Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky Podnikatelský plán Společnosti ELE-MONT spol. s r. o. Bakalářská práce Lukáš Lejska Brno 2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně, dne 18. 6. 2006. Lukáš Lejska
Poděkování Srdečně děkuji vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Jaroslavě Zichové, za její odborné rady a konzultace.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na zpracování podnikatelského záměru nově zakládané elektromontážní firmy. V literární rešerži bakalářské práce se nachází obecné seznámení se současným stavem řešené problematiky a pohledy různých autorů na tuto problematiku. Podnikatelský plán je zpracován na elektromontážní firmu ELE-MONT, spol. s r.o. Majitelem této firmy je Ladislav Lejska. Podnikatelský plán obsahuje cíle projektu, informace o firmě, analýzu trhu, konkurence, analýzu pracovních sil, dodavatelů a základní finanční informace. Abstract This Bachelor s Thesis is focused on the elaboration of a prospectus of a new founded electricity mounting firm. The literature search of the Thesis includes general identification with current situation of the solved problems and autor s views of these solved problems. The prospectus is elaborated on the electricity mounting firm ELE-MONT, spol. s r.o. The holder of this firm is Ladislav Lejska. This prospectus consists of business objectives, firm informations, market and competition analysis, the analysis of labour forces, suppliers and basic financial informations.
Obsah Obsah...1 1 Úvod..3 2 Cíl a metodika práce...4 2. 1 Cíl práce..4 2. 2 Metodika práce 5 3 Literární rešerže.. 6 3. 1 Co je podnikatelský plán?...6 3. 2 Základní úlohy podnikatelského plánu..7 3. 3 Volba právní formy..11 3. 4 Analýza trhu.13 3. 5 Analýza výrobních možností 16 3. 6 Analýza pracovních sil.18 3. 7 Analýza finančních možností...19 3. 7. 1 Posouzení potřeb finančních zdrojů 19 3. 7. 2 Sestavení prognózy hospodářských výsledků.22 3. 8 Analýza rizika..26 4 Vlastní práce......28 4. 1 Identifikace firmy.28 4. 1. 1 Základní data o firmě..28 4. 1. 2 Základní data a charakteristika zakladatele.28 4. 1. 3 Důvody pro výběr konkrétní právní formy.31 4. 1. 4 Postup při založení podniku 32 4. 2 Personální zabezpečení firmy..34 4. 3 Analýza trhu.35 4. 3. 1 Analýza dodavatelů.38 4. 3. 2 Analýza konkurence...41 5 Finanční situace podniku....43 5. 1 Odpisový plán..46 5. 2 Finanční leasing...47 5. 3 Finanční výsledky podnikání...49 5. 3. 1 Výsledek aktiv a pasiv v prvním hospodářském roce.49 5. 3. 2 Dosažené a předpokládané výsledky hospodaření..50 1
5. 3. 3 Předpokládaný Cash Flow..51 5. 4 Výpočet finančních ukazatelů..52 5. 4. 1 Ukazatele zadluženosti ukazatele řízení dluhu 52 5. 4. 2 Ukazatele likvidity ukazatele platební schopnosti...53 5. 4. 3 Ukazatele aktivity ukazatele obratovosti kapitálu 53 5. 4. 4 Ukazatele rentability ukazatele ziskovosti...54 6 Zhodnocení a závěr...55 7 Literatura..58 8 Přílohy...59 2
1 ÚVOD První vstup do podnikání, první založení podniku nebo i rozšiřování existujícího podniku může být vzrušující zkušeností. Může to být cesta k bohatství a seberealizaci, ale také cesta k finančnímu zruinování a osobní bídě. Úspěšné podniky bývají výsledkem především pečlivého průzkumu a plánování. Nadšení, sebedůvěra a oddanost věci samé, jakkoli na nich záleží, samy o sobě k úspěšnému podnikání nestačí. Je také běžným omylem domnívat se, že podnik musí být založen na nové a původní myšlence, aby mohl být úspěšný. Může to být právě naopak. Čím méně je nápad vyzkoušen a testován jinými podnikateli, tím je rizikovější. Zajímavou aktivitu představuje pokus spojit dva nebo několik existujících podnikatelských nápadů tak, aby vznikla nová koncepce. Mnozí z dnešních úspěšných podnikatelů byli úspěšní právě proto, že identifikovali určitou mezeru na rychle rostoucím trhu. Na druhou stranu existují neúspěšní podnikatelé, kteří se nedokázali prosadit a z nejrůznějších důvodů svou podnikatelskou činnost ukončili. Jednou z příčin neúspěchu těchto podnikatelů může být chybějící podnikatelská strategie, vyjádřená v podnikatelském plánu. Zpracování podnikatelského plánu má pro začínající podnikatele rozhodující význam. Příprava podnikatelského plánu pomůže ujasnit cíle a strategii podnikání, vymezit cílový trh, přednosti nabízeného produktu, pomůže promyslet personální zajištění realizace záměru. Zpracovaný podnikatelský plán je důležitý také z hlediska prokázání ekonomické úspěšnosti podnikatelského záměru. V tomto smyslu podnikatelský plán umožňuje shrnout a skloubit všechny vzájemné souvislosti, přehledně a logicky promyslet všechny nutné kroky a jejich důsledky při zahajování podnikání. 3
2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je sestavení podnikatelského plánu pro zvolený obor podnikání. Podnikatelský plán popíše všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, které podnik ovlivňují v jeho činnosti. V bakalářské práci si kladu za úkol sestavit podnikatelský plán pro ELE-MONT, spol. s r.o. působící v oblasti stavebnictví. Oblast stavebnictví lze charakterizovat jako dynamicky se rozvíjející část národního hospodářství s velmi specifickými podmínkami pro podnikání. Nestabilní podmínky v tomto oboru kladou velké nároky na sestavení plánu, jeho flexibilitu a zohlednění rizikových faktorů. Vypracovaný podnikatelský plán přispěje k minimalizaci rizika neúspěchu, nikoli však k jeho úplnému odstranění. Podnikateli by měl podnikatelský plán posloužit jako důležitý materiál pro úspěšné založení a rozvoj podniku v náročných podmínkách tržního hospodářství, další neméně důležitou funkcí podnikatelského plánu je následná kontrola skutečně dosažených skutečností a jejich srovnání s plánovanými a stává se tedy základem vlastního řízení firmy. Nesmíme ovšem zapomenout na jeho důležitou roli při získávání cizích zdrojů od potenciálních investorů, které se snaží přesvědčit o výhodnosti projektu. Kvalitně zpracovaný plán je hlavním dokumentem, který posuzuje banka při rozhodování zda úvěr poskytnout či neposkytnout, případně za jakých podmínek. Hlavním cílem každého podnikatele je stabilizovat své postavení na trhu a neustále zvyšovat hodnotu svojí firmy, dalším cílem je dosahování přiměřené výše zisku a zajištění dostatečné platební schopnosti. 4
