Standardy míry ochrany před negativními účinky povodní ve vazbě na proces plánování a financování

Podobné dokumenty
POVODNĚ V ČR Finanční a ekonomické aspekty

Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a. Ing. Martin Pytloun Ministerstvo životního prostředí

Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav

Technická infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu Ministerstva zemědělství

Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany. V Praze dne

Ministerstvo zemědělství investuje do protipovodňových opatření Petr Bendl, ministr zemědělství Aleš Kendík, náměstek ministra

INFORMACE O PŘÍPRAVĚ III. ETAPY REALIZACE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ

ZMĚNA KLIMATU A HYDROLOGICKÉ EXTRÉMY

Protipovodňová opatření pro období v gesci Ministerstva zemědělství. Seminář k prevenci před povodněmi Liberecký kraj 7.

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007

KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Důvodová zpráva. Příjmová stránka střednědobého výhledu rozpočtu Pk je v jednotlivých letech tvořena:

IV. Zhodnocení využití prostředků vynaložených k odstranění povodňových škod a k úhradě restitučních výdajů

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Mimorozpočtové fondy

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

Příprava rozpočtů měst a obcí na rok 2011

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR. Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Ing. Miroslav Král, CSc.

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky

POZEMKOVÉ ÚPRAVY POTŘEBNÉ K ŘEŠENÍ OCHRANY PŘED POVODNĚMI

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky příjmy (v mil. Kč)

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

II. Odborné setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje

Program Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizaci Realizace

Soustava veřejných rozpočtů

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 z pohledu územní samosprávy

Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2013 v gesci Ministerstva zemědělství

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj

ČMZRB a podpora podnikání v ČR

M I N I S T E R S T V O F I N A N C Í Č R III.Q

Úvod do problematiky OPŽP

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

EKONOMICKÉ ASPEKTY MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

Plány pro zvládání povodňových rizik - aplikace. Setkání s vodoprávními úřady

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Stručný přehled podpor Přehled dotačních titulů protipovodňové ochrany v ČR

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Plánování v oblasti vod

Ochrana před negativními účinky vod

Budoucnost rozpočtového určení daní a vývoj sdílených daní v roce 2014

SOUČASNÉ A STŘEDNĚDOBÉ ÚKOLY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Programy protipovodňových opatření Ministerstva zemědělství

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM

Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

Hodnocení povodňových rizik

Opatření ke zvládání povodňových rizik v ČR, realizace a hodnocení jejich přínosu

Povodňové ohrožení v ČR

Plány pro zvládání povodňových rizik

1. Plnění rozpočtu za období Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet Rozpočtové hospodaření dle tříd - PŘÍJMY 2009

Rozpočtový výhled Olomouckého kraje na období

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Národní kulatý stůl k financování energetické účinnosti v ČR podklad Ministerstva financí. 5. října 2017

Implementace povodňové směrnice v ČR. Ing. Hana Randová ředitelka odboru ochrany vod MŽP hana.randova@mzp.cz

Funkce veřejného sektoru ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ POTŘEB VS VEŘEJNÉ ROZPOČTY rozpočtová soustava Ekonomická funkce (zaměstnanost, sluţby na neziskovém pr

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů

PODPORA OBNOVY BYTOVÉHO FONDU

ČMZRB a podpora podnikání v ČR. Finanční zdroje pro podnikání nejen z národních a evropských programů

Legislativa a nástroje podpory sociálního podnikání. S-záruka individuální záruka s finančním příspěvkem pro sociální podniky

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

Pozměňovací návrhy číselných položek obsažené v usnesení výborů k návrhu zákona o státním rozpočtu a k návrhu státního rozpočtu na rok 2014

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

VLÁDNÍ NÁVRH zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016

Implementace povodňové směrnice v ČR

VLÁDNÍ NÁVRH zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018

Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí

PRV Ministerstvo zemědělství Kulatý stůl - MZe

Vodohospodářské stavby a související opatření realizovaná SPÚ

Návrh rozpočtu Pk na rok 2011 a jeho vazby na rozpočty obcí a měst

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870

Vodohospodářské. Seminář pro vodoprávní úřady Medlov Král Miroslav

Státní rozpočet České republiky na rok 2007

Financování vodárenské infrastruktury S dotacemi či bez , Novotného lávka 5, Praha 1

