Úvěrová analýza společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s.

Bankovní institut vysoká škola Praha Finance a účetnictví Úvěrová analýza společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. Diplomová práce Autor: Stanislav Bednařík finance Vedoucí práce: Ing.Tomáš Marek Praha Červen, 2009 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou resp. diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 22.června 2009 Stanislav Bednařík 2

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych rád poděkoval všem, kteří mi pomohli při tvorbě diplomové práce a poskytli mi potřebně materiály a informace. Dále chci poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Ing.Tomášovi Markovi za odborné rady, připomínky a metodické vedení při vypracování diplomové práce. 3

Anotace práce: Tématem předkládané diplomové práce je úvěrová analýza společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. V diplomové práci se zaměřuji na úvěrovou analýzu uvedené firmy z pohledu úvěrující banky. V práci hodnotím finanční výsledky společnosti a porovnávám je jednak s hodnotami vybraných společností, které působí ve stejném oboru, ale i s doporučovanými hodnotami. Při práci budu pouţívat postupy, které vyuţívá Česká spořitelna, která je dlouholetou úvěrující bankou této společnosti. Cílem diplomové práce je posoudit úvěruschopnost dané společnosti a navrhnout kroky, které by mohly vést ke zlepšení stávající finanční situace. The subject of my graduation thesis I submit is a loan analysis on the company Pekárny a cukrárny Náchod a.s. In my graduation thesis I focus on the loan analysis of mentioned company from the view of a bank granting a loan. I evaluate the financial results of the company and compare them with figures of chosen companies which are active in the same branch, and with recommended figures. I am using the same procedures which are used by Česká spořitelna, which is lending for a long time to this company. The purpose of my graduation thesis is to evaluate creditworthiness of the company and to propose steps which could lead to improvement of the existing financial situation. 4

OBSAH Úvod... 7 1. Účel a struktura úvěrové analýzy... 7 1.1 Úvěrová analýza jako specifická forma finanční analýzy... 7 1.2 Postup banky při ţádosti o úvěr... 8 1.3 Poklady předkládané klientem bance... 9 1.4 Metody hodnocení pouţívané v České spořitelně a.s.... 9 1.5 Základní úvěrové produkty bank... 12 1.5.1 Provozní úvěry... 12 1.5.2 Investiční úvěry... 13 2. Potřebné informace a jejich zdroje... 14 2.1 Finanční informace... 14 2.1.1 Výkaz zisku a ztráty... 14 2.1.2 Rozvaha... 15 2.1.3 Cash flow.... 15 2.1.4 Horizontální a vertikální analýza... 16 2.1.5 Ekonomické ukazatele... 16 2.2 Nefinanční informace a jejich získávání... 18 2.2.1 Výroční zprávy... 19 2.2.2 Zprávy auditora... 19 2.2.3. Informace o konkurenci... 19 2.2.3 Ostatní zdroje informací... 19 3. Základní informace o společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s.... 20 3.1Vlastnická struktura, struktura skupiny a její vývoj... 20 3.2 Hlavní činnost firmy... 21 3.3 Výrobní provozy... 22 4. Hodnocení konkurenčního prostředí... 22 4.1 Hlavní typy konkurence na trhu... 23 4.2 Konkurence na hlavních odbytových trzích PaC... 26 5. Finanční analýza vybraných ukazatelů... 29 5.1 Výkaz zisků a ztrát... 29 5.1.1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty... 29 5.1.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty... 39 5.2 Rozvaha... 43 5.2.1 Horizontální analýza rozvahy... 43 5.2.2 Vertikální analýza rozvahy... 57 5.3 Ekonomické ukazatele... 64 5.3.1 Ukazatele likvidity... 65 5.3.2 Ukazatele rentability... 71 5.3.3 Ukazatele zadluţenosti... 75 5.3.4 EBITDA a D.S.C.R.... 78 5.4. Náchodský mlýn... 80 6. Analýza nefinančních informací... 81 6.1 Vyhodnocení struktury odběratelů... 81 6.2 Vyhodnocení struktury dodavatelů... 83 6.3 Management... 83 7. Výsledky a doporučení... 86 Závěr... 89 Seznam pouţité literatury... 90 5

Seznam obrázků/grafů/tabulek/příloh:... 91 6

Úvod Diplomovou práci jsem rozdělil do dvou základních částí. V první se zaměřuji na základní teoretické znalosti a postupy, které banka vyuţívá při hodnocení svých klientů. Popisuji zde postup banky při projednávání ţádosti o úvěr a podklady, které jsou nezbytné pro zpracování úvěrové analýzy. Druhá část je zaměřena a konkrétní popis zkoumané společnosti a hodnocení jejich ekonomických výsledků a finančních ukazatelů. Hodnocení se zaměřuje také na externí faktory, které ovlivňují hospodaření společnosti (konkurence, dodavatelé, odběratelé). Cílem práce je objektivně posoudit finanční situaci společnosti z pohledu úvěrující banky, a měl by zahrnovat i stanovisko k budoucí strategii, kterou by banka k danému klientovi měla zaujmout. Dalším cílem je navrhnout oblasti, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení u hodnocené společnosti, a které by mohly přinesly lepší hodnocení bankou. To vše v kontextu s posouzením stávajícího trţní prostředí, současné konkurenční pozice a perspektivy firmy v oboru. 1. Účel a struktura úvěrové analýzy Úvěrová analýza je jedním ze základních nástrojů banky, jak posoudit schopnost konkrétní společnosti dostát svým krátkodobým a dlouhodobým závazkům. V této práci se zaměřuji na konkrétní společnost Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. (dále jen PaC), zejména na schopnost splácet poskytnuté krátkodobé provozní a dlouhodobé investiční úvěry. Společnost PaC vyuţívá bankovní sluţby výhradně u České spořitelny, proto budu pouţívat metodiku, kterou tato banka pouţívá při hodnocení svých klientů. 1.1 Úvěrová analýza jako specifická forma finanční analýzy Úvěrové analýza se vyuţívá zejména v bankách při posuzování schopnosti jednotlivých ţadatelů o úvěr. Vzhledem k cíli této práce se dále budu zabývat pouze hodnocením ţadatele o úvěr v rámci segmentu malých a středních podniků (v bankách většinou nazývaný jako SME segment small and middle enterprises), kam patří i sledovaná 7

