KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah semináře: Výchova ţáků ke zdravému ţivotnímu stylu Duševní zdraví jedince jako součást problematiky zdravého ţivotního stylu Zprostředkování základních schopností a dovedností s vyuţitím atraktivních forem školních i mimoškolních aktivit Závěrečná diskuse a plánování individuálních konzultací
CO JE INTERAKTIVNÍ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ? CO JE VZDĚLÁVÁNÍ ZÁŢITKEM? Jakákoliv zkušenost nabytá na základě předem připravené aktivity, kdy si účastníci přicházejí na principy fungování sami. Po proběhlé aktivitě následuje review (zpětná vazba) vedené lektorem. Při review se lektor zaměří zejména na: Kladení otázek účastníkům. Stává se jakýmsi moderátorem diskuze. Není mentorem ani trenérem, ale koučem, který vede účastníky k poznání a uvědomování si vlastních zkušeností.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE PRO CELOŢIVOTNÍ UČENÍ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC Jelikoţ globalizace staví Evropskou unii před stále nové výzvy, bude třeba, aby kaţdý občan ovládal širokou škálu klíčových kompetencí, a mohl se tak pruţně přizpůsobit rychle se měnícímu a úzce propojenému světu. Vzdělání a jeho dvojí úloha, sociální i hospodářská, musí hrát klíčovou roli při zajišťování toho, aby evropští občané získali klíčové kompetence, jeţ jim umoţní se takovým změnám přizpůsobit. Zejména je třeba stavět na různých schopnostech jedinců a naplnit různé potřeby studujících zajištěním rovného přístupu ke vzdělání
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence jsou zde definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu. Klíčovými kompetencemi jsou ty, jeţ všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní ţivot. Referenční rámec zahrnuje osm klíčových kompetencí: 1. komunikace v mateřském jazyce, 2. komunikace v cizích jazycích, 3. matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií, 4. kompetence k práci s digitálními technologiemi, 5. kompetence k učení, 6. kompetence sociální a občanské, 7. smysl pro iniciativu a podnikavost, 8. kulturní povědomí a vyjádření.
6. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A OBČANSKÉ Definice: Tyto kompetence pokrývají všechny formy chování, které jedince připravují na jeho efektivní a konstruktivní účast na společenském a pracovním ţivotě, a to ve stále rozmanitějších společnostech, a na řešení případných konfliktů. Občanské kompetence jedince připravují na plné zapojení do občanského ţivota na základě znalostí sociálních a politických koncepcí a struktur a k aktivní a demokratické účasti.
NEJDŮLEŢITĚJŠÍ ZNALOSTI, DOVEDNOSTI A POSTOJE SOUVISEJÍCÍ S TOUTO KOMPETENCÍ: Sociální kompetence jsou úzce spjaty s osobním a společenským blahem, k jehoţ dosaţení je nezbytné pochopit, jak mohou jedinci dosáhnout optimálního fyzického a psychického zdravotního stavu, který téţ můţe být zdrojem jejich vlastního bohatství či bohatství jejich rodiny a nejbliţšího společenského prostředí, a vědět, jak k tomu lze přispět prostřednictvím zdravého ţivotního stylu. Pro úspěšné zapojení do mezilidských vztahů a společnosti je třeba rozumět pravidlům chování a zvykům, které jsou obecně uznávány v různých společnostech a prostředích. Stejně důleţité je znát základní pojmy v souvislosti s jedincem, skupinami, pracovními organizacemi, rovným postavením muţů a ţen a nediskriminací, společností a kulturou. Základem této kompetence jsou dovednosti konstruktivně komunikovat v různých prostředích, projevovat toleranci, vyjadřovat a chápat různá stanoviska, jednat tak, aby došlo k navození důvěry, a projevovat empatii. Jedinci by měli být schopni vyrovnat se se stresem a frustrací a konstruktivně se vyjadřovat a rovněţ by měli rozlišovat mezi osobní a pracovní sférou.
