EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY Technická zpráva (Přílha 1 k 2. Průběžné zprávě) 15. 5. 2015 HOPE GROUP s.r.., divize EUservis.cz NAVIGA 4, s.r.. Sídl, kancelář Brn: Palackéh tř. 10, 612 00 Brn Pbřežní 249/46, 186 00 Praha 8 IČ: 25342282 IČ: 26756102 Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5

Obsah 1. Aktualizvaná metdika ke zpracvání případvé studie... 3 2. Aktualizvaná metdika ke zpracvání meta-analýzy a klastrvé analýzy... 38 3. Technické pdklady k analýzám a šetření... 43 Přílha 1: Technické pdklady k případvým studiím Přílha 2: Seznam dtazvaných 2

1. Aktualizvaná metdika ke zpracvání případvé studie Následující metdika představuje becný metdický rámec pr zpracvání případvých studií, přístupu k hdncení pžadvaných kritérií v rámci zkumaných prjektů a využití získaných infrmací a dat. Základní struktura metdickéh dkumentu dpvídá struktuře zpracvání případvé studie. Pr každu ze zpracvávaných studií může být rámec knkretizván a ppřípadě upraven pdle specifik knkrétních prjektů a cílvých skupin. Metdika byla zpracvána již v 1. etapě prjektu, ale na základě zkušenstí z 1. i 2. etapy byla v rámci 2. etapy zaktualizvána. 3

1 Identifikace případvé studie 1.1 Identifikační údaje prjektu Název prjektu Čísl prjektu Oblast pdpry Zaměření prjektu Cíl prjektu Příjemce prjektu Adresa Prjektvý manažer Partner prjektu Výše rzpčtu, % dtace Termín realizace Míst realizace a území dpadu Webvá adresa Uveden je celý název prjektu. Uveden je celé čísl prjektu. Uveden je čísl a názve blasti pdpry. Stručný ppis zaměření prjektu. Stručný ppis cíle prjektu. Uveden je celý název příjemce. Uvedena je ulice, č.p., PSČ, měst. Uveden je jmén a příjmení sby. Uveden je celý název partnera/ů neb bez partnera, pkud prjekt není realizván s partnerem. Výše rzpčtu je uvedena v celých Kč a je uveden % dtace vzhledem k celkvému rzpčtu prjektu. Uveden je datum zahájení a datum uknčení realizace prjektu. Uveden je měst a kraj dpadu, příp. celá ČR, pkud má kraj dpady na celém území republiky. Uvedena je webvá adresa (stránka) prjektu, příp. příjemce. 1.2 Přehled terénníh šetření Tabulka zaznamenává přehled prvedených terénních šetření v rámci evaluace danéh prjektu (přehled je zpracván dle cílvé skupiny šetření). Příjemce prjektu V rámci šetření je vždy prváděn individuální řízený rzhvr (uveden je datum, jmén dtazvanéh a jeh vztah k prjektu). Cílvá skupina Dtazníkvé šetření (datum, pčet respndentů, návratnst, ppulace, výše vzrku/census, způsb stanvení vzrku, návratnst, reprezentativita výsledků) 4

Fkusní skupina (datum, pčet a slžení účastníků) Individuální řízený rzhvr (datum, jmén dtazvanéh a jeh vztah k prjektu) Skupinvý rzhvr (datum, pčet a slžení účastníků) Klíčví aktéři Identifikace klíčvých aktérů a zdůvdnění Individuální řízený rzhvr (datum, jmén dtazvanéh a jeh vztah k prjektu) Skupinvý rzhvr (datum, pčet a slžení účastníků) Dtazníkvé šetření (datum, pčet respndentů, návratnst, ppulace, výše vzrku/census, způsb stanvení vzrku, návratnst, reprezentativita výsledků) Partner prjektu Identifikace klíčvých aktérů a zdůvdnění Individuální řízený rzhvr (datum, jmén dtazvanéh a jeh vztah k prjektu) Skupinvý rzhvr (datum, pčet a slžení účastníků) Dtazníkvé šetření (datum, pčet respndentů, návratnst) 1.3 Shrnutí evaluačníh designu Stručné shrnutí celkvéh evaluačníh designu Celkvě je zde shrnut evaluační design pr danu případvu studii, přičemž: jsu ppsána realizvaná terénní šetření, s uvedením specifik z hlediska danéh prjektu, je ppsán způsb využití a práce se sekundárními daty. Pznámka: Sučástí každé jedntlivé případvé studie je Technická přílha, která zahrnuje záznamy z prvedených rzhvrů/fkusních skupin, data z dtazníkvých šetření a případně další dplňující využité infrmační zdrje. 5

2 Abstrakt Účel abstraktu Sučástí každé případvé studie je i tzv. abstrakt, který shrnuje výsledky případvé studie. Frma zpracvání abstraktu je přizpůsbena jeh plánvanému využití, tzn.: Pr média Publicitu Ptenciální žadatele Struktura abstraktu Výsledná struktura abstraktu je následující: Identifikace (základní infrmace k prjektu) Cíl prjektu C se v prjektu dehrál C prjekt přinesl lidem Překážky Shrnutí přínsů prjektu Účelnst Užitečnst Účinnst Hspdárnst Udržitelnst Identifikace nejlepší, dbré a nesvědčené praxe Frma abstraktu Zvlená frma abstraktu je tedy graficky atraktivní, jsu využity ftgrafie, rámečky, případně grafy, schémata apd. Každý abstrakt využívá a prezentuje příběh některéh ze zástupců cílvé skupiny/z řad účastníků prjektu (tzv. strytelling). Hjně jsu využívány i citace, přičemž je zdůrazněn: Phled příjemce: zejména ppis výchzí situace, cílů prjektu/ změny, výsledků a dpadů prjektu včetně překážek, se kterými se příjemce ptýkal Phled účastníka: zejména ppis sbní/živtní změny, které se danému účastníkvi díky prjektu pdařil dsáhnut (ale rvněž překážky, se kterými se ptýkal) Phled stakehlderů: zejména ppis změn v bci, kmunitě, rdině atd. Rzsah abstraktu Abstrakt případvé studie byl prti zadávací dkumentaci v návaznsti na pžadavky zadavatele rzšířen a je zpracván na cca 2 strany. 6

3 Výchzí situace a cíle prjektu 3.1 Příjemce dtace Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Příjemce dtace Uveden celý název příjemce. Případvá studie Kategrie příjemce Předchzí zkušensti příjemce s cílvu skupinu Taxnmie kategrií příjemce je zpracvána ve vazbě na perační prgram, znění výzev. Výběr je prváděn ze seznamu (viz přílha, kap. 8.1). Stručně jsu charakterizvány relevantní zkušensti příjemce, pkud existují. Mžnsti dpvědi: An Ne Mnit7+ DB Albertina 1 Šetření příjemce Případvá studie Partner prjektu Uveden je celý název partnera. IS Mnit7+ Případvá studie Kategrie partnera Viz sekce příjemce. 3.2 Přístup ke zpracvání žádsti Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Zapjení externíh ddavatele pr zpracvání žádsti Uveden je, zda byl pr zpracvání žádsti využit ze strany příjemce externí ddavatel. Mžnsti dpvědi: An Ne Šetření příjemce Případvé studie 1 Relevantní pr blast pdpry 1.1 7

