Zápis ze 3. jednání Komise rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru RMČ Praha 7 konané dne 22. 3. 2019 od 13:00 do 18:00 hod v malé zasedací síni ÚMČ P7 č. dv. 225. Seznam členů komise: PhDr. Richard Biegel, Ph.D. (RB) Ing. arch. Kateřina Vídenová (KV) Ing. arch. Tomáš Cach (TC) příchod 13:15 Ing. arch. Tomáš Drdácký (TD) Ing. arch. Ivan Lejčar (IL) Ing. arch. MgA. Osamu Okamura (OO) Ing. arch. Jaroslav Zima (JZ) Přítomni: PhDr. Richard Biegel, Ph.D. Ing. arch. Kateřina Vídenová Ing. arch. Tomáš Cach Ing. arch. Tomáš Drdácký Ing. arch. Ivan Lejčar Omluveni: Ing. arch. MgA. Osamu Okamura Ing. arch. Jaroslav Zima Hosté: Ing. arch. PhDr. Lenka Burgerová, PhD místostarostka MČ Praha 7, Ing. arch. Jiří Neuvirt Kovoslužba Praha, Roman Baxbaum, Anderas Fuhrimann, Gabrielle Hächler, Ing. Tomáš Novák Edifice, Ing. Aleš Svatoň Cresco, Dr. Marcus Schulz Ph.D. Cresco, Matyáš Sedlák M4 architekti, Ing. arch. Jan Bouchal, Ing. arch. Michal Fousek Baukumst, Ing.arch. David Kraus - Architektura s.r.o., Ing. Jiří Záruba HZS Praha Předsedající: PhDr. Richard Biegel, Ph.D Usnášení schopná: ANO Program jednání: 3.1 Polyfunkční dům Dělnická, Na Maninách 3.2 TOM - Tichy Ocean museum, U Průhonu 34a 3.3 Cresco Holešovice - polyfunkční městský dům zástavba bloku bývalé Tesly v Holešovicích 3.4 POLO/OSTROV - dostavba proluky Na Maninách 22 3.5 Půdní nástavba Plynární 33 3.6 Půdní nástavba Ovenecká 16 3.7 Různé / neveřejná část jednání - informace, usnesení k projektům představeným na předchozích jednáních Komise
3.1 Polyfunkční dům Dělnická, Na Maninách předkladatel: Ing. arch. Jiří Neuvirt Komisi byl podruhé předložen návrh domu pro bydlení, administrativu a obchod na pozemcích dnešní Kovoslužby na nároží ulic Dělnická a Na Maninách tentokrát v upravené podobě na základě připomínek z 2. jednání 2019. Předkladatel na minulém jednání předložil svoji představu o maximální kapacitě stavby, Komise však nesouhlasila a požadovala respektovat měřítko i strukturu bloku. V nyní předložené verzi hmota objektu zohlednila návaznost na sousední objekty především v uliční frontě, navržena byla výška objektu 7 nadzemních podlaží a 1 ustupující bez nárožního akcentu. Směrem do vnitrobloku objekt plně zastavuje celou plochu pozemku, v ulici Dělnická šířkou v místě návaznosti odpovídá sousednímu objektu, s odstupem šířka domu nabývá. Pro stavbu této hmoty bude třeba změnit stávající kód míry využití pozemku z G na H. Komise hodnotila objem domu směrem do ulice jako adekvátní, avšak směrem do vnitrobloku jsou hmoty domu navrženy tak, že by do budoucna mohly omezit zástavbu na sousední parcele. Vůči budoucímu sousednímu domu v ulici Na Maninách musí být počítáno se štítovou zdí, na kterou bude v budoucnu možné navázat. Při plné zastavěnosti parcely je nutno zohlednit to, že dešťové srážky by měly být vsakovány přímo na vlastním pozemku. Na otázku ohledně umístění teras na objektu architekt uvedl, že je s nimi počítáno u ustoupeného podlaží, nikoli na celé ploše střechy domu. Komise se dotazovala na pozici vjezdu do objektu, architekt uvedl, že ta zatím nebyla navržena. Předkladatel byl upozorněn, že dopravně je preferován spíše vjezd z ulice Dělnická z důvodu, aby zvýšená intenzita dopravy nezatěžovala boční klidnější obytné ulice. Na otázku parkování k obchodním plochám architekt uvedl, že tato stání budou umístěna v rámci suterénu objektu. Komise oceňuje posun v projektu, který v předložené variantě navazuje na uliční průčelí sousedních domů. Řešení do ulice považuje komise za akceptovatelné s tím, že veškeré případné technologie umístěné na střechu musejí být do tohoto objemu plně integrovány. Ve věci dvorního průčelí komise upozorňuje na nutnost neomezit přiměřenou zástavbu sousední parcely. Z tohoto důvodu komise požaduje zúžení hloubky celého objektu na šířku sousedního domu Dělnická 43 (s tím, že je možné dílčí půdorysné rozšíření prvního NP), vytvoření slepé štítové zdi na severní hraně budovy při ulici Na Maninách a slepé ukončení dvorního štítového průčelí v prvním NP. Vzhledem k míře zastavění pozemku je nezbytné, aby všechny střechy byly řešeny jako zelené. V další fázi komise požaduje variantní prověření dopravního řešení a jeho vazby na půdorysné řešení objektu. 