2.2 Metodika práce Prvním předpokladem zpracování bakalářské práce je seznámení se s danou problematikou prostudováním odborné literatury a stanovení metodiky při zpracování práce. Metodika práce zpracování podnikatelského plánu vychází z doporučeného obsahu podnikatelského plánu. Jednotlivé části budou zpracovány po získání potřebných informací o oblastech trhu, výrobního a technologického zabezpečení, pracovních sil a shrnuty ve vypracování finančního plánu, který představuje rámec ekonomické průchodnosti podnikatelského záměru. 5
3 Literární rešerše V literární rešerši jsou shrnuty pohledy různých autorů na funkci a strukturu podnikatelského plánu. 3. 1 Co je podnikatelský plán? Podnikatelský plán je písemnou podobou podnikatelského záměru a je základním podnikatelským dokumentem, který popisuje všechny podstatné vnější a vnitřní faktory, které se založením a rozvojem podniku souvisí. Fotr [2] ve své publikaci uvádí: Příprava a realizace podnikatelských projektů je základní formou naplňování zvolené podnikatelské strategie firmy. Kvalitní příprava těchto projektů je přitom jedním z primárních předpokladů dosažení podnikatelského úspěchu v náročných podmínkách tržní ekonomiky. Je zřejmé, že dosáhnout žádoucí kvality přípravy projektů není snadné, neboť zahrnuje činnosti vysoce náročné jak na potřebné znalosti, tak i na vynaložený čas. R. D. Hisrich [1] definuje podnikatelský plán jako písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se založením nového podniku. Často se o něm hovoří též jako o herním plánu nebo autoatlasu, obsahujícím odpovědi na otázky typu kde jsem, kam jedu a jak se tam dostanu. Potenciální investoři, dodavatelé, ale i zákazníci budou podnikatelský plán nejen vyžadovat, ale na jeho předložení budou i trvat. 6
3. 2 Základní úlohy podnikatelského plánu Podnikatelský plán je vyžadován nejen externími subjekty, ale je také důležitým interním dokumentem. Externí úloha podnikatelského plánu spočívá v tom: o že podnikatelský plán je základní nástroj komunikace s investory. Podnikatelský plán je podkladový materiál, který má investory přesvědčit, aby vložili kapitál do projektu, když vlastní zdroje jsou nedostatečné, o dobře zpracovaný podnikatelský plán může být prvním krokem k úspěchu, o podnikatelský plán je nezbytný pro získání bankovního úvěru, podklad pro získání kapitálu od společností rizikového kapitálu a soukromých investorů. Je základním předpokladem pro získání podpůrných prostředků ze státních fondů a z fondů EU, o podnikatelský plán představuje formu, jak prodat své podnikání. Interní úloha Podle Vebera [7] uvnitř firmy slouží podnikatelský plán jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá a kdy firma stojí před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. Dále Veber konstatuje, že někteří podnikatelé dávají stručný výtah z podnikatelského plánu k dispozici i zaměstnancům, aby se seznámili se základními cíli firmy a posílila se identita pracovníků s firmou. Ve vztahu k rozsahu podnikatelského plánu R. D. Hisrich [1] uvádí: O podnikatelský plán se mohou zajímat zaměstnanci, investoři, bankéři, zákazníci a konzultanti. Vzhledem k tomu, že jej budou číst z různých důvodů, musí být zpracován natolik komplexně, aby obsáhl důvody zainteresovanosti každého z nich. I když se na konkrétním trhu bude výrobek ucházet o to, aby vyšel vstříc 7
potřebám konkrétního okruhu zákazníků, příslušný podnikatelský plán by měl vlastně uspokojit každého. Hloubka a propracovanost podnikatelského plánu závisí dle R. D. Hisriche [1] na celé řadě aspektů: na velikosti a záběru nového podniku, charakteru nabízeného produktu či služby, velikosti trhu a jeho růstovém potenciálu, a na konkurenčním prostředí. Wupperfeld [3] pokládá podnikatelský plán nejen jako dokument nezbytný pro získání cizích zdrojů, ale také jako ústřední řídící dokument, který slouží zakladateli firmy k: Uspořádání a představení podnikové koncepce. Vlastní myšlenky lze uspořádat a dále rozvíjet pouze tehdy, když se přenesou na papír. Podnikatelský plán lze prodiskutovat se známými a odborníky. Takto se dá krok za krokem zdokonalovat podnikatelský záměr. Podnikatelský plán nutí zakladatele firmy, aby se dohodli na přesných cílech, strategiích a opatřeních. Vypracovat tento plán písemně je přitom mnohem přesnější a závaznější než vyhlašovat společné zájmy a snít o budoucím úspěchu. Spolu s podnikatelským plánem se sestavují plány opatření a projektů, které jsou směrnicí pro pozdější každodenní práci managementu a zaměstnanců. Podnikatelský plán je nástrojem pozdějšího srovnávání plánu a skutečnosti. Pro každou firmu je důležité vědět, zda je realistické její plánování obratu, nákladů a finančních příjmů. Dojde-li k velkým odchylkám, musejí se najít příčiny, popř. slabá místa. 8
Aby byl podnikatelský plán pro investory zajímavý musí být zpracován podle určitých zásad a požadavků. Veber [7] tvrdí, že při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Jejich smyslem není zpracovatele plánu nějakým způsobem omezovat. Jde o to, že zejména externí subjekt bude mít s největší pravděpodobností k dispozici i plány jiných firem, které na něj také chtějí zapůsobit. Také podle Fotra [2] by měl splňovat určité požadavky, a to: být stručný a přehledný (jeho délka by neměla přesahovat 50 stran); být jednoduchý a srozumitelný, nezacházet do technických a technologických detailů, které jsou zbytečné pro bankéře a investory; demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, zákazníka, (investoři oceňují tržně orientovanou podnikatelskou činnost); orientovat se na budoucnost, tj. ne na to, čeho již firma dosáhla, ale na vystižení trendů, na zpracování prognóz a na jejich využití k charakteristice toho, co má být dosaženo; být co nejvěrohodnější a realistický, otevřené ohodnocení konkurence zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu; nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, neboť to snižuje důvěryhodnost v očích poskytovatele kapitálu; nebýt však ani příliš pesimistický, neboť při podceňování může být daný projekt pro investora málo atraktivní; nezakrývat slabá místa a rizika projektu (i případné chyby kterých se firma v minulosti dopustila) jestliže totiž investor odhalí určité negativní faktory neuvedené v podnikatelském plánu, může to v jeho očích značně oslabit důvěryhodnost projektu, naopak identifikace rizik a existence plánu korekčních opatření demonstruje připravenost manažerského týmu na zvládnutí případných problémů s využitím minulých zkušeností; 9
