Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální komunikační dovednosti každého člověka ovlivňují vztahy v jeho pracovním, ale také osobním životě. Schopností, které spadají do kategorie komunikace, existuje celá řada. Jedná se například o efektivní mezilidskou komunikaci, asertivitu, řešení konfliktů, empatii atd. Způsob komunikace je úzce spojen s charakterem a vlastnostmi určitého člověka, proto je vhodné osvojit si určité typy komunikačních dovedností a výrazně si tak ulehčit mezilidskou komunikaci. Pokud se člověk snaží rozvíjet své komunikační schopnosti a soft skills obecně, výrazně to ovlivní jeho pracovní život, může dojít např. ke zlepšení týmové práce či řešení sporů. Tím pádem se rozvíjí také jeho sebejistota, sebeúcta a dochází ke snížení stresových situací. Lidé, kteří rozvíjejí svůj potenciál v rámci komunikace, se nebojí přijít se zajímavými či netradičními nápady. Nepříjemné situace řeší bez větších problémů, překážky chápou jako výzvy a vítají změny či nové věci. Samotný pojem komunikace má několik významů. Pochází z latinského slova communicare, což znamená sdílet či radit. Nejčastěji tento výraz chápeme jako formu dorozumívání, které může být verbální či neverbální. Lidé spolu komunikují vždy za nějakým účelem, každá komunikace má nějakou funkci a i ty se mohou kombinovat (přesvědčující, zábavná, motivující). Soňa Smolková-Syřinková se ve své prezentaci zabývá komunikačními dovednostmi s využitím transakční analýzy. Transakční analýza je psychoanalytická teorie, která byla vyvinuta Ericem Bernem. Eric Berne byl americký lékař a psychiatr a transakční analýzu odvodil z psychoanalýzy. Jeho studie se zabývá třemi stavy ega, které se rozvíjí v dětství. V daných pozicích a během komunikace může člověk jednat na základě určitého stavu ega.
Přibližně devadesát procent komunikace tvoří komunikace neverbální, pouze deset procent zbývá na to, co zní, čili na mluvené slovo. Není tedy divu, že komunikace není jednoduchá a je potřeba, aby každý rozvíjel své individuální komunikační dovednosti. Transakční analýza Transakční analýza vychází z toho, že každý člověk, bez ohledu na pohlaví či věk, má v sobě zastoupeny tzv. tři ego stavy. Tento ego stav není spojen s funkcí biologického rodiče. Vyvíjí se do šestého roku života a jedná se o určité hranice, které máme vymezeny. Lze také hovořit o svědomí či předsudcích. V rámci tohoto ego stavu se rozlišují dva typy rodiče. - Kritický rodič Kritický rodič udává pravidla a hranice, které jsou poměrně úzce vymezeny. Typickým projevem bývá nedostatek chvály a nespokojenost s veškerými výkony. To, co se daří, je samozřejmost. Na druhou stranu si dítě díky tomuto přístupu uvědomí, že v životě se musí dodržovat určitá pravidla. Každý v sobě má kritického rodiče, jelikož každý je ovlivněn svými předsudky. - Pečující rodič Pečující rodič má ochranitelské sklony, často dítě zbavuje zodpovědnosti. Neudává pravidla ve smyslu nesmíš, musíš, ale spíše můžeš, máš právo. Hlavním pozitivem pečujícího rodiče je, že podporuje spontaneitu a kreativitu. V rámci ego stavu rodiče lidé přijímají zodpovědnost za ostatní. Pokud však přebíráme zodpovědnost za druhé, zbavujeme se tak zodpovědnosti za sebe sama. b) ego stav dítěte Vyvíjí se také do šestého roku života, zahrnuje pocity a emoce. Jedná se o emoční reakci dítěte na svět dospělých, chování rodičů apod. Vliv kritického rodiče - Zraněné dítě Stav zraněné dítěte představuje reakci na kritický přístup rodiče, který má vysoké požadavky. Pokud dítě tyto požadavky nesplňuje, dochází u něj k pocitu zklamání a viny. - Adaptovaná dítě Přizpůsobené neboli adaptované dítě se snaží rodičům vyhovět a v průběhu života se většinou snaží všem zavděčit. V extrému lze hovořit o tom, že žije životy jiných. Adaptované dítě často nevyjadřuje svůj názor, spíše chce vyhovět. - Rebelující dítě Rebelující dítě vzdoruje nátlaku kritického rodiče. Takoví lidé bývají velmi impulzivní a nepotlačují emoce.
