Měření konkurenceschopnosti nábytkářského podniku

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Měření konkurenceschopnosti nábytkářského podniku Diplomová práce 2012 Bc. Mlčáková Lucie

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Měření konkurenceschopnosti nábytkářského podniku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... podpis 5

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Petře Hlaváčkové, Ph.D. za její pomoc a cenné připomínky v průběhu psaní této práce. 6

Abstrakt Mlčáková Lucie Měření konkurenceschopnosti nábytkářského podniku Tato práce se zabývá finančním měřením konkurenceschopnosti podniku. Teoretická část podává přehled o pojetí konkurence a metodách finanční analýzy. Praktická část se zaměřuje na finanční analýzu vybraného podniku a porovnávání finančních výsledků s konkurencí. Na základě výsledků jsou navržena doporučení ke zlepšení konkurenceschopnosti. Klíčová slova konkurenceschopnost, finanční analýza, benchmarking Abstract Mlčáková Lucie Measurement of competitiveness of the furniture company The thesis deals with financial measuring of a company s competitiveness. The theoretical part presents an overview of competition concept and ways of financial analysis. The practical part focuses on financial analysis of a company and comparing financial results with the competition. Based on the results, are formulated advices about improvement competitiveness. Keywords competitiveness, financial analysis, benchmarking 7

Obsah 1 ÚVOD... 7 2 CÍL PRÁCE... 8 3 METODIKA A MATERIÁL... 9 4 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 10 4.1 KONKURENCESCHOPNOST... 10 4.1.1 Hodnocení konkurenceschopnosti... 11 4.2 FINANČNÍ ANALÝZA... 12 4.2.1 Zdroje informací... 13 4.2.2 Uživatelé finanční analýzy... 15 4.2.3 Závěrečná zpráva... 16 4.2.4 Absolutní ukazatele... 16 4.2.5 Rozdílové ukazatele... 17 4.2.6 Poměrové ukazatele... 18 4.2.7 Soustavy ukazatelů... 24 4.2.8 Porterova analýza... 26 4.2.9 SWOT analýza... 27 4.2.10 Benchmarking... 28 5 PRAKTICKÁ ČÁST... 30 5.1 HISTORIE SPOLEČNOSTI... 30 5.2 PROFIL SPOLEČNOSTI... 31 5.3 PORTEROVA ANALÝZA... 32 5.4 SWOT ANALÝZA... 33 5.5 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU... 35 5.5.1 Analýza aktiv... 35 5.5.2 Analýza pasiv... 36 5.5.3 Analýza výkazu zisku a ztráty... 38

5.5.4 Analýza cash flow... 40 5.5.5 Rozdílové ukazatele... 41 5.5.6 Poměrové ukazatele... 42 5.5.7 Altmanův model... 46 5.6 BENCHMARKING... 47 5.6.1 Rozdílové ukazatele... 48 5.6.2 Poměrové ukazatele... 49 5.6.3 Altmanův model... 52 6 DISKUSE... 53 7 ZÁVĚR... 56 8 POUŽITÁ LITERATURA... 57 SUMMARY... 59

1 Úvod Konkurenceschopnost je základní podmínkou existence podniku. Jde o pojem, se kterým se v dnešní době setkáváme na každém kroku, a přesto si pod ním každý představuje něco jiného. Konkurenceschopnost je často chápána pouze jako schopnost efektivně realizovat prodej svých produktů na trhu výrobků a služeb. Tuto charakteristiku vnímáme nejvíce jako zákazníci, pokud na nás působí cena a kvalita výrobků, image a značka firmy nebo dostupnost služeb a úroveň zákaznického servisu. Z pohledu vlastníků, investorů a obchodních partnerů společnosti se dá konkurenceschopnost také chápat jako schopnost podniku efektivně získávat finanční zdroje na trhu kapitálu. Přístupů k posuzování konkurenceschopnosti je mnoho a není možné je obsáhnout v této diplomové práci všechny, proto bylo vybráno posouzení konkurenceschopnosti na základě ukazatelů finanční analýzy podniku. Finanční analýza je nedílnou součástí finančního řízení, protože působí jako zpětná informace o tom, čeho podnik v jednotlivých oblastech dosáhnul, v čem se mu jeho předpoklady podařilo splnit a kde naopak došlo k situaci, které chtěl předejít, nebo kterou nečekal. Bylo by nesprávné, domnívat se, že to, co už proběhlo, nelze nijak ovlivnit a je tedy zbytečné zabývat se propočty ukazatelů z minulých období. Průběžná znalost finanční situace podniku umožňuje správně se rozhodovat. Znalost finančního postavení je nezbytná nejen ve vztahu k minulosti, ale především pro odhad a prognózování budoucího vývoje. Udržení a rozvoj konkurenceschopnosti jsou důležité obzvláště dnes, kdy ekonomická krize zapříčinila pokles poptávky po kuchyních a také snížení objemu bytové výstavby, které následně dopadá na prodej bytových interiérů. Situace na trhu nábytku není ideální také z důvodu dovozu levného nábytku ze zahraničí. Podniky by se měly více zabývat hodnocením své situace a zkoumáním faktorů, které jim můžou finanční situaci zlepšit a zvýšit tak i jejich konkurenceschopnost. 7

2 Cíl práce Cílem práce je posoudit konkurenceschopnost nábytkářského podniku z finančního hlediska na základě ekonomické analýzy podniku. Dílčím cílem je tedy zhodnocení všech složek finanční rovnováhy na základě výběru vhodných finančních kritérií (ukazatelů), jejich správné naplnění z finančních výkazů a porovnání jejich hodnot v čase a se situací v odvětví, do kterého analyzovaný podnik patří. Cílem závěrečné části je interpretace výsledků, tzn. analýza finanční situace a problémů podniku, komparace výsledků s konkurencí a navržení doporučení ke zlepšení. 8

3 Metodika a materiál Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou a členěna do kapitol. V teoretické části se zabývá definováním a hodnocením konkurenceschopnosti, finanční analýzou, jejími metodami a ukazateli. Úvod praktické části diplomové práce se již přímo týká vybraného podniku Hanák nábytek, a.s., proto je na úvod představena historie a činnost společnosti. Praktická část se dále zaměřuje na finanční analýzu vybraného nábytkářského podniku v letech 2007-2010. Finanční analýza je vypracována z účetních údajů získaných z účetních výkazů, především rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Zabývá se absolutními, rozdílovými i poměrovými ukazateli. Hodnotí všechny oblasti hospodaření rentabilitu, zadluženost, aktivitu a likviditu, pomocí vybraných ukazatelů a porovnává jejich hodnoty v čase. Praktická část také popisuje hlavní konkurenční podniky a srovnává jejich dosažené ekonomické výsledky s výsledky společnosti Hanák nábytek, a.s. Všechny hodnoty ukazatelů jsou pro lepší názorné zobrazení situace převedeny do grafů a tabulek. Kapitola diskuse vyhodnocuje celkové finanční hospodaření vybraného podniku a je v ní navrženo doporučení ke zlepšení konkurenceschopnosti podniku. Diplomová práce je zpracovaná především z finančních výkazů podniků, jako jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích. Pro informace o společnostech jsou použity internetové stránky společností a jejich výroční zprávy zveřejněné v Obchodním rejstříku. Teoretické informace související s danou problematikou jsou čerpány především z prostudované literatury, jejíž seznam je uveden v poslední kapitole. 9

4 Literární rešerše 4.1 Konkurenceschopnost Konkurenceschopnost firem je odvozena od konkurenční výhody, kterou firmy získaly svými způsoby výroby a působením na trhu ve srovnání se svými soupeři na trhu. (Skokan, 2004). Konkurenční výhoda je tedy zdrojem konkurenceschopnosti. Udržitelnost konkurenční výhody není automatická. Závisí totiž na činnosti dalších firem na trhu. Konkurenceschopnost je výsledkem konkurenčního procesu a vyrůstá z vzájemného působení mezi konkurujícími si firmami na daném trhu. Tým profesora L. Blažka (2008) charakterizuje konkurenceschopnost jako schopnost podniku uspět v hospodářské soutěži s jinými podniky. Výsledkem této soutěže je úspěšnost či neúspěšnost podniku, vyjádřená jeho hospodářskými výsledky a měřená finančními ukazateli. (Blažek, 2008) Nicméně konkurenceschopnost není představována pouze kladným hospodářským výsledkem a vysokou produktivitou práce apod., ale je dána rozložením kapitálu na dosažení zisku, investic, zásob a dalších složek. (Mikoláš a kol., 2011) Je-li podnik konkurenceschopný, znamená to, že dokázal realokovat zdroje do těch činností, výrobků a odvětví, která skýtají větší návratnost kapitálu. (Blažek a kol., 2008) Takový podnik musí být ve finanční oblasti kvalitně řízen. Chce-li finanční manažer přijímat a prosazovat taková rozhodnutí, která budou konkurenceschopnost podniku zvyšovat, musí mít dostatečně kvalitní podklady, aby rozpoznal příležitosti, či hrozby, které jsou jimi popsány. Kvalitní podklady získává na základě firemního průzkumu prostřednictvím výkazů. Nejvíce konkurenceschopnou je taková firma, která se dokáže nejlépe přizpůsobovat měnícímu se prostředí. Pokud tedy nějaká firma působí na trhu celá desetiletí, tak to patrně není náhodou. Nejvíce konkurenceschopnými jsou především firmy, které na trhu působí relativně dlouho a dokážou se přizpůsobovat změnám na trzích. Takové firmy trvale zhodnocují peníze svým akcionářům, dobře platí své zaměstnance, jejich značky mají vysoký kredit a u zákazníků se většinou těší dobré reputaci, stejně jako v okolním prostředí, ve kterém působí. Dobrá image firmy je 10

