Strukturální a lokalizaní zmny v textilním prmyslu se zamením na EU

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Obor: Mezinárodní obchod Strukturální a lokalizaní zmny v textilním prmyslu se zamením na EU Autor: Zamarski Tomáš Vedoucí práce: PaedDr. Milan Vošta, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci na téma Strukturální a lokalizaní zmny v textilním prmyslu se zamením na EU vypracoval samostatn. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v piloženém seznamu literatury. V Praze dne......... Podpis

Podkování Rád bych touto cestou podkoval vedoucímu své bakaláské práce panu PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D., za jeho vstícnost, trplivost a cenné pipomínky pi zpracovávání této bakaláské práce. Mé podkování patí rovnž panu Francesku Marchimu, ekonomickému editeli organizace Euratex. V neposlední ad bych také rád podkoval mým rodim Petrovi a Marii Zamarskim pedevším za odbornou pomoc, pochopení, trplivost a morální a materiální podporu bhem studia.

Obsah SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK, GRAF A MAP ÚVOD 1 HISTORIE A VÝVOJ TEXTILNÍ VÝROBY POTAŽMO PRMYSLU VE SVT... 9 1.1 100 000 LET PED KRISTEM AŽ DO ZMNY LETOPOTU... 9 1.2 OD ZMNY LETOPOTU DO POÁTKU PRMYSLU... 10 1.3 TEXTILNÍ VÝROBA PRMYSLOVÉHO VKU... 11 2 SYSTEMATIZACE TEXTILNÍHO ODVTVÍ... 12 2.1 DLENÍ TEXTILNÍCH PRODUKT Z HLEDISKA SUROVIN POUŽITÝCH VE VÝROBNÍM PROCESU.... 12 2.2 SYSTEMATIZACE TEXTILNÍHO ODVTVÍ PODLE POVAHY FINÁLNÍCH PRODUKT... 17 3 TEXTILNÍ PRMYSL LOKALIZACE SVTOVÝCH CENTER.... 20 3.1 ASIE... 22 3.2 BLÍZKÝ VÝCHOD A SEVERNÍ AFRIKA... 23 3.3 SEVERNÍ AMERIKA... 24 3.4 JIŽNÍ A STEDNÍ AMERIKA... 25 3.5 AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND... 27 3.6 KOMPARACE MAKROREGION... 28 4 TEXTILNÍ PRMYSL V EVROPSKÉ UNII... 31 4.1 CHARAKTERISTIKA ODVNÍHO A TEXTILNÍHO PRMYSLU ZÁKLADNÍ INFORMACE... 31 4.2 SWOT ANALÝZA TEXTILNÍHO A ODVNÍ PRMYSLU EU... 32 4.3 LOKALIZACE... 33 4.4 VÝVOJ... 36 5 MODELACE ZÁVODU SCHOPNÉHO PEŽÍT NA TRZÍCH EU... 44 5.1 SOUASNÝ ZÁVOD... 44 5.2 NOVÝ ZÁVOD... 47 6 PROGNÓZA VÝVOJE TEXTILNÍHO PRMYSLU V EU... 49 ZÁVR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ

Seznam zkratek ATOK Asociace textilního, odvního a kožedlného prmyslu ATC - Agreement on Textiles and Clothing, dohoda o textilu a odvech EHS Evropská hospodáská spoleenství EURATEX - European Apparel and Textile Organisation Evropská textilní a odvní organizace GATT General Agreement on Tariffs and Trade, Všeobecná dohoda o clech a obchodu HDP Hrubý domácí produkt ILO -International Labour Organization, Mezinárodní organizace práce ITMA Internationale Textilmaschinen Ausstellung Mezinárodní výstava textilních stroj MFA Multifibre Arrangement NAFTA - North American Free Trade Area - Severoamerická zóna volného obchod OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development, Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj PES Polyester POE Polyethylen RTE Rozvinuté tržní ekonomiky RZ Rozvojové zem T/O textilní a odvní WTO World Trade Organization, Svtová obchodní organizace

Seznam tabulek, graf a map Tabulky Tabulka 1 - Produkce vlny ve svt v tisících tunách za rok, strana 13 Tabulka 2 - Objemy vyrábných sklenných vláken 1996 2003 v tisících tunách, strana 15 Tabulka 3 - Vývoj produkce syntetických vláken ve svt v tisících tunách, strana 16 Tabulka 4 - Technický textil základní dlení, strana 18 Tabulka 5 - Zamstnanost v T/O prmyslu v USA od 6/2004 6/2005, strana 24 Tabulka 6 Nejvtší importéi a exportéi T/O sektoru 2006, strana 29 Tabulka 7 - Prmrné celní zatížení 2002, strana 30 Tabulka 8 - Stav T/O prmyslu v EU v letech 2004/2005, strana 40 Grafy Graf 1 Nejvtší producenti bavlny na svt, strana 14 Graf 2 - Turecko, hlavní exportní zem 2007, strana 23 Graf 3 - Pehled prmrných hodinových mezd v T/O sektoru ve vybraných zemích, strana 28 Graf 4 - Podíl zemí pispívajících k produkci textilního prmyslu, strana 29 Graf 5 - Podíl zemí pispívajících k produkci textilního prmyslu, strana 29 Graf 6 - Podíl zemí na textilním prmyslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %), strana 33 Graf 7 - Podíl zemí na odvním prmyslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %), strana 33 Graf 8 - Vývoj kurzu eské Koruny a Eura období leden 1999 leden 2007, strana 41 Graf 9 - Exportní destinace 2004, strana 42 Mapy Mapa 1 Lokalizace svtových center textilního a odvního prmyslu, strana 21 Mapa 2 ína, strana 22 Mapa 3 Turecko, strana 23 Mapa 4 Spojené státy americké, strana 24 Mapa 5 Brazílie, strana 25 Mapa 6 Mexiko, strana 26 Mapa 7 Austrálie, strana 27 Mapa 8 - Itálie, strana 34 Mapa 9 Francie, strana 34 Mapa 10 Nmecko, strana 35 Mapa 11 Velká Británie, strana 35

