Měření ibrací e ibrodiagnosice Daniel Zuh, Franišek Vdoleček Druhý z olného cyklu článků o ibrodiagnosice je ěnoán principů ěření ibrací jako základu ibrodiagnosiky. Jsou ně dinoány eličiny ěřené pro ibrodiagnosické účely a připoenuy principy jejich sníání i eody zpracoání získaného signálu. Výklad sěřuje k probleaice nejiso e ibrodiagnosice, keré bude ěnoána následující čás cyklu. Účelnos diagnosiky pro praxi není řeba zdůrazňoa, ale je nuné si uědooa, že nejisoy ohou negaině olini ěření a následně i kaliu diagnózy. As he second one fro he series of aricles dedicaed o ibrodiagnosics, he aricle deals wih ibraion easureen on which a ibrodiagnosics is based. Measured ariables in ibrodiagnosics are dined and relean sensing principles as well as easuring signal processing ehods are recalled. Explanaion goes owards probles of uncerainies in ibrodiagnosic, o which he auhors will pay aenion in he nex aricles of he series. hough here is no need o ephasised usulness of ibrodiagnosics for pracice, i is always necessary o keep in ind ha uncerainies can negaiely influence easureen and hence diagnosis qualiy as well.. Úod V úodní článku [5] cyklu je konsaoáno, že ibrodiagnosika je jední z nejýznanějších oborů echnické diagnosiky. Nachází oiž uplanění na nejrůznějších roačních i jiných pohybujících se uzlech srojů yznačujících se echanický chění (kiaý pohybe, ibracei). odklade pro diagnosické yhodnocoací eody jsou přio předeší objekiní a kaliní údaje o sledoané syséu získáané buď jednorázoý zěření ibrací, nebo jejich ralý sledoání. K diagnosický účelů se oblasi echanického chění nabízí jednak frekence (kioče) a dále někerá ze ří dosupných charakerisických eličin ýchylka, rychlos nebo zrychlení kiaého pohybu, keré lze nazáje přepočíáa s použií operací deriace nebo inegrace. Dříe, než dalších článcích bude přisoupeno k lasní probleaice nejiso a přesnosi diagnózy e ibrodiagnosice, je hodné připoenou základní pojy a principy použíané při ěření a yhodnocoání charakerisik echanického chění. ořebné připoenuí je náplní ohoo článku. 2. Sníače ibrací 2. rincipy sníačů ibrací roní, co ůže následně i zcela znehodnoi naše snažení, je určení, zda dané případě jde o ibrace relainí nebo absoluní, což ede k ýběru příslušného ypu sníače. Zaíco absoluní ibrace popisují pohyb sledoaného ělesa (čási sroje nebo zařízení) zpraidla zhlede k Zei, při relainí ěření jde o pohyb zhlede k uěle yořené, resp. hodně zolené základně. akoou základnou je časo rá sroje, kerý sá ůže ješě různě kia zhlede k zeskéu souřadnéu syséu (obr. ). Důležiá je zde dosupnos inkriinoané čási sroje buď příá, nebo popř. s yužií přenosu jejího chění na přísupnější íso. Například kiy hřídele uložené kluzných ložiskách uluí pružný člen roor sojan ložiska luicí člen Obr.. Relainí a absoluní kiy azio, akže na ělese ložiska, na rozdíl od uložení hřídele e aliých ložiskách, sledoané ibrace nelze zěři. ro analýzu akoého sroje je pak nuné oli relainí sníač kiů hřídele proi ráu, a je-li o řeba, ješě nezáisle ěři absoluní ibrace ráu. Mechanické určují edle frekence společně ýchylka, rychlos a zrychlení, keré jsou nazáje záislé. rincipiální pro funkci sníače ibrací je pohyb seizické hoy s honosí zhlede k