Biologie (v rozsahu látky probírané na gymnáziu)



Podobné dokumenty
vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu;

Příloha č. 7. ročník 9. 1h 1x za 14 dní. dotace. nepovinný. povinnost

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2016

Chemie. 3. období 9. ročník. Očekávané výstupy předmětu. Vyučovací předmět: Období ročník:

Předmět: C H E M I E. 08-ŠVP-Chemie-1, 2, 3, 4 strana 1 (celkem 8)

Fyzikální chemie Ch53 volitelný předmět pro 4. ročník

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 5. Učivo

Enviromentální výchova hodnocení 2014/15

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu:

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. EV - rozmanitost přírody, organismů. - výživa

P - 2. stupeň. rozmanitost životních podmínek přírodniny živé přírodniny neživé botanika zoologie přírodní děje

5.2.1 Matematika povinný předmět

Cvičení z biologie Jednoletý volitelný předmět

Přírodopis. Charakteristika vyučovacího předmětu:

V rámci předmětu Seminář z chemie jsou rozvíjena tato průřezová témata:

Č část četnost. 部 分 频 率 relativní četnost 率, 相 对 频 数

Základy ekologie hmyzu

PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu

Okruhy SZZ Krajinné vodní hospodářství (bakalářské studium)

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 9.

Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Název: Příprava kultivační půdy pro plísně

Hořické gymnázium. Všechny podmínky typu B vybírejte po předchozí konzultaci s vyučující, některé podmínky lze získat víckrát

Člověk a příroda - Přírodopis - 9. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) PŘEDMĚTOVÉ KOMPETENCE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO

Přípravné kurzy pro zájemce o studium

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

J., HÁJEK B., VOTINSKÝ J.

Oxidy. Názvosloví oxidů Některé významné oxidy

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MATEMATIKA A

Digitální učební materiál

ROZCVIČKY. (v nižší verzi může být posunuta grafika a špatně funkční některé odkazy).

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Přírodověda Ročník: 5.

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Seminář z matematiky. 2 hodiny ve 3. ročníku, 4 hodiny ve 4. ročníku. Charakteristika předmětu

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu

ŠVP - učební osnovy - Vzdělání pro život - rozšířená výuka matematiky, přírodovědných předmětů a informatiky

Předmět: Člověk a jeho svět

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Volitelný předmět Matematický seminář ročník 8.

Výstupy Učivo Průřezová témata

Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA Ročník: 9.

Digitální učební materiál

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl

Školní řád pro gymnázium

PŘÍRODOPIS (6. 9. ročník)

Výstupy Učivo Téma. Čas. Základní škola a mateřská škola Hať. Školní vzdělávací program. Průřezová témata, kontexty a přesahy,další poznámky

Předmět: Člověk a jeho svět

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru M/01 TELEKOMUNIKACE ŠVP DIGITÁLNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNIKA

Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Matematika.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základ pro poskytování ošetřovatelské péče. Vyšetřovací metody - úvod, biologický materiál

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu:

Data v počítači EIS MIS TPS. Informační systémy 2. Spojení: jan.skrbek@tul.cz tel.: Konzultace: úterý

Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí "

Kód uchazeče ID:... Varianta: 15

Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách

Nabídka volitelných předmětů ve školním roce 2015/2016

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

Žáci mají k dispozici pracovní list. Formou kolektivní diskuze a výkladu si osvojí grafickou minimalizaci zápisu logické funkce

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.4 ČLOVĚK A JEHO SVĚT ČLOVĚK A JEHO SVĚT Prvouka 1. období - 2.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

TÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru OCHRANA PŘÍRODY

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Západočeské univerzity v Plzni

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

Nabídkový katalog výukových videopořadů

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu

Plán environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO)

J i h l a v a Základy ekologie

VYHLÁŠKA. ze dne 30. března 2011

4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Zeměpis

Zdroje informací publikace, internet, odborníci

DUM 16 téma: Kreslení šroubu se 6HR hlavou

Tematické okruhy k přijímací zkoušce do navazujícího magisterského studia

DUM 09 téma: P edepisování struktury povrchu

Charakteristika předmětu CHEMIE

MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis. Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředm. vztahy Přesahy. Poznám ky. Výstup.

Aritmetika s didaktikou II.

Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod do chemie

Základní škola a Mateřská škola Třemešná Třemešná 341 tel: IČ:

Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 2, čj. 407/2014 ze dne

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

Matematika - Sekunda Matematika sekunda Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

TÉMATICKÝ PLÁN OSV. čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

6. Ventily Cestné ventily Značení ventilů Třícestné ventily. Přehled ventilů podle funkce:

4. 1. Učební plán ŠVP pro ZŠS Nejhravější škola Tabulace učebního plánu pro DÍL I: Vzdělávací Vzdělávací

Transkript:

Okruhy otázek k přijímací zkoušce na bakalářské studijní obory Biologie (v rozsahu látky probírané na gymnáziu) 1. Buňka Chemické složení buňky, struktura buňky, výměna látek mezi buňkou a prostředím, přeměna energie, syntéza bílkovin a nukleových kyselin, rozmnožování buněk. 2. Mnohobuněčné organismy Stavba mnohobuněčných organismů, rozmnožování, individuální vývoj. 3. Dědičnost a proměnlivost Základy genetiky, molekulární genetika, genetika buněk, genetika mnohobuněčných organismů, proměnlivost organismů. 4. Viry, bakterie a sinice Obecná charakteristika, systém. 5. Rostliny Výživa, dýchání, růst a vývin, rozmnožování, pohyby, systém. 6. Houby Obecná charakteristika, systém. 7. Živočichové Trávicí soustava, dýchací soustava, tělní tekutiny a oběhová soustava, vylučovací soustava, hormony a nervová soustava, rozmnožování, pohyb, systém. 8. Vznik a evoluce druhů 9. Ekologie Předmět ekologie, abiotické a biotické podmínky života, biomy (pásma), tok a energie, koloběh látek, populace, zásahy člověka do životního prostředí, ohrožení životního prostředí, péče o ŽP. Biologie pro 1. a 2. ročník gymnázia Obecná biologie pro 4. ročník gymnázia

Matematika (v rozsahu látky probírané na gymnáziu) 1. Aritmetika a algebra a) čísla přirozená, celá, racionální, iracionální, reálná, čísla kladná a záporná, číslo nula, čísla opačná a převrácená. Základní početní výkony s reálnými čísly. Komplexní čísla (tvar algebraický i goniometrický), čísla imaginární a ryze imaginární. Základní početní výkony s komplexními čísly. b) Mocniny s exponentem přirozeným, nulovým, záporným, racionálním, libovolným, reálným. Pravidla pro počítání s mocninami. Definice odmocniny a počítání s odmocninami. Odstranění odmocniny ze jmenovatele zlomku. Převod mocniny s racionálním exponentem na odmocninu a obráceně. c) Jednočlen a mnohočlen. Početní výkony s mnohočleny včetně dělení mnohočlenu mnohočlenem. Druhá a třetí mocnina dvojčlenu. Rozklady mnohočlenů. Vzorce pro rozdíl druhých mocnin a součet třetích mocnin. Algebraické zlomky a počítání s nimi. Zjednodušování složených zlomků. d) Lineární rovnice o jedné neznámé a počet jejích kořenů. Soustavy dvou (tří) lineárních rovnic o dvou (třech) neznámých. Kvadratická rovnice, její druhy a řešení. Lineární a kvadratické rovnice s parametry. Iracionální rovnice a rovnice s neznámou ve jmenovateli. e) Řešení jedné lineární nerovnice o jedné neznámé a řešení soustavy několika lineárních nerovnic o jedné neznámé, řešení nerovnic se součiny a zlomky. Kvadratická nerovnice o jedné neznámé. f) Definice logaritmu. Vlastnosti logaritmu a pravidla pro počítání s nimi. Dekadický logaritmus a technika při praktických výpočtech. Exponenciální rovnice a metody jejich řešení. Logaritmické rovnice a metody jejich řešení. g) Definice reálné funkce jedné reálné proměnné. Graf funkce, definiční obor funkce. Přehled základních funkcí. h) Pojem a definice posloupnosti. Aritmetická a geometrická posloupnost. 2. Trigonometrie Orientovaný úhel a jeho velikost. Převod stupňové míry na obloukovou a obráceně. Definice goniometrických funkcí ostrého úhlu v pravoúhlém trojúhelníku. Řešení jednoduchých úloh o pravoúhlém trojúhelníku. Definice goniometrických funkcí obecného úhlu. Vztahy mezi goniometrickými funkcemi téhož úhlu. Vzorce pro goniometrické funkce součtu a rozdílu úhlu. Funkce dvojnásobného a polovičního úhlu. Sběhlost při zjednodušování výrazů obsahujících goniometrické funkce. Věta sinová a kosinová. Řešení základních goniometrických rovnic a rovnic vedoucích na základní goniometrické rovnice. 3. Analytická geometrie v rovině Kartézská soustava souřadnic. Rovnice přímky. Úloha na vzájemnou polohu dvou přímek. Rovnice kružnice, elipsy, hyperboly a paraboly. Sestavení rovnice kuželosečky za daných podmínek. Je možné doporučit všechny používané středoškolské učebnice a sbírky příkladů, případně učební texty ČZU, které je možné zakoupit nebo objednat v prodejně skript a učebnic ČZU Praha 6 - Suchdol. Např. Slavík-Pokorná: Elementární matematika, katedra matematiky TF, Praha 2000.

