Terapie chronických forem ICHS



Podobné dokumenty
Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Arteriální hypertenze

BETABLOKÁTORY. Prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc. III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha. České kardiologické dny

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

Antianginózní látky, kardiotonika, antiarytmika. Milan Sova

Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar

Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?

Bradykardizující léky v léčbě srdečního selhání

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

Doporuèení diagnostických a léèebných postupù u arteriální hypertenze verze 2007 Doporuèení Èeské spoleènosti pro hypertenzi

BETABLOKÁTORY p.o. Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP. Karel Mědílek

LÉČBA SRDEČNÍHO SELHÁNÍ. L. Špinarová Brno

Stejně jako antibiotika

Novinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno

DOPORUČENÍ DIAGNOSTICKÝCH A LÉČEBNÝCH POSTUPŮ U ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE verze 2004

MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha

Farmakoterapie kardiovaskulárního systému. Základní přehled

Michal Vrablík 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS

Profylaktická léčba stabilní anginy pectoris

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

Ischemická choroba srdeční u pacientů s průduškovým astmatem

Betablokátory v primární péči při terapii AH a CHSS

BLOKÁTORY KALCIOVÝCH KANÁLŮ Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

PFO a ischemický iktus. Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN v Hradci Králové

Nové možnosti farmakologické léčby

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast

Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa

ICHS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

blokátory, ACE-inhibitory,

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek

Jak vyšetřit pacienta před zavedením a při léčbě PCSK9 inhibitory?

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Kdy a proč odložit plánovaný výkon u hypertenze? Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze verze 2007 Dle výboru ČSH. Jiří Vítovec

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Léčba a profylaxe ischémie myokardu Blokátory kalciového kanálu, nitráty. Jan Bultas

Vladimír Moravec, M.D.

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM

Léčiva používaná u chorob kardiovaskulárního systému

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Diabetes, dyslipidemie a onemocnìní ledvin

Ošetřovatelský proces u nemocných s ICHS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Péče o nemocné s chronickou stabilní anginou pectoris a němou ischemií myokardu

Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Ošetřovatelský proces u nemocného s hyperlipoproteinemií. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Současný stav hypolipidemické léčby v ČR

Diuretika 2014 Jindřich Špinar

Doporuèení. pro diagnostiku a léèbu chronického srdeèního selhání: guidelines ÈKS 2006

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ. Trimetazidini dihydrochloridum 35 mg v jedné tabletě s řízeným uvolňováním.

Terapie Akutních Koronárních Syndromů

ANTIARYTMIKA, ß-BLOKÁTORY, INHIBITORY ACE a SARTANY. Jan Bultas 2007

Souhrn údajů o přípravku

Akutní koronární syndrom v PNP. MUDr. Kristýna Junková, ZZS Plzeň

Léčba. Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Těhotenství a KV choroby. P.Gregor, Kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Praha

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

1997 A B C A B C =90:6 15:2 5:1 (15:2) = 90:12 = 90:18

LÉČIVA OVLIVŇUJÍCÍ RENIN-ANGIOTENZIN-ALDOSTERONOVÝ SYSTÉM Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze verze 2012 Doporučení České společnosti pro hypertenzi

Farmakoterapie hypertenze

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK

Jak indikuje vyšetření lipidů a lipoproteinů preventivní kardiolog? Michal Vrablík

OPTIMALIZACE RIZIK CENÍ V PERIOPERAČNÍM OBDOBÍ

Chronické formy ICHS. Stanislav Šimek

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

Antitromboticka le c ba u akutni ch korona rni ch syndromu v roce Vladimi r Por i zka, KK IKEM Den otevr ených dver i 8.9.

LÉKY K LÉČBĚ CHOROB SRDCE a CÉV. Markéta Vojtová

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

Máme rezervy v léčbě po infarktu myokardu?