3.2 TOM - Tichy Ocean museum, U Průhonu 34a předkladatel: Roman Baxbaum Podoba záměru na přestavbu objektu bývalé Chirany na výstavní prostory, bydlení pro umělce, ateliery a další doplňkové prostory byla již v minulosti projednána na 4., 8. a odsouhlasena na 10. jednání Komise v roce 2017. Investor se však rozhodl projekt změnit, jelikož při zahájení stavebních prací byla odhalena nedostatečná kvalita betonu u stávajících konstrukcí, což ohrožuje jejich statiku, a plán na jejich využití se tedy ukázal jako neuskutečnitelný. Záměr byl z tohoto důvodu přehodnocen, byli osloveni architekti Gabrielle Hächler a Andreas Fuhrimann, kteří zpracovali nový návrh. Jimi navržený objekt má ve spodní polovině objemu umístěny výstavní prostory umožňující velkou flexibilitu uspořádání, v horní části jsou umístěny ateliery a v nejvyšším ustoupeném podlaží byt. Úroveň římsy objektu navazuje na sousední dům od západu, nad ní je pak navrženo ustoupené podlaží, které nepřekračuje hřeben sousední střechy. Fasáda je řešena ve spodní části jako betonová plocha se zaobleným nárožím se dvěma velkými prosklenými plochami, jedné
z ulice U Průhonu a druhé z boku objektu východním směrem. Ve vyšších patrech jsou okna atelierů s výklopnými slunečními clonami. V interiéru a částečně i exteriéru se výrazně uplatňuje motiv schodiště. Komise konstatovala, že nevidí smysl v opuštění historického odkazu holešovické průmyslové budovy, stávající návrh je de facto novostavbou. Ponechání historické stopy budovy uchovává cennou paměť tohoto území, která by se tímto přístupem ke stávajícím stavbám mohla začít vytrácet. Komise si zároveň uvědomuje, že budova nemá památkovou ochranu. Architekti obhajují předložené řešení, rekonstrukce by dle nich byla příliš nákladnou záležitostí. Navržený objekt se většině členů Komise líbil, někteří z nich (Kateřina Vídenová a Tomáš Cach) však byli pro zachování historických prvků objektu na uliční fasádě i v interiéru spodní části stavby. Komise je přesvědčena, že je v zájmu msta i projektu zachování co největšího množství historických konstrukcí původního objektu. Komise bohužel musí konstatovat, že předložený projekt je de facto demolicí stávající stavby a vytvoření novostavby v její hmotové stopě. Dává proto ke zvážení pokračovat v dosavadním přístupu, který byl komisí již dříve akceptován. Komise se projednání nového projektu nebrání, avšak upozorňuje investora, že se v takovém případě nejedná dosud projednávaný koncept nástavby historické budovy, ale de facto o novostavbu a k jako takové k ní komise ve svých požadavcích bude i přistupovat. Z tohoto důvodu komise žádá o doložení souladu s územním plánem a dalšími platnými předpisy a jeho předložení na některém z dalších jednání komise. 3.3 Cresco Holešovice - polyfunkční městský dům zástavba bloku bývalé Tesly v Holešovicích předkladatel: Ing. Aleš Svatoň Po schválení objemu stavby bylo Komisi předloženo variantní řešení fasád převážně obytného bloku zástavby bývalé Tesly. Tento záměr byl projednáván na 1., 2. a 3. jednání 2017 a na 2. a 6. jednání 2018, fasády pak na 2. jednání 2018. Komise poukázala na nevhodnost umístění lodžií směrem do veřejného prostoru a požadovala fasády vertikálně lépe členit. Nyní byly Komisi předloženy dvě varianty fasád v odlišném materiálovém provedení i struktuře. Varianta první používá na fasádě dřevěné lamely, omítku a cihelný pásek, materiály se na jednotlivých domech střídají v rytmu A B A B. Druhá varianta používá sklo různé průhlednosti, variantně byla nabízena možnost použít perforovaný plech. Jednotlivé domy se liší především barevností povrchového materiálu. Obě varianty jsou členěny na jednotlivé domy úzkými pásy fasády bez balkonů. Komise diskutovala především o objemu stavby, který byl dle jejího názoru navýšen o 1,5 m hluboké balkony v převážné části fasády vyjma vertikálních částí předělů mezi jednotlivými domy. Dle jejího názoru jde o objem nad rámec schváleného řešení na 2. jednání 2018. Jde tedy o změnu hmotového uspořádání objektu, kdy balkony určují podobu fasády domu a celá fasáda se tím posouvá o 1,5 m do veřejného prostoru. V Pražských stavebních předpisech však dle 24 odstavec d) stavební čáru mohou vykonzolované části fasád tvořit v součtu nejvýše 1/3 plochy fasády. Komise také doporučila použít více druhů materiálů tak, aby bylo podpořeno členění na jednotlivé městské domy. Komise požadovala předložit více typů fasád, navržených i v jiných rytmech, než A B A B. Komise doporučuje upravit projekt ve smyslu konstatování z dnešní diskuze a upravený předložit na dalším jednání.
