2/3 TTcc 1/6 μμ cc (mpa.s); M (g/mol); p C (atm)

Odhad transportních veličin: μ G o Chapmanova-Enskogova rovnice (plyny, nízké tlaky) μμ 0 = 2,669 10 3 MMMM σσ 2 ΩΩ mmm μμ 0 (mpa.s); M (g/mol); σ (Å) Neufeldův vztah (nepolární látky) Ω mh 1.16145 TT 0.14874 + 0.52487 ee 0.77320TT + 2.16178 ee 2.43787TT T * TT 1/3 =kt/ε ε/k = 0,77T c σ = 2.44 cc ppcc ε/k (K); pp cc (atm); σσ (Å) polární látky: δδ = μμ dd 2 2 εε kkσσ 3 Ω mh,pol. = Ω mh + 0,2δδ2 TT εε kk = 1.18 1 + 1.3δδ 2 TT bb ; σ = 1.585VV bb 1+1.3δδ 2 μμ dd - dipólový moment (Debye), chyba 1.5 % 1/3 1.94 10 ; δδ = 3 2 μμ dd VV bb TT bb

Odhad transportních veličin: μ G o Reichenbergerova metoda (plyny, vyšší tlaky) μμ μμ 0 = 1 + QQ 1,5 AApp rr BBpp rr +(1+CCpp DD rr ) 1 AA = 1.9824 10 3 TT rr exp 5.2683TT rr 0.5767 BB = AA 1.6552TT rr 1.2760 CC = 0.1319 TT rr exp 3.7035TT rr 79.8678 DD = 2.9496 TT rr exp 2.9190TT rr 16.6169 QQ = 1 296.6613 μμ dd 2 pp cc TT cc 2 pp cc (bar), μμ dd (Debye), chyba 1.1 3 %, selhává pro H 2, He

Odhad transportních veličin: μ L o Orrickova Erbarova metoda (kapaliny) ln μμ L MMρρ L = AA + BB TT μμ L - viskozita kapaliny (cp); MM molární hmotnost (g/mol) ρρ L - hustota kapaliny při 20 C (g/cm 3 ) ; chyba 20 %, maximální chyba více než 100 % o korekce na vyšší tlaky = 1+DD pp rr 2,118 AA μμ SSL 1+CCωω pp rr μμ L μμ SL viskozita syté kapaliny při pp ssss pp rr = pp pp ssss pp cc AA = 0,9991 4,674 10 4 1,0523TT 0,03877 rr 1,0513 CC = 0,07921 + 2,1616TT rr 13,4040TT rr 2 + 44,1706TT rr 3 84,8291TT rr 4 + 961209TT rr 5 59,8127TT rr 6 + 15,6719TT rr 7 DD = 0,3257/ 1,0039 TT rr 2,573 0,2906 0,2086

Odhad transportních veličin: λλ G o z generalizovaného diagramu pro kapaliny i plyny nízké i vysoké tlaky λλ C odhadována ze známé hodnoty λλ 1 při tlaku a teplotě T 1 a p 1 TT rr,1 = TT 1 TT cc ; pp rr,1 = pp 1 pp cc => z diagramu odečteme λλ r,1 při T r,1 a p r,1 λλ CC = λλ 1 λλ rr,1

Odhad transportních veličin: λλ G o Stielova a Thodosova metoda (nepolární plyny, nízké tlaky) λλ0 MM = 1,15 + 2,03 μμcc vv CC pp RR 1 CC vv, CC pp (J/K.mol); R = 8.314 (J/K.mol); μ (Pa.s), M (kg/mol); λλ (W/m.K), chyba 10 % o Royova a Thodosova metoda (nepolární i polární plyny, nízké tlaky) λλ 0 ΓΓ = 8,757 eeeeee 0,0464TT rr eeeeee 0,2412TT rr + CC ff TT rr ΓΓ = 210 TT ccmm 3 pp cc 4 1/6 λλ (W/m.K); M (g/mol); p C (bar), chyba 5 % C - pomocí odhadové metody

Odhad transportních veličin: λλ G o Chungova metoda (nízké tlaky) λλ 0 MM μμ = 3,75ψRR ψ = 1 + α 0,215+0,28288αα 1,061ββ+0,26665ZZ 0,6366+ββββ+1,06αααα αα = CC vv RR -1,5; ZZ = 2,0 + 10,5TT rr 2 nepolární: ββ = 0.7862 0.7109ωω + 1.3168ωω 2 polární z tabulky CC vv, CC pp (J/K.mol); R = 8.314 (J/K.mol); μ (Pa.s), M (kg/mol); λλ (W/m.K), chyba 5-10 %

