ENVIRO - EKOANALYTIKA, s.r.o. Nad Kunšovcem 1405/2 594 01 Velké Meziíí tel./fax: 566521107, 566524814 (okres Jihlava, kraj Vysoina) oznamovatel a investor: Kraj Vysoina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava OZNÁMENÍ ZÁMRU O HODNOCENÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ podle 6 odst. 1 a Pílohy. 3 zákona. 100/2001 Sb., ve znní zák.. 216/2007 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí Kolektiv autor: Ing. Zdenk Bouek, Ph.D. - ENVIRO-EKOANALYTIKA, s.r.o., Velké Meziíí RNDr. Milan Macháek - EKOEX JIHLAVA Mgr. Libor Žák - ENVIRO-EKOANALYTIKA, s.r.o., Velké Meziíí Ing. Jií Dymáek - LINEO, spol.s r.o. Tebí RNDr. Alexander Skácel, CSc. - AQUAKON Ostrava Mgr. Oldich Pecák - Stavební a prostorová akustika, Brno Oprávnná osoba: Ing. Zdenk Bouek, PhD., MBA - (hlavní zpracovatel) Držitel osvdení odborné zpsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, innosti nebo technologie na životní prostedí, osvdení.j. 16151/4353/OEP/92 ze dne 2.2.1993; prodlouženo pod.j. 18571/ENV/06 s platností do 30.3.2011 Rozhodnutí MŽP.j. 18571/ENV/06 ze dne 19.04.2006 únor 2010
OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...4 B. ÚDAJE O ZÁMRU...4 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...4 II. ÚDAJE O VSTUPECH...12 1. Pda...12 2. Voda...13 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...14 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...14 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH...16 1. Ovzduší...16 2. Odpadní vody...18 3. Odpady...18 4. Hluk, vibrace, záení...20 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií...24 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ...26 1. VÝET NEJZÁVAŽNJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTENÉHO ÚZEMÍ...26 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje...26 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj...26 c) schopnost pírodního prostedí snášet zátž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty...26 2. STRUNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDPODOBN VÝZNAMN OVLIVNNY...28 2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu...28 2.2. Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod...28 2.3. Základní charakteristiky pd a geofaktor...30 2.4. Základní charakteristiky pírodních pomr staveništ a okolí...30 2.5. Základní charakteristiky dalších aspekt životního a pírodního prostedí...34 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ...37 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIV A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI...37 1.1. Vlivy na obyvatelstvo...37 1.2. Vlivy na ovzduší...39 1.3. Vlivy na vodu...39 1.4. Vlivy na pdu a horninové prostedí...40 1.5. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy...40 1.6. Vlivy na krajinu vetn ovlivnní krajinného rázu...43 1.7. Vlivy na další parametry životního prostedí...44 1.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...44 2. ROZSAH VLIV VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI...44 3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPÍZNIVÝCH VLIVECH PESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE...44 4. OPATENÍ K PREVENCI, VYLOUENÍ, SNÍŽENÍ, POPÍPAD KOMPENZACÍ NEPÍZNIVÝCH VLIV...45 5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK VE ZNALOSTECH A NEURITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PI SPECIFIKACI VLIV...46 E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU...47 F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE...47 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍCH SE ÚDAJ V OZNÁMENÍ...47 2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE...47 G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...48 H. PÍLOHA...52 ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ...53 HLAVNÍ POUŽITÉ PODKLADY...55 2
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK HMÚ OV R SN EIA CHKO CHOPAV JZD KR KÚ LNV MŽP NV OA OP OÚ OŽPZ PD PHO PUPFL SD Sb. SO TNV TTP ÚPD ÚSES VB VKP VN VVN VVTL ZPF ŽP eský hydrometeorologický ústav istírna odpadních vod eská republika eská státní norma proces hodnocení vliv na životní prostedí (z anglického Environmental Impact Assessment) chránná krajinná oblast chránná oblast pirozené akumulace vod Jednotné zemdlské družstvo krajinný ráz krajský úad lehké nákladní vozidlo Ministerstvo životního prostedí naízení vlády osobní automobil ochranné pásmo (bez specifikace) obecní úad odbor životního prostedí a zemdlství projektová dokumentace pásmo hygienické ochrany odntí pozemk plnní funkcí lesa editelství silnic a dálnic sbírka zákon stavební objekt tžké nákladní vozidlo trvalý travní porost územn-plánovací dokumentace územní systém ekologické stability výpotový bod významný krajinný prvek vysoké naptí velmi vysoké naptí plynovod zemdlský pdní fond životní prostedí 3
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma Kraj Vysoina A.2. I 70890749 A.3. Sídlo Žižkova 57, 587 33 Jihlava A.4. Jméno, píjmení, bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele Ing. Bohumil Kotlán - vedoucí projektant firma PROfi Jihlava spol. s r.o., Pod Píkopem 6, 586 01 Jihlava B. ÚDAJE O ZÁMRU I. Základní údaje 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy. 1 Název: Zaazení dle Pílohy. 1: Jde o zámr napl ující dikci bodu 9.1 Novostavby, rozšiování a peložky silnic všech tíd a místních komunikací I. a II. tídy (zámry neuvedené v kategorii I) pro zámry kategorie II. Píslušným úadem, který zajišuje proceduru posuzování vliv je krajský úad ( 22 zákona), v daném pípad Krajský úad kraje Vysoina. 2. Kapacita (rozsah) zámru Celková délka komunikace je 8,315 km. Silnice II/353 po rekonstrukci povede pevážn v trase stávající silnice a nivelety, jen ojedinle se bude od stávající trasy odchylovat. Trasa projektované rekonstrukce zaíná na stávající silnici Jihlava Žár n/s. za obcí Jamné (v míst projektovaného obchvatu Jamného na silnici II/353) a má konit za obcí Stáj na hranici bývalého okresu Žár nad Sázavou. Jedná se o zastavnou ást obcí Zho a Stáj (intravilán obce) a dále o nezastavnou ást mezi obcemi Jamné Zho Stáj až po hranice okresu Jihlava Žár nad Sázavou. Navržená stavba je dle schváleného územního plánu v katastru obce Jamné. Obce Zho a Stáj nemají dle vyjádení odboru výstavby a ŽP pi Mstském úadu v Polné zpracovaný územní plán obce. 4