upozornit na konkurenční výhody projektu, na silné stránky firmy a na kompetenci manažerského týmu, a to nejen z hlediska nezbytných manažerských a podnikatelských dovedností, ale i schopnosti práce jako efektivního týmu; prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru k financování projektu; prokázat, jak může investor získat vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením zpět; být zpracován kvalitně i po formální stránce Závěrem je třeba uvést, že ani vysoká kvalita podnikatelského plánu nezaručuje úspěch projektu, neboť jde stále o rizikový projekt. Kvalita přípravy projektu se však projeví příznivě tím, že: zvyšuje naději úspěchu jednotlivých projektů a tím zlepšuje hospodářské výsledky firmy z dlouhodobého hlediska; snižuje podstatně nebezpečí takového neúspěchu projektu, který by vážně ohrozil finanční stabilitu firmy a případně i samou její existenci. Dokončený podnikatelský plán by se měl předložit k poradenskému posouzení srozumitelnosti. Jak již bylo uvedeno výše ani sebelépe zpracovaný podnikatelský plán ještě není zárukou úspěšné realizace projektu a jako hlavní příčiny neúspěchu se nejčastěji udává: přílišný optimismus a přehnaná sebedůvěra, ignorování nebo podceňování konkurence a rizik, spoléhání na rychlá (zázračná) řešení, vyhýbání se riziku nebo přejímání příliš velkého rizika, nekompatibilní fúze a diverzifikace, 10
příliš rychlý růst, smůla. Co se týče přípravy a realizace projektu od identifikace určité základní myšlenky projektu až po uvedení projektu do provozu, lze dle Fotra [2] chápat jako sled tří fází: - předinvestiční; - investiční; - provozní (operační). Tyto jednotlivé fáze dále člení a rozpracovává do podrobností. 3. 3 Volba právní formy Pro úspěšné podnikání je třeba si zvolit rovněž vhodnou právní formu. Podnikáním se podle Obchodního zákoníku ( 2) rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikateli jsou především fyzické i právnické osoby, které jsou zapsány do OR. Jedná se především o obchodní společnosti, družstva a další právnické osoby. Další skupinu podnikatelů tvoří osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny. Řadíme sem fyzické osoby i právnické osoby, které nejsou zapsány v OR, v případě právnických osob se jedná o podnikání vymezené zvláštním předpisem (např. podnikání nadací či politických stran). Relativně početnou skupinu podnikatelů tvoří osoby, podnikající podle zvláštních předpisů. Tyto osoby se nezapisují do OR, ani neprovozují činnost podle živnostenského zákona, např. jde o výkon tzv. svobodných povolání, jež pro svoji povahu neoznačujeme jako živnosti, dále činnost lékařů, lékárníků, advokátů, tlumočníků, či auditorů a v neposlední řadě také činnost právnických osob 11
podnikajících rovněž dle zvláštních právních předpisů ( Česká televize, ČD, ČTK). Mezi podnikatele řadíme konečně i fyzické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Tyto osoby se zapisují do zvláštní evidence, kterou vedou obecní úřady. Existuje celá řada kritérií podle kterých se rozhodujeme jakou si vybrat právní formu podnikání a mezi nejpodstatnější patří: způsob ručení a rozsah ručení, oprávnění k řízení, počet zakladatelů, nároky na počáteční kapitál, administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku, účast na zisku, finanční možnosti a zvláště pak přístup k cizím zdrojům, daňové zatížení, zveřejňovací povinnost a dalším kritériem je účast společníků na podnikání. U osobních obchodních společností je předpokládána jejich osobní účast a ručí neomezeně za její závazky, zatímco kapitálové společnosti předpokládají majetkovou účast společníků na podnikání a společníci ručí jen do výše svých nesplacených vkladů. Další skupinou společností jsou smíšené obchodní společnosti (Obchodní zákoník například upravuje komanditní společnost), jež nesou některé znaky osobních a některé znaky kapitálových společností. Je zde kombinace osobní účasti na podnikání, rozsahu ručení společníků a povinnosti vkladu do společnosti. Mezi obchodní společnosti patří: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost. Podnikatel musí při zakládání splnit celou řadu formálních předpokladů, které jsou dostatečně popsány v Obchodním zákoníku a v zákoně o živnostenském podnikání. 12
Podnikání fyzických a právnických osob se dle Synka [4] zásadně liší ze dvou hledisek: 1. fyzické osoby vystupují ve dvojjediné roli, a to jak v roli podnikatele (kapitálový vklad do podnikání), tak v roli výkonné pracovní síly (vlastní odborná profese včetně řízení). Naproti tomu u právnických osob společníci přinášejí kapitálový vklad, avšak mohou, nebo také nemusejí, ve společnosti pracovat. 2. fyzické osoby podnikatelé jsou přímo objektem právních vztahů. U právnických osob do právních vztahů vstupuje pouze společnost = podnik, nikoliv společníci tvořící společnost. Dle Živělové [5] uskutečnění předpokládaného podnikatelského záměru souvisí s některými oblastmi, které je třeba před realizací podnikatelského záměru důkladně analyzovat a výsledky provedených analýz zapracovat do podnikatelského plánu. K těmto oblastem patří: trh, výroba, pracovníci, finance, riziko. 3. 4 Analýza trhu Jedním z prvních kroků, který by měl podnikatel udělat při realizaci podnikatelského záměru, je získání představy o trhu do něhož hodlá vstoupit. V souvislosti se zjišťováním informací o trhu by měl být schopen odpovědět na základní otázky: zda vůbec pro produkt trh existuje, jaký má potenciál a jestli trh vůbec výrobky či služby přijme. 13
