MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV MANAGEMENTU

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV MANAGEMENTU Potenciály úspěchu Pekárny Ivanka, s.r.o. Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Helena Chládková, Ph.D. Vypracoval: Jan Polák Brno 2009 5

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Potenciály úspěchu Pekárny Ivanka, s.r.o. vypracoval samostatně s použitím materiálů, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Jamolicích dne 22. prosince 2009. Jan Polák 6

Rád bych touto cestou poděkoval paní Ing. Heleně Chládkové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení a cenné rady, které mi při psaní bakalářské práce ochotně poskytovala. Dále děkuji představitelům firmy Pekárna Ivanka s.r.o. za poskytnuté informace. 7

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na stanovení potenciálů úspěchu Pekárny Ivanka, s.r.o. Základním předmětem podnikání společnosti je výroba a prodej pekařských a cukrářských výrobků. K charakteristice vnitřního prostředí byl použit Hodnotový řetězec Michaela E. Portera. Ke zhodnocení finanční situace podniku byla použita Finanční analýza. Na základě Situační analýzy jsou závěrem provedeny návrhy k řešení. Za hlavní potenciál úspěchu lze považovat sílu značky a také finanční sílu podniku. Nejvýraznější slabou stránkou jsou marketingové aktivity a nevyužité výrobní kapacity podniku. Abstract This bachelor thesis focuses on the determination of the success potential of Pekárna Ivanka Co., s.r.o. The basic subject of enterprise of the company is the production and retailing of bakery and confectionary products. To characterize the internal environment the value chain of Michael E. Porter was used. To evaluate the financial standing of the company the financial analysis was used. Finally, on the basis of the situation analysis we have prepared proposals on how to improve the company standing. The strength of the brand name together with the financial strength of the company shall be regarded as the main success potential. The weakest point are the marketing activities and under-capacity operation of the company. 8

Obsah 1 Úvod...11 2 Cíl a metodika práce...13 2.1 Cíl...13 2.2 Metodika...13 3 Přehled literatury...14 3.1 Podnik...14 3.1.1 Podnikové cíle...14 3.1.2 Poslání podniku...16 3.2 Prostředí managementu...16 3.3 Vnitřní prostředí...19 3.3.1 Princip hodnotového řetězce...19 3.4 Finanční analýza...23 3.4.1 Ukazatele zadluženosti...24 3.4.2 Ukazatele likvidity...25 3.4.3 Ukazatele aktivity...27 3.4.4 Ukazatele rentability...29 3.5 Situační a Analýza...31 3.5.1 Silné a slabé stránky...31 3.5.2 Analýza faktorů úspěchu...32 3.5.3 Určení klíčových schopností...34 4 Vlastní práce...35 9

4.1 Základní údaje společnosti...35 4.1.1 Charakteristika společnosti...36 4.1.2 Organizační řízení firmy Pekárna Ivanka, s.r.o...38 4.1.3 Lidské zdroje...41 4.1.4 Aktivity v oblasti životního prostředí...41 4.2 Hodnotový řetězec...43 4.2.1 Primární činnosti...43 4.2.2 Podpůrné činnosti...45 4.3 Finanční analýza...47 4.3.1 Ukazatele zadluženosti...47 4.3.2 Ukazatele likvidity...49 4.3.3 Ukazatele aktivity...50 4.3.4 Ukazatele rentability...52 4.4 Situační analýza...53 4.4.1 Silné stránky...53 4.4.2 Slabé stránky...54 4.4.3 Analýza faktorů úspěchu...54 5 Diskuse...57 6 Závěr...59 7 Literatura...60 8 Přílohy...61 10

1 Úvod Je obyčejný, pro někoho základ každodenního jídelníčku, pro jiného pochoutka, která nezevšední. Chléb se stal postupem času v mnoha krajích potravinou, která hrála a doposud hraje nejdůležitější úlohu ve stravě člověka. Chléb byl již ve středověku základem potravy bohatých i chudých, i proto byla úloha pekaře velmi vážená. Dnešní chléb je možná trochu jiný než v dávných dobách, ale funkci plní stejnou a jeho výroba vychází z původních a staletími ověřených tradic. Díky lepším technologiím dnes můžeme ochutnat chléb tmavý, světlý, celozrnný nebo spoustu rozmanitě ochucených chlebových specialit. Spotřeba chleba v posledních desetiletích v ČR klesá. Zatímco v letech po druhé světové válce byla spotřeba chleba přes 80 kg na člověka za rok, v roce 2008 činila spotřeba v průměru necelých 50 kg. Navíc se chléb stále častěji vyrábí z mouky, která má mnohem nižší biologickou hodnotu než dříve. Ještě kolem třicátých let dvacátého století bylo nejrozšířenější pěstovanou obilovinou v naší zemi žito, postupem času je však vytěsnily plodiny vhodnější pro intenzivní pěstování, kterými jsou pšenice a ječmen. Tato obměna obilovin měla velký vliv na výrobu chleba. Hlavní podíl surovin při jeho výrobě dnes tvoří právě pšeničná mouka, která má bohužel mnohem nižší obsah vlákniny a minerálních látek než žito. Situace menších pekáren, které se primárně zabývají výrobou chleba, dnes není jednoduchá. Konkurenční boj i nízká cena chleba, kterou inkasují od obchodníků za své výrobky, staví menší pekárny do nelehké situace. Český trh je stále náročnější a to jak z hlediska druhů a obměny sortimentu, tak i požadavků na nové výrobky. 11

Bakalářská práce se zabývá analýzou faktorů vnitřního prostředí Pekárny Ivanka, s.r.o. s cílem identifikovat potenciály úspěchu. V práci jsou nalezeny silné a slabé stránky společnosti a následně navrhnuta řešení na odstranění slabých stránek. Hlavním výrobním programem Pekárny Ivanka, s.r.o. je právě výroba chleba. 12

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl Cílem bakalářské práce je identifikovat potenciály úspěchu Pekárny Ivanka, s.r.o. V práci bude provedena situační analýza vnitřního prostředí vybrané pekárny. Součástí situační analýzy bude identifikace silných a slabých stránek podniku. V analýze faktorů úspěchu porovnám společnost s jejím nejsilnějším konkurentem a stanovím klíčové schopnosti Pekárny Ivanka, s.r.o. V závěru bakalářské práce budou navrhnuty konkrétní návrhy na řešení slabých stránek společnosti. Nedílnou součástí práce je Finanční analýza, ve které za pomocí ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability posoudím finanční situaci firmy. 2.2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na Přehled literatury a Vlastní práci. Část nazvaná Přehled literatury vznikla na základě prostudování literatury, jejíž seznam je uveden v závěru práce. S přehledem literatury je úzce spjata Vlastní práce. Ve vlastní práci charakterizuji vybranou společnost, její organizační řízení a lidské zdroje. Náplní další kapitoly jsou primární a podpůrné činnosti hodnotového řetězce podle Michaela E. Portera. Následuje Finanční analýza, která je provedena na základě čtyřech poměrových ukazatelů. Situační analýza zahrnuje nalezení silných a slabých stránek společně s analýzou faktorů úspěchu Pekárny Ivanka, s.r.o. 13

