INVESTICE DO IS/IT Svobodová Libuše Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu libuse.svobodova@uhk.cz Abstrakt Příspěvek je zaměřen na vybrané aspekty investování do IS/IT. Úvodní kapitola této práce vysvětluje základní aspekty rozvoje informační společnosti. V druhé kapitole se budeme věnovat investicím do IS/IT. V této části zveřejníme i výsledky dotazníkového šetření v USA. V další části se zaměříme na výdaje, které jsou spojeny s investicemi do IS/IT. Ve čtvrté části se budeme věnovat přínosům, které plynou z využívání IS/IT. Zaměříme se nejen na klasifikaci přínosů, ale i na problémy při hodnocení přínosů a zveřejníme další části výsledků dotazování, které proběhlo v České republice. Kľúčové slová: investice, informační společnost, technologie, přínosy, hodnocení 1 ÚVOD - PŘEDSTAVENÍ PROBLEMATIKY INVESTIC DO IS/IT Během posledních několika desetiletí došlo k obrovským změnám a pokrokům v oblasti rozvoje, používání i chápání informačních technologií. S informačními technologiemi se v současné době setkáváme prakticky na každém kroku, a proto často hovoříme o informační společnosti 1. Činíme tak především v souvislosti s nárůstem množství a významu informací, globalizačními tendencemi, využíváním digitálního zpracování informací a rychlostí jejich přenosu v souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií (ICT). Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která prostupuje všemi tradičními ekonomickými i společenskými činnostmi a vytváří zcela nové příležitosti a postupy, které výrazně ovlivňují charakter společnosti [14]. Posun směrem k informační společnosti se dotkl snad všech oblastí lidského života. Potřeba maximalizace efektivity investic do informačních technologií stále stoupá, a to především proto, že manažeři mnoha podniků docházejí ke zjištění, že přínosy z investic do informačních technologií nedosáhly očekávaných výsledků. Vývoj v oblasti informačních technologií dospěl v posledních dvaceti letech do paradoxní situace, kdy celosvětové statistiky jasně ukazují, že výdaje do informačních technologií trvale rostou a přitom si manažeři neustále stěžují na to, že jim tyto investice nepřinášejí očekávaný užitek [7]. Pokud se zabýváme investicemi, často vyvstane problém hodnocení efektivnosti IS/IT, který spočívá v tom, že neumíme dostatečně přesně a objektivně přínosy informačních systémů měřit, protože se kumulují s celou řadou dalších faktorů působících na systém řízení a na celkovou efektivnost firmy. Rozhodnutí o informačním systému firmy či instituce jsou rozhodnutími strategické povahy a jejich důsledky se projeví až v delším časovém horizontu. Za toto období se také podstatně změní okolí informačního systému firmy. Problém spočívá v tom, že hodnotíme-li přínosy před realizací inovace našich IS/IT, vycházíme z hypotetických podmínek, jejichž splnění nemůžeme zaručit, takže jde v každém případě o hrubý odhad přínosů. Hodnotíme-li však přínosy pouze zpětně (kvůli zdůvodnění vložených investic do IS/IT), je obtížné určit, co do nich zahrnout, co je přínosem z nového informačního systému a co z jiných aktivit firmy. 1 Hlavními rysy informační společnosti jsou převaha práce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizační tendence. Z technologického pohledu lze říci, že informační společnost je společnost s vysokou mírou využívání informačních a komunikačních technologií založených na prostředcích výpočetní techniky a s nimi spojenou digitalizací. Informační společnost tak v podstatě označuje společnost v období nové ekonomiky [3]. 859