3.3 Cíle prjektu Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Cíle prjektu Ppsána je základní charakteristika cílů prjektu. IS Mnit7+ Šetření příjemce Případvé studie 3.4 Cílvá skupina Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Specifikace cílvé skupiny Taxnmie cílvých skupin Uvedena je charakteristika cílvé skupiny, na které se prjekt zaměřuje. Údaje jsu primárně získané z IS Mnit7+ a příp. jsu zjištění zpřesněna na základě terénníh šetření. Taxnmie cílvých skupin je zpracvána ve vazbě na perační prgram, znění výzev. Výběr ze seznamu (viz přílha) dle hlavní charakteristiky výběru cílvé skupiny pr její zapjení d prjektu. IS Mnit7+ Šetření příjemce IS Mnit7+ Šetření příjemce Případvá studie Meta-analýza 8

4 Realizace prjektu 4.1 Aktivity Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Specifikace aktivit Uveden je stručný ppis aktivit realizvaných v rámci prjektu. IS Mnit7+ Taxnmie aktivit Taxnmie aktivit je zpracvána ve vazbě na perační prgram, znění výzev. Výběr prváděn ze seznamu (viz přílha). Šetření příjemce Šetření účastníci IS Mnit7+ Šetření příjemce Šetření účastníci Případvé studie Meta-analýza 4.2 Realizace výběrvých řízení Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Pčet realizvaných výběrvých řízení Finanční bjem realizvaných výběrvých řízení VŘ dle výše předpkládané hdnty Uveden je pčet realizvaných výběrvých řízení. IS Mnit7+ Uveden je bjem realizvaných výběrvých řízení v Kč. IS Mnit7+ Uveden je typ výběrvéh řízení v těcht charakteristikách: nadlimit, pdlimit, VZMR a dále pčet výběrvých řízení. IS Mnit7+ 4.3 Realizační tým prjektu Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Velikst prjektvéh týmu Uveden je pčet členů realizačníh týmu. IS Mnit7+ Případvá studie Úvazky Vypčtena je suma všech úvazků v prjektu, přičemž se jedná přepčtené úvazky na IS Mnit7+ 9

dbu trvání prjektu (u DPČ jsu uvedeny člvěkhdiny přepčtené na plné úvazky). 5 Zhdncení přínsů a úspěšnsti prjektu (účelnst, užitečnst) Vazba na evaluační tázky: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22 (+ specifické tázky pr knkrétní blasti pdpry viz přílha 8.7.2) 5.1 Výchzí situace Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Výchzí situace Ppsána je výchzí situace účastníků před vstupem d prjektu. Šetření příjemce / partner Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie 5.2 Hlavní mnitrvací indikátry Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Ukazatel xy Ukazatel xy Uveden je přehled mnitrvacích ukazatelů. Uvedeny jsu plánvané a dsažené hdnty. IS Mnit7+ Šetření příjemce Případvá studie 10

5.3 Zhdncení přínsů prjektu na základě TBIE 5.3.1 Terie změny Případvá studie využívá terie změny jak nástrje Thery based impact evaluatin (TBIE), pr věření funkčnsti intervenční lgiky. Přístup terie změny se zaměřuje na prkázání (věření) kauzálních vztahů mezi výstupy a efekty, na základě przkumání (ne)funkčnsti předpkladů dané intervence. Ověřuje, jak by věci měly lgicky fungvat, aby přinášely pžadvanu změnu. Takvé zaměření terie změny pak spravedlňuje tent přístup nazvat Thery-based impact evaluatin 2. Terie změny v případvé studii ukazuje věřené přínsy prjektu, které zahrnují čekávané i nečekávané dpady zjištěné na základě prvedenéh terénníh šetření, případně dalších dstupných infrmací. Terie změny je v první fázi zpracvána na základě infrmací cílech a čekávaných dpadech prjektu v prjektvé žádsti (předpkládané přínsy prjektu). V rámci šetření je pak věřena předpkládaná funkčnst intervenční lgiky (dsažení čekávaných dpadů, funkčnst mechanismů příslušné intervence, příns intervencí k dsažení čekávaných dpadů). Na základě zjištění jsu d terie změny zaneseny i případné nečekávané pzitivní či negativní dpady. Takt zknstruvaná terie změny zachycuje reálnu (věřenu) intervenční lgiku prjektu (v rámci knstrukce terie změny je věřván i nastavení intervenční lgiky ze strany příjemce v průběhu plánvání prjektu). Vstupy prjektu: vstupy na základě údajů v IS Mnit 7+. Aktivity prjektu: aktivity pdpřené a realizvané v rámci prjektu. Výstupy prjektu: výstupy aktivit realizvaných v rámci prjektu. Krátkdbé dpady prjektu: přínsy aktivit pr příjemce, pdpřené sby, splupracující subjekty a širší klí bezprstředně suvisející s aktivitami realizvanými v rámci prjektu. Z časvéh hlediska se jedná přínsy v průběhu realizace prjektu/pdpry účastníka neb bezprstředně p uknčení prjektu. Dluhdbé dpady prjektu: z časvéh hlediska se jedná přínsy intervence pr příjemce, pdpřené sby, splupracující subjekty a širší klí z dluhdbější perspektivy (přínsy, které si příjemce/účastník nese i p uknčení prjektu). Frmát terie změny je uveden níže. 2 Evalsed Surcebk: Methd and Techniques (EK): hw things shuld lgically wrk t prduce the desired chase The centrality f the thery f change justifies calling this apprach thery-based impact evaluatin. 11

.p. 2.1 Kmplexní prgram pr start v perspektivní prfesi Vstupy Aktivity Výstupy Krátkdbé dpady Dluhdbé dpady Rzpčet: V Kč; % dtace Obdbí realizace: Realizační tým: X sb (X úvazku) Síla vazby (příspěvek prjektu): silná vazba (bezprstřední příspěvek) středně silná vazba (částečný příspěvek) slabá vazba (krajvý příspěvek) Zamýšlené, nezamýšlené a negativní dpady: Zamýšlené dpady (dle cílů prjektu) Očekávané dpady (nad rámec cílů prjektu) Nečekávané dpady Negativní dpady Překážky realizace a dsažení vyšších dpadů: 12

5.3.2 Dsažené přínsy Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Taxnmie výsledků Účelem je strukturvaně zaznamenat všechny efekty prjektu. Primární využití je předpkládán pr metaanalyticku část, jedntlivé efekty jsu hdnceny v následujících částech. Efekty jsu vybírány ze seznamu v jedntlivých kategriích (viz přílha, kap. 8.4). Kategrizace (seznam) je zpracván ve vazbě na znění peračníh prgramu a výzev. Uvedeny jsu vždy kategrie výsledků a knkrétní plžka / plžky. Kategrie: Kvalifikační úrveň (vzdělání) účastníků Zaměstnanst účastníků Pstje a mtivace účastníků Eknmická situace účastníků Sciální status účastníků Rvné příležitsti (z hlediska phlaví) Přínsy pr další klíčvé aktéry Systémvé přínsy Infrmvanst a světa 5.3.3 Zhdncení účelnsti prjektu na základě TBIE dle jedntlivých typů mžných přínsů 13 IS Mnit7+ Šetření příjemce, cílvé skupiny, aktéři Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Dpady na kvalifikační úrveň (vzdělání) účastníků zaměstnanst účastníků pstje a mtivaci účastníků infrmvanst a Uvedena je charakteristika hlavních efektů realizace prjektu, přičemž: Dpad = změna situace cílvé skupiny v dané kategrii přičitatelná realizaci prjektu (mezi výstupy prjektu a účinky na cílvu skupinu byl prkázán kauzální vztah). Charakteristika je stanvena pr reálné, pzitivní dpady prjektu (negativní dpady jsu řešeny samstatně, viz níže). Hdncení na úrvni prjektu zahrnuje psuzení dpadů z následujících hledisek: Významnst dpadu tj. hledisk přínsu účastníkům prjektu. Jak významný Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie

