Jitka Prajsová. Psychiatrické centrum Praha



Podobné dokumenty
Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Spokojenost zákazníků

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM

Vyhodnocení dotazníkového šetření Revitalizace sídliště Špičák Česká Lípa

PROJEKT DO STATISTIKY PRŮZKUM V TECHNICKÉ MENZE

vyučující. Dopad projektu byl zjišťován pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky

Dotazníkové šetření B - souhrnný výsledek za ORP

Analýza dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2015 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

Nabídka dílen PRÁCE S TEXTILEM pro učitele MŠ - Cyklus začátečníci

ZŠ Černošice názory a návrhy na zlepšení

ANALYTICKÁ ZPRÁVA. Mapa školy leden a únor kód školy: EISU1

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Zpráva o výsledcích šetření za rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování

Příklad dobré praxe na téma TVOŘIVÉ VELIKONOČNÍ DÍLNY

Strategický plán rozvoje města Rosice pro období

RNDr. Tomáš Raiter řešitel projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ projekt podporuje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. TISKOVÁ ZPRÁVA 14.

Dotazníkové šetření Územní identita a občanská společnost v okresech Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Žáci a ICT. Sekundární analýza výsledků mezinárodních šetření ICILS 2013 a PISA 2012

1. Vymezení výzkumného problému a cíle šetření

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až Naděžda Čadová

MAPA ŠKOLY. pro základní školy

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Přírodopis v očích žáků II. stupně základních škol

Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO /11

Zájem o pivo a jeho výběr v roce 2015

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010

Výstavba na Petrském náměstí Názory občanů žijících v této lokalitě Výsledky průzkumu veřejného mínění

Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

FOKUS Liberec občanské sdružení Nezvalova 662 Liberec 15 IČ: Tel. fax: E mail: fokus-rehabilitace@volny.cz

Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod

Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/

ROZHODNĚTE O SVÉM MĚSTĚ! ŘÍDÍM ŘÍČANY. Průzkum veřejného mínění listopadu 2015

Strategický plán městyse Nový Hrádek do roku 2020 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Názory na přestavbu teplického Prioru. obyvatelé Teplic starší 18 let včetně

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

VÝZKUM EFEKTU VÝCVIKU POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MINORITNÍM SKUPINÁM OBYVATELSTVA S OHLEDEM NA JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE

SLUNEČNÍ MĚSTO a lokalita U VÝTOPNY

Stručné shrnutí výsledků

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO UŽIVATELE SLUŽEB STŘEDISEK ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE CHARITY OSTRAVA

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Výroční zpráva 2010 Sociálně terapeutické dílny Sagapo Hybešova 2, , Bruntál

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

VÝVOJ PREVALENCE KUŘÁCTVÍ V DOSPĚLÉ POPULACI ČR NÁZORY A POSTOJE OBČANŮ ČR K PROBLEMATICE KOUŘENÍ (OBDOBÍ ) VÝZKUMNÁ ZPRÁVA

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost

Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR Prezentace Factum Invenio

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti uživatelů sociální služby v Domově pro seniory Bechyně

Digitalizace televizního vysílání. V. Vlna

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

METODICKÝ PLÁN PRO HNÍZDA ODBORNOSTI A TECHNIKY

KREJČOVSKÁ DÍLNA ŠITÍ PLÁTĚNÝCH PYTLÍČKŮ

Průzkum spokojenosti zaměstnanců v Domově pro seniory Bechyně, duben 2013

Výběr značky piva českými konzumenty v roce 2007

Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR Prezentace Factum Invenio

Hlavní město Praha AKTUÁLNÍ OTÁZKY

Zážitkové vzdělávání v péči o seniory

Hodnocení ZŠ a MŠ Brno, Horníkova 1, Brno

Implementace inkluzívního hodnocení

Církevní střední zdravotnická škola, s.r.o.

Názory MSP na daňovou reformu

Technické parametry výzkumu

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Databáze MMR VÝDAJOVÝ KOŠ ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ. Doplňující výzkum k projektu PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Informovanost a participace mládeže

Strukturalizace výsledků šetření Příjezdový cestovní ruch do jednotlivých krajů ČR. Detailní krajská analýza Olomoucký kraj

8.3 Dotazníkové šetření

Rizika nákupu spotřebního zboží

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2015

3. Hodnocení učitelů žáky

Výběrové řízení na pronájem stánků a prodejních míst na akci Slavnosti vína 2013

PRACOVNÍ ŽIVOT V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI CYKLISTY VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Monitorování bezdomovců Ostrava 2007

11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání VYUŽITÍ MIMOŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ V PROCESU ZMĚN VZTAHU DÍTĚTE K PROSTŘEDÍ

ICILS 2013 VÝSLEDKY Z PILOTNÍHO ŠETŘENÍ

PODPORA ZAVEDENÍ EURA V ČR KLESÁ.

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch

KVALITA OČIMA PACIENTŮ Liberecký kraj díl

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Názory obyvatel Nošovic na aktivity v Nošovicích

Informovanost o Parkinsonově nemoci

zve na výtvarné a dramatické vzdělávací programy na 1. pololetí ŠR 2015/2016

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

Transkript:

Hodnocení kvality chráněných dílen prostřednictvím dotazníkového šetření pacientů Psychiatrické léčebny Bohnice (Výsledky dotazníkového šetření výzkumná zpráva) Jitka Prajsová Psychiatrické centrum Praha březen 2008

Obsah 1. Úvod a perspektiva problematiky...3 1.1. Informace o projektu Zkvalitnění pracovně rehabilitačních služeb v Psychiatrické léčebně Bohnice (JPD3)...3 1.2. Informace k chráněným dílnám (ChD) a jednotlivým jejich činnostem...4 1.2.1. Keramická dílna...4 1.2.2. Textilní dílna...5 1.2.3. Dřevařská a stojní (truhlářská) dílna...5 1.2.4. Šperkařská dílna...6 1.2.5. Knihařská dílna...6 1.2.6. Svíčkařská dílna...6 1.2.7. Ovčí dílna...6 1.2.8. Košíkářská dílna...7 1.2.9. Papírenská dílna...7 1.2.10. Sklářská dílna...7 2. Metodologie šetření a následného zpracování...8 2.1. Sběr dat...8 2.2. Struktura výběrového vzorku...9 2.3. Zpracování...9 3. Analýza...10 3.1. Úvod...10 3.2. Kvantitativní analýza...11 3.2.1. Jak hodnotí jednotlivé složky kvality služeb chráněných dílen klienti v PLB?...11 3.2.2. Jaká je tedy současná celková kvalita chráněných dílen v PLB a v jakém vztahu jsou k ní její jednotlivé složky?...15 3.2.3. Existuje nějaká latentní struktura, která stojí za jednotlivými složkami hodnocení kvality služeb v chráněných dílnách PLB?...17 3.2.4. Jak současnou kvalitu chráněných dílen PLB vnímají klienti určitých typů pavilonů?...20 3.2.4.1. Případová studie výstupního pavilonu následné péče č. 30...23 3.2.5. Došlo k posunu ohledně spokojenosti s kvalitou služeb v chráněných dílnách PLB ve srovnání před rokem 2006? Pokud ano, kterých konkrétních změn se to týká?...24 3.2.6. Uplatní klienti PLB získané dovednosti z chráněných dílen po ukončení hospitalizace? Pokud ano, kde?...26 3.3. Kvalitativní analýza...27 3.3.1. Co Vám přináší práce v chráněných dílnách?...27 3.3.2. Co se Vám na chráněných dílnách líbí nebo co byste chtěli naopak změnit?...29 3.3.3. Pokud by klient rozšířil stávající nabídku v chráněných dílnách PLB o novou dílnu, o jakou by se mělo jednat? A pokud by klient našel činnost, která v rámci jednotlivých dílen není nabízena a chtěl by ji využít, co by to bylo za činnost?...31 4. Hlavní závěry a doporučení...36 5. Příloha...42 PŘÍLOHA 1 dotazník...43 2