v delším časovém období patrně tím nejlepším znakem konkurenceschopnosti. (Blažek a kol., 2008) Být konkurenceschopný je také vědění o tom, co je trendem v dnešní době, znát směr vývoje a mít možnost se změnit, pokud je to nutné. (Mikoláš a kol., 2011) 4.1.1 Hodnocení konkurenceschopnosti Existuje mnoho metod, které se zabývají hodnocením konkurence. Podle Blažka (2008) se mohou tyto metody rozlišovat podle typu použitých dat na metody opírající se o tvrdá data a metody založené na analýze měkkých dat. - Tvrdá data: finanční ukazatele, objektivně vyjádřitelné a měřitelné údaje ekonomického charakteru, číselné údaje získané měřením, statisticky doložitelná data. Zachycují spíše důsledky než příčiny. Nejčastější typ tohoto hodnocení je právě finanční analýza. - Měkká data: informace od kvalifikovaných lidí, postřehy analytiků a poradců, vzájemné vztahy vůči důležitým subjektům v okolí, k zákazníkům. Jsou obtížně rozpoznatelné, měřitelné a neuchopitelné. Práce s měkkými daty je typická pro podnikový management. (Blažek, 2008) Tato diplomová práce se zabývá především ekonomickou analýzou s využitím finančních ukazatelů. Jedná se tedy o tvrdá data, která zachycují spíše důsledky jednání managementu v oblasti konkurence. Práce je ale doplněna o analýzu SWOT a Porterovu analýzu konkurenčních sil, které se opírají o měkká data. Mikoláš a kol. (2011) ve své knize uvádějí čtyři vnitřní základní atributy konkurenceschopnosti firmy, a to lidský, finanční, technologický a obchodní potenciál. Vrchol konkurenceschopnosti pak představují: identita, integrita, mobilita a suverenita firmy, jako odvozené deriváty základních atributů konkurenceschopnosti. Lidský potenciál: znalosti, schopnosti Finanční potenciál: finance, finanční partneři Obchodní potenciál: zákazníci, obchodní partneři, distribuční a marketinkové kanály Technologický potenciál: technologie, podniková kultura, vztahy 11

Finanční potenciál, atribut konkurenceschopnosti, kterým se bude ve velké míře zabývat tato diplomová práce, lze dále rozlišit jako (Mikoláš a kol., 2011): Velmi významné faktory náklady potřebné k přeměně výroby z jednoho výrobku na jiný Středně významné faktory dluhy, investice, pohledávky, závazky, růst obratu Málo významné faktory úvěry od dodavatelů, leasing, skryté rezervy, poměr vlastního a cizího kapitálu 4.2 Finanční analýza Finanční analýza představuje důležitou součást finančního řízení podniku. Jejím hlavním úkolem je posoudit úroveň současné finanční situace podniku, nastínit vyhlídky podniku v budoucnosti a na základě zjištěných dat navrhnout opatření ke zlepšení ekonomické situace podniku. Finanční situace podniku je souhrnem vyjádřením úrovně všech jeho aktivit. Do finanční analýzy se promítá objem a kvalita výroby, úroveň marketingové, obchodní a další podnikové činnosti a finanční situaci je tedy nutno chápat jako komplexní model skládající se z mnoha dílčích charakteristik a vazeb. Finanční analýza odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku a umožňuje manažerům přijmout vhodné řešení pro příští období. (Dluhošová, 2006) Analýzu může provádět společnost sama pro své potřeby, např. za účelem optimalizace finančního plánu, nebo může analýzu provádět externí subjekt, např. investor nebo banka. Při analýze dat jedné společnosti lze sledovat současný stav společnosti nebo provádět srovnávání výsledků v průběhu časových období. Provádí se jak analýzy kvalitativní tak kvantitativní. Při hodnocení kvantitativních aspektů se vychází z dat obsažených především v účetních výkazech (Sekerka, 1996). Podle Kovanicové a Kovanice (1995) se obdobně rozlišuje fundamentální a technická analýza. Fundamentální analýza je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí přímých účastníků ekonomických procesů, na jejich zkušenostech a odborných znalostech. Technická analýza používá matematických a matematicko-statistických metod ke kvantitativnímu zpracování dat a následným ekonomickým posouzením výsledků (Kovanicová, Kovanic, 1995). Na obrázku č. 1 jsou uvedeny elementární metody technické analýzy. Tato práce se bude dále zabývat pouze technickou analýzou. 12

Obr. 1 Elementární metody finanční analýzy (Kovanicová, Kovanic, 1995) 4.2.1 Zdroje informací Kvalitní finanční řízení přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti podniku. Při zjišťování reality musí mít finanční manažer k dispozici kvalitní informace. Nejčastěji používaným zdrojem jsou zejména účetní výkazy. Informace z nich získané jsou výhodné v tom, že jsou určitým způsobem strukturované a tudíž snadno prozkoumatelné. Jsou také nejsnadněji k dispozici i veřejnosti. Základním zdrojem informací pro finanční analýzu jsou především výkazy finančního a vnitropodnikového účetnictví. Kromě těchto základních zdrojů se využívají i prognózy finančních analytiků, burzovní informace, zprávy o vývoji měnových kurzů a úrokových měr. Výkazy finančního účetnictví se označují jako externí, protože poskytují informace především externím uživatelům. Rozvaha podává přehled o stavu a struktuře majetku a zdrojích jeho krytí. Výkaz zisku a ztráty informuje o tvorbě a užití výsledku hospodaření a výkaz cash flow o pohybu peněžních toků. Součástí externích dokumentů je také výroční zpráva, která podává informace například o struktuře a personálním složení firmy, o projektech a výsledcích uplynulého roku a plánech do budoucna. Výkazy vnitropodnikového účetnictví nepodléhají žádné jednotné metodické úpravě a každý podnik si je vytváří podle svých potřeb. Výkazy mají interní charakter a informace tedy nejsou veřejně dostupné. Mezi tyto výkazy patří zejména dokumenty 13

prokazující vynakládání podnikových nákladů v různém členění, dokumenty o spotřebě nákladů jednotlivých středisek na jednotlivé výkony apod. (Dluhošová, 2006) Rozvaha Rozvaha se sestavuje ve tvaru T a zobrazuje strukturu majetku a kapitálu. Její levá, majetková strana se označuje aktiva a pravá, kapitálová strana pasiva. Z rozvahy lze vyčíst finanční situaci podniku, stupeň jeho zadlužení a likvidity, aj. Porovnání dvou rozvah za dvě po sobě jdoucí období umožňuje zjistit, jak se finanční situace vyvíjí a učinit potřebná opatření k efektivnímu rozvoji podniku (Synek a kol., 2007). Rozvaha popisuje stav na základě historických cen, což přináší řadu úskalí týkající se vypovídací schopnosti dat, např. zobrazuje stav hodnot ukazatelů jen k danému dni, nepostihuje přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv (odpisy) apod. (Sekerka, 1996) Rozvaha spolu s výkazem zisku a ztráty tvoří tzv. roční závěrku, která je součástí výroční zprávy. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty podává přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku. Výnosy podniku jsou v tomto výkazu členěny na provozní, finanční a mimořádné. Náklady podniku tvoří běžné provozní, finanční a mimořádné náklady a odpisy. Rozdíl mezi výnosy a náklady je označován jako výsledek hospodaření, který může být kladný - zisk nebo záporný - ztráta (Synek a kol., 2007). I výkaz zisku a ztráty s sebou nese jistá úskalí. Výnosy dosažené v určitém období a náklady spojené s jejich vytvářením nejsou vynaloženy ve stejném období. Nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky (příjmy a výdaje) a proto výsledný čistý zisk neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období apod. Výkaz cash flow Hlavním smyslem výkazu cash flow nebo též přehledu o peněžních tocích jsou přírůstky a úbytky peněžních prostředků, popřípadě peněžních ekvivalentů. Informuje uživatele jednak o způsobu, jakým společnost peněžní prostředky vyprodukovala, jednak o způsobu jejich použití. Přehled o peněžních tocích doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty především o informaci o reálnosti zisků nebo ztrát, tj. zda ziskům 14

vykazovaných v rozvaze nebo výsledovce odpovídá tvorba peněžních prostředků. (Ryneš, 2002) Podle Kovanicové a Kovanice (1995) tvoří výkaz cash flow významnou složku finanční analýzy. Peněžní toky jsou totiž samy výslednicí rozhodovacích procesů, takže jejich rozborem lze posoudit a zhodnotit úroveň finančního řízení podniku. Většinu informačních zdrojů, které jsou obvykle využívány pro finanční analýzu, lze najít v účetních výkazech finančního účetnictví. Ty totiž zobrazují fungování podniku a všechny tři používané v soustavě podvojného účetnictví jsou navzájem provázané. Samotné výkazy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. Proto se využívá finanční analýza, která poměřuje získané údaje mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. (Grünwald, Holečková, 2007) 4.2.2 Uživatelé finanční analýzy Finanční údaje jsou důležitým zdrojem informací o podniku, neboť odrážení úroveň podniku a jeho konkurenceschopnost. Potřebu těchto informací má mnoho zainteresovaných subjektů. Jsou to zejména manažeři, investoři, dodavatelé a odběratelé, zaměstnanci, banky a stát. Znalost finanční situace podniku umožňuje manažerům rozhodovat se při získávání finančních zdrojů, při tvorbě optimální majetkové struktury, při způsobu financování svého majetku, při rozdělování zisku apod. Hlavními uživateli finančních informací jsou ale akcionáři, kteří investují do podniku svůj kapitál. Investoři využívají informací nejen pro rozhodování o budoucích investicích ale také pro kontrolu vůči manažerům podniku, jehož akcie vlastní. Manažeři mají určitou volnost při řízení, proto akcionáři požadují zprávy o finančním stavu podniku. Dodavatelé se zajímají o krátkodobou prosperitu podniku, jeho solventnost a likviditu, tedy o to, zda bude podnik schopen hradit své závazky. Odběratelé mají zájem o finanční informace především při dlouhodobé spolupráci, aby neměli potíže s vlastním zajištěním provozu. Zaměstnancům můžou výsledky finanční analýzy nastínit jistotu zaměstnání a mzdové a sociální vyhlídky. 15