objeku o honosi M, jehož ibrace se ěří (obr. 2). Ideálně plaí ÿ + bẏ + ky = F = Mẍ () b relainí hřídelí y je ýchylka, ẏ rychlos, ÿ zrychlení (pohybu seizické hoy sníače zhlede ke sledoanéu objeku), absoluní hřídelí absoluní ložisek ẍ zrychlení objeku, honos seizické hoy sníače, M honos objeku, k uhos pružiny, b součiniel luení, F b budicí síla Na základě odelu () lze hodnou olbou hodno jeho paraerů, b a k yoři sníač kerékoli z charakerisických eličin kiaého pohybu, edy ýchylky, rychlosi a zrychlení. 2.2 Sníače ýchylky Sníače ýchylky ají ýrazně elkou hodnou při zanedbaelné luení b a uhosi k, číž () přejde zah do podoby ÿ = Mẍ y x (2) Sníače ýchylky (polohy, posunuí) kiajícího ělesa lze obecně sesai na principu indukční, indukčnosní, kapaciní, agneické nebo opické. Ve ibrodiagnosice se současné době nejčasěji použíají sníače indukčnosní, keré yužíají záislos indukčnosi cíky na proudoé husoě ířiých proudů. Vzhlede k ysokofrekenčníu principu jde o sníače cilié na paraziní liy, jako jsou např. délka kabelu, nější elekroagneická pole ad. roo se yrábějí jako inegroané, kdy kooý sínicí kry obsahuje spolu s cíkou i základní čás elekroniky. Z pohledu nejiso při ěření je někdy problé zajisi dosaečně alý poěr :M (podínka << M). V poslední době se poěrně časo použíají i bezdoykoé opické sníače ýchylky, keré sice neoliňují ěřený objek, ale způsobují několik dalších probléů (zdrojů nejiso). 2.3 Sníače rychlosi Analogicky lze při doinanní luení b a zanedbaelně alých hodnoách a k uprai zah () na bẏ = Mẍ y ẋ (3) Jde o učebnicoý příklad sníače ibrací, proože jeho elekrodynaický princip byl již inulosi celku snadno realizoaelný a na jeho ýsup rychlos kiaého pohybu (ibrací) přío odkazuje 32 AUOMA /2
nožsí nore hodnoících ibrace časoé oblasi. rincip absoluního sníače rychlosi kiaého pohyby je ukázán na obr. 3. Měřicí cíka se pohybuje agneické poli peranenního agneu ořícího seizickou hou sníače. V cíce se při kiaé pohybu přenášené na ni ze sledoaného objeku indukuje elekrooorická síla U podle zahu U = l (4) l délka odiče cíky, rychlos pouzdra sníače. Elekrodynaický sníač podle obr. 3 je sice principiálně absoluní sníače apliudy kiaého pohybu, ale zhlede k niřníu uspořádání je při echanicko-elekrické ransforaci signálu přío yhodnocoána rychlos jeho pouzdra. Sníače ohoo ypu ají lasní (rezonanční) frekenci ezi 5 až Hz. ři hodné nasaení luení s nii lze s jisou chybou ěři kiaý pohyb od éo frekence, popř. při použií ruční doykoá sonda (hro) agne čelí osk enká obousranná lepicí páska je indukce agneického pole e zduchoé ezeře sníače, (ax. do 4 C) přilepený šroub y b k x M F Obr. 2. Obecný princip sníače ibrací úroeň (d) 3 2,2,5 2 5 2 3 5 frekence (khz) zárný šroub Obr. 5. Vli způsobu uchycení sníače na jeho apliudoou frekenční charakerisiku (zdroj: [], [8]) seizická hoa (peranenní agne) pružina Obr. 3. rincipiální uspořádání absoluního elekrodynaického sníače rychlosi kiaého pohybu R AUOMA /2 sledoaný objek sníací cíka luicí kapalina a) b) c) Obr. 4. Základní konsrukční uspořádání piezoelekrických akceleroerů: a) Dela Shear, b) lanar Shear, c) s cenrální lakoý naáhání ( ěleso sníače, seizická hoa, piezoelekrický prek, R předpínací prsenec, S předpínací disk; zdroj: [8]) R korekce přeodní charakerisiky dokonce od Hz. Elekrodynaické sníače ají noho přednosí, ašak nad nii přeažují oezení horní hranicí použielnosi do frekence axiálně 3,5 khz spolu s elkou ciliosí na okolní agneická pole, keré předsaují i eli ýrazné zdroje nejiso. V současnosi se lze s elekrodynaickýi sníači seka již jen zřídka a rychlos kiaého pohybu se určuje inegrací signálu z akceleroerů. 