1. Úvod a perspektiva problematiky 1.1. Informace o projektu Zkvalitnění pracovně rehabilitačních služeb v Psychiatrické léčebně Bohnice (JPD3) Informace byly získány prostřednictvím oficiálních stránek Psychiatrické léčebny Bohnice (www.plbohnice.cz), z nichž byly převzaty a upraveny pro potřebu této zprávy. Cílem projektu bylo zkvalitnit a zlepšit stávající možnosti pracovní rehabilitace v Psychiatrické léčebně Bohnice (PLB) a rozšířit kapacitu chráněných dílen (ChD), která je nedostačující. Snahou bylo rovněž prohloubit možnosti péče o pacienty v chráněných dílnách. Pracovní rehabilitace v Psychiatrické léčebně Bohnice má dobrou tradici, nicméně naráží na kapacitní nedostatky, na nedostatečnou materiální a personální vybavenost, na obtížnost vytvoření zpětných vazeb. Kapacita chráněných dílen je schopna zabezpečit odhadem méně než 50 % potřeby celé léčebny. Řešením je v současné době limitovaný a přesně rozepsaný rozpis k využití dílen pro jednotlivá oddělení, který však jejich skutečnou potřebu neodráží. Kromě nedostatku kapacity je tu i omezená možnost terapeutů pacientům se věnovat. V každé dílně z původně devíti dílen (nyní 10; dřevařská je však ještě nadále rozdělována) je pacientům k dispozici pouze jeden pracovní terapeut, který intenzivní vedení a podporu nemůže zajistit. Skladba pacientů se mění prakticky každý den, takže terapeuti mohou zajistit jen o něco málo více než dohled. V současné době chráněné dílny zvládají spíše udržení pracovních návyků a vyplnění volného času hospitalizovaných pacientů. Jen malou část uživatelů se daří přímo z PL směřovat do některé z forem zaměstnávání mimo léčebnu. Příčinou je především nedostatečná kapacita míst v chráněných dílnách a dále jejich nedostatečné personální obsazení. Klíčové bylo vytvoření systému zpětných vazeb mezi pracovní rehabilitací a jednotlivými lůžkovými odděleními, aby práce s konkrétním pacientem byla koordinovaná a cílená. Výměna informací, která se doposud omezovala na pouhé potvrzení docházky na pracovní terapii, by nyní měla být zajišťována prostřednictvím nového softwaru. 3

1.2. Informace k chráněným dílnám a jednotlivým jejich činnostem V současné době se pracovně rehabilitačním aktivitám v PLB věnuje 10 chráněných dílen (podrobný popis viz níže), z nich většina je umístěna v jedné budově Centrální terapie (3 sídlí v jednotlivých domečkách, rozesetých po areálu léčebny v poměrně velké vzdálenosti od sebe), dále je to arteterapeutický ateliér, který využívá výtvarné tvorby jako terapeutického prostředníka (zahrnuje skupinovou i individuální terapii, podpůrnou terapii pro chronicky nemocné a využívá širokého množství výtvarných technik) a který provozuje rovněž galerii a čajovnu. Dále jde také o cvičnou kuchyňku, kde se klienti učí přípravě jednoduchých jídel, základům společenského stolování a veškerým návykům spojeným se stravováním (to vše je při propuštění z léčebny domů nebo do chráněného bydlení podstatné). Počet pacientů v dílnách za období 1.1.2007-22.11.2007* celkem návštěv** denní průměr kapacita dílny textilní 6179 27,7 NA keramická 5520 24,7 NA košíkářská 3182 14,7 max. 8 osob dřevařská 3219 13,0 NA svíčkařská 2256 13,0 max. 6-8 osob papírenská 2640 13,0 max. 8 osob truhlářská 1025 11,0 NA šperkařská 2352 10,5 max. 8 osob sklářská 2068 9,2 max. 10 osob cvičná kuchyňka 1444 8,6 NA knihařská 1205 4,8 NA ovčí 612 4,2 NA *v období 1.1.2006-1.12.2007 přišlo do všech chráněných dílen 2300 nových klientů (tj. za sledované období průměrných přibližně 5,8 nových klientů denně) * *počty všech příchozích do dílen, tzn. konkrétní klienti mohou přicházet denně Následující podrobnosti k jednotlivým chráněným dílnám PLB byly převzaty z propagační brožury (a upraveny), sloužící jako podklad v rámci výše uvedeného projektu, popřípadě byly doplněny informacemi z nestandardizovaných rozhovorů s terapeuty přímo v dílnách. 1.2.1. Keramická dílna Zde mohou klienti všech věkových kategorií a různých schopností vytvářet výrobky od jeho vymodelování (ručně či na hrnčířském kruhu), až po konečnou povrchovou úpravu glazováním a vypálením v keramické pecí. Mohou se tu seznámit s technikami jako modelování, stavění z plátů, indiánskou techniku, práci s kopytem a práci s formou. Keramická hmota má relaxační i rehabilitační efekt (a 4

proto je dílna vhodná i pro klienty z gerontologických oddělení). Začíná se od jednoduchých prací až po složitější jako je točení na kruhu, kde se vyžaduje přesnost a trpělivost. Není důležité vytvořit umělecké dílo, ale vyzkoušet vlastnosti hlíny, pohrát si s ní a pobýt v příjemném prostředí. 1.2.2. Textilní dílna Zde lze vykonávat jedny z nejméně náročných činností: příprava (stříhání) úpletu a molitanu na vycpání textilních hraček, vystřihování šablon a střihů z papíru. Klienti si mohou vyzkoušet šití na stroji nebo se naučit ručnímu šití nejrůznějšími stehy. Lze si vyzkoušet i drhání a tvorbu šité i paličkované krajky. Největší oblibě se těší textilní zvířátka z batikovaných látek, plněná molitanem a malovaná barvami na textil. V dílně jsou k dispozici tkalcovské stavy pro výrobu koberců. Rovněž si lze zkusit tvorbu gobelínů nebo tkaní drobnějších textilních děl podle vlastního návrhu. Oblíbené je též batikování; jednak oděvů a poté látek pro pozdější zpracování. Praktikujeme vázanou i sypanou batiku. Na batikovaném výrobku se velmi hezky vyjímají tisky gumovými razítky, které si klienti mohou zhotovit rovněž podle vlastního návrhu. 1.2.3. Dřevařská a strojní (truhlářská) dílna Činnost dřevařské dílny je úzce spjata s dílnou strojní, se kterou se navzájem doplňují. K základním aktivitám v dílně patří výroba dřevěných hraček, obrázků, šperků, puzzle apod. z lipového a smrkového dřeva. Z dílčích činností je možno jmenovat broušení, moření, voskování a malování. Dále je možno pracovat s řezbářskými noži a dláty z lipového dřeva pak vznikají plastiky, misky, lžíce atd. Činnosti v dílně jsou výborným rehabilitačním prostředkem pro zlepšení motorických funkcí i pro uvolňování nahromaděného stresu. V této dílně je obzvláště důležitý doprovod a dohled terapeuta, který vždy rád poradí a pomůže s realizací daného výrobku. Dílna je vybavena nejrůznější strojní technikou (lupénková pilka, sloupová vrtačka, soustruh na dřevo, pokosová pila, pásová pila, ruční obráběcí stroje), díky níž si mohou klienti vyzkoušet základy drobné truhlářské práce. Oblíbenými výrobky jsou nejrůznější dekorativní i účelové předměty. Stoličky, police, budky pro zvířátka, krmítka, závěsy na květináče, kolíkové i jiné stávky na tkaní, rámy na obrazy atp. Rovněž zde často vznikají nejrůznější interiérové doplňky a pomůcky, které pak naleznou své využití v ostatních dílnách. Strojní dílna slouží i jako sklad dřevěného materiálu. Cirkulárka je jediným běžícím strojem, který je však v zájmu bezpečnosti obsluhován pouze terapeutem. Ostatní stroje a nářadí je klientům plně k dispozici.vždy je bezpochyby zapotřebí důkladně dbát na bezpečnost práce, aktuální zdravotní stav pacienta a míru jeho zkušeností s danou činností. Strojní dílna rozhodně nabízí i nepřeberné množství jiných a jednodušších aktivit (broušení, tmelení, natírání, lakování apod.), takže své místo v ní bez problémů naleznou i ti méně technicky zdatní. 5