2 INVESTICE DO IS/IT Výše investic do IS/IT v několika posledních desetiletích enormně vzrostla. Firmy považují IS/IT za klíč k úspěchu a nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti. Můžeme ale očekávat návratnost investice do IS/IT a skutečné zvýšení efektivnosti podnikových procesů? Úspěch dané investice do IS/IT je úzce spjat s inovačními a zdokonalovacími procesy [10]. Pokud bylo například inovačním cílem zvýšit produktivitu, potom musíme investici do IS/IT posuzovat podle toho, zda se produktivitu opravdu podařilo zvýšit. Zavedení vyspělé technologie má přinést pozitivní změnu především v určitém místě hodnototvorného řetězce, tedy i v konkrétním místě organizační struktury [4]. Investice do IS/IT je efektivní, pokud je poměr mezi užitkem, který z IS/IT získáme, a výdaji, které jsme na získání tohoto užitku vynaložili, ale také časem potřebným na získání tohoto užitku a riziky spojenými s tím, že tohoto očekávaného užitku nedosáhneme, vyrovnaný [7]. Investované prostředky nazýváme výdaji do IS/IT a očekáváme, že nám přinesou určité přínosy. Zatímco výdaje na IS/IT zjistíme relativně snadno, přínosy se dostavují s určitým časovým odstupem. Při hodnocení efektivity investic do IS/IT si také musíme uvědomit, že některé investice jsou obtížně kvantifikovatelné v peněžních ukazatelích. Tyto investice mají určitou hodnotu pro danou firmu, ale jejich přínos nelze měřit. Přínosy z investic do IS/IT jsou celkově velmi obtížně hodnotitelné, protože existují ve viditelných i skrytých formách. Mezi tzv. neviditelné přínosy patří např. zvýšená pružnost výroby, vyšší kvalita výrobků, rychlejší služby, lepší přístup k obchodním informacím nebo zlepšení pověsti firmy. Investice do IS/IT mohou vytvářet jak přímé úspory, tak určitou přidanou hodnotu pro společnost [6]. Jako všechny investice i investice do IS/IT jsou závislé na různých faktorech. Klíčovým faktorem je časový horizont, který představuje předpokládanou dobu používání dané IS/IT. Neustálý vývoj nových IS/IT způsobuje jejich rychlé zastarávání, proto je nezbytné počítat nejen s pravidelnými náklady na provoz a údržbu, ale také s náklady na budoucí inovace. Je dobré volit takové IS/IT, které jsou nové, ale zároveň funkčně prověřené a je zde reálná možnost, že budou i nadále inovovány. Aby investice do IS/IT byla skutečně efektivní, je nezbytné transformovat určité procesy ve firmě a přizpůsobit je dané technologii. Příkladem takovýchto transformací může být zavedení IS/IT do oblasti bankovnictví a telekomunikací, kde byla realizována např. automatizace plateb nebo přepojování hovorů. Investice do IS/IT je třeba hodnotit v mnoha fázích vývoje [5]. Před zavedením nových IS/IT hodnotíme jejich předpokládanou úspěšnost a budoucí přínosy. Po zavedení nových IS/IT zvažujeme, zda investice byla opravdu efektivní. Pro hodnocení efektivity investic do IS/IT nejdříve definujeme hodnotící metody a následně vybíráme metodu nejvhodnější pro konkrétní investici. Každá metoda je aplikovatelná pouze za určitých podmínek. 2.1 Průzkum v USA Průzkum nazvaný Unisys Information Technology ROI Study, který provedla firma Unisys v roce 2001 v USA zjišťoval, jaká mají rozhodující pracovníci očekávání od investic do IT [16]. Výzkum rozdělil firmy do tří skupin: Pozitivně hodnotí investice do IT 43,5 % respondentů Investice do IT hodnotí vyrovnaně s návratností 42,5 % respondentů Negativně hodnotí investice do IT 14 % respondentů Výzkum dále ukázal, že jako nejlépe investující firmy byly hodnoceny ty, které utrácely nejvíce. Zatímco ostatní dvě skupiny se shodují v názoru investovat promyšleněji. Lze odvodit, že firmy, které nahlížejí na investice pozitivně, investují do IT podle dobře připraveného plánu rozvoje IT a ví do čeho investovat pro maximální užitek. Pracovníci s pozitivním názorem na investice do technologií dokázali pojmenovat zvýšenou efektivitu a návratnost jako přínos [16]. Pozitivně smýšlející firmy byly schopny dobře obhájit své investice do IT a jako investice s nejvyšší návratností označily: servery 76 %, 860
