Nástroje na překonání regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení a zvýšení úrovně pracovně orientované migrace Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení

Struktura prezentace Výsledky analýz souvislostí mezi finanční dostupností bydlení a úrovní migrace Nástroje pro podporu mobility ve vybraných zemích (Anglie, Německo, Rakousko) Návrhy potenciálních nástrojů pro podporu pracovně orientované migrace v ČR» migrační (hotovostní) příspěvek (přímá nabídková nebo poptávková podpora)» sleva na dani (nepřímá nabídková podpora)» jednorázový příspěvek ke krytí nákladů spojených s přestěhováním za prací» vytvoření databáze spojující informace o volných pracovních místech s informacemi o možnostech ubytování/bydlení (event. spolubydlení pro mladé lidi) 2

Definice pojmů, data a metodologie Definice pojmů» Prostorová mobilita domácností = měřena prostřednictvím počtu mezikrajských stěhování (stěhování z kraje do kraje) s využitím dostupné statistiky ČSÚ. Uvažujeme pouze tzv. vnitřní stěhování a nebereme v potaz vnitřní stěhování uvnitř krajů (mezi okresy nebo obcemi kraje), pouze mezi kraji. Sleduje se počet stěhování (nikoliv stěhujících se), stěhování je spojeno se změnou trvalého pobytu.» Finanční dostupnost bydlení = měřena prostřednictvím následujících ukazatelů: míra zatížení, P/I, reziduální příjem (celkový čistý příjem, který domácnosti zůstane po odečtení nákladů na bydlení). Doplňkově byla též finanční (ne)dostupnost bydlení aproximována rozdíly v průměrných tržních nájmech a průměrných cenách bydlení v krajích ČR. 3

Definice pojmů, data a metodologie Data» statistiky o počtu stěhování mezi kraji ČR za jednotlivé roky období 2000 2007 dostupné z ČSÚ. Problém = diskontinuita ve sledovaných údajích o stěhujících se: vzdělání a důvod stěhování k dispozici pouze za období 2000 2004. Pracovní migraci dokážeme odlišit tudíž pouze v období 2000 2004, navíc se na celkovém počtu stěhování podílí jen zanedbatelnou měrou (5,2 % všech stěhování v roce 2004), ALE» mezikrajská stěhování lze považovat (většinou) za stěhování na delší vzdálenost obvykle spojeno nejen se změnou bydliště, ale i pracovního místa (rešerše literatury) je dobrou aproximací pracovní mobility. Navíc uvažována jen stěhování z krajů s vyšší mírou nezaměstnanosti do krajů s nižší mírou nezaměstnanosti (rozdíl v míře nezaměstnanosti alespoň 2 procentní body) a vyloučeno stěhování mezi sousedícími kraji (s cílem vyloučit migraci na krátkou vzdálenost, která nemusí být vyvolána pracovními důvody). 4

Definice pojmů, data a metodologie Data» s ohledem na nízký počet pozorování (pouze 14 krajů) provedena následující transformace vysvětlované a vysvětlujících proměnných: nejprve spočteny rozdíly v hodnotách vysvětlujících proměnných mezi všemi kombinacemi dvojic krajů (tj. 182 kombinací) pro každý rok v období 2000-2007; následně spočteny meziroční změny v relativních hodnotách počtu vystěhovalých a meziroční změny krajských rozdílů v hodnotách vysvětlujících proměnných popisujících finanční dostupnost bydlení (míra zatížení, P/I, reziduální příjem, tržní nájmy a tržní ceny). 5

Definice pojmů, data a metodologie Metodologie» Vícerozměrná regresní analýza: existuje statisticky významná závislost mezi meziročními změnami regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení a meziročními změnami regionálních rozdílů v počtu stěhování při kontrole dalších vlivů, konkrétně: má pokles (růst) regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení statisticky významný vliv na zvýšení (snížení) počtu stěhování? liší se dopady rostoucích (klesajících) regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení z hlediska úrovně migrace (počtu stěhování) v závislosti na vzdělání stěhujících se? Tj. například, projevují se dopady změn regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení více mezi vysokoškoláky než mezi osobami se základním vzděláním? 6