Bankovní ústavy vyžadují co nejvíce informací o finanční situaci dlužníka, aby se mohly rozhodnout, zda klientovi poskytnou úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Banka může i změnit úvěrové podmínky, jestliže podnik překročí jistou hranici zadluženosti. Stát využívá finančně-účetní data pro kontrolu plnění daňových povinností, pro rozhodování o finančních dotacích a vyžaduje také informace pro formulování hospodářské politiky státu. (Grünwald, Holečková, 2007) 4.2.3 Závěrečná zpráva Výstupní zpráva finanční analýzy by měla mít určitou formu v účelném členění a rozsahu. Detailní data a postupy nemusí být součástí sdělení, ale je třeba uvést, kde si je může zájemce vyhledat. Zpráva musí mít identifikační a popisné údaje, které zahrnují název, sídlo společnosti, okruh činnosti, výrobní program, údaje o zaměstnancích a jeho postavení na trhu. Dále zpráva obsahuje kvalitativní a kvantitativní údaje. Závěr shrnuje celkové zhodnocení silných a slabých stránek a současnou situaci ve společnosti podle zjištěných výsledků. V závěru se také mohou uvádět doporučení k realizaci vhodných opatření. (Sekerka, 1996) 4.2.4 Absolutní ukazatele Elementární techniky finanční analýzy jsou založené na práci se zjištěnými údaji a s údaji z nich odvozenými s ukazateli. Samy údaje obsažené v účetních výkazech jsou ale rovněž ukazateli. Používáme-li tyto údaje pro hodnocení finanční situace přímo, pracujeme s tzv. absolutními ukazateli. Těch využíváme zejména k analýze vývojových trendů (horizontální analýza) a k procentnímu rozboru (vertikální analýza). (Kovanicová, Kovanic, 1995) Vertikální analýza Základní princip této metody spočívá v převodu finančních ukazatelů v jejich absolutním vyjádření na jejich relativní procentní hodnoty. Platí, že za celkovou základnu (100%) se považuje celková částka aktiv nebo pasiv a ostatní položky rozvahy se vyjádří v procentním vztahu k takto stanovené základně. V případě výkazu zisku a ztráty se postupuje obdobně, pouze s tím rozdílem, že za celkovou základnu je považován celkový obrat. (Petřík, 2007) 16

Vertikální analýza ulehčuje srovnatelnost účetních výkazů s předchozím obdobím a umožňuje také srovnatelnost několika společností různé velikosti. Významnou výhodou této analýzy její nezávislost na meziroční inflaci a z toho vyplývající srovnatelnost výsledků analýzy z různých let. (Kovanicová, Kovanic, 1995) Horizontální analýza Finanční účetní výkazy obsahují nejen údaje týkající se běžného roku, ale také údaje z minulého roku. Mnoho společností zveřejňuje tyto údaje za uplynulých 10 let. Z těchto časových řad již můžeme detailně zkoumat průběh změn a odhalovat dlouhodobé trendy významných finančních ukazatelů (Kovanicová, Kovanic, 1998). U horizontální analýzy se provádí porovnávání jednotlivých položek v čase po řádcích, horizontálně. U této metody jsou použity rozdílové finanční ukazatele, které mohou být zobrazeny jak ve své absolutní, tak i procentní hodnotě. Absolutní změna je dána rozdílem hodnoty počátečního a běžného období. Procentní změna je dána zlomkem, v jehož čitateli je absolutní změna hodnoty běžného období vynásobená stem a ve jmenovateli hodnota počátečního období. (Petřík, 2007) 4.2.5 Rozdílové ukazatele Analýza rozdílových a tokových ukazatelů se zaměřuje analýzou účetních výkazů, které v sobě skrývají tokové položky. Jedná se především o výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow, ale neopomíjí ani rozvahu (Růčková, 2010). Podle Kovanicové a Kovanice (1995) se rozdílové ukazatele sloužící analýze označují jako finanční fondy nebo fondy finančních prostředků. Analýza je zaměřena především na čistý pracovní kapitál, ale je možné tuto analýzu také použít jako jeden z nástrojů při hledání vhodného způsobu financování oběžných aktiv. Záměrem analýzy cash flow je podle Růčkové vyjádřit a poměřit schopnost vytvářet z vlastní hospodářské činnosti přebytky použitelné k financování existenčně důležitých potřeb (úhrada závazků, financování investic, výplata dividend). Čistý pracovní kapitál (ČPK) Dostatek čistého pracovního kapitálu je základní podmínkou zajištění likvidity a provozní činnosti firmy, poněvadž představuje sumu kapitálu, se kterým může vedení 17

podniku v krátkodobém horizontu disponovat (Petřík, 2007). Podle Petříka (2007) je firma schopna prostřednictvím ČPK zjistit takové údaje, jako například určení vhodné krátkodobé struktury oběžných aktiv nebo výběr optimálního financování oběžných aktiv. Tento ukazatel lze vyjádřit jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky (viz obrázek č. 2). Obr. 2 Čistý pracovní kapitál (Pavelková, Knápková, 2005) 4.2.6 Poměrové ukazatele Poměrová analýza patří k nejpoužívanějším metodám finanční analýzy. Základními oblastmi ukazatelů finanční analýzy jsou ukazatele rentability, ukazatele finanční stability a zadluženosti, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity a ukazatele vycházející z údajů kapitálového trhu. (Dluhošová, 2006) Analýza rentability Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu (Grünwald, Holečková, 2007). Při této činnosti společnost vytváří prostředky, které jí umožní splnit daňovou povinnost a závazky vůči svým věřitelům. Proto celkový výsledek její činnosti musí zabezpečit zisk, nákladové úroky a daňovou povinnost. Ukazatele rentability jsou ukazatele, kde se v čitateli vyskytuje ukazatel odpovídající hospodářskému výsledku a ve jmenovateli je umístěn druh kapitálu nebo tržby. (Sekerka, 1996) Ve finanční analýze se používají různé formy zisku dle účelu, pro který je analýza zpracována (Valach a kol., 1997): 18

EAT (Earnings After Taxes) výsledek hospodaření za účetní období, EBT (Earnigs Before Taxes) výsledek hospodaření před zdaněním, EBIT (Earnings Before Interest and Taxes) zisk před úroky a zdaněním, EBITDA (Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization) zisk před úroky, odpisy a zdaněním. Ke zjišťování a měření rentability se v praxi využívají nejvíce tyto ukazatele (Grünwald, Holečková, 2007): rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb, rentabilita nákladů. Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu ROA bývá považován za klíčové měřítko rentability, protože poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. Hodnocení ROA se považuje ve srovnání s ROE za teoreticky správnější, protože z praktického hlediska nelze z celkového zisku určit část, která je důsledkem použití vlastního kapitálu. (Kislingerová a kol., 2005) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Měření rentability vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři. Tento ukazatel je definovaný jako podíl čistého zisku a vlastního jmění. Podle Valacha a kol. (1997) je tato míra zisku na jednotku investice ukazatel, podle kterého mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Kovanicová a Kovanic (1995) uvádějí, že se všeobecně předpokládá, že cena vlastního kapitálu je vyšší než cena cizího kapitálu. Z tohoto 19

důvodu je hodnota ROE velmi významné hledisko při rozhodování se o kapitálové struktuře. Rentabilita tržeb (ROS) Podle Dluhošové (2008) se ukazatel rentability tržeb, který vychází z EBT využívá zejména pro potřeby vnitropodnikového řízení firmy. Při porovnání ukazatele ROS u více firem, je vhodné vyloučit vliv rozdílného úrokového zatížení cizího kapitálu jednotlivých firem a vyjádřit v tomto případě zisk ve formě EBIT. Rentabilita nákladů U ukazatele rentability nákladů platí, čím vyšší je ukazatel, tím lepší jsou hospodářské výsledky podniku, protože 1 Kč zisku vytvořil s nižšími náklady. Vložené náklady do hospodářského procesu jsou lépe zhodnoceny a procento zisku je vyšší. (Grünwald, Holečková, 2007) Analýza aktivity Jako ukazatele aktivity jsou nazývány ukazatele vázanosti kapitálu v různých formách aktiv, jak krátkodobých tak dlouhodobých. Jedná se o ukazatele typu rychlost obratu (obratovosti) nebo doba obratu. Nejčastěji se sleduje obrat zásob, pohledávek, závazků a stálých aktiv. (Dluhošová, 2006) Rychlost obratu zásob Rychlost obratu zásob je definován jako poměr tržeb a průměrného stavu zásob. Podle Valacha a kol. (1997) je možno použít takovou podobu ukazatele, kde v čitateli 20