software 72 %, pracovní stanice 68 %, personální technologie 48 %. 3 VÝDAJE NA IS/IT Hodnocení efektivnosti do IS/IT neznamená pouze hledání přínosů, ale také sledování, jaké peníze za IS/IT vydáváme [7]. Vyčíslení výdajů není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled. Investice do IS/IT jsou úzce svázány s podnikovými procesy, proto musíme zahrnout nejen zjevné výdaje na IS/IT, ale také výdaje na změnu procesů a organizační změny vzniklé v souvislosti se zavedením IS/IT, výdaje na změny pracovních postupů, výdaje za provoz a údržbu a výdaje za školení. Opomenutí výše uvedených výdajů by mohlo znamenat skrytá nebezpečí pro hospodaření firmy. Výdaje na IS/IT můžeme zásadně klasifikovat podle tří hledisek: časového, druhového a aplikačního [7]. Časové hledisko: plánování, pořízení, zavádění, provoz a údržba, likvidace. Druhové hledisko: hardware, software, pracovníci, služby, režie. Aplikační hledisko: toto hledisko umožňuje sledovat výdaje na konkrétní aplikaci. Z aplikačního hlediska se výdaje sledují pouze krátkodobě, většinou kvůli zhodnocení efektivnosti zavedení nové aplikace. Sledování výdajů aplikačním hlediskem má smysl jen v případech, kdy známe i přínosy daných technologií. V případě, že budeme sledovat výdaje pro účely srovnání s jinými organizacemi (např. sledování trendů u konkurence) potom nebudou zajímavé ani tak absolutní hodnoty jednotlivých hledisek, jako spíše relativní ukazatele. Srovnávacími hodnotami jsou dle [8] nejčastěji uváděny roční výdaje na IS/IT jako procento celkového ročního obratu, příjmů, tržeb podniku, nebo roční výdaje na IS/IT jako procento celkových ročních výdajů podniku. Často se také sledují roční mzdové výdaje na IS/IT jako procento celkových ročních výdajů na mzdy a platy, dále se sleduje poměr mezi výdaji na HW, SW a služby IS/IT, dále roční výdaje na IS/IT na pracovníka (řídící a THP pracovníci), případně procento výše ročních investic do IS/IT z celkového objemu ročních investic. 4 PŘÍNOSY PLYNOUCÍ Z VYUŽÍVÁNÍ IS/IT V předchozích kapitolách jsme definovali základní pojmy, které souvisí s investicemi do IS/IT a nastínili jsme také problematiku výdajů do IS/IT. V této kapitole budeme podrobně analyzovat jednotlivé typy přínosů, které z IS/IT vyplývají. Zhodnocení přínosů z IS/IT je poněkud složitější než hodnocení výdajů. Přínosy z IS/IT mohou zůstat poměrně dlouhou dobu skryté a někdy je nutné také využít informace z externích zdrojů, abychom zjistili, v jakém rozsahu investice do IS/IT napomáhají k prosperitě. IS/IT představují obrovský potenciál pro podniky, ekonomiky i společnost. V tržních ekonomikách se pro určení efektivní alokace zdrojů používají finanční kritéria. Aby byla možná alokace zdrojů v podobě investic do IS/IT, je nutné pochopit, kde lze přínosy z investic do IS/IT očekávat, jak je odhadnout a ohodnotit [6]. Hledání hodnoty IS/IT usnadňuje rozhodovací proces o investicích do IS/IT. 4.1 Klasifikace přínosů Přínosy, které plynou z využívání IS/IT můžeme klasifikovat dle různých kritérií a můžeme je zařadit do různých skupin. My se v článku zaměříme na následující klasifikaci: první skupina je tvořena přínosy, které jsou přímým důsledkem zavedení nové IS/IT. Jsou snadno identifikovatelné a kvantifikovatelné a často se označují jako přínosy viditelné. 2 Druhou skupinu přínosů tvoří přínosy 2 Označení této skupiny přínosů bylo odvozeno od anglického označení tangibles. V českém i anglickém jazykovém prostředí se můžeme setkat i s jinými označeními této skupiny přínosů. V textu bude ale jednotně používáno označení viditelné přínosy. 861