společnost PaC. Cílem úvěrové analýzy je zodpovědět na základní otázku, kterou si banka pokládá při posuzování ţádosti o poskytnutí úvěru, a to zda je firma schopna poţadovaný úvěr bance splácet ve sjednaných termínech a to včetně příslušenství (zejména úroků). K tomu banka pouţívá prověřené postupy, a to s ohledem na poţadovanou výši úvěru. U velmi malých úvěrových angaţovaností (do výše cca 5 mil.kč) banka spoléhá na výstupy z interního scoringového programu a aţ na výjimky se řídí jeho doporučením. Je to zejména z důvodu úspory nákladů, kdy u malých úvěrů není pro banku rentabilní zpracovávat nákladnou úvěrovou analýzu a individuálně hodnotit celou společnost. U poţadavků na vyšší úvěrovou angaţovanost jiţ banka postupuje podle svých standardů pro hodnocení ţadatele o úvěr. To spočívá v několika na sobě navazujících etapách. 1.2 Postup banky při ţádosti o úvěr Jako první krok při poţadavku na úvěrové financování dochází k setkání zástupců firmy a zástupce banky, který zodpovídá za příslušný segment, případně za konkrétní firmu, pokud je jiţ klientem dané banky. Zde by mělo dojít k předání ţádosti o úvěr, ve které je uveden seznam dokladů poţadovaných od klienta, které banka potřebuje pro posouzení ţádosti. Zároveň zde můţe pracovník banky definovat další podklady, a to vzhledem ke specifickým poţadavkům na úvěr klienta. Banky nabízejí několik základních typů úvěrů a i poţadavky banky na jednotlivé typy úvěrů se liší. Následuje fáze, kdy firma předkládá podklady bance a pracovník banky kontroluje úplnost podkladů a ujasňuje si s klientem podmínky konkrétního obchodu (například formou indikativní nabídky, kterou klient odsouhlasí). Následuje zpracování úvěrové analýzy, která je dle výše angaţovanosti klienta, prováděna buď samostatně příslušným úvěrovým pracovníkem, nebo je do zpracování zapojeno i oddělení finančních analýz, které zpracovává finanční část úvěrové analýzy. Takto zpracovaný výstup je postoupen na oddělení Credit risk, kde jiţ dochází ke konečnému rozhodování o schválení obchodu, případně i o jeho podmínkách. Takto nastavený proces je poměrně náročný u vyšších angaţovaností, ale z hlediska sledování a kontroly rizik, do kterých banka poskytováním úvěrů vstupuje, je takto nastavený proces z mého pohledu nutný. 8

1.3 Poklady předkládané klientem bance Při předávání ţádosti o poskytnutí úvěru, předává klient kromě ţádosti, ve které jsou uvedeny parametry poţadovaného úvěru (výše, účel, splatnost, splátkový kalendář) také několik doplňujících údajů, které banka potřebuje k řádnému posouzení ţádosti. Jedná se konkrétně o: Doklady o právní subjektivitě ţadatele Daňové přiznání k dani z příjmu a účetní závěrky za poslední 3 zdaňovací období potvrzené finančním úřadem Výroční zprávy, auditorské zprávy za poslední 3 roky Účetní výkazy k datu posledního čtvrtletí Přehled závazků a pohledávek - časová struktura Přehled největších odběratelů a dodavatelů Informace o managementu společnosti Přehled platných leasingových a úvěrových smluv s ostatními bankami Podnikatelský plán s finančním výhledem na dobu splácení poţadovaného úvěru Seznam podkladů můţe banka rozšiřovat, podle sloţitosti a typu poţadovaného úvěru. Zpravidla také banka, na základě získaných podkladů vytvoří seznam doplňujících otázek, které pak následně projednává s představiteli firmy při osobním schůzce. 1.4 Metody hodnocení pouţívané v České spořitelně a.s. Protoţe je společnost PaC klientem České spořitelny, pokusím se popsat metody úvěrové analýzy, které tato banka vyuţívá při hodnocení svých klientů. Po kompletaci dokladů získaných od klienta a odsouhlasení podmínek obchodu začne úvěrový pracovník připravovat úvěrový návrh. Jeho struktura je pevně dána a stejná pro téměř všechny typy běţných obchodů (speciální typy úvěrových návrhů jsou například pro financování developerských projektů apod.). 9

Úvěrový návrh je v České spořitelně rozdělen do dvou základních částí - Vlastní úvěrový návrh a Úvěrové memorandum 1. Vlastní úvěrový návrh, který obsahuje i přehled celkové angaţovanosti klienta a a přehled zajištění by měl poskytovat dostatečné informace k rozhodnutí příslušné schvalovací autority. Úvěrové memorandum poskytuje dodatečné informace a na jeho základě také příslušní pracovníci z oddělení Credit risk připravují svoje stanovisku k příslušnému obchodu. Struktura vlastního úvěrového návrhu je následující: - Titulní list obsahuje: o údaje o příslušné schvalovací pravomoci o současný a nově navrhovaný rating klienta o stručný popis navrhovaných poţadavků o stručný přehled celkové a nově navrhované angaţovanosti včetně jejího zajištění - Další část je jiţ popisná a zahrnuje: o strukturu vlastnictví o strukturu managementu o případné účasti klienta v jiných společnostech o krátký popis spolupráce s bankou o vztah k jiným bankám o podrobný popis navrhovaných obchodů včetně navrhovaného zajištění o informace o dosahované ziskovosti banky z jednotlivých produktů o popis zdrojů splácení navrhovaných obchodů o seznam klíčových rizik obchodu včetně moţností jejich eliminace o doporučení úvěrového pracovníka Následuje Úvěrové memorandum, s následující strukturou: - Popis činnosti klienta - Popis trhu, na kterém klient působí 1 Česká spořitelna, a.s.: Příprava úvěrového návrhu (předpis č.4032_03_01r, příloha P1 - Manuál pro. přípravu úvěrového návrhu pro korporátní klienty centrály). 2005 10

- Popis trţní pozice klienta - Přehled odběratelů - Přehled dodavatelů - Popis výhledu oboru, ve kterém klient působí - Podrobnější popis vlastníků a dceřiných společností, pokud existují - Vztah klienta k ţivotnímu prostředí (plnění emisních norem apod.) - Seznam údajů, které v návrhu chybí - Seznam a případně i popis třetích osob, které se týkají navrhovaného obchodu - Popis finanční části je dále rozdělena do několika oblastí o Všeobecné informace o klientovi (druh účetnictví, povinnost auditu apod.) o Rozbor výkazu zisku a ztráty (komentáře k vývoji trţeb, přidané hodnoty, mimořádným poloţkám apod.) o Rozbor výkazu rozvaha (včetně popisu majetku, případný komentář k závazkům vůči státní správě atd.) o Rozbor vývoje časové struktury pohledávek a závazků o Přehled podrozvahových závazků (leasing apod.) o Cash flow o Analýza předloţené projekce klienta Povinnými přílohami k úvěrovému návrhu jsou podrobný seznam úvěrové angaţovanosti klienta, podrobný seznam zajištění a tzv. SABINE analysis. K vytvoření SABINE analysis se pouţívají údaje z finančních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty), většinou za poslední 4 účetní období ty tento software zpracuje do podoby SABINE analysis, s kterým následně pracují všichni účastníci schvalovacího procesu. Jsou v něm uvedeny následující informace: - Rozbor výkazu rozvaha seřazený ve čtyřech sloupcích za poslední čtyři období, včetně vertikální analýzy - Rozbor výkazu výkaz zisku a ztráty seřazený ve čtyřech sloupcích za poslední čtyři období, včetně vertikální analýzy - Výpočet cash-flow - Výpočty ukazatelů zadluţenosti, likvidity, rentability a aktivity 11