3. Umístní zámru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Vysoina Obec: Obec Jamné, k.ú. 656615 Jamné u Jihlavy; Obec Zho, k.ú. 792926 Zho u Jihlavy; Obec Stáj, k.ú. 753441 Stáj. Zámr dále zasahuje do k.ú. Dobroutov, Arnolec a Rudolec. V rámci pípravy dokumentace pro územní ízení byly zahájeny práce na sestavení záborového elaborátu. Vzhledem k rozsáhlosti celé problematiky není v souasné dob provedena kompletní inventarizace všech dotených parcel z katastrálních území obcí. V následujícím pehledu jsou uvedeny parcely pouze pro k.ú. obce Stáj (podrobnosti viz pílohová ást). Rekonstruovaná vozovka bude umístna na pozemcích s par.. 94/1, 442, 92/1, 92/2, 440/1, 481, 463/7, 443/1, 429, 450, 341/2, 341/7, 341/6, 273/1, 94/3, 284, 295/1, 295/4, 295/3, 294 a 483 v k.ú. Stáj. V rámci pípravy dalšího stupn projektové dokumentace bude nutné sestavit podrobný záborový elaborát, protože v rámci rekonstrukce a úprav vozovky II/353 Jamné Zho - Stáj bude zasahováno do ZPF i PUPFL. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Pedmtem stavební akce je rekonstrukce silnice II/353 Jamné Zho - Stáj, a to tém výhradn ve stávající trase. Jedná se o rekonstrukci v dané trase a to pedevším o rozšíení a úpravu povrchu stávající vozovky, jejíž šíka je v nkterých úsecích nevyhovující, menší než 6 m. Pitom dojde k rozšíení na kategorii S9,5/60 v základní šíce zpevnné vozovky 8,5 m. Souástí stavby je mostní objekt v km 2,442, dále peložky silových a sdlovacích vedení, která jsou vedena v soubhu s rekonstruovanou silnicí a zasahují do nov navrženého tlesa komunikace, rovnž dojde k zabezpeení stávajících inženýrských sítí první kategorie (VVTL plynovody, produktovody, ropovody, dálkové optické kabely apod.), zde se pedpokládá pouze úprava na stávajícím zabezpeení uložení pod komunikací (úprava chrániek, úprava propojovacích objekt apod.), také bude nutno provést nové oplocení zemdlského areálu v obci Stáj, jehož stávající oplocení bude stavbou doteno. Stávající kižovatky na trase budou rovnž napojeny ve stávajícím rozsahu na navrženou úpravu silnice II/353. Také veškeré hospodáské sjezdy, polní cesty, lesní cesty budou zachovány a v rámci stavby obnoveny podle pvodního rozsahu. V obci Stáj bude provedena nová autobusová zastávka v obci. Nároky na stavbu jsou hlavn v rovin majetkoprávní pípravy a postupné realizace pi zachování pimených objízdných tras pro dané území a jeho dopravní obslužnost po dobu stavby. Další nároky jsou kladeny na mostní objekt v km 2,442, který je již navržen na prtoné množství stoleté vody se zvýšením vrchu vtoku min. o 0,5m nad tuto teoretickou hladinu. Další nároky jsou na zábory okolních pozemk, kterých se stavba svým rozšíením dotkne, navrženo bylo povtšinou jednostranné rozšíení tak, aby jedna ze stran zstala pokud možno zachována, zde bude provedeno pouze vyištní stávajících píkop a její pípadné vyspravení. 5
V rámci posuzování zámru a stávající projektové dokumentace nebyly nalezeny zásadní problémy kumulace s jinými zámry. Uvedený stavební zámr rozšíení a rekonstrukce silnice Stáj - Zho bude navazovat na již provedenou rekonstrukci vozovky smrem od Žáru na Sázavou realizovanou po hranici okresu a na budoucí plánovanou výstavbu obchvatu obce Jamné ve smru na Jihlavu. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod (i z hlediska životního prostedí) pro jejich výbr, resp. odmítnutí Zdvodnní poteby a umístní zámru Silnice II/353 má v nkterých místech a úsecích navrženého rozšíení nevyhovující pevážn šíkové parametry a dále i nkteré smrové a výškové oblouky na trase, které budou navrženou úpravou odstranny. Tyto nevyhovující úseky zpsobují etné dopravní problémy a to pevážn v zimním období. Na zaátku úseku se poítá s výstavbou obchvatu obce Jamné, ímž dojde k rozšíení silnice od Velkého Beranova až po zaátek úseku této navržené úpravy a na druhém konci nad obcí Rudolec na hranici okresu Jihlava je již vozovka rovnž rozšíena na danou kategorii této silniní spojnice dvou okresních mst Jihlavy a Žáru nad Sázavou, proto byl tento poslední úsek rovnž vybrán k rekonstrukci tak, aby došlo k rozšíení v co nejdelším úseku trasy. Navrhovanou úpravou trasy silnice II/353 se výrazn zlepší dopravn technické parametry vlastní silnice a s tím i bezpenost silniního provozu v celém úseku, budou odstranny stávající dopravní závady a zvýší se také bezpenost chodc v intravilánech obcí a v míst zastávky v obci Stáj. Pehled zvažovaných variant Z hlediska umístní stavby a rozsahu možných vliv na životní prostedí a obyvatelstvo jsou v oznámení hodnoceny stávající stav (nulová varianta) a aktivní varianta pedkládaná oznamovatelem v projektu. Nulová varianta (stávající stav) Znamená relativn nevyhovující stávající stav v podob šíkových parametr a rovnž i nkterých smrových a výškových oblouk. Aktivní varianta Tato varianta pedstavuje realizaci navržené rekonstrukce vozovky, ímž dojde k rozšíení a ástenému napímení tlesa vozovky a též k položení nového živiného povrchu. V rámci pípravy a hodnocení zámru nebyly uvažovány další varianty (obchvaty obcí). Jako dvod byly ze strany investora uvedeny píliš velké finanní náklady na realizaci akce a technické složitosti pi realizaci. Z výše uvedených údaj nebylo pro pedkládané oznámení hodnoceno více variantních ešení rekonstrukce. 6
6. Struný popis technického a technologického ešení zámru Hlavní trasa silnice II/353 S 9,5/70 (60) Dl 8,315 km vetn všech stavebních objekt, vyvolaných peložek a zabezpeení Smrové ešení Zaátek úseku od obce Jamné je navržen v pímé linii, na kterou navazuje oblouk o polomru R 520 m, dále trasa pokrauje v pímém úseku se situováním tak, aby levostranná alej zstala zachována, v tomto míst se pedpokládá osazení svodidel. Pímý úsek je ukonen pravostranným obloukem o polomru R 300 m od staniení 0,906 km. Další pímí úsek pokrauje až ke kižovatce se silnicí II/351, kde navazuje opt pravostranný oblouk o R 550m. Rozšíení v navazujícím úseku až ped obec Zho je provedeno vlevo tak, aby pravostranná alej zstala zachována. Zde trasa maximáln kopíruje stávající, a proto zde navazují pravostranné a levostranné oblouky bez pímých úsek až do staniení km 2,014. Mezi staniením 2,5 2,9 km se rozšíení navrhuje vpravo pro zachování levostranné aleje. Od staniení 2,9 km se toto obrací a zstává zachována pravá ást porostu. Trasa dále prochází intravilánem obce Zho, kde dojde k úprav nevyhovujícího smrového polomru mezi km 3,525 3,598, i pesto zstává trasa i nadále v silniním pozemku a jedná se pouze o dílí úpravu polomru pi navrženém rozšíení. Dále navazuje pímý úsek zakonený další dílí úpravou stávajícího polomru na R 220 m u hájovny nad obcí Zho. Dále se trasa snaží zachovat levostranný lesní porost až do km 4,500. Poté již dojde k zásahu do lesního porostu vlevo. Prchod lesním úsekem je navržen tak, aby zásah do lesního prostu byl pouze