2.4 Sníače zrychlení akceleroery ři ýrazné elké uhosi k oproi zanedbaelné honosi a luení b lze ronici () přeés S do podoby ky = Mẍ y ẍ (5) a ouo yjádření je poplaný i současné praxi nejčasěji použíaný sníač zrychlení yužíající ke sníání pohybu seizické hoy piezoelekrický je (z. piezoelekrický akceleroer). Zpraidla jde o absoluní sníač. Z principu lze u něj snadno splni podínku << M, přičež se současně předpokládá až nekonečně uhé připojení akceleroeru ke sledoanéu objeku. Konsrukčně jsou piezoelekrické akceleroery řešeny eli časo se sykoý naáhání piezokrysalu, éně časo radiční lakoý naáhání (obr. 4). V současnosi se eli časo použíá konsrukce ypu Dela Shear se řei dojicei piezokrysalů a seračných ho upeněných na rojboké sředoé sloupku s použií předepnuého prsence (obr. 4a), což současně zaručuje eli dobrou lineariu. Sníače s ío uspořádání se yznačují elkou ciliosí, alou honosí a ysokou lasní frekencí. řednosí je aké oddělení základny sníače od lasního sníacího echanisu, což uožňuje yrábě sníače použielné i při yšší eploě a s ěší odolnosí proi echanickéu naáhání. Konsrukce označoaná jako lanar Shear je sý principe eli podobná předchozíu ypu, ale jsou zde použiy jen dě dojice krysalů a seračných ho na ploché sředoé sloupku (obr. 4b). Veškeré přednosi jsou shodné s předchozí, pouze cilios je enší, a práě o se ůže někerých případech negaině odrazi i na ýsledné přesnosi ěření, jak ukážou budoucí analýzy nejiso. Jednoduchou klasickou konsrukci předsauje sníač s cenrální lakoý naáhání (obr. 4c), yznačující se enší ciliosí při ěší honosi seračné hoy sníače. iezoelekrický krysal a seračná hoa jsou naonoány na álcoé sředoé nosníku s použií předepjaé diskoé pružiny. Nedosake éo konsrukce je olinění signálu ze sníače zěnai aru a naáhání jeho základny, což lze kopenzoa speciálníi aeriály, ale i přeso se yo sníače řadí k ypů s ěšíi nejisoai. K ěření zpraidla použíají ěší apliudy chění a rázů, kdy ýsupní signál á dosaečný odsup od šuu způsobeného nějšíi liy. Uplaní se aké jako rerenční sníače při kalibraci, jsou nější podínky řízeny a sabilizoány (základna sníače se přio časo zpeňuje ložení berylioé desičky). 33
2.5 Uchycení sníačů (akceleroerů) V současné ibrodiagnosické praxi eli ýrazně přeažují akceleroery. Jednou z ýznaných probléoých oblasí, a edy i následně zdroje nejiso, je jejich uchycení ke sledoanéu objeku. Způsob upenění sníače á li předeší na frekenční rozsah, něž je ožné ibrace ěři. iezoelekrické akceleroery základní proedení jsou obykle použielné pásu od několika álo herzů do 2 až 4 khz. Nejenšího olinění frekenční charakerisiky a axiálního yužií frekenčního rozsahu lze dosáhnou při upenění sníačů zárnýi šrouby, popř. ješě ylepšené enkou rsou silikonoé azelíny ezi syčnýi plochai. Veli dobrého frekenčního rozsahu se dosahuje ab.. Hodnocení