VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S. R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S. R. O. Anastasia Novokhatskaya Organizační struktura motelu s certifikací třídy tři hvězdy s kapacitou do 100 lůžek a poskytováním služeb pro motoristy Bakalářská práce 2014

Organizační struktura motelu s certifikací třídy *** s kapacitou do 100 lůžek a poskytováním služeb pro motoristy Bakalářská práce Anastasia Novokhatskaya Vysoká škola hotelová v Praze 8,spol.s.r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Jiran Datum odevzdání bakalářské práce: 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: leden E-mail: asheykina@seznam.cz Praha 2014

Bachelor's Dissertation Organizational structure and providing services for motorists of motel with a three-star-classcertification and limited capacity up to 100 beds. Anastasia Novokhatskaya The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel management Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Jan Jiran Date of Submission: 2014 Date of Thesis Defense: January E-mail: asheykina@seznam.cz Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma:,,organizační struktura motelu s certifikací třídy ***s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databází Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o. V Praze dne Anastasia Novokhatskaya

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Janu Jiranovi za pomoc při vedení mé bakalářské práce, za jeho cenné rady a připomínky. Dále bych ráda poděkovala za poskytnuté materiály a čas strávený konzultacemi.

Abstrakt Novokhatskaya Anastasia. Organizační struktura motelu s certifikací třídy *** s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., Praha: 2014. 77 stran. Tématem bakalářské práce je organizační struktura motelu s certifikací třídy *** s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy. Cílem práce je komparace organizačních struktur a nabídky sluţeb několika motelů. Pro naplnění cílů jsou zanalyzovány tři tříhvězdičkové motely v České republice (Jetel Králův Dvůr, Dačice, Kobero) a čtyři v Ruské federaci (Nika, Karina, Maximum, Alexander). Výsledkem práce je analýza silných a slabých stránek, organizačních struktur a celkové hodnocení kvality sluţeb ve vybraných motelech. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je teoretická a obsahuje informace o typech organizačních struktur, o ubytovacích zařízeních, jejich kategorizaci, o třídách ubytovacích zařízení. V druhé analytické části je uvedena charakteristika vybraných motelů, provedena jejich SWOT analýza, porovnání jejich organizačních struktur a poskytovaných sluţeb, analýza hodnocení sluţeb motelů hosty. Třetí kapitola práce je návrhová, která se zabývá krátkými a stručnými návrhy v oblasti organizačních struktur a zlepšení sluţeb motelů. Klíčová slova: motel, motoristi, sluţby, ubytovací, stravovací, doplňkové, organizační struktura, typy.

Abstract Novokhatskaya, Anastasia. Organizational structure and providing services for motorists of motel with a three-star-class certification and limited capacity up to 100 beds. [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014.77 pages. The topic of the thesis is the organizational structure of the motel certified *** class with a capacity up to 100 beds and services for motorists. The aim of the work is the comparation of organizational structures and services offers several motels. To fulfill the objectives is analyzed in three three-star motels in the Czech Republic (Jetel Kraluv Dvur, Dačice, Kobero) and four in the Russian Federation (Nika, Karina, Maximum, Alexander). The result is an analysis of strengths and weaknesses, organizational structures and the overall evaluation of service quality in selected motels. The thesis is divided into three parts. The first chapter is theoretical and provides information about the types of organizational structures on accommodation establishments, their categorization of classes of accommodation. In the second analytical part, there are characteristics of selected motels, made their SWOT analysis, comparing their organizational structures and services, analysis of assessment services motels guests. The third part is the design part which deals with short and concise proposals of organizational structures and improve motel services. Keywords: motel, motorists, services, accommodation, catering, additional, organizational structure, types.