Hospodaření města Slatiňany za rok Závěrečný účet města Slatiňany

Návrh rozpočtu města Krupka na rok 2013

Předpisy, dle kterých bude studie vypracována. Studie musí obsahovat. Struktura studie

Plány pro zvládání povodňových

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014

Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí březen 2013, Praha

Materiál pro jednání 82. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky dne

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy

Veřejná diskuse. Vzdělaná a konkurenceschopná země Moderní zemědělství. 13. Ledna 2010 Hradec Králové

Ing. Václav Matyáš Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Transkript:

Standardy míry ochrany před negativními účinky povodní ve vazbě na proces plánování a financování Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc., Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. ESF MU

Povodňové škody a počet ztrát na lidských ţivotech v letech 1997-2010 Výskyt povodně/typ Způsobené škody (mil. Kč) Počet ztrát na lidských životech 1997 (letní) 62 600 60 1998 (přívalové, letní)) 1 800 10 2000 (jarní) 3 800 2 2001 (jarní, letní) 1 000 0 2002 (letní) 75 000 16 2006 (jarní) 6 200 9 2009 (přívalové) 8 500 15 2010 (přívalové) 15 000 6 Celkem 1997-2010 174 000 118 Pramen: Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období 2011 2015 2

KALOUSKOVA POVODŇOVÁ DAŇ 2011 MF navrhlo vytvořit zvláštní účet ve výši cca 4 mld. Kč, na který se přispívá z DPFO formou sníţení roční slevy na poplatníka z 24 840 Kč na 23 640 Kč, tj. o 1 200 Kč ročně méně, resp. měsíční slevy z 2070 Kč na 1970 Kč, tj. o 100 Kč měsíčně méně Kalousek x Nečas (kompromis na 1 rok) SR 2011 - v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa poloţka 4 mld. Kč na odstraňování důsledků povodní a obnovu 3

Východiska Období klimatického neklidu povodně se budou opakovat (předpověď odborníků současně budou nastávat období sucha, tj. synergie opatření). Makroekonomické a mikroekonomické dopady povodní. Princip subsidiarity občan, obec, kraj, stát, EU. Současně povinnost státu zabezpečit ochranu před povodněmi, jde o veřejnou sluţbu. 4

Východiska Princip racionální alokace zdrojů - omezenost ekonomických zdrojů a konkurence jiných cílů společnosti proto standardizace veřejné sluţby ochrany před povodněmi. Princip proporcionality, tj. nepřeexponovat opatření, která odpovídají objektivním potřebám (plýtvání zdrojů). Systémový přístup k řešení (nikoliv izolovaný) respektující územní vztahy. Komplexnost (nikoliv fragmentovaná opatření) diverzifikovaných opatření a finančních nástrojů. 5

Východiska Koncentrace zdrojů na rozhodující prvky. Princip vícezdrojového financování. Princip plánování, kontinuity a stability výdajů na povodně (nikoliv skoky ve vynakládaných finančních prostředcích). 6

Východiska Z celospolečenského hlediska, historických zkušeností a statistické pravděpodobnosti povodní, nelze je pokládat za náhodu. Je nutné se na ně připravovat tak jako na nemoc nebo stáří. Pokud jsou povodně zákonité je nutné je řešit jednak soukromým (komerčním) pojištěním, jednak na bázi společenského solidárního a nekomerčního pojištění (viz zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění). 7

Východiska Portfólio veřejných sluţeb je zabezpečováno strukturou veřejné správy a financováno soustavou veřejných rozpočtů. Je zde uplatňován princip decentralizace a princip fiskální decentralizace. Veřejná sluţba ochrany před povodněmi nabyla evropského významu s řešením na úrovni EU (implikace povinností pro ČR). 8

OPATŘENÍ EU Směrnice na povinné zpracování map povodňových nebezpečí a povodňových rizik a mechanismu jejich zvládání (etapy 2011, 2013, 2015) Směrnice EU řešit povodně v interakci s fenoménem sucha Návrh EU vytvořit finanční mechanismus pro CO (perspektivně pro ţivelní pohromy) Návrh Francie vytvořit speciální jednotky EU na ţivelní pohromy (zatím jen mechanismus pro CO) 9