Regionální rozdíly v mobilitě a dostupnosti bydlení Vysvětlovaná (závislá) proměnná:» meziroční změny regionálních rozdílů v počtu vystěhovalých Nezávislé (vysvětlující) proměnné:» meziroční změny regionálních rozdílů v reziduálním příjmu;» meziroční změny regionálních rozdílů v míře zatížení tržním nájmem;» meziroční změny regionálních rozdílů v tržních nájmech;» meziroční změny regionálních rozdílů v cenách bytů. Kontrolní proměnné:» ekonomická situace (HDP/ob., ČDD/ob., nezaměstnanost, počet registrovaných ekonomických subjektů apod.)» demografické faktory (počet/podíl obyvatel ve věku 20-34 let, resp. 20-39 let, počet/podíl obyvatel 65+, průměrný věk, index stáří, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva)» vzdělání (podíl ZŠ, VŠ)» míra urbanizace (podíl obcí do 4999 obyvatel)» podíl vlastnického bydlení (vlastní dům + os. vlastnictví + družstevní - výběrová šetření SSD 2001 + SILC 2007)» podíl rodinných domácností (úplných rodin s dětmi - výběrová šetření)» podíl zaměstnanců KZAM 1 a podíl zaměstnanců KZAM 9 7

Regionální rozdíly v mobilitě a dostupnosti bydlení 1. krok» testováno, zda existuje statisticky významná korelace mezi meziročními změnami regionálních rozdílů v relativním počtu vystěhovalých a meziročními změnami regionálních rozdílů v indikátorech finanční dostupnosti bydlení (P/I, míra zatížení, reziduální příjem, ceny, nájmy) nepodařilo se najít statisticky významný vztah, tj. obecně pro všechna stěhování (s výjimkami uvedenými výše) nebylo možno potvrdit, že by relativní počet vystěhovalých stat. významně souvisel se změnami ve finanční dostupnosti bydlení mezi kraji; 2. krok» zaměřili jsme se na hledání statisticky významné korelace pouze mezi meziročními změnami regionálních rozdílů v relativním počtu vystěhovalých do Prahy a meziročními změnami regionálních rozdílů v indikátorech finanční dostupnosti bydlení opět nebylo možno potvrdit existenci statisticky významného vztahu; 8

Regionální rozdíly v mobilitě a dostupnosti bydlení 3. krok» zaměřili jsme se na hledání statisticky významné korelace mezi meziročními změnami regionálních rozdílů v relativním počtu vystěhovalých do Prahy a meziročními změnami regionálních rozdílů v indikátorech finanční dostupnosti bydlení, ale tentokrát pro jednotlivé vzdělanostní kategorie (konkrétně pro osoby se základním a nedokončeným vzděláním a pro vysokoškoláky) podařilo se prokázat existenci statisticky významné lineární závislosti pouze pro skupinu VŠ (ověřen i prostřednictvím parciálních korelačních koeficientů zohledňujících i vazby mezi dalšími proměnnými);» závěr: čím větší jsou regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení mezi Prahou a ostatními regiony (čím více je Praha vzdálená ostatním regionům z hlediska finanční dostupnosti bydlení), tím menší je počet vystěhovalých VŠ z těchto regionů do Prahy;» výše uvedené výsledky shrnuje následující tabulka: 9

Regionální rozdíly v mobilitě a dostupnosti bydlení Tabulka 1: Lineární vztah mezi meziročními změnami regionálních rozdílů v relativním počtu vystěhovalých do Prahy a meziročními změnami regionálních rozdílů v hodnotách vybraných ukazatelů finanční dostupnosti bydlení hodnoty korelačních koeficientů Pearsonův korelační koeficient (významnost) Meziroční změny regionálních rozdílů v reziduálním příjmu Meziroční změny regionálních rozdílů v hodnotách míry zatížení Meziroční změny regionálních rozdílů v hodnotách ukazatele P/I Meziroční změny v relativním počtu vystěhovalých do Prahy 0,067 (0,604) n=63 0,040 (0,758) n=63 0,086 (0,501) n=63 Meziroční změny v relativním počtu vystěhovalých do Prahy se základním a neukončených vzděláním 0,036 (0,841) n=34 0,030 (0,865) n=34-0,064 (0,719) n=34 Meziroční změny v relativním počtu vystěhovalých do Prahy s univerzitním vzděláním 0,284 (0,104) n=34-0,466 (0,005) n=34-0,584 (0,000) n=34 Zdroj: vlastní výpočty, data ČSÚ. 10