vystupují místo tržeb celkové náklady. Výsledkem výpočtu je absolutní číslo, které znamená počet obrátek, tedy kolikrát se za stanovený interval přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. Obratovost aktiv Ukazatel obratu (případně také obratovosti) aktiv vztahuje celkový obrat k celkovým aktivům, které společnost má. Tento ukazatel nám tak jinými slovy říká, kolik korun tržeb připadá na jednu korunu našich aktiv. (Kislingerová a kol., 2005) Doba obratu zásob Doba obratu zásob vyjadřuje průměrnou dobu, po kterou je kapitál vázán v určité formě zásob. Určuje časový interval, který zásoby stráví v podniku od pořízení do doby jejich spotřeby nebo do doby prodeje, tedy než se přemění v hotovost nebo pohledávku. (Kovanicová, Kovanic, 1995) Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek vyjadřuje průměrnou dobu splatnosti pohledávek, tj. dobu, po kterou odběratelé zůstávají podniku dlužni. Znamená to průměrný počet dní, který uplyne mezi prodejem produktu na obchodní nebo služby a přijetím peněz (Sekerka, 1996). Protože poskytnutí obchodního úvěru připravuje podnik o finanční prostředky, musí být tato oblast sledována, aby se podnik v důsledku své obchodní politiky nedostal do krizové situace (Kovanicová, Kovanic, 1995). Tento ukazatel se stanovuje jako poměr průměrného stavu obchodních pohledávek a průměrných denních tržeb. Podnik by měl mít zájem o co nejkratší dobu inkasa. 21

Doba obratu závazků Tento ukazatel vyjadřuje počet dní, na které dodavatelé poskytli obchodní úvěr, tedy dobu mezi nákupem a uhrazením závazku. Charakterizuje platební disciplínu podniku vůči dodavatelům (Dluhošová, 2006). Doba obratu závazků je dána poměrem průměrného stavu obchodních závazků a průměrných denních tržeb. Tento ukazatel je podle Kovanicové a Kovanice (1995) manažery sledován proto, že nákup na obchodní úvěr představuje pro podnik peněžní prostředky, které využívá k plnění vlastních potřeb. V době splatnosti závazku musí být ale podnik likvidní. Analýza zadluženosti Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv cizí zdroje. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu, tak riziko (Synek a kol., 2007). Investoři se zajímají nejen o míru výnosnosti ale také o míru rizika, které je na zadluženosti podniku závislé. Na financování podnikových aktiv se podílí jak vlastní kapitál, tak i cizí kapitál. Použití pouze vlastního kapitálu by znamenalo celkové snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu (Valach a kol., 1997). Použití cizího kapitálu sice zvyšuje riziko věřitelů, ale zároveň zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Zvýšení výnosnosti je způsobeno jak použitím levnějšího cizího kapitálu, tak tzv. daňovým efektem. (Synek a kol., 2007). Na druhé straně financování všech podnikových aktiv jen z cizího kapitálu by bylo spojeno s obtížemi při jeho získávání a také právní předpisy vyžadují určitou výši vlastního kapitálu. (Valach a kol., 1997) Celková zadluženost Jedním z ukazatelů pro hodnocení přiměřenosti zadlužení podniku je celková zadluženost. Ta představuje podíl celkových dluhů k celkovým aktivům a měří tak podíl 22

věřitelů na celkovém kapitálu, z něhož je majetek firmy financován. Tento ukazatel má význam zejména pro dlouhodobé věřitele, jako jsou banky. (Dluhošová, 2006) Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát jsou úroky kryty výší provozního zisku, tj. kolikrát je zajištěno placení úroku. Čím je vyšší úrokové krytí, tím je finanční situace lepší. (Růčková, 2010) Analýza likvidity Ukazatelé likvidity měří schopnost firmy hradit své splatné závazky. Schopnost podniku hradit své závazky je jednou ze základních podmínek jeho existence. Likvidita (okamžitá platební schopnost) je podmínkou solventnosti. Solventnost je připravenost podniku hradit dluhy v okamžiku jejich splatnosti. Být likvidní znamená schopnost být přeměněn v peníze. Pně likvidní je tedy podnik tehdy, jestliže má dostatečnou výši peněžních prostředků nebo jiného majetku rychle směnitelného za peníze. (Kovanicová, Kovanic, 1995) Základní ukazatele likvidity se odvozují od oběžných aktiv. Rozlišují se základní tři ukazatele likvidity: běžná, pohotová a okamžitá likvidita. Běžná likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podniku z hlediska kratšího období. V čitateli se uvádějí celková oběžná aktiva a ve jmenovateli všechny peněžní závazky splatné do 1 roku. Je to poměrně hrubý ukazatel. Za jeho přijatelnou hodnotu se považují hodnoty v intervalu 1,5-2,5 (Synek a kol., 2007). Při rovnosti oběžného majetku a krátkodobých závazků je podniková likvidita poměrně riziková. Nepřijatelná je situace, kdy společnost využívá část krátkodobých závazků k financování stálých aktiv. (Sekerka, 1996) 23

Pohotová likvidita Všechna oběžná aktiva nejsou stejně likvidní, a proto se používají ukazatele pohotové a okamžité likvidity. Ukazatel pohotové likvidity odstraňuje vliv nejméně likvidní části oběžných aktiv, tj. zásob a považuje se tak za mnohem praktičtější než předchozí ukazatel (Valach a kol., 1997). Podle Synka a kol. (2007) lze považovat pohotovou likviditu za ideální, pokud je hodnota ukazatele 1-1,5. Vyšší hodnota by znamenala, že značný objem oběžných aktiv je vázán ve formě pohotových prostředků, které nepřináší téměř žádný zisk a negativně ovlivňují celkovou výnosnost vložených prostředků. (Valach a kol., 1997) Okamžitá likvidita Ukazatel okamžité likvidity je významný z krátkodobého hlediska. V čitateli jsou v tomto ukazateli nejlikvidnější prostředky tedy peníze na účtech, peníze v hotovosti a šeky (Dluhošová, 2006). Synek a kol. (2007) uvádí, že hodnota okamžité likvidity by se měla pohybovat okolo čísla 0,5. 4.2.7 Soustavy ukazatelů Každý ukazatel zobrazuje stav hospodaření jedním číslem, popisuje jedinou vlastnost. Mezi ukazateli však existují vzájemné souvislosti a závislosti. Jakýkoliv zásah do procesu hospodaření tak vyvolá změnu v řadě ukazatelů. Tyto změny je nutné sledovat nejen na jednotlivých ukazatelích, ale i společně a proto se používají tzv. soustavy ukazatelů. 24

Pyramidový rozklad Základní princip pyramidové soustavy ukazatelů spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují (viz obrázek č. 3). Tento rozklad slouží k identifikaci vlivu různých činitelů na vrcholový ukazatel, jenž by měl co nejlépe postihovat základní cíl podniku (Kovanicová, Kovanic, 1995). Podle Dluhošové (2006) patří k vrcholovým ukazatelům výkonnosti ukazatele rentability, které jsou ovlivňovány jak úrovní zadluženosti podniku, tak dosaženou likviditou a aktivitou podniku. Obr. 3 Pyramidová soustava finančních ukazatelů (Synek a kol., 2007) ČZ/VK rentabilita vlastního kapitálu ČZ/Z podíl čistého zisku a zisku ke zdanění Z/T rentabilita tržeb T/AKT obrat aktiv N/T nákladovost tržeb LP/KZAV ukazatel pohotové likvidity MAT/T materiálová nákladovost MZD/T mzdová nákladovost ODP/T podíl odpisů na tržbách FN/T finanční nákladovost T/ZAS obrat zásob ZAS/AKT podíl zásob na aktivech CK/VK ukazatel zadluženosti OSTN/T podíl ostatních nákladů na tržbách MZD/P průměrná mzda pracovníka T/P produktivita práce měřená tržbami na pracovníka 25

Altmanův model Tento model, pojmenovaný podle amerického profesora financí E. I. Altmana, pracuje s pěti vybranými poměrovými ukazateli a přiřazuje jim pevné váhy, které jsou stanoveny na bázi empirických výzkumů. Tímto způsobem byla stanovena Altmanova rovnice, která se nazývá Z-test. Výsledná číselná hodnota umožňuje posoudit budoucí finanční stabilitu a výkonnost podniku. Kde X 1 = pracovní kapitál/aktiva celkem, X 2 = nerozdělený zisk/aktiva celkem, X 3 = zisk před úroky a daněmi/aktiva celkem, X 4 = vlastní kapitál/dluhy celkem, X 5 = tržby celkem/aktiva celkem. Podniky s minimální pravděpodobností bankrotu mají Z > 2,99, podniky s vysokou pravděpodobností Z < 1,81, podniky v tzv. šedé zóně 1,81 < Z < 2,99. (Dluhošová, 2006; Petřík, 2007) 4.2.8 Porterova analýza M. Porter označil pět sil, které rozhodují o vlastnostech daného trhu, na kterém podnik vystupuje. Mezi tyto síly patří: rivalita v odvětví, nově vstupující konkurenti, náhražky, vyjednávací síla zákazníků a síla dodavatelů. (Kotler, 2007) Rivalita v odvětví Trh je neatraktivní, když v něj již působí četní a silní konkurenti a ještě více neatraktivní, když stagnuje, upadá a vyžaduje vysoké fixní náklady. Tyto podmínky vedou k cenovým válkám, reklamním soupeření, což se odráží na nákladnějším financování. Nově vstupující konkurenti Součástí analýzy této síly jsou klasické mikroekonomické otázky, jako například bariéry vstupu na trh a náklady spojené s případným ukončením podnikání. Nejatraktivnější trh je ten, jehož bariéry vstupu jsou vysoké a bariéry výstupu jsou nízké. Jen málo nových firem do něho dokáže vstoupit a špatně vedoucí firmy mohou snadno odejít. 26