1.2.4. Šperkařská dílna Klientům jsou zde nabízeny tři typy šperkařské práce: navlékání korálků, drátování a smaltování. Navlékáním korálků vznikají náramky, náhrdelníky i náušnice. Složitější výrobky si v ničem nezadají se sortimentem prodávaným v etno obchodech. Drátování, stará slovanská technika používaná na užitkovou keramiku, dnes slouží k dekorativním účelům. Klienti mohou drátováním zdobit hrníček, kámen nebo dekorativní sklo. Pomocí speciálních kleštiček je možno vytvořit originální drátěné šperky. Smaltováním se povrchově upravuje měděný plech. Po vypálení je povrch sytě barevný a lesklý. Touto technikou vznikají zajímavé šperky. Práce v dílně podporuje a cvičí trpělivost a odvahu pouštět se do nových činností a dává možnost zažít úspěch. 1.2.5. Knihařská dílna Dílna je vybavena zařízením, jehož součástí jsou i polygrafické unikáty z minulých století technicky používané i dnes v běžné praxi. Klienti mají možnost seznámit se s prací s papírem a nahlédnout do tajů tiskových a knihařských technik; tzn. skládání papíru na tři lomy, bigování, lepení předsádek a snášení archů do bloků. K dalším o stupeň náročnějším činnostem patří lepení desek, bloků a sešívání vazeb. V dílně je možno tisknout linoryt a seznámit se s tiskem na zlatícím lisu. Činnosti v dílně jsou vhodné jak pro klienty, kteří uvítají jednoduché úkoly, i pro klienty, které motivují náročnější techniky. 1.2.6. Svíčkařská dílna Svíčkařská dílna nabízí možnost vyrobit si vlastní svíčku. Klienti mají na výběr různé druhy barev vosku a rozmanité formy od klasických válců a hranolů až po velmi efektní jehlany a zcela netradiční tvary autíčka a dokonce i lebku. Při nalévání vosku do formy je možno použít různé druhy dekorace: střídání barevných vrstev, zalévání barevné či bílé drtě nebo vykrajovaných tvarů roztaveným voskem. Velmi žádaná je výroba aromatizovaných svíček. Klientům dílna umožňuje vlastními silami vytvořit výrobek, který si v ničem nezadá se svíčkami nabízenými v obchodní síti. Tím se výrazné posiluje sebevědomí a zdravé sebepojetí návštěvníka dílny. Práce v dílně cvičí trpělivost, jemnou motoriku a výsledek úsilí pak přináší radost. 1.2.7. Ovčí dílna V dílně je zpracovávána surová ovčí vlna převážně z ovcí chovaných v léčebně. Vlna se musí nejprve vyčistit a vyprat. Takto upravená se rozčesává na speciální bubnové česačce. Z rozčesané vlny poté vznikají na molitanovém podkladě pomocí filcovací jehly barevné obrázky nebo hračky. Rozčesaná vlna se dá rovněž spřádat na kolovrátku. V dílně je k dispozici tkalcovský stav, na kterém je možno zkusit výrobu koberečků a na malém stolním stavu různé tapisérie, sedáky na židle apod. Látky ručně tkané z příze upředené na kolovrátku jsou velmi vhodné na výrobu batůžků, tašek a polštářků. Dílna nabízí klientům různé činností od těch 6

nejjednodušších, ale přesto potřebných až po složité činnosti. Aktivity v ovčí dílně rozvíjejí trpělivost, prostorové vnímání a jemnou motoriku prstů. 1.2.8. Košíkářská dílna Nabízí ve svém útulném prostředí seznámení se základy košíkářského řemesla. Klienti si mohou během několika málo sezení zhotovit menší výrobky jako misky na pečivo, ošatky, obaly na květináče a nejrůznější dekorace. K dispozici mají různé materiály tuzemského, ale i exotického původu jako je vrbové proutí, ratanový pedig, mořská tráva, kroucený palmový list, kukuřičný provaz, lýko, bambus a další. Klienti krok za krokem pronikají do tajů tohoto prastarého řemesla a přes nejjednodušší ozdoby a dekorace během poměrně krátkého času zvládnou zhotovit i značně složité výrobky. Finální výrobky je možné ještě upravovat barvením, mořením, voskováním či lakováním, což umožňuje vznik zcela ojedinělých a osobitých děl. Nejdůležitější pomůckou je trpělivost, kterou také toto řemeslo úspěšně rozvíjí. K dispozici jsou tu i doplňující informace týkající se historie řemesla, pěstování košíkářské vrby, zpracování proutí a také další odborná literatura. 1.2.9. Papírenská dílna Papírenská dílna se specializuje na řemeslnou i tvůrčí práci s papírem. Klientům nabízí rozmanitou škálu činností od těch nejjednodušších až po náročné pracovní postupy, např. tisk přes šablonu, linoryt, monotyp, slepotisk a mramorování olejovými barvami. Velmi žádaná je výroba ručního papíru. V dílně vznikají kašírované objekty, stínidla na čajové svíčky, lampióny, dárkové krabičky a taštičky, notýsky a větrníky. Klienti mohou skládat origami, kreslit, malovat, vytvářet koláže nebo se zabývat prostorovou tvorbou. Pomocí výtvarných technik se tak rozvíjí trpělivost, přesnost, fantazie, schopnost spolupráce a komunikace, zvládání nejistot. Práce v dílně posiluje vědomí osobní důstojnosti a umožňuje prožít radost z přijetí a nově získané dovednosti. 1.2.10. Sklářská dílna Vznikla zdařilou adaptací bývalé vrátnice. V Domečku, jak dílnu překřtili klienti i terapeuti, se nabízí možnost vytvářet vitráže technikou Tiffani (spojování menších skel měděnými pásky a cínem). Další formou práce je fusing (spékání skla ve speciální sklářské peci), malba na sklo či výroba skleněné mozaiky. Svým zaměřením může dílna zpočátku vzbuzovat značný respekt, ale už po základním zaučení si klienti mohou zhotovit originální šperky, menší vitráže, ozdobné květináče či kachle. V případe zájmu mohou následovat i náročnější projekty, jako jsou stínidla na lampy, okenní vitráže nebo mísy ze spékaného skla. Všechny tyto techniky spolu s příjemným prostředím Domečku pomáhají rozvíjet fantazii, trpělivost, vytrvalost a schopnost spolupráce. 7

2. Metodologie šetření a následného zpracování 2.1. Sběr dat Terénní šetření probíhalo od září 2007 do ledna 2008 metodou dotazníkového šetření u pacientů navštěvujících chráněné dílny PLB. Dotazníky byly předem pilotovány ve třech dílnách po deseti dotaznících. Na základně pilotního výzkumu byly dotazníky dokončeny a uvedeny do terénního šetření, kdy byly k dispozici u terapeutů ve všech chráněných dílnách. Každý klient PLB, který v rámci pracovněrehabilitačních aktivit navštívil ve sledovaném období nějakou chráněnou dílnu, tento dotazník vyplnil pouze jednou. Terapeuti byly předem instruováni k tomu, aby se každého příchozího klienta zeptali, zda dotazník již vyplnil a pokud ne, tak mu ho předali k vyplnění a popřípadě mu s jeho vyplňováním pomohli. Celkem bylo za pět měsíců sesbíráno 312 dotazníků z 11ti dílen PLB (dřevařská a truhlářská byly rozděleny). Z toho jeden dotazník byl z důvodu 99 % chybějících odpovědí z analýz vyřazen. Psychiatrická léčebna má obložnost zhruba 1300 pacientů, přičemž je podle sledování v roce 2007 (údaje z centrální terapie) odhadováno, že pracovněrehabilitační terapii se v průměru věnuje denně v jedné dílně okolo 12 klientů. To při 63 pracovních dnech, kdy byl dotazník sebrán, teoreticky činí 756 klientů. Dotazník odevzdalo 312 klientů. Návratnost všech dotazníků tak činila odhadem přibližně 41 %, pakliže by každý den do dílen přišli noví klienti; jde tedy jen o čistě teoretický odhad. Vyšší návratnost vykazovali ti, co dílny navštívili poprvé, což bylo zjištěno díky povinnému paralelnímu vyplňování Monitorovacího listu. Dotazník (viz příloha) obsahoval 24 otázek; z toho šest otázek bylo polouzavřených, které byly zpracovávány kvantitativními metodami, a dvě otevřené, jež byly zpracovávány kvalitativní metodou obsahové analýzy (o tom více v následujících kapitolách). Cílem tohoto dotazování bylo zjistit, jak klienti hodnotí současnou kvalitu (a její aspekty) nabízených služeb v chráněných dílnách PLB a u části z nich i vývoj celkové spokojenosti s kvalitou služeb ChD vzhledem k období před rokem 2006. Podíly sebraných dotazníků v jednotlivých chráněných dílnách PLB (celkové N = 311) 3,2% 9,3% 4,2% 9,3% 3,9% 12,9% 5,1% 13,5% 14,1% 14,8% 9,6% sklářská (N = 42) papírenská (N = 46) košíkářská (N = 30) textilní (N = 44) keramická (N = 16) knihařská (N = 12) šperkařská (N = 29) ovčí (N = 13) dřevařská (N = 29) truhlářská (N = 20) svíčkařská (N = 40) 8