1.5 Základní úvěrové produkty bank Banky nabízejí několik základních typů úvěrů a poţadavky banky na jednotlivé typy úvěrů se liší v závislosti na riziku, které z jednotlivých typů úvěrů vyplývá. 1.5.1 Provozní úvěry Pravděpodobně nejvyuţívanějšími úvěry jsou krátkodobé provozní úvěry a to buď ve formě kontokorentního úvěru nebo revolvingového úvěru. Kontokorentním úvěrem banka klientovi poskytuje povolený debetní rámec k jeho základnímu běţnému účtu 2. Splatnost kontokorentního úvěru je zpravidla jeden rok, jsou však i případy, kdy banka splatnost nestanovuje a případné ukončení je moţné pouze výpovědí jednou ze stran. Revolvingový úvěr je účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení 3. Poskytován je zpravidla na jeden rok, jsou však i případy, kdy se jeho splatnost jednotlivých čerpání můţe dosahovat aţ 4 roků. Základním účelem těchto krátkodobých úvěrů je financování provozního kapitálu klienta, tj. jednoduše řečeno rozdíl mezi sumou oběţných aktiv a závazků klienta. Poskytnutí provozního úvěru je zpravidla podmiňováno vedením platebního styku klienta u příslušné banky, aby v případě jakýchkoliv problémů měla banka okamţitý přístup k příchozím platbám klienta. To je také ve velké většině případů podloţeno zástavou pohledávek z obchodního styku, kdy se banka jistí, aby skutečně veškeré oběţné prostředky měla pod kontrolou. Zpřísněnou formou krátkodobého úvěrování můţe být financování pouze pohledávek, kde by banka měla mít velkou jistotu i v případě menších finančních problémů ve firmě. Touto zpřísněnou formou myslím způsob financování, kdy firma bance posílá v pravidelných, předem dohodnutých intervalech seznamy svých pohledávek, ze kterých si banka vybere pro ni akceptovatelné a podle jejich výše (která je obvykle dále diskontována určitým koeficientem) pak nastavuje limit poskytovaného úvěru. Další formou krátkodobého úvěru jsou eskontní úvěry, kdy klient předkládá bance k odkupu směnku jím vystavenou a akceptovanou svým dluţníkem (odběratelem), kde banka získává větší jistotu díky dvou dluţníkům. Je to nástroj, který lépe chrání i klienta, protoţe má svou pohledávku zajištěnou právě směnkou. 2 http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_233_prod_191 ze dne 1.6.2009 3 http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_233_prod_192 ze dne 1.6.2009 12

U krátkodobých úvěrů banka zkoumá strukturu oběţných prostředků, které mají být financovány, zejména časovou strukturu a dobu obratu pohledávek a závazků, strukturu a vývoj odběratelů a dodavatelů, strukturu a dobu obratu zásob apod. Sledovaným ukazatelem je v případech krátkodobých úvěrů i likvidita firmy. Naopak méně sledovanými jsou ukazatele rentability. Úvěry určené na financování provozního kapitálu jsou zpravidla kaţdoročně obnovovány a banka netrvá na jejich pravidelném splácení. Případné poţadavky banky na splácení těchto úvěrů vyplývají z vypočítané menší potřeby těchto úvěrů, kdy se například v čase sniţuje stav zásob či pohledávek a klient tedy nemá tak vysokou potřebu financování provozního kapitálu. 1.5.2 Investiční úvěry Druhou skupinou základních úvěrových produktů bank jsou investiční úvěry, kde banka poskytuje úvěrování na základě posuzování investičních záměrů společnosti. Zejména se jedná o investice do nemovitostí a do technologie, které jsou nad rámec běţného fungování firmy a mají určitý rozvojový charakter. Splatnost těchto úvěrů bývá v rozmezí 4 aţ 10 roků. Podklady pro tyto úvěry bývají zpravidla obsáhlejší neţ u krátkodobého financování a to z důvodu, ţe banka jiţ vstupuje do dlouhodobého rizika a splácení těchto úvěrů probíhá ze zdrojů, které firma tvoří svým podnikáním. Proto banka poţaduje důkladně zpracovaný podnikatelský záměr, jehoţ součástí je i finanční plán na následující roky, kde následně banka můţe působit jako určitý risk manager klienta, kdyţ podrobuje většinou optimistický plán klienta kritické analýze. K poskytnutí úvěru pak dochází v případech, kdy banka dojde k závěru, ţe i případná pesimistická varianta finančního plánu je dostatečná k pokrytí všech splátek a dalších nákladů, ke kterým se klient ve smlouvě o úvěru zaváţe (zejména úroky). V případě ţe bankou upravené výsledky nedávají předpoklad na řádné splácení úvěru v budoucích letech, banka buď úvěr zamítá, nebo v některých hraničních případech hledá další alternativy, které by situaci mohly vylepšit. Tím můţe být poţadavek na dodatečné zajištění úvěrů, nebo schválení niţšího úvěru a poţadavek na vyšší spoluúčast klienta na projektu (případně i kombinace obou moţností).. 13

2. Potřebné informace a jejich zdroje Pro posouzení kaţdého úvěrového případu potřebuje banka získat od klienta celou řadu finančních a nefinančních informací. Jednodušší situaci má banka (ale i klient) v případě, ţe banka má s ţadatelem o úvěr jiţ konkrétní zkušenosti, kterých můţe při dalším posuzování vyuţít. 2.1 Finanční informace Základním zdrojem informací o kaţdé firmě jsou finanční výkazy. Zde se jedná o standardní dokumenty, které kaţdá společnost vytváří bez ohledu na to, ţe bude ţádat banku o úvěr. Sem patří zejména rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash-flow, přiznání k dani z příjmu, příloha k účetní závěrce, výroční zpráva společnosti a při povinnosti auditu také zpráva auditora 4. V některých případech, zejména pokud se jedná nového klienta pro banku, můţe banka poţadovat některé informace i v originálech, případně také potvrzení Finančního úřadu a shodě kopií s originály. To se stává například u nových klientů, které banka dosud nezná, a důvodem k tomu je obezřetnost a ochrana například před předloţením pozměněných nebo padělaných dokumentů. Všechny uváděné výkazy vyţaduje banka zpravidla za poslední 3 období plus aktuální situace ve formě rozvahy a výsledovky k poslednímu uzavřenému období. To jiţ bance umoţňuje pozorovat určité časové trendy, a lépe tak odhadovat i budoucí vývoj firmy. 2.1.1 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisků a ztrát bance ukazuje zejména vývoj trţeb z obchodní a vlastní činnosti a dále strukturu nákladu připadajících na dosahované trţby. V ideálním případě ukazuje, jak rychle je firma schopna reagovat na měnící se trţní podmínky a to jak v pozitivním, tak i negativním smyslu. Tím myslím, jak rychle je firma schopna reagovat na měnící se vývoj ekonomiky nebo odvětví, např. jak přizpůsobuje své náklady při neočekávaném poklesu poptávky, nebo i naopak, tj. jestli je schopná při růstu poptávky adekvátně reagovat zvýšením nabídky. Je taky základem pro výpočet zdrojů, které je firma schopna za dané 4 Růčková Petra. Finanční analýza, Grada Publishing, str. 21-22. 14

