Zaměstnanecké benefity - konkrétní možnosti zaměstnavatele RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme zaměstnanci poskytnout něco navíc výhodněji než mzdu? 1
Jak je mzda drahá běžná mzda je z pohledu zaměstnavatele drahá: - odvody zdravotního pojištění 9 % z hrubých mezd, - odvody sociálního pojištění 25 % příp. 26 %, - související pojištění odpovědnosti zaměstnavatele běžná mzda je drahá i pro zaměstnance: - odvod zdravotního 4,5 % z hrubých mezd, - odvody sociálního pojištění 6,5 %, příp. 3,5 % + 5 % při důchodovém spoření ve II. pilíři, - zdanění zaměstnance na principu ze superhrubé mzdy (15 % 20,1 %), příp. zdanění 7% solidární daní 2
Strategie při hledání benefitů poskytovat benefity, z nichž se nehradí zdravotní ani sociální pojištění jak pohledu zaměstnavatele, tak z pohledu zaměstnance využít benefity, které zaměstnanec nezdaní (tj. nebudou předmětem daně nebo budou od daně osvobozené) anebo využít benefity, které zaměstnanec sice zdaní, ale zdanění bude výhodnější než kdyby si benefit hradil ze mzdy po zdanění poskytovat benefity, které jsou pro zaměstnavatele daňově účinným nákladem ale ani pro zaměstnavatele nedaňový benefit nemusí být špatný, pokud se nemusí hradit pojistné 3
Grafický pohled na benefity 4
Možnosti z pohledu zákona o daních z příjmů posouzení daňových a nedaňových nákladů zaměstnavatele: - 24 odst. 1 ZDP - obecné vymezení daňových nákladů (DÚ) - 24 odst. 2 ZDP - konkrétní případy daňových nákladů (DÚ) - 25 odst. 1 ZDP - vymezení nedaňových nákladů (DN) posouzení daňového režimu u zaměstnance: - 6 odst. 7 ZDP - příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem zdanění - 6 odst. 8 ZDP - možnost paušalizace příjmů podle 6 odst. 7 ZDP - 6 odst. 9 ZDP - příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou osvobozené od zdanění - 6 odst. 6 ZDP - zvláštní způsob zdanění použití automobilu pro soukromé i služební účely 5
1. Příjmy, které nejsou předmětem zdanění 6
1.1 Pracovní cesty zaměstnance náhrady cestovních výdajů do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro státní zaměstnance ( 109 odst. 3 zákoníku práce) státní organizace = zaměstnavatelé, kteří jsou: - státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, - příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo - školskou právnickou osobou zřízenou MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona. nezdaní se ani hodnota bezplatného stravování na pracovních cestách 7
1.1 Pracovní cesty zaměstnance Příklad: tuzemská pracovní cesta trvající v daném dni 10 hodin... - státní organizace mohou poskytnout stravné ve výší od 66 až 79 Kč - ostatní zaměstnavatelé musí poskytnout minimálně 66 Kč (ale při částce nad 79 Kč zaměstnanec nadlimit dodaní a odvede se pojistné ) druhy cestovních náhrad: - náhrada jízdních výdajů - náhrada výdajů za ubytování - náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné) - náhrada nutných vedlejších výdajů - náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny - náhrada při přeložení a při dočasném přeložení - náhrada při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru - náhrady při výkonu práce v zahraničí 8
1.2 Pracovní oblečení a ochrana zaměstnance hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, oděvů a obuvi, včetně nákladů na jejich udržování, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků hodnota ochranných nápojů ( 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., teplé a studené provozy, ) hodnota poskytovaných stejnokrojů vč. pracovního oblečení, včetně příspěvků na jejich udržování 9
1.2 Pracovní oblečení a ochrana zaměstnance Pokyn GFŘ D-6 6 odst. 7 písm. b) Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje), poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že: - zaměstnavatel ve vnitřním předpise / smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání - vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí - zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod. Další součástí jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství. 10
1.3 Výdaje vynaložené za zaměstnavatele částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je zaměstnanec jeho jménem vydal částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které zaměstnanec za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel (pokyn GFŘ D-6: vyšetření řidičů, paměťové karty řidičů ) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce ( 190 ZP: sjedná-li zaměstnavatel, popř. vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí těchto náhrad, poskytuje mu je za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek; toto se nevztahuje na používání motorového vozidla) 11