Jaký byl podíl navrácených dotazníků v jednotlivých dílnách, ukazuje graf na předchozí straně. Nejvíce jich bylo sebráno v papírenské a poté v textilní dílně (cca 15 %). Rovněž větší počet byl sesbírán ve sklářské, svíčkařské, košíkářské, šperkařské a dřevařské (10 13 %). Naopak nejméně v truhlářské, knihařské, ovčí a v keramické (3 5 %). 2.2. Struktura výběrového vzorku Ve výběrovém vzorku byl větší podíl žen (54,8 %) než mužů. Největší zastoupení vzhledem k věkovým kategoriím měla střední skupina (25 50 let), která tvořila polovinu dotázaných; nad padesát let to byla necelá třetina a 20% podíl zahrnoval respondenty do 25ti let. Více než polovina dotázaných (52,6 %) byla v PLB hospitalizována poprvé; zbytek opakovaně, přičemž největší podíl (38,2 %) zaujímala skupina hospitalizovaných po druhé (zhruba 30 % bylo po třetí až po čtvrté a přibližně třetina respondentů zde byla hospitalizována více než pětkrát). Třetina dotázaných klientů byla hospitalizována v délce do 1 měsíce; polovina návštěvníků ChD mezi jedním a třemi měsíci a necelá pětina zde pobývala více než tři měsíce. Dvě třetiny dotazovaných nepobíraly žádný invalidní důchod; 28,5 % naopak pobíralo plný (zbytek tj. cca 5 %, částečný) invalidní důchod. Necelá třetina při vyplňování dotazníku navštívila chráněné dílny poprvé, občas je navštěvuje přibližně pětina a polovina respondentů odpověděla, že ChD navštěvuje pravidelně. Práci v jiných dílnách mimo PLB potvrdilo pouze 15 %. Dílny před rokem 2006 navštívila třetina dotazovaných. Dotazovaní do dílen přicházeli nejčastěji z pavilonů léčby závislostí č. 7 a 8 (ženy 22,1 %; N = 65 a muži spolu s pavilony ochranné léčby č. 5 a 17 = 10,2 %; N = 30) a poté z příjmových pavilonů (otevřené č. 3 a 27 = 18 %; N = 53, uzavřené č. 1 = 13,6 %; N = 40 a č. 2 a 26 = 11,2 %; N = 33). Další pocházeli z pavilonů následné péče (otevřený č. 30 = 8,2 %; N = 24 a uzavřené č. 20 a 21 = 6,5 %; N = 19) a zbytek ze všech ostatních pavilonů PLB, zapojených do pracovně rehabilitační terapie (tzn. gerontologičtí, chroničtí i pacienti dětského oddělení: č. 11 16, 22 24, 28 a 29 = 10,2 %; N = 30). 2.3. Zpracování Data byla zpracovávána a následně analyzována prostřednictvím počítačových aplikací SPSS 12.0.1 a Microsoft Excel 2002. 9

3. Analýza 3.1. Úvod Vzhledem k použitému dotazníku a typu otázek v něm, bylo nutné zvolit kvantitativní i kvalitativní analýzu sebraných dat. Kvantitativní analýza zahrnovala rozbor otázek spojených právě s kvalitou ChD prostřednictvím deskriptivní analýzy, kontingenčních tabulek, statistického testování a korelační a explorační faktorové analýzy. Jejím cílem bylo odpovědět na šest základních výzkumných otázek: Jak hodnotí jednotlivé složky kvality služeb chráněných dílen klienti v PLB? Jaká je tedy současná celková kvalita chráněných dílen v PLB a v jakém vztahu jsou k ní její jednotlivé složky? Existuje nějaká latentní struktura, která stojí za jednotlivými složkami hodnocení kvality služeb v chráněných dílnách PLB? Jak současnou kvalitu chráněných dílen PLB vnímají klienti určitých typů pavilonů? (Případová studie otevřeného pavilonu následné péče č. 30) Došlo k posunu ohledně spokojenosti s kvalitou služeb v chráněných dílnách PLB ve srovnání před rokem 2006? Pokud ano, kterých konkrétních změn se to týká? Uplatní klienti PLB získané dovednosti z chráněných dílen po ukončení hospitalizace? Pokud ano, kde? Kvalitativní analýza se týkala zejména otevřených otázek, které byly vyhodnocovány prostřednictvím obsahové analýzy. Zde se základní výzkumné otázky promítly do povahy a konstrukce dotazníku, ačkoliv nebyly jednoznačně artikulovány: Co Vám přináší práce v chráněných dílnách? Otázka zjišťující motivaci a pocity klientů z pracovně rehabilitační terapie v chráněných dílnách. Co se Vám na chráněných dílnách líbí nebo co byste chtěli naopak změnit? Otázka mapující pozitivní a negativní postoje k chráněným dílnám. Nicméně z analýzy dat vyplynulo, že u dvou polouzavřených otázek bude u jejich vyhodnocování za potřebí kombinací obou analytických metod. Navíc vzhledem k jisté problematičnosti znění těchto otázek, existuje několik variant, které by mohly odpovědi uspokojivě vysvětlit. Výzkumné otázky: Pokud by klient rozšířil stávající nabídku v chráněných dílnách PLB o novou dílnu, o jakou by se mělo jednat? 10

Pokud by klient našel činnost, která v rámci jednotlivých dílen není nabízena a chtěl by ji využít, co by to bylo za činnost? 3.2. Kvantitativní analýza 3.2.1. Jak hodnotí jednotlivé složky kvality služeb chráněných dílen klienti v PLB? Jednotlivé složky kvality služeb chráněných dílen PLB představují zároveň dvě perspektivy této problematiky; jedna je tvořena prvky relativně objektivního hodnocení dílen (tedy takové, které klienti mohou v současné době jen pramálo ovlivnit) a druhá obsahuje složky, u nichž se pohled zaměřuje spíše na subjektivní pocit klienta z chráněných dílen PLB. V následující části je tento předpoklad dvousečnosti těchto složek potvrzen rovněž statistickou analýzou. Mezi objektivní složky patří dostatečná vybavenost chráněných dílen, jejich vyhovující nabídka (dostatečný výběr), vyhovující přístup terapeutů ke klientům a dostatek podrobných informací o dílnách na pavilonech. K subjektivním pocitům z chráněných dílen lze přiřadit pocit z učení se něčemu novému a zvýšení tak svých dovedností, dále obliba docházení do dílen a vyšší frekvence návštěvnosti, pokud by to klientovi bylo umožněno. V následujících analýzách, zjišťujících rozdíly mezi jednotlivými odpověďmi zkoumané složky kvality služeb ChD, jsou uváděny pouze ty proměnné, u niž byl statisticky významný rozdíl prokazatelně nalezen (tzn. na hladině významnosti α = 0,05). Ke zjišťování těchto rozdílů byl užíván neparametrický Kruskal Wallis test. Jak vyplývá Zdá se Vám vybavení chráněných dílen PLB dostatečné? z grafu nalevo, 92 % klientů PLB, 1,7% navštěvujících její 6,3% chráněné dílny považuje jejich současné vybavení za dostatečné. Naopak 8 % 36,1% 56,0% dotazovaných vybavení dílen za ne spíše ne spíše ano ano dostatečné nepovažuje. Případné nedostatky ve vybavení klienti komentovali v otevřených otázkách, čemuž je podrobně věnována kvalitativní analýza. Z následného testování hypotéz bylo zjištěno, že ti, co považovali vybavení ChD za nedostatečné (odpovědi ne a spíše ne ), mnohem méně jim pak vyhovuje současná nabídka dílen. Vybavení dílen a jejich výběr jsou tedy ve vzájemné souvislosti, což potvrdila i následná korelační analýza (Spearmanův koeficient 11