Obsah Úvod... 12 1 Teoretická část... 15 1.1 Cestovní ruch... 15 1.2 Předpoklady cestovního ruchu. Doprava... 16 1.3 Ubytovací zařízení... 20 1.4 Krátká historie motelů ve světě... 23 1.5 Organizovaní v managementu... 25 1.5.1 Liniové (lineární) organizační struktury... 26 1.5.2 Štábní organizační struktury... 27 1.5.3 Liniově štábní organizační struktury... 28 1.5.4 Funkcionální organizační struktura... 29 1.5.5 Maticová organizační struktura... 30 1.6 Analýza SWOT... 32 2 Analytická část... 34 2.1 Stručná analýza motelů v České Republice... 36 2.2 Stručná charakteristika vybraných motelů... 39 2.2.1 Motely v České republice... 39 2.2.2 Motely v Rusku... 41 2.3 Porovnání sluţeb motelů... 45 2.3.1 Ubytovací sluţby... 45 2.3.2 Stravovací sluţby... 48 2.3.3 Doplňkové sluţby... 48 2.4 Analýza organizačních struktur motelů... 51 2.5 Porovnání organizačních struktur motelů... 62 2.6 SWOT analýza motelů... 64 3 Návrhová část... 68 3.1 Návrhy organizačních struktur motelů... 68 3.2 Návrhy pro zlepšení sluţeb motelů... 72 Závěr... 74 Pouţita literatura... 78 Přílohy... 82

Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam rychlostních silnic a dálnic České republiky... 82 Příloha č. 2 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie (tříhvězdičkové hotely, motely, botely)... 83 Příloha č. 3 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (hotely, motely, botely *** hvězdy)... 84 Příloha č. 4. První motel, Motel Inn.... 85 Příloha 4 B Motel Inn.... 85 Příloha č. 5 Motel Jetel Králův Dvůr... 86 Příloha č. 5 B MotelJetel Králův Dvůr... 86 Příloha č. 6 Motel Nika... 87 Příloha číslo 6B. Motel Nika.... 87 Příloha č. 7 Motel Dačice... 88 Příloha č. 7B Motel Dačice.... 88 Příloha č. 8 Motel Karina... 89 Příloha č. 8B Motel Karina... 89 Příloha č. 9 Motel Maximum... 90 Příloha číslo 9B. Motel Maximum.... 90 Příloha č. 10 Motel Kobero... 91 Příloha č. 10B Motel Kobero... 91

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Dálnice a rychlostní silnice na území České republiky stav z roku 2012... 18 Obrázek č. 2 Liniová organizační struktura... 27 Obrázek č. 3 Liniově-štábní organizační struktura... 28 Obrázek č. 4 Více liniová štábní organizační struktura... 29 Obrázek č. 5 Funkcionální organizační struktura... 30 Obrázek č. 6 Maticová organizační struktura... 31 Obrázek č. 7 Plán organizační struktury motelu Jetel Králův Dvůr... 51 Obrázek č. 8 Plán organizační struktury motelu Dačice... 52 Obrázek č. 9 Organizační struktura motelu Kobero... 53 Obrázek č. 10 Organizační struktura motelu Nika... 55 Obrázek č. 11 Organizační struktura motelu Karina... 57 Obrázek č. 12 rganizační struktura motelu Maximum... 58 Obrázek č. 13 Organizační struktura motelu Alexandr... 59 Obrázek č. 14 1. návrh: liniová organizační struktura... 69 Obrázek č. 15 2. návrh: funkční organizační struktura... 70 Obrázek č. 16 3. návrh: liniově-štábní organizační struktura... 71

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Porovnání ubytování ve vybraných motelech... 45 Tabulka č. 2 Porovnání hodnocení ubytovacích sluţeb hosty... 47 Tabulka č. 3 Porovnání doplňkových sluţeb motelů... 49 Tabulka č. 4 Porovnání organizačních struktur motelů... 62 Tabulka č. 5 SWOT analýza motelů... 64

