Institucinální uspřádání a právní rámec Evrpské unie 5HP300 Evrpská unie a její plitiky Ing. Michaela Ševčíkvá 13. října 2010
Zakládající smluvy Pařížská smluva ESUO (1951;1952) Římské smluvy (1957;1958) Smluva vzniku EHS Smluva vzniku EUROATOM Jedntný evrpský akt (1986;1987) Maastrichtská smluva (1992;1993) Smluva EU Smluva zalžení ES Amsterdamská smluva (1997;1999) Smluva z Nice (2001;2003) Lisabnská smluva (2007;2009)
Instituce Evrpské Unie Evrpská kmise Rada EU Evrpská rada Evrpský parlament Evrpský sudní dvůr Evrpský účetní dvůr Výbr reginů Evrpský hspdářský a sciální výbr Evrpská centrální banka Evrpská investiční banka Evrpský mbudsman (Evrpský veřejný chránce práv) Evrpský inspektr chrany údajů
Evrpská kmise Sídl: Brusel Pčet členů: 27 kmisařů Funkční bdbí kmise: 5 let (mžnst znvujmenvání) Předseda: Jsé Manuel Barrs EK by měla pracvat ve prspěch evrpské integrace a být nezávislá na zájmech vlád států, které je delegvaly hájit zájmy Splečenství jak celku nadnárdní rgán, supranacinální charakter
Evrpská kmise II. Pravmci a základní funkce: Legislativní iniciativa pr sekundární nrmy - mtr legislativníh prcesu (nařízení, směrnice, rzhdnutí, stanviska,dpručení) Zabezpečení a dhled nad prváděním a ddržváním evrpskéh práva (strážce smluv, žalba na členský stát pr neplnění pvinnstí) Prvádění běžných plitik (např. chrana sptřebitele, SZP, plitika hspdářské sutěže ) Hlavní kntrlní subjekt v blasti evrpské sutěžní plitiky Rzhdvací pravmc u některých nrem sekundárníh práva (administrativní rzhdnutí, technické nrmy ) Navrhuje, spravuje a kntrluje rzpčet EU Reprezentace EU navenek a sjednávání smluv a dhd s třetími zeměmi Rzhdvání: prstá většina
Předsedvé EK Předseda Stát Obdbí Walter Hallstein SRN 1958-1967 Jean Rey Belgie 1967-1970 Franc Maria Malfatti Itálie 1970-1972 Francis-Xavier Ortli Francie 1973-1977 Ry Jenkins Velká Británie 1977-1981 Gastn Thrn Lucembursk 1981-1989 Jacques Delrs Francie 1985-1995 Jacques Santer Lucembursk 1995-1999 Rman Prdi Itálie 1999-2004 Jsé Barrs Prtugalsk 2004-sučasnst
Rada EU Sídl: Brusel, Lucemburk, nefrmální zasedání v čl. státech Pčet členů: každý stát má v Radě EU jednh reprezentanta (většinu ministři zdpvědní za danu agendu) Funkční bdbí : x Předseda: představitel předsednické země (mění se p 6 měsících) Nestálý legislativní (zákndárný) rgán EU Reprezentuje zájmy čl. států EU Pravmci a základní funkce Schvalvání nrem sekundárníh práva Delegvání přijímání a prvádění právních nrem na EK Krdinace hspdářské plitiky států EU
Rada EU II. Frmálně existuje jedna Rada (v praxi se schází v různém slžení dle prjednávané agendy) V sučasné dbě 10 frmací Rady EU (všebecná rada, zemědělství a ryblv, finance, průmysl a bchd, zdravtnictví, šklství, živtní prstředí, justice a vnitr, dprava) Rada pr všebecné záležitsti Rada pr zahraniční věci Rada pr hspdářské a finanční záležitsti (ECOFIN) ministři financí Jumb Rada prjednávání agendy, která spadá pd více ministerstev Generální sekretariát administrativa, právní servis, tlumčení COREPER (Výbr stálých zástupců) Vyský představitel pr zahraniční věci a bezpečnstní plitiku Jednání Rady jsu neveřejná (x prjednávání návrhu legislat. aktu) Hlasvání: princip jednmyslnsti, kvalifikvaná většina, prstá většina