Odhad transportních veličin: λλ G o Stielova a Thodosova metoda (nepolární plyny, vysoké tlaky) λλ λλ 0 ΓΓzz cc 5 = 1,22 10 2 exp 0,535ρρ rr 1 ρρ rr < 0,5 λλ λλ 0 ΓΓzz 5 cc = 1,14 10 2 exp 0,67ρρ rr 1,069 0,5 < ρρ rr < 2,0 λλ λλ 0 ΓΓzz 5 cc = 2,60 10 3 exp 1,155ρρ rr + 2,0161 2,0 < ρρ rr < 2,8 ρρ rr = VV cc VV ΓΓ = 210 TT ccmm 3 pp cc 4 1/6 λλ (W/m.K); M (g/mol); p C (bar), chyba 5 %

Odhad transportních veličin: λλ L o Satova-Riedelova metoda λλ = 1,11/MM1/2 3+20 1 TT rr 2/3 3+20 1 TT bbrr 2/3 M (g/mol); λλ (W/m.K); chyba 10-15 % o Latiniho metoda λλ = AA TT bb αα 1 TTrr 0,38 MM ββ TT cc γγ TTrr 1/6 M (g/mol); λλ (W/m.K); chyba 10 %

Odhad transportních veličin: D G o Wilkeho a Leeho metoda DD AAAA = 1 10 TT = kkkk/ εε AA εε BB 1/2 σσ AAAA = σσ AA+σσ BB 2 Ω DD,nnnn = 1.06036 3.03 3 0.98 MM AAAA TT 0,15610 + 0,19300 1/2 TT 3/2 1/2 ppmm AAAA σσaaaa 2 Ω DD 1 MM AAAA = 2 + 1 MM AA MM BB + 1,03587 + 1,76474 ee 0,47635TT ee 1,52996TT εε = 1.15TT 1/3 kk bb σσ = 1.18VV bb Ω DD,pp = Ω DD,nnnn + 0,19 δδ AAAA 2 (polární plyny) TT δδ AAAA = 1,94 103 μμ dd 2 VV bb TT bb εε ee 3,89411TT (nepolární plyny) = 1.18 1 + 1.3δδ kk AAAA 2 TT bb σσ = 1.585VV bb 2 1+1.3δδ AAAA D AB (cm 2 /s); M (g/mol); p (bar); σ (Å), k = 1.38064852 10 23 J/K; μ d (Debye); V b (cm 3 /mol); chyba 8 % 1/3

Odhad transportních veličin: D G o Fullerova metoda DD AAAA = 0,00143TT 1,75 1/2 1/3 1/3 ppmm 2 AAAA Σvv AA + Σvv BB Σ vv - strukurně příspěvková metoda MM AAAA = 2 1 + 1 MM AA MM BB D AB (cm 2 /s); M (g/mol); p (bar)

Odhad transportních veličin: D L o Wilkeho-Changova metoda difuzní koeficient složky A v rozpouštědle B DD 0 AAAA = 7,4 10 8 φφmm BB 1/2 TT 0,6 μμ BB VV AA VV AA - molární objem při bodu varu, strukturně příspěvková metoda (cm 3 /mol) φφ asociační parametr rozpouštědla: voda: 2,6; methanol: 1,9; ethanol: 1,5; ostatní: 1 D AB (cm 2 /s); M (g/mol); μμ BB (cp); chyba 30 %, maximální chyba přes 100 % o Metoda Tyna a Caluse DD 0 AAAA = 8,93 10 8 VV BB 0,267 0,433 VV AA TT μμ BB σσ 0,15 AA σσ BB D AB (cm 2 /s); V (cm 3 /mol); μμ BB (cp); σσ AA, σσ BB - povrchové napětí při normálním bodu varu

Příklad 12-1 Odhadněte viskozitu ethanolu (g) při 100 C a nízkém tlaku. Exp: 10.85 μpa.s Data: μ = 1.67 Debye Příklad 12 2 Odhadněte Prandtlovo kritérium superkritického oxidu uhličitého z příkladu 6-3 při teplotě 310,3 K a tlaku 14,74 MPa. Data: 1 T c = 304,1 K; p c = 7.38 MPa; ω = 0.239; M = 44 g/mol; c P = 2.73 kj/kg/k; c V = 0.934 kj/kg/k 2 M=28,97 g/mol, V mb =29,9 cm 3 /mol, ε/k=97,0 K, σ=0,362nm. Příklad 12 3 Odhadněte difuzní koeficient o-chlortoluenu (1) ve vzduchu (2) při teplotě 25 C a tlaku 0,1 MPa. Data: 1 M=126,59 g/mol, T b = 432,1 K, V mb = 134,7 cm 3 /mol; 2 M=28,97 g/mol, V mb =29,9 cm 3 /mol, ε/k=97,0 K, σ=0,362nm.