3 Přehled literatury 3.1 Podnik V naší ekonomice se setkáváme s existencí velkého počtu podniků, které se liší předmětem své hospodářské činnosti, velikostí, ale i charakterem vlastnictví a rozmanitostí právních norem. Podnik je v ekonomické literatuře nejčastěji definován jako základní jednotka národního hospodářství, plánovitě organizovaná, která prostřednictvím nejúčelnější kombinace výrobních faktorů usiluje o dosažení vytyčených cílů. Každý podnik je charakteristický rozsahem a kombinací výrobních faktorů. Mezi základní výrobní faktory jsou řazeny pracovní síly, kapitál v podobě investičního majetku a materiálových zásob, půda resp. přírodní zdroje. K nim přistupuje další neméně důležitý výrobní činitel a tím jsou technologie. [2] Každý podnik je obklopen okolím, které působí jako určité omezující podmínky, ale také jako příležitosti pro jeho další rozvoj, jejichž včasné využití může podniku přinést konkurenční výhody. Samozřejmě, že i podnik působí na své okolí. Podnik má společenský charakter. Je součástí lidské společnosti a sám sdružuje skupiny lidí, vlastníky, manažery a zaměstnance pro dosahování cílů podniku [2]. 3.1.1 Podnikové cíle Podnikové cíle vyjadřují, čeho chce podnik dosáhnout jak v dlouhodobém, tak krátkodobém horizontu. Cíle, ke kterým jsou směřovány individuální a skupinové činnosti podnikatelů a manažerů, lze vymezit z různých hledisek např. jako: 14

Krátkodobé cíle Dlouhodobé cíle nebo Dílčí cíle Hlavní cíle, jejichž dosažení často vyžaduje podporu realizací dílčích cílů.[2] Cíle jsou v souladu se zaměřením podniku a obvykle jsou aplikovány na specifické oblasti, například: Růst růst podniku jako celku (míra růstu), cílová velikost podniku, případně velikost podnikových jednotek Finance zisk, cash flow, návratnost investic /vloženého kapitálu, dividendy a ostatní finanční ukazatele Výrobek /služba kvalita, vývoj nových výrobků/služeb, inovace Marketing spotřebitelská základna, reklama, odbyt, rozšiřování trhu, pronikání na nové trhy, služby pro zákazníky Operativa řízení zásob, kontrola nákladů, výrobní procesy Personalistika plánování lidských zdrojů, rekvalifikace, pracovní vztahy Společenská zodpovědnost regulační opatření, kontrola znečištění, vztah k místní komunitě [3] 15

3.1.2 Poslání podniku Poslání podniku definuje, proč podnik existuje a je vodítkem pro to, co by měl dělat. Specifikuje současný i budoucí předmět podnikání a typ organizace, o jaký podnik usiluje. Poslání podniku zároveň s jeho cíli umožňuje přesně definovat to, čeho se podnik svou činností snaží dosáhnout. [3] 3.2 Prostředí managementu Prostředí managementu je pojem, který má velmi široký obsah. Je to prostor, ve kterém manažeři vykonávají manažerské funkce a plní manažerské role. Je to souhrn všech vlivů (faktorů, činitelů), které manažery při výkonu jejich činností obklopují, působí na ně a vytvářejí podmínky k tomu, aby mohli plnit plánované a očekávané úkoly. Existence mnoha součástí (složek, faktorů, vlivů) tohoto prostředími a jejich značná mnohotvárnost si vynucují potřebu jejich klasifikace. Základní klasifikace faktorů prostředí managementu je uvedena na obr. 1. [5] 16

Prostředí managementu Vnější prostředí Vnitřní prostředí Oborové prostředí Makroprostředí Mezinárodní prostředí Národní prostředí Regionální prostředí Obr. 1: prostředí managementu [5] Dále můžeme faktory prostředí podle různých kritérií klasifikovat na: Faktory všeobecné a specifické Všeobecné faktory působí na všechny organizace (např. zákoník práce), kdežto faktory specifické působí jen na některé organizace (např. zákon o vysokých školách). Faktory přímé a nepřímé Faktory přímé ovlivňují organizace přímo (např. daně). Nepřímé faktory působí na organizace nepřímo (např. růst cen může ovlivnit poptávku, pokles poptávky pak ovlivní organizaci). 17

Faktory managementem ovlivnitelné a neovlivnitelné Mezi ovlivnitelné faktory můžeme zahrnout např. pracovní prostředí, naopak neovlivnitelným faktorem může být růst cen energie. Faktory předvídatelné a nepředvídatelné Předvídatelné faktory jsou např. růst cen vstupů nebo změny v poptávce. Nepředvídatelným faktorem je živelné katastrofa aj. [5] Faktory prostředí managementu jsou proměnlivé v času a prostoru a mění se také intenzita jejich vzájemného působení. Praxí ověřenou skutečností je, že tempo změn prostředí managementu se zvyšuje. Nárůst nestálosti, složitosti a nepředvídatelnosti změn prostředí vytváří situace, v nichž žádná konkurenční výhoda nemůže dlouho přetrvat, ale musí se neustále obnovovat. [5] 18

3.3 Vnitřní prostředí Vnitřním prostředím rozumíme množinu prvků a jejich vzájemných vztahů existujících uvnitř organizace (podniku). Je to tedy vnitřní prostředí podniku. Pro jeho pochopení je účelné podnik definovat jako sociálně technický systém, jehož prvky jsou lidé a věcné prostředky propojené vzájemnými komunikačními řídícími vazbami. Vnitřní prostředí je specifické pro každou organizaci. [5] V literatuře lze najít spoustu názorů na klasifikaci. Všeobecně je rozšířeno několik názorů, které určují složky vnitřního prostředí: Princip hodnotového řetězce Princip klíčových faktorů úspěchu 7S firmy McKinsey Princip faktorů (potenciálů) úspěchu 3.3.1 Princip hodnotového řetězce Hodnotový řetězec Michaela E. Portera ukazuje celkovou hodnotu podniku a sestává z hodnototvorných činností a marže. Z hlediska konkurence je hodnota tou částkou, kterou jsou kupující ochotni zaplatit za to, co jim daný podnik poskytuje. Hodnota se měří celkovým příjmem. Ten je odrazem ceny, které daný výrobek docílí, a počtu jednotek, které podnik dokáže prodat. Každá hodnototvorná činnost používá ke splnění své funkce zakoupené vstupy, pracovní síly (dělnické a řídící) a nějaký druh technologie. Hodnotové činnosti lze rozdělit na dva všeobecné typy: primární (základní) činnosti a podpůrné činnosti. 19