V této fázi analýzy trhu získáme mimo jiné informace o základních faktorech trhu (o objemu a vývoji poptávky, o trendech oboru, o typech zákazníků, o nabídce konkurence, o dodavatelích ve zvoleném oboru atd.). Dalším cílem analýzy je upřesnění podnikatelského nápadu a potvrzení, že budeme nabízet produkt ve správném čase, ve správném množství, na správném místě a za správnou cenu. Dobře zpracovaná analýza je schopna nám také částečně odhadnout prodeje v zahajovacím období a v prvních letech podnikání. Analýzu trhu můžeme provést v následujících krocích: Získávání informací Tento krok se provádí dvěma způsoby: přímým způsobem - výběrové dotazníkové šetření, telefonické dotazování, přímé dotazování a pozorování přímo v terénu, rozhovory s potenciálními zákazníky, rozhovory s obchodními partnery, rozhovory s bankami, účasti na veletrzích a výstavách; zjišťujeme informace o obchodních partnerech, o poskytování úvěrů nepřímým způsobem informace nepřímým způsobem lze hledat: v odborných publikacích, sbornících, zprávách odborných institucí, katalozích, příručkách, prospektech, výročních zprávách, v profesních organizacích; jde o informace demografického charakteru, kulturního a sociálního charakteru, obchodní informace, ekonomické a politické informace, v současné době rychlého rozvoje informačních a komunikačních technologií nelze neopomenout také internet. Třídění a analýza informací Získané informace je třeba následně setřídit, zpracovat a vybrat z nich ty nejpodstatnější a nejužitečnější. 14
Popis celkového trhu a popis cílového trhu Dle Živělové [5] je zapotřebí studovat celkové trhy, neboť změny na těchto trzích se bezprostředně odrazí v údajích o prodeji vlastního výrobku i služby. Na vybraných celkových trzích je třeba zjistit strukturu výrobců a odběratelů, nejčastější použití výrobku, informace o obvyklých odbytových cestách, o očekávaných změnách týkajících se výrobku, technologie a odbytu, ale i příčiny těchto změn. Podnikatel si musí uvědomit, že není schopen pokrýt celý trh, ale jen jeho část. Proto je dobré si podle různých hledisek provést segmentaci trhu. Zvolené segmenty by měly být co nejvíce stejnorodé, aby reakce zákazníků na marketingový mix byla podobná, dále zjistit zda je segment dostatečně veliký, ziskový, jestli je snadno dosažitelný běžnými prostředky a velmi důležitá je také měřitelnost daného segmentu pro co nejpřesnější odhad počtu zákazníků a jejich kupní síly. Vymezené segmenty pak tvoří cílový trh, na který se musíme zaměřit a obsloužit jej lépe než konkurence. Odhady objemu prodeje Počet potenciálních zákazníků lze odhadnout několika způsoby. Mezi nejjednodušší způsob patří prosté pozorování objemů prodeje konkurenčních podniků. Další možností je využití statistických údajů, jejichž vypovídací schopnost sice mívá značně omezený rozsah, protože nesplňují naše specifická kritéria, ale s jejich pomocí je možné si udělat alespoň obecnou představu např. o vývoji tržeb v odvětví, zjistit přibližný trend budoucího vývoje atd. Asi nejnákladnějším způsobem je zpracování marketingové studie od externí firmy. Pokud však začínáme jako menší firma a není pro nás tento způsob finančně dosažitelný, můžeme zvolit v námi vymezené oblasti, dotazníkové 15
šetření, zaměřené na zjištění potenciálních zákazníků a velikosti jejich nákupů či objednávek. Analýza konkurence V předchozích krocích jsme se již o konkurenci dozvěděli velké množství údajů a podle Živělové [5] bychom tyto informace měli ještě doplnit údaji o cenách konkurenčních výrobků nebo služeb, o image výrobků či služeb, o prodejních metodách, záručních lhůtách, kvalitě servisu apod. Ze získaných informací bychom si měli ujasnit, v kterých oblastech budeme soutěžit s konkurencí, např. zda to bude v kvalitě výrobku, či jeho ceně, nebo v designu výrobku atd. Dále musíme zjistit slabá místa konkurence abychom je mohli následně využít ve svůj prospěch. 3. 5 Analýza výrobních možností Dle Živělové [5] vyžaduje každý podnikatelský záměr specifické posuzování svých výrobních možností, přesto by měla analýza této oblasti obsahovat alespoň tyto aspekty: výrobní kapacita, technologie, výrobní zařízení, materiální zabezpečení. Stanovení velikosti výrobní kapacity Volbu velikosti výrobní jednotky ovlivňuje větší počet faktorů, z nichž některé mají omezující charakter (charakter omezujících podmínek) a určují tak interval velikosti výrobní kapacity. Tento interval je určen jednak dolní mezí velikosti výrobní jednotky, což je minimální ekonomická velikost, která zajišťuje konkurenceschopnost a horní mezí, která je určena zdrojovými omezeními 16
(zejména omezené zdroje základních surovin a materiálů, pracovní síly a finančních prostředků). Dalším faktorem ovlivňujícím velikost výrobní kapacity je poptávka. Určení technologie Nejdříve je třeba zformulovat a vyhodnotit možné varianty technologie a následně dospět k volbě optimální technologie. Volba technologie může být také jednoznačně určena již samotným podnikatelským plánem. Faktory důležité při výběru technologie dle Fotra [2]: výše výrobních nákladů, šíře a kvalita výrobního sortimentu, úroveň technologie, náročnost technologie na pracovní síly. Kromě vlastní volby technologie je třeba zvažovat i způsob získání zvolené technologie. Přímý nákup technologie je vhodný v případě, že se získá jednoznačně know-how a existuje malá pravděpodobnost budoucího zlepšení této technologie. Nákup licence umožňuje nabyvateli licence získat právo na využití patentem chráněnou technologii a potřebné know-how za dohodnutých podmínek. Náležitosti Licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví vymezuje Obchodní zákoník v 508 515. Volba výrobního zařízení Volba technologie velmi často úzce ovlivní volbu výrobního zařízení a někdy bývá samotnou technologií i striktně určeno. Specifikace výrobního zařízení v podnikatelském plánu by měla vycházet z velikosti výrobní kapacity, zvolené technologie a výsledkem by měl být optimální soubor výrobního zařízení a strojů, který je nezbytný pro danou výrobní kapacitu a technologii. Dále musíme dle Živělové [5] zvažovat: 17
výši investičních nákladů (i na instalační a montážní práce), nároky na kvalifikaci pracovníků, nároky na opravy a údržbu strojů, nároky na externí zajištění prací, potřebu dovozu náhradních dílů apod. Materiálové zabezpečení Po stanovení velikosti výrobní kapacity a výrobního zařízení jsme schopni určit si materiální zabezpečení, které představuje zajištění vstupů jako jsou: materiál, energie a suroviny potřebné pro zajištění plynulé výroby. Fotr [2] bere v úvahu také některé další faktory podle kterých posuzujeme materiál a suroviny, zejména: dostupnost daného základního materiálu a suroviny, možnost substituce daného materiálu v případě nedostupnosti (souvisí s technologií), kvalita materiálu a suroviny, vzdálenost zdrojů (čím jsou dále, tím je větší riziko narušení plynulosti výroby), míra rizika spojená se zabezpečením, cenová úroveň. Všechny tyto faktory se podílejí také na odhadu potřebných skladových zásob pro zabezpečení plynulé výroby a na odhadu budoucích nákladových veličin, které potom tvoří významné vstupní parametry pro analýzu finančních možností. 3. 6 Analýza pracovních sil Pro úspěšné podnikání je důkladně provedená analýza pracovních sil velmi důležitá. Je třeba si stanovit požadavky na pracovní síly, od kterých se odvíjí předpokládaná výše potřebných mzdových prostředků na zajištění mezd a nejobtížnějším úkolem se na závěr jeví vyhledání vhodných pracovníků. Nejdříve provedeme: popis pracovního místa, 18