Regionální rozdíly v mobilitě a dostupnosti bydlení Tabulka 2: OLS regrese meziroční změny regionálních rozdílů v relativním počtu vystěhovalých vysokoškoláků do Prahy Nestandard. koeficienty Standard. koeficienty Multikolinearita B Std. Error Beta t Význ. VIF Konstanta -0,021 0,026-0,813 0,421 Meziroční změny regionálních rozdílů v hodnotě P/I -0,026 0,010-0,381-2,622 0,012 1,216 Regionální rozdíly v podílu obyvatel ve věku 20-34 let -0,030 0,012-0,368-2,401 0,021 1,358 Regionální rozdíly ve výši průměrné mzdy vysokoškoláků v roce t-1 0,129 0,075 0,280 1,712 0,094 1,544 N = 46; F = 5,242 (Sig. = 0,004); R 2 = 0,272. 11

Nástroje pro snížení regionálních disparit - úvod provedené analýzy na makro datech ukázaly, že snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (zejména P/I) může mít pozitivní dopad na zvýšení počtu vystěhovalých VŠ do Prahy z ostatních krajů; dopady na ostatní skupiny populace (základní vzdělání, bez rozlišení vzdělání) nejsou statisticky významné, ani když uvažujeme pouze stěhování do Prahy; snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení může mírně podpořit migraci už tak mobilní části populace, tj. zejména mladých lidí a lidí středního věku s vyšším vzděláním. Ostatní skupiny populace (základní vzdělání a bez vzdělání, vlastníci), které tvoří zřejmě hlavní část uchazečů o zaměstnání na úřadech práce, se zdají být imunní vůči změnám regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení, nicméně právě u těchto skupin populace (vyšší KZAM) se zdá být finanční nedostupnost bydlení v čase stále větší bariérou stěhování za prací na rozdíl od nejnižších KZAMů (KZAM 1 až KZAM 3), jak bylo ukázáno prostřednictvím grafů již na minulé schůzce. vzhledem k tomu, že se jedná i bez jakýchkoliv podpůrných nástrojů o nejmobilnější část populace, efekt navrhovaných nástrojů by byl zřejmě jen velmi omezený mohou podnítit ke stěhování jen určitou nerozhodnutou část cílové skupiny, hrozilo by jejich potenciální zneužití. Proto spíše navrhujeme zacílit působení těchto nástrojů na osoby s nižší kvalifikací (KZAM 4 a vyšší). zřejmé, že zacílení by bylo především na stávající (existující) nájemní bytový fond (zejména nájemní byty), těžko lze uvažovat s výstavbou nových nájemních bytů (to by byla příliš drahá forma podpory, navíc, jak se ukázalo v minulosti, často neefektivní a zneužitelná). 12

Nástroje pro snížení regionálních disparit - zahraničí Anglie» LAWN (sociální bydlení) Německo» Mobilitätshilfe» Reisekostenbeihilfe» Fahrkostenbeihilfe» Trennungskostenbeihilfe» Umzugskostenbeihilfe Rakousko» Entfernungsbeihilfe ani v jednom případě nejde o nástroj cílený primárně na snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení, které by mohly následně zprostředkovaně podnítit (resp. o něco zvýšit motivaci) mladých lidí ke stěhování za prací. 13