Marže je rozdíl mezi celkovou hodnotou a celkovými náklady na vykonání potřebných hodnototvorných činností. Marže se dá měřit mnoha rozličnými způsoby.[4] Podpůrné činnosti Řízení Infrastruktura podniku Řízení pracovních sil Technologický rozvoj Obstaravatelská činnost Výroba Řízení Marke - Servisní Marže vstupních operací a provoz a výstupních operací ting, obchod služby Primární činnosti Obr. 2: Hodnotový řetězec podle Portera [4] Primární činnosti jsou činnosti zabývající se fyzickou tvorbou výrobku, jeho prodejem a dodáním kupujícímu, dále se také zabývají servisem. V každém podniku lze primární činnosti rozdělit do pěti generických kategorií, uvedených na obr. 2. Podpůrné činnosti napomáhají primárním činnostem i sobě navzájem tím, že obstarávají koupené vstupy, technologii, pracovní síly a rozličné celopodnikové funkce. Přerušované čáry v obr. 2 naznačují, že zásobování, technologický rozvoj a řízení pracovních sil se mohou spojovat s jednotlivými primárními činnostmi, ale mohou také napomáhat celému řetězci. Infrastruktura podniku se s jednotlivými primárními činnostmi nespojuje, nýbrž napomáhá celému řetězci. 20

Rozdíly mezi hodnototvornými řetězci konkurentů jsou klíčovým zdrojem konkurenční výhody. Hodnotové činnosti jsou proto jednotlivými stavebními kameny konkurenční výhody. [4] 3.3.1.1 Primární činnosti Řízení vstupních operací. Činnosti spojené s přejímáním, skladováním a rozdělováním vstupů na daný výrobek. Výroba a provoz. Činnosti spojené se zpracováním vstupů do finální podoby výrobku. Řízení výstupních operací. Činnosti spojené s odvozem, skladováním a fyzickou distribucí výrobku kupujícím. Marketing a odbyt. Činnosti, které mají kupujícím umožnit koupit si daný výrobek a lákat je ke koupi, např. reklama, propagační akce spojené s prodejem. Servisní služby. Činnosti spojené s poskytováním služeb k zvýšení nebo udržení hodnoty výrobku, např. instalace. [4] 3.3.1.2 Podpůrné činnosti Obstaravatelská činnost. Obstarávání je chápáno jako funkce, tj. jako nákup vstupů užitých v hodnotovém řetězci podniku, nikoliv jako koupené vstupy samotné. Obstaravatelská činnost často proniká celým podnikem. Některé položky (např. suroviny) nakupuje tradiční nákupní oddělení, kdežto jiné položky kupují ředitelé závodů, vedoucí ekonomického úseku nebo i sám vedoucí podniku. Náklady na obstaravatelskou činnost samotnou představují obvykle malou, ne-li zcela zanedbatelnou část celkových nákladů. Často však mají široký 21

dopad na celkové náklady podniku a na jeho diferenciaci. Lepší nákupní způsoby a metody mohou podstatně ovlivnit náklady a kvalitu koupených vstupů i jiných činností spojených s příjemkou a užitím těchto vstupů. Mají vliv i na vzájemný vztah s dodavateli. Technologický rozvoj. Každá hodnototvorná činnost má v sobě technologii, ať je to know-how, výrobní postupy nebo technologie vložená do výrobních zařízení. Technologický rozvoj sestává z řady činností, které lze zhruba seskupit do úsilí zkvalitnit výrobek a snahy zlepšit výrobní postup. Řízení pracovních sil. Řízení pracovních sil sestává z činností týkajících se náboru, najímání, výcviku, dalšího rozvoje a platů zaměstnanců všeho druhu. Napomáhá jak jednotlivým primárním, tak i podpůrným činnostem. Infrastruktura podniku. Infrastruktura podniku sestává z řady činností, které zahrnují generální ředitelství, plánování, finance, účetnictví, právní oddělení, správní záležitosti a řízení jakosti. Na rozdíl od jiných podpůrných činností napomáhá infrastruktura obvykle celému řetězci a ne jednotlivým činnostem.[4] 3.3.1.3 Typy činností Uvnitř každé kategorie primárních i podpůrných činností jsou tři typy: Přímé činnosti Nepřímé činnosti Zabezpečování kvality Činnosti přímé jsou přímo zapojené do tvorby hodnoty pro kupujícího. Nepřímými jsou ty činnosti, které umožňují konat přímé činnosti plynule, 22

např. údržba. Zabezpečování kvality jsou činnosti, které zabezpečují kvalitu jiných činností, např. monitorování a kontrolování. [4] 3.4 Finanční analýza Obecně je cílem finanční analýzy provést za pomocí specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít. Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční pozice podniku. Je sice pohledem do minulosti, ale současně i základem, od něhož se odvíjí podnikatelské záměry pro příští období. Finanční analýza má tedy své nezastupitelné místo v řízení podnikových financí. Průběžná znalost finanční situace firmy umožňuje manažerům správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků a při poskytování obchodního úvěru. [6] Pro provádění finanční analýzy jsou pro provedení nezbytné informace o podniku, a to informace dostatečně kvalitní, které poskytnou nezkreslený obraz o finanční situaci podniku. Informace z podnikového účetnictví jsou základním a výchozím zdrojem informací pro interní finanční analýzu. K hlavním zdrojům tedy patří výkaz zisků a ztrát a rozvaha obsahující jednotlivé položky aktiv a pasiv. [6] Metody užívané ve finanční analýze podniku jsou založeny na použití ukazatelů, zejména ukazatelů poměrových. Pro posouzení jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku jsou užívány ukazatele, které, podle 23

toho, o které oblasti finančního řízení podniku vypovídají, jsou rozděleny do pěti základních skupin: ukazatele zadluženosti ukazatele likvidity ukazatele aktivity ukazatele tržní hodnoty firmy [6] 3.4.1 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti, označované též jako ukazatele řízení dluhu, měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Hodnotí v podstatě finanční strukturu podniku. Obecně platí, že optimální finanční struktura je taková, při níž jsou náklady na její tvorbu minimální. K hodnocení zadluženosti podniku je užíváno několik ukazatelů, které jsou odvozeny z údajů v účetním výkazu rozvaha. Za základní ukazatel zadluženosti bývá zpravidla považován poměr celkových závazků podniku k celkovým aktivům, tedy: Zadluženost = celkové závazky / aktiva celkem * 100[%] Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší je riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Ukazatel zadluženosti bývá proto také označován jako ukazatel věřitelského rizika. Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost: Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky/aktiva celkem*100[%] Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky/aktiva celkem*100[%] 24

Doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti je ukazatel míra samofinancování: Míra samofinancování = vlastní kapitál / aktiva celkem[%] Vysoký podíl vlastního kapitálu je známkou překapitalizování podniku, což znamená, že firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů a proto udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu. Opakem překapitalizování je podkapitalizování podniku, které je pro podnik daleko nebezpečnější, neboť nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena. Podkapitalizování je sledováno pomocí ukazatele: Podkapitalizování = dlouhodobé závazky + vlastní kapitál / stálá aktiva Dalším z ukazatelů užívaných pro hodnocení zadluženosti je: Dluh na vlastní kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál[%] Dluh na vlastní kapitál má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. Roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. Pro hodnocení přiměřenosti zadluženosti podniku z pohledu jejího dopadu na zisk je užívána řada dalších ukazatelů. Jedním z nejpoužívanějších je úrokové krytí: Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky [6] 3.4.2 Ukazatele likvidity Významným finančním rizikem pro podnik je ohrožení jeho platební schopnosti. Ohrožení platební schopnosti může podnik dovést až k bankrotu. Platební schopností je obecně chápána schopnost podniku hradit své závazky. V souvislosti s hodnocením platební schopnosti podniku vyvstává nutnost bližšího vymezení pojmů s tímto problémem spojených. Zpravidla 25

se setkáváme se třemi základními pojmy, a to solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost je obecná schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků. Lze ji chápat jako relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků podniku. Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Je měřítkem okamžité, resp. krátkodobé platební schopnosti podniku. Likvidnost vyjadřuje schopnost transformace majetku do peněžní podoby. Čím větší schopnost přeměny majetek má, tím je likvidnější. Ze složení majetku je zřejmé, že pouze některá aktiva může podnik použít k úhradě svých závazků, aniž by ohrozil samotný chod podniku. Těmto aktivům patří zejména pokladní hotovost, hotové výrobky, zásoby materiálu, peníze na účtech u banky, splatné pohledávky u odběratelů apod. Nemá-li se tedy podnik stát insolventním, musí udržovat určitou výši disponibilních oběžných aktiv ke krytí splatných závazků. K posouzení platební schopnosti podniku jsou užívány ukazatele likvidity, které odpovídají na otázku, zda je podnik schopen splatit včas své krátkodobé závazky. Krátkodobé závazky jsou takové závazky, u nichž se předpokládá v blízké budoucnosti, v naší hospodářské praxi platí do jednoho roku, jejich likvidace. Prvním z používaných ukazatelů je běžná likvidita: Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Ukazatel je citlivý na strukturu zásob a jejich reálné ocenění vzhledem k jejich likvidnosti. Tuto skutečnost v sobě zahrnuje pohotová likvidita: 26

Pohotová likvidita = oběžná aktiva zásoby / krátkodobé závazky Velmi důležité je porovnávat hodnoty tohoto ukazatele s hodnotami ukazatele předcházejícího, neboť podstatně nižší hodnota pohotové likvidity než likvidity běžné ukazuje na nadměrnou váhu zásob ve struktuře oběžného majetku. Nejlikvidnějšími aktivy podniku jsou peněžní prostředky a obchodovatelné krátkodobé cenné papíry. Proto je třeba se při finanční analýze podniku zaměřit i na další ukazatel, kterým je hotovostní likvidita: Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky [6] 3.4.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Máli jich více, než je účelné, vznikají zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Ukazatele aktivity patří k mezivýkazovým ukazatelům, neboť přebírají vstupní údaje z obou základních účetních výkazů, tzn. z Rozvahy i Výkazu zisků a ztrát. Mají buď podobu rychlosti obratu, tedy poměrového ukazatele, který vyjadřuje, kolikrát se příslušná položka podnikového majetku přemění ve sledovaném období v peněžní prostředky, nebo podobu doby obratu, vyjadřující jak dlouho tato přeměna trvá. Nejkomplexnějším ukazatelem v této skupině je obrat celkových aktiv: Obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem Tento ukazatel, nazývaný též jako produktivnost vloženého kapitálu, měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Obrat celkového majetku je dále posuzován ve vztahu k obratu stálých aktiv a oběžných aktiv: 27

Obrat DHM 1 = tržby / DHM v zůstatkových cenách Ukazatel obratu DHM je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího DHM, proto bývá označován i jako produktivnost fixních aktiv. Některé firmy sledují souhrnně i obrat oběžných aktiv, ale vzhledem k tomu, že oběžná aktiva zahrnují naprosto různorodý majetek, je daleko účinnější sledovat obratovost podle skupin oběžného majetku: Obrat zásob = tržby / zásoby Tento ukazatel uvádí, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Vedle obratu zásob bývá sledována i doba obratu zásob: Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obdobně jako u zásob je také u pohledávek zjišťována rychlost a doba obratu pohledávek: Obrat pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek Rychlost obratu pohledávek udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Ukazatelem, který vyjadřuje dobu, kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů, se nazývá doba obratu pohledávek: 1 DHM = Dlouhodobý hmotný majetek 28

Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek Vedle platební morálky svých zákazníků by podnik měl kontrolovat i svou platební morálku: Obrat závazků = tržby / závazky Doba obratu závazků = 365 / obrat závazků Doba obratu závazků stanovuje dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a externích výkonů a jejich úhradou.[6] 3.4.4 Ukazatele rentability Rentabilita je obecně vyjadřována jako poměr zisku k částce vloženého kapitálu. Ukazatele rentability zobrazují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity na výsledky hospodaření podniku. Jsou používány tři základní ukazatele rentability: Rentabilita celkového vloženého kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) 2 bývá označována i jako rentabilita úhrnného vloženého kapitálu nebo úhrnných vložených prostředků. Ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. ROA je vyjádřena poměrem: 2 ROA = z angl. return on assets 29

ROA = Z + U ( 1 d) CA, kde Z = hospodářský výsledek po zdanění U = úrok z použitých úvěrů D = sazba daní z příjmů CA = celková aktiva Dalším ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu (ROE) 3, označovaná též jako výnos na vlastní kapitál. Vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku: Rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní kapitál Posledním ukazatelem, který se užívá, je rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) 4. Umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Ukazatel je využíván zejména pro mezipodnikové srovnávání: ROCE = Z + U (1 d), kde DZ + VK DZ = dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů VK = vlastní kapitál [6] 3 Z angl. Return on equity 4 Z angl. Return on cupital employed 30

3.5 Situační a Analýza Management musí neustále sledovat a analyzovat vnější i vnitřní prostředí, definovat klíčové faktory, potenciály úspěchu a na změny vnějšího prostředí reagovat. Konkrétním cílem situační analýzy vnitřního prostředí je definovat silné a slabé stránky organizace a pozici organizace na trhu a v odvětví. [5] 3.5.1 Silné a slabé stránky Prvním krokem analýzy potenciálů je zjištění a analýza silných a slabých stránek podniku. Níže jsou uvedeny typické příklady silných a slabých stránek: Silné stránky schopní řídící pracovníci podniku uznávaná vůdčí pozice na trhu nákladová výhoda vlastní technologie úspory z rozsahu lepší reklamní kampaň dobrá pověst u odběratelů Slabé stránky slabá pozice na trhu nedokonalá distribuční síť podprůměrné marketingové schopnosti vysoké náklady ve srovnání s konkurenty 31

nevyužité kapacity nejasný strategický záměr zaostávání ve výzkumu a vývoji [3] 3.5.2 Analýza faktorů úspěchu Dalším krokem je analýza faktorů úspěchu podniku v odvětví. Faktory úspěchu vyplývají z analýzy odvětví a konkurence. Na základě těchto faktorů je podnik srovnávaný s jedním nebo několika nejsilnějšími konkurenty. Nejsilnější konkurent slouží jako referenční měřítko (nulová přímka). Je-li srovnávaný faktor úspěchu lepší (1, 2, 3) než u nejsilnějšího konkurenta, existuje v této oblasti potenciál ve smyslu konkurenční výhody. [5] 32