Algoritmus naplňování směrnice ES 2007/60/ES Determinující faktory přírodních podmínek a historické zkušenosti (morfologie, hydrologie krajiny, klíma) Struktura finančních zdrojů a finanční nástroje (veřejné a soukromé zdroje, včetně pojišťoven) Veřejná správa (stát, kraje, obec) Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES Mapy povodňových rizik do roku 2013 Plány pro zvládání povodňových rizik do roku 2015 Systém protipovodňové ochrany -technická opatření -přírodě blízká řešení Protipovodňové programy a standardy veřejných služeb a jejich financování (na příslušné Q) Ochrana obyvatelstva a majetku Metody rizikové analýzy (předběžné vyhodnocení do roku 2011) Metody ekonomické analýzy (např. analýza nákladů a užitků) Sociálně-ekonomické a environmentální implikace 10

Etapizace procesů tvorby metodik a realizace protipovodňových opatření Determinující faktory přírodních podmínek a historické zkušenosti (morfologie, hydrologie krajiny, klíma) Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES METODIKA TVORBY map povodňového nebezpečí a povodňových rizik Metody rizikové analýzy a tvorba matice rizik Struktura finančních zdrojů a finanční nástroje (veřejné a soukromé zdroje, včetně pojišťoven) Veřejná správa (stát, kraje, obec) METODIKA TVORBY plánů pro zvládání povodňových rizik METODIKA POSUZOVÁNÍ navrhovaných technických a přírodě blízkých opatření. Protipovodňové programy (opatření) a standardy veřejných služeb a jejich financování (na příslušné Q) Ochrana obyvatelstva a majetku Metody ekonomické analýzy a tvorba matice diskontních sazeb Sociálně-ekonomické a environmentální implikace 11

Rozpočtová soustava ČR Rozpočet EU Příjmy Dotace Státní rozpočet Výdaje Dotace Příjmy Fondové financování Výdaje Dotace Příjmy Příjmy Dotace Rozpočty krajů Rozpočty obcí Výdaje Výdaje Fondové financování může být také na krajské úrovni a obecní úrovni Pramen: Autoři. 12

Legislativní báze vícezdrojové financování Rozpočtová pravidla (velká a malá 218,250/2000) Zákon o vodách (254/2001) a doprovodné vyhlášky Krizové a doprovodné zákony vč. zákona o obnově území (12/2002) v současnosti novelizace předpisů Další resortní zákony a vyhlášky Kompetenční zákon, zákon o krajích, zákon o obcích Ostatní legislativa 13

Přehled základní legislativy o finančních zdrojích pouţitelných pro mimořádné situace v ČR, včetně povodní Finanční zdroje Zákony a dokumenty Správci kapitol 218/2000, 12/2002, 239/2000, 240/2000, 241/2000, 254/2001, zákon o státním rozpočtu Státní rozpočet VPS (účelová rezerva) 218/2000, 239/2000, 240/2000, zákon o státním rozpočtu Státní rozpočet vládní rezerva 218/2000, 12/2002 Státní fondy (SFDI, SFRB, SFŽP, SZIF atd.) 218/2000, zákony o fondech ČMZRB, a. s. 21/1992, usnesení vlády 452/1991 PGRLF, a. s. 252/1997, usnesení vlády 337/1993 Kraj 129/2000, 250/2000, 12/2002, 239/2000, 240/2000, 241/2000, 254/2001 Obec 128/2000, 250/2000, 12/2002, 239/2000, 240/2000, 241/2000, 254/2001 Právnické a fyzické osoby 218/2000, 250/2000, zákony o fondech, 117/2001, zákon o státním rozpočtu, 254/2001, 12/2002 Pojištění 363/1999 Státní a komunální dluhopisy 190/2004 Dary 218/2000, 117/2001 Strukturální fondy Fond solidarity EU Pramen: Sestaveno autory. OP ŽP, Nařízení EU Nařízení EU 14

FINANCOVÁNÍ FINANCOVÁNÍ FÁZE PŘÍPRAVY FÁZE REAKCE (ODEZVY) a)řešení b)odstraňování FÁZE OBNOVY FÁZE PREVENCE 15