Náhražky (substituty) Substitutem může být cokoliv, co nějakým způsobem nahradí zákazníkovi službu nebo produkt, který podnik nabízí. Nemusí to být rovnou dokonalý substitut, ale náhražka. Z tohoto hlediska je trh neatraktivní, jestliže je možné daný produkt nahradit. Podnik tak musí přizpůsobovat cenou, kterou limituje cena substitutu. Jestliže se v odvětvích substitutů zvýší technologický pokrok nebo konkurence, budou se snižovat ceny i zisky na zkoumaném trhu. (Kotler, 2007) Vyjednávací síla zákazníků a odběratelů Vyjednávací silou kupujících je vyjednávací síla o ceně, a to buď přímá anebo nepřímá, kdy zákazník začne odebírat míň zboží nebo služeb, anebo může odejít jinam. Síla kupujících je od vzniku krize velice důležitým faktorem, který se nevyplatí podceňovat. V oblasti síly kupujících záleží na tom, nakolik je produkt unikátní, nakolik a v jakém množství jsou na trhu dostupné jeho substituty, apod. Vyjednávací síla dodavatelů Dodavatelé mohou ovlivňovat odvětví zvýšením cen nebo snížením kvality výrobních faktorů. Síla dodavatelů je přirozeně tím vyšší, čím je jejich dodávka individuálnější a nenahraditelná. Záleží také na technologické závislosti podniku na konkrétních dodavatelích, přítomnost alternativních dodavatelů a míra konkurence mezi dodavateli v dané oblasti. [2] 4.2.9 SWOT analýza Celkové vyhodnocení silných a slabých stránek společnosti, příležitostí a hrozeb se nazývá analýza SWOT. Zahrnuje monitorování externího a interního marketingového prostředí. Informace pro zpracování SWOT se získávají z jiných analýz a pomocí různých technik, například benchmarkingem. Zjištěné údaje se zaznamenávají do tabulky o čtyřech kvadrantech. Analýza externího prostředí Podnik musí sledovat klíčové faktory makroprostředí a mikroprostředí, které mají vliv na hospodaření podniku. Hlavním účelem sledování okolí podniku je nalézt nové příležitosti, rozvíjet je a vydělávat na nich. Podle Kotlera (2007) existují tři hlavní 27

druhy příležitostí: dodávat něco, čeho je nedostatek, dodávat již existující produkt lepším způsobem a zavedení zcela nového výrobku nebo služby. Druhá část externího prostředí představují hrozby, které představují nepříznivý vývoj, vedou k poklesu obratu, zisku, apod. Hrozby lze rozlišovat z hlediska vážnosti a pravděpodobnosti výskytu. Jakmile management společnosti rozpozná včas případné příležitosti a hrozby, dostává konkurenční výhodu před ostatními podniky. (Kotler, 2007) Analýza interního prostředí Příkladem vnitřních faktorů podnikání je výkonnost a motivace pracovníků, efektivita procesů, logistické systémy, a podobně. Silné a slabé stránky jsou obvykle měřeny interním hodnotícím procesem nebo benchmarkingem (srovnáváním s konkurencí). Silné a slabé stránky podniku jsou ty faktory, které vytvářejí nebo naopak snižují vnitřní hodnotu firmy. [3] Vnitřní prostředí podniku ukazuje, jak je podnik schopný využívat příležitostí vyplývajících z makroprostředí bránit se hrozbám. 4.2.10 Benchmarking Benchmarking je považován za účinný nástroj zvyšování konkurenceschopnosti firem, protože mapuje rozdíly v dílčích oblastech srovnávací a srovnávané firmy (Přibová, 1998). Benchmarking je metoda řízení kvality. Jedná se o metodu zlepšování učením se od druhých. Je to využití strukturovaného porovnávání za účelem definovat a zlepšovat vlastní aktivity (Honus, 2004). Je to neustálá činnost, která se snaží porovnávat produkty, procesy a metody vlastní organizace s organizacemi, které byly uznány jako vhodné pro toto měření. Uplatňuje se mezi firmami nabízejícími stejný či podobný produkt nebo službu. (Nenadál, 2004) Smyslem benchmarkingu je zjištění pozice vlastní společnosti na trhu a její zlepšení na základě srovnání s konkurencí s důrazem na využití vlastních předností a potlačení vlastních nedostatků. Postup vyjadřuje specifickou posloupnost kroků a činností pro provedení benchmarkingu podle Nenadála (2004): 28

1. Zjištění pozice společnosti na trhu, poznání činností firmy a zjištění slabin a předností společnosti. 2. Zjištění pozice konkurence na trhu a také zjištění, jakými způsoby si zajišťuje svůj podíl na konkrétním trhu. 3. Definice faktorů úspěchu vlastní společnosti, tak i společností konkurujících. Jedná se o napodobení či modifikace předností konkurence. 4. Pokus o získání převahy nad konkurenty a využití znalostí a předností společnosti. Benchmarking umožňuje organizaci neustále se zlepšovat, měřit svůj výkon, porovnávat výkon své organizace s jinými a zvyšovat kvalitu služeb. (Honus, 2004) Benchmarking ovšem neznamená "zvítězit" za každou cenu. V prvé řadě je benchmarking systematický, veřejný a etický proces, který dává podněty k efektivní konkurenceschopnosti. Jeho hybnou silou je učení se pomocí srovnání. [1] Jak už bylo uvedeno, benchmarking je neustálá činnost, není to jednorázová záležitost ani jednoduchý proces (Honus, 2004). Benchmarking v této diplomové práci je omezen na měření finanční situace. Nejedná se o prosté porovnávání údajů a dat. Získaná data jsou převedeny na ukazatele a na základě informací z těchto ukazatelů jsou vyvozeny závěry. Metoda benchmarkingu se v tomto případě zaměřuje více na výstupy než na vstupy. 29

5 Praktická část 5.1 Historie společnosti Hanák nábytek, a.s. je firma s dlouholetou tradicí již od 30. let minulého století, kdy Josef Hanák založil rodinné stolařství. Novodobá historie začala v roce 1990 v Kroměříži, kde si Ing. Stanislav Hanák založil živnost na výrobu nábytku a v roce 1995 začal s budováním provozu v Popůvkách u Kroměříže. V roce 1997 přišla povodeň, která zničila celou výrobu a hned, v roce 1998 došlo k požáru výrobní haly. Majitel firmy však začal s výrobou znovu. [4] Důležitým krokem v historii firmy byl rok 2000, kdy se společnost transformovala na akciovou společnost a došlo k nákupu nových technologií a tím zvýšení objemu výroby. Dalším důležitým mezníkem se stalo otevření Design centra v roce 2004 (viz obrázek č. 4). Hlavním úkolem Design Centra je prezentace vlastních výrobků a samotné firmy. Design centrum má jednu z největších výstavních ploch nejen v České republice, ale udělalo si dobré jméno i za hranicemi. [4] Obr. 4 Design centrum [4] V roce 2005 se společnost rozhodla pro rozšíření výroby o novou divizi, kterou se stala výroba kvalitního levného nábytku, kuchyní, obývacích pokojů a ložnic pod modelovou řadou Active by Hanák. Značka Active nabízí tradiční kvalitu české firmy Hanák nábytek, a.s. s cenou dostupnou široké veřejnosti. V roce 2010 bylo otevřeno interiérové studio HANÁK Fórum v Praze Průhonicích (viz obrázek č. 5), které si svou velikostí připisuje další prvenstvím v celé České Obr. 5 HANÁK Fórum [4] republice. Zájemce si zde může prohlédnout kompletní sortiment společnosti. 30

5.2 Profil společnosti Společnost Hanák nábytek, a.s. se především specializuje na výrobu luxusních kuchyní, ale nabízí i řadu kuchyní Active - kvalitní nábytek za nižší cenu. Nabídka modelů společnosti Hanák nábytek, a.s. je bohatá. Zákazník si může vybrat jak špičkově zpracované kuchyně rustikální, tak i technicky perfektně provedené kuchyně moderní (viz obrázek č. 6). Společnost nabízí nepřeberné množství různých tvarů a barev, variant dýhy i laku ve vysokém lesku. Jako první firma v České republice zvládla výrobu nábytku ve vysokém lesku a matném laku na úrovni požadované nejnáročnějšími zákazníky. Důraz je kromě špičkového estetického vzhledu kladen také na praktické a funkční využití každé kuchyně. [4] Základem firemní strategií se stala vlastní zakázková výroba nábytku, výroba kuchyní na míru a bez subdodavatelů, díky čemuž je firma schopna garantovat vysokou kvalitu provedení. V současné době se stává významným výrobcem také nábytku do obývacích pokojů a ložnic pod heslem Jeden domov jedna značka (viz obrázek č. 7) Nábytek, kuchyně, ložnice a obývací pokoje značky HANÁK jsou Obr. 6 Kuchyně Galaxie [4] Obr. 7 Ložnice Viena [4] dostupné v síti 52 prodejen po celé ČR a exportují se do 16 zemí na světě. V každém kuchyňském studiu HANÁK jsou k dispozici zkušení poradci a designéři. Areál společnosti se rozrostl z původních 500 m² do rozlohy 35 000 m². Počet zaměstnanců se z původního počtu zvýšil šestnáctkrát na téměř 200 lidí. 31