Úvod Historie zhotovování látek,odv a obuvi je jen o málo kratší nž djiny lidstva, nebo lovk se již velmi záhy musel oblékat a obouvat, aby ochránil své tlo ped nepízní okolí a poasí. Zpoátku si lovk vše co poteboval dlal sám pro sebe nebo pro svou rodinu. Postupem doby se však na jedné stran v nkterých innostech zdokonalil tak, že bylo úelnjší, aby se soustedil jen na to, co uml. Na druhé stran se i pak výroba jednotlivých ástí ošacení a obutí stávala složitjší, komplikovanjší, že rovnž zde muselo dojit k dlb práce a specializaci. V prbhu djin se výroba uritých druh textilií vzdálila natolik, že se z nich stala nejprve samostatná emesla a pozdji samostatná, velice specializovaná výrobní odvtví. Cílem této práce je poskytnutí základních informací o vývoji textilního prmyslu ve všech svtov dležitých centrech od minulosti až po souasnost. Zetel bude brán na všechna v souasnosti dležitá centra textilnictví, která budou postupn analyzována podle jejich hlavních specifických znak. Podrobnji se zamíme na evropský textil, jeho vývoj a souasný stav. Souástí této práce bude i prognóza stavu odvtví v nkolika málo píštích letech. Bakaláská práce je rozdlena do pti samostatných oblasti, piemž jádro práce je soustedno do kapitol 3,4 a 5. Pro snadné pochopení podstaty textilního prmyslu jsem první ást této práce vnoval strunému historickému pehledu nejvýznamnjších bod, které determinovaly pozdjší vývoj toho celosvtov významného odvtví. Druhá kapitola je vnována rozdlení textilního prmyslu z hlediska povahy vstupních surovin, a povahy finálních produkt. Spíše encyklopedický pojatá ást ozejmuje základní zpsoby zpracování vstupních surovin textilního odvtví a jejich pozdjší široké spektrum upotebení ve form pestré palety výrobk. Souástí této kapitoly je rovnž geografická lokalizace svtových surovinových základen. Textilní a odvní prmysl je zastoupen ve všech svtových regionech, zamstnává nemalé poty zamstnanc a v nkterých pípadech je nosným prvkem nkterých svtových ekonomik. Každý region je svým zpsobem jiný, avšak není obtížné najít mnoho spoleného, co relativn heterogenní svt spojuje do dvou homogenních celk. Tyto a mnohé další charakteristiky je možno nalézt v kapitole íslo tí, jedné z nosných ástí této práce. Moderní Evropa je celosvtov považována za centrum vzdlanosti a dovednosti lidského umu. Nejinak je tomu v pípad textilního a odvního prmyslu. Události v období mezi svtovými válkami, siln narušily do té doby volné obchodní vztahy ve svt. Výsledky

ochranáského politiky všech zemí, byly nahrazeny vlnami liberalizace po II. Svtové válce, které nejdíve zdánliv uvolovaly obchod s textilním zbožím. Opravdová liberalizace obchodu s textilním zbožím byla nastolena až na konci toho tisíciletí, kdy padly do té doby všechny existující smluvní dohody. Omezení byla zachována pouze ve form pechodných opatení, které již nediskriminují úastníky v takové míe jako v minulosti. Poteba strukturálních zmn a nových ešení je momentáln klíovým tématem celého moderního svta. Z toho dvodu je podstatná ást této práce vnována jednak vývoji textilního a odvního prmyslu v Evrop, na níž si pedstavíme základní produkní centra, definujeme nejpalivjší problémy a pokusíme se odhadnout budoucího vývoj tohoto dležitého centra. Jako zájmovost pro tenáe je pipravena modelace textilního produkního závodu, který by podle pedpoklad ml pežít v silném konkurenním boji blízké budoucnosti. V pátém oddílu této práce jsem se pokusil nastínit potencionální vývoj textilního prmyslu v EU pro následující léta. Akoliv se mnohé predikce se velkou pravdpodobností uskutení, je nutné brát zetel na skutenost, že souasná doba je velmi turbulentní a ani fundovaní odborníci z praxi, nejsou schopni na 100 % íci, co sebou další roky pinesou. Pi zpracovávání této práce bylo použito široké spektrum zdroj. Mezi hlavní mžeme zaadit odborné knihy a publikace, které se velkou mrou podílely na oddílech zamených na historii a vývoj textilnictví. Pi vytváení prognóz a hodnocení stavu souasného textilu bylo ve velké míe erpáno z osobních zkušeností a poznatku odborníku z praxe. S jejich pispním bylo možné vytvoení konsistentního a vyváženého pohledu na svt textilnictví 21. století.

1 Historie a vývoj textilní výroby potažmo prmyslu ve svt Djiny textilní a odvní výroby zaínají ped více než sty tisící lety ped naším letopotem a o jeho rozmanitost a rozmach se zasloužily všechny tehdy kulturní civilizace. Pro jednoduchost použijeme jednoduché dlení na ti základní epochy vývoje textilní výroby : 1. 100 000 let ped Kristem až do zmny letopotu 2. Od zmny letopotu do poátku prmyslu 3. Od 19. století až do souasnosti - Textilní výroba prmyslového vku 1.1 100 000 let ped Kristem až do zmny letopotu Období, které je nkterými významnými literáty oznaováno jako úsvit djin, je specifické prvotními pokusy tehdejšího pedchdce Homo sapiens o ochranu svého tla proti povtrnostním vlivm zahalováním do kus kže a kožešin. Tato skutenost oznaila jasnou cestu kudy se tehdejší pra forma textilní výroby bude vyvíjet. Postupné pokusy oddlování jednotlivých vláken zvíecí srsti a jejich spojování na principu tení poskytlo vhodný návod pro pozdjší opracování živoišných vláken vlny a hedvábí. Již okolo 10 tisíc let ped naším letopotem jsou zaznamenány první pokusy o domestikací ovci v oblasti úrodného plmsíce. Druhým tehdy používaným vláknem bylo pírodní hedvábí, jehož výhradním producentem byla ína. Tajemství produkce pírodní hedvábí bylo velmi steženo, proto se rozšíilo až po pelom letopotu do oblastí Indie a Persie a pozdji až do Evropy. Toto období a následující tisíciletí díky kulturnímu rozmachu vysplých civilizaci (Egypt, ína, ecko ) 1 pinesla poznání prvních rostlin, které mohly být použity pi výrob tehdejších odv. Mezi první kulturní rostliny patil len, jehož zpracování do jemných pláten bylo chloubou starých Egyp an. Nejznámjší rostlinu používanou v textilní výrob se stal bavlník, který jako divoký rostl již od pradávna v Indii. O zámrném pstování a opracování bavlnných vláken existují historické záznamy, které jsou až 5 tisíc let staré. Pozdji se bavlník rozšíil na Blízký i Dálný Východ. Dalším stediskem pstování bavlny se stala Jižní Amerika, zejména Peru, kde se mu díky vhodnému klimatu velmi dailo. Z hlediska opracování pevažovalo pedení,pletení a tkaní. Již v období okolo roku 3 tisíce ped naším letopotem vyvinuli íané barvení indigem. 1 E.Píhodová, Struné djiny obor, Scientia, Praha 2004 9

1.2 Od zmny letopotu do poátku prmyslu Zmna letopotu neznamenala v získávání surovin, zhotovování textilií a šití odv žádný zásadní pevrat. V 8. století se v Evrop zintensivnil chov ovcí, nebo v té dob pivedli Maurové do Španlska ovce putovní s jemnou vlnou, které se pes Francii rozšíily do celé západní a východní Evropy a pozdji se staly základem chovu ovcí v Americe a Austrálii. Hedvábné tkaniny, ošacení a další hotové výrobky se dostávaly do Evropy po tzv. hedvábné stezce. Pstování bavlny bylo rozšíeno do jižní Evropy. K nejvtšímu rozkvtu došlo v 17.století na plantážích, které obdlávali otroci z Afriky, tehdy ješt v anglických koloniích Severní Ameriky. V 17.století se objevily první pokusy o výrobu textilních vláken chemickou cestou. V tomto období mžeme poprvé mluvit o náznacích mechanizace v oboru textilní výroby.pevrat zaznamenalo zhotovování pízí díky vynalezu šlapacího kolovratu, který ml dvojnásobný výkon. Oblast pletení nezstala pozadu a vývoj pletacího stavu urychlil výrobu pleteného obleení hlavn punoch. Runí výroba zaznamenala pokrok vývojem tkalcovského stavu, který si tená mže spojit s výrobou prvních tkaných koberc gobelín. K nejvtšímu rozkvtu run vázaných koberc došlo v 16. až 18. století v Turecku 2. Pi zušlech ování látek byla použita nová metoda potisku, kdy tiskaské formy namáené do rostlinných barviv byly pokládány na potiskovanou tkaninu. Nejdležitjší a prlomovou zmnou v odvtví však byl zaátek hromadné výroby odvu. Díky vývoji mst a sdružování obyvatel, emeslník do cech, vznikaly první dílny. Funkce cechu byla v této dob velmi prlomová, jelikož regulovala množství a druhy vyrobeného obleení. Stejn tak ovlivovaly množství odv a surovin, které se mohly do mst dovézt. Bohužel neuspokojená poptávka, co do množství, znamenala postupný zánik cech a tím i nárst malých dílen a pechod k zakládání manufaktur, které souasn uplatovaly runí práci s emeslnou technikou. Tato souinnost znamenala urychlení a zvtšení výkon velkovýroben a souasn umožovala dokonalejší specializaci. 2 Hlavn v pobežních oblastech, na pravideln se konajících tržištích, postupem doby se staly tradiním artiklem 10

