ZEMĚPIS 2. ROČNÍK Chybí přepsat asi první 2 měsíce, možná bude časem doplněno.

ZEMĚPIS 2. ROČNÍK Chybí přepsat asi první 2 měsíce, mžná bude časem dplněn. Padja Eknmika v Subsaharské Africe - Značně zastalá - Oblast byla klnizvána Evrpany, zabrzdila vývj Afr. nárdů vykřisťvání, trci - Klem rku 1960 (rk afriky) většina afrických zemí samstatnila => eknmika začala upadat, p dchdu Evrpanů => bj mc, bčanské války - HDP patří mezi nejnižší na světě (250$ na hlavu) - Eknmika jednstranně rientvaná Slabě rzvinutý zpracvatelský průmysl => zaujímají pdřadné míst Mnkulturní pldiny dvz ptravin nedstatek peněz => hlad - V blasti Guinejskéh zálivu hdně rpy Nejvíce těží Nigérie peníze putují d pkladny kncernu (zřizvatele v zahraničí) - Špatná infrastruktura Sustředěna klem pbřeží Ve vnitrzemí zastalá Zastaralé železnice (z bdbí klnizace) Prašné silnice - Mál zahraničních investic - Neustálá závislst na býv. klnizačních státech JAR - Evrpané přivezli zkušensti při klnizvání území - Jak první zde byli Hlanďané Búrvé Začali zde farmařit Vyhnali černchy z úrdné půdy - Ptm zde byli Britvé zabrali tut blast jak další klnii Pkračvali v utlačvání černchů - Bělši zde vybudvali desptický režim plitika Aparteidů rasvé separace Černši neměli vlební práv Museli pracvat na farmách Zahnali je d rezervací nesvbda => p dchdu klnizátrů úplná izlace byli nuceni pstarat se sami sebe Režim padl na začátku 90. let, byly pvleny první svbdné vlby Prvním prezidentem Nelsn Mandela Zasadil se ptlačení bčanské války Barevná vláda JAR vyšla z eknmické blkády Oblast výchdní Asie - Základní charakteristika Vyská phří, bezdtké pánve Rle buddhismu v živtě lidí Nestabilní Krejský plstrv Dminantní pstavení japnské eknmiky, ale také prudký nástup Číny - Přírdní pdmínky Pušť Taklamakan (vejdi dvnitř a už nevyjdeš ven) Teplty klem 40 - přes den

- Čína Lednvé teplty -15 Červencvé teplty +22 Leží na rzhraní mírnéh a subtrpickéh pásu Mhutné písečné duny až 300 metrů vyské Turfanská prláklina 154 metrů pd úrvní mře Na dně je áza Hedvábná stezka Vedla krajem puště Tibetská náhrní plšina Z jihu Himaláje, 2 miliny km2 Oblast s vysku kntinentalitu Extrémní skky v tepltách Nízké srážky Pvrch tvří hrské hřbety, kamenité puště a stepi Jang-d-ťiang Tři sutěsky Na středním tku byl vybudván brvské vdní díl Pramení na výchdě Tibetské krajiny Nejdelší asijská řeka 5700 km Kuželvý kras mgty Oblasti v jihvýchdní Asii tvřené činnstí řek a dešťvých mnzunvých srážek ve vápencích Tyt tvary jsu typické pr vlhké subtrpy a trpy Fudži Psvátná hra pr buddhisty i šintisty Nejvyšší hra Japnska a činná spka Klem 80 milinů lidí ji navštíví každým rkem Ohnivý kruh Oblast na kraji Tichéh ceánu na styku litsférických desek Aktivní blasti zemětřesení a vulkanismus >> tsunami Oceánské dn se rzpíná > tvrba driftů Pdsuvání desky = subdukce Tajfuny Trpické cyklny v blasti Asie Ničivé větry rychlsti až 400 km/h Ve středu cyklny dchází k výraznému pklesu tlaku, cž je způsben silu rtací na bvdu Katastrfální důsledky na člvěka i přírdu Prblém s kčvnými kmeny na severu čínské zeď 1945 revluční rk Kmunisté dstranili vládnucí dynastii, bývalá vláda se uchýlila na Taiwan Kulturní revluce Maismus Ma Ce-Tung P jeh smrti dšl ke zlepšení stavu V eknmické blasti V blasti demgrafie plitika jednh dítěte Eknmika Rzvjvý stát s rychle rstucí eknmiku Rzsáhlá survinvá základna, těžba především na výchdě země

Na jihu vytěžené Experiment velkéh skku Ma zahájil giganticku revluci splečensku i hspdářsku - rzšířil těžký průmysl, klektivizace zemědělství Na výchdním pbřeží přístavy zahraniční splečnsti, vytváří se tu střední vrstva >> nvý trh s brvsku silu Ústí řeky Jang-c-tiang Dvz nekvalitních výrbků z Číny Pstavení Taiwanu, Hnkngu a Macca - Krejský plstrv v rce 1945 rzdělen na 2 státy Severní Krea kmunistický stát Jižní Krea rychle se rzvíjející eknmika, mderní technlgie, těžký pr. Válka v letech 1950-1953 Severní Krea napadla Jižní, OSN se vlžila d knfliktu >> vytvření demilitarizvané zóny, ba státy jsu dděleny 238 km pltem Snahy zlepšení vzájemných vztahů - Japnsk Tvří h 4 strvy Je zalesněné z 70% Nervnměrné sídlení Během jedné generace vybudvali fungující eknmiku Začali si klást nárky na blízké klí Expanzivní plitika knčí kncem 2. Světvé války Američané umžnili dvážet výrbky na dmácí trh Města: Osaka, Tkaid - skládá se z Tkia, Kavasaki, Kifakjúšu, Nagjagifú, Kjáfó V tkijském zálivu vytvářejí navážkami nvý prstr časté zemětřesení kyvadlvý systém v mrakdrapech Eknmika Chybí jim surviny, hlavně železná ruda dváží převážně z Austrálie Extrémní dpr ke zbrjení ušetřené prstředky vlžili d vzdělání a d výzkumu Od začátku se dlišvali tím, že pskytvali dbru kvalitu za nízku cenu Mechanizace, rbtizace Firmy: Zajbecu Japnec pracuje celý živt v jedné firmě = výhdy Zemědělství Mají k dispzici mál půdy Intenzivní hspdářství Pěstují rýži a pldiny, které se vyplatí vyvážet (jahdy, brskve) Jihvýchdní Asie - Pevninská část/ zadní Indie/ Ostrvy: Sumatra, Brne, Java - Těžk prstupné dřeviny - Bažinaté nížiny - Silná zemětřesení - Asijští tygři Taiwan, Jižní Krea, Singapur Malaisie, Thajsk, Indnésie Japnsk, Brunej, Hnkng

Zahraniční investice nabídly daňvé prázdniny, technlgické parky, levná pracvní síla Elektrnika, textilní průmysl, buvnictví Prblémy s pirátstvím západních výrbků Malajský průliv nejvytíženější míst v ldní dpravě V 2. Plvině 20. Stletí dšl k mnžství převratů - Jáva Přelidněný strv Nepměr - Indnésie přes 200 milinů lidí, přes dvě třetiny žijí na Jávě => přelidnění, je multietnickým státem => spjeni stejným jazykem, vyská gramtnst, snaží se stát se reginální mcnstí, prbíhá zde buřlivý eknmický rzvj, intenzifikace zemědělství (kvůli aglmeracím). Význam cestvní ruchu. Jižní Asie - pření Indie, Cejln, Lakadivi, Maledivi - Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhután, Srí lanka - Střecha světa Himalaj, Pamnir, Karákram, Hindúkuš - Přírdní rizika: zemětřesení, záplavy, tsunami, cyklóny - Přelidněnst; střet Hinduismu a Islámu - Přírdní pdmínky: Himalaj Nejvyšší phří světa 2500 km Západní, centrální a výchdní Mnt Everest Čumulangma bhyně, matka věta Sagarmatha vrchl nebes Název pdle sira Everesta kartgraf Tvří klimatický předěl mezi jižní a centrální Asií Čerápuňdží míst s nejvíce srážkami 1953 Edmunt Hillary a Tenzing Nrgay pprvé dbyli vrchl Indus Pramení v Himálaji, ústí d Arabskéh mře Paňdžáb 5ti říčí, časté záplavy tání sněhu, mnzuny Ganga Přitéká z Himálaje, prtéká nížinu Deltu ústí d Bengálskéh zálivu (největší na světě) Přitéká zde velké mnžství naplavenin Kumulace byvatel Bangladéše, záplavy Psvátná řeka - Histrie, byvatelstv, plitika: Vyspělé civilizace v pvdí řeky Indus (harrapská kultura) Expanze arabů přinesli Islám Britská klnizace britská Indie, p válce ji ztratili. Indie byla rzdělena pdle nábženství v rce 1947 Pákistán islám, Indie hinduismus. Přu se Kašmír V čele dpru stál Ghándí Zvlil klidný dpr, vyžadval samstatnst stal se ppulárním Sciální prblémy (růst ppulace, chudba, negramtnst ) K rku 2050 Indie předskčí Čínu v největším pčtu byvatel