světu eknmicku situaci účastníků sciální status účastníků rvné příležitsti (z hlediska phlaví) další klíčvé aktéry systémvé příns prjekt přinesl (jak se knkrétně prjevil)? Který z efektů znamenal největší změnu v prvnání s výchzí situací účastníků? Jak čast byl příns ve skupině účastníků zaznamenán? Hdncení je prveden na následující škále, která je pdrbněji kmentvána v textvé části případvé studie: Vyský Spíše vyský Spíše nízký Nízký Hdncení prvádí hdntitel na základě vstupů / výstupů z relevantních šetření prvedených u knkrétní případvé studie. Knkrétní způsb stanvení významnsti dpadu je řešen/důvdněn na úrvni jedntlivéh prjektu s hledem na jeh zaměření, rzsah cílvé skupiny apd. V tét části hdncení jsu zhledněny eventuální efekty vlivňující přínsy prjektu, které je nutn zhlednit v interpretaci celkvé účelnsti a účinnsti prjektu. Definice jedntlivých efektů: Creaming-ff - Zařazvání perspektivnějších účastníků z phledu žáducích efektů prjektu a jeh cílů. Lck-in efekt - Uzamčení účastníků v aktivitách prjektu a efektivní částečné ddálení dsažení cílů a výsledků v důsledku aktivit prjektu. Alternativní atribuce - Dsažení přínsů s přispěním jiných faktrů, než jsu aktivity prjektu. Substituce - Dsažení efektu na úkr jiných sb ve srvnatelném pstavení. Mrtvá váha - Ověření, zda by příjemce aktivity realizval i bez pskytnuté dtace a v jaké míře. Efekty jsu v rámci případvé studie ppsány v následující struktuře: 14

Efekt Ptvrzen / neptvrzen Creaming-ff Lck-in efekt Alternativní atribuce Substituce Mrtvá váha 3 Kmentář Pkud některý z výše uvedených efektů v prjektu nastal (byl zjištěn), jsu efekty kmentvány dále v textvé části případvé studie. 5.3.4 Zhdncení účelnsti prjektu na základě TBIE - shrnutí - (celkvé vyřešení prblémů/ptřeb cílvé skupiny) Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Vyřešení prblémů/ptřeb cílvé skupiny (celkvé dpady prjektu) Ppisuje charakter a míru změny v situaci účastníků prjektu v prvnání s výchzím stavem, tedy se situací před jejich vstupem d prjektvých aktivit tj. navazuje na charakteristiku uvedenu v bdě 5.1. Hdncení je prveden na následující škále a je využit pr metaanalyticku část hdncení: Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly vyřešeny Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly z větší části vyřešeny Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly z menší části vyřešeny Prblémy a ptřeby cílvé skupiny zůstávají shdné i p realizaci prjektu Prblémy a ptřeby cílvé skupiny se prhlubily, přestže byl prjekt realizván Pdrbněji je téma rzepsán v textvé části případvé studie. Šetření příjemce Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie 3 Efekt mrtvé váhy chápe hdntitel jak primárně spjený s knceptem CFIE. Jeh pdstatu pak jak vyjádřeni míry, d jaké lze pzrvané efekty skutečně přičítat realizvané intervenci respektive vyjádření/věřeni míry, d jaké pzrvaný efekt eventuálně nastává i bez realizace intervence. Dmníváme se, že v rámci případvých studií bude existvat puze mezený ptenciál tent efekt samstatně vyjádřit a analyzvat. 15

5.3.5 Nezamýšlené dpady Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Existence nezamýšlených pzitivních dpadů prjektu Nezamýšlené dpady Uveden je, zda v prjektu nastaly i dpady, které příjemce půvdně nepředpkládal. Výběr z následujících mžnstí: An Ne Uveden je stručný ppis nezamýšlených dpadů. Taxnmie nezamýšlených dpadů bude vypracvána v další fázi prjektu. Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie 5.3.6 Negativní dpady Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Existence negativních dpadů prjektu Negativní dpady Uveden je, zda v prjektu nastaly i negativní dpady. Výběr z následujících mžnstí: An Ne Uveden je stručný ppis negativních dpadů. Taxnmie negativních dpadů bude vypracvána v další fázi prjektu. Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie 16

5.4 Užitečnst prjektu na základě vnímání ze strany cílvých skupin a dalších klíčvých aktérů Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Užitečnst prjektu ze strany cílvých skupin Užitečnst prjektu ze strany dalších klíčvých aktérů (taxnmie) Ppsána je vnímaná subjektivní užitečnst účasti v prjektu ze strany účastníků, a t pr jejich vlastní situaci (její zlepšení ve vztahu k půvdním čekáváním). Hdncení je prveden na následující škále, která je pdrbněji kmentvána v textvé části případvé studie: Jednznačně užitečný (veškeré výstupy prjektu vnímány jak užitečné a pzitivní z hlediska sbní situace účastníka) Z větší části užitečný (většina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní z hlediska sbní situace účastníka) Z menší části užitečný (menšina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní z hlediska sbní situace účastníka, ale stále převažuje pzitivní vnímání prjektu) Spíše neužitečný (menšina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní z hlediska sbní situace účastníka, převažuje spíše negativní vnímání užitečnsti prjektu) Užitek vůbec nedpvídal čekávání (účast v aktivitách prjektu hdncena jak neužitečná) Ppsána je vnímaná užitečnst realizace prjektu ze strany stakehlderů (klíčvých aktérů), a t pr širší klí (zlepšení situace ve vztahu k půvdním čekáváním). Hdncení je prveden na následující škále, která je pdrbněji kmentvána v textvé části případvé studie: Jednznačně užitečný (veškeré výstupy prjektu vnímány jak užitečné a pzitivní) Z větší části užitečný (většina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní) Z menší části užitečný (menšina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní, stále převažuje pzitivní vnímání prjektu) Spíše neužitečný (menšina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní, převažuje negativní vnímání užitečnsti prjektu) Užitek vůbec nedpvídal čekávání (výstupy prjektu hdnceny jak neužitečné) Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie Případvá studie 17

5.5 Překážky při realizaci prjektu a způsby jejich řešení Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Interní překážky pr realizaci prjektu Externí překážky pr realizaci prjektu Uveden je stručný ppis překážek interníh charakteru (příjemcem dtace vlivnitelných). D metaanalytické části hdncení budu vstupvat standardizvané kategrie pr zjištěné interní překážky realizace prjektu, přičemž pdrbnější kmentář je vždy uveden v textvé části případvé studie. Kategrie interních překážek: Stanvení vhdných vstupů, aktivit, výstupů a výsledků Stanvení cílvých hdnt indikátrů Vybudvání a udržení realizačníh týmu Praktická realizace věcných (ne rganizačních) prjektvých aktivit Realizace veřejné zakázky Nábr účastníků prjektu Kmunikace a práce s účastníky během prjektu Řízení, mnitrvání a administrace průběhu prjektu Kmunikace řídicím rgánem/zprstředkující subjektem/externím administrátrem Dsažení cílvých hdnt mnitrvacích indikátrů Dsažení th, aby výstupy prjektu (např. realizvaná šklení apd.) skutečně zlepšily situaci pdpřených sb Zjištění skutečných dsažených přínsů prjektu Snaha zajištění udržitelnsti dsažených přínsů Prblematická kmunikace neb splupráce s cílvu skupinu Prblematická účast cílvé skupiny či předčasné puštění prjektu Jiné Uveden je stručný ppis překážek externíh charakteru (příjemcem dtace nevlivnitelných). D metaanalytické části hdncení budu vstupvat standardizvané kategrie pr zjištěné externí překážky realizace prjektu, přičemž pdrbnější kmentář je vždy uveden v textvé části případvé studie. Kategrie externích překážek: Limitující nastavení výzvy OP LZZ Limitující nastavení becných pravidel OP LZZ 18 Šetření příjemce, Šetření aktéři Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie Případvá studie