Úvod Rozsah a intenzita cestovního ruchu ve vyspělých zemích, a to včetně České republiky, neustále stoupá. Tento trend souvisí především s růstem ţivotní úrovně a také s rozšiřováním moţností trávení volného času. Turisté se soustřeďují do významných středisek, oblastí a zemí, kde tráví svůj volný čas a unikají od kaţdodenního stereotypu nebo stresu do míst rekreace a odpočinku. Pro cestovní ruch jsou důleţité dostupnost sluţeb a dopravní infrastruktura. Turisté mohou rozhodnout, jaký druh dopravy vyuţijí pro své cestování. Česká republika má hustou a poměrně kvalitní silniční síť, proto je ve většině případů pouţití automobilové dopravy výhodné. Cestující mohou vyuţít sluţeb motelů během cesty, přenocovat a odpočinout si. Hotely a motely, které podnikají v trţním prostředí 21. století, jsou vystaveny podmínkám, jeţ se důsledkem rychlé globalizace a vysoce turbulentnímu prostředí mění v podstatě ze dne na den. Navíc konkurence nabývá také zcela nových rozměrů a nutí hotely a motely k rychlým reakcím na právě vznikající hrozby. Pro kaţdý podnik, jehoţ cílem je dlouhodobě se udrţet na trhu a být na něm také úspěšný, je tedy nezbytné, aby při svém podnikání vyuţíval strategické řízení a rovněţ aby si ujasnil, čeho chce vlastně dosáhnout. V oboru hotelnictví, zejména u menších hotelů, je bohuţel strategické řízení velmi podceňováno, byť je zde moţné vysledovat určité náznaky zlepšení. Motely také věnují těmto činnostem málo času, přitom by mělo být strategické řízení důleţitou součástí jejich podnikání. U malých a středních motelů je situace nelichotivá a je zde moţné pozorovat značné nedostatky. Podnikatelé se zaměřují spíše na přítomnost a strategickým činnostem věnují minimum času, neboť je povaţují za něco druhotného a zbytečného. To je také důvodem, proč jde některým malým motelům v podstatě o přeţití. Ale i motel s menším počtem zaměstnanců by měl umět plánovat a řídit. Podnikatelé by si měli uvědomit, ţe strategické řízení můţe jejich motelu zvýšit zisk a obrat a pomoci udrţet své zákazníky ve stále sílícím konkurenčním prostředí. Ke strategickým činnostem patří také uvědomění si organizační struktury organizace a efektivního řízení v rámci ní. Tématem této práce je,,organizační struktura motelu s certifikací třídy 3 hvězdy s kapacitou do 100 lůţek a poskytováním sluţeb pro motoristy. Vybrala jsem si toto téma, 12

protoţe mě zajímalo, jak vypadá organizační struktura v motelech, a protoţe je to málo prozkoumaná část ubytovacích zařízení v České republice. Cílem práce je komparace organizačních struktur a nabídky sluţeb několika motelů. Pro naplnění cílů jsou zanalyzovány tři tříhvězdičkové motely v České republice (Jetel Králův Dvůr, Dačice, Kobero) a čtyři v Ruské federaci (Nika, Karina, Maximum, Alexander). Výsledkem práce je analýza silných a slabých stránek, organizačních struktur a celkové hodnocení kvality sluţeb ve vybraných motelech. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je teoretická a obsahuje informace o cestovním ruchu, o jeho typech, o organizování, o typech organizačních struktur, o dopravních sluţbách a druzích dopravy, o dálnicích a silnicích v České republice. Popisuje také ubytovací zařízení, kategorie ubytovacích zařízení podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v České republice na léta 2013-2015, třídy ubytovacích zařízení, přiřazování hvězdiček u ubytovacích zařízení a analýze SWOT. V druhé analytické části je uvedena charakteristika vybraných motelů, provedená jejich SWOT analýza, porovnání jejich organizačních struktur a poskytovaných sluţeb. Třetí kapitola práce je návrhová, bude se tedy zabývat krátkými a stručnými návrhy v oblasti organizačních struktur a budou tam také návrhy na zlepšení sluţeb motelů. Jako analytické metody práce jsem zvolila osobní rozhovor se zaměstnanci motelů Jetel Králův Dvůr, Motel Nika, Motel Alexandr; komunikace přes internet s ostáními motely. Dále jsem vyuţívala tyto metody: studium sekundárních zdrojů, pozorování, analýza, syntéza, komparace. Pro tuto práci jsem zvolila několik hypotéz: 1. České a ruské motely mají podobné organizační struktury, jejich typ je vyhovující vzhledem k jejich velikosti, ale vyţadují důkladnější rozpracování a kvalitnější personální řízení. 2. Kvalita a počet sluţeb českých motelů se neliší od kvality a počtu sluţeb motelů v Rusku. 13