na základě celkoého podle ISO 86 (Mechanical Vibraion of Machines wih Operaing speed fro o 2 re/s) Mohunos (rychlos) (/s) 45 28 8,2 Kaegorie A (do 5 kw) nepřípusné Kaegorie M (5 až 75 kw) nepřípusné Kaegorie G (nad 75 kw) nepřípusné 7, na ezi 4,5 na ezi přípusnosi 2,8 na ezi přípusnosi přípusné,8 přípusnosi přípusné,2 přípusné,7,45,28,8 alé alé alé apliuda () rozki r aké při připenění speciálníi lepidly nebo čelí oske. Adhezní síla usí spolehliě udrže sníač na ploše a současně usí bý ožné sníač bez poškození sejou. roo se zde časo použíají aké zubní ceen nebo kyanoakryláoá lepidla. Nejprobléoější jsou sníače s ruční hroe sřední hodnoa s ekiní hodnoa Obr. 6. Hodnoicí paraery časoého průběhu kiaého pohybu (signálu) S s K Obr 7. Sanoení kineaické dráhy (z. orbiy) roující hřídele (s, s 2 složky ýchylky příslušných sníačů S, S2; K kineaická dráha hřídele) S2 s2 nebo agneickou příchykou, keré šak ají sůj nezasupielný ýzna při hledání hodného ěřicího ísa. Souhrnnou inforaci názorně poskyu- ýki je obr. 5. čas Sejný ýzna jako způsob uchycení á i hodná olba ísa pro insalaci sníače. Zejéna u absoluních sníačů je řeba oli akoá ísa, aby uhosí a pružnosí konsrukce čásí sledoaného sroje nedošlo ke zkreslení chění nebo jeho frekence (blíže iz např. [7], [8]). 3. Vyhodnocoání ibrací časoé oblasi (ie doain analysis) 3. Časoý průběh Hodnoy paraerů kiaého pohybu (signálu) se obecně ění čase. ro pořeby hodnocení je charakerizují zpraidla ýki nebo rozki a celkoý energeický obsah signálu předsaují jeho ekiní a průěrná hodnoa. ro ideální haronický pohyb (signál) s kruhoou frekencí ω (frekencí f = ω/2π, periodou = 2πω) popsaný zahe () = sin ω (6) ukazuje názorně siuaci obr. 6, : apliuda () je okažiá hodnoa sledoaného paraeru pohybu (signálu) čase (popř. zdálenos ezi ouo okažiou a rerenční hodnoou paraeru), ýki (špičkoá hodnoa, peak) je axiální zdálenos rcholu lny od rerenční hodnoy, rozki (špička špička, peak o peak) r je axiální zdálenos proilehlých rcholů lny, sřední (průěrná, aerage) hodnoa s je průěrná hodnoa apliudy průběhu ***ronice půllny podle 7*** zahu ***ronice 7*** d (7) ekiní d hodnoa (roo ean square rs) ***ronice 8*** je objekiní hodnoa použíaná diagnosických 8*** předpisech, určená podle za- ***ronice hu 2 d 2 d (8) ***ronice 9***.. ***ronice 9*** K K ***ronice *** 3.2 Celkoé,2 < K,2 poškozené ložisko,2 < K dobré ložisko Hodnocení prosřednicí paraeru celkoé předsauje zpraidla jednodušší a rychlejší arianu ibrodiagnosiky, bezprosředně ar() a () spjaou s údržbou a dia- ***ronice *** K gnosikou a periodickou ) r() a nebo pochůzkoou. () ( ) Obsluha K a (údržba) a při ní za použií jednodušších ***ronice přísrojů r( *** ) ( ) získáá okažiou inforaci o sau sroje. Hodnoa indikoaná pří- ***ronice *** fz ab. r 2. Diagnóza sau ložiska na základě hodnoy paraeru N z Kf N z r Hodnoa K Nz N Sa ložiska < K,2 haarijní sa sroje se jednoduše poroná s předpise (norou), číž je určen sa sroje, i když nohdy pouze inforaině. K důkladnějšíu posouzení a při nasupujících probléech je zpraidla řeba proés další analýzy i oblasi frekenční. Meoda je rychlá a relaině nenákladná, hodná ke sledoání srojů s aliýi ložisky. Základe je posouzení hodnoy celkoého, keré je ěříke celkoé energie kiaého pohybu ělesa na šech jeho frekencích yskyujících se dané ěřicí bodě. Akuální zjišěná hodnoa se po- 34 AUOMA /2