1.3 Textilní výroba prmyslového vku Alfou a omegou toho období je vývoj prvních syntetických vláken. Hlavním pedstavitelem vláken anorganické povahy je viskóza. Syntetická vlákna se zpoátku považovala za umlou, proto i mén kvalitní náhražku vláken pírodních. Jejich nové a ovlivnitelné vlastnosti, efektivnost ve zpracování i v použití, nízká cena a dostupnost suroviny vedly k rychlému rozvoji výroby a spoteby. V druhé polovin 20. století došlo k prudkému rstu výroby syntetických vláken. Zpsobil to jednak nedostatek klasických textilních pírodních surovin ( nemožnost rozšíení osevních ploch na úkor obilovin ), jednak stoupající spoteba textilních výrobk vzhledem k rostoucímu potu obyvatelstva a zvyšující se životní úrovni. Díky zvyšujícímu se potu stád ovcí v Anglii 3 na poátku 18.století vyplynula na povrch poteba zvýšení produktivity práce pi její zpracovávání. Prvním mechanickým spádacím strojem stoupla produkce až o 40%.Rovnž vynálezem mechanického tkalcovské stavu dosáhla produkce látek enormních rst, avšak jen na uritou dobu, díky nemožnosti nahrazení dležitých souástí (lunku). Pletací stroje stejné tak jako výše zmiované, dosáhly díky mechanizaci vyšší produktivity. Technologickou novinkou 20. století byly netkané textilie, vzniklé klížením rouna. Oblast opracování zaznamenala rozvoj tisk a zušlech ování surovin. Koncem 19. století vzniklo postupn i nové strojírenské odvtví textilní strojírenství. První textilní stroje se zaaly vyrábt v Anglii. Od roku 1951 se pravideln koná každé tyi roky specializovaná Mezinárodní výstava textilního strojírenství ITMA 4, na níž pední výrobci textilních stroj pedstavují nejvysplejší techniku. 3 Díky špatným klimatickým podmínkám bylo upuštno o pstování bavlny 4 Internationale Textilmaschinen Ausstellung Mezinárodní výstava textilních stroj, Píští místo konání Mnichov, od 13. do 20 srpna 2007, http://www.itma-munich.com/ 11

2 Systematizace textilního odvtví 2.1 Dlení textilních produkt z hlediska surovin použitých ve výrobním procesu. Textilní prmysl prošel dlouhou vývojovou fází, a tato skutenost pedurila jeho rozsáhlé využití ve všech oblastech lidské innosti. Ne však každý z nás si pokládá otázku, z kterých materiál, pípadn surovin se daný výrobek skládá. V této ásti se pokusím rozdlit produkty textilního prmyslu z hlediska materiálové skladby a uvést základní rozdlení. V další ásti bude každý bod detailnji rozveden, uveden zpsob zpracování, vlastnosti vláken a také nejvýznamnjší produkní centra daných surovin. Základní lenní, které obecn pejímá celá komunita výrobc textilních produkt, je složeno ze ty základních typ textilních vláken. 1.Materiály živoišné povahy (vlna) 2.Materiály rostlinné povahy (bavlna) 3.Minerální materiály (sklenné vlákno) 4.Syntetické materiály Ad.1 pírodních polymery (viskóza) Ad.2 syntetické polymery (polyester) 2.1.1 Textilní vlákna živoišné povahy Tuto oblast zastupuje jedna z nepopulárnjších a všem známa surovina vlna. istý pírodní produkt, který je v souasné dob velmi siln poptáván na mezinárodních komoditních burzách, zpt nabývá na významu, i když absolutní ísla hovoí v její neprospch. V souasnosti spoteba surové vlny pekrauje hranici 1,22 mil. tun 5 s každoroním poklesem okolo 2-3%. Je nutno ovšem zmínit, že tento trend není lineární a je ovlivován znanou fluktuací v tradiních produkních oblastech, které v nkterých pípadech pecházejí na výnosnjší formy chovu, pípadn zcela ukonují svoji aktivitu. Tento pedpoklad kontrastuje ovšem s rostoucím trendem produkce, kterou doplují rozvojové 5 www.cirfs.org/frames_04.htm, The International Rayon and Synthetic Fibres Committee 12

ekonomiky jako nap. ína. Obecn lze však oekávat zastavení tempa pokles, pípadn její stabilní vývoj okolo hranice 1,3 až 1,4 mil. tun za rok. Tabulka 1 - Produkce vlny ve svt v tisících tunách za rok Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Objem produkce 1380 1357 1309 1254 1233 1221 1228 Zdroj : The International Rayon and Synthetic Fibres Committee, www.cirfs.org/frames_04.htm Zpracování: Vlna je získávána ve form chlup z osrstní ovcí,koz,velbloud a lam, které jsou chovány intenzivním zemdlským zpsobem. Pokud bereme pojem vlna jako konený a pedstavujeme si chomá suroviny, kterou není nutno nijak opracovat, mýlíme se. Vlna prochází dlouhou náronou fází opracování, pi které se surová vlna ve form beztvarých balíku rozpádá na jednotlivá vlákna, pízi. Bhem této fáze musí být surovina oištna od cizích pímsí a živoišných tuk. Vlákna jsou dále seazována do jednoho smru, za úelem zrovnomrnní produktu a vylouení krátkých vláken. Pízi je možno definovat jako délkový útvar, který je možno spojovat, pípadn dále zušlech ovat podle poteby a úelu. Finální operace pi výrob píze se provádí na strojov mechanizovaných dopádacích strojích, jejichž výsledný produkt je píze na vetenu. Pro zajímavost tená je nutno se zmínit, že vývoj dopádacích stroj byl nejdynamitjší v období 50-60 let minulého století, pi kterém krom vhlasných firem pocházejících z Evropy pípadn z Asie hrála významnou roli invenní innost Výzkumného ústavu bavlnáského z Ústí nad Orlicí. Producenti Mezi nejvýznamnjší producenty této ryze pírodní suroviny patí Austrálie, ína, Nový Zéland, Velká Británie, Súdán, Egypt, Argentina a také Indie. Vlastnosti vlny ohnivzdorná, absorbuje vodu, elastická, antistatická, tepeln izolaní Další zástupci Pírodní hedvábí 6 6 Hedvábí je tvoeno výmšky žláz motýla bource morušového (Bombyx mori), Tyto výmšky na vzduchu rychle tuhnou a vytváí dvojice tenkých vláken spojených sericinem (druh klihu). Z nich si motýl vytváí kuklu. Hedvábné vlákno se získává následným rozvinutím této kukly. 13