neviditelné. 3 Ty jsou charakteristické především tím, že jsou obtížně kvantifikovatelné v peněžních jednotkách a ne vždy je lze snadno identifikovat. 4.1.1 Viditelné přínosy Viditelné přínosy jsou historicky starší skupinou přínosů. Tyto přínosy jsou bezprostředně spjaty se zavedením dané technologie, jsou jejím přímým důsledkem a vznikají na místě, kde to bylo očekáváno a kde tedy bylo cílem takovýto efekt vyvolat [3]. Tyto přínosy lze snadno identifikovat a kvantifikovat. Viditelné přínosy jsou charakteristické pro primární zavádění IS/IT v jejich raných dobách vývoje, kdy bylo zavádění IS/IT spojeno s relativně jednoduchými cíli. Nejčastěji se jednalo o automatizace kancelářských a jiných rutinních procesů v podniku, jejichž přínosy bylo možné vyjádřit úsporou nákladů. Byly to především o účetní systémy nebo systémy skladového hospodářství, systémy pro obchodování s akciemi a jinými cennými papíry, rezervační systémy leteckých společností, systémy řízení leteckého provozu nebo systémy automatických plateb platebními kartami. I když prvotní zavádění těchto systémů bylo nákladné, úspory nákladů na pracovní síly a dalších provozních nákladů byly značné. Zavedením automatizovaných systémů se také snížila vysoká chybovost způsobená lidským faktorem. 4.1.2 Neviditelné přínosy Odrazem současného stupně vývoje IS/IT jsou především neviditelné přínosy 4. Jsou vyvíjeny a implementovány složité komplexní IS/IT, které jsou vzájemně integrovány. Dosažená zlepšení se neprojevují pouze tam, kde byly IS/IT implementovány, ale mohou se projevit kdekoliv jinde v podniku. Ani projevy přínosů nemusí být právě takové, jaké byly od daného investičního záměru očekávány. Takovéto přínosy, které se velice těžko identifikují a spojují s danou nově zavedenou technologií, jsou i obtížně kvantifikovatelné v peněžních jednotkách [3]. IS/IT musí být nedílnou součástí inovačních programů podniku a často vyžadují restrukturalizaci podnikových procesů. Jedině tak dosáhneme co největšího množství přínosů. Přínosy IS/IT nemohou být ale hodnoceny nezávisle na hodnocení procesu inovací. Nejvýznamnějšími a nejčastěji zmiňovanými neviditelnými přínosy jsou zvýšená flexibilita výroby, vyšší kvalita výrobků, rychlejší dostupnost výrobků a služeb, zlepšení dokumentace, lepší schopnost reagovat na potřeby a požadavky trhu, udržení si konkurenceschopnosti na trhu, zlepšení pověsti a dobrého jména podniku, vyšší efektivnost řízení, zkvalitnění rozhodovacího procesu díky dostupnosti kvalitnějších a aktuálnějších informací, vyšší podniková kultura, zkušenosti s novými technologiemi, vyšší úspěšnost projektů, zvýšení hodnoty intelektuálního kapitálu, snížení rizika sporů a celková přidaná hodnota podniku. Investice do IS/IT mají zpravidla také velký vliv jak na zaměstnance, tak na zákazníky. Přínosy pro zaměstnance jsou zlepšení pracovního prostředí, vyšší loajalita a pracovní morálka zaměstnanců, zvýšení kvalifikace pracovníků atd. Zákazníci mimo výše uvedeného většinou zaznamenají kvalitnější služby, jsou spokojenější a věrnější. Hlavním problémem neviditelných přínosů je, že jejich kvantifikace a možnost vyjádření v peněžních jednotkách je buď nemožná nebo možná jen s velkými obtížemi a nepřiměřenými náklady. Proto mohou být takovéto přínosy manažery ignorovány a rozhodování o zavedení určité IS/IT tím může být značně ovlivněno. Neschopnost zdůvodnit opodstatněnost investice do určité technologie kvůli neschopnosti kvantifikace přínosů přináší nejistotu do rozhodovacích procesů a může vést k nesprávným závěrům [3]. Neviditelné přínosy staví manažery do obtížné pozice a názory na to, jak s nimi nakládat, se v počátcích zavádění IS/IT velmi lišily. Problém investic do IS/IT způsobený existencí neviditelných přínosů bývá nejčastěji řešen třemi způsoby [3]: 1) Investice do IS/IT je i přes odpor kalkulantů realizována, protože je považována za důležitou. 