Chemie (v rozsahu probírané látky na gymnáziu) 1. Atomy, molekuly, základní chemické zákony. Struktura atomů, atomové jádro, nukleony, protonové číslo. Atomová hmotnost. Pojem prvků a izotopů. Radioaktivita. Struktura elektronových obalů atomů. Pojem sloučeniny a molekuly. Slučovací zákony. Avogadrův zákon. 2. Chemická vazba. Vazba kovalentní (jednoduchá a násobná), polarizace vazby, vazba iontová, vazba atomů v kovech, vazba dativní. 3. Chemické značky, vzorce a názvosloví. Základní názvosloví anorganických sloučenin. 4. Stechiometrické výpočty. Procentuální zastoupení prvků v dané sloučenině. Odvození souhrnného vzorce na základě chemické analýzy. Výpočty z rovnic chemických reakcí. Koncentrace roztoků. 5. Chemické reakce a jejich průběh. Sestavení a vyčíslení chemických rovnic (neutralizačních, oxidačně redukčních, srážecích) pro jednoduché reakce. 6. Rovnováhy chemických reakcí v roztocích. Teorie silných a slabých elektrolytů. Elektrolytické disociace. Kyseliny, zásady, soli. Disociační konstanta. Iontový součin vody, ph. Neutralizace, hydrolýza. Součin rozpustností. 7. Periodický systém prvků a jeho význam. 8. Základní poznatky o důležitějších chemických prvcích. Výskyt, příprava a chemické vlastnosti prvků, sloučenin a jejich význam v praxi. 9. Základní pojmy v organické chemii. Principy systematického názvosloví, jejich aplikace a triviální názvy základních sloučenin všech typů. Funkční skupiny obsahující kyslík, dusík a síru. Typy reakcí v organické chemii. Struktura organických látek, isometrie. 10. Základní poznatky o organických sloučeninách. Rozdělení podle funkčních skupin a vzájemné přeměny. Uhlovodíky, halogenderiváty, hydroxyderiváty, karbonylové sloučeniny, kyseliny a jejich deriváty, aminy, nitrosloučeniny, heterocykly. 11. Základní poznatky o složkách živých organismů. Sacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kyseliny, vitaminy. Složky, rozdělení. Je možné doporučit všechny používané středoškolské učebnice.