Hinduismus Ohniska napětí Tamilští tygři - Eknmika Indie Země sciálních a hspdářských kntrastů Survinná základna Indie se řadí celkvu prdukcí mezi 10 největších eknmik světa, ale sučasně patří k nejchudším zemím Různrdý průmysl, vědecká pracviště, ksmický prgram Pdpra vědy Primitivní zemědělství Velký pdíl lidské práce Indganžská nížina Hustá, ale zastaralá železniční síť Chybí peníze na mdernizaci Přeprava sb, zvířat, nákladu Eknmická jádra: Dillí, Paňdžáb, Kalkata, Bmbaj, Madrás, Bengalúr Severní Amerika - Sierra Nevada, Velká pánev, Velké prérie, Mississippská nížina, Appalačské phří, Arkticku nížinu - Mississippi, Missury, řeku sv. Vavřince, Hudsn, Ohi, Tennessee, Clrad, Yukn, Mackenzie, Velké slné jezer - Vymezení severamerickéh a jihamerickéh kntinentu na základě přírdních pdmínek a etnickéh členění Velké a Malé Antily Nárdy, jazyky, kultura anglsaská Amerika a latinská Amerika - Kanadský štít Velmi stará blast - Crdilery Pdsuvání Pacifické desky Plynulé, vznik velkých tlaků Phyb něklik cm Délka 5tis km Na severu Alažské phří Skaliské hry - Badlands Severní a jižní Dakta Obrvské mnžství sedimentů Travnaté prérie Krklmná údlí - Yellwstne Nejstarším parkem Obrvská kaldera Nedtčená přírda Veškerá vda se dstává d centrální části, pak prniká d pdzemí, vda se hřívá, tlačí nahru, rzpuští je, mineralizuje se, vyvěrá na pvrchu ve frmě gejzírů - Crater Lake Vznikl p výbuchu spky Svaté Heleny před 6500 lety Psvátné míst indiánů - Grand Canyn Vnikl zvedáním

Zahluben d 1600m Systém kaňnů - Údlí smrti (Death valley) Nejníže plžené míst (-86m) a nejteplejší míst (+57 C) Severní Ameriky Rzsáhlá příkpvá prpadlina, dn se neustále prhlubuje Na dně se nachází jezer Badwater Indiánský kmen Ššnů nazval tt míst hřící zemí První bělši přišli v 19. Stl hledat zlat - Pdnebí Vliv plhy a směru phří Výrazný vliv na klima mají Krdillery pledníkvý směr Z Tichéh ceánu jsu srážky zadrženy Výchdní strana Krdiller je suchá, závětrná mál srážek Vliv mřských prudů Hurikány klem mexickéh zálivu Trnády v blasti centrálních rvin = blast středzápadu, mísením tepléh a studenéh vzduchu Vdstv Hřeben Krdiller významné rzvdí Mississippi + Missuri (přítk) 6212km, na březích se usazují naplaveniny, rstucí delta desítky km, záplavy, dpravní význam Velká (Kanadská) jezera Největší zásbárna sladké vdy Ledvcvéh půvdu Největší Hřejší jezer 82 000km 2, hlubka klem 400m, slapvé jevy Jsu vzájemně prpjena a vdu z nich dvádí řeka sv. Vavřince d Atlantiku, řeka prpjena průplavem s řeku Hudsn Mezi j. Erie a Ontari jsu Niagarské vdpády 50 m, Velland kanál Intenzivní ldní dprava, kncentrace měst a průmyslu eklgický prblém Bezdtká blast Velké pánve Sučástí je Velké slné jezer Výpar převažuje nad srážkami, má 270 prmile sli Na březích je testvací dráha - Sciální sféra Půvdní byvatelstv byl mnglidní Eskymáci a Indiáni přešli z Asie za dby ledvé (25 tis. let) Zdecimváni Evrpany Vytlačeni d rezervací Jsu na kraji splečnsti nezaměstnanst, negramtnst, kriminalita, alkhlismus Těží z cestvníh ruchu První Evrpané zde byli Vikingvé Zalžili sady na jihu Grónska Odtud se dstali d blasti New Fundland pdle zbytků bydlí Pstupně zde zanikli i statní sady Ptm bjevení Ameriky Kryštf Klumbus z Janva (Itálie) pd španělsku záštitu dplul d Ameriky Nejprve se dstal na Bahamy, výprava sknčila na str. San Salvadr Klumbus vycházel z rzměrů tehdy známé země. Dstali se na Kubu

Pté pdnikli další 3 výpravy >> Začali zámřské výpravy V rce 1513 byla překrčena Panamská šíje, ptvrzen bjevení nvéh kntinentu Začali decimvat půvdní byvatelstv Vznikla zde multinárdnstní splečnst Přistěhvalci zatlačili Indiány na západ, pté d rezervací Španělé klnizvali jižní části dnešní USA, pzději byli vytlačeni, takže šli d Střední a Jižní Am. Francuzi pdél prudu tku Mississippi Hlanďané kupili Manhattan za 24 dlarů Britvé výchdní pbřeží dnešní USA Střet mcnstí Francie a Britů, Francuzi zvítězili 7letá válka Indiáni jak trci nevhdní, tak začali dvážet z Afriky černchy Asiaté se usazují na severním pbřeží Příliv (nelegálních) přistěhvalců z Latinské Ameriky Hispánci, Kubánců Prblematika sužití etnik a ras Černši a Indiáni utlačvání Vytváří se zde samstatné kmunity: mají svu kulturu, jazyk Čínská města Chinatwn Zákn zajišťuje všem byvatelům stejná práva Mžnst získat kvalitní vzdělání: Bělši /Ostatní přistěhvalci 75% bělchů, 12% černchů, 10% hispánů stále jich přibývá Barevné byvatelstv má vyšší přírůstky Vyšší nezaměstnanst, kriminalita, alkhlismus Dchází zde bčas k nepkjům Indiáni pžadují kmpenzace za ukradenu půdu Vyská míra urbanizace (80%) Megaple Bswash, Chipitts, San-San Aframericans Američtí černši, NativeAmericans -, Inuité - eskymáci, Nunavut Autnmní teritrium v Kanadě USA - Rzlha 9,6 mil km 2, 290 mil byvatel - Vznik 1776 Deklarace nezávislsti Vznikl samstatný nezávislý stát, nezávislý na Británii Ve výchdní části existval 13 států >> začala válka, Američané zvítězili, Britvé museli pdepsat mír. - Federální uspřádání 50 států + District f Clumbia (Washingtn D. C.) A Havaj a Aljaška V čele stjí Guvernér, každý stát má svje zákny a ústavu District rzhduje zde prezident a kngres - Pstavení USA ve světvé plitice a eknmice 2 názry: Američané se d všeh pletu / Jsu jedinu supervelmcí Zasáhli v Evrpě, když prpukla válka na Balkáně Američané t uknčili - Příčiny eknmické prsperity: Survinná základna Úrdná půda Pdpra pdnikání, knkurenční prstředí, vyská prduktivita práce Nebyla zatížena dřívějšími feudálními vztahy