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

ZPŮSOBY MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU: METODIKA, NORMÁLNÍ HODNOTY, VÝHODY A LIMITACE. Jan Filipovský II. interní klinika LF UK a FN Plzeň Praha,

Seznam autorů a spoluautorů

asné trendy rizikových faktorů KVO

CT srdce Petr Kuchynka

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Diabetes mellitus a jeho komplikace v České republice

Farmakologická lečba arytmií. Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika FN u sv.anny a LF MU

Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech

Štěpán Svačina, Miroslav Souček, Alena Šmahelová, Richard Češka METABOLICKÝ SYNDROM. Nové postupy

Hypertenze a ischemická choroba srdeční

Betablokátory. Petr Janský

Karcinom prostaty screening. Dalibor Pacík LF MU FN Brno

MUDr. O(o Lang, Ph.D. Klinika nukleární medicíny UK 3. LF Praha Materiál pro kardiology před atestací

Transkript:

Terapie chronických forem ICHS Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha Seminář Vše, co potřebuji vědět o ICHS před kardiologickou atestací 22.2. 2014

Dělení ICHS Chronické formy: Asymptomatická ICHS Námahová AP Stav po IM Srdeční selhání Dysrytmická forma ICHS Akutní formy: Akutní koronární syndromy nestabilní AP akutní infarkt myokardu Náhlá smrt

ASYMPTOMATICKÁ ICHS

Ateroskleróza: kdy začíná? 100 85% Prevalence koronární aterosklerózy (%) 80 60 40 20 17% 37% 60% 71% 0 13 19 20 29 30 39 40 49 50 Věk (roky) Data od 262 dárců pro transplantaci srdce. Místa s tloušťkou intimy 0,05 mm byla definována jako aterosklerotická. Tuzcu EM, et al. Circulation. 2001;103:2705-2710.

PREVENCE KV-ONEMOCNĚNÍ Edukace nemocného Přestat kouřit Kontrola TK Léčba hyperlipidémie Léčba DM Fyzická aktivita Kontrola nadváhy Farmakoterapie: Protidestičková léčba (ASA, clopidogrel) Inhibice RAAS (inhibitory ACE, sartany) Beta-blokátory po IM Hormonální substituční léčba Antioxidancia (vitaminy E, C) Kyselina listová + vit. B 6

ANTIHYPERTENZIVA

VLIV ANTIHYPERTENZNÍ LÉČBY NA KV-MORBIDITU A MORTALITU Kombinované výsledky 17 randomizovaných, placebem kontrolovaných studií (ø pokles STK o 10-12 a DTK o 5-6 mm Hg) 0 CHSS CMP HLK KV-MORTALITA ICHS -10 % -20-30 -40-38 -35-21 -16-50 -60-52 J Am Coll Cardiol 1996;27:1214-18

HYPOLIPIDEMIKA

Klíčové statinové studie a spektrum rizika Zvýšení absolutního rizika ICHS 4S LIPID PROVE-IT CARE HPS TNT CARDS PROSPER WOSCOPS ALLHAT-LLT ASCOT-LLA AFCAPS/TexCAPS ICHS/vysoký cholesterol ICHS/průměrný až vysoký cholesterol ICHS/nízký až průměrný cholesterol IM/nízký až průměrný cholesterol ICHS nebo DM/nízký až průměrný cholesterol ICHS/nízký až průměrný cholesterol DM a 1 další rizikový faktor/nízký až průměrný cholestero ICHS nebo rizikové faktory/průměrný cholesterol bez IM/vysoký cholesterol někteří ICHS/průměrný cholesterol >3 rizikové faktory/nízký až průměrný cholesterol bez ICHS/průměrný cholesterol

ÚČINEK HYPOLIPIDECKÉ LÉČBY NA KARDIOVASKULÁRNÍ PŘÍHODY VE STATINOVÝCH STUDIÍCH Kardiovaskulární příhody (%) 30 25 20 15 10 5 0 Rx - Statin Pl - Placebo Pra - pravastatin Atv - atorvastatin LIPID - Rx AFCAPS - Rx ASCOT - Rx 4S - Rx CARE - Rx HPS - Rx TNT Atv10 TNT Atv80 PROVE-IT - Pra PROVE-IT Atv LDL-cholesterol (mmol/l) Sekundární prevence HPS - Pl CARE - Pl AFCAPS - Pl ASCOT - Pl LIPID - Pl WOSCOPS Pl WOSCOPS - Rx 4S - Pl 1,0 1,6 2,1 2,6 3,1 3,6 4,1 4,7 Rosenson RS. Exp Opin Emerg Drugs 2004;9:269 279, LaRosa JC et al. N Engl J Med 2005;352:1425-1435. 6 Primární prevence 5,2