Nejdůleţitějším informačním zdrojem k napsání této bakalářské práce je dostupná odborná literatura, která se zabývá problematikou personálního řízení, hotelových sluţeb, motelů. Obrátila jsem se také na vedoucí pracovníky a zaměstnance motelů se ţádostí o poskytnutí bliţších informací (statistik, plánů, strategií, finančních výkazů apod.). Bohuţel, mě bylo poskytnuto velmi málo informací s odkazem na jejich důvěrnost. Je také velmi málo statistických dat, tykajících se sféry sluţeb motelů, jejich návštěvnosti apod. Pouţila jsem data z Českého statistického úřadu, informace z CzechTourismu, odborná periodika a literaturu, uvedenou ve zdrojích této práce. 14

1 Teoretická část V rámci této kapitoly práce je pojednáno o cestovním ruchu, o jeho typech, organizování, typech organizačních struktur, dopravních sluţbách a druzích dopravy, o dálnicích a silnicích v České republice. Informuje rovněţ o ubytovacích zařízeních, o kategoriích ubytovacích zařízení podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení v České republice na léta 2013-2015, o motelech, o třídách ubytovacích zařízení, o přiřazování hvězdiček u ubytovacích zařízení a o analýze SWOT. 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je definován podle autora Vystoupila jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemţ místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání 1. H. Poser hovoří o tom, ţe cestovním ruchem se rozumí lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, městem a jeho územím na straně druhé. 2 Mariot vymezuje jinou definici, která pojímá cestovní ruch jako společenskou aktivitu, která podmiňuje přemísťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu. 3 1 VYSTOUPIL, J. a kol.: Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 16 2 POSER H In VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 18 3 MARIOT P In VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006.ISBN 0 7506 6637 4. s. 18 15

Z ekonomického hlediska cestovní ruch představuje formu uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, a to mimo kaţdodenní ţivotní prostředí a obvykle ve volném čase, jako i potřeb společnosti mimo kaţdodenní ţivotní prostředí. 4 UNWTO 5 definuje CR jako: činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a za jinými účely. 6 Klasifikace cestovního ruchu Rozlišujícím aspektem, podle nějţ lze dělit cestovní ruch, je především motiv účasti na cestovním ruchu. Základní druhy cestovního ruchu představují: 7 profesionálně orientovaný, rekreační, sportovní, nákupní, turistický, kulturní, společensky zaměřený atd. Je ovšem třeba říci, ţe s jednotlivými druhy se málokdy lze setkat v tzv. čisté podobě, většinou se v praxi prolínají. Umoţňují tak účastníkům proţít záţitky z různých sfér a oţivit si tak svou dovolenou. 8 1.2 Předpoklady cestovního ruchu. Doprava Cestovní ruch je moţně realizovat pouze za určitých předpokladů. Realizační předpoklady totiţ vytvářejí určité spojení mezi místy zájmu o rekreaci (např. velká města) a místy, kde se lidé chtějí rekreovat (horské, historické, kulturní, lázeňské či jiné oblasti). Tyto předpoklady umoţňují uskutečnit nároky jednotlivých rekreantů v místech, kde se nacházejí příznivé lokalizační podmínky. Účastníci cestovního ruchu se tak mohou do těchto míst dopravit a vyuţívat je pro účely svého pobytu a trávení volného času. Tyto předpoklady jsou dvojí materiálně-technické předpoklady a dopravní předpoklady. 9 4 KOPŠO, E. GÚČIK, M. In VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 0 7506 6637 4. s. 17 5 Světová organizace cestovního ruchu 6 POUROVÁ, M. Marketing a management venkovského cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a terciárních studií, 2010. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 6 7 POUROVÁ, M. Marketing a management venkovského cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a terciárních studií, 2010. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 6. s. 11 8 HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2005.ISBN 80-245-0858-3 9 DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.: Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost, 1.vyd., Fortuna, Praha, 2004.ISBN80-7168-901-7 16