období vygenerovat. Pro většinu hodnocení budu pouţívat první část Výkazu zisku a ztráty, která končí Provozním hospodářským výsledkem, pro některé ukazatele budu přidávat i Finanční výsledek. Menší váhu věnuji Mimořádným poloţkám, z toho důvodu, ţe se většinou jedná o neopakovatelné záleţitosti, které nemají souvislost s řádnou činnost firmy.. 2.1.2 Rozvaha Rozvaha slouţí bance k poznání toho, jaký majetek je ve vlastnictví firmy a jak jsou jednotlivé poloţky financovány. Z rozboru rozvahy, spolu s příslušným komentářem ţadatele o úvěr, získává banka přehled o majetku, o jeho stáří, o velikosti stavu zásob, pohledávek a závazků, dále o míře zadluţenosti klienta, respektive o výši jeho vlastního kapitálu. Téměř kaţdou významnou poloţkou z rozvahy se dále banka zabývá a analyzuje její skutečnou hodnotu. To začíná jiţ u poloţky hmotného majetku, kdy banka vybírá, co můţe pouţít jako zajištění poţadovaného úvěru a následně poţaduje i trţní ocenění vybraných hmotných aktiv. Následně analyzuje strukturu zásob, čímţ zjišťuje, zda nejsou zásoby nadhodnoceny, nebo zda neobsahují významnou část neprodejných zásob. V oblasti Pohledávek se zaměřuje na jejich časovou strukturu a způsob řešení pohledávek po splatnosti (k tomu jiţ jsou potřeba také doplňující údaje, které si banka vyţádá od klienta). V oblasti pasiv pak zejména zkoumá časovou strukturu závazků vůči dodavatelům a vůči státním organizacím a snaţí se tím předejít případným exekucím nebo návrhům na insolveční řízení ze strany nespokojených dodavatelů. U jiţ čerpaných bankovních úvěrů je důleţitým faktem jejich splatnost, či splátkový kalendář. 2.1.3 Cash flow. V případě výkazu cash-flow zkoumáme skutečné peněţní toky, které firma provádí z běţné, finanční a investiční činnosti bez ohledu na to, o jaký druh příjmu-výdaje se jedná. Velmi často si banka však vytváří svůj vlastní cash-flow výkaz, ve kterém se zaměřuje zejména na to, z jakých zdrojů jsou spláceny splátky bankovních úvěrů. To znamená, ţe banka spočítá, jaké zdroje firma v příslušném roce vyprodukovala, a porovná je s výší splátek a úroků, které firma bance zaplatila. Tím banka sleduje, jestli je firma 15

schopna řádně splácet úvěry, aniţ by to ohroţovalo její existenci, například tím, ţe zvyšuje svoje závazky, případně neplatí jiné povinné platby na úkor splácení úvěrů. 2.1.4 Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýzu rozvahy a výsledovky banka provádí zejména ke zjišťování, jak se firma vyvíjí v čase, jaké jsou trendy vývoje jednotlivých poloţek. V tom je horizontální analýza nepostradatelným pomocníkem. Její význam stoupá s počtem let, který má banka k dispozici a z nichţ následně lze odhadnout i jaké trendy můţe v budoucnu očekávat, či zda nejsou očekávání klienta nadhodnocena či podhodnocena. Její význam je větší u výkazu zisku a ztrát. Naopak vertikální analýza pomáhá bance ohodnotit nejen strukturu ale i vývoj struktury rozvahy v čase a její význam roste při moţnostech porovnání výsledných čísel s průměrem daného odvětví. 2.1.5 Ekonomické ukazatele Ekonomické ukazatele, které banka sleduje při vytváření svých úvěrových analýz vycházejí z dostupných informací z rozvahy a z výkazů zisků a ztrát, často jsou ale doplňovány či upřesňovány o informace, které se v běţných finančních výkazech nevyskytují a o které si banka musí od klienta vyţádat. Často jsou ukazatelé hodnoceny různě v závislosti na tom, o jaký úvěr firma ţádá. Hlavním důvodem, proč banka sleduje jednotlivé ukazatele, je v první řadě porovnat jednotlivé ukazatele s optimálními hodnotami, případně s hodnotami, které jsou v daném oboru běţné. V případě odlišností banka dále banka zkoumá příčiny negativních hodnot nebo trendů. 2.1.5.1 Ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity vypovídají o platební schopnosti firmy v krátkodobém a v delším časovém období. V nejkratším období se jedná o porovnání pohotových platebních prostředků s dluhy s okamţitou splatností. Na výpočet tohoto ukazatele potřebujeme tedy více informací neţ jen data z rozvahy z té sice vyčteme aktuální stav peněţních prostředku na účtech firmy, nezjistíme však případnou výši limitu kontokorentního úvěru, který můţe daná společnost čerpat. Dále zjistíme pouze výši celkových dluhů, nemáme 16

k dispozici seznam aktuálně splatných dluhů. Údaj vypočtený z takto získaných údajů nazýváme okamţitou likviditou. Dalším stupněm je pohotová likvidita, kde jiţ do srovnávání přidáváme k pohotovým platebním prostředkům i další část oběţných aktiv krátkodobé pohledávky a jejich součet měříme s výší krátkodobých závazků firmy. Běţná likvidita pak do poměru dává celou výši oběţných aktiv poměrem k výši krátkodobých závazků firmy 5. Hodnocení ukazatelů likvidity bankou vţdy záleţí na okolnostech a na typu firmy, které je takto hodnocena. Vysoký stupeň okamţité likvidity nám můţe signalizovat vysokou míru vyjednávací síly firmy vůči dodavatelům a vysokou stabilitu firmy. Na druhé straně se můţe jednat jen o okamţitý stav k danému sledovanému datu (většinou k 31.12) a jedná se například pouze o sezónní záleţitost. A i při hodnocení dalších stupňů likvidity můţeme naráţet na první pohled příznivé hodnocení, které však můţe být dané vysokým stavem například neprodejných zásob, nedobytných pohledávek apod. Proto banka hodnotí tento ukazatel v širších souvislostech, zejména s analýzou jednotlivých poloţek rozvahy a se znalostí i ostatních skutečností, například sezónních cyklů. 2.1.5.2 Ukazatele rentability Ukazatelé rentability se zaměřují na sledování poloţek z výkazu zisku a ztráty. Ukazují bance efektivnost daného podniku a to z několika pohledů. Jedná se o především o poměry dosahovaného zisku k předem určeným poloţkám. V některých případech je vhodnější sledovat trend delší časové řady, neţ přímo vypočtený ukazatel v daném roce. ROA 6 neboli rentabilita aktiv vyjadřuje poměr zisku k celkovým aktivům společnosti. Ta hodnotí schopnost reprodukce veškerého majetku firmy bez ohledu na jeho strukturu a na jeho financování. Dalším všeobecně známým ukazatelem je ROE rentabilita vlastního kapitálu, který vyjadřuje míru výnosnosti kapitálu, který do podniku vloţili vlastníci. Ti by měli poţadovat zhodnocení vyšší, neţ jaké jsou schopni dosáhnout, pokud by dané finanční prostředky investovali jiným, bezpečnějším způsobem. Nízké ROE by mohlo být i signálem toho, ţe se současní vlastníci budou chtít svých podílů zbavit a investovat do 5 Růčková Petra. Finanční analýza, Grada Publishing, str. 48-51 6 Růčková Petra. Finanční analýza, Grada Publishing, str. 52-53 17