Nástroje pro snížení regionálních disparit návrhy ČR Dočasný nevratný hotovostního příspěvek poskytovaný pronajímateli/nájemci ke krytí rozdílu mezi nájemným placeným nájemcem v místě odkud se stěhuje a místně obvyklým nájemným (dále jen migrační příspěvek) Sleva na dani, resp. odčitatelná položka pro pronajímatele odpovídající zhruba rozdílu mezi výší místně obvyklého nájemného v lokalitě kam se nájemce stěhuje a výší místně obvyklého nájemného v lokalitě odkud se nájemce vystěhoval Nevratný jednorázový hotovostní příspěvek ke krytí nákladů spojených s přestěhováním ( příspěvek na stěhování ) Databáze spojující informace o volných pracovních místech s informacemi o možnostech ubytování/bydlení; případně specifická databáze nabízející možnost spolubydlení pro mladé lidi v cílové lokalitě ( spárování zájemců o spolubydlení) 14

Nástroje pro snížení reg. disparit migrační příspěvek Podmínkou poskytnutí příspěvku by bylo jednak potvrzení od úřadu práce, že osoba byla v místě předchozího trvalého bydliště bez zaměstnání a pak nově uzavřená pracovní smlouva se zaměstnavatelem v cílové obci s dobou trvání alespoň 2 roky. Podmínkou pro nárok na příspěvek by bylo, že nájemníkovi po úhradě nájemného musí zůstat příjem alespoň ve výši 1,5 násobku životního minima. Důvodem této podmínky je udržitelnost nájemního vztahu i po skončení poskytování hotovostního příspěvku a zároveň částečně ochrana pronajímatele před potenciální nesolventností nájemníka. Výše příspěvku by se určila jako rozdíl mezi místně obvyklým nájemným pro adekvátní velikost bytu (dle počtu osob) v místě původního bydliště (nemusí být obec nebo KÚ, ale např. obdoba zrcadla nájemného) a průměrnou cenou nájmu pro byt adekvátní velikosti (dle počtu osob) v novém bydlišti. Příspěvek by byl poskytován jako nevratná dotace pronajímateli/nájemci po dobu 6 měsíců, následující 4 měsíce by se jeho výše snižovala každý měsíc o 25 % (tj. 11. měsíc po přistěhování/zahájení nájemního poměru by již byla výše příspěvku nulová). Pro nárok na příspěvek by musel nájemce vždy po 3 měsících doložit, že předložená pracovní smlouva i nadále trvá, případně že má uzavřenu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem. Nájemní smlouva mezi pronajímatelem a nájemcem by musela být uzavřena minimálně na dobu jednoho roku, pronajímatel by nesměl po nájemníkovi požadovat kauci. Možnost omezení výše příspěvku v závislosti na výši příjmu žadatele (ale v takovém případě nutno ještě sledovat výši příjmu, tj. pravděpodobně vyšší administrativní náklady). Přistěhovalá osoba by tak po dobu 6 měsíců platila nájemné ve stejné výši, jaké platila v místě původního bydliště, nicméně měla by zajištěn příjem ze zaměstnání, tj. stát by ušetřil na dávkách v nezaměstnanosti, případně sociálních dávkách (minimálně zčásti) a osoba by odváděla daně a pojistné. 15

Nástroje pro snížení reg. disparit daň. zvýhodnění Určeno pro pronajímatele soukromých nebo obecních nájemních bytů. Pronajímatel by ji mohl získat, pokud by se v jeho bytě ubytovala osoba, která se přistěhovala z jiného regionu v souvislosti se získáním nového zaměstnání (tj. podmínkou by bylo jednak potvrzení od úřadu práce, že osoba byla v místě předchozího trvalého bydliště bez zaměstnání a pak nově uzavřená pracovní smlouva se zaměstnavatelem v cílové obci s dobou trvání alespoň 2 roky). Sleva by byla uplatnitelná pouze za období jednoho kalendářního roku od uzavření nájemní smlouvy (zdaňovací období nebo jeho poměrnou část) a byla by stanovena v takové výši, aby přibližně pokryla rozdíl mezi místně obvyklým nájemným v lokalitě přistěhování a místně obvyklým nájemným v lokalitě odkud se osoba stěhuje. Jinak obdobné podmínky (doba trvání smlouvy, výše nájemného, kauce atd.) jako v případě hotovostního příspěvku. Splnění těchto podmínek by pronajímatel musel doložit při uplatnění nároku na slevu v rámci podání daňového přiznání. 16