Každý měl schpnst se zde uplatnit Rle USA v 2. Světvé válce a p ní Neválčil se na jejich území Ddali d Evrpy vjáky a techniku Další rzvj průmyslu P válce se dstávají na Evrpské trhy, z Německa pdpřením eknmiky vytvřili knkurenta eknmiky Británie Integrace NAFTA Severamerická zóna vlnéh bchdu - Eknmická jádra USA Sever výchd Industrial Belt = průmyslvý pás V plvině 20. Stletí zde byl 85% americkéh průmyslu Neustále mdernizuje tradiční dvětví; strjírenství, elektrtechnika, hutnictví Tvří jej Bshwash, Chipitts, San-San Silné vazby na Evpu Pstavení města New Yrk Obilnice světa kukuřice a pšenice Jih Sunbelt = Slunečný pás Rzšiřuje se zde kapitál a lidé, hdně Španělů Příznivé klimatické dvětví blasti jsu teplejší Rpná lžiska v Texasu, dváží rpu, tevírají lžiska na Aljašce Centra Hustn, Dallas, New Orleans, Atlanta, Miami Subtrpické zemědělství tabák, bavlník Ksmický průmysl (Hustn) Význam Flridy v blasti cestvníh ruchu Západ Jádrem je eknmicky nejsilnější a nelidnatější stát USA Kalifrnie San-San prgresivní průmyslvé bry (hi-tech) a technlgické parky (Sillicn Valey) Filmvý průmysl v Hllywdu Letecký průmysl v Seattleú Being Příjmy z cestvníh ruchu nárdní parky Kanada Střední Amerika - Najdi: Sierra Madre Occidental, Siera Madre Oriental, Ppcatépetl, Citlaltépetl, Ri Grande Acncaguu, Patagnii, Guyansku vysčinu, Amaznsku nížinu, Brazilsku vysčinu, Laplatsku nížinu, Galapágy, Ohňvu zemi, Falklandy - Mestic míšenec indián + bělch a becně i pr míšence - Mulat míšenec bělcha a černcha - Zamb míšenec černcha a indiána - Panamský průplav Přístavy Cln a Balba - Přírdní pdmínky: Střední Amerika se člení na pevninsku a strvní část Velké, Malé Antily + Bahamy V 3 hrách vzniká pevninský mst leží na styku desek Dšl k částečnému rzpadu Krdilér a přesun d blasti Karibskéh mře Oblast leží v subtrpickém a trpickém klimatu Jsu zde ještě zbytky pralesů Častý vulkanismus a zemětřesení

Velké pčty bětí a materiální škdy >> úpadek eknmiky Hrzba hurikánů Cenné eksystémy králvých útesů Obrvská bidiverzita >> turistika - Histrie a byvatelstv Indiánské kultury Aztéků, Mayů, Tltéků, Zaptéků Půvdní Indiánské byvatelstv zdecimván Evrpany, dnes zastupen především v pevninské části Na strvech vyhubeni Převažují zde míšenci, indiánů je zde asi 30 % (např. Mexik) Pestré rasvé slžení Nejsu zde rasvé prblémy vzájemná tlerance Na některých strvech převaha černchů a mulatů Na Kubě, v Prtriku je velký pčet bělchů španělskéh půvdu Obyvatelstv sustředěn především na náhrních plšinách s příznivějšími klimatickými pdmínkami Na plšinách není tak vlhk a nejsu zde tak vyské teplty Emigrace d USA z eknmických důvdů Mayvé Vynikali v astrnmii, matematice, stavěli pyramidy - Eknmika Značný vliv USA v reginu, místní byvatelé je nemají příliš v lásce Mexik jak nejlidnatější středamerická eknmika Eknmiky řady zemí zbrzdily diktátrské režimy, převraty a plitická nestabilita Slabě rzvinutý zpracvatelský průmysl Závislst na exprtu zemědělských pldin: banány, káva, cukr, ryby Vazby na EU velké a malé Antily VB, Fr., Niz. pd jejich správu Rstucí eknmiky Prtrika je více méně pd správu Američanů a Kstariky Význam cestvníh ruchu musí nabídnut stabilitu a kvalitní služby, infrastukturu Pstavení kmunistické Kuby Fidel Kastr diktátr, nejdéle služící vůdce Pvstání, pvstalci začali znárdňvat >> kmunismus, Světský svaz pmhl, dnutili je vybudvat kmunismus + jaderné hlavice na Kubě Latinská Amerika vzhlíží ke Kubě jak ke vzru, např. Venezuela - Panamský průplav Stavba zahájena 1889 1889 Francuzi, finanční ptíže Dknčena až v 1914 Spjuje v délce 81 km Atlantský přístav Clón a Tichmřský Balba Cestu tvří řada zdymadel + jezer Gatunské V rce 2000 předána d Američanů d správy Panamské republiky - Mexic City (La Ciudad de Méxic) Měst, více než 23 milinů byvatel Dříve zde byla Texccská jezera V 14. Stl Aztékvé zalžili zde měst Tenchtitlán >> pzději z rujin vznikl Mexik Dluhdbě se dčerpává spdní vda >> sedání půdy, jezera jsu vysušvána Prpadá se 9 metrů za 1 stletí >> prblém se stabilitu budv Zemětřesení v rce 1985 10 tisíc bětí Jižní Amerika - Pvrch Gemrflgie Nejstarší: Brazilský a Guyanský štít

Mladé blasti na západě: Andy Tektnika častá zemětřesení, hdně spek Andy Navazují na severamerické Krdillery Jsu nejdelším hrským systémem na Zemi Délka asi 7,5 tis km, pledníkvý směr V severní části: 3 větve Crdilery západní, centrální a výchdní Klumbie, Venezuela V blasti Equádru řada činných i nečinných spek Ves střední části And se hrské hřbety dělí na Západní a Výchdní Krdileru, rzkládají se zde náhrní plšiny Puna Klem bratníku kzrha pušť Katahma V Jižní části v blasti Patagnie Zaledněna Nejvyšší vrchl Mt. Acncagua 6959 m nejvyšší hra bu Amerik Pušť Atacama Sahá až k pbřeží Nejsušší pušť na zemi Prší zde jednu za 100 let Srážky přináší El Niň převrátí klima Zdrjem vláhy Mlha pbřeží mývá studený Peruánský prud Kndenzací přes jemnu síťvinu se dstává d nádrží Velký rzdíl teplt 50 C/0 C Zvětrávání, naprší zde průměrem 1 mm srážek Puna Náhrní plšina ve středu And Leží ve výšce d 3,2 d 4,2 km Suchá vyskhrská step s vysku kntinentalitu Průměrná rční teplta klem 9 C V jižní časti jsu slané mčály sallar v zimním bdbí se zde vytvří jezer Sučásti plšin je jezer Titicaca Žijí zde Indiáni mají větší plíce, větší srdce Patagnie Jižní část kntinentu jih Argentiny a Chille Drsné klimatické pdmínky, blízk Antarktidy Západní pbřeží je celé rzřezané fjrdy Západní část je návětrná časté dešte, silný vítr Většinu stepi Vyhledej: Acncaguu, Patagnii, Guyansku vysčinu, Amaznsku nížinu, Brazilsku vysčinu, Laplatsku nížinu, Galapágy, Ohňvu zemi, Falklandy Urumbambu, Apurimac, Ucayali, Maraňón, Paraná, La Platu, Orinc, Ri Negr, jezer Titicaca, Ppó a Maracaib, vdpády Angel a Iguacu Amaznská nížina 4 mil km 2 Největší blast deštných lesů na Zemi Území vlhkých trpů, vyské úhrny srážek, vyská vlhkst vzduchu V prvhrách blast amaznie byla brvským zálivem tichéh ceánu, když se vyvrásnili Krdilery, tak zde vznikl slané jezer, které se pstupně vracel d Atlantiku Obrvská bidiverzita Plíce Země prducent kyslíku Říční su je řeka Amaznka hustá říční síť, významné dpravní tepny