Rada EU III. rzdělení hlasů Německ, Francie, Itálie, Velká Británie 29 Španělsk, Plsk 27 Rumunsk 14 Nizzemsk 13 Belgie, Česká republika, Řeck, Maďarsk, Prtugalsk 12 Rakusk, Bulharsk, Švédsk 10 Dánsk, Irsk, Litva, Slvensk, Finsk 7 Kypr, Estnsk, Ltyšsk, Lucembursk, Slvinsk 4 Malta 3 CELKEM 345 Trjitá většina I. Kritérium vážené hlasvání 255 hlasů z celkem 345 II. Kritérium pčet států hlasujících pr návrh 50% III. Kritérium pčet byvatel ve státech hlasujících pr návrh 62%
Evrpská rada Sídl: stát, který předsedá Radě EU + setkání minimálně dvakrát rčně v Bruselu Vrchlný rgán EU nejvyšší představitelé členských států (hlavy států neb předsedvé vlád), kterým asistují ministři zahraničí, účastní se i předseda EK + stálý předseda ER (bez hlasvacíh práva) Předseda: Herman Van Rmpuy (2,5 rku, mžnst znvuzvlení) Pravmci a základní funkce: Strategická rzhdnutí hledně vývje EU Knzultace a krdinace mezi představiteli čl. států Hledání knsensu v případě neshdy v Radě EU Rzhdvání: knsensus
Státy předsedající Evrpské radě Obdbí Stát leden-červenec 2011 červenec-prsinec 2010 leden červen 2010 červenec - prsinec 2009 leden - červen 2009 červenec - prsinec 2008 leden - červen 2008 červenec - prsinec 2007 leden - červen 2007 červenec - prsinec 2006 leden - červen 2006 červenec - prsinec 2005 leden - červen 2005 červenec - prsinec 2004 Maďarsk Belgie Španělsk Švédsk Česká republika Francie Slvinsk Prtugalsk Německ Finsk Rakusk Velká Británie Lucembursk Nizzemsk
Evrpský parlament Sídl: Štrasburk, Brusel, Lucemburk Pčet členů: 736 pslanců vlených přím (d rku 1979) Funkční bdbí parlamentu: 5 let (mžnst znvuzvlení) Předseda: Jerzi Buzek (vlen na 2,5 rku) EP by měl reprezentvat zájmy bčanů Všichni bčané EU mají práv vlit a být vleni v zemi, kde mají bydliště (i když nejsu bčany dané země) Splečné znaky pr členské státy: systém pměrnéh zastupení a termín knání vleb x různý pčet vlebních bvdů, minimální pčet hlasů pr vstup d EP Pslanci se sdružují d plitických klubů dle plitické rientace a idelgické spřízněnsti
Evrpský parlament II. Pravmci a základní funkce: Kntrlní funkce interpelace EK a Rady EU Přijímání legislativy (knzultace,splupráce, splurzhdvání, suhlas) Práv zřizvat vyšetřvací výbry Schvalvání slžení nvé EK a práv vyslvit ji nedůvěru Rzpčtvá pravmc (suhlas se schválením rzpčtu) Prpůjčvání Sacharvvy ceny
Plitické kluby v EP 1. Skupina Evrpské lidvé strany (Křesťanských demkratů) a Evrpských demkratů 265 2. Skupina sciálních demkratů v Evrpském parlamentu 184 3. Skupina Aliance liberálů a demkratů pr Evrpu 84 4. Skupina Zelených / Evrpské svbdné aliance 55 5. Evrpská knzervativní a refrmní skupina 54 6. Skupina knfederace Evrpské sjedncené levice a Severské zelené levice 35 7. Evrpa svbdy a demkracie 32 NI 8. Nezařazení pslanci 27 CELKEM 736
Evrpský účetní dvůr Sídl: Lucemburk Pčet členů: 27 auditrů Funkční bdbí : 6 let Předseda: Vitr Manuel da Silva Caldeira (na 3 rky) Nadnárdní charakter Nemá exekutivní pravmci může puze infrmvat jiné instituce Pravmci a základní funkce Kntrla hspdaření finančních prstředků ze splečnéh rzpčtu a řádnéh finančníh řízení Tvrba suhrnných výrčních zpráv (kntrla příjmů a výdajů)