ANTIAGREGAČNÍ LÉČBA ACETYLSALICYLOVÁ KYSELINA, TICLOPIDIN, CLOPIDOGREL

ANTIPLATELET TRIALIST COLLABORATION KV-ÚMRTÍ, IM, CMP Protidestičková léčba vs kontrola Analyzované studie Příhody Populace 3 Primární 1176 27210 20 Cerebrální 1916 9530 11 Po IM 2270 15529 11 AIM 2783 18126 12 AP 398 3450 20 CABG/PTCA 245 3057 28 ICHDK 444 3864 51 Po HŽT 67 4771 30 Ostatní 283 3948 189 Celkem 9789 90297 RRR ± SD 12 ± 6 % 24 ± 5 % 24 ± 4 % 26 ± 4 % 39 ± 9 % 33 ± 13 % 25 ± 10 % 42 ± 19 % 44 ± 10 % 25 ± 2 % 0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 Br Med J 1994 Léčebný účinek 2p < 0.00001

SNÍŽENÍ ABSOLUTNÍHO KARDIOVASKULÁRNÍHO RIZIKA KYSELINOU ACETYLSALICYLOVOU Expert Consensus Document on the Use of Antiplatelet Agents Eur Heart J 2004;25:166181 Na 1000 léčených ASA/rok se zabrání KV-příhodám 60 50 40 30 20 10 0 zdravé osoby stabilní AP nestabilní AP nemocní po IM 0 5 10 15 20 % Roční riziko KV-příhody na placebu

Studie CAPRIE Kumulativní počet příhod (%) 16 12 8 4 0 Primární end-point (IM + ischemická CMP + cévní smrt) Měsíce sledování ASA Clopidogrel p = 0,043 n = 19185 0 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 36 RRR = 8,7% CAPRIE Steering Committee. Lancet 1996; 348: 1329 1339

INHIBITORY ACE

STUDIE HOPE Primární cíl: KV-smrt + IM + CMP 0.15 Placebo V7skyt primárního cíle 0.1 0.05-22% Ramipril 0.0 P<0,0003 0 500 1000 1500 2000 Dny sledování Yusuf S et al. NEJM 2000;342:154-160.

STUDIE EUROPA Primární cíl: KV mortalita + IM + resuscit. srdeční zástava 14 12 10 8 Placebo - 22 % Perindopril 8 mg 6 4 2 0 p = 0,0003 0 1 2 3 4 5 Roky Roční výskyt příhod na placebu: 2,4 % Remme P et al., NEJM 2003

Studie ONTARGET Doba vzniku primární hodnocené příhody Cumulative Hazard Rates 0.0 0.05 0.10 0.15 0.20 0.25 # at Risk Yr 1 Yr 2 Yr 3 Yr 4 T 8542 8176 7778 7420 7051 R 8576 8214 7832 7473 7095 Telmisartan Ramipril 0 1 2 3 4 Years of Follow-up

STABILNÍ ANGINA PECTORIS

CÍLE LÉČBY ANGINY PECTORIS Zlepšení prognózy prevencí KV-úmrtí a IM Úleva od symptomů, zlepšení kvality života

LÉČBA AP OVLIVŇUJÍCÍ PROGNÓZU Intervence rizikových faktorů Snížení celk. rizika úmrtí o 16 % (hypertenze), 30 % (dyslipidémie), 40 % (kouření) ASA Snížení výskytu cévních příhod (KV-úmrtí, IM, CMP) o 23 % Statiny Beta-blokátory Snížení rizika KV-úmrtí, IM a potřeby revaskularizace o cca 30 % Snížení mortality (o 20 %) a výskytu reinfarktů (o 30 %) u nemocných po prodělaném IM Inhibitory ACE Snížení rizika KV-úmrtí a IM o 20 22 % Bradiny Ivabradin - studie BEAUTIFUL, ASSOCIATE CABG Zlepšení prognózy u selektovaných nemocných s těžkou ICHS s nebo bez dysfunkce LK