Ubývají kácením pr dřev (mahagn, eben), těžba survin, půda pr zemědělství, budvání silnic Půvdně 5 mil Indiánů, dnes 200 tis Škralupy z půdy latery Pdnebí Andy jak klimatgegrafický činitel El Niň (Jezulátk) Výrazně vlivňuje pdnebí v blasti Pacifiku Pasáty z výchdu dtlačují teplu vdu na západ, d střední části Pacifiku, když přestanu vát, tak se vda navalí zpět k pbřeží J. Am. Tent jev se bjevuje klem vánc, jednu za 2,5,6 let Studená vda hdně ryb, když přijde teplá vda, spusta ryb uhyne, neb se přesune d chladnějších vd phrma pr rybáře Přinese sebu vlhkst prší na puštích, sesuvy půdy, pvdně Oběti na lidských živtech Oblast SV Austrálie, N. Guiney dchází k častým pžárům Such Tent jev trvá třeba i rk Může nastat jev La Niňa Nastupí extrémní chlazení Říká se mu taky ENSO: El Niň - Suthern Oscilatin Amaznka 7025 km nejdelší řeka na světě Pramení v Andách Apurimac P sutku Apurimac a Urubamba nese název Ucayali P sutku Ucayali a Maraňón Amaznka Hlavní říční sa a tepna v Amaznii V ústí má šířku klem 250 km, jinak 20 km Přináší sem mhutný prud sladké vdy Když je velký příliv, může vzniknut přílivvá vlna prrca až 800km d vnitrzemí, 4-6 metrů výška Je splavná d Peruánských And, velké námřní ldě d Manausu Vdpád Angel Nejvyšší vdpád světa Na severním kraji Guyanské vysčiny Vda zde padá z výšky 1 km Vdpád Iguacu Na řece Iguacu Největší systém vdpádů na světě Jeh celkvá délka je 2,7 km Titicaca 3812 m. n. m. Nejvýše pležené splavné jezer na světě Pr Indiány je tt míst psvátné Plvucí ráksvé strůvky na nich žije klem 3 tis Indiánů - Sciální sféra: Histrie, byvatelstv Říše Inků Jádr říše na území Peru Hl. měst Cuzc Výbrná rganizace říše Vybudvali systém cest, pslvé běžci, lidské běti

Rzvrácena španěly - Pizarr Machu Pichu pevnst vysk v hrách Španělská a prtugalská klnizace Během 16. Stletí Španělé západní část, Prtugalci z výchdu Vybíjení, ztrčvání Rzdělili si kntinent, většinu klnií ztrácejí během 19. Stletí Pestrá rasvá struktura s vyským pdílem míšenců Vyské přirzené přírůstky v andských zemích Nervnměrné rzmístění byvatelstva Živt na vysk plžených náhrních plšinách Žijí zde převážně Indiáni, sidlují nadmřské výšky až 4000 m. n. m. Města patřící mezi abslutně plžené města na světě: Cuzc, Lapaz Vyský pdíl městskéh byvatelstva, rychlý růst velkměst, prblém slumů (favelas) San Paul (18 mil.), Buens Aires (13 mil.) Ri de Janeir, Lima Prdukce drg, sciální rzdíly Clumbie, Ekvádr, Peru, Blívie Plitická situace Diktátrské režimy Chille - Eknmika Bhatá survinvá základna (rpa, barevné kvy, železná ruda, dřev ) Oblasti: rpa Venezuela Rzvinutější zpracvatelský průmysl v Brazílii, Argentině a Chille MERCOSUR splečný trh jihu Zakládající členvé (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay) Nejsu na stejné hspdářské úrvni, snahy více splupracvat Španělsk, Prtugalsk mají zájem na bchdu s Jižní Ameriku Hlavní eknmická jádra: Ri Sa Paul, La Plata, severní pbřeží Venezuely Silná zadluženst Přímé zahraniční investice jdu hlavně d vyspělejších zemí Vývz zemědělských prduktů jak je káva, kaka, cukrvá třtina, banány, tabák Hlavní sučást exprtu jihamerických zemí Pampa jak významná bilnice Step, vlhčí a úrdnější část pampy se využívá pr pěstvání bilí Dminuje: pšenice a kukuřice V sušší části pampy dbytkářství Dbytkářství v Argentině, Brazílii, Venezuele Velcí vývzci masa Ryblv v Peru a Chile (Prblém El Niň) Hdně planktnu, kysličené >> daří se zde rybám Austrálie - Vyhledej: Arnhemsku zemi, Yrský plstrv, Velku útesvu bariéru, Velký australský záliv, Velku písečnu, Gibsnvu a Velku Viktriinu pušť, Velké předělvé phří, Australské Alpy, Mt. Ksciusk, Tasmánii, Eyrev jezer, Murray, Darling - Vyhledej: Canberru, Sydney, Melburne, Adelaide, Perth, Darwin, Brisbane, Queensland, Nvý Jižní Wales, Viktrii - Pvrch, vdstv: Gelgicky jedna z nejstarších blastí na Zemi, základ tvří australský štít, žádné vulkanické, ani zemětřesné prjevy Západaustralská část s puštěmi

Středaustralská pánev, v ní Eyrev jezer- největší, nejníže plžené míst v Austrálii, bezdtké blasti, slaná jezera, v severní části se nachází artézská pánev Velké předělvé phří, na výchdu Austrálie, Mt. Ksciusk, blast vzniklá v mladších prvhrách Má velice malu pvrchvu členitst Vyvinuly se zde bčasné tky creeky Rzsáhlé bezdtké blasti Největší vdní systém Darling a Murray bě přitékají z předělvéh phří - Pdnebí Většina území leží v suchých subtrpech a trpech, z rstlinných pásů převažují suché savany, plpuště a puště Vlhké trpy na severvýchdě s deštnými lesy a vlhké subtrpy na jihvýchdě Výchd vívá teplý prud - Bisféra Druhvá dlišnst d jiných kntinentů způsbená dluhu izlací Mnžství endemických druhů: emu, klkan, fenek, vmbat - Ayers Rck (Uluru) Největší mnlit na světě, v jihzápadní části severníh teritria Skála, slžená z pískvců, 9km bvd, silná erzivní činnst Pr australské dmrdce je tt míst psvátným místem Oklní sídlení je starší více než 10 000 let Je sučástí nárdníh parku a na seznamu UNESCO - Velká útesvá bariéra Největší králvý útvar na světě Délka 2000km, pdél pbřeží Queenslandu Unikátní eksystém s velku bidiverzitu - Sciální sféra Histrie, byvatelstv, sídla Austrálci (Abriginals) půvdní byvatelé, kteří přicházejí na kntinent asi před 50 000 lety z Asie, teprve v r. 1967 jsu Austrálci zrvnprávněni s bělchy, jejich začlenění d splečnsti je prblematiké Většinu sustředěni d rezervací, bčas žijí ve městech, v chudších čtvrtích Vychází t z finančních mžnstí, prblémy s kriminalitu, alkhlem Dtace dstávají d vlády v Naturáliích Začátek 17. Stl. bjevy Hlanďanů Hartga a Tasmana Dstali se na Západní pbřeží, t je všem pusté 1770 - James Ck Austrálie se stává britsku klnií, zpčátku služí pr vyvážení trestanců (v místě dnešníh Sydney) i plitičtí dpůrci, ti c přežili, se zde začali živit jak farmáři s bjevením zlata nastává příliv přistěhvalců z Evrpy v 19. stletí Obeplul Nvý Zéland a dstal se na výchdní pbřeží Austrálie Sučasná skladba byvatelstva: Evrpané více jak 90% (převážně Irvé a Britvé) + přistěhvalci z Asie, Oceánie a dknce i z Afriky. Půvdníh byvatelstva je zde klem 300 lidí Většina byvatelstva je sustředěna na výchdě a jihvýchdě země výrazný vliv přírdních pdmínek Asi 90% byvatelstva žije ve městech, z nichž největší je Sydney (4 mil.) Specifické způsby výuky dětí v dlehlých blastech E-lerning učení se přes internet