Regionální a environmentální správa a) Člověk a biosféra 1. Přírodní zdroje a biosféra 2. Vliv zemědělství a lesnictví na prostředí 3. Vliv těžby, průmyslu a dopravy na prostředí 4. Odpady a biosféra 5. Radionuklidy a ionizační záření vprostřed 6. Ochrana ovzduší 7. Ochrana vody a půdy 8. Technosféra v biosféře 9. Pracovní prostředí člověka 10. Péče o stabilizující ekologické systémy v krajině 11. Legislativa v ochraně součástí biosféry 12. Institucionální zázemí ochrany prostředí Klein o., Bencko V., 1996: Ekologie člověka a zdraví. MŽP a VŠB-TU Ostrava. Remtová k., 1996: Trvale udržitelný rozvoj a strategie ochrany životního prostředí. MŽP a VŠB-TU Ostrava. Wittlingerová Z., Jonáš F., 1999: Ochrana životního prostředí. ČZU v Praze PEF.III.l b) Ekonomika ŽP 1. Ekonomika životního prostředí, její předmět, vznik a vývoj. 2. Zásady státní ekologické politiky. 3. Úloha přírodních zdrojů v rozvoji výroby. 4. Ekonomická ochrana přírodních zdrojů. 5. Systém hodnocení přírodních zdrojů (hodnocení produkčních a mimoprodukčních funkcí). 6. Hodnocení poškození životního prostředí. 7. Ekonomické nástroje péče o životní prostředí (nástroje negativní stimulace). 8. Ekonomické nástroje péče o ŽP (nástroje pozitivní stimulace). 9. Sociálně-ekonomická efektivnost hospodářských opatření na ochranu životního prostředí. 10. Financování péče o životní prostředí. Řízení péče o životní prostředí. 11. Informační systémy o životním prostředí. 12. Ekonomicko-ekologické modelování regionů. 13. Ekologické daně. 14. EIA. Ekologické manažerské systémy. MEADOWSOVÁ, D.H., MEADOWS, D.L., RANDERS, J.: Překročení mezí. Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti. Praha 1995 MOLDAN, B. A KOL.: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí. Praha 1997 PEARCE, D.W., TURNER, R.K.: Economics of natural resources and the environment. 1990 REMTOVÁ, K.: Cesty k čistší produkci a spotřebě. Skripta. Praha 1994 SMOLÍK, D., HAVELKA, M.: Ekologické aspekty rozhodování podniků a základy ekologického managementu. Praha 1996 KUPČÁK, V.: Ekonomika lesního hospodářství. MZLU v Brně, 2005, ISBN 80-7157-734-0, 257 s.

Environmentální modelování a) Matematika b) Hydraulika 1. Hydraulika, dělení. Fyzikální vlastnosti kapalin. 2. Základy. Hydrostatika. Tlak. Hydrostatické síly. 3. Hydrodynamika. Dělení proudění. 4. Základní rovnice (kontinuity, Eulerova Bernoulliho. 5. Rovnoměrné proudění v otevřených profilech. 6. Proudění v potrubí. 7. Výtok otvorem. Plnění a prázdnění nádob a nádrží. Přepady. Vodní skok. Moudrý, M. 1990. Hydraulika. Skriptum VŠZ. c) Hydrologie 1. Předmět hydrologie a příbuzné vědní obory. 2. Povodí a jeho charakteristiky. 3. Hydrologická bilance a její prvky (srážky, odtok, výpar). 4. Měření hydrologických prvků (srážky, vodní stav, průtok, výpar). 5. Statistické metody v hydrologii. 6. Extrémní průtoky. Hrádek, F., Kuřík, P. 2002: Hydrologie.

Krajinné inženýrství a) Hydraulika 1. Hydraulika, dělení. Fyzikální vlastnosti kapalin. 2. Základy. Hydrostatika. Tlak. Hydrostatické síly. 3. Hydrodynamika. Dělení proudění. 4. Základní rovnice (kontinuity, Eulerova, Bernoulliho. 5. Rovnoměrné proudění v otevřených profilech. 6. Proudění v potrubí. 7. Výtok otvorem. Plnění a prázdnění nádob a nádrží. Přepady. Vodní skok. Moudrý, M. 1990. Hydraulika. Skriptum VŠZ. b) Hydrologie 1. Předmět hydrologie a příbuzné vědní obory. 2. Povodí a jeho charakteristiky. 3. Hydrologická bilance a její prvky (srážky, odtok, výpar). 4. Měření hydrologických prvků (srážky, vodní stav, průtok, výpar). 5. Statistické metody v hydrologii. 6. Extrémní průtoky. Hrádek, F., Kuřík, P. 2002: Hydrologie. c) Malé vodní toky 1. Pohyb vody v otevřených korytech. Druhy pohybu, příčné proudění. 2. Začátek pohybu dnových splavenin. Kriteria. 3. Průtok dnových splavenin, metody určení, dnové útvary. 4. Zásady směrového řešení při přeložkách trasy. 5. Zásady řešení stabilního sklonu a příčných profilů. 6. Posouzení odolnosti koryta vodního toku. 7. Zásady pro návrh opevnění koryta vod. toku. 8. Druhy opevnění úprav toků. 9. Spádové objekty na malých vodních tocích. 10. Břehové porosty. Zásady revitalizace toků. Kovář, P. 1988. Úpravy toků. Skriptum VŠZ.