minimální. Nejvtší zásah je v míst navrženého záezu mezi km 4,960 5,300. Nad záezem bude ponechán volný pruh pro peložky stávajících vedení silových a sdlovacích kabel. Za tímto lesních úsekem dojde k rozšíení trasy smrem doprava. Zde se v km 5,715 5,740 nacházejí inženýrské sít vyššího významu, které bude nutno zabezpeit. Niveleta je zde uvažována po stávající, pouze dojde k jednostrannému rozšíení vozovky doprava. Trasu dále kíží silnice II/348, kde dojde k úprav polomru hlavní trasy, které má za cíl zlepšení smrového vedení a rozhledových polomr v se stávající kižovatce. V blízkosti této kižovatky je navržena i autobusová zastávka pro obec Stáj. V intravilánovém úseku obce je navrženo rozšíením smrem doprava s ohledem na stávající nemovitosti na levé stran. Za obcí Stáj po km 6,800 je provedeno rozšíení symetricky a to s ohledem na navazující kížení s VVTL plynovody tak, aby rozšíení co nejvíce kopírovalo stávající vozovku. Zde bude nutno rovnž provést zabezpeení tchto inženýrských sítí vyššího významu. Dále vozovka bude umístna na násyp, což bude mít za následek opt symetrické rozšíení silniního pozemku. Dále následuje šíková úprava v záezu pravostranného smrového oblouku mezi km 7,083 7,182, poté již vozovka využívá ponejvíce stávající smrové vedení až ped další lesní úsek. Zde jsou stávající dva stejnosmrné oblouky malého polomru, což opt tvoí kolizní místo a nevhodné smrové vedení trasy, proto byl tyto dva oblouky nahrazeny jedním o polomru R 170 m tak, aby byl minimalizován zásah do lesního porostu. Tímto též dojde ke zlepšení rozhled v navazující kižovatce se silnicí III/3536. Navazujícím lesním úsekem zstane zachována levá strana lesa a rozšíení bude provedeno vpravo ve smru staniení. Za lesním úsekem již bude trasa ukonena v délce cca 25 m dopojena na stávající již rozšíenou vozovku. Smrový návrh zohled uje omezující prvky (intravilány obcí, stávající aleje) a zadávací podmínky investora. 7
Celkem bylo na trase navrženo 35 smrových oblouk doplnných o oboustranné pechodnice podle možností, které byly limitovány stávajícím smrovým vedením. Celková délka ešené rekonstrukce trasy silnice II/353 iní 8.315,00 m. Výškové ešení Návrh nivelety vychází z požadavk SN a dále z podmínky kopírování stávající nivelety v maximální možné míe. Proto niveleta od zaátku úseku pozvolna stoupá až do staniení 0,150, kde navazuje mírné klesání do staniení 0,228. Dalším stoupáním se niveleta dostává až k horizontu nad obcí Jamné u stávajícího vodojemu a úpravny vody. Dále niveleta klesá ke kižovatce se silnicí II/351 a to 5,39%. Za kižovatkou navazuje stoupání 3,35% až k dalšímu horizontu v km 1,542. Odtud postupn trasa sklesává až k navrženému mostnímu objektu, kde je nejnižší místo na trase. Pokrauje pak dále mírným stoupáním, které je tém minimální v intravilánu obce Zho. Za obcí již pokrauje další stoupání skrze lesní úsek až ke km 5,096, kde je navržen zhruba 4 m záez (v souasné dob je toto velmi nepehledný a kolizní úsek trasy). Za tímto vrcholem pokrauje maximální možné klesání pro danou kategorii, které je zakoneno kižovatkou ped obcí Stáj. Zde trasa opt stoupá s drobnými výškovými oblouky až k lesnímu úseku za obcí Stáj a potažmo až do konce úseku, který je nejvyšším nadmoským bodem na trase a to nad 680 m.n.m. Zde niveleta navazuje na stávající silnici a je ukonena, stávající silnice poté postupn klesá až do obce Rudolec. Hodnota stoupání (klesání) dosahuje maximálního sklonu 6,0 %, což je dáno konfigurací stávajícího okolního terénu a také maximální pípustná hodnota pro danou kategorii. Vyduté a vypouklé silniní oblouky navržené na trase jsou pevážn na minimálních hodnotách, ale tak, aby byl zaruen rozhled pro zastavení. Šíkové uspoádání Šíkové uspoádání je dáno kategorizací navrhované rekonstrukce silnice II/353, dle SN 736101 a pro smrov nerozdlenou silnici s neomezeným pístupem S 9,5/60 (50) je základní šíkové uspoádání následující: jízdní pruhy 2 x 3,50 m vodící proužky vnjší 2 x 0,25 m zpevnná krajnice 2 x 0,50 m nezpevnná krajnice 2 x 0,50 m -------------------------------------------------------------------- volná šíka 9,50 m celková šíka v korun 10,00 m Návrh silnice II/353 v nové trase akceptuje veškeré stávající vjezdy, hospodáské sjezdy a místní komunikace, polní a lesní cesty apod.. 8
Mostní objekt V rámci stavebních prací bude proveden stavební objekt SO 201 Mostní objekt ve staniení 2,442 km. Jedná se o kížení mostu se Zhoským potokem, s volnou výškou nad dnem 2,2 m. Charakteristika mostu: železobetonová rámová deska na plošné spodní stavb. Délka pemostní: 5,737 Délka mostu: 19,0 m Délka nosné konstrukce: 7,737 m Rozptí : 5,737 m Šikmost mostu: pravá Volná šíka mostu: 9,5 m Šíka prchozího prostoru-chodníku: bez chodníku jako chodník slouží krajnice Šíka mostu 11,1m Výška mostu nad terénem: 2,9 m Stavební výška: 0,72 m Plocha nosné konstrukce: 82 m 2 Zatížení mostu : tída A SN 73 62 03 Odvodnní Odvodnní ešené peložky silnice II/353 je zajištno podélným a píným sklonem vozovky a navrženým odvod ovacím zaízením (píkopem, propustky). Navržené sbrné píkopy navazují na zaátku trasy na píkopy stávající a jsou zaústny do recipient v daných povodích. Od zaátku úseku je navržen levostranný píkop, který bude místy ponechán jako již stávající až ke kižovatce se silnici II/351. Pravostranný píkop zaíná od km 0,820, kde bude vyústn na terén. Za rozvodím v km 1,040 budou oba píkopy vyústny pomocí propustk do stávajícího povodí, které se nachází v II. pásmu PHO. Do tohoto místa budou rovnž zaústny vody z píkop do staniení 1,540 m. Dále navazující silniní píkopy budou zaústny do povodí Zhoského potoka v km 2,442 u mostního objektu. Do tohoto povodí spadá i ást silnice v intravilánu obce Zho, ale i extravilánový úsek nad Zhoí až po lesní úsek. Za lesním úsekem až za obec Stáj náleží povodí do Stájského potoka. Poslední úsek nad obcí Stáj patí jak do povodí Ochozkého potoka, tak i do Povodí Balinky. Veškeré stávající propustky na trase budou bu zachovány, nebo rekonstruovány podle pvodních návrhových hodnot. Odvodnní v intravilánech obcí zstane zachováno a stávající píkopy budou vyištny a na nkterých místech i zpevnny. Kižovatky silnic II. a III. tídy, autobusová zastávka Kižovatka se silnicí II/351 oboustrann Navržené úrov ové napojení stávající silnice II/351 v km 1,334 oboustrann. Vnjší polomry zaoblení jsou navrženy o R=15m, na úseku odboení mezi smrem na Rybné a Zho je polomr R=12m. Celková délka úpravy je navržena 75 m. Kižující komunikace je v kategorii S 7,5/50. Úhel kížení je navržen jako stávající a to 99 st. Zmínnou úrov ovou kižovatku lze charakterizovat dle SN jako kolmou, prsenou, všesmrnou, s urením pednosti v jízd. Vzájemné kížení komunikací respektuje SN 73 6102 Projektování kižovatek na silniních komunikacích. 9