korelace = 0,386); a tedy s rostoucí spokojeností s vybavením roste zároveň i spokojenost s nabídkou dílen. Následující graf Vyhovuje Vám současná nabídka chráněných dílen v vlevo nahoře ukazuje, PLB? že současná nabídka 1,3% 3,0% dílen vyhovuje naprosté většině 22,5% klientů (tzn. 96 % ji považuje za vyhovující). Pouze 4 % to vnímají opačně. I zde je velmi silně 73,2% ne spíše ne spíše ano ano patrná souvislost nabídky dílen a vybavení. Jestliže klientům nevyhovuje současná nabídka dílen, promítá se to i do hodnocení vybavení ChD, které je výrazně nižší. Navíc se ještě přidává hledisko oblíbenosti docházky do dílen. Jestliže dotazovanému nabídka dílen nevyhovovala, častěji odpovídal, že do dílen nedochází příliš rád. To opět potvrdila korelační analýza (korelační koef. = 0,382); a tedy čím vyšší je spokojenost s nabídkou chráněných dílen v PLB, tím raději tam klienti docházejí. Přístup terapeutů byl u všech klientů, kteří na tuto otázku odpověděli, hodnocen kladně (žádné negativní odpovědi nebyly zaznamenány). Přičemž 85 % klientů zastává tento názor zcela bez výhrad a zbývajícím 15 % přístup terapeutů spíše vyhovuje. Přesto Vyhovuje Vám přístup terapeutů v chráněných dílnách PLB? 85,1% 0,0% 14,9% však testováním bylo zjištěno, že ti dotazovaní, co měli nějaké výhrady k přístupu terapeutů v dílnách (tzn. odpověď spíše ano ), byly častěji ženy, klienti s nižší nebo žádnou invaliditou a klienti s kratší dobou pobytu než jeden měsíc. Dále ti, kterým se připadalo vybavení dílen méně dostačující, méně jim vyhovovala nabídka dílen, měli 0,0% ne spíše ne spíše ano ano 12

dojem, že nejsou na odděleních dostatečně informováni a také ti, kteří do dílen docházeli méně rádi než ostatní. Jak zřejmé, že i přístup terapeutů v dílnách je jednou ze složek, které utvářejí celkovou spokojenost se službami v chráněných dílnách a tyto jsou spolu vzájemně propojeny. Ohledně Dozvěděl/a jste se na oddělení podrobné informace o informovanosti na činnostech v chráněných dílnách v PLB (co se kde jednotlivých dělá)? odděleních pavilonů 9,9% lze říci, že jde o složku, jako jedinou ze všech, kde je nejmenší podíl 17,5% kladných a největší podíl záporných 55,1% odpovědí. Necelé tři čtvrtiny dotazovaných 17,5% tak souhlasily s tím, že se jim dostalo ne spíše ne spíše ano ano podrobných informací o činnostech v chráněných dílnách. Naopak těch, kteří měli pocit, že se jim informací nedostávalo, je o něco více než čtvrtina. Ti, kteří odpověděli negativně ohledně podrobné informovanosti na oddělení (zjednodušeně, ti, co nebyli na odděleních podrobně informováni; což však může být diskutabilní vzhledem k jejich rozdílné soustředěnosti), méně často jim vyhovovala nabídka dílen, měli pocit, že se toho v dílnách moc nenaučili, také méně často souhlasili s tím, že by dílny navštěvovali častěji, kdyby mohli, a docházeli do dílen s menší oblibou. Na základě korelační analýzy (koeficienty však vykazovaly nižší hodnoty) pak lze tedy říci, že s rostoucími znalostmi o chráněných dílnách, sílí i povědomí o dostatečné vybavenosti a vyhovující nabídce dílen, dále ochota a obliba docházení do dílen a rovněž i pocit, že se v dílně něčemu přiučili. Téměř dvě třetiny dotazovaných mají pocit, že se zcela jistě v chráněných dílnách něco naučily a zvýšily tak své dovednosti. Celkově tedy téměř 90 % na tuto otázku odpovědělo kladně. Naopak o něco více než 10 % se v dílnách spíše Naučil/a jste se něco z řemesel (činností) v chráněných dílnách PLB a zvýšil/a tak Vaše dovednosti? 63,5% 4,3% 6,4% 25,8% ne spíše ne spíše ano ano 13

či zcela nic nového, co zde řemesla nabízejí, nenaučilo. Jestliže dotazovaný odpověděl, že se toho moc v chráněných dílnách nenaučil, potom také méně rád docházel do dílen a pokud by měl možnost navštěvovat je častěji, nevyužíval by jí. Zajímavou a patrně i obousměrnou souvislost poodkryla i korelační analýza. Se vzrůstajícími vědomostmi o nějakém řemesle, roste i obliba docházení do dílen; to však může být i naopak čím raději do dílen dotazovaní chodili, tím více se toho naučili. Navíc další rozdíl, který byl vzhledem k této proměnné (zda se klient v ChD něco z řemesel či činností naučil), lze objevit u počtu hospitalizací, které má klient za sebou. Ti, co byly hospitalizováni poprvé, většinou odpovídají, že se něčemu přiučili. U těch, co byli hospitalizováni již opakovaně, je tomu naopak. Obliba docházení do Chodíte do chráněných dílen PLB rád/a? dílen je u dotázaných téměř v naprosté většině (97 %) 1,0% 2,0% pozitivní. Jen pouhé 3 % 19,3% respondentů do dílen nechodí rádo. Ačkoliv důvody této oblíbenosti nebyly zjišťovány, velmi dobře je lze identifikovat prostřednictvím již zmíněné kvalitativní analýzy otevřených otázek (více 77,7% v kvalitativní části). Ti, co však do dílen docházejí ne spíše ne spíše ano ano neradi, měli rovněž pocit, že se v dílnách mnohému novému nenaučili, a také by nevyužili možnosti navštěvovat tyto dílny častěji, pakliže by mohli. Korelační analýza navíc odhalila (koef. = 0,241) více méně logický vztah mezi oblibou a přístupem terapeutů; čím více klientům v chráněných dílnách vyhovuje přístup terapeutů, tím raději do nich docházejí. Dalším, a těsným vztahem (koef. = 0,521), je pozitivní souvislost mezi oblibou a možností zvýšené frekvence návštěv, což lze také označit za poměrně logický vztah. Jinými slovy; čím raději klienti do dílen docházejí, tím pravděpodobněji by využili možnosti častějších návštěv dílen, pokud by jim to bylo umožněno. Další diferencující proměnnou je frekvence současné návštěvnosti. Ti, co v době vyplňování dotazníku navštívili chráněné dílny PLB poprvé, odpověděli, že tam jsou rádi. Nejméně oblíbené byly pro ty, co do dílen docházeli pouze občas. Někde uprostřed se v úrovni oblíbenosti docházení do dílen nachází ta skupina, která dílny navštěvuje pravidelně. Něco málo přes 80 % klientů, jak ukazuje následující graf, by zcela jistě a spíše rádo dílny navštěvovalo častěji, pakliže by jim to bylo umožněno. U této složky kvality služeb chráněných dílen PLB hrají určitou roli délka hospitalizace a frekvence současné návštěvnosti. Přání navštěvovat dílny častěji, jestliže by to bylo klientům 14

umožněno, je nejsilnější u Kdybyste mohl/a, navštěvoval/a byste ChD v těch, co zde pobývají 1 až 3 rámci léčby častěji? 5,3% měsíce, poté u těch, co jsou v PLB méně než jeden měsíc a 13,5% nejméně by této možnosti pravděpodobně využívali ti, co zde jsou od 3 měsíců výše. Z testování ohledně frekvence současné návštěvnosti 59,7% 21,5% vyplývá, že na jednom pólu stojí ti, jež byli v dílnách poprvé, což je viditelně ne spíše ne spíše ano ano nadchlo a jsou plni elánu do dalších návštěv chráněných dílen. Naopak na druhém pólu jsou ti, co do dílen docházejí pouze občas, kteří by možnosti využívat dílny častěji patrně využili daleko méně. To rovněž ukazuje na odlišný typ motivace. Někde uprostřed stojí ti, co dílny navštěvují pravidelně. Těm klientům, co na tuto otázku odpověděli negativně, takže by možnosti navštěvovat chráněné dílny častěji nevyužili, více nevyhovuje současná nabídka dílen, mají pocit, že se toho v dílnách naučili méně než ostatní, na odděleních se o dílnách dozvěděli méně podrobných informací a do dílen až tak rádi nechodí. 3.2.2. Jaká je tedy současná celková kvalita chráněných dílen v PLB a v jakém vztahu jsou k ní její jednotlivé složky? Částečně lze na tento dotaz odpovědět pomocí výsledků u otázky, která přímo spokojenost se službami v chráněných dílnách PLB zjišťuje. Všichni dotazovaní jsou veskrze spokojeni; z toho 80% je zcela bez výhrad a 20 % by kvalitu služeb lehce Spokojenost s kvalitou služeb v chráněných dílnách PLB v poupravilo (tzn. současnosti jsou spíše 0,0% 0,0% spokojeni ). Vysokou známkou 21,1% kvality však zůstává fakt, že se v tomto celkovém hodnocení nevyskytly žádné, negativní 78,9% odpovědi. Opět se i zde, stejně jako u ne spíše ne spíše spokojen/a spokojen/a 15