Vyřešení prblémů a dpady na výsledky prjektu Plán řešení prblémů Legislativní pdmínky v České republice Splupráce s klíčvými aktéry (úřad práce, apd.) Stav eknmiky a míra nezaměstnansti v našem reginu/reginech Splupráce se subjekty státní správy Splupráce s místní samsprávu Jiné vnější faktry Žádné vnější faktry dsažení vyšších přínsů nebránily Uveden je ppis způsbů, jak byly prblémy příjemcem vy/řešeny. Uveden je, zda byl způsb řešení prblémů sučástí analýzy rizik neb byl navržen ad-hc. Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Šetření příjemce Případvá studie 5.6 Faktry vlivňující dpady prjektu věření funkčnsti terie změny Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Faktry vlivňující dpady prjektu (pzitivní faktry pr dsažení dpadů prjektu) Shrnuty jsu hlavní faktry vlivňující dsažení dpadů prjektu. Je prvedena identifikace faktrů a uveden ppis s explikací jedntlivých faktrů. Faktry mhu spadat d následujících kategrií: Příjemce (prjektvý tým) Partner Cílvé skupiny Nastavení prjektu Aktivity Finance Jiné faktry: Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie 5.6.1 Invativnst prjektu Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Využití invvaných řešení Je uveden, zda v prjektu byl využit invvaných řešení. Definice invace pr účely tét evaluace charakterizuje charakteristiku nvst 19 Šetření příjemce,

přístupu (prti stávajícímu, běžně dstupnému a běžně aplikvanému řešení). Definice je stanvena následvně: Šetření aktéři An vývj invace: V rámci prjektu byl vytvřen neb vytvřen a uplatněn vlastní invvaný přístup k řešení prblémů, na které se prjekt zaměřuje. Řešení lze pvažvat z hlediska trhu (prstředí) za unikátní. An aplikace/mdifikace invace: v rámci prjektu byl uplatněn/přizpůsben invvaný přístup k řešení prblémů, na které se prjekt zaměřuje. Řešení lze pvažvat za unikátní z phledu realizátra a jeh předchzí zkušensti a praxe. Ne - v rámci prjektu nebyl vytvřen, uplatněn ani uzpůsben invvaný přístup k řešení prblémů, na které se prjekt zaměřuje. V rámci ple je prveden výběr z následujících kategrií, které se váží na tázku, zda byl v prjektu využit invvaných řešení a přístupů: An vývj invace (v textu je dplněna charakteristika invativníh řešení z hlediska rganizace/země/bru/cílvé skupiny) An aplikace/mdifikace invace (v textu je dplněna charakteristika invativníh řešení z hlediska rganizace/země/bru/cílvé skupiny) Ne 5.7 Způsb zjišťvání výsledků prjektu ze strany samtnéh příjemce Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Ověření přínsů prjektu u účastníků ze strany příjemce Uveden je, jak si příjemci zjišťvali/věřvali dsažené výsledky svých prjektů a zda je přístupná příslušná dkumentace. Výběr z následujících mžnstí: Osbní rzhvry či diskuse Skupinvé rzhvry či diskuse Dtazník v papírvé pdbě On-line dtazník Telefnicky Jinak 20 Šetření příjemce Šetření účastníci

Ověření přínsů prjektu příjemcem u klíčvých aktérů, kteří se prjektu nezúčastnili Nevěřván Uveden je, jak si příjemci zjišťvali/věřvali dsažené výsledky svých prjektů u klíčvých aktérů, kteří se prjektu nezúčastnili. Výběr z následujících mžnstí: Systematické průběžné zjišťvání přínsů u všech klíčvých aktérů Nahdilé zjišťvání přínsů u všech/většiny klíčvých aktérů Nahdilé zjišťvání přínsů puze u některých aktérů Nezjišťván Šetření příjemce, Šetření aktéři 21

6 Zhdncení prjektu dle účinnsti, hspdárnsti a udržitelnsti Vazba na evaluační tázky: 11, 12, 13, 22 (+ specifické tázky pr knkrétní blasti pdpry viz přílha 8.7.2) 6.1 Účinnst prjektu Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Účinnst prjektu Zhdncena je účinnst prjektu, přičemž kritérium účinnsti je chápán primárně ve smyslu věcné účinnsti. Výchdiska pr hdncení účinnsti: Účinnst je mžné chápat jak vhdnst celkvéh zvlenéh přístupu k řešení situace cílvé skupiny i způsbu realizace prjektvých aktivit (prjektu). Zdpvídána je tedy tázka, zda by byl mžné dsáhnut lepších výsledků, pkud by v prjektu byl něc nastaven či realizván jinak. Účinnst je spjena s maximalizací přínsů intervencí vzhledem k dispnibilním (využitým) vstupům. Předmětem hdncení (účinnsti) je, zda byl při daných vstupech, které jsu fixní (neměnné), mžné dsáhnut vyššíh výstupu a zda intervence přispívaly k nejlepšímu dsažení cílů/výsledků při daném bjemu prstředků, neb zda byl mžné vstupy (finanční prstředky, práce a čas) vynalžit účinněji. 4. Účinnst lze definvat jak takvé pužití zdrjů/vstupů, kterým se dsáhne nejvýše mžnéh rzsahu, kvality a přínsu plněných úklů. 5 Primárně jsu za vstupy chápány: Aktivity realizvané v rámci prjektu Lidské zdrje zapjené d realizace prjektu Hdncení je prveden hdntitelem na následující škále, která je zárveň pdrbněji kmentvána v textvé části případvé studie: Vyská způsb zapjení a využití prjektvých vstupů ptimálně přispíval k dsaženým výsledkům a přínsům pr cílvu skupinu. Spíše vyská úpravu zapjení a využití prjektvých vstupů by byl mžné 4 Metdický pkyn pr evaluace v prgramvém bdbí 2014-2020, MMR-NOK (červenec 2014). 5 Vymezení analgické definici dle Zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, 2 22 Šetření příjemce / partner Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie

dsáhnut dílčích zlepšení a vyššíh přínsu pr cílvu skupinu. Spíše nízká úpravu zapjení a využití prjektvých vstupů by byl mžné dsáhnut pdstatných zlepšení a vyššíh přínsu pr cílvu skupinu, celkvě lze využité vstupů pvažvat za vhdné. Nízká způsb využití vstupů v prjektu mhl být zásadně vhdnější, představval pr účastníky ušlu příležitst. Dplňkvě je kalkulván a uveden pměrvý ukazatel výše nákladů na 1 účastníka prjektu: Celkvé náklady / pčet pdpřených sb 23

6.2 Hspdárnst prjektu Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrje dat Využití dat Hspdárnst prjektu Zhdncena je hspdárnst prjektu. Kritérium hspdárnsti dráží nezbytnst prjektvých aktivit k dsažení výsledků a cílů. Zdpvídána je tedy tázka, zda byly realizvané aktivity nezbytné pr dsažení cílů, tj. zda byl mžné dsáhnut týchž výsledků s nižšími zdrji. Psuzení hspdárnsti představuje psuzení mžných úsprnějších řešení při zachvání adekvátních výsledků. Psuzujeme tedy, zda danéh výsledku byl mžn dsáhnut při nižších vstupech. 6 Primárně jsu za vstupy chápány: Aktivity realizvané v rámci prjektu Lidské zdrje zapjené d realizace prjektu Hdncení je prveden na následující škále, která je zárveň pdrbněji kmentvána v textvé části případvé studie: Vyská veškeré vstupy byly nezbytné pr dsažení cílů Spíše vyská některé ze vstupů nebyly zcela nezbytné pr dsažení cílů, ale přispívaly k jejich plnění a celkvému účelu prjektu Spíše nízká některé ze vstupů nebyly vůbec nezbytné pr dsažení cílů prjektu Nízká vstupy nebyly v převážné míře nezbytné pr dsažené přínsy a cíle prjektu Dplňkvě je kalkulván a uveden pměrvý ukazatel pčtu pdpřených sb, příp. také pčtu vytvřených pracvních míst, na 1 úvazek prjektvéh týmu: Pčet pdpřených sb / přepčtený úvazek prjektvéh týmu na dbu trvání prjektu Pčet vytvřených pracvních míst / přepčtený úvazek prjektvéh týmu na dbu trvání prjektu Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie 6 Metdický pkyn pr evaluace v prgramvém bdbí 2014-2020, MMR-NOK (červenec 2014). 24