Australský svaz je knstituční mnarchií, frmální hlavu státu je britská králvna, Austrálie je federací skládající se ze 6 států a dvu terií, je členem britskéh Splečenství Sydney Základy města byly plženy v r. 1788, v zátce Prt Jacksn Trestanecké vývzy byly uknčeny v rce 1840, a d té dby sem přijíždí stále více svbdných přistěhvalců Dminanta: budva Opery, mst Harbur Bridge, neb Sydney Twer mrakdrap, 304 m. V rce 2000 zde byly 27. letní lympijské hry - Eknmika Nejvyspělejší eknmika jihpacifické blasti Eknmika nabírá temp až p 2. Světvé válce Úklem byl vyrábět zbraně, ptraviny Survinná základna pr Velku Británii P válce se mění na rientace na USA a tichmřský prstr Významné survinné blasti Jedna z mála vyspělých zemí, c má velké zásby survin, vyvážejí Exprtní význam zemědělství vlna, skpvé, a hvězí mas, pšenice, sladvý ječmen, cukrvá třtina hdně vyváží chv dbytka vce v Austrálii je 10 krát více vcí než byvatel přemnžení králíci, myši dvezená zvířata chv hvězíh sktu na savanách bilnice světa na Jihvýchdě Eknmické jádr Austrálie tvří státy Nvý Jižní Wales, Viktrie a Tasmánie A největší australská města Oceánie - Rzsáhlá strvní blast v Tichém ceánu: Melanésie Nvá Guinea, Šalamunvy strvy, Nvá Kalednie Mikrnésie Mariany, Karlíny, Marshallvy strvy Plynésie Nvý Zéland, Havajské strvy, Fidži, Sama, Fr. Plynésie - Ostrvy jsu většinu spečnéh, neb králvéh, převažuje trpické pdnebí - Půvdní byvatelé jsu Melanésané, Mikrnésané, Plynésané a na Nvém Zélandu Marvé, Evrpané převažují puze na Havajských strvech a na Nvém Zélandu - Eknmiky zemí Oceánie se zaměřují především na cestvní ruch a plantážní zemědělství, nejvyspělejší jsu N. Z. a Havajské strvy - Některé země v blasti jsu závislá území pd správu např. VB, Francie, USA, Austrálie - Jedním z prblémů je sílící imigrace mladých lidí d vyspělých států Evrpa - Najdi: Okrajvé bdy Evrpskéh kntinentu na kntinentu - Všechny velké plstrvy, strvy, náležící k Evrpě - Pvrch Evrpy: phří, vysčiny, nížiny - Přírdní pdmínky Evrpy: Plha: je spjena s Asií Eurasijský kntinent Západní plstrv Eurasijskéh kntinentu Rzlha Evrpy: 10,5 milinů km 2

Hranici tvří výchdní kraj phří Ural, řeka Emba, severní část Kaspickéh mře, dlní tk řeky Kuma, směrem d Azvskéh mře, prchází napříč Černým mřem, přes Bspr a Dardanely, Středzemní mře, přes Gibraltar Nejsevernější mys Nrdkin Nrsk zeměpisná šířka Nejjižnější mys Marrqui - Španělsk z. šířka: Nejzápadnější mys Rca Prtugalsk délka: Nejvýchdnější SV Plární Ural délka: Od západu na výchd 5,5 tis. km Od severu na Jih 4 tis. Km Hrizntální členitst Evrpy: Členitst pbřeží Největší ze všech kntinentů Délka Evrpskéh pbřeží 37 tis. km Z celkvé rzlhy na plstrvy a rzlhy připadá 30 35 % V severzápadní Evrpě je členitst dána zaledněním Vertikální členitst Evrpy Výškvé členění Průměrná nadmřská výška 300 m. n. m. Nejvyšší Mt. Blanc 4807 m. n. m. Francie, Itálie Nejnižší Kaspická Nížina -28 m. n. m. Gelgický vývj Evrpy: Oblasti nejstarší: PaleEvrpa Severní Evrpa, severní část Britských strvů (tabule a štíty) Baltský štít, Ruská tabule celá Evrpská část Ruska Z bdbí prahr, starhr a starší prvhry Vrásnění kalednské phří na severu Britských strvů Oblasti střední: MezEvrpa Střední část Evrpskéh kntinentu d Španělska Během mladších prvhr a druhhr Vrásnění hercynské v mladších prvhrách Většina našeh území Oblasti nejmladší: NeEvrpa Většinu na Jihu, částečně ve středu Evrpy, výjimku Island Vrásnění alpinsk-himalájské nejvyšší Alpy, Karpaty, Pyreneje Vývj není ještě uknčen vulkanismus Africká deska se tlačí na Evrpsku Nejvyšší činná spka Etna na Sicílii zfrmatvat vybitá baterka - Etna nejvyšší činná spka leží na Sicílii. - Evrpa zasahuje d subtrpů (suché i přímřská) jih, Španělsk, Itálie; mírnéh pásu (vlhký - ceánský Velká Británie, Francie, Benelux;suchý vnitrzemský - vnitrzemí). Subplární - blasti Severní části, plární blasti minimálně. Nejvyšší teplty ve Španělsku. Nejnižší - teplty na severu Ruska (evrpská část). - Ovlivněn glfským prudem psunuje tak severní hranici mírnéh pásu. Narvik nezamrzá - Srážky suvisí s pdnebím nejvíce srážek na výchdně směrem d Atlantickéh ceánu. - Nejvyšší úhrn srážek Cirkvice 4623 mm za rk. Alpy. - Vliv ceánu na přímřské blasti => udržuje tepl => malé rzdíly mezi zimu a létem. U - kntinentálníh pdnebí je rzdíl větší. - Pčasí v Evrpě - výrazně prměnlivé během rku sem prudí studený vzduch ze severu a - studený z jihu => vznik cykln a anticykln (intenzivní cyklnální činnst) - (Anti)cyklny putující vytvří se například nad Atlantikem, západní prudění. - (anti)cykln Stálé islandská vyská tlakvá níže, azrská tlakvá výše, íránská tlakvá níže, - sibiřská tlakvá výše.

- Níže přináší srážky, chlazení. - Subtrpický pás střídají se zde puze dvě rční bdbí, lét je suché, hrké. Zima chladněji, - srážky. Vdstv Evrpy: Řeky výrazně přispívají k mdelaci reliéfu Jsu důležité k sustředění byvatel a k využívání člvěkem Nejdelší řeka Vlha -3600km Pravidelná, hustá říční síť Nejsu zde extrémní výkyvy Největší úmří Černé mře, Kaspické, Baltské mře Evrpské řeky mají různé režimy dtku: Mnžství vdy, které řeku prtéká v průběhu rku Některé vyrvnaný: Západevrpský (režim ceánsk-dešťvý) Temže Jiné nevyrvnaný: Středevrpský (dešťv-sněhvý režim) Naše blast, na jaře nejvíce vdy - méně vyrvnaný Alpský režim (ledvcv-sněhvý režim) pramenící v Alpách, neb ve Skandinávii, nejvíce vdy v létě Subtrpický režim nejvíce vdy v zimě (sněhv-dešťvý) kncem jara Jezera: Nejvíce jezer je ledvcvéh půvdu Pevninské Skandinávie a s sever Ruska Ladžské jez. přes 17 tis.km 2 Ledvcv-tektnická tektnická prucha byla vyplněna ledvcem Lch Nes Severní plšiny na severu Německa, Plska Hrské Rzlhu menší Výskyt na hrách Spečná jezera Na jihu Evrpy Blsenské a Trasimenské jezer Tektnická Balatn = Blatenské jezer Ochridské jezer Krasvá jezera Sever Chrvatska Plitvická jezera Půdy Evrpy: Dané pdnebím a gelgickým pdlžím Liší se d sebe, prtže vznikají díky různým půdtvrným činitelům V Nejsevernější Evrpě půdy Tundry subplární pás Trávy, přecházející d mechů a lišejníků Pastevectví sbů Klem 60 rvnběžky - Pdzlvé půdy mc neúrdné, kyselé Tajga jehličnany těžba dřeva Hnědzemě přecházejí d kaštanvých půd Smíšené a listnaté lesy

V nižších plhách přeměněna na zemědělsku půdu Hustě sídlené části Evrpy Černzemě Výchdní část Evrpy, klem 50 rvnběžky Stepi a lesstepi mírnéh pásu Oblast s výraznu kntinentalitu >> tráva Vlhčí části: Zemědělství bilviny (pšenice, kukuřice) Sušší: Pastevectví Červenzem mál zastupeny, bsahují xidy železa V jižní Evrpě středmřský typ vegetace Byl zde pměrně hdně lesů, byly vykáceny Na stavbu ldí, pastviny Silná erze Rzšířily se zde druhtné prsty Trnité křvité prsty = macchie - Obyvatelstv Evrpy: Nejhustěji sídlený, 700 mil. byvatel Většina Evrpy leží v mízném pásu nejpříznivější pdmínky pr živt Největší knurbace: Prýní, Ranštat, střední a jižní Anglie, pádská nížina Nárdy: Patří k bílé rase, k indevrpské větvi Skupiny nárdů: Rmánské Slvanské Germánské Střední délka živta (naděje džití) Suvisí s živtní úrvní, stav živtníh prstředí, živtsprávu Převažují zde indevrpské jazyky Převažuje zde katlická víra, dstávají se sem nábženství z Asie, islám - Evrpská integrace Evrpská unie křeny sahají až k Evrpskému splečenství uhlí a celi 1951 Mntálnní unie = hrnická, krdinvali těžbu P válce byl ptřeba bnvit dvětví těžkéh průmyslu Byly pdepsány Pařížské smluvy, Francie měla výrazný pdíl na integraci 1957 Římské smluvy ddali k mntální integraci: Euratm, Evr. Hsp. spl. EHS = Evrpská splečenství Vize, že v Evrpě vytvří jedntný trh 1992 Smluva EU (Maastricht) Návrh jedntné měně, a jedntném hspdářském prstru 2000 Nice jednal se zde tm, jaké pdmínky se stanví, a jak budu fungvat ESVO Nrsk, Švédsk, Finsk, Británie, Shengen vlný phyb sb Eurzóna zavedení jedntné měny eura 2002 Pilíře EU: Evrpská splečenství vlný phyb Jedntná bezpečnstní a zahraniční plitika Splupráce v blasti sudnictví vnitřních věcí Hlavní rgány EU: Neficiální hlava EU aktuální Emanuel Barss Prtugalec Vláda, parlament