Materiálně-technickými předpoklady jsou především zařízení, díky kterým je umoţněn a podporován rozvoj cestovního ruchu v konkrétní lokalitě. K těmto zařízením se řadí ubytovací a stravovací zařízení, sportovní, kulturní, zábavná, sportovně-rekreační a rovněţ dopravní zařízení (lanovky, vleky) slouţící pro účely rekreace. Dopravní předpoklady lze chápat jako dopravní síť a dopravní prostředky, jeţ se na dopravní síti pohybují. Tyto předpoklady patří k základním podmínkám pro rozvoj cestovního ruchu. Zde je důleţitá především kvalita a hustota dopravní sítě v konkrétní oblasti. Čím je dopravní dostupnost turistického cíle lepší, tím se pochopitelně zvyšuje jeho moţnost turistické prosperity. Dopravu lze povaţovat za základní realizační předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Dopravní sluţby zajišťují nejen dopravu turistů a jejich zavazadel z místa bydliště do cílové turistické destinace, ale poskytují také informace o dopravních spojeních, jejich rezervace či případné vyřizování reklamací. Lze říci, ţe v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu roste také význam dopravy pro jeho rozmístění a realizaci. 10 Modernizace dopravy totiţ umoţňuje sníţit přepravní náklady a zvýšit také rychlost, kapacitu a bezpečnost. Právě díky tomu pak můţe doprava zapojit do vnitrostátního i mezinárodního cestovního ruchu rozsáhlejší oblasti a tímto tak můţe napomoci jejich dalšímu rozvoji. Dopravu lze dle Francové klasifikovat dle následujících několika hledisek: Z hlediska druhu dopravy: - ţelezniční doprava - silniční automobilová, autobusová doprava - letecká doprava - vodní - ostatní druhy dopravy vertikální, městská Z teritoriálního hlediska se doprava člení na : - vnitrostátní, - mezinárodní 10 HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2005.ISBN 80-245-0858-3 17

Z hlediska periodicity se doprava člení na: - pravidelnou dopravu - nepravidelnou dopravu. 11 Dále je třeba říci, ţe s rozvojem turismu je velmi blízce spojena dopravní dostupnost. Čím je totiţ v daném regionu lepší dopravní infrastruktura, tím je lepší také dopravní dostupnost jednotlivých míst, jeţ se v tomto regionu nacházejí. Značný význam při výběru turistické destinace, kterou lidé navštíví, má právě stupeň dopravní dostupnosti. Významnou roli hraje také to, jaké je pokrytí silniční sítí na území České republiky. Ředitelství silnic a dálnic České republiky uvádí, ţe v České republice zprovozněno 653 km dálnic a 365 km rychlostních silnic, tzn. celkem 1009 km dálnic a rychlostních komunikací. Na obrázku číslo 1 jsou uvedeny dálnice a rychlostní silnice na území České republiky. Obrázek č. 1 Dálnice a rychlostní silnice na území České republiky stav z roku 2012 Zdroj: Silnice a dálnice v České republice 2013. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2012 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/doc/silnicni-a-dalnicni-sit/silnice-a-dalnice-v-ceskerepublice-2013 11 FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch, 1. vyd., Univerzita Palackého, Olomouc, 2003.ISBN 80-244-0719-1. 18

V České republice je nejdelší a také nejvytíţenější komunikací dálnice D1 vedoucí z Prahy na jiţní Moravu a do Ostravy. Druhou nejdelší je dálnice D5 z Prahy do Německa. Seznam dálnic a rychlostních komunikací České republiky přináší příloha číslo 1. 19