jiných firem nebo finančních produktů. To však neplatí vţdy a zaleţí na mnoha dalších okolnostech, například na formě vlastnictví, velikosti firmy, v jaké stavu se firma nachází (útlum činnosti, expanze). 2.1.5.3 Ukazatele zadluţenosti Ukazatele zadluţenosti jsou bankou velmi sledovány zejména pak jejich vývoj v čase. Jedním ze základních ukazatelů zadluţenosti je Debt ratio, které poměřuje vztah cizích zdrojů firmy s celkovými aktivy. Obecně u výrobních firem se povaţuje za optimální hodnota 60 70 %, jsou však i firmy se zadluţeností přes 90 %, u kterých se proto o to důrazněji sleduje trend. Avšak ani opak, tj. hodnoty niţší neţ 50 % nejsou zdaleka ideální. To uţ ale nehodnotím pohled banky ale spíše akcionářů firmy obecně totiţ platí, ţe cizí zdroje jsou pro firmu levnějším zdrojem financování neţ zdroje vlastní (jednou z příčinou je daňová znatelnost úrokových nákladů, coţ sniţuje efektivní náklady na cizí kapitál v konečném důsledku můţe tedy zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu). Banka také sleduje ukazatel úrokového krytí, který ukazuje, jak vysoké úroky je firma schopna hradit a při pohledu do minulosti, kolikrát vyšší byl provozní zisk neţ placené úroky. Ukazatel D.S.C.R. (debt service capacity ratio) je vyuţíván při sledování nejen minulosti, ale i budoucích plánů firmy a ukazuje, s jakou rezervou firma hradí veškeré své závazky vůči bance, tj. nejen úroky ale i pravidelné splátky úvěrů. Při výpočtu ukazatele se počítá poměr mezi provozním ziskem navýšeným o odpisy, případně upraveným o další neopakovatelné poloţky a mezi placenými úroky a splátkami úvěrů. 2.2 Nefinanční informace a jejich získávání Nefinanční informace jsou důleţitým podkladem banky při rozhodování, protoţe se v nich banka dozví jak firma hodnotí sama sebe, jak ji hodnotí její konkurence, odběratelé a dodavatelé. 18

2.2.1 Výroční zprávy Právě z výročních zpráv banka získává spoustu informací, na které by se firmy musela samostatně ptát. Objevují se v nich časové struktury závazků a pohledávek, informace o podrozvahových závazcích firmy, hodnocení obchodní činnosti v daném roce a mnohdy i plány na budoucí období. 2.2.2 Zprávy auditora Zprávy auditora jsou pro banku jistým potvrzením, ţe údaje, které dostává od svého klienta, jsou zpracovány podle všech účetních a daňových zásad. V určitých případech můţe hrát roli i renomé auditora, kterého firma pouţívá. 2.2.3. Informace o konkurenci Samozřejmě banku také zajímá, jak si daný podnik vede v porovnání s konkurencí, jaký dosahuje trţní podíl ve svém oboru. V této oblasti má banka moţné dva zdroje informací. Prvním jsou údaje, které o sobě poskytuje sám klient a které mohou být v některých případech zkreslený přehnaným sebevědomým. Proto si tyto údaje banka většinou sama ověřuje. Výhodu mají velké banky, které většinou úvěrují i některé ostatní společnosti v daném oboru a proto mohou srovnávat a jednoduše si ověřovat poskytnuté údaje. Další moţností jak získat informace je získat například výroční zprávy konkurentů přímo z internetu, kde je velká většina údajů k dispozici (například na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR), případně porovnat s údaji získanými ze statistického úřadu. 2.2.3 Ostatní zdroje informací Pro co nejlepší informace o klientovi banka pouţívá různé databáze tisku, kde lze nalézt články, ve kterých jsou o klientovi určité informace. To jsou určité podpůrné informace pro rozhodování banky při posuzování ţádosti o úvěr. Jednou z nejvíce důleţitou nefinanční informací pro banku je znalost klienta. Tím myslím zejména dlouhodobé zkušenosti jak s danou firmou, ale zejména s lidmi, kteří za danou firmou stojí a to jak vlastnicky tak i manaţersky, i kdyţ ve většině firem se tyto dvě funkce 19

prolínají. Toto hledisko se zdá být, přinejmenším v číselném vyjádření, velmi neuchopitelné, ale i v bance je to jedno z kriterií, které v některých případech mohou ovlivnit rating celé firmy a to jak pozitivně, tak na druhé straně i negativně. Je to dáno tím, ţe u firem, které banka dlouhodobě zná, můţe vyhodnotit, jak se manaţeři, případně vlastníci chovají v dobách pro firmu méně příznivých a proto i se dá předpokládat jejich chování v budoucnu. Naopak u klientů, kde tato zkušenost banky chybí, musí při jejich chování postupovat mnohem obezřetněji. 3. Základní informace o společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. Nyní se jiţ dostávám do samostatné části, ve které budu postupovat podobně jako banka, a budu analyzovat jednotlivé dílčí oblasti, a to jak finanční tak i nefinanční povahy.. Akciová společnost Pekárny a cukrárny Náchod a.s. (dále PaC) byla zapsána do obchodního rejstříku dne 4.5.1992, kdy zprivatizovala a navázala na činnost tehdejšího státního podniku s padesátiletou tradicí 7. 3.1Vlastnická struktura, struktura skupiny a její vývoj V současné době je společnost PaC vlastněna společností Náchodský mlýn a.s. (dále NM), která je zároveň i jejím největším dodavatelem. Společnost Náchodský mlýn má jediného akcionáře, jimţ je Ing.Josef Franěk. Cesta k tomuto uspořádání však trvala několik let a nebyla zdaleka jednoduchá. Původně, v roce 1992, prošla společnost PaC velkou privatizací a její akcie byly ve velké většině ve vlastnictví investičních fondu (IPF Komerční banky, Spořitelní investiční fond) a drobných investorů, kteří do podniku investovali své kupóny z tzv.kuponové kníţky (celkem více neţ 81 %), zbytek byl rozdělen mezi zaměstnance. V roce 1996 se podařilo společnosti OPOS-T koupit větší 7 http://www.pekarnynachod.cz/firma/index.php ze dne 8.5.2009 20

podíly od investičních fondu a vlastnil v této době 56 % všech akcií. Ty následně byly prodány do Náchodského mlýna, který od roku 1997 vlastnil celkem 74 %. V roce 2000 se začíná ve vlastnické struktuře vyskytovat jméno Ing.Josefa Fraňka, kterému Náchodský mlýn prodává 66 ti % podíl ve společnosti PaC. V roce 2004 je rozhodnuto o změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou, coţ vedlo i k tomu, ţe část akcionářů si listinné akcie nevyzvedla (18 %) a ty následně šly do draţby, kterou vyhrál Náchodský mlýn. Ten také následující rok kupuje zpět akcie od Ing.Fraňka a zvyšuje svůj podíl na celkových 95 %. V roce 2005 vstupuje v platnost zákon, který ve velmi omezené časové období umoţňuje tzv. squezze out, tedy povinný prodej akcií drobných akcionářů majoritním, která Náchodský mlýn vyuţil a dosáhl tak na 100 % ve společnosti PaC. K tomuto postupu je ještě nutné dodat, ţe Ing.Josef Franěk byl jiţ od začátku (tj.roku 1993) akcionářem ve společnosti Náchodský mlýn a od roku 2003 mu patří 100 % podíl. Současná podoba skupiny je znázorněna na obrázku č.1. Obrázek č.1: skupina PaC Ing.Josef Franěk předseda představenstva 100% Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. 100 % Náchodský mlýn, a.s. 3.2 Hlavní činnost firmy Jak jiţ z názvu společnosti vyplývá, hlavní činností společnosti je pekařská a cukrářská výroba. Pekařská výroba (chléb v různých druzích, několik druhů pečiva) tvoří výraznou část trţeb. Cukrářské výrobky (jemné pečivo, dorty, dortové korpusy, měkké cukrářské výrobky, korpusy) tvoří doplňkovou část výroby spolu s italskými výrobky (croissanty) a listovými těsty ucelenou řadu nabízených produktů. Přehled hlavních výrobkových druhů, včetně jejich objemu je uveden v tabulce č.1. 21