5.3 Porterova analýza Vyjednávací síla dodavatelů Firma zastává strategii samostatnosti být závislá na co nejmenším množství subdodavatelů. Potvrdilo se, že firmy závislé na subdodavatelích nejsou schopny dosáhnout takové kvality svých výrobků. Dodavateli společnosti Hanák nábytek, a.s. jsou firmy nabízející interiérové doplňky a firmy, které dodávají základní materiál potřebný pro výrobu (plošný materiál, kování, nátěrové hmoty, atd.). Subdodavatelé výrobních materiálů jsou vždy vybíráni na základě doporučení, referencí a zkušební spolupráce. Vyjednávací síla zákazníků a odběratelů Odběrateli jsou především ti zákazníci, prodejci a designéři, kteří upřednostňují kvalitu nad kvantitou a cenou. Firma sama funguje jako výrobce celého interiérového sortimentu, který vyrábí v nejvyšší kvalitě. Společnost má svoje vlastní obchodní zástupce, kteří se starají o svůj přidělený region. Sílou kupujících se myslí v tomto případě zejména vyjednávací síla nepřímá, kdy zákazník může začít odebírat méně výrobků nebo může odejít ke konkurenci. V případě zákazníků, kteří požadují nižší cenu a nezáleží jim tolik na kvalitě, existuje dostatečné množství nabídek konkurence, ke které mohou kupující přejít. Pokud ale zákazníci požadují vysokou kvalitu a originální řešení (např. nábytek na míru s vysokým leskem), nemají mnoho možností, kde jinde požadovaný výrobek pořídit. Náhražky (substituty) Jak bylo již uvedeno v teoretické části práce, substituty se rozumí cokoliv, co nějakým způsobem nahradí zákazníkovi službu nebo produkt, který poskytuje daný podnik. V současné době je na trhu široký výběr kuchyní různých stylů, řešení i použitých materiálů. Zákazník může požadovat kuchyň v rustikálním, klasickém nebo moderním stylu, ale i kuchyň futuristickou. Kuchyň může být vyrobena z masivního dřeva, kompozitních materiálů či kovu a dokončena různými povrchovými úpravami, jako je lakování, laminování, fóliování, dýhování nebo vysoký lesk. Podniky se 32

většinou specializují jen na konkrétní variantu výroby. Z tohoto hlediska jsou všechny ostatní varianty kuchyní jistým způsobem substituty či náhražky. Nově vstupující konkurenti Další Porterovou silou je hrozba vstupu nových konkurentů na trh. Součástí analýzy této síly jsou otázky bariéry vstupu na trh a náklady spojené s případným ukončením podnikání. Vstup na nábytkářský trh vyžaduje vysoké investiční náklady na výrobu, která probíhá ve výrobních halách. Velkou investicí je strojní vybavení, například obráběcí stroje, CNC obráběcí centra, lakovací a navalovací linky apod. Omezením pro nově příchozího je obecně nedostatek zkušeností. Současně zavedené firmy jsou schopny bránit trh jednak rozvojem produktu, jednak upevňováním vztahů s partnery v distribuci a především se zákazníkem. Rivalita v odvětví Soupeření mezi konkurenty v odvětví může mít různou formu k získání výhodného postavení. Používají se metody reklamní kampaně, cenové konkurence, uvedení nového produktu, zlepšený servis zákazníkům nebo rozšíření záruky. Podniky soupeří, protože jeden nebo více konkurentů pociťuje tlak ostatních konkurentů nebo vidí příležitosti k vylepšení své pozice na trhu. Mezi konkurenty společnosti Hanák nábytek, a.s. patří podniky zabývající se výrobou kuchyní, ale vzhledem k rozšíření firemního portfolia o nábytek do obývacích pokojů a ložnic, také podniky vyrábějící veškerý nábytek. 5.4 SWOT analýza Následující tabulka č. 1 znázorňuje přehled nejdůležitějších silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb společnosti Hanák nábytek, a.s. Na základě této analýzy by měla společnost rozvíjet svoje silné stránky a příležitosti a minimalizovat slabé stránky a hrozby. 33

Tab. 1 SWOT analýza společnosti Hanák nábytek, a.s. Silné stránky - vlastní výroba - tradice - know-how (vysoký lesk) - finanční situace - výstavní plochy Slabé stránky - orientace na vyšší společenské vrstvy - nedostatečná prodejní síť - vyšší cena výrobků Příležitosti - rozvoj a využití nových distribučních cest - oslovení nových zákazníků - růst ekonomiky - rozvoj vzdělanosti obyvatel v oboru Hrozby - konkurence s novou technologií - neloajálnost zaměstnanců - přírodní katastrofy - pokles ekonomiky (znevýhodnění stavebního spoření, zvyšování daní) Na základě SWOT základní strategie podniku: analýzy a propojení všech čtyř oblastí byly navrženy Silné stránky - hrozby Firma má dobré jméno a dlouholetou tradici, tudíž je schopna čelit konkurenci a rozšiřovat portfolio výrobků a služeb. Společnost je dostatečně finančně silná a zdravá a trvající pokles ekonomiky by ji neměl ohrozit. Zároveň může stále investovat do nových technologií. Slabé stránky - příležitosti Pokud firma přistoupí na standardní a levnější výrobky, má možnost oslovit nové zákazníky a rozšířit si svůj trh i na zákazníky z nižších vrstev. Silné stránky - příležitosti Vzhledem k dobré finanční situaci si společnost může dovolit investovat a využívat nových distribučních cest a oslovovat tak větší počet potenciálních zákazníků. 34

5.5 Finanční analýza podniku 5.5.1 Analýza aktiv Celková bilanční suma podniku se během sledovaného období rovnoměrně zvyšuje (viz příloha č. 2). Největší relativní nárůst nastal mezi lety 2007 a 2008, kdy se bilanční suma zvýšila o 13 % (v absolutní hodnotě o 46 078 tis. Kč). V pozdějších letech se zvýšila jen o 5 a 7 % (viz příloha č. 6). Tab. 2 Vertikální analýza aktiv (v %) 2010 2009 2008 2007 AKTIVA CELKEM 100,00 100,00 100,00 100,00 Dlouhodobý majetek 63,78 74,56 67,09 53,54 Oběžná aktiva 35,96 25,18 32,65 46,13 Z přílohy č. 6 vyplývá, že hlavní podíl na tomto nárůstu má dlouhodobý majetek, který se v těchto letech zvýšil o téměř 41 % a tvoří větší část aktiv. Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech roste na úkor oběžných aktiv až do roku 2009. Podle tabulky č. 2 se v roce 2007 podílela oběžná aktiva s dlouhodobým majetkem na celkových aktivech téměř stejným dílem a v roce 2009 tvořila oběžná aktiva jen čtvrtinu. Mírný pokles nastal jen v posledním sledovaném roce. Tab. 3 Vertikální analýza dlouhodobého hmotného majetku (v %) 2010 2009 2008 2007 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK 100,00 100,00 100,00 100,00 Pozemky 12,92 9,04 10,51 0,00 Stavby 77,31 69,84 36,62 47,24 Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 9,70 13,89 26,76 43,21 Nedokončený dlouh. hmotný majetek 0,02 0,01 14,43 0,19 Poskytnuté zálohy na DHM 0,05 7,22 11,68 9,36 Dlouhodobý majetek je tvořen téměř výhradně dlouhodobým hmotným majetkem, který je složen z většinové části ze staveb a samostatných movitých věcí. Podle tabulky č. 3 se na začátku sledovaného období podílely stavby a samostatné movité věci stejným dílem na dlouhodobém hmotném majetku, v průběhu let se zvyšoval podíl staveb a snižoval podíl samostatných movitých věcí a v roce 2010 dosáhl podíl staveb až 77,31 % a podíl samostatných movitých věcí klesl až na 9,7 %. Největší změna v položce stavby je zjevně mezi lety 2008/2009, kdy byl relativní nárůst staveb 121,65 % (viz příloha č. 6). 35

Tab. 4 Vertikální analýza oběžných aktiv (v %) 2010 2009 2008 2007 OBĚŽNÁ AKTIVA 100,00 100,00 100,00 100,00 Zásoby 9,93 13,91 12,32 13,50 Dlouhodobé pohledávky 0,00 0,00 0,00 0,00 Krátkodobé pohledávky 16,23 20,05 16,95 18,69 Finanční majetek 73,84 66,04 70,73 67,81 Podle přílohy č. 6 celková výše oběžných aktiv od roku 2007 každoročně klesala o 20 %, ale mezi lety 2009/2010 stoupla o téměř 53 % (o 57 971 tis. Kč). Největší položkou oběžných aktiv společnosti je finanční majetek (viz tabulka č. 4), jehož podíl byl po celou sledovanou dobu konstantně okolo 70 % a bezmála celý je vázán na bankovních účtech společnosti (viz tabulka č. 5). Tab. 5 Vertikální analýza finančního majetku (v %) 2010 2009 2008 2007 FINANČNÍ MAJETEK 100,00 100,00 100,00 100,00 Peníze 0,09 0,53 0,30 0,36 Účty v bankách 99,91 99,47 99,70 99,64 Také zásoby a krátkodobé pohledávky si udržely konstantní hodnotu podílu. Zásoby představuje ze tří čtvrtin materiál a z jedné čtvrtiny nedokončená výroba a polotovary, jak je uvedeno v tabulce č. 6. Pohledávky z obchodních vztahů představují téměř celé krátkodobé pohledávky. Podnik v letech 2007-2010 neevidoval žádné dlouhodobé pohledávky (viz tabulka č. 4). Tab. 6 Vertikální analýza zásob (v %) 2010 2009 2008 2007 ZÁSOBY 100,00 100,00 100,00 100,00 Materiál 77,70 63,45 79,22 83,65 Nedokončená výroba a polotovary 22,30 36,55 20,78 16,35 5.5.2 Analýza pasiv Tab. 7 Vertikální analýza pasiv (v %) 2010 2009 2008 2007 PASIVA CELKEM 100,00 100,00 100,00 100,00 Vlastní kapitál 96,49 95,45 95,11 91,32 Cizí zdroje 3,51 4,55 4,89 8,68 36