Hspdářský a sciální výbr Sídl: Brusel Pčet členů: 344 Funkční bdbí : 5 let Předseda: Mari Sepi (vlen na 2,5 rku) Zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, neziskvéh sektru a různých zájmvých skupin Názr výbru není pr rzhdvání EP a Rady EU závazný Pravmci a základní funkce Knzultativní a pradní rgán Rzhdvání: prstá většina
Výbr reginů Sídl: Brusel, Pčet členů: 344 Funkční bdbí : 5 let Předseda: Luc Van den Brande (vlen na 2,5 rku) Zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, neziskvéh sektru a různých zájmvých skupin Názr výbru není pr rzhdvání EP a Rady EU závazný Pravmci a základní funkce Knzultativní a pradní rgán Strážce principu subsidiarity Rzhdvání: prstá většina
Evrpský mbudsman Nikifrs Diamandurs Sídl: Štrasburk Funkční bdbí: 5 let Kntrlní rgán EP EP h jmenuje na dbu svéh funkčníh bdbí Přijímá stížnsti a petice d bčanů prti jednání rgánů ES (ne ESD +ne prti aktivitám čl. států) Nemá exekutivní pravmc (pukazuje a upzrňuje)
Specializvané agentury Zřizuje je Rada EU rzvj na pčátku 90. let Agentury splečné zahraniční a bezpečnstní plitiky Evrpská branná agentura (EDA) Satelitní středisk Evrpské unie (EUSC) Ústav Evrpské unie pr studium bezpečnsti (ISS) Agentury pr splupráci plicejních a sudních rgánů v trestních věcech Evrpská jedntka pr justiční splupráci (Eurjust) Evrpská plicejní akademie (CEPOL) Výknná agentura Evrpské rady pr výzkum (ERC) Výknná agentura pr knkurenceschpnst a invace (EACI) Výknná agentura pr transevrpsku dpravní síť (TEN-T EA) Výknná agentura pr výzkum (REA) Výknná agentura pr vzdělávání, kulturu a audivizuální blast (EACEA) Výknná agentura pr zdraví a sptřebitele (EAHC) Výknné agentury
Agentury Splečenství Agentura Splečenství pr kntrlu ryblvu (CFCA) Evrpská agentura pr bezpečnst a chranu zdraví při práci (EU-OSHA) Evrpská agentura pr bezpečnst sítí a infrmací (ENISA) Evrpská agentura pr chemické látky (ECHA) Evrpská agentura pr léčiva (EMEA) Evrpská agentura pr letecku bezpečnst (EASA) Evrpská agentura pr námřní bezpečnst (EMSA) Evrpská agentura pr bnvu (EAR) Evrpská agentura pr řízení perativní splupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX) Evrpská agentura pr základní práva (FRA) - dříve EUMC Evrpská agentura pr železnice (ERA) Evrpská agentura pr živtní prstředí (EEA) Evrpská nadace pr zlepšení živtních a pracvních pdmínek (EUROFOUND) Evrpské mnitrvací centrum pr drgy a drgvu závislst (EMCDDA) Evrpské středisk pr prevenci a kntrlu nemcí (ECDC) Evrpské středisk pr rzvj dbrnéh vzdělávání (Cedefp) Evrpský institut pr rvnst žen a mužů (ve fázi přípravy) Evrpský úřad pr bezpečnst ptravin (EFSA) Evrpský úřad pr dhled nad GNSS (GSA) Fndatin eurpéenne pur la frmatin (ETF) Odrůdvý úřad Splečenství (CPVO) Překladatelské středisk pr instituce Evrpské unie (Cdt) Splečný evrpský pdnik pr ITER a rzvj energie z jaderné syntézy (Fusin fr Energy) Úřad pr harmnizaci ve vnitřním trhu (chranné známky a vzry) (OHIM)
Právní systém ES (EU) Kmunitární práv: 1) Primární práv 2) Sekundární práv 3) Terciární práv
Primární kmunitární práv Vytvářen přím členskými státy 1) Zakládající smluvy 2) Smluvy přistupení nvých členských států 3) Principy kmunitárníh práva a evrpský byčej 4) Prtkly a deklarace připjené ke smluvám Smluvy, které primární práv tvří mají charakter mezistátních smluv Prces tvrby primárníh práva: Navrhnut změnu může kterýkliv členský stát svlání mezivládní knference- nutnst přijetí nvé smluvy jednmyslně všemi členskými státy na zasedání Evrpské rady aby smluva vstupila v platnst je ptřeba, aby ji ratifikvaly všechny členské státy