Tabulka č.1: Přehled výrobkových druhů (v tis. Kč) 2003 2004 2005 2006 2007 Pekařské výrobky 195 640 213 195 209 503 217 516 251 408 Cukrářské výrobky 16 361 15 914 15 384 13 505 13 575 Italské výrobky 22 097 31 286 29 243 22 315 15 009 Listová těsta 7 748 15 715 20 761 19 320 14 254 Ostatní 917 3 236 3 550 5 968 1723 3.3 Výrobní provozy Po velké privatizaci začínala nově vzniklá akciová společnost podnikat ve vlastních prostorách, které získala privatizací tehdejšího státního podniku. Jednalo se několik provozoven v velmi podobnou produkcí. Největší závod byl umístěn v Trutnově, další v Náchodě a následovala řada menších provozoven v Bílé Třemešné, Prosečné a Broumově. Vzhledem ke stejnému sortimentu, který byl v některých provozovnách vyráběn a ke zvyšujícím se nákladům na dopravu, bylo rozhodnuto o reorganizaci výroby a o odprodeji některých nemovitostí. Tím byl vyčleněn základ pro současnou situaci, kdy je hlavním výrobním závodem areál v Trutnově, který je doplňován závodem v Náchodě v těchto provozech je základem výroba bílého pečiva. Provozovna v Broumově byla vyčleněna na výrobu speciálních produktů, jako jsou croasanty a dále na výrobu těst. Postupně byla přestěhována i celá administrativa včetně vedení společnosti do hlavního areálu v Trutnově. Ostatní provozy v Prosečné a v Bílé Třemešné byly prodány. 4. Hodnocení konkurenčního prostředí Konkurenční prostředí v oboru, ve kterém společnost PaC podniká je v určitém smyslu velmi specifické. Tím myslím zejména fakt, ţe v mnoha ohledech je kvalita výrobků v určité míře hodnocena i jedním velmi specifickým kriteriem, které v mnoha jiných oborech nenalezneme a tím kritériem je čerstvost. Samozřejmě toto kriterium je aplikováno zejména na pečivo (chléb a běţné pečivo), ale do určité míry právě toto kriterium určuje oblast, kde si společnosti působící ve stejném oboru konkurují. Na druhé straně je v dnešní době velké mnoţství výrobků prodáváno s delší trvanlivostí, kde jiţ 22

kriterium čerstvosti nehraje takovou roli a zde jíţ můţe společnost dodávat tento druh výrobků po celém území ČR. 4.1 Hlavní typy konkurence na trhu Celkem v ČR působí cca 3200 pekařů od malých ţivnostníků aţ po pobočky nadnárodních firem. Nejvýznamnějšími hráči v pekařském oboru jsou společnosti UNITED BAKERIES a.s a PENAM, a.s.. Tyto dvě společnosti ovládají cca 45 % trhu v České republice. Tento podíl se můţe měnit u různých výrobků, např. v oblasti výroby toustového chleba dosahuje aţ 60 %, v jiných oblastech můţe být naopak niţší. UNITED BAKERIES a.s - je vedoucí pekárenská skupina v regionu střední Evropy. Vznikla spojením dvou největších českých skupin Delta Pekárny a Odkolek. Mateřskou společností skupiny United Bakeries je se 100 % akcií společnost European United Bakeries S.A. se sídlem v Lucembursku. V ČR společnost provozuje 14 výrobních závodů 8. PENAM a.s. - je druhou největší pekárenskou společností v České republice. Výrobní sortiment tvoří pekárenské, cukrářské a mlýnské produkty. Jeho zázemí tvoří 12 výrobních závodů a 4 mlýny. Mezi jeho hlavní obchodní partnery patří zejména obchodní řetězce (Tesco Stores, Ahold, Billa, Globus, Kaufland, Lidl, Makro, Penny Market, Spar). Dále vlastní 39 vlastních prodejen s názvem Pekařství U GOLEMA 9 8 http://www.united-bakeries.cz/united-bakeries/spolecnost/info.html ze dne 9.5.2009 9 http://www.penam.cz/cs/penam-se-predstavuje-7.html ze dne 9.5.2009 23

V pořadí třetím nejvýznamnějším hráčem na trhu je odbytové druţstvo MP Produkt. Jedná se v podstatě o sdruţení několika, zejména pekařských, společností za účelem společného postupu nejen při prodeji svých výrobků, ale také při nákupu surovin a obalů 10. Seznam členů tohoto druţstva je následující: Michelské pekárny, a.s. INPEKO, s.r.o. Jizerské pekárny, s.r.o. JAPEK, s.r.o. PeHaK, v.o.s. PECUD, v.o.d. Pekárna Tanvald Jaroslav Schneider a spol. LAPEK, a.s. BENEA, s.r.o. Adélka, a.s. ENPEKA, a.s. NOPEK, a.s. L. Klíma Automatické mlýny Křesín Libochovice, s.r.o. J. L. N. Opava, s.r.o. Fišer a synové, s.r.o. AGROPEK, s.r.o. Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. Náchodský mlýn, a.s. AVOS, a.s. Vašíček pekařství a cukrářství, s.r.o. Selská pekárna, s.r.o. Pekárna Merkur, s.r.o. Seznam je zajímavý ze dvou důvodů prvním je, ţe je jedná nejen o pekárny, ale členy sdruţení je i několik mlýnů, a zajímavý je také tím, ţe jeho členem je nejen společnost PaC ale také její vlastník společnost Náchodský mlýn. Výhodou takto velkého sdruţení je zejména lepší vyjednávací schopnost, která je důleţitá především při vyjednávání podmínek s obchodními řetězci. Nasmlouvané kontrakty pak plní vţdy místně příslušné pekárny v jednotlivých regionech. Hlavním odbytovým kanálem pro tyto největší uskupení na našem trhu jsou dodávky do obchodních řetězců. Ale například PENAM provozuje i síť svých vlastních prodejen,. ty však velikostí svých trţeb nejsou významné pro společnosti tohoto typu Kromě těchto třech celorepublikových pekáren (v případě MP Produktu odbytového druţstva) jsou dalším významným článkem pekárny okresního typu. Největší v tomto segmentu je společnost Michelské pekárny a.s., která působí zejména v Praze, kde také 10 http://www.mp-produkt.cz/?page=o_spolecnosti ze dne 9.5.2009 24

provozuje 18 svých vlastních prodejen. Její trţby se pohybují ve výši cca 600 mil. Kč/rok. O druhé aţ třetí místo se dělí Pekárny a cukrárny Klatovy, a.s. dosahující obratu cca 350 mil. Kč/rok a Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. s obratem cca 500 mil. Kč. Tyto pekárny mají zpravidla zaměření na tři odbytové cesty: 1 provozování vlastní sítě prodejen, zejména v blízkém okolí výrobních závozů (zpravidla maximálně do 50 km) 2 zásobování regionálního trhu, kde se jedná o místní menší prodejny, případně menší, spíše místní, sítě obchodů (např. COOP nebo v náchodském regionu VERNER) 3 zásobování obchodních řetězců, a to především pečivem na regionální úrovni a trvanlivými výrobky na celorepublikové úrovni Poslední skupinou jsou malé místní pekárny, které provozují většinou ţivnostníci nebo menší pekárny. Ty působí spíše doplňkovým charakterem k větším pekárnám, a proto mají většinou snahu se mírně odlišovat, aby našli svou specifickou skupinu odběratelů. Jejich odbyt je postaven zejména na prodeji přímo v místě výroby a zákazníky tvoří většinou stálý okruh místních lidí (sídliště, městská čtvrť, menší město), případně se můţe jednat o několik menších prodejen v blízkém okolí. Tyto pekárny aţ na výjimky nejsou schopny stát se dodavateli do obchodních řetězců (malá kapacita, malá finanční síla) a jejich moţnosti končí u zásobování několika regionálně blízkých prodejen potravin. 25