ronáá s inulýi ěřeníi, kdy sroj pracoal bezporuchoé sau, a dále s nasaenýi ýsražnýi úroněi. řednosi jsou rychlos yhodnocení a nízké pořizoací i proozní náklady, nedosaky zráa signálů s alou apliudou e ibrační šuu a neožnos lokalizoa příčinu probléů. Jako příklad lze ués doporučení podle nory ISO 86 pro posouzení ekiní rychlosi kiů pásu Hz až khz (ab. ). 3.2 Kineaická dráha (orbia) Základe noha nore a doporučení je aké eoda kineaické dráhy (axiální ýchylky). Nejčasěji se použíají kluzná ložiska, na ložiskoé ělese nelze objekině zěři čas ibrace, proože yo jsou čásečně či zcela ulueny Obr. 8. Využií činiele ýkiu K e ibrodiagnosické praxi azie. rincip je ukázán na obr. 7. K roující hřídeli se uísí da sníače její ýchylky (polohy) pod úhle 9. ***ronice 7*** Z průběhu ýchylek hřídele obou ciliých osách lze urči d její dráhu, z. orbiu [], a udíž aké axiální ýchylku, kerá se poro- ná ***ronice s předpisy 8*** podobnýi e zíněné norě ISO 86. 2 3.3 Činiel ýkiu d (cres facor) Činiel ýkiu K je poěr ýkiu ***ronice 9*** k ekiní hodnoě apliudy, edy K AUOMA /2 (9) Význa paraeru K je ukázán na ***ronice *** obr. 8. Opakující se ibrační ráz lze s posačující ***ronice rozlišielnosí 7*** ar() a yhodnoi z ý.kiu, () ale Kje neěřielný a a jako ekiní hodnoa dané r( ) ( ) d kiočoé rozsahu. rend zhoršujícího se echnického sau se projeí ***ronice nárůse 8*** čenosi rázů i jejich ýki- ***ronice *** ů. Efekiní hodnoa f určující eličiny (zde z ) rrose, zaíco elikos se sabilizuje, a exré N 2 časoé z N dprůběhu K je ak inforací o počínající poškození. Meoda je eli rychlá a lená, ale nepříliš přesná, co ***ronice 9*** se ýče sanoení supně poškození, a nehodná při paraziních rázech. Mnohe K lepší ýsledky lze získa při použií eody K, založené na podobné principu, kerá se použíá oboru diagnosiky ložisek. Hodnoa paraeru K se určí ze ***ronice *** zahu ar() a () K a a () r( ) ( ) a ***ronice *** r() je počáeční rozki zrychlení po onáži ložiska (není-li zná, doporučuje fz r se položi a r() = 4 s 2 ), N N z, K a () počáeční ekiní hodnoa zrychlení po onáži ložiska (není-li znáa, doporučuje se položi a () = s 2 ), a r() rozki zrychlení zjišěný čase od zahájení proozu ložiska, a () ekiní hodnoa zrychlení čase od zahájení proozu ložiska. K 2 Obr. 9. Frekenční spekru ibrací sroje s uolněný základe: oáčkoá frekence 38 Hz (asi 2 3 in d ), ýrazná druhá haronická 76 Hz Diagnóza se sanouje na základě ýsledného K podle ab. 2. 4. Analýza signálu e frekenční oblasi (frequency doain analysis) 4. Frekenční analýza (FF, DF) čas Frekenční analýza při spráné použií odsraňuje nedosaky analýzy časoé oblasi a je eodou uožňující lokalizoa znikající poruchy jednoliých čásí sledoaného sroje (objeku). Úplnou frekenční analýzou se získá apliudoé a fázoé spekru signálu. Základe frekenční analýzy jsou předeší diskréní Fourieroa ransforace (Discree Fourier ransfor DF) a rychlá Fourieroa ransforace (Fas Fourier ransfor FF). Signál () proěnný čase je získáán ěření (např. zrychlení kiaého pohybu) a dále zpracoáán nuericky. Sig- nál je časoé oblasi analogoě-číslicoé přeodníku