Evrpské kmise skládá se z kmisařů, za každu zemi jeden, vleni na 5 let, pak se z nich vlí neficiální hlava. Jejich úklem je hájit a prsazvat zájmy EU. = vláda EU Evrpský parlament sídlí ve Štrasburku, legislativní rgán EU, jsu vleni na 5 let, za každý stát je zde určitý pčet pslanců, pdle pčtu byvatel. U nás asi 24 ks. Prcent účasti na vlbách je nízké. Parlament je rzdělen d jedntlivých frakcí pdle rientace. Pslanců přes 700. Rada EU = rada ministrů vždy zasedají ministři z určitých resrtů. Vždy jedna země má předsednictví na půl rku. Daná země se prezentuje. Evrpská rada vrchlný rgán - instituce, která by měla nastiňvat, jakým směrem se bude EU ubírat. Za každu zem prezidenti, neb premiéři. Schází se dvakrát, třikrát d rka, Summit na území státu, která předsedá. Rada Evrpy sídlí ve Štrasburku, není rgán EU, zajištění míru a bezpečnsti v Evrpě, a dhlíží na ddržvání lidských práv. Evrpský sudní dvůr sídlí v Lucemburku Evrpská centrální banka šetřuje finance Investice frmu dtací: Investiční banka Západní Evrpa: - Velká Británie, Irsk, Francie a Benelux - Vyspělé státy, značný plitický vliv v Evrpě i ve světě - Franci s Británií nejrzsáhlejší klnie - Začíná zde průmyslvá revluce, dtud se šíří dál - Země Beneluxu a Francie plžili základy EU - Názvy strvů a sustrví: Man, Nrmandské strvy prvincie Britské kruny, s vysku míru autnmie - Před 9 tis. Lety knčí bdbí dby ledvých pleistcén neexistval průliv Lamanche Nejužší míst Calaiská, Dverská úžina - Britské strvy Značná hrizntální členitst nejvíce na severzápadě Sktska Vrásnění kalednské Sever Anglie a Sktsk jsu nejhrnatější Nevyšší Ben Nevis 1343 Pdnebí: ceánské Nejvíce srážek na Severzápadě severzápadní prudění vzduchu Tepltní rzdíly: vlivnění Glfským prudem Spusta rašelinišť a vřesvišť, převážně dlesněn na paliv, na pastviny Výrazná erze, v severní části je řada tektnických zlmů Lch Ness Great Glen Tektnická prucha ve Sktsku Druhý největší střižný zlm na světě, který má asi 90 km, spjuje Atlantik se Severním mřem, dchází k psunu zemských ker hrizntálně Dchází k drcení hrnin a bčasným zemětřesení 3 jezera: Lch Ness, Byl zde prkpán kalednský průplav, z části se využila jezera Nejvíce jezer v blasti Sktska ledvcv, ledvcv-tektnickéh půvdu V Irsku Lugh Neagh Řeky: Temže, Severn Sciální sféra: Osidlvání: Keltvé Sktvé, Welšané a Irvé Jazyky: Sktská gaelština, velština a irština, dminuje ale Angličtina Kmeny Anglů a Sasů vytvřili základ severníh byvatelstva

Pak Římané prvincie, klnizace části strvů, mise nebyla dluhdbá Nrmané Vikingvé z Nrska, Dánska Dnešní skladba: Angličané mají 80% celkvé ppulace Rzmístění byvatel na strvě nervnměrné, nejvíce v blasti střední a jižní Anglie, výrazně tu převažuje městské byvatelstv Největší města: Lndýn, Birmingam, Liverpl, Manchester a Glasgw V bdbí průmyslvé revluce nárůst byvatel, hlavně 19. a první plvina 20. stletí Spusta přistěhvalců většinu z bývalých britských klnií Z blasti Indie, Pákistánu, z blasti Karibiku, z některých částí Afriky I z jiných částí světa benevlentní přistěhvalecká plitika Vyské pdpry d státu Velké vystěhvalectví Spusta lidí dchází d Severní Ameriky v 19. stletí - Irsk Katlíci Irsk, statní blasti prtestanti Anglikánská církev Ira terristi Čtyři histrické země: Anglie - Lndýn Sktsk Edinburgh Wales Cardiff Severní Irsk Belfast VB je mnarchie s dvukmrvým parlamentem Funkce králvny je reprezentativní Cmmnwealth splečenství nárdů, z bývalých klnií Eknmika VB Klébku průmyslvé revluce V 19.sltetí nejsilnější eknmika světa Je členem EU 1973, rada bezpečnsti, G7 Výší HDP zaujímá přední míst ve světě Hlavní survinu sučasnsti je rpa Británie s intenzivním zemědělstvím patří mezi největší dvzce ptravin na světě Význam námřní, letecké a železniční dpravy ve spjené se světem Ve službách pracuje více jak 70% eknmicky aktivníh byvatelstva Jižní Anglie Eknmické jádr země Výhdná dpravní plha Zaměření na mderní dvětví průmyslu Hlavní zemědělská prdukční blast Nejvýznamnější centra v reginu: Lndýn světvě významné centrum finanční Výrba dpravních prstředků, petrchemie, elektrtechnika Střední Anglie Midlands Birmingham, Cventry, Nttingham Lancashire Liverpl, Mnchester Yrkshire Leeds, Sheffield Z pčátku těžký průmysl, pzději utlumvána výrba, restrukturalizace, na lehčí průmysl, elektrtechniku Země Beneluxu - Vyhledej: Amsterdam, Haag, Utrecht, Rtterdam, Brusel, Liege (Luig), Antverty

- Přírdní pdmínky: Reliéf: nížiny převážně + Ardeny vysčina Pdnebí je ceánské Řeky: Rýn, Šelda, Masa významné dpravní tepny Pbřeží Nizzemska pklesává P dtáni ledvců se Skandinávie dlehčila, dchází k pklesu jinde Část blastí se dstala na úrveň mře Plvina území Nizzemska leží pd úrvní mře P staletí se zde budují hráze zabraňují dalšímu zaplavvání pbřežních blastí, dvádění mřské vdy, dslaňvání Nejstarší hráze zde budvali Římané pdél velkých řek V 10. Stletí v blasti Fríska začaly být budvány hráze z hlíny a trávy Pté se přistupuje k budvání hrází z dřevěných kůlů, za ně mřské řasy Parazit na dřevě šášeň ldní Začali pužívat kámen, hráze se stavěly šikmější Dnes betn, železbetn Odčerpávali vdu pmcí větrných mlýnů Od začátku 20. stletí dieselvé mtry Prjekty: Vysušení Haarlemskéh jezera, na plše vznikl hlandské letiště Schiphhl [šipůl] + květinvé ple Ijsselmeer sladkvdní jezer půvdně, ale dšl k prtržení přirzených hrází, stal se mřsku zátku, půvdně zdrj pitné vdy Mřská zátka byla přehrazena hrází, byl dslaněn, pět rezervár pitné vdy Detla plan Zeeland p druhé světvé válce, na pbřeží spusta zátk, vda při buřích prnikala hlubk d vnitrzemí, vybudvali rzsáhlý systém hrází Eklgický prblém chránci přírdy půvdně neprpustné hráze udělali d nich vrata prmícháváni vdy Plder vysušená část šelfvéh mře Nizzemsk ficiální název státu, Hlandsk - prvincie Nizzemska - Sciální sféra zemí Beneluxu Obyvatelstv a sídla: Vyská hustta zalidnění (Nizzemí - 400b/km 2 ) Vyský stupeň urbanizace 90% Ranštathland urbanizvaný pás pdél Nizzemska 6 mil. lidí Prblematika sužití Valnů a Vlámů Hlavní příčinu spru je eknmika Valnsk francuzsky, nejstarší průmyslvé reginy, těžký průmysl, není hspdářsky významná, eknmika je méně prsperující Vlámsk hlandština, Flandry prsperující blast mderní dvětví průmysl, služby Valnsk je dnes přítěží, musí na ně dplácet, 1993 se pkusili rzpad, nepvedl se t - Eknmika zemí Beneluxu Integrace 3 zemí, 1948 vzniká, pválečným průkpníkem západevrpské integrace V některých zemích Beneluxu jsu významné rgány EU Mají výhdnu plhu, bklpeny vyspělými státy bchd