dvou předchozích proměnných, jako významná ukázala frekvence současných návštěv v dílnách. Protože i tentokrát ti, co navštěvují dílny pouze občas, byly s celkovou kvalitou služeb v chráněných dílnách méně spokojeni, lze předpoklad, že jde o odlišnou motivaci, považovat za důležitý. Naopak nejlépe hodnotili kvalitu ti klienti, kteří do dílen přišli poprvé. Ačkoli je celková spokojenost popisována pouze dvěma kategoriemi ( spíše spokojen/a a spokojen/a ), lze velmi dobře identifikovat, co je pro které nastavení úrovně spokojenosti důležité. K tomu dobře poslouží právě její jednotlivé složky, které se všechny ukázaly jako statisticky významné a rovněž na základě korelační analýzy všechny s touto celkovou spokojeností s kvalitou služeb v ChD PLB souvisely. Ti dotazovaní, kteří k celkové spokojenosti měli určité výhrady, se vyznačují vždy nižším hodnocením v rámci jejích jednotlivých složek. Celková spokojenost s kvalitou služeb v chráněných dílnách PLB vzhledem k jejím jednotlivým složkám 3,00 2,50 2,00 2,00 2,58 2,30 2,78 2,62 2,91 1,87 2,27 2,28 2,55 2,80 2,51 2,10 2,43 1,50 1,00 0,50 0,00 VYBAVENI 13. Zdá se vybavení dílen PLB dostatečné? NABIDKA 14. Vyhovuje současná nabídka dílen v PLB? PRISTUP 17. Vyhovuje přístup terapeutů v dílnách PLB? INFO 19. Dozvěděl/a se podrobné informace o dílnách na oddělení? DOVED 18. Naučil/a jste se něco v dílnách PLB a zvýšil/a tak dovednosti? OBLIBA 21. Chodíte do chráněných dílen PLB rád/a? FREKV 22. Kdybyste mohl/a, navštěvoval/a byste dílny v rámci léčby častěji? POZN.: všechny rozdíly jsou statisticky významné POZN.2: rozpětí odpovědí je 0 (nejméně spokojen/a) až 3 (nejvíce spokojen/a) spíše spokojen/a spokojen/a Jak ukazuje graf nahoře, nejlépe hodnocenou složkou vzhledem k úrovni celkové kvality služeb v chráněných dílnách je přístup terapeutů ke klientům ti, co byli maximálně spokojeni s kvalitou služeb, vykazují i vyšší průměrné hodnocení ohledně přístupu terapeutů. Druhé místo zaujímá obliba docházky do chráněných dílen. Dále to je výběr ze současné nabídky dílen a poté dostatečné vybavení (zde je však poměrně velký rozdíl mezi úplně spokojenými a spíše spokojenými klienty). Na pátém místě v hodnocení celkové spokojenosti s kvalitou služeb ChD se nachází pocit klienta, že se v dílnách něčemu naučil a zvýšil tak své dovednosti, a hned vzápětí je to frekvence častějších návštěv, pokud by to klientovi bylo umožněno. Na posledním místě je podrobná informovanost klienta o dílnách na oddělení. 16

Jinými slovy k tomu, aby se zvýšila celková spokojenost s kvalitou služeb, je nutné investovat (jakýmkoliv způsobem, který povede ke zvýšení průměrného hodnocení kvality) do jednotlivých složek v opačném pořadí a zvláště do těch, které se dají objektivně pozměnit; tedy nejvíce do informovanosti klientů, další je otázka možné vyšší frekvence návštěv a hned vzápětí zlepšení pocitu, že se klient v dílnách učí něčemu novému. Jisté investice by byly třeba i do vybavení, i když tam je hodnota již poměrně vysoká. Tyto souvislosti byly potvrzeny korelační analýzou, když se ukázaly všechny jako statisticky významné na 95 % hladině spolehlivosti. Nejtěsnější vztahy celkové spokojenosti s kvalitou služeb v chráněných dílnách a ostatních složek, se ukázaly u proměnných dostatečné vybavení (0,377), vyhovující nabídka (0,330), přístup terapeutů ke klientům v dílnách (0,327) a obliba docházky do dílen (0,281). U ostatních je tento Spearmanův korelační koeficient nižší. Přesto však u všech ukazuje na pozitivní závislost, která pokud u dané složky roste, roste i celková spokojenost. 3.2.3. Existuje nějaká latentní struktura, která stojí za jednotlivými složkami hodnocení kvality služeb v chráněných dílnách PLB? Předpoklad, že jednotlivé složky hodnotící kvalitu chráněných dílen tvoří dva trochu odlišné celky, potvrdila explorační faktorová analýza hlavních komponent (rotační metoda Varimax). Strukturu jednotlivých faktorů sytí skutečně složky, u nichž to bylo předpokládáno a které jsou spolu s deskriptivními statistikami skórů (standardizovaný součet hodnocení u jednotlivých příslušných položek) uvedeny v následující tabulce: Přehled skórů, obsahů a jejich základní deskriptivní statistiky Název skóru Obsah skóru Průměr položky Průměr skóru STD N VYBAVENI 13. Zdá se vybavení dílen PLB dostatečné? 2,46 QFAobj hodnocení daných skutečností QFAsubj progresivní faktor, týkající se přímo klientů QDILnyni NABIDKA 14. Vyhovuje současná nabídka dílen v PLB? PRISTUP 17. Vyhovuje přístup terapeutů v dílnách PLB? INFO 19. Dozvěděl/a se podrobné informace o dílnách na oddělení? DOVED 18. Naučil/a jste se něco v dílnách PLB a zvýšil/a tak dovednosti? OBLIBA 21. Chodíte do chráněných dílen PLB rád/a? FREKV 22. Kdybyste mohl/a, navštěvoval/a byste dílny v rámci léčby častěji? QDILnyni 12. Spokojenost s kvalitou služeb v dílnách PLB v současnosti * standardizované hodnoty na rozpětí 0 (nejhorší hodnocení) až 9 (nejlepší hodnocení) 2,68 2,85 2,18 2,48 2,74 2,36 7,55* 1,35* 304 7,50 1,76 305 2,79 8,37* 1,23* 299 17

Faktor objektivního hodnocení kvality služeb v chráněných dílnách, na které klienti nemohou mít v současné době žádný větší vliv, sytí čtyři proměnné: dostatečná vybavenost chráněných dílen, jejich vyhovující nabídka (dostatečný výběr), vyhovující přístup terapeutů ke klientům a dostatek podrobných informací o dílnách na pavilonech. Přičemž u poslední položky je třeba přihlédnout k tomu, že není hodnocením přímo dílen, ale jakéhosi prostředníka, který má klienty k dílnám doprovodit (což se odrazilo i v analýze reliability, která tuto položku hodnotí z hlediska celého faktoru sporněji než ostatní). Faktor subjektivního hodnocení kvality, který se zaměřuje spíše na subjektivní pocity klienta z chráněných dílen PLB (tedy takové, u nichž lze předpokládat, že jsou přímo ovlivnitelné klientem samotným), sytí tři proměnné: pocit z učení se něčemu novému a zvýšení tak svých dovedností, obliba docházení do dílen a možnost vyšší frekvence návštěvnosti, pokud by to klientovi bylo umožněno. Bližší pohled na průměrné hodnocení těchto faktorů (spolu s celkovou spokojeností) ukazuje následující graf: Průměrné hodnocení kvality (objektivní i subjektivní) a spokojenosti se službami chráněných dílen v PLB 9 8,5 7,5 8 7 6,5 5,5 6 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 8,37 7,55 7,50 QFAsubj QFAobj * QDILnyni* * standardizované hodnoty přepočtené na rozpětí 0-9 POZN.: rozdíly mezi oběma typy hodnocení kvality jsou statisticky významné Graf opět poukazuje na vysoko hodnocenou průměrnou kvalitu služeb v dílnách. Co je však na tomto grafu důležité, že subjektivní kvalita je hodnocena jako vyšší než objektivní kvalita chráněných dílen (a rozdíl je statisticky významný u obou na hladině α = 0,05). Tzn., že kvalita, kterou mohou klienti ovlivňovat sami a která se týká přímo jich samotných, je lepší než kvalita dílen, která je na nich silně nezávislá a je určována někým jiným. To totiž směřuje k tvrzení, že v prvé řadě je důležitý klient, jak se v dílnách cítí a na druhém místě je to prostředí, ve kterém se v danou chvíli pohybuje. Nicméně ani jednu z těchto dvou složek nelze chápat 18