Vliv pečujícího rodiče - Svobodné dítě funguje na principu Já chci/ Já nechci. Ve vyhrocených podobách nesdílí důsledky svých činů či empatii. Každý v sobě máme všechny druhy dítěte, ale záleží na tom, z jaké části je v nás zastoupeno. c) dospělý ego stav Pouze z pozice dospělého ego stavu přijímáme zodpovědnost za sebe sama. Nikoho neviníme za naše myšlení, pocity a důsledky našich činů. Jedná se o všechny závěry, které jsme si vytvořili na základě osobní zkušenosti. Dospělý dokáže žít tady a teď. Neobrací se příliš k budoucnosti a nerozebírá minulost do podrobností. Zná své emoce, nepotřebuje nic potlačovat, vymlouvat se a příliš racionalizovat. Vyjadřuje svůj názor, nehodnotí a nesoudí situaci. Umí naslouchat druhým a dává jim prostor k vyjádření. Je schopen dělat kompromisy, ale naopak od kritizujícího či pečujícího rodiče nemanipuluje. Svět je možné vnímat z několika pozic: - Já jsem OK, ty nejsi OK. To znamená, že lidé upevňují svou vlastní pozici zpochybňováním ostatních. - Ty jsi OK, já nejsem OK. Soustředění na své vlastní nedostatky a chyby, ze kterých nejsou obviňováni ostatní. - Já nejsem OK, ale ani svět není OK. Jedná se o pocit zmaru a beznaděje. - Ty jsi OK, já jsem OK. To neznamená, že svět je bezchybný. Člověk zná své nedostatky, ví o nich, ale pracuje na jejich zlepšení. Zároveň se přijímá takový, jaký je. Dospělý v sobě obsahuje jak ego stav rodiče, tak ego stav dítěte. Dramatický trojúhelník V dramatickém trojúhelníku existují tři role. a) oběť Představuje adaptované dítě. b) zachránce Zachránce zastupuje roli pečujícího rodiče. c) pronásledovatel/kat Pronásledovatel je zastoupen kritickým rodičem. To, co spojuje zúčastněné, jsou pocity. Například zachránce má pocit viny, že selhal. To že jednou někomu pomůžu, neznamená, že budu pomáhat pořád. Není špatné říct si o pomoc, ale neznamená to, že mě člověk bude stále zachraňovat. Dospělý se v dramatickém trojúhelníku nevyskytuje, protože dospělý nehraje žádné hry, je vyrovnaný. Ačkoliv každý v sobě má kritického rodiče, jelikož každý v sobě má předsudky.
T E S T 1. Přibližně jaké procento komunikace tvoří komunikace neverbální? a) 90% b)80% c) 75% d) 65% 2. Transakční analýza vychází z toho, že každý člověk má v sobě zastoupeny určité ego stavy. Kolik těchto ego stavů známe? a) 4 b) 5 c) 2 d) 3 3. Mezi tyto ego stavy nepatří: b) ego stav dítěte c) ego stav adolescenta 4. Známe dva typy ego stavu rodiče: a) kritický a zainteresovaný rodič b) kritický a pečující rodič c) ochotný a pečující rodič d) ochotný a zainteresovaný rodič 5. Stav zraněného dítěte je reakcí na: a) adaptované dítě b) zainteresovaného rodiče c) kritického rodiče d) dospělého 6. Vliv pečujícího rodiče se nejvíce projevuje u: a) rebelujícího dítěte b) kritického rodiče c) zraněného dítěte d)svobodného dítěte 7. Zná své emoce, nepotřebuje nic potlačovat, vymlouvat se a příliš racionalizovat. Vyjadřuje svůj názor, nehodnotí a nesoudí situaci. Umí naslouchat druhým a dává jim
prostor k vyjádření. Tento úryvek hovoří o: a) adaptovaném dítěti b) dospělém c) pečujícím rodiči d) zraněném dítěti 8. Vyvíjí se také do šestého roku života, zahrnuje pocity a emoce. Jedná se o emoční reakci dítěte na svět dospělých, chování rodičů apod. Úryvek popisuje: a) ego stav dítěte b) ego stav rodiče c) ego stav dospělého d) Žádná z odpovědí není správná. 9. V dramatickém trojúhelníku se neobjevuje role: a) oběti b) kata c) obhájce d) zachránce 10. Adaptované dítě je v dramatickém trojúhelníku ztvárněno v roli: a) obhájce b) kata c) oběti d) zachránce Správné odpovědi: 1-a, 2-d, 3-c, 4-b, 5-c, 6-d, 7-b, 8-a, 9-c, 10-c