SYMPTOMATICKÁ LÉČBA AP Beta-blokátory např. atenolol, metoprolol Blokátory kalciových kanálů např. amlodipin, diltiazem Nitráty např. izosorbitmononitrát Metabolické léky trimetazidin, ranolazin Bradiny ivabradin

BETA-BLOKÁTORY antianginózní léky první volby, zejména: po akutním infarktu myokardu při vysokém tonusu sympatiku (sinusová tachykardie, hyperkinetický oběhový syndrom) hypertenzi tachyarytmiích (pozor na sick-sinus syndrom!)

Některé beta-blokátory a jejich obvyklé dávkování v léčbě AP Přípravek Charakteristika Obvyklá denní dávka Metoprolol Metoprolol SR kardioselektivní, vhodný i u srdečního selhání 2 x 50-100 mg 1 x 200 mg Atenolol kardioselektivní 1 x 50-100 mg Betaxolol kardioselektivní, dlouhý poločas 1 x 10-20 mg BIsoprolol Celiprolol Acebutolol vysoce kardioselektivní, vhodný i u srdečního selhání kardioselektivní, vasodilatační účinek kardioselektivní, vasodilatační účinek 1 x 5-10 mg 1 x 100-200 mg 1 x 100-200 mg

BLOKÁTORY KALCIOVÝCH KANÁLŮ

ROZDÍLNÉ ÚČINKY BKK V LÉČBĚ AP Dihydropyridiny Účinek SF amlodipin, felodipin aj. nifedipin, nicardipin Nifedipin- XL Diltiazem Verapamil 0 ( ) 0 ( ) A-v vedení 0 0 0 Periferní vazodilatace Koronární vazodilatace +++ +++ +++ ++ ++ +++ +++ +++ +++ ++ Kontraktilita 0 0 0

Blokátory kalciových kanálů registrované pro léčbu AP a jejich obvyklé dávkování Přípravek Trvání účinku Obvyklá denní dávka Amlodipin mimořádně dlouhé (cca 50 hod.) 1 x 5-10 mg Felodipin dlouhé 1 x 5-10 mg Verapamil jen v retardované formě Diltiazem jen v retardované formě středně dlouhé až dlouhé středně dlouhé až dlouhé 2 x 120 mg nebo 1 x 240 mg 2 x 120 mg nebo 1 x 240 mg

NITRÁTY

NITRÁTY Klinické účinky Snižují intenzitu i frekvenci anginózních záchvatů Zvyšují toleranci zátěže Neovlivňují morbiditu ani mortalitu

NITRÁTY Výhody ISMN proti ISDN ISDN ISMN nástup účinku 30 min 30 min biologický poločas 40 90 min 5 6 hod biologická dostupnost 20 25 % > 90 % vznik tolerance rychlejší pomalejší

KOMBINAČNÍ LÉČBA

KOMBINAČNÍ LÉČBA STUDIE (autor, rok) SROVNÁVANÁ LÉČBA VÝSLEDEK IMAGE (Savonitto et al., 1996) metoprolol vs nifedipin vs kombinace žádný aditivní účinek při kombinaci TIBET (Dargie et al., 1996) atenolol vs nifedipin vs kombinace žádný aditivní účinek při kombinaci Akhras a Jackson, 1991 atenolol vs atenolol + ret. nifedipin vs atenolol + ISMN vs atenolol + nifedipin + ISMN malý aditivní účinek při kombinaci atenolol + ISMN; žádný při kombinaci atenolol + ret. nifedipin a při trojkombinaci

CAPE II - MONOTERAPIE vs KOMBINACE potenciace účinku amlodipinu kombinací s BB změna proti vstupnímu vyšetření (s) 100 75 50 25 0 P = 0,006 celková doba zátěže P = 0,0004 P = 0,0012 čas do vzniku stenokardie čas do vzniku deprese ST amlodipin amlodipin + atenolol