3.4 POLO/OSTROV - dostavba proluky Na Maninách 22 předkladatel: Matyáš Sedlák Komisi byl předložen návrh dostavby proluky v ulici Na Maninách v úseku mezi ulicemi Dělnická a Tusarova. V současné době je pozemek zastavěn pouze v zadní části historickou tovární budovou se dvěma křídly po stranách, záměrem je dostavět další objekt do bloku při uliční čáře. Při zachování a využití objektů ve dvoře však pro dostavbu do ulice o výšce sousedních objektů bude třeba využít za určitých podmínek možné navýšení kódu míry využití území (stávající SV-G na H), což by umožnilo navrhnout objekt o výšce zhruba po římsy stávajících sousedních domů při respektování stávající uliční i dvorní stavební čáry. Do budoucna bude dispozičně umožněna dostavba ustupujících podlaží, to je však podmíněno změnou územně plánovací dokumentace (změna ÚPSÚ hl. m. Prahy nebo Metropolitní plán). Prezentace uvádí každé z výše zmíněných objemových řešení. Průmyslový objekt je navržen k zachování, měl by sloužit pro různé funkce jako například tělocvična, bistro nebo jiné obchodní plochy, dvorní část bude z toho důvodu veřejně přístupná. V objektu při ulici bude umístěn komerční parter a v patrech nad ním by pak měly být byty. Pod objektem jsou místěny dvě podlaží garáží, do kterých se z důvodu stávajícího věcného břemene bude vjíždět ze sousedního pozemku. Jednotlivá podzemní podlaží pak budou přístupná autovýtahem. Vjezd do autovýtahu však bude možné vybudovat v budoucnu v případě potřeby i z vlastního pozemku. Komise ocenila navržený koncept, veřejnou přístupnost dvora i nové využití stávajících průmyslových objektů. Dotazovala se na to, zda jsou podzemní podlaží započítána do hrubých podlažních ploch. Architekt uvedl, že jsou využity jako sklepy a garáže, tudíž započítány nebyly. Komise považuje předloženou ideu dostavby parcely za velmi zdařilou a požadované navýšení koeficientu jednoznačně doporučuje. 3.5 Půdní nástavba Plynární 33 předkladatel: Ing. arch. Jan Bouchal Komisi byl předložen návrh vestavby bytů do podkroví stávající střechy na nároží ulic Plynární a Malá Plynární a nástavby směrem do dvora. Směrem do ulice jsou v první variantě do střechy navrženy úzké dvoupatrové vikýře a ve variantě druhé propojené vikýře navržené v souladu se členěním navazujících fasád objektu. Směrem do dvora je střecha nastavěna ve většině půdorysné plochy o jedno podlaží. Záměr se nachází dle územního plánu v ploše OV s koeficientem I, prověřením navýšení hrubých podlažních ploch bylo zjištěno, že tento kód není pro realizaci nástavby dostačující. Komise označila záměr za předimenzovaný, dům by byl takovýmto maximalistickým zásahem do střechy architektonicky negativně ovlivněn. Koeficient pro dané území je podle Komise dobře nastavený a není důvod pro jeho navyšování. Bylo doporučeno realizovat pouze vestavbu bez navyšování objemu střechy. Na dotaz ohledně parkování pro navýšené kapacity domu architekt uvedl, že není možné zajistit parkovací místa na vlastním pozemku. Komise upozornila, že v takovém případě je požadováno zajištění parkovacích kapacit smluvně v blízkém okolí domu. Komise konstatuje, že předložený projekt je v nesouladu s platným územním plánem. Navržená kapacita vestavby zjevně překračuje možnosti stávajícího objektu a jejím