2.1.2 Textilní vlákna rostlinné povahy V této oblastí se setkáváme s nejdležitjší ze všech plodin pstovaných pro výrobu textilního vlákna. Oblibu výrobku z bavlny (Bavlník - Gossypium ) dokladuje její pítomnost v zhruba asi polovin všech vyrábných textiliích. Objem pstované bavlny rok od roku roste, a to opt díky rostoucím požadavkm nejvtších hrá na poli textilního prmyslu hlavn íny. V dnešní dob je vyprodukováno okolo 27 mil. 7 tun surové bavlny, piemž nejvtším producentem a spotebitelem je opt ína, která vyprodukuje okolo 25 % celkové svtové produkce bavlny. Zpracování Bavlna je sklízena bu run (RZ) nebo strojov pomocí kombajn (RTE). Poté je bavlna pepravována ve form balík do továren, kde je dále opracována. Zde se bavlna dli podle své velikosti a to na stednvlákennou (Brazílie) a dlouhovlákennou (ína, Mexiko 8 ). Toto dlení je uvádno proto, že následn se každý typ bavlny opracovává jiným zpsobem. Strojov se balíky rozmlují na chomáe, a ty se bu rozesávají nebo mykají do té doby, než vznikne istý pramen bavlny. Procesem pedpádání vzniká konený produkt - bavlnná píze. Použití Bavlna je využívána k výrob nespoetného množství textilních výrobk. Mezi nejznámjší patí džíny, manšestrové košile a obleky a mnohé další. Pro zajímavost vtšina z dnešních penz, které obíhají v papírové podob jsou tištna na speciální papír, který obsahuje bavlnné vlákno a to z dvodu zvýšení odolnosti bankovek proti mechanickému odru. Graf 1 Nejvtší producenti bavlny na svt SVTOVÁ PRODUKCE BAVLNY Producenti:ína,USA,Indie,Pákistán, Uzbekistán,Brazílie,Turecko 31% 9% 16% 24% 20% ína USA Indie Pákistán zbytek svta Další zástupci : len, juta, konopí Zdroj:http://r0.unctad.org/infocomm/anglais/cotton/market.htm#prod 7 www.cirfs.org/frames_04.htm, The International Rayon and Synthetic Fibres Committee 8 Embassy of Mexico, Market report on textile industry and trade, oddíl 10, strana 21 14

2.1.3 Minerální materiály Sklenné vlákno je vlákno, které je vyrábno ze sklenného granulátu. Díky jeho velmi specifickým vlastnostem jako je neholavost, vodivost, pevnost, teplotní stálost pi zahátí, odolnost vi plísním, odolnosti vi slunenímu záení a dalším je velmi asto používáno jako vodící materiál pi aplikaci komunikaních sítí. Zpracování Z dvodu pílišné složitosti celého procesu výroby sklenných vláken se omezíme pouze na základní procesy výroby. Nejprve je sklo jako výchozí produkt namleto na jemnou dr, která poté putuje do vertikální konvenní pece, do které se postupn pidávají další písady, díky kterým je možné dále ovlivovat vlastnosti tchto vláken. Po zahátí na 1300 1400 stup Celsia, je veden roztavený materiál do trysky, z nichž pak je odvádn za souasného ochlazení k dalšímu zpracování výroba píze a tkanin. Nejvtší producenti ína, USA, Francie, Nmecko, Japonsko, Kanada, Indie, Turecko Použití vodie dat, datové stanice, obvody, izolace budov, Další zástupci Asbestové vlákno zakázáno použití v EU v roce 2005,asbestový prach zpsoboval závažná onemocnní plic Tabulka 2 - Objemy vyrábných sklenných vláken 1996 2003 v tisících tunách Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 USA 21,5 22,3 22,9 23,6 25,1 25,3 27,2 28,6 ína 17,6 17,9 19,1 21,2 24.5 31,2 33,5 35,6 Zdroj:www.fibre2fashion.com, placený server není možno pekopírovat pesnou www cestu 15

2.1.4 Syntetické materiály Umlá vlákna dnes obsahuje zhruba každý výrobek textilního prmyslu. Jednoduchá výroba a snadná nahraditelnost za rostlinná, i jiná vlákna staví tyto umlé náhražky do pozice nejpoužívanjších materiál ve výrob textilních výrobk. Nejznámjší zástupce syntetických materiálu je tzv. Polyester (PES), který je používán v odvním prmyslu v kombinaci s bavlnnými vlákny. Výsledný produkt je tímto levnjší. Existují však další druhy umlých vláken jako napíklad Polyethylen (POE), který je používán ve stavebnictví jako geo- textilie. Zpracování Chemický roztok roztaveného PES se nechá protéci pes tzv. zvlákovaní trysky o rzném prmru. Zde se proces výroby rozdluje na dv vtv. Na jedné stran je možno vyrobit tzv. umlé hedvábí, jež je odborníky nazýváno jako nekonené vlákno a na druhé stran pechodem vlákna pes trhací konvektory je možno upravovat délku vláken podle poteby na tzv. stíž, která je dále použita pi výrob rzných typ textilií. Nejvtší producenti Velká Británie, Francie, Itálie, Nmecko, USA Tabulka 3 Vývoj produkce syntetických vláken ve svt v tisících tunách Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Objem Produkce 28214 30288 30315 32323 33722 36026 36312 Zdroj : www.cirfs.org/frames_04.htm, The International Rayon and Synthetic Fibres Committee Použití Odvy a textilie všech druh a typ, specialitou jsou prmyslové textilie. Zástupci syntetických vláken Viskóza, Nylon, Lycra, Lurex 16

2.2 Systematizace textilního odvtví podle povahy finálních produkt Výrobky textilního prmyslu nacházejí své uplatnní ve všech oblastech lidské innosti. Každý den se s nimi pímo i nepímo setkáváme, používáme je a ani nepemýšlíme o jejich pvodu, a nkdy ani o jejich vlastnostech pípadn jakým procesem výroby daný výrobek prošel. Pro vtší pehlednost rozdlíme produkty textilního odvtví na dv odlišné oblasti. 1. Konfekce obleení a ošacení Bžné odvy každodenní poteby (džíny, flanel, manšestr ) Spoleenské odvy (obleky, veerní róby) Pracovní ošacení (montérky) 2. Technický textil 2.2.1 Konfekce Konfekní výroba je charakteristická vysokou nároností na runí práce s nízkým podílem mechanizace. Diky tmto skutenostem je odvní prmysl doménou asijských rozvojových ekonomik, jejichž hlavní specializace spoívá ve výrob jednoduše stižených odv se syntetických tkanin. Mezi nejvýznamnjší producenty ošacení každodenní poteby z asijského svta mžeme zaadit ínu, Indonésii, Singapur a Taiwan 9, je nutné ovšem zmínit, že vtšina tradiních výrobc v odvním prmyslu po celém svt již od 70. let investovala nemalé finanní prostedky na pesun výroby do tchto zemí s nižšími mzdovými náklady, ímž nastartovala exportní boom výše jmenovaných zemí. Spoleenské odvy a luxusní konfekce je doménou výrobc a návrhá rozmístných po celém svt, hlavn Itálie, Francie, Velké Británie, USA. Zde již není kladen draz na finanní nenáronost, avšak na kvalitu a originalitu jednotlivých kus. Akoliv i zde jsou zaznamenány pokusy kopií a duplikát, je stále mnoho lidí kteí jsou ochotni platit nemalé sumy za znaku a originální zpracováni. 9WTO International Trade Statistics 2006, oddíl 4, strana 175 176 17