FÁZE ODEZVY (REAKCE) A OBNOVY Fond solidarity EU v jednotlivých kapitolách resortů rozpočty úsc z rozpočtové kapitoly VPS 239 a 240 (účelová rezerva) z vládní rozpočtové rezervy provedení rozpočtových opatření (výdajové restrikce a restrukturalizace ve státním rozpočtu) vydání státních dluhopisů (bylo pouţito při povodních na Moravě v roce 1997 a 2009) schválení změny salda státního rozpočtu mimorozpočtové zdroje (SF, privatizační výnosy apod.) 16

FÁZE ODEZVY A OBNOVY daňovými a celními opatřeními pomalejší umořování dluhu (ztráty) v transformačních institucích (ČKA) dary od FO a PO a ze zahraničí z fondů EU (Fond solidarity a strukturální fondy) půjčkou ze zahraničí (např. od EIB získala ČR na povodně v roce 2002 úvěr 12 mld. Kč ) pojištění (1997 ze 63 mld. uhradily pojišťovny 10 mld., 2002 ze 73 aţ 75 mld. Kč na pojišťovny asi 33 aţ 35 mld. Kč) vlastní zdroje postiţených podnikatelů a domácností 17

FÁZE PREVENCE Rozhodující je role státu především prostřednictvím programového financování (MZe ČR) Menší zdroje od jiných resortů nebo státních fondů Zdroje EU přes některé OP Kraje a obce doplňkové financování Občané a podnikatelé minimální podíl Pojišťovny na prevenci malá participace 18

Program Podpora prevence před povodněmi II Návaznost na minulé programy: Odstranění škod způsobených povodní 1997, 1998 MZe Protipovodňová opatření (MZe 1998) Program Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku (MZe 2002) STRATEGIE OCHRANY PŘED POVODNĚMI PRO ÚZEMÍ ČR usnesení vlády 382/2000 19

Program Podpora prevence před povodněmi II Program Prevence před povodněmi I.etapa (MZe 2002-2007 4 mld. Kč především na technické prvky) Míra ochrany z Q 20 na Q 50, ochráněno 200 tisíc obyv. a majetek 245 mld. Kč 20

Program Podpora prevence před povodněmi II Realizace programu II. etapa 2007-2013 cca 11 mld. Kč Systémovější charakter, Plán hlavních povodí ČR usnesení vlády 562/2007 a závazné části Plánu hlavních povodí ČR nařízení vlády 262/2007 Sb. Zařazen rovněţ podprogram na přírodě blízká opatření (tato jsou však realizována a financována prostřednictvím MŢP cestou OP Ţivotní prostředí) 21

Přehled skutečného čerpání let 2007 2010 a předpoklad čerpání finančních zdrojů programu 129 120 v letech 2011 2013 (v mil. Kč) Zdroj 2007 2008 2009 2010 2011-2013 Celkem Úvěr EIB 0,0 308,0 1 316,6 634,6 4 740,8 7 000 FNM 0,0 140,0 450,0 650,0 1 760,0 3 000 Státní rozpočet 193,8 341,4 29,5 99,5 335,8 1 000 CELKEM DOTACE 193,8 789,4 1 796,1 1 384,1 6 836,6 11 000 Vlastní zdroje, zdroje územních rozpočtů a fondů EU 58,7 81,2 182,8 193, 7 33,6 550 CELKEM 252,5 870,6 1 978,9 1 577,8 6 870,2 11 550

Přehled skutečného čerpání za období let 2007 2010 dle jednotlivých investorů (v mil. Kč) INVESTOR Dotační prostředky 2007 2008 2009 2010 Vlastní zdroje Povodí Labe, s.p. 6,277 222,835 282,353 658,519 69,966 Povodí Moravy, s.p. 26,616 51,997 93,109 92,690 37,723 Povodí Odry, s.p. 37,853 101,087 191,102 191,901 79,493 Povodí Ohře, s.p. 9,111 53,095 25,124 35,963 16,462 Povodí Vltavy, s.p. 58,357 216,604 401,489 169,910 104,999 Lesy ČR, s.p. 42,992 63,803 99,138 74,766 98,388 ZVHS 12,617 63,940 92,813 66,631 0 Obce 0 11,400 75,695 33,676 29,004 Hl.m. Praha 0 4,600 535,314 60,086 80,387 CELKEM 193,823 789,361 1 796,137 1 384,142 516,422