3 2 1 0-1 -2-3 Síla značky Kvalita výrobku Vysoká disponibilita Stupeň distribuce Štíhlé portfolio Faktor úspěchu (malá komplexnost) Přítomnost na mezi- národních trzích Výroba výhodná z hlediska nákladů Organizace prodeje Finanční síla Inovační síla Obr. 3: Příklad hodnotící stupnice pro srovnávací analýzu faktorů úspěchu [5] 33

3.5.3 Určení klíčových schopností Třetím a posledním krokem situační analýzy vnitřního prostředí je určení klíčových schopností. Klíčová schopnost může být chápána jako souhrn znalostí a zručností, které můžou být v různých oblastech podniku zdrojem konkurenčních výhod. Z klíčových schopností se mohou vyvinout klíčové kompetence (tj. oblasti výkonů) a z nich klíčové výrobky. Klíčové schopnosti, kompetence a výrobky jsou ty, které: umožňují organizaci přístup k novým nebo větším trhům, zvyšují užitnou hodnotu pro zákazníka nebo snižují náklady, jsou jedinečné, obtížně napodobitelné konkurencí. Klíčová schopnost je širší pojem a může zahrnovat více kompetencí nebo výrobků. Klíčové schopnosti mají návaznost na strategii podniku v tom směru, že strategie vytyčuje, jaké klíčové schopnosti musí podnik mít v budoucnosti, aby mohl obstát v konkurenci.[5] 34

4 Vlastní práce 4.1 Základní údaje společnosti Obchodní firma společnosti: Pekárna Ivanka, s.r.o.. Sídlo společnosti: Tylova 661, 67201 Moravský Krumlov Tel.: +420/515322360 Fax: +420/515322360 e-mail: pekarna.ivanka@oknet.cz IČ/DIČ: 26304040/CZ26304040 Základní kapitál: 7300000,- Kč Trvání společnosti: Společnost byla založena na dobu neurčitou Obchodní rejstřík: Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném soudem v Brně oddíl C, vložka 42789 35

Statutární orgán: Jednatel Ivan Sklenář Zahradní 282, Moravský Krumlov Jednatel Anna Sklenářová Zahradní 282, Moravský Krumlov Obchodní podíly: Ivan Sklenář obchodní podíl 50% Anna Sklenářová obchodní podíl 50% Předmět činnosti: Výroba a prodej pekařských, cukrářských výrobků. V návaznosti na základní předmět podnikání společnost provozuje maloobchodní prodejny s občerstvením. Konání valné hromady: Valná hromada se koná nejméně jednou za kalendářní rok, a to nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předchozího účetního období.[10] 4.1.1 Charakteristika společnosti Již před 1. světovou válkou založil Adolf Sklenář rodinnou pekárnu v Miroslavi. V jeho stopách pokračoval syn Jeroným. Tradice byla na čas přerušena, a to v roce 1945, kdy poškodilo pekárnu bombardování. Po znárodnění v roce 1948 nebyla její obnova již možná. Řemeslo zůstalo v rodině, když Ivan Sklenář v roce 1993 zprivatizoval provozovnu Jihomoravských pekáren v Moravském Krumlově. 36

V Pekárně Ivanka, s.r.o. se v současnosti peče řada druhů chleba a bílého pečiva, v samostatné dílně vznikají cukrářské výrobky podle vlastních receptur. Prioritou je kvalita zaručená tradiční přípravou kvasu a těst. I proto krumlovský chléb krásně voní a zůstává vláčný nejen první den. Výrobní program společnosti zahrnuje zajištění dodávek kompletního pekařského sortimentu. Základním výrobním programem je výroba chleba, běžného pečiva a jemného pečiva. Nosným programem je výroba krumlovského chleba, vyráběného klasickou metodou třístupňovým vedením kvasů. Tato výroba se provádí na průběžné chlebové lince, stejně jako výroba rohlíků. Dále firma vyrábí rozmanité druhy jemného pečiva plněné různými náplněmi (koláče, šátečky, vánočky, záviny apod.). Výroba těchto druhů pečiva je prováděna především ručně, výrobky z listového těsta se zpracovávají na lince jemného pečiva. Kromě výroby krumlovského chleba se na dílně speciálních chlebů vyrábí různé druhy vícezrnného chleba, tato výroba se vyznačuje převážně ruční řemeslnou prací. Pekárna Ivanka, s.r.o. má vlastní cukrářskou výrobnu, kde vyrábí různé druhy zákusků a dortů dle vlastních receptur, určených pro prodej ve vlastních podnikových prodejnách. Mimo hlavního programu, tedy výroby pekařských výrobků, firma provozuje dvě prodejny v Moravském Krumlově a jednu prodejnu v Příměticích nedaleko Znojma. Prodejny slouží k prodeji vyráběného pečiva, cukrářských výrobků ve vlastní režii a k prodeji ostatního potravinářského sortimentu od jiných dodavatelů. Prodejny jsou koncipovány jako obslužné a v každé prodejně je část prodejny vyhrazena k posezení. 37

Obr. 4: Prodejna Pekárny Ivanka, s.r.o. v Přímětcích [7] 4.1.2 Organizační řízení firmy Pekárna Ivanka, s.r.o Jako organizace je Pekárna Ivanka, s.r.o strukturována do třech úseků. Každý úsek má svého vedoucího, který je řízen jednateli, kterými jsou přímo vlastníci. Následující tři diagramy znázorňují postupně organizační řízení výrobně ekonomického úseku, dále strukturu prodejního úseku, který zahrnuje i cukrářskou výrobu, třetí diagram znázorňuje úsek dopravy. 38

Jednatelé, majitelé firmy Vedoucí úseku Vedoucí směny Mísič těsta Pomocní dělníci Obsluha strojů Uklízečky Vedoucí dílny jemného pečiva Obsluha pece Výrobní dělníci Vedoucí chlebové dílny Obsluha pece Výrobní dělníci Účetní / evidence skladu Mzdová účetní Expedientka / fakturantka Pracovníci údržby Skladník Pracovníci expedice Obr.5:Organizační řízení výrobně-ekonomického úseku[10] 39

Jednatelé, majitelé firmy Vedoucí úseku Vedoucí prodejen Vedoucí cukrářské výroby Prodavačky Cukrářky Obr.6: Organizační řízení prodejního úseku a cukrářské výroby [10] Jednatelé, majitelé firmy Vedoucí dopravy Automechanici Řidiči Obr. 6: Organizační řízení úseku dopravy [10] 40