Pracovní odvy a ochranné pomcky jsou používány ve všech oblastech prmyslu. Pi výrob pracovních odv je kladen draz na vysokou odolnost proti fyzickému poškození, bezpenost, funknost a rovnž i komfort nošení. Tyto aspekty musí byt zohlednny pi výbru vhodných syntetických materiál a jejich vhodným mícháním k dosažení požadovaných vlastností. Souasná centra 10 výroby pracovních odv jsou EU - pedevším Nmecko, Francie, Belgie Itálie a také eská Republika, ve svt hlavn USA. V Asii je rozvinuta výroba této komodity znan, což je patrno z množství importované konfekce do obou výše uvedených oblastí. 2.2.2 Technický textil Akoliv se textilní odvtví v rozvinutých ekonomikách potýká s nemalými problémy, stále existuje sektor prmyslu, na které mohou být vysplé zem právem pyšné. Technický textil odráží rozvinutost celého prmyslu, jelikož se jedná o nejnáronjší formu výrobku, které tento prmysl produkuje. Technický textil nachází své uplatnní prakticky ve všech sférách prmyslové innosti, a stal se nezastupitelným prvkem pi mnoha lidských innostech Tabulka 4 - Technický textil základní dlení Odvtví Použití typy výrobk Uživatelé Stavebnictví a zemní práce Izolace, stešní materiály,obložení,pletiva Stavební firmy Zemdlství Skleníky, fólie,rybáské sít Farmái a rybái Automobilový prmysl Obložení interiéru, airbagy, sedaky, koberce, bezpenostní pásy Automobilky,výrobci letadel a lodí Zdravotnictví Obvazy a bandáže Nemocnice, útulky, domácnosti Ochrana zdraví Neholavé obleky Hasii, záchranné sbory Balící prmysl Šry, pytle, lepící pásky Logistické centra Vojenství Neprstelné vesty Armáda, policie Speciální vybavení pro sport a zábavu Nepromokavé a neprodyšné obleení Profesionální sportovci, veejnost Komunikace Optická vlákna Telekomunikaní firmy Strojní a zpracovatelský prmysl Nábytkáství a bytový textil Zdroj: http://ec.europa.eu/enterprise/textile/techn_text.htm Filtry, brusný papír Tapety, potahovou, záclony Strojírenské a energetické komplexy Výrobci nábytku, široká veejnost 10 http://ec.europa.eu/enterprise/textile/techn_text.htm 18

Výrobky jsou ve vtšin pípadu smsné povahy, tzn.obsahují více typ textilních vláken. Velmi asto se jedná o kombinace syntetických vláken s rostlinnými vlákny, které poskytují daným produktm pesn specifikované vlastnosti jako je stálost, trvalost a odolnost. V nkterých pípadech se mžeme setkat s výrobky, které obsahují výhradn jeden druh textilního vlákna jako napíklad optické vlákno. Domovem technického textilu jsou Spojené Státy Americké, které jako první poznaly výhody tchto materiál a uvdomily si, že práv tyto produkty jsou budoucnosti pro každý zdravý ekonomický celek. Po konci druhé svtové války se dostala výroba také do Evropy, která díky rozvíjejícímu se prmyslu poptávala tyto materiály z USA. Dnes jsou výrobci technického textilu z Evropy v nkterých oblastech již v pedstihu a nastolují nové limity a trendy výroby nejlepších technických textilií. (Automobilový prmysl) Akoliv se zprvu zdálo, že jako všechna odvtví textilu budou postupn migrovat do zemí s levnjšími produkními náklady, u technického textilu tomu tak není. Rozvojové ekonomiky i pes veškerou svou snahu nejsou schopny reagovat na velmi rychle mnící se pomry na hlavních spotebních trzích, a proto od výroby ve vtšin pípadu upouštjí. Momentáln nejsou schopni levní producenti konkurovat niím jiným než cenou, jelikož kvalita jejich výroby siln zaostává za prmrem. 2.2.3 Netkané textilie Specialitou souasného T/O sektoru jsou tzv. netkané textilie. Jak je již z názvu patrné, jejich výroba není založena na tkaní jako u všech souasných látek, nýbrž se jedná bu o rznorodé zpsoby pojení nkolika vrstev roun 11 jak syntetických tak pírodních nebo o samotné spojování jednotlivých vláken mechanickými prostedky. Hlavní využití nacházejí tyto produkty ve všech sférách textilního prmyslu, hlavn však v oblasti technického textilu. Vlastnosti, kterými tyto látky disponují, pevyšují možnosti do té doby vyrábných látek. Jedná se hlavn o rzné druhy úprav, jako napíklad neholavá úprava, vododpudivá a otruvzdorná 12. Výroba netkaných textilií je v souasnosti jedním s nejprogresivnji se vyvíjejícím odvtvím T/O prmyslu, jež je hlavn nízko nákladová a vzhledem k užitným vlastnostem tchto výrobku bezkonkurenní. 11 Plošný textilní útvar obsahující vlákna uspoádána do jemné pavuiny 12 http://www.aratex.cz/upravy.html 19

3 Textilní prmysl lokalizace svtových center. Textilní prmysl je jednou z nedílných souástí industriální struktury zemí státu na celém svt. Jeho relativní mála úast na tvorb svtového hrubého produktu cca. 3% dle WTO, ji pisuzuje malý zájem ze strany odborníku a statistik z celého svta. Dnešní textilní a odvní prmysl tvoí okolo 7% celosvtového exportu zboží. Odvní prmysl tvoí 57% této hodnoty s prmrnými 6% rstu každý rok. Textilní prmysl každoron zaznamenává 3% tempa rstu. Rozvojové zem se celosvtov podílejí dvoutetinov na produkci textilií a ¾ na produkci odv. Odvtví na celém svt prochází neustálým vývoj, a proto je mžeme adit k turbulentním. Zamstnanost se pohybuje dle WTO okolo hranice 70 mil. pracujících, avšak tato ísla se mohou jevit jako velmi zkreslená, jelikož statistiky ve státech (ína, Pákistán, Indie), které zamstnávají nejvíce pracovník jsou deformovány snahami majitel výrobních komplex o ernou práci svých zamstnanc, které se jím daov vyplácí. Skutený poet pracujících se pohybuje okolo 100 milion zamstnanc, kteí se pímo úastní výrobního procesu od prvotního zpracování surovin až po manufakturní výrobu hotových produkt. 80% všech pracujících v odvním prmyslu jsou ženy Pokud bychom chtli lokalizovat produkní centra textilního prmysl ve svt, mli bychom vycházet ze základního dlení na šest nejvtších svtových produkních oblastí 13. 1. Asijská oblast (ína, Pákistán, Indie, Bangladéš, Jižní Korea, Srí Lanka, Kambodža) 2. Oblast Blízkého Východu a severní Afriky (Turecko,Sýrie, Libanon, Maroko) 3. Severní Amerika ( USA, Kanada) 4. Jižní a Stední Amerika (Mexiko, Brazílie, Paraguay, Uruguay ) 5. Australská oblast ( Austrálie,Nový Zéland ) 6. Západní a stední Evropa ( Itálie, Nmecko, Francie, Velká Británie) 14 13 Mapa svtových center strana 20 14 Evropská oblast bude samostatn rozebrána v kapitole IV 20