1.3 Ubytovací zařízení V mnoha zemích je zavedena tzv. kategorizace ubytovacích zařízení, jeţ stanovuje zásady pro označování a zařazování jednotlivých ubytovacích zařízení dle jejich druhu do kategorií a pak dle jejich vybavení, úrovně a druhu poskytovaných sluţeb dále do tříd. 12 Klasifikace ubytovacích zařízení v České republice má svou tradici a v průběhu své historie prošla celkem sloţitým vývojem. Cílem jakékoliv klasifikace je zachování určitého standardu pro výstavbu a zřizování jednotlivých ubytovacích zařízení a dodrţování příslušné kvality poskytovaných ubytovacích a dalších sluţeb. 13 Kategorie ubytovacích zařízení Hotel jedná se o ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které jsou vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţeb s tímto spojených (především stravovacích sluţeb). Hotely se člení se do pěti tříd. Hotel garni má vybavení pouze pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se dále do čtyř tříd. Motel jedná se o ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které poskytují přechodné ubytování a sluţby s tím spojené pro motoristy. Také motely se člení do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s moţností parkování. Recepce a restaurace můţe být mimo ubytovací část. Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré poţadavky pro kategorii Hotel 1* 4*. Penzion je to ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb. Penziony se člení do čtyř tříd. Omezené sluţby stravování spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň můţe slouţit k dennímu odpočinku hostů. Botel je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Botel se zařazuje nejvýše do čtyř hvězdiček. 12 ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9. 13 MALÁ, V. a kol. Cestovní ruch a Evropská unie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 80-7079-443-7. 20

Depandance - je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance zajišťuje plný rozsah sluţeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více neţ 500 m. Do ostatních ubytovacích zařízení spadají tyto: chatová osada, kemp (tábořiště), turistická ubytovna turistická ubytovna. 14 Třídy ubytovacích zařízení * TOURIST ** ECONOMY *** STANDARD **** FIRST CLASS ***** LUXURY. 15 Ubytovacím zařízením kategorie typu hotel garni, penzion, motel, botel a depandance mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více neţ jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat kromě označení hvězdičkami navíc ještě označení Superior. 16 Poskytované sluţby ubytovacích zařízení můţeme rozdělit na: - Ubytovací sluţby recepce, pokoj, - Stravovací sluţby restaurace, bar, - Doplňkové sluţby bazén, fitness, tenis, sauna, - Osobní sluţby etáţový servis, donáška zavazadel, čištění obuvi, praní prádla. 14 Asociace hotelů a restaurací České republiky: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice 15 GALVASOVÁ, I. a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 16 Asociace hotelů a restaurací České republiky: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice 21

Tyto sluţby jsou všeobecně známé, ale uspokojují pouze část potřeb hotelového hosta. Host poţaduje nejenom teplou postel, dobré jídlo a pití, mezi jeho poţadavky patří také odpočinek, zotavení se ze stresu, přírodní a kulturní záţitky, navazování nových kontaktů, sportovní vyuţití a zábava. 17 17 BERÁNEK, J., KOTEK, P. Řízení hotelového provozu. 4. vyd. Praha: MAG Consulting s.r.o., 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0. S.171 22