6.3 Udržitelnst přínsů prjektu Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrj dat Využití dat Udržitelnst prjektu Zhdncena je udržitelnst prjektu. Hdncení je prveden na následující škále, která je pdrbněji kmentvána v textvé části případvé studie: Vyská - dsažené výsledky byly udrženy Spíše vyská - většina dsažených výsledků byla udržena Spíše nízká - menšina dsažených výsledků byla udržena Nízká - výsledky nebyly udrženy V tét části hdncení jsu zhledněny eventuální efekty vlivňující přínsy prjektu, které je nutn zhlednit v interpretaci celkvé účelnsti a účinnsti prjektu: Drp-ff efekt Šetření příjemce, Šetření účastníci Šetření aktéři Případvá studie 25

7 Suhrnné zhdncení a pučení z realizace Vazba na evaluační tázky: 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30 7.1 Identifikace nejlepší, dbré a nesvědčené praxe Přístup ke zpracvání / hdncení Zdrj dat Využití dat Existence dbré praxe (taxnmi e) Vyhdncení dbré praxe je prveden s využitím multikriteriální analýzy (dále také jen MA ). Vstupem pr MA jsu hdncení zpracvatele v statních částech případvé studie, přičemž: Multikriteriální analýza na základě ucelené sady kritérií pdchycujících klíčvé aspekty prjektu klasifikuje význam jedntlivých kritérií realizace danéh prjektu a vytváří tak pdklad pr rzhdvání jeh úspěšnsti ve smyslu určení dbré praxe. Pdle výsledku hdncení prjektu dle subru kritérií je mžné prvnat různé prjekty v hdnceném subru navzájem a vybrat z nich ty, které z hdncení vycházejí jak nejlepší dle hdncených parametrů (a tyt značit jak nejlepší praxe ). Pr MA je nutné dispnvat těmit vstupními infrmacemi (bližší ppis viz dále): Subr kritérií (a mžných variant míry jejich naplnění), pdle nichž budu prjekty hdnceny; Stanvené váhy kritérií (a mžných variant míry jejich naplnění); Zjištěné míry naplnění kritérií dsažené u hdncených prjektů. Pr účely hdncení byly prvedeny tyt krky: 1. Stanvení kritérií Evaluátrem byla stanvena ve vazbě na zadávací dkumentaci ptřebná kritéria. D MA tedy vstupují následující kritéria/prměnné, jejichž ppis (a škály) jsu uvedeny výše v tét metdice: Účelnst prjektu (míra úspěšnsti prjektu) Užitečnst prjektu ze strany cílvých skupin Užitečnst prjektu ze strany dalších klíčvých aktérů Účinnst prjektu Hspdárnst prjektu Udržitelnst prjektu Invativnst řešení (využití invativních řešení) Předchzí hdncení (Šetření příjemce/partn er, Šetření účastníci Šetření aktéři) Případvá studie Metaanalý za 26

2. Stanvení vah kritérií Každému kritériu byla expertně, v suladu s cíli prjektu, stanvena váha. Výsledné rzlžení vah je následující 7 : Kritérium Váha (%) Účelnst prjektu (míra úspěšnsti prjektu) 35 Užitečnst prjektu ze strany cílvých skupin 5 Užitečnst prjektu ze strany dalších klíčvých aktérů* 5 Účinnst prjektu 15 Hspdárnst prjektu 15 Udržitelnst prjektu 20 Invativnst řešení 5 * Pkud nebude tt kritérium relevantní, nebude sučástí výpčtu, váha kritéria Užitečnst prjektu ze strany cílvých skupin bude zvýšena na 10 % a váha statních kritérií zůstane zachvána. Každé mžné variantě hdncení je vždy evaluátrem v rámci hdncení prjektu přiřazena míra naplnění kritéria (např. 0 % pr nízku, 50 % pr střední, 100 % pr vysku udržitelnst). Váhy kritérií jsu splečné pr všechny prjekty, blasti pdpry, či jinak definvané shluky prjektů. Specifika prjektů / shluků jsu zhledněna v rámci hdncení účelnsti, užitečnsti atd. 3. Výpčet hdnty funkce užitku Výpčet hdnty funkce užitku danéh prjektu prbíhá následně pmcí váženéh sučtu: Zjištěné hdnty kritérií jsu vynásbeny váhu pr danu variantu a váhu pr dané kritérium. Vypčtená dílčí hdncení jsu vynásbena 100 bdy. Sučtem všech dílčích hdncení je vypčítán celkvé hdncení, které může nabývat hdnt 0 100 bdů. 4. Vyhdncení dbré praxe Stupeň dbré praxe je určen na základě splnění pdmínek bdvéh hdncení. Předkládá se následující 7 Může být v průběhu dalších etap prjektu revidván. 27

stupnice: Nejlepší praxe (pr prjekt s nejvyšším bdvým hdncením v rámci blasti pdpry, neb jinak knstruvanéh shluku; bez hledu na pčet bdů) Dbrá praxe (při 91 100 bdech) Spíše dbrá praxe (při 61 90 bdech) Spíše nesvědčená praxe (při 31 60 bdech) Nesvědčená praxe (při 0 30 bdech) 8 Při určení stupně dbré praxe bude uplatňván eliminační kritérium, že v žádném z hdncených kritérií nesmí prjekt dsáhnut záprnéh, resp. pdprůměrnéh, hdncení. Při nesplnění eliminačníh kritéria nebude prjekt zařazen d kategrie dbrá praxe, ani když dsáhne 91 a více bdů. Účelnst prjektu Kritérium Užitečnst prjektu ze strany cílvých skupin Užitečnst prjektu ze strany dalších klíčvých aktérů Mžnsti Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly vyřešeny Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly z větší části vyřešeny Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly z menší části vyřešeny Prblémy a ptřeby cílvé skupiny zůstávají shdné i p realizaci prjektu Prblémy a ptřeby cílvé skupiny se prhlubily, přestže byl prjekt realizván Jednznačně užitečný Z větší části užitečný Z menší části užitečný Spíše neužitečný Užitek vůbec nedpvídal čekávání Jednznačně užitečný Z větší části užitečný 8 Může být v průběhu dalších etap prjektu revidván. 28

Účinnst prjektu Hspdárnst prjektu Udržitelnst prjektu Z menší části užitečný Spíše neužitečný Užitek vůbec nedpvídal čekávání Vyská Spíše vyská Spíše nízká Nízká Vyská Spíše vyská Spíše nízká Nízká Vyská Spíše vyská Spíše nízká Nízká 7.1.1 Dpručení dle faktrů úspěchu a překážek při realizaci prjektu Dpručení jsu frmulvána ve vazbě na zjištěné faktry úspěchu (jsu uvedena fakta, který vedla k úspěchu prjektu a lze dané pstupy a přístupy využít pr bdbně zaměřené prjekty). Rvněž jsu uvedeny překážky pr dsažení vyšších přínsů a negativní faktry, které byl nutné při realizaci prjektu překnat. 7.1.2 Ptenciál šíření dbré praxe / aplikvatelnsti prjektu Suhrnné zhdncení mžnstí využití prjektu jakžt příkladu dbré praxe pr statní v daném sektru. 29