určení náležitostí pracovního místa, určení pracovní náplně, stanovení kvalifikačních požadavků na jednotlivá místa, hodnocení pracovního místa z hlediska jeho významu V oblasti mezd je potřeba mít na paměti, že zde existuje minimální mzda, která je v současné době stanovená pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 7185 Kč. Musíme brát v úvahu také fázi předvýrobní, a proto některé pracovníky musíme přijmout s předstihem. 3. 7 Analýza finančních možností Každý podnikatelský plán by měl být doplněn podrobným finančním propočtem. V této části podnikatelského plánu je proto vyhodnocena ekonomická průchodnost podnikatelského záměru a musí obsahovat všechny aspekty spojené s financováním. Z pohledu Živělové [5] sestává tato analýza ze dvou částí: z posouzení potřeb finančních zdrojů a jejich zabezpečení, ze sestavení prognózy hospodářských výsledků v prvních letech podnikání. 3. 7. 1 Posouzení potřeb finančních zdrojů Před zahájením podnikatelské činnosti je třeba zjistit, kolik finančních prostředků budeme potřebovat pro založení a provozování podniku. Kapitálové požadavky v obou těchto oblastech reprezentují dohromady celkové množství peněz, které musí být vloženy do podniku k zajištění bezproblémového chodu. Celkovou potřebu kapitálu Živělová [5] rozděluje na: 1. kapitál potřebný pro vybudování a vybavení provozní jednotky Při zahajování činnosti je potřebná určitá výše zakladatelského kapitálu pro získání dlouhodobého majetku a na předvýrobní výdaje startovacího kapitálu. Z prostředků na pořízení dlouhodobého majetku budeme hradit: 19
náklady na získání pozemku, náklady na koupi provozovny, náklady na výstavbu a stavebně-inženýrské práce; nákup strojů, výrobního zařízení včetně instalace; nákup licencí a technologie, vybavení kanceláří, zařízení skladových či provozních prostor. Předvýrobní náklady mají povahu jednorázových nákladů a patří mezi ně: náklady na založení a registraci firmy, zpracování studií, příprava prospektů a reklamních materiálů, zpracování projektové dokumentace; mzdy pracovníků, kteří se přípravou podnikatelských plánů zabývají. 2. kapitál potřebný pro zahájení a zajištění provozu (provozní kapitál) Stanovení potřeby finančních zdrojů na zabezpečení potřebného materiálu a surovin resp. zásob zboží je složitější. Provozní kapitál představuje finanční prostředky potřebné pro zajištění plynulého chodu podniku, které neustále mění svou podobu a vytváří předpoklad pro bezporuchový výrobní proces. Obr. č. 1: Koloběh oběžných aktiv dle Synka [4]: inkaso PENÍZE nákup POHLEDÁVKY prodej MATERIÁL výroba HOTOVÉ VÝROBKY ROZPRACOVANÁ VÝROBA výroba Při predikci potřebného kapitálu je třeba brát v úvahu i potřebu finančních zdrojů na zahájení činnosti, do doby než bude zabezpečeno financování z tržeb. Živělová [5] ve své publikaci uvádí: Doba potřebná k rozběhu podniku zahrnuje období, 20
kdy výdaje podniku převyšují jeho příjmy. Bývá výstižně označována jako hladová trasa. Její průběh je zřejmý z obrázku. Obr. č. 2: Průběh hladové trasy: START HLADOVÁ TRASA PŘÍJMY VÝDAJE ČAS Faktory ovlivňující potřebnou výši provozního kapitálu: délka provozního cyklu - přeměna peněz na výrobky a zpět na peníze, výše zásob - závisí na rychlosti spotřeby materiálu a dodacích lhůtách, způsob placení odběrateli např. hotově, na úvěr, bankovním převodem, stupeň využití výrobní kapacity. Plán finančních potřeb spojených se založením a rozběhem firmy: 1. dlouhodobý majetek (stroje, zařízení, přístroje, budovy, vozidla) 2. předvýrobní výdaje 3. prvotní pořízení zásob 4. provozní výdaje (nájemné, mzdy, sociální a zdravotní pojištění, cestovné) 5. železná rezerva 6. potřeba finančních prostředků celkem (1-5) Potřebu finančních prostředků lze pokrýt jednak z vlastních zdrojů (úspory majitele, hmotné a nehmotné vklady a po překonání hladové trasy zisk) a jednak z cizích zdrojů mezi něž patří různé půjčky, bankovní úvěry a někdy lze po splnění 21
předem stanovených podmínek zažádat o subvence či dotace z evropských fondů určených na podporu malého a středního podnikání. 3. 7. 2 Sestavení prognózy hospodářských výsledků Prognóza hospodářských výsledků spočívá ve vyčíslení očekávaných tržeb, variabilních a fixních nákladů, zisku nebo případně ztráty v období prvních 3 až 5 let podnikání. Tímto krokem také prokazujeme úspěšnost podnikatelského plánu. Očekávané tržby Základním faktorem prognózy hospodářského výsledku bude co nejpřesnější určení předpokládaných výnosů. Výnosy představují částky, které podnikatel získá za určité období bez ohledu na jejich inkasování (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb; obchodní rozpětí - rabat, který představuje rozdíl mezi prodejní a kupní cenou) Při stanovování předpokládané výše tržeb vycházíme z předem provedeného průzkumu trhu. Výši tržeb lze vyčíslit vztahem: T = p q kde: T tržby v Kč p tržní cena za jednotku výrobku v Kč q množství prodaných výrobků ve fyzických jednotkách Důležitým faktorem je zde cena, která ovlivňuje výši tržeb. Foret [6] ve své publikaci uvádí: Při stanovení ceny je vždy nutno sledovat veškerá očekávání zákazníků a cenovou politiku firmy pak zaměřovat na uspokojování všech jejich požadavků, bez ohledu na to, zda mají či nemají racionální podklad a zda se prodejcům jeví tak či onak absurdními. Cenová politika by měla vždy respektovat celkovou strategii firmy a měla by se opírat o výsledky předchozích analýz. 22