odděleně, což potvrzuje i korelační analýza. Oba faktory (korel. koef. = 0,298) a navíc i celková spokojenost spolu souvisí. Navíc výsledky analýzy ukázaly, že když dotazovaní hodnotili celkovou spokojenost s kvalitou služeb chráněných dílen, více jí chápali jako objektivní hodnocení (korel. koef. = 0,404) než subjektivní (korel. koef. = 0,225). Následné testování ukázalo, jaké proměnné a sociodemografické charakteristiky tyto faktory diferencují. Objektivní faktor není určován žádnými sociodemografickými charakteristikami, na rozdíl od subjektivního faktoru. Nižším hodnocením se u něj vyznačují muži a ti, co do chráněných dílen docházejí jen občas. Naopak jeho vyšší průměrnou hodnotu vykazovaly ženy a ti, co byli v dílnách poprvé. Subjektivní faktor dál určují samotné složky kvality; za jeho nižším průměrným hodnocením lze nalézt nespokojenost s vlastním učením se novým věcem v dílnách (to výrazně průměrnou hodnotu faktoru snižuje), nedostatečná informovanost na odděleních, menší chuť navštěvovat dílny častěji, pokud by to bylo klientovi umožněno (opět ji výrazně snižuje), méně vyhovující přístup terapeuta ke klientovi a nižší obliba docházení do nich (také výrazně snižuje jeho hodnotu). (Blíže viz následující graf.) Průměrné hodnoty odpovědí součtového skoŕu pro SUBJEKTIVNÍ hodnocení kvality chráněných dílen v PLB vzhledem k rozdílným odpovědím u jednotlivých složek 9,00 8,00 7,00 7,60 7,02 7,02 7,69 7,89 7,65 8,13 6,00 5,00 4,66 4,82 4,00 3,00 3,00 2,00 1,00 0,00 PRISTUP 17. Vyhovuje přístup terapeutů v dílnách PLB? INFO 19. Dozvěděl/a se podrobné informace o dílnách na oddělení? DOVED 18. Naučil/a jste se něco v dílnách PLB a zvýšil/a tak dovednosti? OBLIBA 21. Chodíte do chráněných dílen PLB rád/a? FREKV 22. Kdybyste mohl/a, navštěvoval/a byste dílny v rámci léčby častěji? POZN.: všechny rozdíly jsou statisticky významné negativní odpověď pozitivní odpověď Nižší průměrné hodnocení objektivního faktoru mají na svědomí takové složky kvality, jako jsou nižší informovanost (ta výrazně průměrnou hodnotu faktoru snižuje), menší ochota navštěvovat dílny častěji, jestliže by to klientovi bylo umožněno, méně vyhovující přístup terapeuta ke klientovi (výrazně ji snižuje), 19

nedostatečná vybavenost dílen a méně vyhovující nabídka dílen (obojí ji také velmi výrazně snižuje). (Blíže viz následující graf.) Průměrné hodnoty odpovědí součtového skoŕu pro OBJEKTIVNÍ hodnocení kvality chráněných dílen v PLB vzhledem k rozdílným odpovědím u jednotlivých složek 9,00 8,00 7,00 6,00 5,79 7,73 5,54 7,67 6,30 7,79 6,14 8,12 7,18 7,64 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 VYBAVENI 13. Zdá se vybavení dílen PLB dostatečné? POZN.: všechny rozdíly jsou statisticky významné POZN.2.: hodnoty jsou standardizovány na rozpětí 0-9 NABIDKA 14. Vyhovuje současná nabídka dílen v PLB? PRISTUP 17. Vyhovuje přístup terapeutů v dílnách PLB? negativní odpověď INFO 19. Dozvěděl/a se podrobné informace o dílnách na oddělení? pozitivní odpověď FREKV 22. Kdybyste mohl/a, navštěvoval/a byste dílny v rámci léčby častěji? 3.2.4. Jak současnou kvalitu chráněných dílen PLB vnímají klienti určitých typů pavilonů? Podle původních předpokladů se rovněž v průběhu analýz jako důležitá proměnná ukázala ta, která poukazovala na pavilon, ze kterého klient do dílen přicházel. Protože však v dotazníku nebyla zjišťována diagnóza, která by pravděpodobně mohla vysvětlit některé diference, bylo nutné klienty rozdělit podle pavilonů a ty navíc ještě podle dalších z kritérií. Určitou roli tu vzhledem ke statistickým výpočtům hrál i počet lidí přicházejících z jednotlivých pavilonů. Navíc zde byl připojen údaj, který představuje podíl dotazovaných z jednotlivých pavilonů na celkové maximální možné obložnosti pavilonů. Nutno však připomenout, že tento údaj ukazuje jen na takový podíl klientů v chráněných dílnách, kteří byli ochotni se dotazování zúčastnit (s určitou mírou nadsázky lze říci tedy těch aktivnějších). Také zde je důležité přihlédnout ke zdravotnímu stavu klientů na některých pavilonech, protože někteří pacienti se právě z toho důvodu nemohou pracovně rehabilitačních aktivit v chráněných dílnách účastnit. Bližší rozdělení ukazuje následující tabulka (u podílů obložnosti jsou údaje pouze orientační a čistě teoretické): 20

(N valid = 294) Rozdělení dotazovaných podle pavilonů PLB abs. četnost rel. četnost valid. rel. četnost podíl na obložnosti příjem uzavřené (pav. 2 + 26) 33 10,6% 11,2% 37% následná péče uzavřené (pav. 20 + 21) 19 6,1% 6,5% 19% následná péče - otevřený (pav. 30) 24 7,7% 8,2% 48% závislosti ženy (pav. 7 + 8) 65 20,9% 22,1% 81% závislosti a ochranná léčba muži (pav. 18 + 31 + 5 + 17) 30 9,6% 10,2% 20% příjem otevřené (pav. 3 + 27) 53 17,0% 18,0% 82% příjem - uzavřený (pav. 1) 40 12,9% 13,6% 83% ostatní (pav. 11 16 + 22 24 + 28 + 29) 30 9,6% 10,2% 7% odpověď chybí 17 5,5% Na základě statistického testování bylo zjištěno, že rozdělení dotazovaných podle příslušnosti k pavilonům diferencovalo s několika sledovanými proměnnými týkajících se kvality služeb v chráněných dílnách PLB. V prvé řadě je to frekvence současných návštěv; v pavilonech s přísnějším režimem jde spíše o občasné návštěvy (např. pavilony příjmové uzavřené č. 2 a 26 + pav. č. 1 a pavilony závislostí a ochranné léčby č. 7, 8, 18, 31, 5 a 17), u ostatních jde o pravidelné návštěvy chráněných dílen. Návštěvníci, kteří v době vyplňování dotazníku byli v dílnách poprvé, nejčastěji pocházeli z pavilonů závislostí (ženy) a příjmového otevřenějšího (pav. 1). Rozdíly v průměrném hodnocení složek kvality chráněných dílen podle příslušících pavilonů 3,00 příjem - uzavřené (pav. 2 + 26) 2,50 2,00 1,50 1,00 následná péče - uzavřené (pav. 20 + 21) následná péče - otevřený (pav. 30) závislosti - ženy (pav. 7 + 8) závislosti a ochranná léčba - muži (pav. 18 + 31, 5 + 17) příjem - otevřený (pav. 3 + 27) 0,50 příjem - uzavřený (pav. 1) ostatní 0,00 DOVED 18. Naučil/a jste se něco v dílnách PLB a zvýšil/a tak dovednosti? OBLIBA 21. Chodíte do chráněných dílen PLB rád/a? FREKV 22. Kdybyste mohl/a, navštěvoval/a byste dílny v rámci léčby častěji? QDILnyni 12. Spokojenost s kvalitou služeb v dílnách PLB v současnosti POZN.: proměnné, u nichž rozdíly byly statisticky významné 21