zorkoán, j. jsou určeny jeho hodnoy okažicích zdálených o obykle praidelnou perio.du zorkoání z (při zorkoací frekenci f z ). roože praxi je k dispozici jen konečný poče N naěřených zorků signálu, je nuné použí diskréní Fourierou ransforaci. Její podsaa spočíá o, že signál je časoé úseku od /2 do +/2, když = N z a N = 2 k (k je přirozené číslo) rozložen na sousau periodických funkcí s periodou od nuly do. Veškerá eorie a aeaický apará FF i DF jsou relaině složiou záležiosí, kerá rozsahoě několikanásobně přesahuje ožnosi článku, akže oo je doporučeno obrái se na odbornou lierauru, např. [], [2]. V oo článku si připoenee pouze základní paraery Fourieroy ransforace, keré budou příších úahách předsaoa i poenciální zdroje nejisoy ýsledné diagnózy. Jsou o: frekenční rozsah, což je základní páso od Hz do f z /2, keré je nezáislé na poču zorků N (skuečný rozsah je praxi enší lie filrů), ***ronice 7*** ***ronice 8*** ***ronice 9*** d zoo fakor, kerý při použií frekenční lupy udáá, K kolikrá je frekenční rozsah enší, poče spekrálních čar je obykle N/2 (neplaí pro z. *** nedesrukiní zoo), ***ronice pořadoé číslo spekrální čáry, keré odpoídá číslu a r() a časoého () K oděru, rozlišielnos ar( ) a ( frekenční ) analýzy, udáající rozesup ezi spekrálníi čarai r daný ***ronice zahy *** fz r () N N z 4.2 Rozbor záad roačního syséu podle kiočoého spekra K posouzení skuečného sau srojů a idenifikaci a lokalizaci jejich poškození či znikajících poruch je nuné proés rozbor ýsledků frekenční analýzy. ři její pou- 35
žií se nejen získají inforace o oblasi skuečných oáčkoých frekencí, podobně jako u analýzy oblasi časoé, ale frekenční analýza inforuje i o probléech předeší na násobcích oáčkoé frekence yšších haronických. Rozbor je zpraidla ožné rozděli do ří hlaních oblasí, kerýi jsou: páso nízkých frekencí, sahající od frekencí pod nejpoalejší rychlosí oáčení hřídelí až po frekence nižších násobků (črou až šesou haronickou) hřídelí s nejěšíi oáčkai: získají se inforace o záadách způsobených neyáženosí, ohybe hřídelí, přesazení hřídelí, nesabiliou radiálních ložisek a uolnění echanických azeb, páso sředních frekencí, nacházející se nad oblasí nízkých frekencí až po frekence od asi po 5 khz (podle oáček a ypu přeodů): obsahuje inforace o záadách ozubených přeodů a přeodoek, pása ysokých frekencí od horní hranice pása sředních frekencí nahoru: obsahují inforace o počínajících záadách aliých ložisek (např. poškození kroužků, rhlinky apod. se projeují úzkýi a osrýi ipulzy oblasi ysokých kiočů a odpoídající složky signálu zde nejsou překryy inenzinějšíi liy přeládajícíi na nízkých a sředních frekencích). říklady jednoliých ypických záad srojních uzlů jsou eli přehledně uedeny např. [] a [6]. ro ilusraci je na obr. 9 ukázáno frekenční spekru ibrací získané při ěření na sroji s uolněný základe s ypickou ýraznou druhou haronickou. 