3 Označení druhé skupiny přínosů bylo odvozeno od anglického označení intangibles. V českém i anglickém jazykovém prostředí se můžeme setkat i s jinými označeními této skupiny přínosů, jako jsou například měkké přínosy (soft benefits). V textu bude ale jednotně používáno označení neviditelné přínosy. 4 Samotná definice neviditelnosti závisí na kontextu použití. Pokud uvažujeme neviditelné přínosy z pohledu finančních analytiků, jsou problematické, protože neexistují žádné standardy, které by je přesně vymezovaly a umožňovaly jejich kvantifikaci. 862
2) Viditelné přínosy plynoucí z úspor jsou nadhodnoceny, aby bylo možné investici finančně odůvodnit v domnění, že budoucí neviditelné přínosy toto nadhodnocení vykompenzují. 3) Manažeři rezignují na investice do IS/IT. Ani jeden z těchto postojů ale není správný. Investování na základě nadhodnocených přímých úspor nebo na základě pouhého subjektivního přesvědčení není správným řešením. Může se stát, že se očekávané nepřímé přínosy ze zavedení IS/IT nedostaví včas nebo dokonce vůbec. Rezignace na investování do IS/IT může být existenčně nebezpečná pro budoucí vývoj podniku. Tyto zkušenosti mohu pak vést k všeobecné nedůvěře ve smysl investování do IS/IT. Zkušenosti některých podniků ale ukázaly, že hodnota některých neviditelných přínosů, které byly z hodnocení původně vyloučeny, může být mnohem vyšší než viditelné přínosy [9]. Existuje zde přirozená tendence popisovat přínosy zavedení IS/IT ve velmi obecných pojmech. Aby bylo možné daný přínos kvantifikovat, je nutné jej popsat konkrétněji. Přínos původně popsaný v obecné a nekvantifikovatelné rovině musíme postupně analyzovat a dekomponovat do velmi jednoduchých základních složek, které svou podstatou umožňují kvantifikaci [3]. Jeden obecně popsaný přínos IS/IT může znamenat celou řadu dílčích změn, které lze kvantifikovat v peněžních jednotkách [7]. Zároveň je nezbytné vyloučit duplicitní započítávání konkrétních kvantifikovatelných efektů. V této souvislosti se doporučuje řadit efekty spíše podle jejich charakteru než podle příčin vzniku. Přínosy z investic do IS/IT se často projeví až s určitým časovým odstupem od jejich implementace, protože se je musí pracovníci i zákazníci nejdříve naučit efektivně využívat [1]. Doba zpoždění závisí na složitosti a komplexnosti dané technologie. Může to být několik dní, měsíců nebo dokonce let. Musíme si ale uvědomit, že otázka, zda zahrnout neviditelné přínosy do hodnocení investice do IS/IT není vhodná. Měli bychom se spíše ptát, jak tyto přínosy zahrnout. Keen a Digrius definují ve své publikaci pět způsobů, jak lze s neviditelnými přínosy nakládat [4]: vyloučení neviditelných přínosů ze všech ekonomických procesů, použití neviditelných přínosů po individuálním zvážení jednotlivých případů, použití všech zaznamenaných neviditelných přínosů a podněcování jejich vzniku, seskupení všech neviditelných přínosů a jejich kvantifikace jako souboru, převedení co možná nejvíce neviditelných přínosů na viditelné. Převod neviditelných přínosů na viditelné je značně výhodný z několika důvodů. Rozhodovací týmy často upřednostňují viditelné přínosy před neviditelnými, pro akcionáře jsou přehlednější a umožňují vytvářet kalkulace a rozpočty [4]. Ne všechny neviditelné přínosy ale můžeme