4.1.3 Lidské zdroje Tabulka 1: Struktura a počet zaměstnanců 2006 2007 2008 Administrativa 11% 11% 11% Výroba 60% 60% 60% Doprava 13% 13% 13% Prodej 16% 16% 16% Počet zaměstnanců 115 118 106 Zdroj: Vnitropodnikové materiály V uplynulých třech letech je struktura lidských zdrojů poměrně stabilní. V roce 2006 i po celé sledované období bylo nejvíce pracovních sil zaměstnáno ve výrobě. Administrativa, doprava a prodej pak tvoří poměrně stejné procentické podíly zaměstnanců. Struktura zaměstnanců a jejich průměrný stav za sledované roky je znázorněna v tabulce 1. 4.1.4 Aktivity v oblasti životního prostředí Společnost se snaží svou činností nepoškozovat životní prostředí. Pekárna Ivanka, s.r.o. věnuje patřičnou pozornost dodržování právních předpisů i nezávazných doporučení v oblasti životního prostředí. Pekárna Ivanka, s.r.o. plní veškeré emisní limity vypouštěných nečistot. Kontrola emisních limitů je prováděna jednou za tři roky. Pravidelné kontrole podléhají také hořáky kotlů a komíny. 41

Veškeré odpadní vody jsou vypouštěny do splaškové kanalizace a znečištění odpadních vod odpovídá limitům daným kanalizačním řádem správce kanalizační sítě Vodárenskou akciovou společností Třebíč. Při výrobě a jiných činnostech společnosti vznikají i další odpady, u těchto odpadů Pekárna Ivanka, s.r.o. zajišťuje zákonné nakládání při jejich likvidaci u firem, které jsou s těmito odpady oprávněny nakládat. Tabulka 2: nakládání s odpady Druh odpadu ( Kg/rok) 2006 2007 2008 Odpadní olej 0 172 0 Opotřebená čistící tkanina 60 106 45 Nebezpečný odpad 0 0 0 Plasty 0 0 0 Papír 3746 3359 3308 Železo 725 600 1655 Komunální odpad 36050 41100 41821 Pneumatiky 560 640 750 Zdroj: Vnitropodnikové materiály 42

4.2 Hodnotový řetězec 4.2.1 Primární činnosti Řízení vstupních operací Materiál pro výrobu pekárenských a cukrářských výrobků je odebírán téměř od třiceti dodavatelů. Převážná většina firem a od nich plynoucích dodávek je tuzemských. Tabulka 3: Hlavní dodavatelé Dodavatel Země Materiál Penam a.s., mlýn Znojmo ČR Mouka Enzyma, Brno ČR Pekařské suroviny a přípravky Erpeko, Havířov ČR Pekařské suroviny a přípravky Lactoprot, České Budějovice ČR Pekařské suroviny a přípravky Makro, Brno ČR Potraviny, zboží Artos, Mohelnice ČR Pekařské stroje a zařízení Pekass, Plzeň ČR Pekařské stroje a zařízení Zdroj: Vnitropodnikové materiály Vstupní operace zajišťuje skladník, ten přijímá suroviny, které následně předává do výroby. Výroba a provoz Výroba chleba i rohlíků se provádí na průběžných linkách. Hlavním výrobním programem Pekárny Ivanka, s.r.o. je pečení pšenično-žitného krumlovského chleba. Aby mohl být chléb označen za pšenično-žitný, pak musí obsahovat minimálně 50% pšeničné a 10% žitné mouky. Základem výroby pšenično-žitného chleba je žitný kvas. Vlivem přítomnosti kvasinek 43

a bakterií v něm probíhá alkoholové a mléčné kvašení, projevující se tvorbou oxidu uhličitého a organických kyselin, zejména kyseliny mléčné a octové, dodávají chlebu typickou chuť a vůni. Do vyzrálého kvasu je přidáváno příslušné množství mouky, vody, soli, kmínu a jiných přísad a vymísí se těsto. Vytvarované těstové kusy se vkládají do forem a nechávají se vykynout. Nakynuté těstové kusy se po případném zavlažení sázejí do pece. Zapékání chleba probíhá v parovzdušné směsi s minimálním obsahem páry 70% při teplotě 240-260 st. Doba působení páry obvykle činí 2 až 3 minuty. Chleba se dopéká v prostředí bez páry při otevřených tazích. Během pečení se teplota pece snižuje na cca 200 st. C, aby bylo dosaženo rovnoměrného propečení. [8] Řízení výstupních operací Hotové výrobky se nechají nejdříve vychladnout, poté jsou podrobeny kontrole kvality a jakosti. Provádí se zkouška vjemy, a to kontrola vzhledu, chuti, vůně a také kontrola správné hmotnosti a velikosti. Výrobky nevyhovující těmto přísným kritériím jsou vyřazovány. Výrobky určené k expedici jsou volně kladeny do přepravek na pečivo. Menší část výroby je balena. Balení je prováděno do vhodných obalových materiálů, které prodlužují trvanlivost pečiva. Všechny balené výrobky jsou označeny etiketami, které obsahují trvanlivost a jiné údaje stanovené zákonem. Marketing a odbyt Pečivo je do prodejen dopravováno firemními vozy, které jsou vybaveny pevnými nástavbami, které splňují hygienické podmínky pro rozvoz pečiva. Při rozvozu pečiva plní firemní vozy i funkci propagační. Na nástavbách nákladních vozů se objevuje firemní logo pekárny. Reklamu pekárna obstarává také firemními igelitovými taškami. 44

Servisní služby Servisní služby pekárny spočívají zejména v rozvozu předem objednaného zboží na předem stanovené místo. Pekárna je schopna velice pružně reagovat na objednávku prodejen. Proto je možno objednávat některé pečivo jen s jednodenním předstihem. K činnostem spojeným s poskytováním služeb můžeme připojit poskytnutí uzamykatelné velkoobjemové nádoby na odložení pečiva. Nádoba je situována před nebo za obchod a slouží k odložení při brzkých ranních dodávkách pečiva. 4.2.2 Podpůrné činnosti Obstaravatelská činnost Důvodem, proč firma dává přednost dodavatelům tuzemským, je větší operativnost při řešení obchodních problémů a reklamací. Při požadavcích na dodávky surovin je brán ohled na vysokou úroveň technických parametrů, kvalitu a zdravotní nezávadnost. V udržení přísunu zdravotně nezávadných surovin napomáhá systém zdravotní nezávadnosti HACCP. Jeho funkce spočívá v kontrole vybraných dodavatelů minimálně jedenkrát ročně. Technologický rozvoj V průběhu roku se provádí dílčí úpravy pečiva v gramáži, tvaru nebo zdobení. Na základě připomínek zákazníků se ročně nově zavedou na trh 2 až 3 nové výrobky. Zavádění nových výrobků se provádí vlastními silami, většinou v součinnosti s firmami dodávajícími suroviny. [10] 45