Existuje celá řada celá řada faktorů, které ovlivňují výši ceny a například Foret [6] tyto faktory rozděluje na vnitřní a vnější. Vnitřní faktory ovlivňující výši ceny Do skupiny vnitřních faktorů patří: 1. Cíle firmy firma se může orientovat na dosažení určité výše zisku, na dosažení určitého prodejního obratu, určitého tržního podílu nebo se firma může orientovat na pouhé přežití. 2. Organizace cenové politiky. Jedná se o míru centralizace či decentralizace v rozhodování o cenách. 3. Marketingový mix. Cenový pohyb by měl být vždy spojen se změnami ostatních prvků marketingového mixu, jinak nepřináší očekávaný efekt. 4. Diferenciace výrobků. Obecně platí, že čím více se výrobky odlišují, tím více je možné odlišit také jejich cenu. 5. Náklady. Hrají velmi důležitou roli při stanovení konečné ceny a pro úspěšné podnikání hrají taktéž klíčovou roli. Je třeba si uvědomit, že dlouhodobě není možné snížit cenu výrobků či služeb pod úroveň vlastních nákladů. Vnější faktory ovlivňující výši ceny Při stanovování výše ceny hraje velkou roli vnější prostředí, které se neustále mění a vyvíjí, z tohoto důvodu je třeba ho neustále bedlivě pozorovat, analyzovat a pokud možno co nejefektivněji reagovat na vzniklé situace. K vnějším cenovým faktorům patří: 1. Poptávka. Ta závisí rovněž na celé řadě faktorů, např. kupní síla zákazníků, jejich chování, existence substitučního výrobku, v jaké fázi životnosti se výrobek nachází apod. 2. Konkurence. Podnik musí znát ceny svých konkurentů, míru pravděpodobnosti vstupu dalších konkurentů na trh, měl by být také schopen odhadnout jejich možnou reakci na vstup nového konkurenta na trh. 23
3. Distribuční síť. 4. Ekonomické podmínky. 5. Opatření centrálních orgánů. Mezi něž patří veškerá vládní opatření, které mají vliv na hladinu cen. Způsoby stanovení ceny Konečnou cenu lze stanovit několika způsoby, případně jejich kombinací: Stanovení nákladově orientované ceny, Stanovení ceny na základě poptávky, Stanovení ceny na základě cen konkurence, Stanovení ceny na základě marketingových cílů firmy, Stanovení cen na základě hodnoty vnímané zákazníkem. Při uvádění výrobků nebo služby na trh lze volit dle Foreta [6] ze čtyř možných cenových strategií. Jsou to: Orientace na nízké náklady vychází ze zásady snižování nákladů při současném zvyšování objemu výroby, využívání úsporných technologií a prevence vzniku neracionálních nákladů. Tato strategie obvykle souvisí s relativně nízkými cenami vyráběného a vede k zúžení vyráběného sortimentu. Orientace na zboží s unikátními vlastnostmi jedná se o výrobky, které se výrazně odlišují od výrobků konkurence, které nejsou na trhu příliš rozšířeny, nebo jde o výrobky s vynikající kvalitou či s vyjímečnými doprovodnými službami a cena nastavená u tohoto zboží bývá vyšší než je u standardního zboží. Kombinovaná strategie využívá výhod obou předchozích strategií. Strategie přizpůsobování Někdy se podniky orientují na průměrnou úroveň cen dosahovanou v daném oboru, jindy se zaměřují na adaptaci cenových struktur a úrovní cenových výkyvů, a to i tehdy, pohybují-li se ceny v oboru jak nahoru, tak také dolů. 24
V praxi to funguje tak, že firmy neustále mění svoji cenovou strategii v závislosti na vývoji situace a podle existujících podmínek na trhu. Očekávané náklady Výše nákladů se odvíjí od dříve zjištěných skutečností, které vyplývají z předchozích analýz. Plán nákladů bere v úvahu veškeré druhy nákladů. Náklady rozdělujeme podle několika hledisek. Náklady lze členit podle druhu, účelu, podle místa vzniku a odpovědnosti, podle zdrojů informací, dále existuje kalkulační členění nákladů a členění nákladů v manažerském rozhodování. Základními nákladovými druhy podle Synka [4] jsou: spotřeba surovin a materiálu, paliv a energie, provozních látek, odpisy budov, strojů, výrobního zařízení, nástrojů, nehmotného investičního majetku, mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, platy, provize, ), finanční náklady (pojistné, placené úroky, poplatky, ), náklady na externí služby (nájemné, dopravné, cestovné, ). Pro manažerské rozhodování je důležité členit náklady podle jejich závislosti na změnách objemu výroby. Základní skupiny nákladů jsou náklady fixní a náklady variabilní. Fixní náklady jsou ty nákladové položky, jejichž výše nezávisí na množství vyrobené produkce. Fixní náklady vznikají i když podnik nevyrábí. Patří sem např. nájemné, úroky z cizího kapitálu, odpisy, vodné, stočné, pojistné apod. Variabilní náklady se mění v závislosti na množství vyrobené produkce. Do této skupiny nákladů patří především materiálové náklady, mzdy pracovníků, pokud souvisí s výkony, služby apod. 25
Očekávaná tvorba zisku Spočívá ve vyčíslení očekávaného hospodářského výsledku. Jak již bylo uvedeno výše zisk netvoříme hned po zahájení činnosti a podnikatel musí být připraven na počáteční fázi nazvanou hladová trasa. V tomto období firma již funguje, ale nejsou zajištěny likvidní prostředky, protože od okamžiku zahájení výroby do úhrady prvních faktur uplyne určitá doba (musíme zajistit financování, ale také musíme co nejlépe odhadnout, kdy toto období skončí). Období hladové trasy končí momentem, kdy podnikání není ziskové ani ztrátové= bod zvratu Q = FN / (C-VN) Q objem produkce v bodě zvratu FN fixní náklady celkem C cena jednotky produkce VN variabilní náklady na jednotku produkce Poté co získáme informace o nezbytné množství produkce můžeme přistoupit k sestavení prognózy hospodářských výsledků. Protože dosahovaný zisk ještě neznamená dostatek peněžních prostředků k zajištění chodu společnosti, je nutné si stanovit na základě očekávaných příjmů a výdajů, také plánový výkaz cash flow. 3. 8 Analýza rizika Riziko je neoddělitelnou součástí každého podnikání. Dle Fotra [2] je spojeno na jedné straně s nadějí na dosažení zvláště dobrých hospodářských výsledků, na druhé straně je však doprovází nebezpečí podnikatelského neúspěchu, vedoucího ke ztrátám, které mohou v konečném důsledku vést až k úpadku firmy. Podnikatelské riziko má tedy dvě stránky: stránku pozitivní - riziko je spojeno s nadějí na úspěch, uplatněním se na trhu a dosažením vysokých zisků; je zároveň hnacím motorem tržní ekonomiky, 26