přeměnit na neviditelné. Pro ty se nejčastěji používá hodnocení pomocí hodnotící škálové stupnice. Při identifikaci a kvantifikaci přínosů plynoucích z IS/IT by měl být uplatňován tento postup [9]: 1) identifikace existujících přínosů a jejich popis, 2) předefinování nekvantifikovatelných přínosů na přínosy kvantifikovatelné, 3) odhad jejich přibližné hodnoty, 4) hodnocení přínosů pomocí odhadů nákladů a úspor, 5) rozhodnutí, zda přínos bude mít významný vliv na ziskovost projektu, 6) pokud je vliv významný, zlepšení přesnosti odhadu, 7) zajištění dosažení přínosů, 8) konečné hodnocení. 4.2 Průzkum v České republice Výzkum prováděný v organizacích v ČR zjišťoval informace o: výdajích do IS/IT jako procento ročního obratu organizace, metodách hodnocení investic do IS/IT, způsobech vyhodnocování přínosů IS/IT, charakteristice přínosů IS/IT, vlivech působících na dosahování přínosů IS/IT (vnější a vnitřní). 863
Celkově tento výzkum vypovídá o akciových společnostech s počtem zaměstnanců 501 až 5000 z osmi odvětví a to: průmysl,výroba a rozvod energií a vody, stavebnictví, obchod, doprava, služby, veřejná správa, školství a věda. My se zaměříme především na výsledky prvního, třetího a čtvrtého bodu. Roční výdaje do IS/IT byly zjišťovány procentem z celkových ročních obratů organizací. Bohužel se nedá vytvořit seriózní závěr, vzhledem k různorodosti odvětví a nevyváženosti zastoupení respondentů. Pro každé odvětví zvlášť lze stanovit procentuelní průměr. V dopravě bylo toto procento nejvyšší a to přibližně 7,9 %, následují organizace poskytující služby 4,75 %, veřejná správa 3,41 %, výroba a rozvod energií a vody 1,45 %, stavebnictví 1,35 %, průmysl 1,21 % a nejméně pak u obchodu 0,97 %. Více než polovina respondentů nesleduje výdaje z hlediska struktury. Největší množství výdajů organizace investují do hardwaru 32 %, méně pak do softwaru a osobních výdajů 20 %, do externích služeb 11 %, počítačových sítí komunikace 11 % a ostatní 6 %. Ve 46 % organizací se přínosy z IS/IT vůbec nehodnotí a pokud ano, pak s určitou periodou, obvykle roční (29 %) nebo po ukončení projektu (25 %). V hodnocení přínosů je na prvním místě zlepšení podpory rozhodovacích procesů v organizaci, protože kvalitní informace zvyšují efektivitu rozhodování a tím i efektivnost činnosti celé organizace. Dalšími ukazateli byly: zvýšení produktivity a snížení nákladů, podpora stávajících procesů v organizaci, zlepšení koordinace procesů v organizaci, zlepšení podpory interních zákazníků (uživatelů). 4.3 Problémy při hodnocení přínosů Hodnocení přínosů plynoucích ze zavedení a používání IS/IT je značně problematické. Existují čtyři hlavní oblasti, které způsobují problémy se hodnocením přínosů z IS/IT a také zároveň vysvětlují, proč bylo vyčíslení hodnoty přínosů IS/IT v minulosti tak nespolehlivé [10]: Identifikace přínosů - aby projekt zavádějící IS/IT byl úspěšný, je nutné potenciální přínosy identifikovat co nejdříve ve vývojovém cyklu projektu. Ideální přínosy lze identifikovat a kvantifikovat ještě před zahájením samotného projektu. Nelze ale vytvářet definitivní tvrzení o všech přínosech, které díky IS/IT vzniknou. Identifikace přínosů plynoucích z IS/IT - IS/IT mají v podnicích často určitou integrační roli, při které sjednocují řadu podnikových procesů, problémů a zdrojů. Z tohoto důvodu není snadné určit, jaký přínos je výsledkem zavedení IS/IT a jaký je výsledkem integrace podnikových procesů. Viditelné a neviditelné přínosy - většina IS/IT nevytváří pouze viditelné přínosy, které lze snadno identifikovat, kvantifikovat a zahrnout do rozpočtů, ale také neviditelné přínosy, které jsou pro tyto účely značně problematické. Vývoj přínosů - při plánování samotné investice do IS/IT je velmi obtížné v současném, dynamicky se vyvíjejícím prostředí s předstihem vytvořit komplexní přehled přínosů. Každý projekt bude zahrnovat určité přínosy, které budou zřetelné a udržitelné během jistého časového úseku. Jiné přínosy se ale objeví v průběhu života projektu. 