Mapa 1 Lokalizace svtových center textilního a odvního prmyslu Zdroje: vytvoeno autorem, Mapový podklad : http://www.zemepis.com/smsvet.php a 21

3.1 Asie Hlavním pedstavitelem a vdí osobnosti této oblasti je ína. V textilním a odvním prmyslu je zamstnáno okolo 20 milion zamstnanc 15, což pedstavuje 22% celkové zamstnanosti ve zpracovatelském prmyslu. Nepímo je na textilním prmyslu dle odhadu závislých dalších 80 milion zamstnanc. ínský textilní a odvní prmysl byl jedním s hlavních cílu proces industrializace hospodáství, díky nmuž získával tuné dotace od tehdejších vlád. Akoliv se státní autority siln angažují v podpoe ínských podnik, pouze 13% z nich je vlastnno samotným státem. Zhruba 15% je drženo v rukou zahraniních firem z celého svta, které využívají vhodné podmínky pro levnjší výrobu svých produkt. Výhody textilního prmyslu jsou : Mapa 2 - ína nízká cena pracovní síly energie zdarma nenávratné pjky štdré dotace textilním a odvním podnikm (WTO zakazuje) Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, znaení pevzato ze školního atlasu svta Textilní a odvní prmysl je lokalizován na východním pobeží zem. Mezi pt nejproduktivnjších oblastí patí provincie Zhejian, Guangdong, Jiangsu,Shandong a msto Šanghaj. ína je také nejvtším producentem bavlny na svt. Centra pstování se táhnou prakticky po celé délce východní pobeží. Nemén dležité státy pispívající k celosvtové produkci textilu jsou Indie, Pákistán, Jižní Korea, Bangladéš. Indonésie, Vietnam a Filipíny. Akoliv je do tohoto regionu zaazeno Japonsko, není možné na tuto zemi aplikovat závry, které byly uvedeny v této ásti. 15 ILO International Labour Organization, Promoting fair globalization in textiles and clothing in a post-mfa environment, Strana 25 22

3.2 Blízký východ a severní Afrika Textilní a odvní prmysl této oblasti kombinuje prvky tradiních výrobních postup s moderními trendy výroby textilií. Relativní blízkost na trhy EU peduruje jednu s nejvtších výhod tohoto regionu. Možnost efektivních zásilek v ádech nkolika týdn za podstatn nižší ceny, než od výrobc z EU, staví tuto oblast do pozice momentálního leadera efektivnosti textilní výroby ve svt. Turecko Mezi nejvýznamnjší zástupce toho makroregionu mžeme považovat Turecko. Textilní prmysl vytváí okolo 10% tureckého HDP 16 a zamstnává okolo 13% všeho práceschopného obyvatelstva. Graf 2 - Turecko,hlavní exportní zem 2007 Turecko - exportní zem Silná proexportní zamenost odvtví generuje každoron okolo 34% 2% 3% 5% 6% 50% EU - 27 USA Rusko Írán ína Ostatní zem 30 miliard dolar, piemž hlavními trhy jsou pedevším EU a USA. Tureckou textilní výrobu pedstavuje hlavn doplky bytového vybavení jako napíklad, Zdroj: http: //www.itkib.org.tr/en/about/sectors/textile koberce, záclony, ubrusy a utrky. Odvní prmysl je v porovnání s textilním sektorem nkolikanásobn vtší. Specializuje se na výrobu odvu, které ve vtšin pípadu jsou pedmtem pozdjší mezinárodní smny. Mapa 3 - Turecko Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, znaení pevzato ze školního atlasu svta Výhody textilního odvtví Turecka spoívají v dostateném množství kvalitních surovin jako napíklad bavlny. Turecko je šestým nejvtším producentem bavlny na svt.výroba syntetických a jiných umlých vláken je také na vysoké úrovni. 16 http://www.itkib.org.tr/en/about/sectors/textile/default.asp 23

Textilní výroba je rozmístna na pobeží stedozemního moe v blízkostí velkých mst jako nap. Izmir, Antalya, Adana, Sakarya, Aliaga a hlavn okolo hlavního msta Istanbul. Nemén dležitou skuteností je existence poetného množství farem zamující se na pstování bavlny a také pírodního hedvábí. 3.3 Severní Amerika Textilní prmysl v Severní Americe má mnoho spoleného s textilním prmysl v Evrop. Provází ho prakticky totožné fáze poklesu produkce a zamstnanosti. Postavení v rámci ekonomiky celé oblasti je také velmi podobné s postavením v EU. USA Sektor zamstnává okolo 1,2 17 milionu zamstnanc, avšak díky vyšší produktivit práce vytváí okolo 70 % hodnoty zboží jako EU.Textilní sektor USA byl jedním s prvních, na kterém se poátkem 70. let zaaly projevovat postupné vlny globalizace. Specializace na složitjší zpsoby výroby donutili tehdejší výrobce obleení dovážet zboží, bu z Mexika nebo Asie, nebo pemístit svou výrobu do jedné z oblastí. Tím byla odstartována prakticky 30 let trvající fáze poklesu zamstnanosti v celém odvtví, která trvá dodnes. Tabulka 5: Zamstnanost v textilním a odvním prmyslu v USA od 6/2004 6/2005 Odvtví 06/20O4 12/2004 01/2005 02/2005 03/2005 04/2005 05/2005 06/2005 Zpracování sur. 239,3 233,2 231,5 230,1 228,7 225 225,4 224,7 Výroba textilií 178,5 178 178,1 177,9 177,9 177,7 178,3 176,7 Výroba odv 285.9 271,9 269,3 267,2 262,8 262,2 258,5 256 Zdroj : Promoting fair globalization in textiles and clothing in a post-mfa environment, Page 14 Mapa 4 Spojené státy americké Textilní výroba USA je zamena na výrobu textilní technického charakteru. Odvní sektor je zastoupen v nejvtších mstech. Pstování bavlny je umístno do teplých oblasti na JZ a v centrální ásti zem. Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, znaení pevzato ze školního atlasu svta 17 A new map of textile and clothing industry OECD 2004, strana 40 24

3.4 Jižní a Stední Amerika Levná pracovní síla, dostatek surovin a relativn vysoká strojní vybavenost odvtví. Takto by bylo možno charakterizovat základní výhody textilního odvtví ve stední a jižní Americe. Jak vychází z ponkud odlišné jižanské povahy obyvatel této oblasti, nejvtším problém je udržení stále kvality zboží po delší období. Nemén dležitou skuteností ovlivující situaci odvtví je negativn vyvíjející se kurzy národních mn k USD, ímž se stává export velmi obtížný. Celkov má tento region slibnou pozice z hlediska budoucího vývoje podílu výroby textilních výrobk ve svt. Pokud bude restrukturalizace probíhat stejn rychlým tempem jak je tomu dodnes, oekává se, že se celá tato oblast stane druhým místem ve svt, které bude z hlediska cenového nepekonatelné. Brazílie Více než 30 18 tisíc firem a 1,5 milion zamstnanc tohoto odvtví vytváí každoron export zboží okolo 4 miliard USD. Jako všude ve svt brazilský textilní prmysl prochází již nkolik let fází hluboké restrukturalizace, z dvodu zvýšení svtové konkurenceschopnosti a zachování si svého dobrého jména na tradiních exportních trzích v USA a EU. Brazílie je 5. nejvtším producentem bavlny ve svt a mimo to experimentuje na poli vývoje nových druh vysoce kvalitních odrd bavlníku. Textilní výroba se sousteuje na výrobu bavlnných látek, který jsou bu importovány do RTE, nebo jsou tyto látky pímo zpracovány tamjším odvním prmyslem. Výroba bytového vybavení a doplk pedstavuje také jednu z dležitých odvtví toho prmyslu v Brazílii. Mapa 5 Brazílie Textilní prmysl je soustedn ve vtšin mst na pobeží Atlantického oceánu. Nejvtší koncentrace dosahuje v koncentraci ty mstských celk Recife, Natal,Máceio a Salvador. Druhou velmi významnou oblastí je nejvíce osídlené území okolo msta Sao Paulo. Pstování bavlny je vzdáleno pouze nkolik desítek kilometr od zpracovatelských oblasti. Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia- Factbook, znaení pevzato ze školního atlasu svta 18 http://strategis.ic.gc.ca/epic/site/imr-ri.nsf/en/gr122119e.html 25

