KONVENČNÍ FRÉZOVÁNÍ Zdeněk Zelinka Frézy VY_32_INOVACE_OVZ_1_05 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti
Název školy Název šablony Předmět Tematický celek Téma Klíčová slova Druh učebního materiálu Metodický pokyn Střední odborné učiliště Svitavy Nádražní 1083, Svitavy III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Odborný výcvik Konvenční frézování Frézy Řezné materiály, RO, SK, tvrdokov, řezná rychlost, otáčky posuv. Prezentace (Microsoft PowerPoint) Prezentace je určena pro žáky SOU 2. ročníku oboru obráběč kovů. Datum vytvoření 10. 3. 2013
Obecné informace při obrábění je nástroj značně mechanicky i tepelně namáhán aby nástroj byl schopen vykonávat svou funkci, musí být vyroben z vhodného nástrojového materiálu mezi základní vlastnosti nástrojových materiálů patří: tvrdost (musí být podstatně vyšší než tvrdost obráběného materiálu) odolnost vůči opotřebení vyhovující pevnost v tlaku a ohybu dobrá tepelná vodivost a tepelná odolnost
Vlastnosti řezných materiálů = tvrdost, pevnost, houževnatost, odolnost proti otěru a tepelná vodivost žádný z řezných materiálů není tak univerzální, aby byl vhodný k obrábění všech materiálů existuje celá řada řezných materiálů lišících se svými vlastnostmi, a tím i vhodností použití pro obrábění konkrétního materiálu volbě materiálu břitu je nutné věnovat náležitou pozornost na břitu závisí průběh vlastního procesu obrábění, produktivita a hospodárnost obrábění
1. Nástrojové oceli slitinové (RO) pro třískové obrábění jsou z nich nejužívanější rychlořezné oceli (RO) podle obsahu a množství legujících prvků ( Cr, V, Mn, Mo,W, ) se dělí na RO: pro běžné výkony výkonné vysoce výkonné
2. Keramické řezné materiály zachovávají tvrdost i při teplotách 1 000 až 1 200 C pro jejich výrobu je výchozí surovinou oxid hlinitý (Al 2 O 3 ) vyrábějí se práškovou metalurgií, slinováním lisovaných prášků do tvaru řezných destiček. vyznačují se malou pevností v ohybu a velkou křehkostí nejsou vhodné k obrábění přerušovaným řezem a k obrábění s většími průřezy třísek můžeme je v nástrojových držácích několikrát otočit a po otupení všech řezných hran se vyřazují a nahrazují novými Rozdělují se do tří skupin: 1. Čisté oxidy 2. Cermenty 3. Karbidové oxidy Snahou výrobců je zlepšit pevnost v ohybu keramických destiček a zvýšit houževnatost
3. Slinuté karbidy (SK) jsou nekovové řezné materiály vyráběné práškovou metalurgií z karbidů těžkých kovů: (karbidu wolframu, karbidu titanu, karbidu tantalu, pojivem je kobalt) zvyšováním obsahu kobaltu u slinutých karbidů roste jejich pevnost a houževnatost, ale současně klesá jejich tvrdost po konečném slinování lze slinuté karbidy tvarově a rozměrově upravovat jen broušením, elektroerozivním obráběním a lapováním tepelná odolnost SK je 800 1000 C jsou vyvíjeny stále nové druhy slinutých karbidů s větší otěruvzdorností a houževnatostí
pro třískové obrábění se slinuté karbidy zhotovují ve formě řezných destiček různého tvaru a velikosti v souvislosti se způsobem obrábění destičky je možné k tělesům fréz (držákům soustružnických nožů) připevnit 1, pájením 2,mechanickým způsobem - pomocí příložek, šroubů apod. To umožňuje několikeré otočení destičky při otupení konkrétní řezné hrany. Takovým destičkám říkáme vyměnitelné břitové destičky.
Rozdělení slinutých karbidů P - slinuté karbidy wolframotitanové, vhodné pro obrábění především ocelí M - slinuté karbidy univerzální (pro oceli i litiny) K - slinuté karbidy wolframové, vhodné pro obrábění tvrdých, křehkých materiálů kromě označení písmenem jsou vlastnosti SK určité skupiny ještě rozlišeny číselným indexem za účelem zvýšení otěruvzdornosti jsou břitové destičky ze slinutých karbidů opatřeny jedním nebo vícevrstvým povlakem karbidu titanu, nitridu titanu nebo oxidu hlinitého
Tvrdokov nejdůležitějšími mechanickými vlastnostmi jsou tvrdost, pevnost a houževnatost mechanické vlastnosti se mohou u tvrdokovů velmi měnit pevnost tvrdokovu v tlaku je jednoznačně vyšší než v ohybu z toho v podstatě vyplývá pravidlo používat tvrdokov tak, aby se vyhnul velkému zatížení v tahu nejdůležitější vlastností, kterou se tvrdokov vyznačuje, je odolnost proti opotřebení tato vlastnost představuje kombinaci vyjmenovaných základních vlastností a ukazuje vztah k specifikaci použití (opotřebení představuje úbytek povrchové vrstvy)
Druhy tvrdokovů rozlišujeme dvě hlavní skupiny : 1, tvrdokovy WC-Co s nejširším použitím 2, tvrdokovy obsahující příměsi karbidu, skládají se v zásadě z WC-TiC-TaNbC-Co označení tvrdokovů podle velikosti zrna karbidu se provádí např. podle těchto kategorií: nano, velmi jemné, jemnější, jemné, střední, hrubé a velmi hrubé
Zdroje PADELKA, J. a kol. UČEBNÍ TEXTY Přípravy na učební téma FRÉZOVÁNÍ: Metodická pomůcka pro mistry odborné výchovy. 1. vyd. Brno: Metodické středisko pro přípravu mládeže na dělnická povolání, 1983. VACH, Josef. Frézař: Technologie pro 1. ročník OU a UŠ. 3. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, n. p., 1966. FOREJT, Milan a Miroslav PÍŠKA. Teorie obrábění, tváření a nástroje. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006, 225 s. ISBN 80-214-2374-9.