důsledkem je velmi sporné architektonické řešení. Komise je přesvědčena, že vestavba musí respektovat stávající objem střechy a musí se vyznačovat výrazně uměřenějším architektonickým výrazem. 3.6 Půdní nástavba Ovenecká 16 předkladatel: Michal Fousek Komise byla seznámena se záměrem nástavby domu v ulici Ovenecká, který je situován v bloku s takřka jednotnou výškovou hladinou. Jednu z mála výjimek tvoří tento dům, který již od svého vzniku ve dvacátých letech má téměř plochou střechu, nad kterou vystupuje pouze malá část šikmé střechy s hřebenem, který je nižší než navazující sousední objekt a výšková hladina bloku. Záměrem investora je střechu zvednout do úrovně sousedního domu, stejně tak bude výškově na souseda navázána i nová římsa. Střecha bude šikmá ve shodě se sklonem střechy sousedního domu. Dále je navržen do dvorní části prosklený výtah navazující svými výstupy na mezipodestu schodiště domu. V podkroví vznikne mezonetový byt, který bude prosvětlen z obou stran domu pouze ateliérovými okny, nad výtahovou šachtou je navržena terasa. Komise považovala předložené řešení za bezkonfliktní, neboť se nesnaží do navrženého prostoru umístit nepřiměřený objem obytného prostoru. Stávající tvar střechy navíc není šťastně řešen. Komise předložený projekt schvaluje, neboť svým architektonickým řešením citlivě reaguje na okolí a napravuje stávající deformovaný tvar střechy. 3.7 Různé / neveřejná část jednání - informace, usnesení k projektům představeným na předchozích jednáních Komise 3.7.1. Administrativní budova HZS v areálu IZS Holešovice předkladatel: Ing. arch. David Kraus Záměr stavby administrativní budovy na nároží ulic Argentinská a Plynární byl představen na 7. a 8. jednání v roce 2018, kde bylo diskutováno a odsouhlaseno jeho objemové řešení. Nyní bylo předloženo řešení, které podle architekta vzniklo po podrobném prověření vnitřních dispozic a kapacitních potřeb HZS. Opticky byla hmota domu navýšena o jedno podlaží zakrytím technologických zařízení na střeše objektu a směrem do ulice Plynární bylo předsazeno schodiště pojednané architektonicky i materiálově odlišným způsobem než zbylá část objektu. Návrh nárožní věže se nyní odlišuje od původně odsouhlasené podoby a to především půdorysným rozsahem se zhruba dvojnásobnou rozlohou. Ta je navržena z důvodu zamítnutí možnosti využití velkoplošných kancelářských prostorů budoucím uživatelem. Objekt byl také posunut směrem do hloubky pozemku z důvodu respektování ochranného pásma teplovodu. Komise se dotazovala na materiál, ze kterého bude provedeno schodiště. Architekt uvedl, že půjde o kovový tubus průmyslového vzhledu. Jde o chráněnou únikovou cestu. Komisi se na předchozím řešení líbila subtilita a vyvážené proporce, objekt však nyní změnou návrhu nabyl zcela jiných rozměrů. Technické podlaží na střeše objekt navýšilo. Výrazná forma schodiště navržená až do úrovně nejvyššího patra strhává pozornost od vlastního nároží. Komise považuje za důležité zachovat nárožní akcent, čehož by mohlo být dosaženo
snížením schodišťové části a prosklením posledního podlaží ze všech stran. Horní podlaží by mohlo sloužit jako zasedací místnost s výhledem, přístup do něj by bylo možno vést uvnitř půdorysu nárožní části. Slepé štítové zdi směrem na jih a východ by měly umožnit navázat dalšími objekty výšky 7 nadzemních podlaží plus 1 ustoupené, nikoli vyššími. Předložená verze projektu se bohužel výrazně odchýlila od schváleného hmotového řešení, v němž byla nárožní věž subtilním akcentem celé kompozice bloku. Komise proto požaduje výrazně zmenšit alespoň půdorysný rozsah posledního podlaží tak, aby se stalo nárožní pavilonovou nástavbou s okny na všechny strany a nikoli plnohodnotným patrem se štítovými zdmi, které nevhodně evokují pokračování devítipodlažní hmoty budovy. Upravený projekt komise požaduje předložit k definitivnímu schválení. Hlasování: PRO 4 PROTI 0 ZDRŽELO SE 1 Datum schválení zápisu PhDr. Richard Biegel, Ph.D., 12. 4. 2019 předseda Komise zapsala: Ing. arch. Martina Čermáková, tajemník Komise