Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.



Podobné dokumenty
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Pohyb přípravný text kategorie A, B

1. AKTINOVY CYTOSKELET (mikrofilamenta)

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Cytologie. Přednáška 2010

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Cytologie I, stavba buňky

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

Genetika člověka GCPSB

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Pohyb buněk a organismů

Cytoskelet, buněčné interakce a extracelulární matrix

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Biologie I. 4. přednáška. Buňka. struktura, nemembránové útvary

Struktura a funkce biomakromolekul

MITOCHONDRIE TVORBA ATP

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2

Přeměna chemické energie v mechanickou

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

BUŇKA I. Základní morfologické charakteristiky buňky. Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma)

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Přednáška 5 Biomechanika svalu

3.1 Formulace problému Metoda řešení Cíle řešení... 17

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Epitely a jejich variace

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

MBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Základy světelné mikroskopie

Substrát: látka, která se mění účinkem enzymu. NAD, NADP, FMN, FAD, koenzym Q, pyridoxalfosfát prostherická skupina: kofaktor vázán pevně

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Vybrané parametry neurodegenerace u animálních modelů i lidí. Psychiatrické centrum Praha

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Svět RNA a proteinů REGULACE TRANSLACE. Požadavky kladené na funkční translaci

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Histologie pro bakalářské studium Fyzioterapie. 1. Buňka. Jádro

BIOFYZIKA BUŇKY A TKÁNÍ

Co je vidět v buňkách? Inoue, 50. léta: vláknité struktury (meióza mikrospor Lilium longiflorum)

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

NEUROGENETICKÁ DIAGNOSTIKA NERVOSVALOVÝCH ONEMOCNĚNÍ

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D materiály k

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Digitální učební materiál

CYTOPLAZMA. -Prostor mezi organelami, inkluzemi, ribozomy a jádrem

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Obecný metabolismus.

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Buňka. Základní funkční a morfologická jednotka mnohobuněčného organizmu, schopná samostatné existence in vitro za vhodných podmínek

NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Buněčné jádro a viry

Seznam použitých zkratek (v abecedním pořadí)

Identifikace mikroorganismů pomocí sekvence jejich genu pro 16S rrna

Transkript:

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní matrix. Techniky elektronové mikroskopie a imunofluorescence odhalily, že cytosol je vysoce strukturovaný: obsahuje soustavu vláken cytoskelet

Strukturální elementy cytoskeletu Střední filamenta Mikrotubuly Mikrofilamenta

Fluoreskující mikrotubuly centrosom jádro Mikrotubuly ve fluorescenčním mikroskopu

Mikrotubuly ve fluorescenčním mikroskopu Mitotické vřeténko

Lokalizace mikrotubulů v buňce Funkce mikrotubulů: udržování struktury buňky, topologie organel, segregace chromosomů při mitóze a meióze, pohyb řasinek a bičíků

Vlastnosti a ultrastruktura mikrotubulů Struktura: duté trubičky se stěnou, která se skládá ze 13 protofilament Průměr: vnější 25 nm vnitřní 15 nm Monomery: α-tubulin β-tubulin γ-tubulin Funkce: pohyb buňky (řasinky a bičíky) Organizace a udržování tvaru buňky Pohyb chromosomů Topologie a pohyb organel

Dynamická instabilita mikrotubulů a polarizace MT

Polarizace mikrotubulů v buňce

Mikrotubulární struktury v buňce: 9 + 2 homology centriol řasinky bičíky bazální tělísko dělící vřeténko preprofázický svazek v rostlinných buňkách

Centrosom ultratenký řez a schema uspořádání

Proteiny asociované s mikrotubuly: Nemotorové: MAP1 4 Tau neurity a dendrity polymerace MT elongace MT neurity Motorové: kinesin + dynein -

Pathologie mikrotubulů anomalie stability mikrotubulů dysfunkce řasinek primární ciliární dyskinesie (DNAH5, DNAH7, DNAH11) poruchy lateralizace (situs inversus) mužská infertilita Kartagenerův syndrom patologie MAPs (microtubule-associated proteins) anomalie tau proteinu (taupathies)

Aktinová mikrofilamenta lokalizace v buňce a ultrastruktura Aktin v epiteliální buňce faloidin-rhodamin Vlastnosti mikrofilament: Struktura: dva šroubovitě vinuté řetězce F-aktinu Průměr: 7 nm Monomery: G-aktin