5 ZÁVĚR Používání vyspělých informačních technologií je jedním z nejvýznamnějších faktorů konkurenceschopnosti národní ekonomiky i jednotlivých podniků. Podniky stále usilují o snižování nákladů, zkracování doby vývoje a výroby produktů. Uvnitř podniků jsou informační technologie chápány jako nutná podmínka konkurenceschopnosti a prosperity. Pořízení i udržování informačních technologií vyžadují značné finanční náklady i dostatečně kvalifikované uživatele. Je nezbytné novým informačním technologiím správně porozumět a umět je efektivně využívat ve svůj prospěch. Neschopnost efektivního a správného využívání může způsobit podnikům značné finanční ztráty i snížení konkurenceschopnosti. 864
Poďakovanie: příspěvek vznikl za podpory projektu GAČR No. 402/07/1495 (Hodnocení přínosů vyspělých technologií). POUŽITÁ LITERATÚRA [1] DEVARAJ, S., KOHLI, R. The IT payoff : measuring the business value of information technology investments. New Jersey : Prentice Hall, 2002. 167 s. ISBN 0-13-065074-9. [2] FROULÍK, R. Nová ekonomika a globální informační společnost (on-line). Přístup z Internetu: (cit. 2008-10-09). http://interval.cz/clanky/nova-ekonomika-a-globalni-informacni-spolecnost/ [3] HÁJEK, L., HYNEK, J., JANEČEK, V. Hodnocení investic do vyspělých technologií. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. 215 s., ISBN 80-7041-787-0. [4] KEEN, J. M., DIGRIUS, B. Making Technology Investments Profitable : ROI Road Map to Better Business Cases. New Jersey : Wiley and Sons, 2003. 320 s., ISBN 0-471-22733-1. [5] Leslie P., LESTER, S. Beyond the IT Produktivity Paradox. Chichester : John Wiley and Sons, 1999. s. 183-215. ISBN 0-471-98692-5. [6] LUCAS, H. C. Information Technology and the Productivity Paradox : Assessing the Value of Investing in IT. Oxford : Oxford University Press, 1999. ISBN 0-19-512159-7. [7] MOLNÁR, Z. Efektivnost informačních systémů : systémová integrace. 1. vyd. Praha : Grada, 2000. 138 s. ISBN 80-7169-410-X. [8] Molnár, Z. Efektivnost IS/IT 2000 (on-line). Přístup z Internetu: (cit. 2008-10-09). http://gis.vsb.cz/gis_ostrava/gis_ova_2000/sbornik/molnar/referat.htm [9] PRIMROSE, P. L. Investing in Manufacturing Technology. 1st. ed. London : Chapman and Hall, 1991. 236 s. ISBN 0-412-40920-8. [10] REMENYI, D., MONEY, A., SHERWOOD-SMITH, M. The effective measurement and management of IT costs and benefits. 2nd ed. Oxford : Butterworth-Heinemann, 2000. 362 s. ISBN 0-7506-4420-6. [11] ŘEZNÍČKOVÁ, P. Metody hodnocení efektivnosti investic do IS/IT. Hradec Králové, 2008, 45 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra ekonomie. [12] TVRDÍKOVÁ, M. Zavádění a inovace informačních systémů ve firmách. 1. vyd. Praha : Grada, 2000. 110 s., ISBN 80-7169-703-6. [13] UČEŇ, P. Metriky v informatice : jak objektivně zjistit přínosy informačního systému. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 140 s. ISBN 80-247-0080-8. [14] VALENTA, R. Hodnocení investic do informačních technologií. Hradec Králové, 2006. 41 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra informačních technologií. [15] ZLATUŠKA, J. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU. 1998, roč. 8, č. 4, s. 1-6. ISSN 1212-0901. Kdo neinvestuje do IT, zhubne (on-line). Přístup z Internetu: (cit. 2008-10-09). http://www.systemonline.cz/itbnews/webitnews02-02-06-1.htm 865