Kižovatka se silnicí III/3534 vpravo Navržené úrov ové napojení stávající silnice III/3534 v km 2,590 vpravo. Vnjší polomr zaoblení je navržen o R=45m, druhý polomr pi napojení smrem na Stáj je navržen R=12m. Celková délka úpravy je navržena 15 m. Kižující komunikace je v kategorii S 7,5/50. Úhel kížení je navržen jako stávající a to 105 st. Zmínnou úrov ovou kižovatku lze charakterizovat dle SN jako kolmou, prsenou, všesmrnou, s urením pednosti v jízd. Vzájemné kížení komunikací respektuje SN 73 6102 Projektování kižovatek na silniních komunikacích. Kižovatka se silnicí II/348 oboustrann Navržené úrov ové napojení stávající silnice II/348 v km 5,837 oboustrann. Vnjší polomr zaoblení smrem na Arnolec je navržen R=10 m, od Arnolce smrem na Rudolec je navržen R=15 m, pro vjezd do obce Stáj je navržen polomr R=5m a napojení od Polné smrem na Jihlavu je ponecháno podle stávajícího pipojení. Celková délka úpravy je navržena 45 m. Kižující komunikace je v kategorii S 7,5/50. Zmínnou úrov ovou kižovatku lze charakterizovat dle SN jako kolmou, prsenou, všesmrnou, s urením pednosti v jízd. Vzájemné kížení komunikací respektuje SN 73 6102 Projektování kižovatek na silniních komunikacích. Zde je navržena úprava i na hlavní trase tak, aby byly zlepšeny rozhledové pomry na této kižovatce. Autobusová zastávka Stáj Stávající autobusová zastávka v obci Stáj se nachází pímo v prostoru kižovatky (104), a proto byl proveden nový návrh autobusové zastávky pro obec tak, aby byla rovnž využita stávající ekárna. Autobusová linka od Jihlavy bude zastavovat na zastávkovém pruhu pímo na silnici, ovšem mimo hlavní tah silnice II/353, zde se autobus otoí a bude pokraovat smrem na Žár nad Sázavou. Poítá se s vybudováním nástupišt a dopojení pší trasy ke stávající ekárn. Pro druhý smr jízdy je navržen záliv pro autobusy s pipojovacím a odpojovacím pruhem délky 15 m, délka zastávkové hrany byla navržena 12 m a šíka 2 m. Rovnž dojde k propojení pší trasy k ekárn. Zastávka bude vybavena prvky pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu, což bude zapracováno v dalších stupních projektové dokumentace. Kižovatka se silnicí III/3535 vlevo Navržené úrov ové napojení stávající silnice III/3535 v km 6,438 vlevo. Vnjší polomr zaoblení je navržen o R=4m, druhý polomr pi napojení smrem na Rudolec je navržen R=9m. Celková délka úpravy je navržena 15 m. Kižující komunikace je v kategorii S 6,5/50. Úhel kížení je navržen jako stávající a to 46 st. Zmínnou úrov ovou kižovatku lze charakterizovat dle SN jako prsenou, všesmrnou, s urením pednosti v jízd. Vzájemné kížení komunikací respektuje SN 73 6102 Projektování kižovatek na silniních komunikacích. Kižovatka se silnicí III/3536 vpravo Navržené úrov ové napojení stávající silnice III/3535 v km 7,717 vpravo. Vnjší polomr zaoblení je navržen o R=12 m, druhý polomr pi napojení smrem na Rudolec je navržen R=9 m. Celková délka úpravy je navržena 35 m. Kižující komunikace je v kategorii S 6,5/50. Úhel kížení je navržen jako stávající a to 105 st. Zmínnou úrov ovou kižovatku lze charakterizovat dle SN jako prsenou, všesmrnou, s urením pednosti v jízd. Vzájemné 10
kížení komunikací respektuje SN 73 6102 Projektování kižovatek na silniních komunikacích. Objízdné trasy po dobu výstavby Po dobu provádní stavebních prací bude navrženo doasné dopravní znaení. Pedpokládá se provádní stavebních prací po jednotlivých etapách, emuž bude odpovídat i vyznaení objízdných tras. toto rozdlení na etapy bude zejm podle stávajících sídel na trase, tudíž první objízdnou trasou bude Jamné-Rybné-Nadjov-Zho. Další navazující pak Zho- Nadjov-Jersín-Arnolec-Stáj. A pro poslední úsek nad obcí Stáj bude objízdná trasa vedena Stáj-Záborná-Janovice-Rudolec. tyto trasy mohou být upraveny po detailním rozdlení jednotlivých etap a to bu zkráceny, nebo i jinak vymezeny. Intravilánové úseky budou mít objízdné trasy pes vnitky obcí a to jak ve Zhoi, tak ve Stáji. Detailní ešení vetn návrhu doasného dopravního znaení bude ešeno v dalším stupni projektové dokumentace. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Pedpoklad zahájení prací: rok 2011 Pedpoklad ukonení posuzované etapy: rok 2013 8. Výet dotených územn samosprávných celk Za pedpokládanými vlivy dotený územn samosprávný celek na úrovni obcí Zho, Stáj a okrajov i obec Jamné. Na úrovni kraje jde o lokalizaci v kraji Vysoina. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat - územní rozhodnutí dle platného stavebního zákona (MÚ Polná stavební úad) - souhlas s odntím ZPF, PUPFL vydává nad 1 ha KÚ kraje Vysoina, OŽPZ - rozhodnutí o kácení mimolesních porost devin vydává OÚ Jamné, OÚ Zho, OÚ Stáj - pípadná další rozhodnutí vyplývající z požadavk dotených správních úad 11
II. Údaje o vstupech 1. Pda V rámci projektovaných zemních, stavebních a rekonstrukních prací dojde podle provedené diagnostiky terénu k relativn velkému objemu výkopových a násypových prací (viz popis technologické ásti). Celková odhadnutá bilance zemin bude: - výkopy 80.040 m 3 - náspy 11.340 m 3 Pi porovnání tchto údaj je zejmá nevyrovnanost bilance obou kubatur ve prospch pebytku výkopových prací. Tato problematika je ešena v rámci nakládání s odpady a je popsána v píslušné kapitole o odpadech. Sejmutá ornice ze ZPF bude po celou dobu uložena na doasných mezideponiích a po ukonení prací bude použita ke zptnému ohumusování svah a ploch k tomu urených. Zábor pdy Zemdlská pda Realizací zámru budou provedeny zábory pozemk v zemdlském pdním fondu, tyto pozemky budou vyjmuty ze ZPF. Jedná se o pozemky, kde je navrženo rozšíení komunikace, pozemky pro peložky inženýrských sítí nebudou vyjímány ze ZPF. V pílohové ásti je uveden seznam dotených parcel v k.ú. obce Stáj s vybranými parametry hodnocení. Vlastní podklady pro vyntí ze ZPF budou provedeny na základ geometrických plán, kde bude již upesnny výmry dotených pozemk. V souasné dob není zatím zpracován záborový elaborát z hlediska ZPF a musí být doešen nejdéle ve fázi územního ízení. Lesní pozemky Zábory PUPFL se pedpokládají na lesních pozemcích mezi Zhoí a Stájí a dále pak nad obcí Stáj smrem na Rudolec. Vlastní podklady k záboru PUPFL budou provedeny na základ geometrických plán, kde bude již upesnny výmry dotených pozemk. V souasné dob nejsou zatím zpracovány podklady k záboru PUPFL a musí být doešeny nejdéle ve fázi územního ízení. Chránná území a ochranná pásma Zvlášt chránná území Zájmové území zámru nezasahuje do žádné zóny chránné krajinné oblasti. Poloha zámru nezasahuje ani do žádné jiné zvlášt chránné území pírody ve smyslu jiných kategorií dle 14 zákona. 114/1992 Sb.. 12