Sekundární kmunitární práv Tvří h rgány ES na základě pravmcí dvzených d primárníh práva Představuje většinu acquis cmmunautaire 5 druhů sekundárních nrem: 1) Nařízení bezprstředně závazná a pužitelná ve všech členských státech, přímý dpad na bčany 2) Směrnice adresvána členským státům a její závaznst se mezuje na cíle, kterých má být dsažen 3) Rzhdnutí adresvána knkrétním subjektům (stát, jedntlivci, firmy), tzn. vztahují se na jedntlivé případy a jsu bezprstředně závazná 4) Stanvisk není závazný právní pramen, zahrnuje celkvé zhdncení situace 5) Dpručení není závazný právní pramen, zhdncení + rady pr další vývj
Evrpský sudní dvůr Sídl: Lucemburk Pčet členů: 27 sudců + 8 generálních advkátů Funkční bdbí : 6 let Předseda: Vassilis Skuris (vlen na 3 rky) Pravmci a základní funkce Dhled nad ddržváním práva uvnitř EU Psuzuje sulad jednání čl. států s kmunitárním právem (dzrčí žalba) Psuzuje sulad nrem evrpskéh sekundárníh práva s právem primárním (žalba na neplatnst, dpvědi na předběžné tázky na platnst kmunitárníh práva vznesenými vnitrstátními sudy) Pskytuje výklad acquis cmmunautaire (dpvěď na předběžnu tázku) Kntrla legality a dbré správy statních institucí Řeší spry pracvníků institucí EU
Sud první instance (Tribunál) Sídl: Lucemburk Zalžen 1989 Pčet členů: 27 sudců Funkční bdbí : 6 let Předseda: Marc Jaeger (vlen na 3 rky) Psláním je usnadnit práci ESD Zabývá se zejména spry inicivanými sukrmými subjekty (jedntlivci, firmy, nestátní rganizace) - brátit se na něh mhu členské státy, fyzické i právnické sby
Vybrané mezinárdní sudy Sud Vznik / Zakládající instituce Sídl Typy rzhdvaných sprů Mezinárdní sudní dvůr Evrpský sud pr lidská práva 1948 / OSN Haag 1959 / Rada Evrpy Štrasburk - spry stát v. stát - psudky interpretující mez. práv - NE: spry jedntlivec v. stát - spry jedntlivec / firma v. stát týkající se E. úmluvy lidských právech (většina případů) - vyjímečně i spry stát v. stát (pr nerespektvání Úmluvy jedním státem) - Kmise v. stát EU (dzrčí žalba) ESD 1953 / ES/EU Lucemburk - členský stát, instituce EU, jedntlivec / firma v. instituce EU (žalba na neplatnst sekundárníh práva) - dpvědi na předběžnu tázku plženu sudem / tribunálem státu EU - náhrada škdy způsbené ES / EU - dzrčí žalba vůči státu ESVO pr neplnění pvinnstí Sud ESVO 1994 / Smluva Evrpském hsp. prstru Lucemburk - mezistátní spry výklad Smluvy EHP - stanviska k výkladu Smluvy EHP na žádst dmácíh sudu - žalba na neplatnst patření (rzhdnutí) Dzrčíh úřadu ESVO Tribunál pr bývalu Jugslávii 1995 / Rezluce Rady bezpečnsti Haag - trestní stíhání jedntlivců za nejzávažnější zlčiny spáchané v kntextu rzpadu Jugslávie - NE: "trestní" stíhání států neb rganizací Mezinárdní trestní sud 20O3 / Mez. Smluva (tzv. Římský statut) Haag - trestní stíhání jedntlivců za nejzávažnější zlčiny dle mezinárdníh práva - NE: "trestní" stíhání států neb rganizací Mezinárdní tribunál pr mřské práv 1996 / Mez. Smluva (Úmluva OSN mřském právu) Hamburk - spry států neb mezinárdních rganizací
Děkuji za pzrnst Ing. Michaela Ševčíkvá Email: michaela.sevcikva@vse.cz