1.4 Hrazení částek paušálem hrazení určitých hodnot paušální částkou tam, kde zákony paušál připouštějí (např. vyloučeno u osobních ochranných pracovních prostředků - viz 104 odst. 5 ZP), při splnění podmínek: - paušál stanovený zvláštními předpisy, uvedený v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě, - výše byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů, - když dojde ke změně podmínek, paušál nutné přepočítat, - paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, které by jinak byly odpisovány, jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování. 12
2. Příjmy u zaměstnance osvobozené 13
2.1 Vzdělávání písm. a): osvobození nepeněžního plnění vynaloženého zaměstnavatelem: - na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo - na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti; (nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům) posuzování u zaměstnavatele DÚ - 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP: daňovými jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené: - na provoz vlastních vzdělávacích zařízení (vč. firemních mateřských škol) - na odborný rozvoj zaměstnanců podle zákoníku práce a - na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele 14
2.1 Vzdělávání rekvalifikace - vymezena v 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti odborný rozvoj zaměstnanců ( 231 odst. 1 ZP) - zahrnuje zejména: - zaškolení a zaučení ( 228 odst. 1 ZP) - odbornou praxi absolventů škol ( 229 odst. 1 ZP) - prohlubování kvalifikace ( 230 odst. 3 ZP) - zvyšování kvalifikace ( 231 ZP) Pokyn GFŘ D-6, bod 16. k 24 odst. 2: Je-li při školeních zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení), je jeho cena bez ohledu na formu uvedenou na pozvánce podle 24 odst. 2 písm. j) bod 3. zákona výdajem (nákladem) zaměstnavatele, který vyslal zaměstnance na školení související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance. 15
2.2 Stravování písm. b): stravování poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů posuzování u zaměstnavatele DÚ limit - 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP: daňově účinný náklad na stavování zaměstnanců: - ve vlastním stravovacím zařízení nákladem vše kromě hodnoty potravin - při stravování zajišťovaném prostřednictvím jiných subjektů příspěvek až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % limitu stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin pro zaměstnance státních organizací, přitom: - nutná přítomnost zaměstnance v práci během směny aspoň 3 hodiny - je-li směna delší 11 hodin (vč. přestávek), pak nárok na další příspěvek 16
2.2 Stravování Příklad - maximum 2013: - limit stravného je 66 až 79 Kč, 70 % z maxima 55,30 Kč - má-li činit příspěvek maximálně 55 % ceny jídla, muselo by jídlo při použití maxima 55,30 Kč stát více jak 100,55 Kč Pokyn GFŘ D-6, body 17 až 20 k 24 odst. 2: - provoz vlastního zařízení.. lze zabezpečit i jiným subjektem formou služby v tomto zařízení (mandátní smlouva, nikoliv však nájemní vztah) - restaurace vůči vlastním zaměstnancům = vlastní stravovací zařízení - při zajištění stravování prostřednictvím stravenek se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu - zajištění závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů formou dovážení jídel do vlastních výdejen DÚ náklady spojené s dovozem a výdejem jídel 17
2.3 Nealkoholické nápoje písm. c): nealkoholické nápoje poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, ale za předpokladu poskytnutí - ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo - na vrub DN výdajů (nákladů) posuzování u zaměstnavatele DN - 25 odst. 1 písm. zn) ZDP: nedaňová je hodnota nealko nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - 2 odst. 1 požadavky na pracoviště a pracovní prostředí - zaměstnavatel je povinen zajistit, aby: - pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou - prostory pro stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení 18