1.4 Krátká historie motelů ve světě Poprvé bylo slovo "motel" pouţilo v roce 1925 ve výkladových slovnících, a to jako spojení slov "motor" a "hotel". Byl to hotel pro motoristy. První motel byl zaloţen v roce 1925 v San Luis Obispo, Kalifornie. Jmenoval se Motel Inn a byl postaven architektem Arthurem Heinemanem. Cena za noc byla 1,25 dollaru. Heineman však neměl peníze na registraci obchodní značky, a proto název motel pouţívá od té doby konkurence bez jakýchkoliv problémů. 18 V příloze číslo 4 je vidět, jak vypadal první motel, který se jmenoval Motel Inn. Rozdíl motelů od hotelů je v tom, ţe motely jsou umístěny v blízkosti pozemních komunikací, a to především dálnic a silnic s moţností parkování. Dveře jejich pokojů zpravidla vedou na vnitřní chodby a motely dosahují třídy maximálně 4 hvězdy. V minulosti neměly motely parkoviště. Byly nízké ve srovnání s výškovými městskými hotely, které vyrostly kolem ţelezničních stanic. Motely jsou obvykle jednopodlaţní s pokoji, jejichţ dveře se otevírají přímo na parkoviště, takţe je snadné vyloţit kufry z vozidla. V některých motelech byl větší počet velkých pokojů a kaţdý pokoj obsahoval kuchyňský kout. Tyto pokoje byly pronajímány za vyšší cenu, protoţe jejich obyvatelé si mohli připravit jídlo sami, nemuseli jíst v restauracích a utrácet za to své vlastní peníze. Pokoje byly postaveny se spojovacími dveřmi, aby dva standardní pokoje mohly být kombinovány do jedné větší místnosti. Motely jsou často v soukromém vlastnictví, i kdyţ existují motelové řetězce. Největší motelové řetězce se vyskytují v krajinách, kde musí motoristé překonávat velké vzdálenosti, jako například v USA a Austrálii. 19 V těchto krajinách bývají vedle motelu, benzínového čerpadla i opravny aut. Nemusí být pokaţdé velké, ale jsou dostatečné na to, aby se porouchané auto mohlo opět vydat na cestu. Obzvlášť byly v USA motely populární v 60. a 70. letech, kdy se staly jakousi součástí tehdejší kultury. 20 Lidé více cestovali a bylo ţádoucí poskytnout všem pohodlí za rozumnou cenu. Část přilehlou k budovám tvoří parkoviště aut a první místností vedle parkoviště bývá recepce, kde lidé 18 JACKSON, Kristin. TheWorld'sFirst Motel RestsUponItsMemories. The Seattle Times [online]. 1993, č. 4 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://community.seattletimes.nwsource.com/archive/?date=19930425&slug=1697701 19 MARGOLIES, John.HomeAwayFromHome: Motels in America. BulfinchPress, Little Brown and Co.: 1995. 127 s. ISBN978-0821221624 20 JAKLE, John. The Motel in America. JHU Press. 156 s. TheJohnsHopkins University Press : 2002. ISBN 0801869188 23

platí a obdrţí klíče od pokojů. I v České republice se tento méně často vyskytující druh ubytovacích zařízení nevymyká obecné představě o tom, jak motel vypadá a co poskytuje. 24

1.5 Organizovaní v managementu Organizování lze zařadit mezi základní manaţerské činnosti. První stopy organizování můţeme zaznamenat jiţ v nejstarších historických pramenech, a to dokonce také v bibli. Organizování lze charakterizovat jako shromáţdění a koordinaci lidských, finančních, fyzických, informačních a dalších zdrojů potřebných k dosaţení cílů organizace. 21 Organizování má určitou přímou návaznost na manaţerské plánování. Organizování by také mělo být optimálně vţdy v souladu se stanovenými vizemi, strategiemi a cíli dané firmy organizace. Toto se pak nejčastěji děje pomoci procesů dělby práce a specializace. Konečná podoba organizační struktury firmy či organizace pak ovlivňuje to, jakými komunikačními kanály budou řízeny jednotlivé činnosti organizace a naopak. Toto se týká všech fází manaţerského řídícího kruhu, tzn. plánování, rozhodování, realizace a kontrolování. 22 Kaţdá organizační struktura musí být vytvořena tak, aby bylo vţdy jasné, kdo má plnit jaké úkoly a kdo pak odpovídá za výsledky (kdo má jakou pravomoc a kolik odpovědnosti). Veber hovoří o tom, ţe výsledkem organizování je organizace, tedy vnitřní formalizované, zpravidla hierarchické uspořádání celku. 23 Vytvoření kaţdé organizační struktury vychází z těchto tří zásad: - určení činnosti a jejich souborů, které organizace potřebuje vykonat za účelem splnění svého cíle, - rozčlenění těchto činností do menších skupin tak, aby ke kaţdé činnosti mohl být přidělen jednotlivec nebo více osob, 21 URBAN, J. Tvorba a rozvoj organizačních systémů. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-247-1046-3. s.13 22 KOONTZ, H., WEIHRICH, H. Management. Praha : VictoriaPublishing, 1993. ISBN 80-7219-014-8. s. 659 23 VEBER, J., at al. Management. Praha : Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7.s.118 25