NOVÉ ANTIANGINÓZNÍ LÉKY molsidomin (Corvaton, Molsihexal ) trimetazidin (Preductal MR ) ivabradin (Procorolan ) nicorandil (není u nás registrován)

MOLSIDOMIN patří do třídy syndoniminů donorů NO nepotřebuje SH-skupiny, nevzniká na něj tolerance nástup účinku 20 40 min trvání účinku 4 6 hod 8 12 hod u retardovaných přípravků Indikace: profylaxe AP nesnášenlivost nitrátů (cephalea) kombinace s nitráty k překrytí beznitrátového intervalu Přípravky: Corvaton, forte, retard (tbl. 2, 4, 8 mg) Molsihexal, forte, retard (tbl. 2, 4, 8 mg)

METABOLICKY PŮSOBÍCÍ LÉKY Levy S., Am J Cardiol 1995 Studie CARISA 300 250 200 150 100 50 0 vstupní léčba Čas do depresí ST 1 mm (s) 0 diltiazem + diltiazem + atenolol + atenolol + placebo trimetazidin placebo ranolazin 250 200 150 100 50 vstupní léčba

TRIMETAZIDIN KLINICKÉ VYUŽITÍ možnost kombinace s beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů i nitráty Alternativa k BB nebo BKK při kontraindikacích či intoleranci Indikační omezení: Trimetazidin je indikován u nemocných s anginou pectoris, u kterých nevedla monoterapie nebo kombinace betablokátorů s blokátory kalciových kanálů či s nitráty k uspokojivé kontrole výskytu stenokardií nebo u nemocných, u kterých nelze betablokátory nebo vazodilatancia použít. Přípravek: Preductal MR tbl. 35 mg b.i.d.

IVABRADIN (Procorolan ) SRDEČNÍ FREKVENCE (min -1 ) N = 360 TOLERANCE ZÁTĚŽE (s) 5 0-5 -10-15 -20 placebo 2,5 mg 5 mg 10 mg 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Borer J.S. et al., Circulation 2003;107:817-23

Ivabradin Stabilní angina pectoris Preskripční omezení: E/KAR,INT Indikační omezení: Ivabradin je předepisován k symptomatické léčbě chronické stabilní anginy pectoris u pacientů s ICHS, užívajících adekvátní farmakoterapii, po revaskularizaci nebo pokud nebyla revaskulaarizace provedena, se sinusovým rytmem a srdeční fekvencí 70/min., u kteerých jsou kontraindikovány nebo nejsou tolerovány betablokátory, nebo v kombinaci s betablokátory u pacientů, kteří nejsou dostatečně kontrolováni maximální tolerovanou dávkou betablokátoru. Chronické systolické srdeční selhání

DOPORUČENÉ KOMBINACE ANTIANGINÓZNÍCH LÉKŮ 1. beta-blokátory + dihydropyrid. BKK 2. beta-blokátory + ISMN 3. beta-blokátory + trimetazidin 4. BKK + trimetazidin 5. ISMN + molsidomin 6. trojkombinace BB + BKK (DHP) + trimetazidin 7. nebo BKK + ISMN + trimetazidin

INVAZIVNÍ LÉČBA PCI a CABG

ANGINA PECTORIS INDIKACE KE KORONAROGRAFII Výrazně symptomatičtí nemocní, kteří nedostatečně reagují na farmakologickou léčbu nebo ji špatně tolerují Nemocní s pozitivním výsledkem zátěžových testů při nízké toleranci zátěže Nemocní s netypickými potížemi a nekonkluzivními výsledky zátěžových testů

ANGINA PECTORIS CHIRURGICKÁ REVASKULARIZACE JE INDIKOVÁNA U nemocných, kterým zlepší prognózu: o významná stenóza kmene levé věnčité tepny nebo její ekvivalent o postižení 3 tepen o systolická dysfunkce LK U nemocných, u kterých nejsou symptomy dostatečně kontrolovány farmakologicky