Dále to bylo podle jednotlivých složek kvality chráněných dílen v PLB a celkové spokojenosti s kvalitou služeb v nich. Na předchozím grafu je patrné, že pavilony závislostí hodnotí uvedené proměnné z celkového pohledu nejvýše ze všech pavilonů. Konkrétně se to týká učení se něčemu novému (zde však to neplatí o mužích v léčbě závislostí), oblíbenosti docházky do dílen a potenciální častější frekvence návštěv, pokud by to klientům bylo umožněno (opět u mužů je to méně často, přesto však hodnoceno vysoko), a stejně tak celkového hodnocení spokojenosti se službami v chráněných dílnách PLB. Kladný pocit, že se v dílnách něco naučili, platí rovněž pro dotazované s příjmových pavilonů (č. 1, 3 a 27) s výjimkou těch klientů, kteří přísluší k uzavřeným příjmovým oddělením (č. 2 a 26). Ti, kteří se identifikovali s nižší oblibou docházení do dílen, pocházeli nejčastěji z příjmových pavilonů (č. 1, 3 + 27 a 2 + 26) a z otevřeného pavilonu následné péče (pav. 30); neplatí to však pro uzavřené pavilony následné péče. K těm, co by možnosti navštěvovat chráněné dílny častěji, kdyby jim to bylo umožněno, patrně nevyužili, patří zejména uzavřené pavilony následné péče č. 20 a 21 (což však příliš nekoresponduje s výší jejich obliby), otevřený pavilon následné péče (č. 30) a uzavřené příjmové pavilony č. 2 a 26. Celková spokojenost s kvalitou služeb v chráněných dílnách je na velmi vysoké úrovni. Nepatrně nižších hodnot dosahují jen otevřený pavilon následné péče (č. 30) a příjmové pavilony č. 1, 3 a 27. QFAsubj součtový skór pro kvalitu ChD faktoru 2 - progresivní faktor, týkající se přímo klientů 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 8,33 7,59 7,38 7,38 6,91 7,00 6,92 7,10 příjem - uzavřené (pav. 2 + 26) následná péče - uzavřené (pav. 20 + 21) následná péče - otevřený (pav. 30) závislosti - ženy (pav. 7 + 8) závislosti a ochranná léčba - muži (pav. 18 + 31, 5 + 17) příjem - otevřený (pav. 3 + 27) příjem - uzavřený (pav. 1) ostatní Další rozdíl, který byl poté logicky v rámci testování nalezen u součtového skóru subjektivní kvality, ukázal rovněž, že subjektivní faktor je daleko individuálnější při hodnocení než objektivní ten je více méně na sociodemografických charakteristikách nezávislý. Výše uvedený graf pak ukazuje 22

jaké hodnoty dosahuje u dotazovaných klientů příslušných k jednotlivým typům pavilonů PLB. Nejlépe je hodnocen u oddělení závislostí (u žen nejvýše) a nejhůře u otevřeného pavilonu následné péče (č. 30) a u uzavřených příjmových pavilonů (č. 2 a 26). 3.2.4.1. Případová studie otevřeného pavilonu následné péče č. 30 Stejně tak, jak by bylo možné zpracovat studie za jednotlivé pavilony zvlášť, byl vyhodnocován i tento pavilon jako klíčový v rámci pracovně rehabilitačních aktivit v chráněných dílnách. Klíčový proto, že jestliže se klient ocitne v následné péči PLB, má po úspěšně zvládnutém resocializačním programu velkou šanci právě z tohoto pavilonu opustit léčebnu a vrátit se zpět do běžného života. Jak tedy vnímá chráněné dílny klient tohoto oddělení, je pro tento odstavec zásadní otázka. Dotazovaní, kteří docházeli do chráněných dílen PLB z tohoto pavilonu, měli následující charakteristiky: (N = 24) z toho 13 žen a 11 mužů; nejčastěji ve středním věku 25 až 50 let (13), 9 klientů nad 50 let a 2 do 25 let; 14 klientů v opakované léčbě; 13 klientů pobíralo invalidní důchod (10 plný a zbytek částečný); 18 klientů navštěvuje ChD pravidelně; 5 tam bylo poprvé; pouze 3 klienti pracovali v jiných chráněných dílnách mimo PLB; 6 klientů navštívilo dílny ještě před rokem 2006; Ohledně celkové spokojenosti s kvalitou služeb ChD 16 dotazovaných bylo absolutně spokojeno a 7 mělo nějaké menší výhrady. Ohledně jednotlivých složek 3,00 Srovnání průměrného hodnocení jednotlivých složek kvality služeb chráněných dílen PLB v rámci klientů pavilonu 30 a všech ostatních pavilonů 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 VYBAVENI 13. Zdá se vybavení dílen PLB dostatečné? NABIDKA 14. Vyhovuje současná nabídka dílen v PLB? PRISTUP 17. Vyhovuje přístup terapeutů v dílnách PLB? DOVED 18. Naučil/a jste se něco v dílnách PLB a zvýšil/a tak dovednosti? INFO 19. Dozvěděl/a se podrobné informace o dílnách na oddělení? OBLIBA 21. Chodíte do chráněných dílen PLB rád/a? FREKV 22. Kdybyste mohl/a, navštěvoval/a byste dílny v rámci léčby častěji? Pozn.: statisticky významný rozdíl pouze u učení se něčemu novému pav. 30 všechny 23

kvality služeb v chráněných dílnách byl nalezen pouze jeden statisticky významný rozdíl u složky učení se něčemu novému mezi pavilonem 30 a hodnocením u ostatních pavilonů. To, že rozdíly nebyly nalezeny nikdy jinde, ačkoliv na výše uvedeném grafu jsou patrné, je dáno nízkým počtem klientů v pavilonu 30 vůči všem ostatním. Pocitově tak jen lze říci, že nižší úroveň než by měla být, klienti pavilonu 30 vnímají u složek podrobná informovanost, učení se dovednostem, potencionální vyšší frekvence návštěv a dostatečné vybavení. 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 Srovnání průměrného hodnocení celkových charakteristik kvality služeb chráněných dílen PLB v rámci klientů pavilonu 30 a všech ostatních pavilonů 0,00 QDILnyni 12. Spokojenost s kvalitou služeb v dílnách PLB v současnosti* QFAobj součtový skór pro kvalitu ChD faktoru 1 - hodnocení daných skutečností* QFAsubj součtový skór pro kvalitu ChD faktoru 2 - progresivní faktor, týkající se přímo klientů *standardizované hodnoty na rozpětí 0-9 POZN.: rozdíly nejsou statisticky významné pav. 30 všechny Následující graf (nahoře) pak ukazuje, že pocitově sice klienti pavilonu 30 vnímají úroveň obou faktorů (subjektivního i objektivního) a celkové spokojenosti s kvalitou služeb ChD jako nižší než klienti ostatních pavilonů, nicméně statisticky významný tento rozdíl není. 3.2.5. Došlo k posunu ohledně spokojenosti s kvalitou služeb v chráněných dílnách PLB ve srovnání před rokem 2006? Pokud ano, kterých konkrétních změn se to týká? Dotazník obsahoval rovněž dotaz, na úroveň spokojenosti s kvalitou služeb v chráněných dílnách PLB před rokem 2006 tedy rokem, kdy chráněné dílny prošly určitými změnami, o nichž bude krátce pojednáno dále. Protože před tímto rokem nebyla kvalita služeb chráněných dílen nijak komplexně sledována a úroveň kvality byla tak zjišťována zpětně, bylo zapotřebí tento dotaz filtrovat otázkou, zda tyto dílny klienti navštěvovali i před inkriminovaným rokem. Nadále nynější dotazník zjišťoval, jakých změn si dotazovaní v dílnách povšimli ve srovnání se současnou situací. 24