a) Ekologie Inženýrská ekologie (aplikovaná ekologie) 1. Ekologie, její vznik jako oboru, historie. Rozdělení a vymezení ekologie, vztahy k ostatním oborům. 2. Přírodní výběr a evoluce, historické faktory, pohyby kontinentů, změny klimatu, ostrovní efekty, divergence a konvergence a paralelní linie. 3. Vztahy mezi organismy a prostředím, abiotické faktory. 4. Liebigův zákon minima a Shelfordův zákon tolerance, limitující faktory. 5. Populace, populační dynamika, populační cykly. 6. Disperze, šíření, migrace, abundance. 7. Vztahy mezi organismy, intraspecifická kompetice. 8. Interspecifická kompetice, predace, neutralismus, mutualismus, parasitismus, ekologická nika. 9. Ekosystémy, společenstva, potravní vazby. 10. Řetězce a sítě, potravní struktura a ekologické pyramidy. 11. Tok energie, koloběh látek společenstvy 12. Biogeochemické cykly. 13. Společenstva v prostoru, stratifikace, hranice, biomy. 14. Společenstva v čase, sukcese, evoluce systémů, teorie klimaxu. Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R., 1997: Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Olomouc, vyd. University Palackéhéo, 949 str. Laštůvka, Z., Krejčová, P., 2000: Ekologie. Brno, Konvoj, 185 str. Pelikán, J., 1993: Přehled obecné ekologie. Brno, VŠVF, 153 str. (Skriptum) b) Ekologie stanovišť 1. Rašeliniště a bahenní ekosystémy. 2. Ekologie sladkých vod - obecně. 3. Ekologie oceánů a moří. 4. Lesy. 5. Louky. 6. Stepy. Culek, M. A kol., 1998: Biogeografické členění ČR. MŽP ČR, Praha.

Jeník, J., 1995: Ekosystémy ( Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). Praha, Univerzita Karlova, 136 str. Průša, E., 1990: Přirozené lesy České republiky. SZN, Praha. Reichholf, J., 1999: Pevninské vody a mokřady. IKAR, Praha.. Sádlo, J., Storch, D., 1999: Biotopy České republiky. IDM republiky. IDM MŠMT, Praha, 94 str. c) Metody studia ekosystémů 1. Geobotanika. 2. Společenstva suchozemských bezobratlých. 3. Společenstva vodních organismů. 4. Půdní společenstva. 5. Společenstva vodních obratlovců. 6. Společenstva suchozemských obratlovců. Bejček, V., Šťastný, K. a kol., 2001: Metody studia ekosystémů. LF ČZU Praha (Skriptum), 125 str. Dykyjová, D. A kol., 1989: Metody studia ekosystémů. Academia, Praha, 691 str. Moravec, J. A kol., 1994: Fytocenologie. Academia, Praha, 403 str.

Krajinné a pozemkové úpravy a) Hydraulika 1. Hydraulika, dělení. Fyzikální vlastnosti kapalin. 2. Základy. Hydrostatika. Tlak. Hydrostatické síly. 3. Hydrodynamika. Dělení proudění. 4. Základní rovnice (kontinuity, Eulerova, Bernoulliho. 5. Rovnoměrné proudění v otevřených profilech. 6. Proudění v potrubí. 7. Výtok otvorem. Plnění a prázdnění nádob a nádrží. Přepady. Vodní skok. Moudrý, M. 1990. Hydraulika. Skriptum VŠZ. b) Hydrologie 1. Předmět hydrologie a příbuzné vědní obory. 2. Povodí a jeho charakteristiky. 3. Hydrologická bilance a její prvky (srážky, odtok, výpar). 4. Měření hydrologických prvků (srážky, vodní stav, průtok, výpar). 5. Statistické metody v hydrologii. 6. Extrémní průtoky. Hrádek, F., Kuřík, P. 2002: Hydrologie. c) Malé vodní toky 1. Pohyb vody v otevřených korytech. Druhy pohybu, příčné proudění. 2. Začátek pohybu dnových splavenin. Kriteria. 3. Průtok dnových splavenin, metody určení, dnové útvary. 4. Zásady směrového řešení při přeložkách trasy. 5. Zásady řešení stabilního sklonu a příčných profilů. 6. Posouzení odolnosti koryta vodního toku. 7. Zásady pro návrh opevnění koryta vod. toku. 8. Druhy opevnění úprav toků. 9. Spádové objekty na malých vodních tocích. 10. Břehové porosty. Zásady revitalizace toků. Kovář, P. 1988. Úpravy toků. Skriptum VŠZ.