Záplavová území vodních tok ve smyslu ust. 66 zákona. 254/2001 Sb., vodní zákon, nebyla na lokalit vodoprávním úadem stanovena. Chránné oblasti pirozené akumulace vod (CHOPAV) ve smyslu ust. 28, zákona. 254/2001 Sb., vodní zákon, se v okolí lokality nevyskytují. V místech navrhovaného zámru se nenachází žádný dobývací prostor ani jiný zámr chránný horním zákonem, rovnž se nenachází v kontaktu s žádným zvlášt chránným územím ve smyslu ochrany památek. Ochranná pásma Zámr není v územním kontaktu ani v kolizi s ochrannými pásmy zvlášt chránných území pírody (50 m ze zákona, CHKO nemá v tomto smyslu ze zákona vyhlašované OP), ale nachází se v ochranném pásmu lesních porost. Bhem výstavby zámru nedojde ke zhoršení životního prostedí tak, aby bylo nutno vyhlásit jakékoli ochranné pásmo. V úseku 1,1 až 1,3 km je severní okraj komunikace v kontaktu s hranicí II. pásma hygienické ochrany vodního zdroje. Rovnž tak jižní okraj vozovky v km 7,711 až 7,722. Dále od km 7,76 až 8,30 prochází celá komunikace pásmem hygienické ochrany vodního zdroje II. stupn. Pi návrhu umístní objekt a trasy komunikací byla respektována normativní ochranná pásma podzemních a nadzemních inženýrských sítí. Obecn chránné pírodní prvky Posuzovaný zámr navrhované rekonstrukce komunikace zasahuje do významných krajinných prvk ze zákona (lesní porosty mezi obcemi Zho a Stáj, lesní porost nad obcí Stáj, kížení nivy upraveného toku Zhoského potoka). V prostoru uvažovaného zámru se nenachází žádný registrovaný VKP podle 6 zákona o ochran pírody a krajiny, zpracovatelskému týmu oznámení alespo není známa okolnost pípadné registrace nkterého pírodního segmentu v kontaktu nebo blízkém okolí zájmového území za registrovaný VKP. Nachází se v interakci s vymezenými skladebnými prvky ÚSES. Evropsky významné lokality, ptaí oblasti Zájmové území zámru není v kontaktu s nkterou z evropsky významných lokalit ve smyslu 45 a c zák.. 218/2004 Sb., která by byla zahrnuta do národního seznamu tchto lokalit podle 45a a nkteré z píloh NV. 132/2005 Sb. nebo vymezených ptaích oblastí podle 45e tohoto zákona a nkterého z píslušných naízení vlády R (viz stanovisko KÚ kraje Vysoina,.j.: KUJI 55437/2009, OZP 10/2009 SLA ze dne 16.7.2009 v pílohové ásti). 2. Voda Etapa výstavby Z hlediska výstavbové ásti (poteby pitné vody a vody pro sociální zaízení pro zamstnance) lze považovat spotebu zanedbatelnou. Pitná voda v této etap stavby bude dodávána jako balená. Technologická voda bude dodávána pedevším do betonových smsí nebo ke zkrápní a snižování prašnosti. Dodávka technologické vody pro stavební úely bude 13
pln v gesci dodavatelských firem, které budou zajišovat realizaci jednotlivých stavebních objekt. Etapa provozování V rámci provozování uvažované komunikace nelze pedpokládat významnou spotebu vody, krom ištní vozovek. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Z hlediska spoteby elektrické energie pi provozování komunikace bude hlavní spoteba elektrické energie vázána na osvtlení podél komunikace v intravilánech obcí. Stávající osvtlovací body a stožáry, které se nachází v tlese komunikace budou zachovány. Pohonné hmoty Spoteba pohonných hmot se týká jen pípadu výstavby uvažovaného zámru. V samotném provozu vybudované komunikace je spoteba pohonných hmot minimální a týká se oprav komunikace a jejího vybavení (oprava znaení, osvtlení atd.). Ostatní suroviny Ostatní suroviny pro poteby fáze výstavby komunikace budou dodány zhotovitelskou organizací a není pedpoklad využití místních zdroj (stavební materiály, zemina). Teplo Vytápní Uvedený zámr nevyžaduje zdroje tepla. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Komunikaní napojení Po dobu provádní stavebních prací bude navrženo doasné dopravní znaení. Pi výstavb dojde pouze k ástenému omezení na jednotlivých úsecích stavby. Úplná uzavírka se na tomto úseku nepedpokládá. Pouze v místech napojení místních komunikací bude smrem na staveništ oznaeny úplné uzavírky. Detailnjší dopravn-inženýrská omezení budou ešena v rámci stavebního povolení. Doprava a její frekvence Bhem výstavby dojde krátkodob ke zvýšení dopravního provozu, prašnosti a hlunosti. V bezprostední blízkosti stavby se nenachází objekty pro bydlení a služby, které by vyžadovaly zvláštní dopravní režim nebo významné omezení provozu. 14
V rámci zpracování oznámení byly provedeny hluková a rozptylová studie, které hodnotí navrhovanou stavbu a zmny frekvence dopravního zaízení lokality. Pro vyhodnocení stávající imisní situace byly použity údaje s výhledem intenzity dopravy k roku 2015. Podmiující nebo vyvolané související investice Návrh nepedpokládá žádné další investice související s jeho realizací. 15
III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Pro zhodnocení vlivu navrhované stavby na ovzduší byla sestavena samostatná rozptylová studie (Skácel, 8/2009). Období výstavby komunikace Výstavba zámru bude probíhat vzhledem k uvažované životnosti stavebních objekt po relativn krátkou dobu (cca 2-3 roky) a kvalitu ovzduší v okolí významn dlouhodob po imisní stránce neovlivní. Výstavba bude probíhat ve venkovním prostedí a bude pedstavovat pedevším pípravu stavby odtžením ornice, nivelaci terénu, pípravu silniního lože návozem kameniva a jeho hutnním a položení svrchních vrstev komunikace. Bhem této doby se projeví jako zdroj zneištní odnos zeminy a imise tuhých látek, které budou psobit po dobu innosti stavebních a silniních stroj, které se budou pohybovat v prostoru budoucího liniového zdroje podle aktuálního místa provádní stavebních prací. Významná kontaminace prachovitého podílu zeminy se nepedpokládá, imise stavebních stroj budou pouze krátkodobé a jejich posun není možno modelovat. Období výstavby proto není uvažováno jako samostatná souást rozptylové studie. Období provozu komunikace Pro zhodnocení vlivu provozu na stav ovzduší v rámci provozu zaízení byla sestavena samostatná rozptylová studie (Skácel, 2009 - viz pílohová ást). Etapa provozování Zdroje emisí, které jsou v rozptylové studii modelovány, pedstavují pouze jeden typ liniové zdroje stávající komunikace II/353 v obcích Stáj a Zho. Liniové zdroje zneištní ovzduší pedstavuje osobní a nákladní doprava v intenzit meného sítání dopravy v roce 2005. Koeficienty nárstu dopravy nebylo potebné používat, nebo principem hodnocení není prognóza dopravní zátže, ale porovnání imisního stavu atmosféry souvisejícího s realizací zámru v nezmnném smrovém vedení dotené komunikace. Bodové ani plošné zdroje emisí nebyly modelovány. Poet provozních dn je 365 dn/rok, tj. 1,00 roku, uvažuje se vliv celodenní. Pro emise škodlivin liniového zdroje byly využity emisní faktory MŽP R (MEFA). Stacionární bodové zdroje V rámci posuzování zámru nebyly modelovány stacionární zdroje škodlivin do ovzduší. Liniové zdroje Zprovoznní investiního zámru nepedstavuje absolutní navýšení dopravy, pouze ani její redislokaci v hodnoceném úseku. Nákladní doprava zámru byla rozdlena mezi TNV a LNV v pomru 1:1. 16