Nizzemsk a Belgie měly zámřské klnie něc Knžská Republika Brzy se sem dstává průmyslvá revluce z Anglie Nizzemí: Nejvýznamnější survina Nizzemí je zemní plyn ve Frísku Dalek rzsáhlejší přístup k mři Rýn, šíť kanálů a průplavů Philips elektrtechnika, v Einhven, Ryal Dutch Shell petrchemie, Ahld ptravinvé řetězce Rtterdam největší světvý přístav, supeří se Singapurem, rzsáhlé rafinerie - Eurprt Ptravinářské výrbky: sýry Eidam, Guda Čkláda, mas, kaka exprt Nejintenzivnější zemědělství světa prdukce cibulvých květin, chv dbytka černý skt Flriade pravidelná výstava květin, jednu za 10 let Belgie: Rzvj těžkéh průmyslu černé uhlí a železná ruda, dnes je regin utlumen Mderní Flandry výknnější eknmika Prdukce čklády a cukrvinek, piv Belgická krajka, brusírny diamantů v Antverpách Textilní průmysl a výrba skla Lucembursk: d rku 1890 je plně nezávislé dluh známé jak hutní stát (výrba celi a železa tvřila až ½ průmyslvé prdukce), pzději se začal specializvat na rzvj služeb (zejména finančních) Terciární sektr je rzhdující slžku eknmiky Hlavní měst Lucemburk je sídlem např. Evrpskéh sudníh dvra Města: Amsterdam ksmplitní měst, nejrzšířenější kl, má kanály grachty Řada vyhlášených muzeí Naarden žil a umřel zde Kmenský mausleum + museum české státní území Francie - Vyhledej: Liru, Seinu, Sanu, Rhnu, Garnnu - Největší zemí západní Evrpy - Přírdní pdmínky: Západ nížiny, v jižní části phří Pdstatnu část zabírá Atlanská Francie blast vzniklá Hercinským vrásněním, kraj tvří řeka Sana a Rhna Rhna rzsáhlá tektnická prucha, hlubké údlí Rhnský příkp Francuzská nížina: Pařížská pánev v jádru leží aglmerace Paříž Akvitánská pánev Francuzské středhří centrální masiv, nejrzsáhlejší phří ve Francii (rzlha 100tis.km 2 ) Mladší blast Alpy Mnt Blanc, spjené s alpínským vrásněním Navazuje phří Jura (švýcarský) skládá se z pravidelných vrás Pyreneje na hranici se Španělskem Západní pbřeží Francie Rzdíl výšky hladiny 13 metrů první přílivvá elektrárna na světě

- Sciální sféra San Michele strůvek s kstelem, pravidelně zaplavvána spjnice s pevninu Pbřeží Bretaňskéh plstrva je velice členité útesy 100 150 metrů Západní pbřeží pmalu pklesává, pbřeží je velice mělké jižně d Brd Písečné duny, za nimi jsu bažiny a mčály budvání kanálů a hrází, část území vysušují Pdél pbřeží řada lagunvých jezer, za písečnými dunami Vysazují zde brvé lesy, aby zabránili rzšiřvání dun Seina, Garna, Lira nálevkvité ústí řeky (estuaria) 70 80 km Mísí se zde slaná a sladká vda brakické vdy ryblv Francie zasahuje d tří pdnebných pásů: ceánská, kntinentální, subtrpická mediteránní Vdstv: Většina vdy dtéká d Atlantiku D středzemníh mře ústí Rhna rzsáhlá delta s řadu ramen NP Camargue, ústí d Lvíh zálivu Hydrenergetický význam nejen alpských tků Nejdelší síť vdních cest, nejvýznamnější Seina Vyhledej francuzské zámřské departementy Ze kterých blastí přichází d Francie nejvíce imigrantů Vyjmenuj nejméně 5 prduktů francuzské eknmiky Které lkality ve Francii patří k nejnavštěvvanějším Obyvatelstv, administrativní členění Francie patří s 60 miliny byvatel k nejlidnatějším zemím Evrpy K nejstarším byvatelům náleží Bretaňci ptmci Keltů (Galvé) S příchdem Římanů dchází k rmanizaci byvatelstva (Galie) Pté prnikání germánských kmenů (Frankvé jmén Francie) Většina byvatel se kncentruje v průmyslvých blastech na severu a výchdě země a při pbřeží Nejřidčeji sídlená a nejméně rzvinutá je blast Fr. Středhří Značný pdíl imigrantů z bývalých klnií (Arabvé, černši) Prblém s krsickými separatisty Administrativně se Francie člení na 26 blastí, 4 z th jsu zámřskými departmenty (kresy) - Eknmika Francie Patří mezi prvních 5 nejsilnějších eknmik, sučástí G7 Výrazně zapjena d světvéh trhu, má i plitický vliv Zlepšila svje vztahy s Německem Rzsáhlý přístup k mři Nikdy nevytvřila tak rzsáhlé klnie jak Britvé, pstupem času vznikla druhá největší klniální říše (severní a západní Afrika, Fr. Indčína) Strjírenský průmysl Autmbily (Renault, Citren, Peuget) Rychlvlaky TGV Letadla, jedna z největších leteckých křižvatek v Paříži Jaderná energetika (75%), hydrenergetika, přílivvé elektrárny Chemický průmysl pneumatiky Michelin ksmnautika, farmacie rafinerie v Marseille (Fs rpný terminál)

ptravinářský průmysl vín (šampaňské) lihviny (kňak z jablek) sýry prdukty mře zemědělství bilnice západní Evrpy vyské dtace z Evrpské unie pěstvání vinné révy (patří mezi největší světvé prducenty) prdukce subtrpickéh vce na jihu chv sktu na mas a mlék celý rk využitelné pastviny význam cestvníh ruchu dplnit lkality, dminanty Paříže - Jádrvé blasti Pařížská pánev a dlní tk Seiny (Ruen, Le Havre) Oblast při Belgických hranicích (Lille, Rubaix) Byla zde lžiska uhlí a železné rudy těžký průmysl, nyní již nemá takvý význam, jak dříve Ltrinsk (Metz, Nancy) Lžiska železné rudy, většinu rudy ale většinu dvážejí S Alaskem dluh patřily Německu, Alsask (Strasburg) Sídl Evrpskéh parlamentu Lyn, St-Étienne, Marseille, Brdeaux, Nantes Severní Evrpa - Najdi: Lfty a Vesterály, Faerské strvy, Gtland, Öland, Alandy, Špicberky (Svalbard) - Nrsk, Švédsk, Dánsk, Finsk, Island - Přírdní pdmínky: Pvrch: Prvhrní stáří starší prvhry, Kalednské vrásnění Island strv spečnéh půvdu, 26 činných spek - Hekla Dánsk rviny Ledvce pzůstatky ve Skandách, na Islandu, na Špicberkách Fjrdy mřem zatpená část ledvcvéh údlí, ledvec údlí rzšířil a prhlubil hlubka až 1245 Ledvcvá jezera a další tvary Plstrv se dlehčuje, zvedá se i hladina mře, místy až 1 metr na st let Pdnebí: Výparný vliv Glfskéh prudu, zeměpisné šířky a nadmřské výšky Severní Evrpa leží na rzhraní mírnéh a subarktickéh pásu (plární a arktická hmta) Island leží v subplárním pásu Vdstv Hustá říční síť s velkým hydrenergetickým ptenciálem Nrsk vyrábí energii z vdy Zdrjem vdy je tající sníh a led Na řekách je hdně vdpádů a peřejí Mnžství ledvcvých jezer Obyvatelstv Nrvé, Dánvé a Islanďané jsu ptmky Vikingů (Nrmané) Sever Skandinávskéh plstrva bývají Lapnci (Sámvé), d Ladžskéh jezera, nejstarší byvatelstv ve Skandinávii