Mexiko Podobn jako Brazílie je Mexiko zemí s velmi levnou pracovní silou. Akoliv by se mohlo zdát, že tato skutenost stojí jako na celém svt v popedí, není tomu tak. Výhodná geografická lokalizace Mexika a blízkost severoamerického, trhu pedstavuje hlavní výhodu celého textilního prmyslu této zem. Tuto skutenost umocuje fakt, že Mexiko jako len regionálního seskupení NAFTA, požívá výhod volného trhu s USA a Kanadou. Tyto zem pedstavují pro Mexiko hlavní exportní trhy, na které putuje více než polovina textilní produkce. Textilní prmysl zamstnává okolo ¾ 19 milionu osob ve zhruba 17 tisících spolenostech s pevahou malých rodinných firem. Výroba se sousteuje na produkci bavlnných látek, které jsou bu pímo exportovány nebo zpracovávány. Druhým pilíem textilního prmyslu Mexika je produkce syntetických vláken. Z tchto vláken jsou vyrábny koberce, sportovní poteby a ostatní doplky. Odvní prmysl je zastoupen ve vtšin pípadu investicemi z rozvinutých zemí, které využívají výhodnost levné pracovní síly. Mapa 6 - Mexiko Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, znaení pevzato ze školního atlasu svta Textilní a odvní prmysl je lokalizován zejména v centrální a severovýchodní ásti zem. Více než 80% celkové textilní produkce je lokalizováno v 7 mexických samosprávních celcích : Edo de Mexico,Hidalgo,Jalisco, Puebla, Saint Luis Potosí, Tlaxcala a D. F (federální území). 19 Embassy of Mexico, Market report on textile industry and trade 26

3.5 Austrálie a Nový Zéland Postavíme-li vedle sebe slova Austrálie a textil, každému se jist vybaví hejivá vlna ze statisíc ovcí chovaných v této oblasti. Austrálie je nejvtším producentem vlny na svt a Nový Zéland je v tomto žebíku na tetím míst. Tyto skutenosti determinují produkní schopnosti toho regionu jako svtové surovinové základny. 20 Textilní a odvní prmysl má podobný charakter rozvinutého prmyslu, které je možné najít ve všech vysplých ekonomických celcích. Výroba je rovnomrn rozdlena mezi textilní a odvní prmysl. Zastoupena je i moderní odnož technického textilu. Mezi nejvýznamnjší produkty této oblastí patí odvy a obleení z tradiních materiálu, látky pro odvní a technický prmysl a množství doplk. Mapa. 7 - Austrálie Australský textilní a odvní výroba je rozmístna mezi hust osídlené oblastí na jihovýchod a jihozápad zem okolo mst Sydney, Melbourne a Perth. Poetná stáda ovcí jsou chována na stovkách rodinných farem rzných velikost v oblastech na JZ a JV zem. Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, znaení pevzato ze školního atlasu svta 20 http://www.wool.com.au/attachments/education/awi_woolfacts.pdf 27

3.6 Komparace makroregion V této kapitole mžeme shrnout výše uvedené regiony do dvou rozdílných celku a to podle ekonomické vysplosti jednotlivých zástupc. Do první skupiny vysoce rozvinutých region mžeme zaadit Severní Ameriku, Evropu a Austrálii, zbytek regionu mžeme zaadit mezi takzvané rozvojové zem. Prvním krokem komparace bude zhodnocení úrovn mezd v každém z region. Z dvodu nedostateného množství relevantních informací, budeme pedpokládat, že prmrná cena práce v T/O prmyslu v USA a Austrálii bude na podobné úrovní jako v EU, tedy na nejvyšší úrovní ze všech hodnot v grafu. Graf 3 - Pehled prmrných hodinových mezd v T/O sektoru ve vybraných zemích Zdroj: Pevzato z : Commission staff working paper 2003, Evolution of trade in textiles and clothing worldwide, page 17 Jak je patrné z grafu 3 a 4, absolutní podíl RZ na celosvtové produkci T/O výrobku pedjímá budoucí vývoj celého odvtví. Tyto absolutní podíly se budou nadále zvyšovat díky neoddiskutovatelným nákladovým výhodám RZ. 28

Graf 4 - Podíl zemí pispívajících k produkci textilního prmyslu Podíl zemí pispívající k produkci textilního prmyslu Graf 5 - Podíl zemí pispívajících k produkci textilního prmyslu Podíl zemí pispívající k produkci odvního prmyslu 33% 29% RTE RZ 67% 71% Zdroj : OECD A new map of textile and clothing industry 2004 Export a Import Jelikož textilní produkce je ve vtšin pípadu pedmtem mezinárodní smny zboží, je dležité zhodnotit postavení nejvýznamnjších svtových exportér. Zde je patrná dominance EU 25, která v souasnosti zaujímá postavení nejvtšího svtového exportéra i importéra T/O výrobku. Dle pedpokladu by mla místo EU v nejbližších letech zaujmout ína, zde je však nutno zmínit prudký rst ínské ekonomiky, která by se mla projevit ve zvýšených potebách samotného ínského národa. Tabulka 6 Nejvtší importéi a exportéi T/O sektoru 2006 Export Podíl % Import Podíl % EU 25 33.5 EU -25 30.8 ína 20.2 USA 10.5 USA 6.1 ína 7.2 Jižní Korea 5.1 Mexiko 2.8 Indie 3.9 Japonsko 2.7 Pákistán 3.5 Turecko 2.1 Turecko 3.5 Kanada 2.0 Japonsko 3.4 Jižní Korea 1.7 Indonésie 1.7 Vietnam 1.6 Thajsko 1.4 Rumunsko 1.5 Kanada 1.2 Spojené A. Emiráty 1.6 Mexiko 1.1 Rusko 1.3 Zdroj: WTO International Trade Statistics 2006, Textiles page 172 29