Tabulka: Souasná a budoucí zátž komunikaní sít v obcích Stáj a Zho Úsek komunikace Celková dopravní zátž v obcích Stáj a Zho Souasnost Cílový stav II/353 2404 2404 Podle emisních faktor (MEFA, MŽP R) pi uvažované rychlosti pohybu 40 km/h, konvenních prostedcích (jako nejhorším možném stavu) a rovinatém terénu jsou emise vozidel uvedeny v následující tabulce. Tabulka: Emise vozidel pro souasnou intenzitu dopravy na komunikaci II/403 Škodliviny TNV LNV OA NO 2 PM 10 3,1425 Benzen 0,0971 Benzo(a)pyren (ug/km) g/km g/km/den g/km g/km/den g/km g/km/den 2,8936 694,4 0,822 197,2 0,0181 34,5 0,2561 754,2 23,3 61,4 0,6708 0,014 0,0915 160,9 0,0005 0,954 3,36 0,0098 18,69 21,9 0,0302 57,6 etnost dopravy byla poítána pro 365 dn/rok (1,00 roku). Modelovaný pohyb vozidel v ploše zámru byl uvažován pro rychlost vozidel 40 km/h, na celém modelovaném úseku stávajícího vedení trasy II/353. Pro výpoet imisní distribuce škodlivin byl uvažován pomr TNV:LNV=1:1. Projekt nepoítá s vytváením výrazných dopravních špiek, nejedná se o pímstskou oblast ani o oblast se soustednou rekreaní nebo prmyslovou inností, kdy je nutno uvažovat s denním a týdenním, pípadn sezónním scénáem dynamiky dopravní intenzity. Plošné zdroje Plošné zdroje zneištní nebyly modelovány, protože zámr tyto zdroje negeneruje. Zneištní ovzduší Lokalita je vzhledem ke své poloze charakterizována po imisní stránce jako relativn málo zatížená registrovanými stacionárními zdroji zneištní ovzduší a rozptýlenými vlivy charakteristickými pro blízkost sídelních aglomerací dopravními vlivy, dá se však oekávat liniová imisní zátž vlivem dopravy po stávající komunikaci. Obce Stáj a Zho spadají do psobnosti stavebního úadu Polná. Oblast je uvedena mezi oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) pro územní obvod psobnosti stavebního úadu Polná se uvádí pro rok 2007 pekroení imisního limitu PM10 na 0,4% plochy BaP na 2,4% plochy. Jako relevantní byly pro hodnocení souasné imisní charakteristiky ovzduší použity údaje AIM ze stanice Jihlava (JJIHA,. 1477). Imisní koncentrace BaP byly pevzaty ze stanice HMÚ Žár nad Sázavou (JZNZP,. 1684) i s vdomím urité nejistoty pevzatých imisních koncentrací. 17
Modelovaným zdrojem zneištní ovzduší je komunikace II/353 v úseku ureném k rekonstrukci a oekávaný vliv dopravy na imisní situaci v okolí zámru. Ostatní zdroje vetn stávající komunální dopravy jsou zahrnuty do souasného stupn imisní zátže ovzduší. Pedmtem modelování je oekávaná zmna imisní situace vlivem dopravní zátže ovzduší. 2. Odpadní vody Splaškové odpadní vody Pro navrhovaný zámr nejsou uvažovány s výjimkou etapy výstavby. Problematika likvidace splaškových odpadních vod bude ešena dodavatelem stavby a z hlediska vlivu na životní prostedí lze oznait tento faktor za nevýznamný. Odpadní vody technologické Pro navrhovaný zámr nejsou uvažovány s výjimkou snižování prašnosti bhem výstavby. V pedložené projektové dokumentaci nebyla produkce odpadních technologických vod kvantifikována. Dešové vody V rámci pedložené PD a technické zprávy byl popsán systém odvodnní v kap. B.I.6. - Struný popis technického ešení. Vzhledem ke skutenosti, že se jedná o rekonstrukní práce spojené s opravou a rozšíením stávající vozovky nelze pedpokládat významnou a zásadní zmnu v systému stávajícího nakládání s dešovými vodami. V technické zpráv není v této fázi projektové dokumentace uvedena zmna kapacitní bilance dešových vod, pouze podrobný popis stavebního ešení odvod ovacích objekt. 3. Odpady Odpady pi výstavb Projektovaná bilance výkopových zemin (výkopy 80.040 m 3, náspy 11.340 m 3 ) ukazuje na pedpokládaný znaný pebytek výkopových zemin nad jejich spotebou v rámci stavby. Podle platné legislativy je možné výkopové zeminy využít na terénní úpravy v míst stavby mimo rámec zákona o odpadech, pokud je tento postup uveden v projektu stavby resp.ve stavebním povolení. S ohledem na výše uvedenou bilanci výkopových zemin (pebytek tém 70 tis.m 3 ) bude nutné zajistit další nakládání s výkopovými zeminami mimo lokalitu stavby v souladu s platnou odpadovou legislativou. Nakládání s pebytenými zeminami a vytženou hlušinou mimo lokalitu stavby se ídí pílohou. 9 zákona.185/2001 Sb., o odpadech. Píloha. 9 zákona.185/2001 Sb., o odpadech je zárove souástí zákona.9/2009 Sb. ze dne 12.12.2008, kterým se mní zákon o hnojivech.156/1998 Sb., a vymezuje použití materiálu na zemdlském pdním fondu. Pokud výsledky analýz spl ují limity,uvedené v píloze.9 zákona.185/2001 Sb., nespadá pebytená zemina a vytžená hlušina pod zákon o odpadech a jeho provádcí pedpisy a je možné jej využít v rámci zemdlského pdního fondu. 18
Pokud výsledky analýz pebytené zeminy a vytžené hlušiny neodpovídá limitním hodnotám koncentrací škodlivin podle pílohy.9 zákona.185/2001 Sb., je nutné s uvedeným materiálem nakládat jako s odpadem. Další nakládání s tímto odpadem se potom ídí zákonem.185/2001 Sb., o odpadech a provádcí vyhláškou.294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpad na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Pi rekonstrukci a výstavb vozovky lze pedpokládat vznik následujících druh odpad: 150102 - plastové obaly (kat. O) 170101 - beton 170107 - smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem 170106 (O) 170201 - devo (kat. O) 170405 - železo a ocel (kat. O) 170411 - kabely neuvedené pod 170410 (kat. O) 170504 - zemina a kamení neuvedené pod íslem 170503 (kat. O) 170604 - izolaní materiály neuvedené pod ísly 170601 a 170603 (kat. O) 170904 - smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly 170901, 170902 a 170903 (kat. O) 200301 - smsný komunální odpad (kat. O) S veškerými odpady bude nakládáno v souladu s platnou legislativou v odpadovém hospodáství. Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny odpady pouze kat. O. V prbhu prací nelze vylouit i dílí kontaminaci nkterých stavebních a konstrukních materiál a vznik odpad kat. N. Odpady z provozu zemních stroj, mobilních zaízení a dalších mechanism nejsou v projektové dokumentaci ani oznámení kvantifikovány, ponvadž práce budou provádny v rámci dodavatelské firmy, která bude zajišovat veškeré opravy a údržby mechanism mimo lokalitu stavby. Proto v rámci stavby komunikace mohou teoreticky vznikat odpady pouze v dsledku havarijních stav, které nelze v souasnosti spolehliv predikovat a kvantifikovat. Odpady vzniklé pi provozu zaízení Vlastní provoz uvažovaného zámru místní komunikace neprodukuje prakticky žádný druh odpadu ve smyslu legislativním, krom odpad z údržby komunikací. 200303 - uliní smetky (kat. O) 200301 - smsný komunální odpad (kat. O) Uvedené odpady budou evidovány, shromažovány, tídny, následn pedány smluvním oprávnným subjektm k dalšímu nakládání. Pi provozování je nutno postupovat v souladu s platnými právními pedpisy v oblasti odpadového hospodáství. 19