stránku negativní - je spojena s nebezpečím, že naše dosažené HV budou horší než jsme očekávali; případně, že naše činnost může končit ztrátou či bankrotem. Vznik rizika ovlivňují částečně i podnikatelé. Často se u nich projevuje: velká důvěra v prognózy, neoprávněný optimismus, přeceňování osobního vlivu, ignorování či podceňování konkurence, organizační arterioskleróza (postupně se podnikatel stává konzervativním a apatickým ke změnám v chodu podniku), přílišné soustředění na krátkodobé problémy. Vnější faktory, které podle Živělové [5] mohou ovlivnit úspěšnost podnikatelského záměru: změny poptávky, změny cen vstupů a výstupů, změny makroekonomické (hospodářské) politiky, podcenění investičních nákladů a provozního kapitálu, který vyplývá z prodloužené výstavby projektu, nedosažení projektované výrobní kapacity, změny techniky a technologií, nedosažení předpokládané výrobní kapacity apod. Postupy, které mohou vést dle Fotra [2] ke snížení rizika: diverzifikace výrobního programu (různorodost) - výrobky různé povahy, flexibilita podnikatelského záměru - schopnost rychle reagovat na různé změny (bez použití velkých nákladů), dělení rizika - mezi více účastníků, transfer rizika - přesun rizika na jiné aspekty (odběratele i dodavatele), pojištění, etapová příprava a realizace podnikatelského záměru. 27
4 Vlastní práce 4.1 Identifikace firmy 4. 1. 1 Základní data o firmě Obchodní jméno: ELE-MONT, spol. s r.o. Sídlo: Výhon 555, 691 76 Šitbořice 4. 1. 2 Základní data a charakteristika zakladatele Vzdělání: Pan Ladislav Lejska se narodil 27. 4. 1959 v Hustopečích. Pan Lejska je ženatý, má dvě dvě již dospělé studující děti a žije v Šitbořicích. Roku 1980 úspěšně složil maturitní zkoušku na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Brně. Po ukončení studií pracoval v různých podnicích. Posledním jeho působištěm před zahájením vlastního podnikání byl Agrostav Hustopeče a.s., kde pracoval jako vedoucí střediska elektromontáží. Kvůli úpadku této společnosti se rozhodl založit vlastní firmu. Od roku 2001 tedy začal podnikat jako samostatná fyzická osoba a nyní se rozhodl rozšířit své podnikání. Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: - montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení, - specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, - projektování elektrických zařízení. Telefon: 519 421 830 Fax: 519 421 830 28
Adresa: Ladislav Lejska Výhon 555, 691 76 Šitbořice E-mail: ladislav.lejska@quick.cz IČ: 26947676 DIČ: CZ26947676 Datum zahájení činnosti: 1.1. 2005 Popis činností: uzemnění a hromosvody, veškeré stavební a technologické elektromontážní práce, elektrické podlahové vytápění, zhotovení projektové dokumentace skutečného stavu elektrické instalace, výchozí a pravidelné revize elektrických zařízení v objektech třídy A+B, poradenská činnost. Po skončení prací je součástí předávacího protokolu výchozí revize elektrických zařízení a projektová dokumentace skutečného stavu elektrické instalace. Práce jsou prováděny dodavatelsky - kompletně, včetně dodávky a montáže rozvaděčů. Profil podniku: Společnost ELE-MONT, spol. s r.o. byla založena 26. 10. 2004 za účelem podnikání. Dne 3. prosince byla zapsána do Obchodního rejstříku. Před zápisem do Obchodního rejstříku byl splacen celý vklad. Jediný a výlučný společník: Pan Ladislav Lejska, r. č. 590427/0218, trvalý pobyt Šitbořice, Výhon 555, PSČ 691 76 Zakladatel se podílel na vzniku společnosti vkladem 200 000 Kč, který byl splacen v plné výši na zvláštní účet u Komerční banky. 29
Orgány společnosti jsou valná hromada. Valná hromada: 1. Působnost valné hromady vykonává společník písemným rozhodnutím v smyslu ustanovení 132 Obchodního zákoníku. 2. Mimo věci uvedené v ustanovení 125 odstavec 1 může valná hromada rozhodnout i o zrušení společnosti. Jednatel: 1. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Prvním jednatelem společnosti je její zakladatel pan Ladislav Lejska, r.č. 590427/0218, trvalý pobyt Šitbořice, Výhon 555. 2. Za společnost jedná a podepisuje jednatel. Rezervní fond 1. V souladu s ustanovením 67 a 124 obchodního zákoníku je společnost povinna vytvořit rezervní fond. Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku nejméně 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu, tj. 10 % základního kapitálu. 2. O použití rezervního fondu rozhoduje jednatel. Sledované cíle Hlavním cílem je vybudování dlouhodobě prosperující firmy, která bude neustále zvyšovat svoji hodnotu. Firma se bude zaměřovat na: co nejvyšší kvalitu prováděných prací, realizaci složitějších a na odbornost náročnějších projektů, komplexní služby při provádění elektromontážních prací, maximální spokojenost zákazníka, 30
dlouhodobou vzájemnou spolupráci se zákazníky a zadavateli zakázek, poskytování odborného poradenství v oblasti elektromontáží. 4. 1. 3 Důvody pro výběr právní formy Hlavním důvodem pro volbu společnosti s ručením omezeným byl fakt, že společníci ručí jen do výše svých nesplacených vkladů a to, že ji může založit pouze jediná osoba. Tato osoba poté rozhoduje o všech podstatných skutečnostech spojených s výkonem podnikatelské činnosti. Rozhodování je pak mnohem pružnější, rychlejší a efektivnější, rovněž zde odpadá problém, že se společníci neshodnou na řešení některých podstatných problémů týkajících budoucího rozvoje firmy. Mezi skutečnosti, které hovoří v neprospěch této právní formy podnikání patří daňové hledisko. Vyplacené podíly na zisku jednotlivých společníků musí být zdaněny srážkovou daní. I přes další nepříznivou skutečnost, jíž je administrativně náročné založení a chod podniku, si tuto formu podnikání poslední dobou volí stále více malých a středních firem. 31
4. 1. 4 Postup při založení podniku Náležitosti návrhu na zápis do Obchodního rejstříku: obchodní firma, sídlo, identifikační číslo ( přidělí rejstříkový soud ), právní forma, předmět podnikání, statutární orgán jednatelé, způsob jednání, společníci, výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení, výše základního kapitálu, dozorčí rada, prokura. Základní kroky založení společnosti s ručením omezený: 1. Výpisy z rejstříku trestů budoucích jednatelů (ne starší jak 3 měsíce). 2. Doklady od finančního úřadu o nedoplatcích daní společníků. 3. Čestné prohlášení a podpisové vzory budoucích jednatelů (notářsky ověřené). 4. Stanovení sídla společnosti. 5. Na první valné hromadě si jednatelé dohodnou obsah společenské smlouvy, její sepsání a ověření notářem. 32