8 PŘÍLOHY K METODICE PŘÍPADOVÉ STUDIE 8.1 Kategrie příjemce (taxnmie) Ziskvý subjekt: mikr pdnik (d 10 zaměstnanců) Ziskvý subjekt: malý pdnik (11-49 zaměstnanců) Ziskvý subjekt: střední pdnik (50-249 zaměstnanců) Ziskvý subjekt: velký pdnik (250 a více zaměstnanců) Ziskvý subjekt: svč Neziskvý subjekt:.p.s., bčanské sdružení, splek, ústav Neziskvý subjekt: nadace a nadační fndy Neziskvý subjekt: církevní právnická sba Kmry - zájmvá samspráva, zájmvé sdružení právnických sb Organizace sciálních partnerů Škla, vzdělávací či vědecká instituce Zdravtnické/sciální zařízení zřizvané státem, krajskými úřady či bcemi Veřejný subjekt: ústřední rgán státní správy, rganizační slžka státu, příspěvkvá rganizace či splečnst zalžená či vlastněná státem Veřejný subjekt: krajská samspráva (a její rganizační slžka) resp. Organizační slžka, příspěvkvá rganizace či splečnst zalžená či vlastněná krajsku samsprávu Veřejný subjekt: becní samspráva (a její rganizační slžka) resp. Organizační slžka, příspěvkvá rganizace či splečnst zalžená či vlastněná becní samsprávu Veřejný subjekt: sdružení územních samsprávných celků (tj. Svazky, asciace a sdružení úsc) Jiná kategrie: 8.2 Cílvé skupiny (taxnmie) Osby d 25 let Osby starší než 50 let Rdiče s dětmi Osby vracející se na trh práce p mateřské/rdičvské dvlené Osby pečující dítě d 15 let Osby pečující sbu blízku Abslventi škl s minimální neb žádnu praxí Osby se zdravtním/mentálním znevýhdněním, duševně nemcní Osby hržené závislstmi neb sby závislé na návykvých látkách Osby bez přístřeší Osby p výknu trestu/před prpuštěním z výknu trestu/puštějící zařízení pr výkn ústavní neb chranné výchvy Oběti trestné činnsti, běti dmácíh násilí, běti bchdu s lidmi, sby kmerčně zneužívané Osby hržené předluženstí Osby s kumulací hendikepů na trhu práce Obyvatelé sciálně vylučených lkalit Cizinci (azylanti, imigranti, nárdnstní menšiny) Instituce služeb zaměstnansti a splupracující rganizace služeb zaměstnansti Odbrvé rganizace a sciální partneři Klienti sciálních služeb Knkrétní pdnik/pdniky a jejich zaměstnanci 30

Zaměstnanci pdniků Pracvníci sciálních služeb Zaměstnanci veřejné správy Sciální pdnikatelé Nezaměstnaní, uchazeči/zájemci zaměstnání Dluhdbě nezaměstnaní (v evidenci uchazečů zaměstnání déle než 5 měsíců) Uchazeči zaměstnání, kteří mají v psledních třech letech pakvanu evidenci na úp čr Neaktivní/práci nehledající jedinci (starbní důchdci, invalidní důchdci, ženy v dmácnsti, rentiéři, sby připravující se na výkn buducíh pvlání atd.) Jiná skupina: 8.3 Aktivity (taxnmie) Vzdělávání zaměstnanců pdniků Vzdělávání pracvníků sciálních služeb Vzdělávaní zaměstnanců veřejné správy (stát, kraje, bce) Zavedení nvých prvků d rganizace práce (řízení, rzvj lidských zdrjů, apd.) Bilanční a pracvní diagnstika/zpracvání prfilů účastníků Mtivační kurz Rekvalifikační kurz Odbrná praxe Zprstředkvání zaměstnání Pradenské služby Pracvní rehabilitace (zdravtně pstižení) Terapeutické aktivity Služby pr rdiny a děti (např. Dětské kluby či hlídání) Zřízení a prvz firemníh zařízení péče děti Vlnčasvé prgramy Zprstředkvání bydlení Prevence eknmické nestability rdin a jedntlivců Nefrmální péče, sdílená péče Aktivity mířící na sciálně-patlgické jevy a kriminalitu Rescializační prgramy Prgramy sciálně-právní chrany Pskytvání sciálních služeb/terénní sciální práce Plánvání rzvje sciálních služeb/terénní sciální práce Zavedení nvých metd sciální práce/transfrmace sciálních služeb Zavedení nvých metd/nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti Sciální pdnikání Mapvání a analýza dbrnéh rzvje zaměstnanců/systematizace vzdělávání Pdpra analytické činnsti Mdernizace infrmačních systémů Rzšíření standardu přístupů a služeb pr jedntlivé skupiny a psílení individuálníh přístupu ke klientvi Rzvj, zavádění a pdpra nvých nástrjů Prpagace a prsazvání rvných příležitstí Mdernizace veřejné správy Kmunikační, vzdělávací a světvé akce pr veřejnst/rganizace 31

Rzvj a psilvání sciálníh dialgu Analytické aktivity, rzvj knceptů a mdelů Jiné aktivity: 8.4 Efekty, přínsy (taxnmie) Kvalifikační úrveň (vzdělání) účastníků Zvýšení dbrné kvalifikace/dbrných dvednstí Zvýšení měkkých dvednstí (sft skills) Psílení finanční gramtnsti Psílení pracvněprávní, bčanskprávní gramtnsti Psílení základní gramtnsti Rekvalifikace na jiný br Získání pracvní praxe Jiná změna: Na kvalifikační změny nebyl prjekt zaměřen Zaměstnanst účastníků Nedtvané míst Splečensky účelné/vyhrazené pracvní míst (dtvané) Veřejně prspěšná práce Tréninkvé neb chráněné zaměstnání Zahájení vlastníh pdnikání Jiný typ pracvníh uplatnění: Na přímé zprstředkvání pracvních míst nebyl prjekt zaměřen Pstje a mtivace účastníků Zvýšení mtivace k zapjení na trh práce Zvýšení mtivace k dalšímu vzdělávání Obnvení pracvních návyků Zvýšení schpnsti samstatně řešit nepříznivé sciální situace Zvýšení sebevědmí na trhu práce/ve splečnsti Lepší rientace na trhu práce Zahájení řešení sbních prblémů bránících v integraci na trh práce (např. Skrze psychterapeuticku pmc apd.) Psílení zapjení se d sciálníh a kulturníh živta splečnsti Jiná změna: Na změny v pstjích a mtivaci nebyl prjekt zaměřen Infrmvanst a světa Eknmická situace účastníků Získání pravidelnéh příjmu Zvýšení příjmu Kariérní pstup (pvýšení) Řešení dluhvé situace Jiná změna: 32