VŠEOBECNÉ POVINNOST: Každý je povinen pedcházet vzniku odpad,omezovat jeho množství a nebezpené vlastnosti.využití nebo odstranní realizovat v souladu s pedpisy. Výrobky vyrábt s ohledem na minimalizaci nevyužitelných odpad zejména nebezpených V prvodní dokumentaci výrobku se musí uvádt informace o využití nebo odstranní nespotebovaných ástí výrobk. V pípad existence technických a ekonomických pedpoklad je každý povinen zajistit pednostní využívání odpad ped odstranním. Každý je povinen nakládat s odpady dle zákona, v zaízeních k tomu urených. Odpad mže být pedán pouze osob,která pedloží oprávnní. Mísení odpad je zakázáno, smísené odpady musí být roztídny, výjimky udluje píslušný KÚ. POVINNOSTI PVODC ODPAD: - zaazovat odpady dle druh a kategorií - zajistit pednostní využití odpad - pedat odpad pouze oprávnné osob - ovovat nebezpené vlastnosti odpad - shromažovat odpady utídné podle druh a kategorií - zabezpeit ped znehodnocením,odcizení nebo únikem - vést prbžnou evidenci,ohlašovat odpady a úadm zasílat hlášení - umožnit kontrolu provozovny úadm - zpracovat plán odpadového hospodáství a zajistit jeho plnní - provádt kontrolu vliv nakládání s odpady na zdraví lidí a ŽP - ustanovit odpadového hospodáe dle zákona - platit poplatky za ukládání odpad na skládky - nakládat s nebezpenými odpady pouze se souhlasem orgánu státní správy - pvodce je odpovdný za nakládání s odpadem až do pedání oprávnné osob 4. Hluk, vibrace, záení Hluk Z hlediska vyhodnocení hluku byla zpracována samostatná hluková studie (Pecák, 1/2010 - viz pílohová ást). Etapa výstavby V období výstavby bude plošným zdrojem hluku plocha staveništ. Zde bude hluk zpsoben provozem stavebních mechanizm a pojezdy nákladních automobil v prostorech mimo veejné komunikace. Dále k tmto zdrojm pistupuje i hluk ze stavebních inností. Tyto innosti budou provádny v pouze v denní dob. Na ploše staveništ byl hluk modelován nepetržitou inností dvou tžších stavebních mechanism - bagr s nakladaem (L WA = 101 db) a válec používaný k hutnní a válcování štrk a písku, s akustickým výkonem ve vzdálenosti 7,5 m 48,5 db (L WA = 77 db). Etapa provozování Liniové zdroje Hodnoceným zdrojem hluku v lokalit Lomné - Stáj je hluk z pozemní dopravy na silnici II/353. Jedná se o úseky 6-3330, 6-3340 a 6-3359, viz následující obrázek. 20
Obrázek: Sítací úseky Tabulka: Prmrné intenzity dopravy za 24 hod. (zdroj - SD sítání dopravy v roce 2005) profil osobní nákladní moto celkem 6-3330 2667 646 21 3334 6-3340 1908 480 16 2404 6-3359 1742 398 8 2148 Pepoet intenzit dopravy pro rok 2010 a 2035 Tabulka: Koeficienty rstu dopravy - SD R, odd.dopravního inženýrství - prognóza rstu potu vozidel 2005-2040 druh vozidel výhledové koeficienty 2005 2010 2035 nákladní 1,0 1,03 1,07 osobní 1,0 1,15 1,34 Tabulka: Lokalita Zho - profil 6-3340 - prmrné intenzity dopravy za 24 hod. rok nákladní osobní celkem 2005 496 1908 2404 2010 511 2194 2705 2035 531 2557 3088 Tabulka: Lokalita Stáj - profil 6-3359 - prmrné intenzity dopravy za 24 hod. rok nákladní osobní celkem 2005 406 1742 2148 2010 418 2003 2421 2035 434 2334 2768 21
Pedmtná studie provádí výpoty hlukové zátže chránného venkovního prostoru obytné zástavby obcí Zho a Stáj z dopravy na silnici II/353 ped a po její rekonstrukci. Výpoty jsou provedeny pro souasnou (rok 2010) a výhledovou (rok 2035) situaci ve výpotových bodech.1-3 reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu obcí podél rekonstruované silnice II/353 - podrobnosti viz pílohová ást. Lokalita ZHO výp.bod.1 - RD.p.47 (parc.. 59), 2 m ped fasádou, 3 m a 6 m nad úrovní terénu výp.bod.2 - objekt k bydlení.p. 63 (parc.. 77), 2 m ped fasádou, 3 m a 6 m nad úrovní terénu výp.bod.3 - objekt k bydlení.p. 65 (parc.. 81), 2 m ped fasádou, 3 m a 6 m nad úrovní terénu Lokalita STÁJ výp.bod.1 - RD.p.12 (parc.. 108), 2 m ped fasádou, 3 m a 6 m nad úrovní terénu výp.bod.2 - objekt k bydlení.p.2 (parc..3), 2 m ped fasádou, 3 m a 6 m nad úrovní terénu výp.bod.3 - zemdlská usedlost.p. 9 (parc.. 25), 2 m ped fasádou, 3 m a 6 m nad úrovní terénu Stacionární zdroje V souasné dob se významnjší stacionární zdroje na dané lokalit nevyskytují. Závry pro chránný venkovní prostor: Rekonstrukcí úseku silnice II/353, která spoívá v lokálním smrovým a výškovým narovnáním trasy, sjednocením šíky silnice a novém kvalitnjším povrchu dojde ke snížení hlukové zátže v okolním venkovním prostoru v celém rekonstruovaném úseku. Velikost snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku v jednotlivých výpotových bodech reprezentující chránný venkovní prostor obytné zástavby je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka: Lokalita ZHO - stávající, výhledový stav rok 2010, 2035 Rozdíl ekv. hladin ak. tlaku ped a po rekonstrukci L Aeq,den, resp. L Aeqnoc v db VB. 1 2 3 Chránný výška venkovní prostor rok 2010 rok 2035 den (6.00h-22.0h) noc (22.00h den (6.00h-22.0h) noc (22.00h 6.00h) 6.00h) RD.p.47 3m 1,8 1,8 1,7 1,8 (parc.. 59) 6m 1,7 1,7 1,7 1,7 objekt k bydlení 3m 7,4 7,6 7,4 7,5.p.63 (parc..77) 6m 6,7 6,9 6,7 6,9 objekt k bydlení 3m 6,0 6,1 6,0 6,1.p.65 (parc..81) 6m 5,4 5,4 5,4 5,4 22