6. Založení účtu v bance na složení základního kapitálu, banka vydá písemné prohlášení o splácení vkladů jednotlivými společníky. 7. Ohlášení živnosti na živnostenském úřadě nebo požádání o udělení koncese. 8. Do 90 dnů od založení společnosti podání návrhu na zápis do Obchodního rejstříku. Návrh musí obsahovat: společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu ve dvojím provedení, potvrzení správce vkladu o složení vkladů, doklad banky o složení vkladu, ověření kopie živnostenských listů, právní důvod užívání místností (výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva), čestné prohlášení jednatelů a podpisové vzory, výpisy z rejstříků trestů jednatelů, kolková známka ve výši 5 000 Kč. Po zápisu společnosti do Obchodního rejstříku je nutno se do 8 dnů zaregistrovat u příslušné Správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. Do 30 dnů po zápisu je také nutné zaregistrovat společnost na finančním úřadě. Po skončení prací je součástí předávacího protokolu výchozí revize elektrických zařízení a projektová dokumentace skutečného stavu elektrické instalace. Práce provádíme dodavatelsky - kompletně, včetně dodávky a montáže rozvaděčů. 33
4. 2 Personální zabezpečení firmy Úspěšnost každého podnikání je podmíněna výběrem vhodných pracovníků. Zejména ve zvoleném oboru podnikání jsou kvalitní lidské zdroje s příslušnou kvalifikací a zkušenostmi tím nejdůležitějším faktorem rozhodujícím o úspěšnosti celého podnikání. Počítá se s potřebou 8 elektromontážních pracovníků, dále jedním pracovníkem s potřebnými znalostmi, který bude zajišťovat projektovou dokumentaci a zabezpečovat dodávky materiálu. Účetnictví bez nároku na mzdu povede manželka, jež je zaměstnána na zkrácený úvazek jako sekretářka. Počítá se rovněž s občasnými službami daňového poradce. Ostatní činnosti jako je například výroba rozvaděčů a projektování slaboproudých rozvodů budou zajišťovány dodavatelsky. Mzdy pracovníků budou společně s materiálem tvořit nejvýznamnější nákladovou položku. Tabulka č. 1: Výpočet čisté mzdy: Elektromontér Jednatel Projektant Hrubá mzda 12 000 16000 15000 Zdravotní pojištění (4,5 %) -540-720 -675 Sociální pojištění (8 %) -1020-1360 -1275 Dílčí základ daně 10440 13920 13050 Nezdanitelná částka na poplatníka -3170-3170 -3170 Základ daně 7270 10750 9880 Upravený základ daně 7300 10800 9900 Daňová sazba 15% 15% 15% Výsledná daň 1095 1620 1485 Čistá mzda 9345 12300 11565 Zdravotní poj. placené firmou ( 9 %) 1080 1440 1350 Sociální poj. placené firmou ( 26 %) 3120 4160 3900 Celkové náklady na pracovníka 16200 21600 20250 Hrubé mzdy jsou pouze orientační jejich výše se bude lišit v závislosti na počtu odpracovaných hodin, na prémiích a na zkušenostech zaměstnance. 34
4. 3 Analýza trhu Součástí analýzy trhu je analýza vnějšího a vnitřního prostředí podniku. Konkrétním úkolem analýzy situace vnějšího prostředí je zjistit na jedné straně příležitosti, které vnější prostředí firmě nabízí a na druhé straně hrozby, kterým bude muset firma čelit. Cílem situační analýzy vnitřního prostředí je určení silných a slabých stránek podniku a určení pozice firmy na trhu a v odvětví. Takto získané informace z předchozích analýz nám poslouží jako vstupní data pro SWOT analýzu. Na základě vzájemného porovnání příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí a silných a slabých stránek vnitřního prostředí vyplývají v tabulce č. 2 čtyři možné skupiny strategií, pomocí nichž lze reagovat na změny vnějšího prostředí. Tabulka č. 2: SWOT analýza: Vnitřní prostředí Vnější prostředí Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Strategie SO maxi-maxi Strategie WO mini-maxi Hrozby Strategie ST maxi-mini Strategie WT mini-mini 35
SWOT analýza firmy ELE-MONT, spol. s r.o. Silné stránky: dlouhodobé zkušenosti a odborné znalosti zakladatele, šíře a diverzita podnikatelských činností, minimální skladové zásoby a téměř žádná skladová evidence, kontakty z předešlého působení zakladatele, dobré zkušenosti zákazníků z předchozích zakázek, komplexnost prováděných prací, velmi dobrá spolupráce s dodavateli, nižší potřeba administrativy. Slabé stránky: firma má nedostatečnou propagaci, obtížné získávání velkých zakázek, nutnost pronajímání menších skladových a kancelářských prostor, vyšší náklady kvůli vyšším počátečním investicím, nezkušenost nových zaměstnanců. Příležitosti: vysoký růst stavební výroby, možnost získání dotací z Evropské unie, možnost uplatnění firmy v zahraničí, rostoucí obliba hypoték a s tím související rostoucí poptávka po vlastním bydlení, využívání levné propagace na internetu, efektivnější sankcionování firem, které nerespektují stávající legislativu, prostřednictvím orgánů státní správy. 36
Hrozby: konkurence v podobě drobných živnostníků, hrozba konkurenčních firem, které zaměstnávají pracovníky na černo, nesolventnost některých zákazníků, růst cen nájemného a energií, sezónní výkyvy v poptávce po pracích ve stavebnictví. Strategie maxi-maxi: Využití svých předchozích zkušeností a kontaktů k získání co největšího počtu lukrativních zakázek v rychle rostoucím stavebnictví. Strategie maxi-mini: Využití různorodosti poskytovaných služeb při překlenutí sezónních výkyvů v poptávce. Strategie mini-maxi: Využití dotací a podpor ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů Evropské unie na propagaci a na zajištění vyšší odbornosti zaměstnanců. Strategie mini-mini: Snažit se postupně co nejvíce snižovat své náklady a čelit tak levnější konkurenci. 37
4. 3. 1 Analýza dodavatelů V současnosti existuje na českém trhu velké množství prodejců elektroinstalačního materiálu. Prodejci se liší hloubkou a šíří nabízeného sortimentu, v míře specializace na konkrétní druhy materiálu a rovněž ve své obchodní a cenové politice. Pro úspěch podnikání je důležité, aby dodavatelé splňovali určitá kritéria. Jedná se především o rychlost a spolehlivost dodávek, serióznost jednání a o kvalitu dodávek. Velkou roli při výběru dodavatelů sehrála dřívější dobrá zkušenost a spolupráce s dodavateli. Pro firmu je důležité udržovat s dodavateli dlouhodobé a nadstandardní vztahy. Téměř všichni dodavatelé se nacházejí v blízkém okolí podniku, což znamená značnou úsporu nákladů na dopravu. FaN Elektroinvest, s.r.o. Adresa: Nádražní 37 693 01, Hustopeče Telefon: 519 413 611 Firma FaN Elektroinvest, s.r.o. působí v Hustopečích od roku 1999 a zabývá se prodejem elektroinstalačního materiálu a svítidel. Nabídka: svítidla, kabely, vypínače a zásuvky, ventilátory, topení, rozvaděče, jističe, hromosvodový materiál, 38