Z analýzy zdrojů krytí (viz tabulka č. 7) je patrné, že společnost po celé období spoléhá z více jak 90 % na svůj vlastní kapitál, který je z převážné části tvořen hospodářským výsledkem z minulých let. Od roku 2007 vystoupal podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech z 91,32 % až na 96,49 %. Tab. 8 Vertikální analýza vlastního kapitálu (v %) 2010 2009 2008 2007 VLASTNÍ KAPITÁL 100,00 100,00 100,00 100,00 Základní kapitál 15,25 16,44 17,27 20,20 Kapitálové fondy 0,00 0,00 0,00 0,00 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1,52 1,64 1,73 2,02 Výsledek hospodaření minulých let 75,97 75,15 66,48 55,25 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) 7,26 6,76 14,52 22,53 K vzestupu došlo především díky navýšení hospodářského výsledku minulých let (viz příloha č. 7). Z tabulky č. 8 je vidět, že v roce 2007 se podílel na vlastním kapitálu přibližně poloviční částí, v průběhu 4 let podíl stoupal a v roce 2010 tvořil už více než tři čtvrtiny vlastního kapitálu. Společnost netvoří kapitálové fondy. Rezervní a ostatní fondy ze zisku tvoří 1,5 2 % vlastního kapitálu. Podíl výsledku hospodaření běžného účetního období a základního kapitálu ve sledovaném období rovnoměrně klesal na úkor růstu podílu hospodářského výsledku minulých let. Základní kapitál zůstal po celé čtyři roky na stejné výši 69 mil. Kč (viz příloha č. 3), stejně jako zákonný rezervní fond, který tvoří 10 % ze základního kapitálu. Tab. 9 Vertikální analýza krátkodobých závazků (v %) 2010 2009 2008 2007 KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY 100,00 100,00 100,00 100,00 Závazky z obchodních vztahů 11,54 16,13 16,59 16,77 Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení 58,63 48,18 46,92 29,71 Závazky k zaměstnancům 15,99 14,65 15,59 9,35 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 6,93 7,12 7,97 4,57 Stát - daňové závazky a dotace -13,48-59,55-32,53 8,03 Přijaté zálohy 9,36 49,12 26,06 18,20 Dohadné účty pasivní 10,99 24,32 19,38 13,36 Jiné závazky 0,04 0,03 0,03 0,01 37

Zbývající část pasiv zastupují cizí zdroje, které jsou tvořeny pouze krátkodobými závazky. Z přílohy č. 3 je patrné, že společnost v letech 2007-2010 neeviduje žádné dlouhodobé závazky ani krátkodobé či dlouhodobé bankovní úvěry a výpomoci. Jak je uvedeno v tabulce č. 9, krátkodobé závazky jsou průměrně z 50 % zastoupeny závazky ke společníkům, 15% závazky z obchodních vztahů a 15 % závazky k zaměstnancům. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění tvoří každoročně 1,1 1,6 mil. Kč. V letech 2008-2010 byly krátkodobé závazky snižovány daňovými závazky a dotacemi v řádech miliónu korun. V roce 2009 byla jejich výše 11 916 000 Kč (viz příloha č. 3). 5.5.3 Analýza výkazu zisku a ztráty Tab. 10 Analýza nákladů a výnosů (v tis. Kč) 2010 2009 2008 2007 Náklady 253 024 309 005 325 567 326 475 Výnosy 285863 337401 383579 403424 Z tabulky č. 10 vyplývá, že náklady i výnosy se po celé sledované období každoročně snižovaly. Největší rozdíl byl zaznamenán mezi lety 2009 a 2010, kdy náklady i výnosy klesly o více než 50 mil. Kč. Analýza výnosů Tab. 11 Vertikální analýza výnosů (v %) 2010 2009 2008 2007 VÝNOSY 100,00 100,00 100,00 100,00 Tržby za prodej zboží 0,00 0,00 0,02 0,00 Výkony 98,03 98,07 93,23 93,15 Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 0,00 0,00 0,00 0,02 Ostatní provozní výnosy 1,13 0,69 4,54 5,64 Výnosové úroky 0,10 0,21 0,82 0,67 Ostatní finanční výnosy 0,74 1,03 1,39 0,52 Z vertikální analýzy je zřejmé, že největší položku výnosů tvoří výkony. Podle tabulky č. 11 se jejich podíl po celé 4 roky držel nad 93 %. Bezmála celý objem výkonů jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (viz tabulka č. 12). Absolutní hodnota výkonů však meziročně klesala v průměru o 20 000 tis. Kč v závislosti na poklesu výše tržeb (viz příloha č. 5). 38

Tab. 12 Vertikální analýza výkonů (v %) 2010 2009 2008 2007 VÝKONY 100,00 100,00 100,00 100,00 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 100,68 99,36 100,08 99,16 Změna stavu zásob vlastní výroby -0,68 0,64-0,08 0,84 Analýza nákladů Tab. 13 Vertikální analýza nákladů (v %) 2010 2009 2008 2007 NÁKLADY 100,00 100,00 100,00 100,00 Náklady vynaložené na prodané zboží 0,00 0,00 0,02 0,00 Výkonová spotřeba 63,00 63,24 66,23 69,56 Osobní náklady 20,18 17,39 18,96 17,37 Daně a poplatky 0,16 0,05 0,05 0,05 Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 13,14 10,56 9,60 6,59 Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu 0,00 0,02 0,00 0,00 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní 0,00 0,00 0,00-2,45 Ostatní provozní náklady -0,37 5,05-0,52-0,51 Ostatní finanční náklady 0,83 1,39 0,92 2,73 Daň z příjmů za běžnou činnost 3,06 2,30 4,75 6,66 Největší část nákladů zaujímá výkonová spotřeba, jejíž hodnota podle přílohy č. 5 také každoročně klesala o 5 18 %. Její podíl na celkových nákladech se pohyboval po celé období mezi 63 69 % (viz tabulka č. 13). V tabulce č. 14 je znázorněna vertikální analýza výkonové spotřeby. Největší nákladovou položkou z výkonové spotřeby je spotřeba materiálu a energie. Tab. 14 Vertikální analýza výkonové spotřeby (v %) 2010 2009 2008 2007 VÝKONOVÁ SPOTŘEBA 100,00 100,00 100,00 100,00 Spotřeba materiálu a energie 78,22 72,74 85,01 85,01 Služby 21,78 27,26 14,99 14,99 Důležitou položkou nákladů jsou osobní náklady, jejichž hodnota (průměrně 55 mil. Kč viz příloha č. 1) tvoří jednu pětinu nákladů. Osobní náklady jsou ze 75 % zastoupeny mzdovými náklady, jak je uvedeno v tabulce č. 15. Jejich zbývající částí jsou náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (34 % mzdových nákladů). 39

Tab. 15 Vertikální analýza osobních nákladů (v %) 2010 2009 2008 2007 OSOBNÍ NÁKLADY 100,00 100,00 100,00 100,00 Mzdové náklady 74,45 75,08 73,63 73,54 Odměny členům orgánů spol. a družstva 0,00 0,00 0,00 0,00 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 24,82 24,09 25,58 25,60 Sociální náklady 0,73 0,84 0,79 0,86 U odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku společnost zaznamenala mezi lety 2007/2008 relativní nárůst o 45,32 % (viz příloha č. 5), což je ve srovnání s ostatními meziročními nárůsty velký rozdíl. Je to způsobeno zvýšením dlouhodobého hmotného majetku v roce 2008. Tab. 16 Vertikální analýza výsledku hospodaření (v %) 2010 2009 2008 2007 PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 99,26 100,28 92,47 104,14 FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0,74-0,28 7,53-4,14 MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0,00 0,00 0,00 0,00 Výsledek hospodaření před zdaněním 100,00 100,00 100,00 100,00 Daň z příjmů za běžnou činnost 19,08 20,03 21,03 22,04 Výsledek hospodaření běžného účetního období je tvořen ziskem, který byl dosažen jako rozdíl výnosů a nákladů a do rozvahy byl převzat z výkazu zisku a ztrát. Výsledek hospodaření akciové společnosti Hanák nábytek, a.s. je vytvářen hlavně provozním výsledkem hospodaření, jehož absolutní hodnota v letech 2007-2009 každoročně klesala přibližně o 32 000 tis. Kč, což v letech 2008/2009 znamenalo relativní pokles o téměř 50 % (viz příloha č. 5). Daň z příjmů za běžnou činnost snižovala výsledek hospodaření v roce 2007 o 22 % a poté vždy o 1 % méně, jak uvádí tabulka č. 16. Její absolutní výše meziročně klesala v závislosti na výši výsledku hospodaření. 5.5.4 Analýza cash flow V příloze č. 8 je uveden vývoj cash flow v jednotlivých letech 1 rozdělený podle činností na cash flow z provozní, investiční a finanční činnosti. Hlavním zdrojem 1 V letech 2008-2010, vzhledem k tomu, že za rok 2007 nebyl přehled o peněžních tocích zveřejněn. 40