Tabulka: Lokalita STÁJ - stávající, výhledový stav rok 2010, 2035 Rozdíl ekv. hladin ak. tlaku ped a po rekonstrukci L Aeq,den, resp. L Aeqnoc v db VB. 1 2 3 Chránný výška venkovní prostor rok 2010 rok 2035 den (6.00h-22.0h) noc (22.00h den (6.00h-22.0h) noc (22.00h 6.00h) 6.00h) RD.p.12 3m 1,8 1,7 1,8 1,7 (parc.. 108) 6m 1,8 1,7 1,7 1,8 objekt k bydlení 3m 1,8 1,8 1,8 1,8.p.2 (parc..3) 6m 1,8 1,8 1,9 1,8 zemdl. usedlost 3m 2,1 2,1 2,1 2,1.p. 9 (parc.. 25) 6m 2,1 2,1 2,1 2,1 Nejvýraznjší snížení hlukové zátže dojde v místech narovnání trasy silnice, kdy dojde ke zvtšení vzdálenosti osy silnice od obytné zástavby. V obci Zho u objekt pro bydlení.p. 63 a 65 (VB.2 a 3) dojde ke snížení v souasnosti (2010) i ve výhledu (2035) v denní dob o L Aeq,den = 5,4 db -7,4 db a noní dob o L Aeq,noc = 5,4 db -7,6 db V obci Stáj se hluková zátž nejvýraznji sníží u zemdlské usedlosti.p.9 (VB.3) o L Aeq,den = L Aeq,noc = 2,1 db Závry pro chránný vnitní prostor: Hygienické limity hluku v chránném vnitním prostoru u obytné zástavby v bezprostední vzdálenosti od rekonstruované silnice II/353 budou dodrženy pi oknech se vzduchovou neprzvuností R w > 35,8 db Vypotené hodnot neprzvunosti odpovídá dle SN 730532 okno tídy zvukové izolace TZI 3 ( 35 db < R w < 39 db) Návrh realizace protihlukových opatení: V dalším stupni projektové dokumentace DSP, bude nutné doplnit technicko-stavební ešení protihlukových opatení, které bude vycházet z výše uvedených doporuení hlukové studie. Nejdíve bude proveden przkum jednotlivých objekt (úel, ke kterému jsou zkolaudovány, technický stav obvodového plášt z hlediska neprozvunosti), dále výbr objektu, u kterých budou provedena protihluková opatení, vetn jejich podrobné specifikace a stanovení harmonogramu prací. Z hlediska reálnosti provedení protihlukových opatení nejsou navržena jiná, u kterých lze pedpokládat vysoký stupe obtížnosti realizace (technické problémy, majetkové problémy, neúmrnost vynaložených náklad, pípadn porovnání úinností v pomru k vynaloženým nákladm a potu dotených obyvatel). 23
Vibrace V rámci realizace zámru se nepedpokládá významný vliv vibrací s výjimkou vlastní výstavby, kdy v rámci provozu nkterých zemních stroj a zaízení mže dojít ke vzniku vibrací (hutnní). Z hlediska vlivu na životní prostedí lze tento aspekt považovat za málo významný. Záení Pi realizaci zámru ani provozu se nepedpokládá výskyt radioaktivního záení i elektromagnetického záení. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Navržený zámr realizovat rekonstrukci vozovky v dané lokalit není takovým zámrem, který by sebou nesl zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií za pedpokladu dodržování daných podmínek. Vstupní komponenty Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, pdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel je z hlediska provozu zámru minimální. Ropné havárie S ohledem na charakter zámru stavby existuje v etap výstavby i provozování riziko havárie dopravních prostedk s možnými negativními vlivy na životní prostedí a zdraví obyvatel. Jedná se pedevším o úniky pohonných hmot, pípadn havárií, nebo špatného technického stavu vozidel. Únik vtšího množství benzinu i nafty mimo komunikaci by znamenal pípadné nebezpeí zneištní zeminy a podzemních vod. Popsaná rizika únik lze minimalizovat v rámci etapy výstavby bžnými technickými a organizaními opateními a dodržováním obecn závazných pedpis, normativ a manipulaních ád a pokyn výrobc technologických zaízení pro údržbu a provoz. Speciální preventivní nebo bezpenostní opatení (varovné systémy ap.) nejsou nutná. Vzhledem k pozici uvažovaného zámru vi obytné zástavb je riziko ohrožení obyvatelstva velmi nízké. Rizika ohrožení zdraví jsou soustedna zejména následn na samotné úastníky silniního provozu na dané komunikaci. Možné úniky pohonných hmot lze eliminovat již vhodnými provozními a technologickými postupy prací a technickými opateními na zaízeních (pravidelné kontroly technického stavu, úkapové a záchytné vany). Riziko požáru S ohledem na charakter zámru, lze riziko požáru pedpokládat pouze pi vážnjší havárii dopravního prostedku pohybujícího se po nové komunikaci, pípadn pi poruše elektrického zaízení, která by mohla zahoet v pípadech zkratu. Další riziko požáru lze dovodit v pípad porušení vedení plynovodu a následném zahoení nebo výbuchu. 24
Dopady na okolí Možná rizika havárií jsou v potu pravdpodobnosti obvyklá pro zámry obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opatení, krom obvyklých v souvislosti s provozováním obdobných komunikací. Následky eventuelních havárií by mly pouze lokální charakter. Riziko ohrožení obyvatelstva ve vtším mítku je nízké. Prevence havárií Prevence havárií v doprav spoívá v ádném udržování dopravního znaení z hlediska provozovatele a dodržování ustanovení silniního provozu z hlediska jeho úastník. 25
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ 1. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje Situování stavby bylo provedeno v souladu se schváleným územním plánem obce Jamné (ob další více dotené obce nemají schválenou ÚPD) a prakticky celé zájmové území ešené rekonstrukce silnice dsledn vychází ze stávající stopy silnice II/353 v ešeném úseku Jamné hranice okresu Jihlava nad obcí Stáj. Jsou navrženy jen nevýznamné smrové úpravy ve vztahu k vylepšení parametr nkterých oblouk. Pozemky v okolí silnice jsou využívány pedevším jako orná pda, okrajov louky (pouze v upravené v niv Zhoského potoka i extenzivnjší), ásti pozemk jsou hospodáské lesy pevážn s vysokým podílem smrku (až monokultury). Ped zahájením stavebních prací bude nutné provést pípravu území, sejmutí ornice z pozemku ZPF, v dílích úsecích i okrajové odlesnní (km 4,6 až 5,3 a km 7,7 až 8,2 Dále zámr bude vyžadovat zásahy do doprovodných porost silnice v poti vyšších s desítek ks. b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj Ve vlastním zájmovém území výstavby (pi dílích zmnách trasy vyrovnání oblouk, místí rozšíení) se jako pírodní zdroj nachází sama o sob zemdlská pda, pevážn s vysokou intenzitou produkce. Jde o obnovitelný pírodní zdroj, jehož využitelnost závisí na intenzit produkce rostlinné výroby a tím i na poteb dodatkové energie pro obnovu i udržení produkního potenciálu. Obnovitelným pírodním zdrojem jsou i lesní porosty, jimiž ešená komunikace prochází. Kvalita stávajících pírodních zdroj byla zhodnocena v rámci samostatné dendrologické studie: Inventarizace devin rostoucích mimo les (Doležel, 2009). V rámci této studie bylo vyhodnoceno celkem 511 položek, z toho 497 jednotliv hodnocených strom rostoucích strom, 2 skupiny strom, 5 skupin nálet a 7 skupin ke v koridoru navrhované trasy komunikace. Kvalita devin je pevážn prmrná, lokáln se výskyt tují i hodnotnjší deviny, na druhé stran ada devin vykazuje výraznjší známky fyziologického i fyzického poškození, nkteré jsou prakticky i suché (viz samostatná píloha Inventarizace devin ). c) schopnost pírodního prostedí snášet zátž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty Územní systém ekologické stability krajiny Celé zájmové území zámru je souástí ochranného pásma nadregionálního biokoridoru mezofilní hájové ady s tím, že: - v poátku trasy poblíž vodojemu Jamné západn od kižovatky se silnicí II/351 Polná - Kamenice - Tebí kíží osu NRBK kolem km 1,2 26