ANGINA PECTORIS KATETRIZAČNÍ REVASKULARIZACE (PCI) Nezlepšuje prognózu - nesnižuje riziko úmrtí, vniku IM nebo jiných závažných KV-příhod (viz např. studie COURAGE) Přechodně přináší symptomatickou úlevu (menší incidence AP, menší potřeba antianginózních léků) Vyšší náklady proti farmakoterapii PCI nese větší riziko nutnosti následných revaskularizačních výkonů (re-ptca, CABG) Proto je indikována pouze u nemocných, u kterých nejsou symptomy dostatečně kontrolovány farmakologicky

ALGORITMUS LÉČBY ANGINY PECTORIS nemocní s AP všichni kontraindikace BB ASA statin inhibitor ACE subling. NTG ano bradykard. BKK, ivabradin stále symptomatický? ne BB přidat ISMN nebo TMZ přidat dihydropyr. BKK nebo TMZ nebo ISMN stále symptomatický? PCI / CABG

STAV PO PRODĚLANÉM INFARKTU MYOKARDU

Co chceme u pacienta po IM dosáhnout a čím? Cíle léčby Omezit rozsah infarktové jizvy Zabránit remodelaci myokardu Zabránit syst. dysfunkci LK a srdečnímu selhání Zpomalit další progresi aterosklerózy Snížit riziko trombózy v místě aterosklerotického plátu Předejít opakování příhody (IM) Oddálit úmrtí Možnosti farmakologické léčby BB Inhibitory ACE, Inhibitory ACE, BB Statiny, inhibitory ACE Antiagregancia Inhibitory ACE, BB, statiny Inhibitory ACE, BB, statiny, antiagregancia

Sekundární prevence po IM Léky snižující mortalitu Blokátor RAAS BB Statin ASA CLP

Komplementární mechanismus účinku clopidogrelu a ASA COX = cyklooxygenáza; ADP = adenosin difosfát; TxA 2, tromboxan A 2 Schafer AI Am J Med 1996;101:199 209

Studie CURE Primární cíl: KV-úmrtí + IM + CMP 14 % nemocných s rekurentní ischemickou příhodou 12 10 Prospěch zřetelný již během prvních hodin a zvětšuje se až do 12 měsíců RRR = - 20 % 8 6 n = 12,562 p = 0,00009 4 2 Standardní léčba včetně ASA Clopidogrel + standardní léčba 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíce sledování CURE Study Investigators. Eur Heart J 2000;21:2033 2041

Podstudie PCI-CURE Výsledky: Součet KV-úmrtí a IM Kumulativní riziko 0.15 0.10 0.05 Placebo Clopidogrel 12.6% 8.8% 31% RRR p=0.002 n=2658 0.0 0 10 40 100 200 300 400 a b Dny sledování a = medián času od randomizace do PCI (10 dnů) b = 30 dnů po mediánu času PCI Mehta, S.R. et al. Lancet 2001: 358: 527 33

STUDIE S BETABOLOKÁTORY PO IM cca 29.000 pacientů v 32 studiích Norvegian Multicenter Study on Timolol (1981): timolol vs. placebo, n = 1884, pokles celk. mortality o 39,3 %/3 roky Göteborg Study (1981): metoprolol vs. placebo, n = 5474, pokles celk. mortality o 19,3 % BHAT (1982): propranolol vs. placebo, n = 3837, pokles celk. mortality o 25 % APSI (1990): acebutolol vs. placebo, n = 609 s vysokým rizikem, ukončena předčasně, pokles celk. mortality o 50 % a KV-mortality o 48 %

REDUKCE NÁHLÉ SMRTI PO IM BETA-BLOKÁTORY (metaanalýza) 40 %

KTERÝ BETABLOKÁTOR? selektivní Hydro / lipofilní bez ISA 24 hod

ZÁVISLOST ÚČINKU BETA-BLOKÁTORŮ V SEKUNDÁRNÍ PREVENCI NA POKLESU SF snížení úmrtnosti v % 50 40 30 20 10 0 ISA + ISA - oxprenolol pindolol practolol propanolol timolol metoprolol propanolol sotalol 0 3 6 9 12 15 18 21 snížení srdeční frekvence