5. Záěr Vibrodiagnosika předsauje jak radiční, ak současný obor echnické diagnosiky, kerý poáhá eli ýrazně péči o eškeré sroje a jejich echanické uzly. Kalině proáděná ibrodiagnosika je nezbynou součásí syséů údržby a současně garane bezporuchoého a bezpečného proozu šech ožných srojů a srojních zařízení. V článku jsou shrnuy základní principy ěření ibrací a hodnocení naěřených údajů zejéna s ohlede na probleaiku chyb a nejiso, keré se později odrazí na ýsledku celé diagnózy. Saoné analýze nejiso e ibrodiagnosice bude ěnoán další článek cyklu. oděkoání Článek znikl náaznosi na Výzkuný záěr MSM 263529 Ineligenní syséy auoaizaci. Lieraura: [] KREIDL, M. ŠMÍD, R.: echnická diagnosika. EN echnická lieraura, raha, 26, 48 s., ISN 8-73-58-6. [2] ŮMA, J.: Zpracoání signálů získaných z echanických syséů užií FF. Sděloací echnika, 997, 95 s., ISN 8-9936--7. [3] VDOLEČEK, F.: Když se řekne spolehlios a diagnosika. Auoaizace, 23, roč. 46, č. 4, s. 276 28, ISSN 5-25. [4] VDOLEČEK, F. ZUH, D. Measureen uncerainies sources in ibraion diagnosics. echnická diagnosika, VIII, Z/29, s. 42, ISSN 2-3. [5] ZUH, D. VDOLEČEK, F.: Možnosi a probléy oderní (ibro)diagnosiky. Auoa, 29, roč. 5, č., s. 3, ISSN 2-9592. [6] ZUH, D.: Analýza nejiso e ibrodiagnosice. Diserační práce, FSI VU rně, rno, 29. [7] rüel & Kjær: Inroducion o Shock &Vibraion. Dosupné z www.specris.cz. [8] rüel & Kjær: Vibraion ransducers and Signal Condiioning. Dosupné z www.specris.cz. Ing. Daniel Zuh, h.d., FSI VU rně (zuh@fe.ubr.cz), Ing. Franišek Vdoleček, CSc., FSI VU rně (dolecek@fe.ubr.cz) udee oláda počíač pouhou yšlenkou? Spolupráce ezi čloěke a počíače bez použií kláesnice nebo yši je sne noha fanasů. Díky ýsledků, ke kerý dospěli ýzkuníci z berlínské echnické unierziy a odborníci ze společnosi Sieens, se eno sen začíná poalu naplňoa. Sůj ýzku založili na sledoání akii ozku a na použií oční kaery, kerá sleduje a zaznaenáá eškeré pohyby očí užiaele. Sysé je schopen rozezna akiiu určiých čásí ozku užiaele. Dále přesně analyzuje, ka se na obrazoce díá. Z pohledu užiaele o ypadá ak, že se zaěří na určiý bod na obrazoce, řeba na oládací lačíko. Oční kaera okažiě zaznaená, že se ak salo. Užiael se poé sousředí na přede daný yšlenkoý příkaz, např. na sisknuí lačíka. Sysé idenifikuje akiiu příslušné čási ozku. ropojí oba supy a siskne požadoané lačíko. Odborníci konali různé druhy pokusů (obr. ). Jední z nich byl es určení spráného exu. V kruhu jsou zobrazeny různé kobinace písen. Užiael á pordi u Obr.. ro sledoání akiiy ozku je nuné připeni elké nožsí elekrod přío na pokožku hlay za použií odiého gelu kobinaci, kerá se shoduje s exe uprosřed. V dalších pokusech se užiaelé snaží např. přesně zaěři barené body. V oo případě je oční kaera uísěna přío pod oniore. I přes elké pokroky je ýzku epre počácích a ědce čeká ješě eli dlouhá cesa ke koerčníu yužií akoéhoo syséu. Sledoa akiiu ozku oiž není ůbec snadné. Jednak je řeba elké nožsí elekrod, keré jsou za použií odiého gelu připojeny přío na pokožku hlay užiaele. ředeší je ale nuné spráně urči a nasai ýzna jednoliých signálů, což je eli náročné. Výzkuníci se proo zaěřují zejéna na přesnou a jednoduchou kalibraci signálu. Slibně pokračuje aké ýoj iniaurní suché elekrody, kerá bude se sysée íso dráů propojena rádioý signále. Oblasi yužií jsou široké. Nejěší záje á už nyní herní průysl, proože by ohl nabídnou počíačoé hry oládané pouhýi yšlenkai. Velký přínose by oo řešení bylo pro ělesně posižené pacieny. ředpokládá se ale, že se sanou běžnou součásí žioa. (ed) 36 AUOMA /2