Na změny v eknmické situaci nebyl prjekt zaměřen Sciální status účastníků Vyřešení tíživé živtní situace Obnvení důvěry svéh klí (rdina, přátelé) Obnvení zdravých kntaktů Získání prestižnějšíh zaměstnání Zvýšení mci/vlivu ve svém klí (vč. Zaměstnání) Zlepšení způsbu živta (ddržvání splečenských nrem) Omezení či prevence sciálně-patlgických jevů či rizikvéh chvání Získání trvaléh bydlení Získání dčasnéh bydlení Jiná změna: Na změny v sciálním statusu nebyl prjekt zaměřen Rvné příležitsti (z hlediska phlaví) Srvnání platvé úrvně s klegy/němi pačnéh phlaví Srvnání pzice neb funkce s klegy/němi pačnéh phlaví Umžněn přístup k zaměstnání díky flexibilním frmám práce Jiná změna: Na změny v blasti rvných příležitstí nebyl prjekt zaměřen Efekty u dalších klíčvých aktérů Zapjení / navázání intenzivní splupráce s místními aktéry ze sukrmé sféry Zapjení / navázání intenzivní splupráce s místními aktéry z veřejné sféry Zapjení / navázání intenzivní splupráce s místními aktéry z blasti nn Šíření zkušenstí/dbré praxe Systémvé efekty Zvýšení kvality regulace Zefektivnění vzdělávání a dbrné přípravy úředníků veřejné správy Zlepšení práce správních a samsprávných úřadů Zmírnění reginálních rzdílů v pskytvání veřejných služeb Zvýšení transparentnsti a tevřensti správních úřadů a úřadů samspráv Psílení institucinální kapacity a efektivnsti veřejné správy a veřejných služeb Zkvalitnění tvrby a implementaci plitik Zlepšení a zjedndušení regulatrníh prstředí Zefektivnění činnsti úřadů veřejné správy a snížení finančních nárků na chd administrativy Naplňvání strategie efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (tzv. Strategie smart administratin) Jiná změna: Na systémvé změny nebyl prjekt zaměřen 8.5 Interní překážky (taxnmie) Stanvení vhdných vstupů, aktivit, výstupů a výsledků Stanvení cílvých hdnt indikátrů 33

Vybudvání a udržení realizačníh týmu Praktická realizace věcných (ne rganizačních) prjektvých aktivit Realizace veřejné zakázky Nábr účastníků prjektu Kmunikace a práce s účastníky během prjektu Řízení, mnitrvání a administrace průběhu prjektu Kmunikace řídicím rgánem/zprstředkující subjektem/externím administrátrem Splupráce s klíčvými aktéry (úřad práce, samspráva apd.) Dsažení cílvých hdnt mnitrvacích indikátrů Dsažení th, aby výstupy prjektu (např. Realizvaná šklení apd.) Skutečně zlepšily situaci pdpřených sb Zjištění skutečných dsažených přínsů prjektu Snaha zajištění udržitelnsti dsažených přínsů Jiné dle zjištění:... 8.6 Externí překážky (taxnmie) Limitující nastavení výzvy OP LZZ Limitující nastavení becných pravidel OP LZZ Legislativní pdmínky v České republice Stav eknmiky a míra nezaměstnansti v našem reginu/reginech Splupráce se subjekty státní správy Splupráce s místní samsprávu Jiné vnější faktry Žádné vnější faktry dsažení vyšších přínsů nebránily 8.7 Evaluační tázky 8.7.1 Průřezvé tázky Oblast Dpady prjektů becně Dsažené pracvní, kvalifikační, eknmické a druhtné dpady prjektů Dpady různých typů prjektvých aktivit (zejména způsbů přímé Otázka 1. Jakých zamýšlených dpadů byl nejčastěji dsažen? A jaké faktry k nim vedly? 2. Jakých nezamýšlených pzitivních dpadů byl nejčastěji dsažen? A jaké faktry k nim vedly? 3. Jakých negativních dpadů byl nejčastěji dsažen? A jaké faktry k nim vedly? 4. Měly na dsažené (zamýšlené i nezamýšlené) přínsy prjektů vliv i jiné faktry než samtná realizace prjektů? A jaké? 5. Jak příjemci zjišťvali/věřvali si skutečné dpady svých prjektů? A je přístupná příslušná dkumentace? 6. K jakým změnám v zaměstnansti účastníků dšl? V jaké míře? 7. Přispěly prjekty k rzšíření mžnstí pružných frem rganizace práce? V jaké míře? 8. K jakým kvalifikačním změnám (změnám ve vzdělání/zaměstnatelnsti) účastníků prjektů dšl? V jaké míře? 9. K jakým eknmickým změnám účastníků dšl? V jaké míře? 10. K jakým změnám v pstjích a mtivaci účastníků dšl? V jaké míře? 11. Které ze způsbů práce s účastníky či jiných věcných aktivit prjektů byly nejpřínsnější? A prč? 12. Které ze způsbů práce s účastníky či jiných věcných aktivit prjektů byly nejméně přínsné? A prč? 34

práce s účastníky) Dsažené dpady u žen a mužů Vliv partnerství/meziná rdní splupráce na dsažené dpady Překážky a jejich řešení Identifikace nejlepší, dbré a nesvědčené praxe Závěry Dpručení 13. Jak se lišily dpady dle jedntlivých cílvých skupin, zejména v případě, že prjekt zahrnuje více různých cílvých skupin? Pr které z cílvých skupin či jejich pdskupin byly prjekty nejpřínsnější? 14. Liší se d sebe dsažené dpady prjektů u pdpřených mužů a žen? 15. Jak přispěly prjekty ke zvýšení rvných příležitstí pr ženy a muže? Mhl by být jejich příns ještě vyšší? A c by tmu nejvíce napmhl? 16. Jaký vliv měla pdpra rvných příležitstí pr ženy a muže v prjektech na celkvé dpady prjektů? 17. Jaký vliv na dpady prjektů měla případná splupráce s partnerem/partnery (tuzemskými či mezinárdními)? 18. Bránily nějaké překážky dsažení vyšších přínsů prjektu? Jaké? Jak tyt překážky prjekty řešili neb dpručují řešit? 19. Bránily nějaké překážky tmu, aby byly výsledky prjektů dsaženy s c nejnižšími mžnými náklady? Jaké? Jak tyt překážky prjekty řešili neb dpručují řešit? 20. Byly na pčátku prjektů vhdně nastaveny cílvé hdnty mnitrvacích indikátrů? Jak t (v případě nevhdnéh nastavení) vlivnil realizaci prjektu? 21. Které z částí přípravy a realizace prjektů byly pr příjemce nejbtížnější? Jak tyt btíže prjekty řešili neb dpručují řešit? 22. Jaké jsu (ptenciální) překážky pr udržitelnst dsažených přínsů prjektů? Jak tyt překážky prjekty řešili neb dpručují řešit? 23. D jaké míry prjekty prstřednictvím dsažených dpadů vyřešili prblémy/ptřeby, na jejichž řešení čerpali dtaci a které z nich na základě th hdntíte jak nejlepší, dbré a nesvědčené praxe prgramu? 24. Které prjekty (jaká jejich část) mhu služit neb již služí jak vzr pr další bdbné intervence či aktivity? A jakým způsbem? 25. Jak hdntíte zkumané prjekty OP LZZ z hlediska kritéria dpadu (impact)? 26. Jak hdntíte zkumané prjekty OP LZZ z hlediska kritérií 3E, tzn. účelnsti (effectiveness), účinnsti (efficiency) a úsprnsti/hspdárnsti (ecnmy)? 27. Jak celkvě hdntíte zkumané prjekty OP LZZ z hlediska dalších kritérií 5U, tzn. užitečnsti (utility) a udržitelnsti (sustainability)? 28. Jaká jsu nejdůležitější dpručení ze strany příjemců, účastníků prjektů, klíčvých aktérů či dalších účastníků šetření, příp. ze strany evaluátra (pkud se jeh dpručení liší d dpručení příjemců atd.) pr lepší nastavení prjektů a zvýšení jejich přínsů? Strukturujte tat dpručení a) ve vazbě na učiněné závěry dle jedntlivých evaluačních kritérií b) dle jejich zdrje či autrů c) dle jejich závažnsti. 29. Udělali by příjemci v případě, že by realizvaly pět pdbně zaměřený prjekt, něc rzhdně jinak a c, jak a prč? 30. C dpručuje evaluátr hledně metdlgie případvých studií a jejich metaanalýzy jak jednh z mžných způsbů hdncení dpadů Operačníh prgramu Zaměstnanst 2014-20420? A c zde dpručuje pr mžné blasti a způsby využití klastrvé analýzy a její dplňkvst s jinými metdami? 35

