.. Klsifikce evezibilních elektd Revezibilní elektd je elektd, n níž se ustvuje vnváh říslušnéh zvtnéh cesu (ř. Cu e Cu) dsttečně ychle. Díky tmu elektd nbude v kátké dbě svéh definvnéh vnvážnéh tenciálu, kteý ři dné teltě tlku je jednznčně dán slžením elektdy. Mezi evezibilní elektdy tří: elektdy I. duhu ktintvé kvvé lynvé nintvé elektdy II. duhu edx elektdy intvě selektivní = membánvé elektdy lektdy I. duhu ktintvé kvvé edukční lčlánkvá ekce M z ze M ř. Cu e Cu elektdvý tenciál M z = z ln z = ln /M M /M z M Cu /Cu Cu /Cu Cu ktintvá lynvá = vdíkvá elektd edukční lčlánkvá ekce H 3 O e 1/H H O elektdvý tenciál (z ředkldu, že se vdík chvá jk ideální lyn) = ln /H el,h 39
nintvé (uze lynvé) ř. chlvá kyslíkvá elektd edukční lčlánkvé ekce e O H O 4e 4OH elektdvé tenciály / O/OH = = / O/OH ln ln 4 f f el, 4 OH el,o lektdy II. duhu jsu tvřeny kvem, kytým mál zustnu slí ktintu tht kvu, nřeným d ztku elektlytu, kteý má s mál zustnu slí slečný nin ř. gentchlidvá elektd Ag Ag(s) K (q, ) edukční lčlánkvá ekce Ag(s) e Ag(s) elektdvý tenciál ln = Ke stejnému výzu dsějeme, budemeli tut elektdu vžvt z elektdu stříbnu, u kteé je ktivit stříbných intů v ztku elektlytu učen duktem zustnsti Ag P Ag = = Ag Ag / Ag ln Ag = ln P Ag / Ag Známeli stnddní tenciály stříbné gentchlidvé elektdy, můžeme učit P Ag. ln 40
Redx elektdy lektdy, u nichž jsu bě xidční fmy dné látky řítmny v ztku výměnu elektnů zstředkvává inetní kv většinu Pt. Př. fefei elektd edukční lčlánkvá ekce e 3 e e elektdvý tenciál 3 = 3 ln e /e e /e 3 e e Intvě selektivní elektdy nebli membánvé elektdy 1 Ptenciálvý zdíl vzniká mezi vnějšími vstvmi semiemebilní membány ustné uze učitý duh intů, kteá dděluje ztky ůzné kncentci ávě tht duhu intů. Nejvýznmnější membánvu elektdu je skleněná elektd, užívná měření H ztku. ϕ Skleněná elektd vnitřní efeentní elektd vnitřní ztk bshující xnivé inty skleněná membán Membán je tvřen sklem, n bu vších skl je tenká hydtvná vstv, ve kteé dchází k výměně ktintů skl (N, Li ) z xnivé inty ztku. Uvnitř skl se vytváří kncentční gdient ktintů skl jemu dvídjící tenciálvý gdient je zstředkvně dán ktivitu xnivých intů n bu stnách membány. P elektdvý tenciál skleněné elektdy ltí = knstnt ln, H 3 O kde knstnt zhnuje chkteistiky skl vnitřní efeentní elektdy. 41
.3. Ptencimetie = měření vnvážnéh nětí článku. Pinci měření Pggendfv kmenzční metd Měřené vnvážné nětí x se kmenzuje stejně velkým vnějším nětím čné lity. x Přímá metd vltmetem velkém vstuním du (digitální vltmety) řijeným řím k elektdám článku. Využití tencimetie Měření H vnější efeentní elektd Článek = indikční elektd (skleněná elektd) její tenciál závisí n H efeentní elektd (elektd II. duhu), jejíž tenciál nesmí záviset n H. ln10 = knstnt H Knstnt v tmt vzthu zhnuje knstntu skleněné elektdy elektdvý tenciál vnější efeentní elektdy. 4
Klibce Hmetu vlstní měření H 1 x H 1 H x H H Změří se vnvážné nětí dnéh článku dv ufy řesně známé hdntě H. xeimentálními bdy se lží římk. Změří se vnvážné nětí stnvvný ztk jeh H se učí ze získné lineání závislsti. Stnvení středníh ktivitníh keficientu Je nutn sestvit článek tk, by elektlyt, jehž γ ± hledáme, byl slečným elektlytem bu elektd. Př. Schém článku Pt H (g, ) H (q,c) Ag(s) Ag mální článkvá ekce Ag(s) 1/ H H O Ag(s) H 3 O Rvnvážné nětí článku = ln el,h = c γ c γ = cel,hγ el,h ± 3O el, el, H = 1 = c γ Ag/Ag, ln el, H ln ± Změříme vnvážné nětí článku, zjistíme z tbulek, c známe, střední ktivitní keficient γ ± H kncentci c vyčteme. 43
Stnvení K P Pinci stnvení duktu zustnsti mál zustné sli viz elektdy II. duhu. Rvnvážnu knstntu ekce lze vyčítt ze stnddníh vnvážnéh nětí článku, sestvenéh tk, by dná ekce dvídl fmální článkvé ekci. G = ln K = G n Jk se exeimentálně učí? Zjedndušený inci stnvení ř. stnvení viz ředchzí článek = γ Ag/Ag, ln cel, H ln ± Změříme nízku kncentci c elektlytu, střední ktivitní keficient vyčítáme z teetickéh vzthu, stnddní elektdvý tenciál je k již jedinu neznámu. Stnvení stnddní ekční entie S stnddní ekční entlie H Stnddní ekční entii ekce (fmální článkvé ekce) lze stnvit ze závislsti stnddníh vnvážnéh nětí článku n teltě. G T = S d G dt = S = G n d dt S = n Stnddní ekční entlii k následně učíme ze vzthu H = G T S Ptencimetické titce Ptencimetie se využívá k učení bdu ekvivlence ři titcích cidbzických edxních viz nlytická chemie. 44