Program Podpora prevence před povodněmi II Systém hodnocení projektů PPO: Ekonomický dopad (jde o základní parametr, coţ koresponduje s Rámcovou směrnicí vodní politiky EU) Environmentální dopady Kvalita navrhovaného technického řešení Časový postup realizace 24

Program Podpora prevence před povodněmi II Cílové skupiny: Státní podniky Povodí Lesy ČR Organizační sloţky státu ostatních resortů Obce a kraje Jiné 25

Program obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží I. etapa 2003 2007 (2,1 mld. Kč) II. etapa 2007 2013 (3,2 mld. Kč + vlastní zdroje 0,8 mld. Kč, tj. celkem 4 mld. Kč) Rybníky a nádrţe jako součást systému PPO, řeší také otázku sucha Mimo programové financování 2007 2013 realizace pozemkových úprav na PPO (1 mld. Kč) např. vlastnické vztahy

Přehled skutečného čerpání v letech 2007 2010 a předpoklad čerpání finančních zdrojů programu 129 130 v letech 2011 2013 (v mil. Kč) ZDROJ 2007 2008 2009 2010 2011 2013 Celkem Úvěr od EIB - - 368,6 FNM* - 19,0 90,0 Státní rozpočet - 400,0 160,0 CELKEM DOTACE - 419,0 618,6 410,5 120,0 0,0 530,5 1 220,9 2 000,0 70,9 299,9 340,0 900,0 1 631,8 3 199,9 Vlastní, příp. jiné zdroje 8,0 106,3 60,8 39,8 585,2 800,1 CELKEM 8,0 525,3 679,4 570,3 2 217,0 4 000,0

BUDOUCNOST Připravuje se III. etapa programu Podpora prevence před povodněmi Předpokládá se, ţe bude výrazně orientována na zvýšení retenční schopnosti území podél vodních toků s vyuţitím prostorů v poldrech k řízeným rozlivům povodňových průtoků Plán hlavních povodí ČR a Plán oblastí povodí

Kritéria výběru protipovodňových opatření s přihlédnutím k diskontním sazbám Čtyři typy ohroženého území* Pramen: Autoři. 4 Omezené disponibilní zdroje a jejich struktura Způsoby alokace (rozpočty, nástroje, produkty) 2 1 3 4 2 Kritéria výběru protipovodňov ýchprogramů a opatření Postižené regiony a lokality Metody rizikové a ekonomické analýzy a hodnocení Alokace do systému ochrany Matice rizik (čtyři kategorie ohrožení) Matice diskontních sazeb (čtyři typy diskontních sazeb) Čtyři typy ohrožených území jsou např. definovány ve Směrnici Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (bez ohrožení, s nízkou pravděpodobností výskytu povodní, se středně vysokou a s vysokou pravděpodobností), nebo podle Metodiky tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových Rizik, MŽP ČR, Praha, duben 2010 (kategorie ohrožení vysoká, střední, nízké a reziduální), nebo podle klasifikace ohroženého 29 území pojišťovnami, které rovněž rozdělují území do čtyř pásem (první zóna bez rizika a další jsou vymezeny Q 20, Q 50, Q 100), z nichž odvozují příslušné tarify.

Ekonomické přístupy k tvorbě standardů povodňové ochrany Přístup Makroekonomický přístup (centrální úroveň) Mikroekonomický přístup (decentralizační teorém) Zdrojový a instrumentální přístup (disponibilní zdroje společnosti a dostupné finanční nástroje) Charakter standardu stanovení objemu a struktury veřejných zdrojů identifikace konkrétního území obcí a mikroregionů výběr relevantních finančních nástrojů z daného portfolia Ukazatele Metody Odpovědnost Cílová skupina podíl z ročního HDP podíl jednotlivých veřejn ých rozpočtů počet zasažených osob, majetku a území hospodárnost, efektivnost, účelnost veřejná volba (politické rozhodnutí) analýza rizik empirickohistorické zkušenosti modelování metody finanční a ekonomické analýzy metody oceňování netržních statků volené orgány (politici) krizoví manažeři vodohospodáři ekonomové experti rizikového inženýrství a stavebnictví odborníci z bankovní sféry a pojišťoven ekonomové veřejného sektoru sociologové další experti orgány státní správy a samosprávy struktury veřejné správy v území právnické osoby občané správci veřejných rozpočtů banky pojišťovny 30