Importní bariéry Posledním hodnotícím kritériem, nikoliv však nejmén dležitý jsou bariéry, jimiž zem z vybraných oblastí brání jiným zemím v exportu na jejích domácí trh. Toto zatížení ve form cel vyjaduje dležitost T/O sektoru v domácích ekonomikách. Zde platí pímá úmra a to, ím vtší podíl textilní produkce na tvorb HDP dané ekonomiky, o to vtší celní zatížení je uvalováno na importované zboží. A v nkterých zemích je textilní sektor ve znatelné nevýhod, tlak ze strany RZ na snížení, potažmo úplné zrušení importních bariér, má za následek relativn malé prmrné hodnoty importních cel. Pro ilustraci tabulka íslo 8 znázoruje prmrné celní zatížení import do daných zemí v roce 2002. Tabulka 7 - Prmrné celní zatížení 2002 Stát Textil % Odvy % EU 15 7,9 11,4 Austrálie 9,9 20,7 Mexiko 20,5 34,4 Turecko 8,6 11,8 USA 9,1 11,4 ína 9,7 16,1 Brazílie 20 22,9 Zdroj : OECD,A new map of textile and clothing industry 2004 I když prošel svtový textilní o odvní prmysl razantní zmnou po zrušení dohody o textilu a odvech na poátku roku 2005, je stále možné tyto hodnoty brát jako relevantní, jelikož mnoho zemí využilo možnosti ochrany svého prmyslu doasnými celními opateními, které ve vtšin pípad vycházejí z pvodních celních sazeb. 30

4 Textilní prmysl v Evropské unii 4.1 Charakteristika odvního a textilního prmyslu základní informace Textilní sektor je jednou z nejstarších oblastí prmyslu v EU a v celé Evrop. Bhem tí staletí prošel tento sektor mnoha fázemi vývoje a restrukturalizace, která dopomohla evropskému textilu k pozici novátora a nositele technologického rozvoje. V souasné dob zamstnává textilní odvtví více než 2,7 milionu zamstnanc 21 ve 230 tisících spolenostech rzných velikostí s pevahou malých a stedních firem. Prakticky každá zem Evropské Unie tvoí minimáln 3 % svého HDP v sektoru textilního pípadn odvního prmyslu, což dokladu silnou rozvinutost a zakoennost tohoto odvtví v EU. Svou dležitou roli hraje toho odvtví i v mezinárodním obchod se zbytkem svta. Textilní produkty jsou vyvážen do všech kout naší planety a díky vysoké pidané hodnot jsou považovány za špiku ve svém oboru ( technický textil). Druhou stranou mince je však neustále se prohlubující deficit obchodní bilance, který dosahuje každoron hodnoty okolo 40 miliard Eur. Tento deficit je pevážn zpsobován levnými dovozy z asijských zemí, které vystavuje evropský textil stále vtšímu tlaku. A se výsledek obchodní bilance EU mže zdát jednoznaný, je EU nejvtším exportérem textilních produktu na svte a souasn druhým nejvtším vývozcem odvních výrobk. Textilní výroba v Evrop je charakteristika následujícími procesy výroby 22 : Zpracování prvotních surovin (bavlna,vlna, hedvábí, výroba pízí) Výroba pletených a tkaných látek Úprava látek (barvení potisk, blení) Výroba produktu z tchto látek (odvy, ložní prádlo, technické textilie) 21 Euratex Buletin 5/2006 Vybrané oddíly 22 http://ec.europa.eu/enterprise/textile/development.htm 31

4.2 SWOT analýza textilního a odvní prmyslu EU Silné stránky: Vhodné klimatické podmínky Vysoký podíl mechanizace na výrob finálních produkt Silná vdecko- technická základna jak v oblasti vývoje nových technik výroby tak nových druh vyrábných produkt Vysoká profesní úrove zamstnanc (stední a vyšší pozice), spolupráce vysokých škol textilního zamení s výrobními podniky Rozvinuté pidružené oblasti prmyslu (chemický prmysl) Vysoká kvalita výrobk a relativn nízká úrove kazového zboží Tradice textilních produkt Dobré jméno výrobc po celém svt Slabé stránky Vysoké mzdové náklady Nízká podpora ze strany státu a integraních seskupení Trvale rostoucí ceny energií Písné ekologické a sociální pedpisy ( nemožnost používat mén nákladné procesy ) Únik mozk ( nízké platy ) Uplatování písných importních opatení, s nimi spojená nedostatená pipravenost odvtví na boj s konkurencí ze tetích zemí Píležitosti Rozvinout nové technologie výroby Zvýšit produktivitu práce Udržet a posílit pozici producenta výrobku s nejvyšší kvalitou Hrozby Ztráta loajality domácího trhu a jeho ovládnutí mimoevropskou konkurencí Zánik nkterých odvtví jako celku Ztráta historických hodnot 32

4.3 Lokalizace Centra výroby textilních a odvních výrobk jsou v rámci Evropy bodov rozmístna. Historický vývoj determinoval rozmístní tchto center jednak pstitelskými oblastmi základních plodin, a na druhé stran oblastmi s vysplou úrovní prmyslu. Tato lokalizace až na nkolik drobných výjimek zstala zachována dodnes. Mezi tyto výjimky patí oblast produkce syntetických materiál a technického textilu, které jsou rozmístny v blízkosti center chemického prmyslu. Textilní a odvní prmysl je koncentrován mezi 5 zemí s nejvtším potem obyvatel, pedstavující dv tetiny celkové produkce textilií a odv. Pokud jde o oba sektory, jižní zem jako jsou Itálie, Portugalsko, Španlsko a Francie pispívají více k celkové produkci odv, zatímco severní zem jako nap. Velká Británie, Nmecko, Belgie, Holandsko, Rakousko pispívají relativn více k produkci textilií. Graf 6 - Podíl zemí na textilním prmyslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %) Textilní prmysl EU - 25 Itálie 4% 3%2% 10% 6% 8% 9% 13% 13% 32% Nmecko Francie Španlsko Velká Británie Belgie Portugalsko Polsko Holandsko Ostatní zem EU - 25 Zdroj : Euratex Bulletin 5/2006 Graf 7 - Podíl zemí na odvním prmyslu v EU- 25 k 31.12 2005 (EU=100 %) Odvní prmysl EU - 25 5% 2%2%2% 7% 9% 36% Itálie Francie Nmecko Španlsko Velká Británie Portugalsko 9% 12% 16% Polsko Holandsko Rakousko Ostatní zem EU - 25 Zdroj : Euratex Bulletin 5/2006 33

Pesná lokalizace textilního prmyslu je ponkud obtížná z dvodu vysokého potu malých a stedních podnik, které jsou roztíštny prakticky po celé Evrop. Pokud bychom lokalizovali hlavní produkní centra, je nutno z trochou nadsázky implikovat postup shrnování malých jednotek do jednoho velkého centra. Díky návaznosti a vzájemné spoluprácí center výroby textilních a odvních je možno ob tato odvtví lokalizovat pospolu. Mapa 8 - Itálie Z hlediska výroby textilií patí mezi nejvýznamnjší produkní oblasti italská Pádská nížina. Centra výroby jsou lokalizována ve mstech Milán, Turín, Brescia a Verona. Itálie je proslulá výrobou prvotídních odvu a ošacení. Mezi významná módní centra patí Milán a ím se znakami Versace, Armani a Gucci 23. Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, znaení pevzato ze školného atlasu svta Francie je proslulá výrobou textilního zboží hlavn v oblastech okolo velkých mst Lille, Lyon, Paíž a Mulhouse. Východní oblast Francie je zamena na výrobu textilií technické povahy. Jedná se vtšin pípadu o prvotídní zboží s vysokou pidanou hodnotou jako je tomu v Itálie. Mezi celosvtov nejznámjší módní domy mžeme zaadit Yves Saint Lauren, Givenchy a nebo Channel. Mapa 9 - Francie Zdroj: vytvoeno autorem, Mapový podklad Cia-Factbook, znaení pevzato ze školného atlasu svta 23 http://www.aboutromania.com/fashion.html 34