Remodelace LK po IM Akutní IM, hodiny Rozvoj infarktového ložiska, hodiny až dny Celková remodelace LK, dny až měsíce

Inhibitory ACE u pacientů po IM s dysfunkcí LK nebo srdečním selháním Pravděpodobnost příhody 0.4 0.35 0.3 0.25 0.2 0.15 0.1 0.05 0 SAVE Radionuklidy EF 40% Placebo ACE-I AIRE Klinické a/nebo RTG známky srd. selhání 0 1 2 3 Roky TRACE Echokardiogram EF 35% HR = 0,74 (0,66 0,83) 4 Flather MD, et al. Lancet. 2000;355:1575 1581

Studie Quebec Retrospektivní sledování 18 453 pacientů s IM starších 65 let v letech 1996 až 2000 ve 109 nemocnicích v Quebecu 7 512 užívalo ACE inhibitor minimálně po dobu 1 roku Srovnáno bylo všech 7 ACE inhibitorů v té době v Kanadě používaných Ann Intern Med 2004 Jul 20; 141(2): 102-112, Pilote et al.

U osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem platí pro celkový i LDL-cholesterol čím níže, tím lépe

LDL-cholesterol v mmol/l Sběrači a lovci Novorozenec Primáti Domestikovaná zvířata 1,3-1,9 0,8-1,8 1,0-2,1 >2,1 Člověk moderní doby pravděpodobná fyziol. hladina 1,3-1,8

Cílové hodnoty celk. a LDL-cholesterolu podle evropských i českých doporučení (2012) Celk. cholesterol Populace obecně Vysoké riziko: SCORE 5%, DM2, DM1s MAU Mimořádně vysoké riziko: přítomnost KVO, DM + další RF <5 mmol/l <4,5 mmol/l <4,0 mmol/l LDLcholesterol <3 mmol/l <2,5 mmol/l <1,8 mmol/l nebo snížení o minim. 50 % European Guidelines on CVD prevention in clinical practice (version 2012). Eur Heart J 2012;33:1635 1701

Law MR et al. Quantifying effect of statins on low density lipoprotein cholesterol, ischaemic heart disease, and stroke. BMJ. 2003 Jun 28;326(7404):1423. SCP Sortis, SPC Crestor

ESC Guidelines 2012 - STEMI Léčba statiny by měla být zahájena časně po přijetí, protože to zvyšuje adherenci nemocného po propuštění, a podávána ve vysokých dávkách, protože ty jsou spojeny s časným a dlouhodobým klinickým prospěchem. Léčebným cílem je plazmatická koncentrace LDL-cholesterolu 1,8 mmol/l (70 mg%). Lipidogram by měl být znovu vyšetřen za 4-6 týdnů po AKS, aby se zkontrolovalo, zda bylo dosaženo cílové hodnoty, a také z bezpečnostních důvodů Nejpřesvědčivější důkazy existují pro atorvastatin v denní dávce 80 mg, pokud nebyla v minulosti u nemocného vysoká dávka statinu špatně tolerována. ESC Guidelines for the management of acute myocardial infarction in patients presenting with STsegment elevation. Eur Heart J 2012;33:2569-2619.

ESC Guidelines 2012 prevence KVO Pacienti s akutním koronárním syndromem: U všech nemocných s AKS musí být zahájena léčba statinem ve vysoké dávce co nejčasněji během hospitalizace, s cílem dosáhnout plazmatickou koncentraci LDL-cholesterolu 1,8 mmol/l (70 mg%). Časná farmakoterapie by měla být kombinována s účinnými změnami životního stylu a zejména s dietním poradenstvím po propuštění z nemocnice. Lipidogram by měl být zkontrolován za 4-6 týdnů po AKS, aby se zkontrolovalo, zda byla dosažena cílová hodnota a léčba musí pokračovat ve stejné dávce nebo by dávka měla být patřičně upravena European Guidelines on CVD prevention in clinical practice (version 2012). Eur Heart J 2012;33:1635 1701.

Děkuji Vám za pozornost