4.2 Konkurence na hlavních odbytových trzích PaC Základní odbytový trh společnosti PaC je realizován třemi způsoby. V grafu č. 1 jsou znázorněny podíly na jednotlivých realizovaných způsobech trţeb. Graf č.1: Rozdělení trţeb (v %) Podíly na trţbách vlastní prodejny 15% volný trh 35% obchodní řetězce 50% Základním odbytovou větví společnosti PaC jsou dodávky do obchodních řetězců. Ty zabezpečují odbyt pro cca 50 % veškeré produkce. V současné době jiţ dodává do téměř celé sítě, která je v ČR provozována. Na některých působí jako regionální dodavatel, na některých i jako dodavatel do celé obchodní sítě v ČR. Význam dodávek do řetězců je velmi velký, v současné době jiţ ovládají cca 75 % celého potravinářského trhu a podíl se neustále zvyšuje s tím, ţe jsou stavěny pobočky, zejména diskontních prodejen i v menších městech. PaC mají ve většině případů uzavírané smlouvy přímo s jednotlivými obchodními řetězci, pouze v případě společnosti LIDL je dodavatelem výrobků PaC odbytové druţstvo MP Produkt. Pomocí tohoto prostředníka se jejich výrobky dostávají také do cateringových společností jako například EUREST. Na tomto trhu se PaC setkává s konkurencí společností typu PENAM, UNITED BAKERIES a dále pak regionálními pekárnami NOPEK, Hradecká pekárna, BEAS, apod. V oblasti dodávek do centrálních skladů obchodních řetězců, z kterých jsou následně zásobovány pobočky v celé republice, se daří úspěšně dodávat např. různé druhy croissantů. 26

Další větví je budování vlastní sítě maloobchodních prodejen pod názvem u Kubíčka, kde je kromě pekárenského zboţí prodávána i řada jiných potravinářských výrobků. Hlavní produktem prodávaným v těchto prodejnách jsou cukrářské výrobky, a v těchto prodejnách je prodáno cca 55 % všech cukrářských výrobků, které firma vyrobí. Jinak z celkového pohledu je podíl prodejen na celkovém odbytu cca 15 %. Vlastní prodejny představují pro firmu několik výhod prezentace vlastní značky PéCé v jednotlivých městech ve vlastním regionu, moţnost prezentace kompletního nabízeného sortimentu v jedné prodejně a v neposlední řadě je výhodou i rychlé a bezpečné inkaso trţeb. Konkurencí jsou místní potravinářské prodejny nebo menší pekaři v jednotlivých městech. V současné době jsou vlastní prodejny jiţ následujících městech či obcích - Náchod Kiosek, Náchod Pekárna, Náchod Cukrárna, Nové Město nad Metují, Trutnov Kaufland, Náchod Kaufland, Náchod Náměstí, Trutnov Poříčí, Trutnov Dlouhá ul., Červený Kostelec, Nové Město nad Metují, Broumov, Vrchlabí, Ţďárky, Police nad Metují, Hronov, Vrchlabí II. IT Centrum, Suchý Důl, Hradec Králové Pouchov, Hejtmánkovice, Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Rubena kantýna, Jaroměř Beta, Meziměstí, Česká Čermná, Nechanice, Hořice, Velké Poříčí Rubena, Velké Poříčí náměstí 27

Třetím odbytovým kanálem je volný trh, se kterým si mnohdy konkurují prodejny vlastní obchodní sítě. Region, na který se PaC zaměřují u této formy distribuuje je poměrně rozlehlý a začíná u Liberce dále směrem na jih na Chrudim a Vamberk. Ze severní strany je ohraničen státní hranicí s Polskem. Na mapě obrázek č.2 je území ze západu a jihu ohraničeno černou čarou, z východu a severu státní hranicí. Obrázek č.2: Území působnosti Na volném trhu společnost realizuje přibliţně 35 % svých výrobků. Při tomto způsobu prodeje PaC naráţí v největší míře právě na srovnatelně velké pekárny, s kterými si navzájem konkurují. Jako hlavní bych jmenoval NOPEK (Vysoké Mýto), BEAS (Lično), Hradecká pekárna (Hradec Králové). Z mapy je patrný, ţe Náchod i Trutnov, kde jsou dva hlavní výrobní závody jsou velmi blízko státních hranic a region, který se musí denně zaváţet je poměrně velký. Přitom v této branţi platí, ţe rentabilní dodávky (na denní bázi) jsou do míst vzdálených do 50 km od výroby, vše dál je jiţ spíše jen z propagačních účelů bez adekvátní ziskovosti. Ale v rámci konkurenčního boje je pravděpodobně nutné částečně zasahovat i do regionu jiných pekáren. Naopak bílými místy zůstává dosud vše 28

za státními hranicemi, i kdyţ současné podmínky pro dodávky do příhraničních oblastí jiţ nejsou téměř ničím omezovány. 5. Finanční analýza vybraných ukazatelů Při finanční analýze společnosti PaC vycházím z auditovaných finančních výkazů za poslední 4 roky a z předběţných finančních výkazů za rok 2008, které jsou jiţ k dispozici. Pro srovnání výsledků firmy s konkurenčními podniky jsem se snaţil nalézt firmy, které mají podobný výrobní sortiment a jsou velikostně srovnatelné (Hradecká pekárna a.s.), působí v podobných regionech (BEAS a.s.) a nebo působí na celorepublikové úrovni (PENAM a.s.). 5.1 Výkaz zisků a ztrát Pro zhodnocení vývoje a výkonnosti firmy slouţí hodnocení výkazu zisku a ztrát. V následujících oddílech bude rozloţen jak z horizontálního tak i vertikálního pohledu. U vertikální analýzy přidávám navíc srovnání s výše zmíněnými konkurenčními podniky. Ve společnosti PaC sleduji vývoj za poslední čtyři roky (2005-2006), a dále u vertikální analýzy přidávám i srovnání s konkurenci, která je však hodnocena pouze za rok 2007. 5.1.1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýza hodnotí meziroční změny u jednotlivých poloţek, a to jak z absolutního tak i relativního (procentního) pohledu. Jako první tabulku č.2 nejprve uvádím konkrétní výsledky firmy uvedené ve výkazu zisku a ztráty. Následně pak tabulku č.3, kde jsou jiţ uvedeny relativní a absolutní nárůsty (poklesy) jednotlivých poloţek. 29