Zdravý ţivotní styl je téma, o kterém se hodně mluví co si však pod ním představit? Téma zdravý ţivotní styl je opravdu široké a zároveň velmi důleţité. K příjemnému ţivotu a celkovému zdraví přispívá zdravotní styl velkou měrou. Ţivotní styl je faktor, který ovlivňuje naše zdraví aţ z 80 procent! Pouze těch zbývajících 20 procent je dáno především dědičností a případnou zdravotní péčí. Jednotlivé návody jak dodrţovat zdravý ţivotní styl se různí, ale snad všechny mají jedno společné snaţí se najít recept jak se cítit příjemně a mít dobrou tělesnou kondicí a výkonnost, která je v současné době od většiny lidí v pracovním procesu poţadována. Ţivotní styl zahrnuje všechno to co působí na lidský organismus a lze si jej představit jako souhrn vlivů psychiky, prostředí a potravy. Všechny uvedené vlivy mohou našemu organismu pomáhat, ale i jej mohou významně zatěţovat
Cílem zdravého ţivotního stylu by tedy mělo být organismu pomáhat a sniţovat jeho zatíţení. Počínání většiny lidí však nemá systematický charakter. A navíc pouţívané metody nepůsobí vţdy tak účinně, jak by si uţivatelé přáli. Zanedbávání zdravého ţivotního stylu zhoršuje výkonnost organismu a zkracuje výrazně ţivot kaţdého člověka. Dodrţování současných poznatků o zdravém ţivotním stylu bohuţel organismus člověka před nemocemi a zdravotními problémy zcela neochraňuje, ale můţe zvýšit odolnost, sníţit jejich výskyt a výrazně ovlivnit jejich průběh. Není pravda, ţe za většinu nemocí můţe ţivotní prostředí, které nemůţete ovlivnit, ţe to nejdůleţitější jsou kvalitní léky, ţe nejsilnější vliv má dědičnost kterou nemůţete ovlivnit... Neexistuje jediný správný návod na dodrţování zdravého ţivotního stylu. Potřeby a moţnosti kaţdého jednotlivce jsou odlišné. Zdravý ţivotní styl je proto třeba posuzovat zejména s ohledem na fyzický i psychický stav, věk, pohlaví a zdravotní stav člověka
KDO JE ZA NAŠE ZDRAVÍ ODPOVĚDNÝ? Jste to my. Dobré zdraví je otázka našeho rozhodnutí, před nímţ stojíte kaţdý den. Přestoţe nemůţete ovlivnit svoji genetickou výbavu nebo se vyhnout všem ţivotním nástrahám, můţete si vybudovat takový ţivotní styl, který sníţí rizika, jeţ negativně ovlivňují vaše zdraví. To nám na oplátku přinese potěšení z dobrého zdraví a poţitek z kvalitního ţivota.
ZDRAVÍ ZDRAVÍ je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost choroby. (Healts is state of complete physical, mental and social wellbeing and not merely the absence of disease and infirmity). Duševní zdraví znamená nepřítomnost symptomů poruch, které interferují s duševní výkonností a duševní pohodou, emoční stabilitou nebo klidem mysli. Duševně zdravá osoba se navíc podílí na udržování kultivovaného prostředí. Jde o to, aby člověk mohl co nejvíce uplatnit své předpoklady ve smyslu "dobrého života" a stal se psychologicky svobodnou, osobnostně zralou, optimální, plně fungující osobou, tvořivým jedincem ( Rogers, 1995).