Pastevectví sbů, vytvářejí kmunity Řídká hustta zalidnění, většina byvatel žije při pbřeží a na jihu státu Nrvé, Dánvé a Švédvé a Islanďané patří ke germánské jazykvé skupině, Finvé k ugrfinské Vyská střední délka živta Vyská živtní úrveň V zemích je kladen silný důraz na sciální zabezpečení, ale za cenu vyských daní Švédsk Eknmika severských zemí Všechny státy mají vyspělu eknmiku a vyšší HDP, vyská živtní úrveň Nrsk, Švédsk a Finsk mají velký hydrenergetický ptenciál, Island využívá getermální energii Nrsk těží rpu a zemní plyn, jsu sběstační, ze šelfu Severníh mře Nrsk a Švédsk těží a zpracvávají rudy drahých kvů, především železnu rudu; Kiruna a Gällivare 35% železa Švédská cel, nesptřebují veškeru rudu, část jí vyváží p železnici d Narviku, neb d Luleá, např. d Německa Skandinávské státy těží a zpracvávají jehličnaté dřev, z tajgy Zachvalá přírda je vyhledávaným cílem dmácích a zahraničních turistů Specifikace: Dánsk Leg Výrba rybářských ldí, ldních mtrů Intenzivní zemědělství s exprtním významem napjené na ptravinářský průmysl (mas, sýry, piv ) 60% zabírá zemědělská půda Sučástí jsu Faerské strvy a Grónsk Nrsk Nejvíce ulvených ryb v Evrpě Má jednu z největších námřních fltil, část z ní prnajímá Téměř 100% energie vyrábí v hydrelektrárnách Sučástí Nrska jsu Špicberky Není členem EU bávají se, že budu muset tevřít své vdy pr cizí rybáře Švédsk Nejlidnatější severská země Výrba autmbilů Vlv a Saab-Scania bezpečnst a kvalita Nábytek - Ikea Mbilní telefny Sny-ericssn Sptřební elektrnika Elektrlux Švédská cel Sandvik Mtrvé pily Husquarna Přední světvý výrbce papíru, lepenky a celulózy Nejvyspělejší strjírenství Finsk Sumi Země jezer a bažin, více jak 187 000 jezer, která zabírají 10% pvrchu Finska Největší světvý vývzce papírů a celulózy Telekmunikační zařízení Nkia Autnmní území Alandy V minulsti vyváželi zbží d Ruska

Island Země hně a ledu Využití getermální energie Význam ryblvu a zpracvání ryb Šachy jak nárdní sprt Pyrenejský plstrv - Většinu zabírá Španělsk, Gibraltar, Prtugalsk, Andra - Přírdní pdmínky Převážně hrnatý, nížina Andalunská Vrásnění Hercinské Pyreneje a Siera Nevada Alpinsk-himalajské vrásění Jádr tvří rzsáhlá náhrní plšina Meseta prtkána a hraničena phřími Siera Nevada nejvyšší, Mulhacén 3478 m. nevyzpytatelné pčasí Pyreneje na Francuzsk-Španělské hranici, přirzená překážka, masív Maladeta, Pic de Anet 3404 - Pdnebí Většina leží v subtrpickém pásu, malá část u Biskájskéh zálivu zasahuje d přímřskéh klimatu, zde spadne nejvíce srážek Suché subtrpy, blasti u mře vlivněny mřem, vlhčí vzduch Od Atlantiku více srážek, nejsušší blast vnitrzemí Mesety kntinentální pdnebí Střídá se tu Lét a Zima, většina srážek v zimě, nasune se sem z mírnéh pásu plární hmta, západní pdnebí vzduchu, srážky d Atlantiku Mediteránní typ pdnebí, středmřský typ vegetace Typické prsty: Olivvník, citrusy, brvice pinie, vavřín, leandr, cypřiš Říční síť dpvídá klimatu, řeky na severu mají dstatek vdy, statní řeky i vysychají budují se zde přehrady, dtace z EU - Sciální sféra Španělska Patří k němu Baleáry Mallrca, Menrca, Ibiza a Frmentera; kanárské strvy, Enklávy Ceuta, Melilla Lidnatý stát Vznikl začátkem 16. stletí, kdy se spjili Aragnie a Kastílie Předtím byla blast vládána Araby Maurvé Přinesli psitivní prvky, c se týče vzdělání, architektury Recnquista pvstání prti Arabům Králvství, knstituční mnarchie, Juan Carls král Značně decentralizvané území dělí se na 14 území, autnmní blasti Nárdnstní menšiny - eknmika Měli rzsáhlé klnie, ale nedkázali zhdntit bhatství svých klnií Dstali se na kraj eknmiky Evrpy 1936 se dstal k mci fašista generál Franka, dříve byl hlavu král, byla nastlena fašistická diktatura republika, vládl d 1975 >> mezinárdní izlace Změna nastala p vstupu d EU, v 1986, dstali se na knec EU, bava, že se lidé budu hrmadně stěhvat d bhatých zemí Pstupně se eknmika začala zlepšvat Na severu lžiska survin uhlí, rudy, kvů; sustředěný těžký průmysl P vstupu d unie sem začali vstupvat zahraniční investři, autmbilka Seat, chemický průmysl Zemědělství

Rzsáhlé, velký exprtér zemědělských prduktů livy, citrusy, vín, ryby, krek Spíš extenzivní charakter, úrveň mechanizace nižší, větší pdíl lidské práce Rzsáhlé pěstvání bilvin ve vnitrzemí Závlahvé systémy začali stavět už Arabvé - Obyvatelstv Klem 40 mil. byvatel Prtugalsk - DOPLNIT Nejvíce lidí žije blíže k pbřeží, vyjma Madridu Většinu byvatel tvří Španělé, nárdnstní menšiny: Katalánci nejvyspělejší blast Španělska; Baskytsk Baskvé San Sebastian, ETA usiluje dtržení d Španělska, terristické útky; Galincie SZ La Crun0061 Apeninský plstrv - Přírdní pdmínky Pdnebí Rzlžení srážek Říční síť, jezera Hrnatá blast, na severu část Alp nejznámější Dlmity Nejvyšší vrchl Apenin Crn Grande Sicílie a Sardinie Phří z třetihr alpinsk-himalájské vrásnění, neevrpa Zemětřesení, vulkanizmus Eurasijská a Africká deska Činné spky v Itálii: Vesuv, Strmbli, Etna Pádská nížina hspdářské jádr Itálie, příznivé pdmínky Zasahuje d subtrpů a mírnéh pásu, přechdem je Pádská nížina Říční síť Režim dtku dpvídá klimatu suchých subtrpů Nejhustší na severu, hlavní říční sa řeka Pád, přibírá hdně přítků Znečištění intenzivní zemědělství, hnjiva chemická Řeka Adiže a Piava a Tibera leží na ní Řím Na severu je řada jezer ledvcvéh půvdu Lag di Garda, Kmské jezer, Lag Magre, Luganské jezer Leží v údlích na jižní straně Alp, jezera hustě sídlena, velký cestvní ruch V létě sem prudí teplý vzduch z jihu Jezera půvdu spečnéh - Sciální pdmínky Civilizační středisk Etruskvé, p nich nastupují Římané, ve středvěku významné městské státy Z Itálie se dstává řada uměleckých stylů a slhů renesance, bark Rzmístění byvatelstva nejvíce v Pádské nížině Velké živtní úrveň, nejvyšší v Pádské nížině Těží z cestvníh ruchu Vyspělý sever, chudý jih d Neaple níž + Sicílie, Sardinie Rzdíly v živtní úrvni, lidé z jihu se tlačí na sever - Eknmika Na severu rzvinuté zemědělství vinařství, livvý lej, tabák Strjírenství a elektrtechnický průmysl Rstucí význam služeb Jádr eknmiky Milán, Turín, Janv Střední část řidčeji sídlená služby a cestvní ruch