Tabulka č.2: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT 2005 2006 2007 2008 Obchodní marţe 10 869 17 122 23 757 26 306 Přidaná hodnota 108 994 115 123 114 729 119 546 Provozní výsledek hospodaření 4 453 5 232 2 908 3 414 Finanční výsledek hospodaření -2 098-2 751-2 945-2 789 Mimořádný výsledek hospodaření 0 0 1 496 0 Výsledek hospodaření za účetní období 762 1 178 1 095 625 Výsledek hospodaření před zdaněním 2 355 2 481 1 459 127 na základě výkazu Výkaz zisku a ztráty Tabulka č.3: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty (v % a v tis. Kč) Relativní změna v % Absolutní změna VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 2006 2007 2008 2006 2007 2008 Obchodní marţe 57,5% 38,8% 10,7% 6 253 6 635 2 549 Přidaná hodnota 5,6% -0,3% 4,2% 6 129-394 4 817 Provozní výsledek hospodaření 17,5% -44,4% 17,4% 779-2 324 506 Finanční výsledek hospodaření 31,1% 7,1% -5,3% -653-194 156 Mimořádný výsledek hospodaření 0,0% 149600,0% -100% 0 1 496-1 496 Výsledek hospodaření za účetní období 54,7% -7,1% -88,4% 416-83 -968 Výsledek hospodaření před zdaněním 5,4% -41,2% -57,1% 126-1 022-834 na základě výkazu Výkaz zisku a ztráty Kaţdoroční růst obchodní marţe souvisí s rychlým růstem vlastních prodejen ve sledovaném období, kde lze dosahovat poměrně stabilní marţe na prodávaných výrobcích. U přidané hodnoty lze sledovat propad v roce 2007, kde i přes růst trţeb v daném roce přidaný hodnota nepatrně poklesla. Obdobná situaci sledujeme i ve vývoji provozního výsledku hospodaření, který v roce 2007 poklesl téměř na polovinu (- 44,4 %, - 2 324 tis. Kč). Finanční výsledek hospodaření se výrazněji změnil pouze v roce 2006, od té doby je poměrně stabilní a nevykazuje výraznější rostoucí ani klesající trendy. Mimořádný výsledek hospodaření vykazuje v relativních změnách značný růst v roce 2007 a následně značný pokles v roce 2008, coţ je ovšem způsobeno faktem, ţe pouze v roce 2007 vykazuje hodnotu 1 496 tis. Kč a naopak v ostatních letech téměř nulu. 30

Výsledek hospodaření za účetní období ve sledovaném období mírně stoupá či stagnuje. Výrazný růst v roce 2008 (+147 %, + 1,620 tis. Kč) připisuji spíše skutečnosti, ţe se jedná o předběţné výkazy a konečná skutečnost se můţe změnit. Následně se nejvíce budu zabývat rozborem provozního a finančního výsledku hospodaření, které jsou klíčové při tvorbě zisku firmy. Zaměřím se na hledání příčin vývoje v jednotlivých letech. Při hodnocení vývoje provozního výsledku hospodaření se zaměřím v první řadě na tvorbu přidané hodnoty čím je tvořena a naopak spotřebovávána. Tabulka č.4 uvádí absolutní hodnoty, a následně tabulka č.5 jejich rozloţení meziroční relativní a absolutní změny. Tabulka č.4: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty Přidaná hodnota (v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 2005 2006 2007 2008 Trţby za prodej zboţí 44 890 68 076 94 586 112 435 Náklady vynaloţené na prodané zboţí 34 021 50 954 70 829 86 129 OBCHODNÍ MARŢE 10 869 17 122 23 757 26 306 VÝKONY 329 982 332 993 356 823 401 477 Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb 278 952 279 088 295 969 321 682 Změna stavu zásob vlastní činnosti 407 336-593 -893 Aktivace 50 623 53 569 61 447 80 688 VÝKONOVÁ SPOTŘEBA 231 857 234 992 265 851 308 237 Spotřeba materiálu a energie 188 976 188 080 210 039 243 357 Sluţby 42 881 46 912 55 812 64 880 PŘIDANÁ HODNOTA 108 994 115 123 114 729 119 546 Trţby z prodeje materiálu 39 130 40 495 54 045 69 962 Prodaný materiál 30 424 32 366 41 333 52 197 OBCHODNÍ MARŢE II. 8 706 8 129 12 712 17 765 PŘIDANÁ HODNOTA II. 117 700 123 252 127 441 137 311 na základě výkazu Výkaz zisku a ztráty U tabulky jsem přidal navíc poloţky obchodní marţe II a přidané hodnoty II. Tím jsem chtěl upozornit na způsob, jak jsou účtovány jednotlivé trţby. V poloţce trţby za prodej zboţí jsou účtovány vlastní výrobky prodané na vlastních prodejnách z toho vzniká obchodní marţe. V poloţce trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb se nachází prodeje vlastních výrobků třetím osobám odběratelům. A konečně v poloţce trţby z prodeje materiálu společnost účtuje obchodní zboţí, tj. zboţí které je zakoupeno a prodáváno na 31

vlastních prodejnách, nebo se jedná o výrobky, které vyrábí jiný výrobce ale následně jsou pod značkou PaC prodávány dalším distributorům. Protoţe by i tyto poloţky měly být přiřazeny k řádným trţbám, zvýšil jsem o jejich marţi hodnotu poloţky přidaná hodnota II. Pro ucelený a přesnější přehled neţ který uvádí výkaz zisku a ztráty o dosahovaných trţbách jsem vytvořil tabulku č.6. Tabulka č.6: přehled o dosahovaných výkonech (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 Trţby za prodej vlastního zboţí na vlastních prodejnách 44 890 68 076 94 586 112 435 Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb 278 952 279 088 295 969 321 682 Trţby z předprodávaných výrobků 39 130 40 495 54 045 69 962 TRŢBY CELKEM 362 972 387 659 444 600 504 079 na základě výkazu Výkaz zisku a ztráty Tabulka č.5: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty Přidaná hodnota (v % a v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Relativní změna % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 Trţby za prodej zboţí 52% 39% 19% 23 186 26 510 17 849 Náklady vynaloţené na prodané zboţí 50% 39% 22% 16 933 19 875 15 300 OBCHODNÍ MARŢE 58% 39% 11% 6 253 6 635 2 549 VÝKONY 1% 7% 13% 3 011 23 830 44 654 Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb 0% 6% 9% 136 16 881 25 713 Změna stavu zásob vlastní činnosti -17% -276% 51% -71-929 -300 Aktivace 6% 15% 31% 2 946 7 878 19 241 VÝKONOVÁ SPOTŘEBA 1% 13% 16% 3 135 30 859 42 386 Spotřeba materiálu a energie 0% 12% 16% -896 21 959 33 318 Sluţby 9% 19% 16% 4 031 8 900 9 068 PŘIDANÁ HODNOTA 6% 0% 4% 6 129-394 4 817 Trţby z prodeje materiálu 3% 33% 29% 1 365 13 550 15 917 Prodaný materiál 6% 28% 26% 1 942 8 967 10 864 OBCHODNÍ MARŢE II. -7% 56% 40% -577 4 583 5 053 PŘIDANÁ HODNOTA II. 5% 3% 8% 5 552 4 189 9 870 na základě výkazu Výkaz zisku a ztráty 32