V současné době se preferuje multidimenzionální (vícerozměrná) holistická koncepce (teorie, paradigma) člověka jako bio - eko - psycho - sociální a spirituální jednoty. Zdraví je celostní a systémová záleţitost. Je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu, osobnosti člověka a jeho ţivotního prostředí. Je mj. také výslednicí jeho dědičných dispozic, ţivotního stylu a pracovních i ekologických podmínek. Psychologie zdraví je jeden z nejmladších a v současnosti intenzívně rozpracovávaných vědních oborů. Zkoumá, jak psychologické (zejména osobnostní) proměnné spolupůsobí při vzniku nemocí i úrazů a jakým způsobem by se mělo ovlivňovat chování člověka a jeho prostředí, aby to prospělo jeho zdraví. Psychologie zdraví se především snaţí identifikovat chování a proţívání člověka, které zvyšuje nebo sniţuje riziko vývoje poruch a chorob. Psychologie zdraví je důleţitá i pro pedagogy, protoţe je učí takové komunikaci se ţáky a studenty, zdraví neškodí, ale naopak mu prospívá. Péče o zdraví ţáků a studentů, předcházení chorobným stavům, péče o zdravé ţivotní prostředí (materiální, psychické a sociální) je součástí profilu učitele, součástí jeho odborné kvalifikace a kompetence. Učitelská profese patří mezi povolání s vysokou pracovní zátěţí
Důsledkem dlouhodobé zátěţe, stresu a psychotraumat učitelů je často se vyskytující fenomén burn out ("pracovní vyhoření"), který se projevuje např. citovou vyhořelostí, emočním a afektivním vyčerpáním, pocity neúspěšnosti a pracovní nespokojenosti. Všem uvedeným potíţím se snaţil čelit evropský projekt Škola podporující zdraví (v rámci strategie Světové zdravotnické organizace (WHO) Zdraví pro všechny do roku 2000. Existuje jiţ evropská síť zdravých škol, která je zřizována Světovou zdravotnickou organizací v Londýně (od r. 1992). Rozvíjí se také programy Zdravé město, Zdravá rodina, Zdravý podnik apod. Cílem je dosáhnout takové úrovně zdraví, která umoţní vést produktivní sociálně ekonomický ţivot. Výchova ke zdraví, ke zdravému způsobu ţivota (health promotion) a k tělesné, psychické a duchovní kultuře osobnosti nabývá v současnosti na významu. Dokonce dochází k integraci poznatků různých věd o zdravém způsobu ţivota a k tendenci vytvořit novou vědu o zdravém způsobu ţivota, tzv. valeologii
DOTAZNÍK VYHOŘENÍ BPQ (BEVERLY POTTER S BURNOUT QUESTIONNAIRE). Označte stupeň daného pocitu na stupnici: 1 - nikdy, zřídka...5 - vţdy 1. Cítím se unavený/á/, i kdyţ jsem měl/a/ dost spánku. 2. Má práce mne neuspokojuje, necítím se být v práci úspěšný. 3. Cítím se smutný/á/, i kdyţ k tomu nemám jasný důvod. 4. Jsem zapomětlivý/á/. 5. Jsem podráţděný/á/, iritabilní a obořuji se na lidi. 6. Vyhýbám se lidem v práci i v soukromém ţivotě. 7. Mám potíţe se spánkem, protoţe mne trápí pracovní problémy. 8. Jsem nemocný/á/ častěji neţ jsem býval/a/. 9. Můj postoj k práci lze vyjádřit " pro co se trápit?" 10. Mívám časté konflikty v práci. 11. Můj pracovní výkon není stoprocentní. 12. Mám sklon uţívat alkohol nebo léky k zlepšení nálady. 13. Namáhá mne komunikace s druhými lidmi. 14. Nemohu se soustředit na práci tak jako dříve. 15. Práce mne brzo znudí. 16. Pracuji těţce, ale nemám pocit uspokojivého výkonu. 17. Práce mne namáhá. 18. Nerad chodím do práce. 19. Sociální aktivity s druhými jsou pro mne vyčerpávající. 20. Sex mne nezajímá. 21. Kdyţ nepracuji, většinu času se dívám na televizi. 22. V práci nemám ţádná očekávání, snahu něčeho dosáhnout. 23. Myšlenky na práci mne obtěţují i mimo pracovní dobu. 24. Pracovní problémy zasahují do mého osobního ţivota. 25. Mám pocit, ţe moje práce nemá ţádný smysl.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU BPQ Sečtěte všechna bodová hodnocení. Rozsah hodnot je 0-125. Na základě dosaţené hodnoty se můţete zařadit do skupiny: Počet bodů Hodnocení 25-50 Nemáte s burnoutem váţnější problémy. 51-75 Trochu prevence proti moţnosti vyhoření by neškodilo. 76-100 Pozor! Jste kandidátem vyhoření. 100-125 Jste vyhořelý/á/!
Otázky???