Předpokládané financování protipovodňové ochrany Předpokládaný finanční zdroj 50 % příjmů za zvýšené zpoplatnění odběrů podzemních vod Zpoplatnění energetického potenciálu vodních toků u VE nad 10 MWe (resp. nad 100 kwe) Příjem za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Odhad ročního příjmu (mil. Kč) 750 900 160 (240) 200 300 Příjem za odnětí lesních pozemků 100 200 Příjem za zvýšení ceny za odběr povrchových vod o 0,30 0,50 Kč/m 3 400 700 Celkem 1 600 2 300 Pramen: Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období 2011 2015 31

Zdroje financování z veřejných financí Typ mil. Kč Zdroj pro období ZVHS provoz, správa drobných vodních toků a hlavních melioračních zařízení 450 ročně 129 190 Podpora zemědělských vodních toků 100 2009-2013 129 170 Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl 345 2009-2013 129 120 Program prevence před povodněmi II. etapa 11 000 2007-2013 129 180 Program rozvoje vodohospodářské infrastruktury VaK 4 680 2009-2013 129 130 Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží 4 000 2007-2013 129 160 Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu závlahy 1 500 2009-2013 129 142 + 129 143 Odstranění následků povodní na infrastruktuře VaK 2009 + 2010 379 2010-2012 229 114 + 229 115 Odstranění následků povodní na vodních tocích 2006 + 2007 1 470 2006-2010 229 116 + 229 117 Odstranění následků povodní na vodních tocích 2009 + 2010 3 131 2009-2013 Program rozvoje venkova Obnova a rozvoj vesnic 3.2.1.1. 5 005 2007-2013 Program rozvoje venkova Modernizace zemědělských podniků 1.1.1. 2 417 [i] ) 2010-2013 Program rozvoje venkova Zlepšení vybavenosti venkova 3.2.1.1. 5 005 2007-2013 Pramen: Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období 2011 2015 32

Zahraniční příklad: Rakousko Fond katastrof Zákon o fondu katastrof nový zákon v roce 1996 (předtím platil zákon z roku 1986) Roční celková částka se pohybuje okolo 7-8 mld. Kč (v přepočtu) Daňové příjmy (rozpočtové určení) cca 99 % Výdaje zpravidla nekryjí škody na 100 %, vyţaduje se spoluúčast, která je různá dle programů a subjektů 33

Rakousko - Výnosy z daní z příjmů (OSVČ) z mezd z kapitálových výnosů z příjmů právnických osob 34

Zahraniční příklady: Francie Systém pojištění proti ţivelním pohromám Centrální zajišťovna Obchodní fond Tzv. Barnierův fond Fond prevence před přírodními riziky Národní garanční fond pro zemědělce 35

MOŢNÉ NÁVRHY DO BUDOUCNA OPTIMALIZACE SYSTÉMU Fiskální decentralizace rovnoměrnější rozdělení financování mezi státem, kraji a obcemi (sdílené financování veřejné sluţby) Participace občanů a podnikatelů Státní povodňový účet (ve st. fin. aktivech) Státní povodňový fond (mimorozpočtový) Peněţní fondy na úrovni ÚSC (včetně společných fondů kraje a obcí) Katastrofické dluhopisy PPP 36

Pojišťovny: MOŢNÉ NÁVRHY DO BUDOUCNA - zvláštní daň nebo odvod z majetkového pojištění - povinné pojištění se státní garancí - státní pojišťovna - pojišťovací pooly 37

MOŢNÉ NÁVRHY DO BUDOUCNA Daňová legislativa: - povodňová daň (mohla by pokračovat, ale ne na účet resortní, nýbrţ na zvláštní účet ve státních finančních aktivech analogie jaderného účtu) - mimorozpočtový fond (př. SFDI, SFŢP) s vlastními příjmy - rozpočtové určení daní 38

MOŢNÉ NÁVRHY DO BUDOUCNA Daňová legislativa: - daň z nemovitosti (zavést nový, tzv. rizikový koeficient) - místní poplatky (zavést nový - místní - povodňový poplatek) - vymísťování objektů ze záplavových oblastí stimulovat pozitivně a negativně daněmi 39

Děkuji za pozornost 40