Řízení pracovních sil Podniku chybí personální oddělení, tuto funkci zastupují vedoucí pracovníci výrobně-ekonomického úseku. Firma nechává každoročně proškolit své zaměstnance bezpečností práce. V posledním několikaletém období se struktura zaměstnanců zásadně nezměnila. Infrastruktura podniku. Infrastruktura podniku se člení na tři úseky, na úsek výrobně-ekonomický, úsek dopravy a prodejní úsek, který zahrnuje cukrářskou výrobou. Důležitou roli v každém úseku zaujímají jednotliví vedoucí úseku, jejich činnost je nezbytná pro koordinaci všech dalších vedoucích zaměstnanců. Ve výrobněekonomickém úseku je vedoucí úseku zodpovědný nejen za výrobu, ale i za činnost účetního, evidenci skladu nebo za expedici. 46

4.3 Finanční analýza Ke zpracování finanční analýzy Pekárny Ivanka, s.r.o. jsem použil poskytnuté účetní výkazy. Jako hlavní zdroj při výpočtech mi tedy posloužil výkaz zisků a ztrát a jednotlivé položky aktiv a pasiv v rozvaze. 5 4.3.1 Ukazatele zadluženosti Tabulka 4: Ukazatele zadluženosti UKAZATEL 2006 2007 2008 Celková zadluženost 28,19% 16,40% 10,21% Dlouhodobá zadluženost 0,62% 10,07% 2,76% Krátkodobá zadluženost 27,58% 6,33% 7,46% Míra samofinancování 71,80% 83,32% 88,96% Dluh na VK 39,27% 19,68% 11,48% Úrokové krytí - - - Ukazatel podkapitalizování 1,09 1,43 1,69 Zdroj: Vlastní práce Výpočty za rok2008: Celková zadluženost: (5554/ 54397) * 100 = 10,21% Dlouhodobá zadluženost: (1500/ 54397) * 100 = 2,76% Krátkodobá zadluženost: ( 4054 / 54397) * 100 = 7,45% 5 Výkaz zisků a ztrát viz příloha 47

Míra samofinancování: (48394/ 54397) * 100 = 88,96% Dluh na VK: (5554/ 48394) * 100 = 11,48% Ukazatel podkapitalizování: (1500 + 48394 / 29587) = 1,96 Celková zadluženost za celé období klesla z 28,19% na pouhých 10,21%. Je to způsobeno hlavně rozhodnutím vlastníků firmy ponechat nerozdělený zisk pro zabezpečení chodu firmy. Z těchto důvodů byla firma v letech 2007 a 2008 schopna lépe hradit své krátkodobé závazky. V roce 2007 sledujeme krátkodobou zadluženost pouhých 6,33%. Jestliže za poslední tři roky klesala celková zadluženost, je nutností, aby stejným poměrem rostla míra samofinancování. Míra samofinancování udává, že podnik čím dál více financuje svá aktiva penězi vlastníků. Majetek podniku je financován vlastními a cizími zdroji, proto si můžeme všimnout, že součet hodnot celkové zadluženosti a míry samofinancování je roven 100%. Dluh na vlastní kapitál je jedním z dalších ukazatelů, který znázorňuje nízkou zadluženost a pokles podílu závazků ve finanční struktuře podniku. Ukazatel úrokového krytí počítat nelze, protože podnik za celé sledované období neplatil úroky za použití cizího kapitálu. Nákladové úroky jsou tedy rovny nule. Tato skutečnost je důsledkem toho, že podnik nepoužívá ke krytí úvěry. Ukazatel podkapitalizování vypovídá o tom, že firma není příliš zadlužena, tedy není podkapitalizována. Ve všech třech sledovaných letech je ukazatel > 1, splňuje tedy zlaté bilanční pravidlo. Naopak, firma je opatrná, méně využívá cizích finančních zdrojů a udržuje vysoký podíl vlastního kapitálu. 48

4.3.2 Ukazatele likvidity Tabulka 5: Ukazatele likvidity UKAZATEL 2006 2007 2008 Běžná likvidita 1,22 5,47 6,10 Pohotová likvidita 1,07 4,90 5,70 Hotovostní likvidita 0,38 1,97 3,41 Zdroj: Vlastní práce Výpočty za rok 2008: Běžná likvidita: 24741 / 4054 = 6,10 Pohotová likvidita: (24741 1645) / 4054 = 5,70 Hotovostní likvidita: (13804/ 4054) = 3,41 Ukazatel běžné likvidity v roce 2006 zaostával za optimální hodnotou. Optimální hodnota tohoto ukazatele je 2, kdežto podnik dosáhl hodnoty jen 1,22. Můžeme tedy konstatovat, že v roce 2006 se firma potýkala s obecně větší pravděpodobností toho, že dojde k její platební neschopnosti. V dalších letech hodnoty ukazatele běžné likvidity nabývají hodnot, které předpovídají platební schopnost. Jestliže budeme uvažovat optimální hodnotu ukazatele pohotové likvidity v intervalu 1 1,5, pak bychom v roce 2006 mohli říci, že hodnota pohotové likvidity je optimální (1,07). V dalších letech sledujeme prudký nárůst tohoto ukazatele. Tento nárůst by byl velice výhodný z pohledu věřitelů. Vlastníkům naopak dává tento nárůst informaci o tom, že drží vyšší objem pohotových aktiv, které by mohli být využity produktivněji. 49

U ukazatele hotovostní likvidity sledujeme stejně jako u předešlých ukazatelů prudký nárůst. Tato skutečnost je důsledkem až zbytečně velkého objemu finančních prostředků držených na běžných účtech v posledních dvou letech. 4.3.3 Ukazatele aktivity Tabulka 6: Ukazatele likvidity UKAZATEL 2006 2007 2008 Obrat celkových aktiv 2,07 1,93 1,69 Obrat DHM 3,13 2,97 3,10 Obrat zásob 52,17 53,12 55,18 Doba obratu zásob (dny) 7,00 6,87 6,61 Obrat pohledávek 10,46 10,44 9,88 Doba obratu pohledávek (dny) 34,89 34,96 36,94 Obrat závazků 7,33 11,79 16,53 Doba obratu závazků (dny) 49,79 30,96 22,08 Zdroj: Vlastní práce Výpočty za rok 2008: Obrat celkových aktiv: (69148 + 22665) / 54397 = 1,69 Obrat DHM: (69148 + 22665) / 29587 = 3,10 Obrat zásob: (69148 + 22665) / 1645 = 55,18 Doba obratu zásob (dny): 365 / 55,18 = 6,54 dnů Obrat pohledávek: (69148 + 22665) / (776 + 8516) = 9,88 Doba obratu pohledávek (dny): 365 / 9,88 = 36,94 dnů Obrat závazků: (69148 + 22665) / (1500 + 4054) = 16,53 Doba obratu závazků (dny): 365 / 16,53 = 22,08 50

Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Nejkomplexnější ukazatel Obrat celkových aktiv ve sledovaných letech klesá, dává nám tedy informaci o tom, že podnik stále neefektivněji využívá svá aktiva. Obrat DHM je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání fixních aktiv jako jsou budovy, stroje a dopravní prostředky. Tato hodnota nabývá ve sledovaném období poměrně stabilních hodnot, ale vezmeme-li v potaz nevyužité výrobní kapacity, kterými společnost disponuje, pak můžeme konstatovat, že produktivnost fixních aktiv není optimální. Ukazatel Obrat zásob ve sledovaném období roste, což je žádoucí. Podnik tedy neustále snižuje objem nelikvidních zásob. Jestliže obrat zásob roste, doba obratu zásob (vypočtená ve dnech) klesá. Udává tedy, že oběžná aktiva jsou stále kratší dobu vázaná ve formě zásob. Obrat pohledávek poukazuje na poměrně stabilní platební morálku odběratelů. Doba obratu pohledávek vyjadřuje, že podnik musí v průměru 35 dní čekat na platby od svých odběratelů. Ukazatel Doby obratu závazků udává, že doba, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a externích výkonů a jejich úhradou, se za sledované období snížila na více než polovinu. Platební morálka Pekárny Ivanka, s.r.o. se tedy znatelně zlepšila. 51

4.3.4 Ukazatele rentability Ukazatele rentability zobrazují vliv ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity dohromady. Tabulka 7: Ukazatele rentability UKAZATEL 2006 2007 2008 ROA 20,99% 20,63% 20,63% ROE 29,23% 24,77% 23,19% ROCE 28,96% 22,09% 22,49% Zdroj: Vlastní práce Výpočty za rok 2008: ROA: [11293 + 0 *(1 0,21) / 54397]*100 = 20.63% ROE: (11223/ 48394) * 100 = 23,19% ROCE: [11293 + 0 *(1 0,21) /( 1500 + 48394)] * 100 = 22,49% Z uvedených výpočtů je patrné, že poměr zisku k částce vloženého kapitálu je po celé sledované období stabilní a vysoký. U rentability vlastního kapitálu sledujeme mírný pokles ve všech obdobích, což poukazuje na to, že podnik čím dál tím víc neefektivněji využívá svých vložených prostředků. 52

4.4 Situační analýza 4.4.1 Silné stránky Mechanizace výroby výroba chleba, nově i výroba rohlíků je prováděna na výrobním páse moderní technologií. Systém hygieny výroby HACCP příprava a certifikace byla úspěšně provedena v roce 2008. Stálá klientela dobrá pověst u zákazníků zajistila stálou klientelu v podnikových prodejnách, ale i v prodejnách, do kterých se pečivo dováží. Nenucené aktivity v oblasti životního prostředí Pekárna Ivanka, s.r.o. věnuje pozornost i nezávazným doporučeným postupům v oblasti životního prostředí a vyvíjí snahu nepoškozovat svou výrobní činností životní prostředí. Moderní vlastní prodejny firemní prodejny nejsou pouze prodejnami pečiva, ale nabízejí i posezením s toaletami. Receptura Pekárna Ivanka, s.r.o. vyrábí krumlovský chleba podle své jedinečné receptury; má jedinečnou chuť a vytvořil si dobré jméno. Nízká zadluženost podnik nevyužívá žádné dlouhodobé úvěry, v posledních dvou letech nebylo použito k financování aktiv ani krátkodobých úvěrů. Dobrá finanční situace podniku společnosti nehrozí platební neschopnost, má dobrou platební morálku. 53

4.4.2 Slabé stránky Marketing firma nemá téměř žádné propagační aktivity. Hrubým nedostatkem je neexistence webových stránek. Nové výrobky na trh Pekárna uvede do prodeje jen dva až tři nové výrobky ročně, nezjišťuje od zákazníka jeho požadavky a přání, pak není schopna dokonale připravit sortiment pro zákazníka. Nevyužité výrobní kapacity - podnik disponuje nevyužitou výrobní kapacitou, která by se dala výhodně využít. Neefektivní zacházení s aktivy vypočtené ukazatele okamžité likvidity poukazují na vyšší objem držených pohotových aktiv, která by mohla být využita produktivněji. Vozový park nákladní vozy pro rozvoz pečiva jsou zastaralé, jejich průměrné stáří je nad 10 let. 4.4.3 Analýza faktorů úspěchu Jako hlavního konkurenta pro srovnání v hodnotící stupnici jsem si vybral firmu Ing. Jan Růžička PEKAŘSTVÍ. Tato pekárna bude tedy sloužit jako referenční měřítko (nulová přímka). Pekárna Ing. Jan Růžička PEKAŘSTVÍ nabízí stejně jako Pekárna Ivanka, s.r.o. plný sortiment pekařských výrobků, které dodává v jihomoravském kraji. Ing. Jan Růžička PEKAŘSTVÍ vlastní jednu prodejnu ve Znojmě na Pražské ulici. 54

3 2 1 0-1 -2-3 Síla značky Kvalita výrobku Vysoká disponibilita Stupeň distribuce Štíhlé portfolio Faktor úspěchu (malá komplexnost) Přítomnost na mezi- národních trzích Výroba výhodná z hlediska nákladů Organizace prodeje Finanční síla Inovační síla Obr. 7:Analýza faktorů úspěchu hodnotící stupnice 55

Z následujícího schématu, kde jako referenční přímka slouží nejsilnější konkurent Pekárny Ivanka, s.r.o. je patrné, že společnost by těžko hledala potenciál ve smyslu konkurenční výhody v oblasti jako je inovační síla. Potenciály ve smyslu konkurenční výhody by společnost měla hledat, jak vyplývá z referenční stupnice, v síle své značky a finanční síle. 56

5 Diskuse Z první části výsledků analýzy potenciálů je patrné, že silné stránky společnosti převažují nad slabými stránkami. Pekárna Ivanka, s.r.o. v dřívějších letech zmechanizovala výrobu a také si dokázala získat zákazníky. Společnost navíc v minulosti investovala velkou část prostředků do zařízení zvyšující zdravotní nezávadnost potravin. Uvnitř společnosti však lze nalézt i slabé stránky. Za největší slabinu v dosavadním působení společnosti na trhu bych považoval marketingové a propagační aktivity. Mezi slabé stránky patří také nevyužité výrobní kapacity, které by se daly výhodně zužitkovat. Nyní se Pekárna Ivanka, s.r.o. nachází ve velmi dobré finanční situaci i díky rozhodnutí vlastníků firmy ponechat nerozdělený zisk pro zabezpečení chodu firmy. Společnost se nepotýká s platební neschopností, tudíž včas hradí své závazky z obchodní činnosti. Za nedostatek by se dal považovat velmi konzervativní přístup managementu firmy k financování. Tuto strategii management zastává z důvodu větší jistoty při případném negativním vývoji na trhu. Opatrné počínání na druhé straně připravuje společnost o možné efektivnější zhodnocení prostředků vložených do podnikání. Jak už bylo zmíněno, společnost za dobu své působnosti nevložila téměř žádné prostředky do reklamy. Za velký nedostatek v dnešní době lze považovat hlavně neexistenci webových stránek. Z těchto důvodů bych přistoupil ke tvorbě webových stránek, kterou by zprostředkovala externí firma. Na webových stránkách by byl k nahlédnutí hlavně kompletní pekařský i cukrářský sortiment výrobků s aktuálním ceníkem, obchodními podmínkami a možností dovozu. Formou internetového marketingu bych 57