Aktin a jeho buněčné funkce Aktin zabezpečuje skeletální a motilní fukce. Síť aktinových vláken brání deformaci buňky (B), přenáší tlak, brání difuzi organel, zesiluje plasmatickou membránu a omezuje laterální migraci membránových proteinů. Aktin je strukturálním podkladem mikroklků (A) a výběžků cytoplasmy- filopódií (C). Motilní funkce zahrnují vytváření pseudopódií a améboidní pohyb, aktinová vlákna jsou kolejemi, po kterých se pohybuj motorové proteiny - myoziny - s nákladem veziklů, vlákna aktinu a myozinu vytváří organizované struktury zajišťující svalový pohyb a konstrikci dělící se buňky (D).

Proteiny vázající se s aktinem: Fragmin fragmentuje aktinová filamenta Gelsolin fragmentuje aktinová filamenta, tvoří příčné vazby Profilin umožňuje výměnu navázaného ATP za ADP α-aktinin tvoří kontraktilní prstence aktinu Filamin spojuje aktinová filamenta do gelové struktury Myosin I pohyb měchýřků podél aktinových filament Myosin II vzájemné klouzání aktinových vláken Spektrin připojuje aktin k plasmatické membráně Talin připojuje aktin k transmembr. proteinům Tropomyosin vazba aktinu a myosinu ve svalových vláknech Vinculin připojuje aktin k plasmatické membráně

Patologie aktinových mikrofilament Různé typy myopatií (poruch funkce svalové tkáně Dědičná hluchota Wiskott Aldrichův syndrom (WASP) Lowe syndrom

Střední (intermediální) filamenta Střední filamenta v epiteliální buňce Vlastnosti středních filament: Struktura: 8 protofilament spojených end-to-end Průměr: 8 12 nm Monomery: různé proteiny

Třídy intermediárních filament: Cytokeratiny epiteliální buňky mechanické vlastnosti Vimentin fibroblasty udržování tvaru buňky Desmin svalové buňky strukturální podpora kontraktilních vláken Neurofilaminy neurony zpevňování axonů nervové buňky Lamin A,B,C jaderný obal zajišťování pevnosti jádra a jaderného obalu

Organizace a skládání intermediárních filament

Pathologie intermediárních filament intermediate filament-related dermatopathies (fibrilarní dermatopatie, keratinopatie) intermediate filament-related myopathies (myofibrilární myopatie) intermediate filament-related neuropathies intermediate filament-related accumulations in amyotrofní laterální skleróza (ALS) a neurodegenerace neurofilament gene mutations linked to ALS and Charcot-Marie-Tooth disease (CMT2E)

MOLEKULOVÉ MOTORY molekuly asociované s mikrotubuly a aktinovými mikrofilamenty, které mají schopnost konat práci zpravidla pohyb jiných struktur podél cytoskeletálních vláken Mikrofilamenta myozin Mikrotubuly kinezin dynein zdroj energie ATP ATP ATP

Transport podél mikrotubulů v axonu nervové buňky

Molekulové motory, transportující náklad (sekreční váčky, membrány ER, GA) podél mikrotubulů

Pohyb dyneinu podél MT způsobuje ohyb bičíku

Uspořádání mikrotubulů v řasince a bičíku Uspořádání mikrotubulů v řasince a bičíku

Topologie organel je udržována pomocí mikrotubulů ER GA

Myosiny

Některé funkce myosinu I a myosinu II v eukaryontních buňkách

Kráčení molekuly myosinu podél aktinového vlákna

Interakce aktinu a myozinu při svalového stahu

Patologie molekulárních motorů Patologie dyneinu: Poruchy transportu podél řasinek a bičíků jsou příčinou polycystic kidney disease (v epiteliálních buňkách ledvin se nevyvíjí nepohyblivéřasinky) retinal degeneration je poškozen vývoj fotoreceptorů v tyčinkách a čípcích Patologie kinezinu Některá neurodegenerativní onemocnění jsou spojena s poruchou transportu materiálu podél mikrotubulů Abnormality kinezinu jsou spojeny s poruchou mitózy a mají význam v patogenezi některých nádorových onemocnění. Defekty v molekule kinezinů mají spojitost s poruchou funkce řasinek a bičíků

Kontrolní otázka: Uveďte příklady lidských onemocnění jejichž patogeneze je spojena s patologií mikrotubulů, aktinových mikrofilament a středních filament Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.