8.7.2 Specifické evaluační tázky Oblast Oblasti pdpry (OP) 2.1/ 3.3 OP 2.2 OP 3.1/OP 3.2 OP 3.2 OP 3.4 OP 4.1 Otázka a) Jak přispěly prjekty k mezení či prevenci sciálně-patlgických jevů či rizikvéh chvání? b) Jak zlepšily prjekty vnímání cílvých skupin u veřejnsti či v místní kmunitě? Půsbili účastníci prjektů jak pzitivní vzr (mtivační faktr) pr statní členy cílvé skupiny? c) Jak zlepšily prjekty vnímání cílvých skupin u zaměstnavatelů/snížily bariéry pr jejich uplatnění na pracvním trhu? d) Jak přispěly prjekty ke změně kvality v blasti zaměstnansti a sciálních služeb zaváděním či testváním systémvých nástrjů/prcesů či nvých metdik? Na jaké cílvé skupiny se systémvé změny nejvíc zaměřvaly? e) Jak přispěly prjekty k prsazvání legislativních změn? f) K jakým změnám v bydlení účastníků prjektů dšl? V jaké míře? g) Jaký vliv měl na kvalitu pskytvaných služeb prjektvé vzdělávání pracvníků sciálních služeb či zaměstnanců veřejné správy? h) Jak prjekty přispěly k zajištění dstupnsti sciálních služeb? Testvaly při plánvání rzvje služeb nějaké invativní metdy? Jaké překážky brání/mhu zabránit úspěšné implementaci vypracvanéh plánu rzvje služeb? i) Jaku frmu prjekty přispěly k rzvji sciálníh pdnikání? j) Jak přispěly prjekty k mezení či prevenci sciálně-patlgických jevů či rizikvéh chvání? k) Jak přispěly prjekty ke zvýšení bezpečnsti a kvality bčanskéh sužití v místních kmunitách? Které z aktivit se v tmt směru svědčily jak nejúčinnější, která napak efekt neměly? l) Jak zlepšily prjekty vnímání cílvé skupiny v místní kmunitě či mezi zaměstnavateli? Půsbili účastníci prjektů jak pzitivní vzr (mtivační faktr) pr statní členy cílvé skupiny? m) Byl sučástí výsledků prjektů i vznik/zavedení nějakéh nástrje či prcesu ke slaďvání pracvníh a rdinnéh živta či prsazváním rvných příležitstí žen a mužů? Jaké typy nástrjů/prcesů vznikly/byly zavedeny a c byl jejich zdrjem? n) Byla při přípravě prjektu věřvána reálná pptávka p vytvřených či zavedených nástrjích? Ukázaly se tyt nástrje jak užitečné v praxi? ) Jaké jsu (ptenciální) překážky pr další využívání těcht nástrjů? p) Jaké přínsy na pracvní trh měl zřizvání a prvz firemních zařízení péče děti? q) Jak pmhly prjekty zvýšit kvalitu regulace? r) Jak se pdařil se díky prjektům zefektivnit vzdělávání a dbrnu přípravu úředníků veřejné správy? s) Jak přispěly vytvřené nástrje řízení ke zlepšení práce správních a samsprávných úřadů? t) Jak přispěly prjekty ke zmírnění reginálních rzdílů v pskytvání veřejných služeb? u) Jaký měly prjekty vliv na zvýšení transparentnsti a tevřensti správních úřadů a úřadů samspráv? v) Jak přispěly prjekty k psílení institucinální kapacity a efektivnsti veřejné správy a veřejných služeb? w) Jak přispěly prjekty ke zkvalitnění tvrby a implementaci plitik? x) Jak přispěly prjekty ke zlepšení a zjedndušení regulatrníh prstředí? y) Jak přispěly prjekty k zefektivnění činnsti úřadů veřejné správy a snížení finančních nárků na chd administrativy? z) Jak pmhly prjekty zajistit transparentnější výkn veřejné správy? aa) Jak vedly prjekty k přiblížení veřejných služeb bčanvi a zlepšení jejich 36

OP 5.1 dstupnsti a kvality? bb) Jak přispěly prjekty k naplňvání strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (tzv. Strategie Smart Administratin)? cc) Jaký byl dpad prjektů na správní úřady a rganizační slžky státu? dd) Jaký byl dpad prjektů na rgány územních samsprávných celků a úřady územně samsprávných celků? ee) Jaký byl dpad prjektů na zaměstnance územně samsprávných celků a úřadů územně samsprávných celků? ff) Byl sučástí výsledků prjektů i vznik nějakéh druhu invvanéh prduktu/zavedení invativníh nástrje či prcesu? Jaké typy prduktů vznikly/jaké nástrje byly zavedeny? C byl zdrjem invací? gg) Byla při přípravě prjektu věřvána reálná pptávka p vytvřených či zavedených prduktech/nástrjích? Ukázaly se invace jak užitečné v běžné praxi? hh) Jaké jsu hlavní reálné/ptenciální překážky pr udržitelnst invací? 37

2. Aktualizvaná metdika ke zpracvání meta-analýzy a klastrvé analýzy Cílem meta-analýzy je nalézt suvislsti mezi charakteristikami úspěšných prjektů a mezi charakteristikami neúspěšných prjektů. Úspěšnst bude zkumána jednak z phledu účelnsti prjektu, tak z phledu stupně dbré praxe. Pr meta-analýzu budu využity následující evaluační/analytické metdy. Tyt metdy budu využity v kmbinaci, tzn., že závěry kvantitativníh výzkumu budu knfrntvány a dplněny závěry kvalitativníh výzkumu. V rámci meta-analýzy budu využity tyt analytické metdy: Explrační analýza Klastrvá analýza Dplňkvé analýzy VSTUPY (CHARAKTERISTIKY) Vstup pr meta-analýzu bude představvat databáze charakteristik všech zkumaných prjektů získaných během zpracvání případvých studií a charakteristik dstupných z již dříve zpracvaných případvých studií. Charakteristiky prjektů budu zahrnvat: Charakteristiky příjemce (nvé i půvdní případvé studie) Zaměření prjektu (blast pdpry) Partner (an/ne) Kategrie příjemce (taxnmie) Předchzí zkušenst s CS (an/ne) Velikst realizačníh týmu (pčet členů, přepčtené úvazky) Charakteristiky prjektu (nvé i půvdní případvé studie) Cílvé skupiny (taxnmie, pčet pdpřených sb) Výše rzpčtu (Kč) Dba realizace (pčet měsíců) Území dpadu (pčet krajů) Aktivity (taxnmie) Výběrvé řízení (an/ne) Interní překážky (taxnmie) Externí překážky (taxnmie) Faktry vlivňující dpady prjektu (taxnmie) Využití invvaných řešení (an/ne) Přínsy prjektu (nvé i půvdní případvé studie): Na kvalifikační úrveň (vzdělání) účastníků (taxnmie) Na zaměstnanst účastníků (taxnmie) Na pstje a mtivace účastníků (taxnmie) Na eknmicku situaci účastníků (taxnmie) Na sciální status účastníků (taxnmie) Na rvné příležitsti - z hlediska phlaví (taxnmie) Přínsy pr další klíčvé aktéry (taxnmie) Systémvé přínsy (taxnmie) 38