Rozdíly mezi učitelkami a učiteli v pracovním stresu a spokojenosti (ve vztahu k syndromu vyhoření) Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze
VÝZKUM Učitelské vyhoření - institucionální, vztahové a intrapsychické faktory Grantová agentura ČR GA16-21302S Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Cíle DESKRIPTIVNÍ Zjistit u učitelek a učitelů ZŠ: o míru syndromu vyhoření o self-efficacy o strategie zvládání stresu o socio-demografické a profesní charakeristky EXPLANAČNÍ Zjistit vzájemné souvislosti mezi jevy o v závislosti na osobnosti a instituci
Design výzkumu Dotazníkové šetření Anamnestická část SVF 78 SMBM ENRICHD SSI BDI II učitelská self-efficacy (nově vytvořený) Případové studie Rozhovory s vedením školy Pozorování Analýza školních dokumentů Dotazníkové šetření Rozhovory s vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření
Složení výzkumného souboru ženy muži celkem celkem % 1. st. ZŠ 934 42 976 40,8 % 2. st. ZŠ 639 220 859 35,9 % 1. a 2. st. ZŠ 96 463 559 23,4 % celkem 2036 358 2394 celkem % 85,0 % 15,0 %
Syndrom vyhoření Subjektivní pocit dlouhodobé pracovní nepohody ve fyzické, kognitivní a emoční rovině, který se vyznačuje totálním nedostatkem energie a zájmu, odcizeností a sníženou výkonností Důsledek chronického stresu Stres Napětí, které vzniká jako důsledek mimořádných podmínek vybočujících z rovnováhy Jak měřit zdroje stresu? Přímé otázky na stresory (Cítíte se ve stresu kvůli?) Vysuzování z doprovodných faktorů (spokojenost x čas. investice)
Rozdíly mezi učitelkami a učiteli Učitelky-ženy vykazují vyšší pracovní spokojenost než učitelé-muži (Gius 2015; Ma & MacMillan 1999) Na základních školách jsou častěji spokojeni vyučující 1. stupně ZŠ (Paulík 1999) Ženy jsou emočně vyhořelejší, muži jsou silněji depersonalizovaní (Purvanova & Muros 2010) Nekonzistentní výzkumné výsledky Předmět výzkumů buď stres, nebo vyhoření Jsou genderové vzorce ve stresu a vyhoření shodné?
Cítíte se v dlouhodobém stresu? Rozhodně ano 22 % Spíše ano 38 % 59,9 % ženy muži celkem 1. st. ZŠ 59 % 64 % 59 % 2. st. ZŠ 59 % 61 % 60 % 1. a 2. st. ZŠ 63 % 52 % 61 % t(554)=2,653 p=0,008 celkem 60 % 59 %
Pracovní povinnosti: optimálnost časové investice další vzdělávání - ženy další vzdělávání - muži administrativa - ženy administrativa - muži třídnictví - ženy třídnictví - muži porady - ženy porady - muži odb. koleg. diskuse - ženy odb. koleg. diskuse - muži konzultace s rodiči - ženy konzultace s rodiči - muži konzultace se žáky - ženy konzultace se žáky - muži výuka - ženy výuka - muži příprava na výuku - ženy příprava na výuku - muži 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Méně času, než je podle mě optimální Optimální množství času Více času, než je podle mě optimální
Pracovní povinnosti: optimálnost časové investice 3 Více času než je optimální 2 p<0,001 p<0,01 p<0,001 p<0,001 p<0,001 p<0,01 p<0,001 Méně času než je optimální 1 Ženy a muži se signifikantně liší v průměrném hodnocení časové investice (p<0,001) Ženy svoji investici častěji hodnotí jako optimální muži ženy
Míra spokojenosti s profesními oblastmi 1 velmi spokojen/a 4 velmi nespokojený/á 4 3 muži ženy p<0,01 p<0,01 p<0,05 p<0,01 p<0,01 2 1
Míra vyhoření 1 = nikdy nebo téměř nikdy 7 = vždy 7 6 muži ženy 5 4 p<0,05 3 p<0,001 2 1 vyhoření celkem vyhoření fyzické vyhoření emocionální vyhoření kognitivní
Podíl projevů vyhoření 100 90 80 muži ženy 70 60 50 40 30 20 10 0 Bez projevů Velmi mírné projevy Mírné projevy Projevy přítomné Závažné projevy Velmi závažné projevy
VÝSLEDKY o Mezi vyučujícími převažuje spíše spokojenost s interními, ale spíše nespokojenost s vnějšími aspekty profese o V celkové míře profesní spokojenosti se ženy a muži neliší o Ženy jsou spokojenější s dalším vzděláváním, metodickou podporou, RVP a žákovskými schopnostmi o Muži jsou spokojenější s prestiží o o o o o Ženy a muži se neliší v subjektivně vnímaném stresu Mezi vyučujícími převažují mírné projevy vyhoření rozvinuté projevy = 4 % vyučujících první příznaky = 48 % vyučujících žádné nebo jen ojedinělé projevy = 48 % vyučujících Ženy a muži se neliší v celkové míře vyhoření Muži vykazují vyšší emocionální vyhoření (zvláště na 2.st.) Ženy vykazují vyšší fyzické vyhoření
ZÁVĚR Rozdíly mezi ženami a muži v profesní spokojenosti a profesním stresu, které mohou vyústit ve vyhoření, nejsou žádné nebo jen velmi malé Oproti zahraničním výzkumům vykazují české učitelky menší emocionální vyhoření než učitelé
DĚKUJI ZA POZORNOST Irena.Smetackova@pedf.cuni.cz