2.4 Plnění z fondů a jako DN náklad nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům: - z fondu kulturních a sociálních potřeb (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb) - určeno jen pro vybrané zaměstnavatele, - ze sociálního fondu, - ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo - na vrub daňově neúčinných výdajů (nákladů) - týká se písm. d) a g), a to: - písm. d): spočívající v možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, (při poskytnutí rekreace včetně zájezdů je limit 20.000 Kč za rok) - písm. g): formou nepeněžních darů až do úhrnné výše 2.000 Kč ročně 19
2.4 Plnění z fondů a jako DN náklad - písm. o): až do výše 500.000 Kč formou sociální výpomoci v přímé souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy/ ekologické/ průmyslové havárie, je-li vyhlášen nouzový stav - písm. l): formou bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté - na bytové účely do výše 100.000 Kč nebo - k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20.000 Kč (v případě zaměstnance postiženého živelní pohromou limity 10x vyšší) posuzování u zaměstnavatele DN - navíc 25 odst. 1 písm. h) ZDP ale: povinný příděl na tvorbu FKSP a sociálního fondu (u veřejné VŠ a veřejné výzkumné instituce) je DÚ, a to až do výše 1 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro sociální pojištění za zdaňovací období [ 24 odst. 2 písm. zr) ZDP] 20
2.5 Životní pojištění a spoření na penzi písm. p): platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30.000 Kč ročně jako: - příspěvek na pojistné na soukromé životní pojištění, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou (tuzemskou, z členského státu EU, Norska nebo Islandu) - příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu nebo penzijní společnosti, - příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, - příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění ( 6 odst. 17 ZDP) 21
2.5 Životní pojištění a spoření na penzi další podmínky osvobození u soukromého životního pojištění a penzijního pojištění u instituce penzijního pojištění: - výplata pojistného plnění sjednána až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, - právo na plnění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, tak jiná osoba kromě zaměstnavatele, který příspěvek hradil posuzování u zaměstnavatele DÚ - 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP - tzv. realizace práva zaměstnance realizace práva zaměstnance: daňovým nákladem zaměstnavatele jsou náklady na realizaci práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud ZDP nebo zvláštní zákon nestanoví jinak 22
2.6 Další možnosti - výběr písm. e): zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek. posuzování u zaměstnavatele DÚ - 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP písm. i): hodnota přechodného ubytování (nejde-li o ubytování při pracovní cestě) poskytovaná jako nepeněžní plnění v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3.500 Kč měsíčně posuzování u zaměstnavatele DÚ - 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP písm. s): náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle 192 ZP, do výše minimálního nároku určeného v ZP posuzování u zaměstnavatele DÚ limit - 24 odst. 2 písm. p), příp. písm. j) bod 5 ZDP 23
3. Příjmy u zaměstnance zdaňované 24
3.1 Automobil pro služební i soukromé použití 6 odst. 6 ZDP: - zaměstnanci se přidaňuje 12 % ročně ze vstupní ceny vozidla (vč. DPH) - podléhá pojistným odvodům (zaměstnavatel ani zaměstnanec) - vyjma nákladů na PHM při soukromých jízdách si zaměstnanec nehradí nic dalšího (ani opravy vozu, ani zákonné či havarijní pojištění vozu apod.) - zaměstnavatel dává do daňových nákladů vše související s provozem vozu (uplatňuje např. i náklady formou daňových odpisů ze vstupní ceny vozu) Příklad: poskytnutí vozidla v ceně 500.000 Kč vč. DPH, pro rok 2013 platí: - nepeněžní příjem zaměstnance (12 % / rok) = 60.000 - sociální a zdravotní pojištění zaměstnanec 11 % = 6.600 - sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel 34 % = 20.040 - vyšší daňový základ zaměstnance o částku = 80.040-15% daň zaměstnance vyšší o = 12.006 - celkové zvýšení odvodů zaměstnance = 18.606 25
3.2 Plnění pro zaměstnance se slevou příjmem se rozumí rovněž ( 6 odst. 3 ZDP) částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám Benefity versus DPH plnění bezúplatné - problém v případě, že zaměstnavatel uplatnil DPH na vstupu => u dlouhodobého majetku nutná korekce odpočtu (úprava odpočtu podle 78 až 78d zákona č. 235/2004 Sb., o DPH), jinak odvod DPH z ceny obvyklé ( 36 odst. 6 zákona o ZDPH) plnění bezúplatné - z pohledu DPH není třeba cenu obvyklou 26
a to je vše k výkladu 27