peněžních prostředků je provozní činnost, která je v podniku významným zdrojem financování investic. Cash flow z investiční činnosti je každoročně záporné, což svědčí o investiční aktivitě podniku. Cash flow z finanční činnosti je také záporné, jen v roce 2010 je nulové. Podnik v letech 2008 a 2009 tvořil záporný peněžní tok, který byl způsoben vysokými investicemi do dlouhodobého majetku. 5.5.5 Rozdílové ukazatele Čistý pracovní kapitál Pokles oběžných aktiv a krátkodobých závazků způsobil také pokles čistého pracovního kapitálu od roku 2007 do roku 2009. V tabulce č. 17 je zřetelné, že v roce 2010 dosáhl čistý pracovní kapitál nejvyšší hodnoty za sledované období (152 244 tis. Kč). Částka poukazuje na konzervativní strategii podniku, kdy je velká část oběžných aktiv kryta z dlouhodobých zdrojů. Tato strategie by měla podnik ochránit před výkyvy ve finanční situaci. Čistý pracovní kapitál má významný vliv na platební schopnost podniku. Má-li být podnik likvidní, musí mít potřebnou výši volného kapitálu k zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti. Tab. 17 Čistý pracovní kapitál v letech 2007 2010 (v tis. Kč) 41

5.5.6 Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Principem výpočtu rentability je podíl zisku k vybrané položce rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty. Všechny sledované ukazatele rentability v tabulce č. 18 nabývají kladných čísel a mají podobný průběh. Nejvyšších hodnot dosahovaly na počátku sledovaného období v roce 2007, kdy měly všechny ukazatele více než 20 %. Jejich klesající trend přetrval až do roku 2009, kdy dosáhly minima. Tato situace mohla být vyvolána ekonomickou krizí, která se nejvíc projevila právě v průběhu roku 2009. V posledním sledovaném roce začaly hodnoty ukazatelů opět stoupat a dosahovat 10% výnosnosti. Podnik po celou dobu snižoval podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu, což mělo za následek také pokles rentability vlastního kapitálu. Tab. 18 Ukazatele rentability v letech 2007-2010 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity se vyskytují ve dvou formách obrat a doba obratu. První určuje, kolikrát za rok se daná položka využije a druhá forma vyjadřuje počet dní, za které se položka obrátí. 42

Obrat zásob se v tabulce č. 19 vyznačuje kolísavým trendem. Mezi lety 2007-2008 stoupal, protože tržby rostly pomaleji, než klesaly zásoby. Mezi lety 2008-2009 byl obrat zásob konstantní a mezi lety 2009-2010 klesal, poněvadž tržby klesaly a zásoby rostly. Tab. 19 Obrat zásob v letech 2007 2010 Hodnoty ukazatele obratu celkových aktiv měly v průběhu let pravidelný klesající trend, který znázorňuje tabulka č. 20. Tento pokles způsobuje stále rostoucí hodnota celkových aktiv a meziročně se snižující výše tržeb. Všeobecně platí, čím vyšší hodnota ukazatele, tím lépe. Minimální doporučovaná hodnota tohoto ukazatele je 1. Vzhledem k tomu, že společnost ani v jednou roce nedosáhla této hodnoty, znamená to, že má neúměrnou majetkovou vybavenost a neefektivně využívaná aktiva. Tab. 20 Obrat celkových aktiv v letech 2007-2010 Doba obratu zásob a doba obratu pohledávek má od roku 2008 nepříznivý stoupající charakter (viz tabulka č. 21), což může souviset s poklesem celkového obratu 43

z důvodu hospodářské recese. Celkově však oba ukazatelé vykazují poměrně uspokojivé hodnoty. Tab. 21 Ukazatele aktivity v letech 2007 2010 (ve dnech) Doba obratu závazků by měla dosahovat alespoň doby obratu pohledávek, poněvadž je důležité sledovat časový nesoulad od vzniku pohledávky do doby jejich inkasa a od vzniku závazku do doby jeho úhrady. Tento nesoulad má vliv na likvidnost podniku. Jak uvádí tabulka č. 21, v tomto případě byla kromě prvního sledovaného roku doba obratu závazků vždy menší než doba obratu pohledávek. V letech 2008 a 2009 to nebyl zásadní rozdíl, ale v roce 2010 činil rozdíl doby obratu závazků a pohledávek 15 dní. Přesto pro firmu s takovou likvidností, jako má firma Hanák nábytek, a.s., to není zásadní problém. Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost vykazuje velmi malé hodnoty, poněvadž společnosti Hanák nábytek, a.s. používá ke krytí aktiv hlavně vlastní kapitál. V roce 2007 se podílel cizí kapitál na celkových aktivech 8,67 % a v následujících letech jeho podíl klesl až k 3,51 % (viz tabulka č. 22). Doporučená hodnota celkové zadluženosti se pohybuje mezi 30 60 %, ale závisí na odvětví, ve kterém společnost podniká. 44

Tab. 22 Ukazatel celkové zadluženosti v letech 2007-2010 V rámci finanční struktury je třeba posuzovat a analyzovat zejména vztah mezi vlastním a cizím kapitálem. Náklady na kapitál jsou nižší, když má čím je doba splatnosti menší. Z tohoto hlediska je nejlevnější krátkodobý cizí kapitál. Cenu cizího kapitálu ovlivňuje i systém zdanění podniku, poněvadž úroky snižují daňový základ. Cenu kapitálu určuje i stupeň rizika. Čím větší stupeň rizika, tím vyšší cena. Nejlevněji vychází opět krátkodobý kapitál a nejdražší je dlouhodobý cizí kapitál. Platí, že akciový kapitál je nejméně riskantním kapitálem, zato nejdražším. Vzhledem k tomu, že společnost za celé období neevidovala žádné dlouhodobé závazky ani bankovní úvěry a výpomoci, nevznikly ani žádné nákladové úroky. Ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity v podstatě poměřují to, čím je možné zaplatit s tím, co je nutné zaplatit. Běžná likvidita přesahovala ve všech letech doporučenou hodnotu. Jak je uvedeno v tabulce č. 23, běžná likvidita se v letech 2007-2009 pohybovala okolo 6, v roce 2010 to byl dokonce více než čtyřnásobek doporučené hodnoty (10,26). Pohotová likvidita také vždy překračovala doporučené hodnoty. V roce 2010 dosáhla více než šestinásobek doporučené hodnoty a zvýšila se oproti předchozímu roku o téměř 100 %. 45

Okamžitá likvidita dosahovala ve sledovaném období ještě vyšších násobků. Bylo to z důvodu vysoké hodnoty finančního majetku a nízké hodnoty krátkodobých závazků. Tab. 23 Ukazatele likvidity v letech 2007 2010 Všechny uvedené ukazatele likvidity podniku jsou odvozené z minulých účetních údajů. Budoucí schopnost podniku dostát svým závazkům se plánuje pomocí prognózy cash flow. 5.5.7 Altmanův model Z tabulky č. 24 vidíme, že výsledná hodnota Altmanova modelu je hodně vysoká a společnost má podle této hodnoty velmi minimální pravděpodobnost bankrotu. Tento ukazatel má navíc v průběhu sledovaných 4 let rostoucí tendenci a za tuto dobu se téměř zdvojnásobil. Tab. 24 Altmanův model v letech 2007 2010 46

5.6 Benchmarking Jak bylo již uvedeno, benchmarking je v této diplomové práci omezen na měření finanční situace. Vstupní data pro zpracování benchmarkingu byla čerpána z Obchodního rejstříku a internetových stránek jednotlivých společností. Podmínkou do zařazení byla výroba nábytku (především kuchyní), získaná účetní závěrka a český původ společnosti. Oresi s. r. o. Společnost Oresi s. r. o., provozuje v České republice maloobchodní síť prodejen kuchyňského nábytku. Zabývá se prodejem, vývojem, distribucí a montáží kuchyňských linek. V současné době čítá síť Oresi s.r.o. více než 55 obchodů. Snahou společnosti je dodat zákazníkovi novou kuchyni za nízkou cenu a v nejkratším možném termínu. Firma poskytuje zákazníkovi konzultace, grafický návrh, cenovou kalkulace a kompletní realizaci včetně montáže a poskytuje každému zákazníkovi garanci prodlouženou na sedm let. [7] Nadop, a.s. Český výrobce nábytku-rodinná společnost Nadop, a.s. působí na trhu s nábytkem již od roku 1990. Hlavní výrobní činností společnosti Nadop, a.s. je výroba bytového nábytku. Široký sortiment zahrnuje sedací soupravy, ušáky, pohovky, dvojlůžka, ložnice, válendy, skříně, nábytek do obývacích pokojů a jídelen a především kuchyně. Vybavení interiéru nábytkem a kuchyněmi zahrnuje i kompletní poradenství pro zákazníky a servis - od prvotního náhledu přes prostorový a materiálový návrh, zaměření, výrobu, dopravu až po odbornou montáž sestav a instalaci spotřebičů. Dostupnost výrobků firmy Nadop, a.s. zajišťuje po celém území republiky síť smluvních prodejců. Společnost v současné době zaměstnává 145 lidí. [8] Koryna, a.s. Historie továrny v Koryčanech začíná v roce 1856, kdy německý podnikatel Michael Thonet dal vystavět závod na výrobu ohýbaného nábytku. V roce 1990 na základě této tradice vznikla v 47