Nástroje pro snížení reg. disparit přísp. na stěhování Jednalo by se o příspěvek určený k pokrytí hlavních nákladů spojených s přestěhováním, tj. zejména dopravních (v závislosti na vzdálenosti), nákladů spojených s hledáním nového bytu (paušální jednorázová částka), případně k úhradě části nákladů spojených s prodejem stávající nemovitosti (u vlastníků). Hypoteticky lze též uvažovat o tom, že by stěhující se osoby nárokovaly uhrazení nákladů spojených se stěhováním v plné výši (ovšem přesně vymezených druhů nákladů), v takovém případě by je však musely doložit odpovídajícími platebními doklady. Poskytnutí příspěvku by bylo opět vázáno na situaci, kdy se dotyčná osoba stěhuje z pracovních důvodů, tj. v místě původního bydliště byla evidována v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadě práce a je schopna doložit, že v místě nového bydliště získala práci alespoň na 2 roky. Možnost omezení poskytnutí této formy podpory pouze pro osoby s příjmem nepřesahujícím určitou hranici (např. v Rakousku se jedná o hranici odpovídající hrubému příjmu ve výši cca 2 000,- EUR). 17

Nástroje pro snížení reg. disparit databáze Uchazeči o zaměstnání by současně k nabídce zaměstnání (na úřadu práce) měli dostávat i informace o dostupném ubytování (bydlení) v cílové lokalitě (místo nového pracoviště). Snaha nabízet v rámci databáze nejen byty soukromých pronajímatelů, ale i obecní byty (předpokládalo by ochotu k zapojení ze strany obcí). Databázi nabídky zaměstnání má k dispozici MPSV, otázkou je, jakou formou doplnit informace o nabídkách bydlení ve vybrané lokalitě (IRI, resp. veřejně dostupné databáze jako např. Sreality, případně zástupci realitních kanceláří). Potřeba navázat spolupráci s konkrétními dvěma úřady práce, kdy jeden by nabízel k nabídce zaměstnání i nabídku bydlení v dané lokalitě a druhý tradičně pouze nabídku zaměstnání bez odpovídající nabídky bydlení, následně by se porovnaly výsledky úspěšnosti umístění uchazečů u těchto dvou úřadů práce ideálně by se mělo jednat o úřady práce s podobnou strukturou uchazečů, případně by mohla být sledována pouze určitá skupina uchazečů vybraná podle určitých kvót. Omezili bychom se pouze na migraci mezi dvěma kraji (resp. na úřady práce ze dvou krajů), které jsou jmenovány v zadání projektu (nejspíše Moravskoslezský kraj a Praha). 18

Nástroje pro snížení reg. disparit databáze spolubydlení Jednalo by se o webový server, kde by byla databáze osob, které by měly zájem o spolubydlení a byla by možnost sdružit se za účelem získání přiměřeného bydlení v lokalitě nového zaměstnání. Jednalo by se tedy do značné míry o otevřený systém pro všechny zájemce o spolubydlení z dané lokality. Funkcionalita by byla taková, že se každý zaregistruje a zadá lokalitu (lokality), kde by chtěl bydlet a případně i některé požadavky na potenciální zájemce o spolubydlení. Podle těchto zadaných kritérií mu následně vyběhne seznam již zaregistrovaných osob, které zhruba odpovídají jeho požadavkům. 19

Nástroje pro snížení reg. disparit dílčí hodnocení Kritérium / Nástroj Migrační příspěvek Daňové zvýhodnění Příspěvek na stěhování Databáze Databáze spolubydlení Náročnost na finanční zdroje ++ / +++ ++ + / ++ + + Zdroj financování SR SR SR, obce? SR? Politická průchodnost -- / --- --- ++ + n/a Praktická testovatelnost -- / --- -- / --- - / + ++ / +++ ++ 20

Děkuji za pozornost. Oddělení socioekonomie bydlení