- rozhodnutí o tom, jakým způsobem budou činnosti a jejich celé soubory začleněny do organizace a kdo je bude řídit. Organizační struktury je moţné dělit z různých hledisek. Na základě jednoho z těchto hledisek se dělí organizační struktury na mechanickou a organickou strukturu. Z hlediska zobrazení činností se setkáváme s útvarovou strukturou a procesní strukturou. Z hlediska činností se rozlišuje jednoduchá struktura, funkční struktura, divizní struktura a hybridní struktura. Z hlediska dělby pravomocí se pak organizační struktura dělí na liniovou strukturu, funkcionální strukturu a liniově-štábní strukturu. 24 1.5.1 Liniové (lineární) organizační struktury Vznikly jako první vývojový typ útvarové struktury v malých organizacích, kde existoval jediný řídící stupeň nad provozem. Ve většině případů řídící stupeň nově vznikajícího podniku reprezentoval zpravidla vlastník podniku (řemeslník, obchodník, bankéř). S dalším vývojem organizací se vytvářelo i více stupňů řízení, avšak současně s tím začaly vznikat obtíţe. Pramenily zejména z nároků na odbornost vedení a na výkon určitých pomocných prací, například obsluţných, evidenčních i jiných. Tyto změny byly příčinou snah o strukturální úpravy a vedly k dalším typům organizačních struktur (například k liniově štábnímu nebo funkčnímu). Liniové struktury mají přímou (přikazovací) pravomoc. Vedoucí liniové skupiny vykonávají vertikální liniové řízení. Tvoří řídící osu struktury (např. ředitel závodu, vedoucí provozu). Linioví vedoucí mají nejvyšší pravomoci a odpovědnost. Jsou vţdy hlavními vazbami struktury ztělesňujícími základní mocenskou organizovanost systému. 25 Liniová organizační struktura je nejstarší podobou organizační struktury. Řídí se zcela principem jediného odpovědného vedoucího, jedná se tedy o absolutní hierarchickou strukturu, ve které existují pouze vertikální vztahy. Vzhledem k tendenci stále větších 24 URBAN, J. Tvorba a rozvoj organizačních systémů. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-247-1046-3. 25 CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. 26

organizací a vyšší náročnosti, můţeme liniovou strukturu nalézt uţ jen ve velmi malých a jednoduchých organizacích, pro jiné je nevyhovující. 26 Liniová struktura je typická pro stadium vývoje malého podniku asi do padesáti zaměstnanců. 27 Obrázek č. 2 Liniová organizační struktura Zdroj: VEBER, J., at al. Management. Praha: Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7. S. 126 1.5.2 Štábní organizační struktury Štábní útvary, jak jiţ bylo předesláno, plní především poradní funkci k zabezpečení kvalifikovaného rozhodování liniových vedoucích a jejich útvarových jednotek. Štábní vazby se vyskytují mezi osobním štábem liniových vedoucích (to je jejich hlavní náplní) a liniovými vedoucími, popř. i mezi odbornými vedoucími či útvary a liniovými vedoucími. Štábní skupina je tvořena specialisty nejrůznějších oborů: například ekonomy, techniky, personalisty, účetními apod. Štábní skupinu lze rozčlenit na osobní štáb liniových vedoucích (například sekretářky, asistenti, poradci a osobní specialisté liniových vedoucích) a odborný či funkční štáb vykonávající nepřímé (odborné, funkční) řízení. Znalosti pracovníků těchto skupin jsou v příslušných odbornostech hluboké. Mají však zpravidla menší přehled o celku. 26 BLAŢEK, L.; LANDA, M. Ekonomika a řízení podniku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 96 s. ISBN 80-210-3960-4. s. 84-85 27 CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. 27

V této klasifikaci je myšleno, ţe štábní organizační struktura nemůţe existovat samostatně, ale vţdy v kombinaci s liniovou, funkční nebo jinou organizační strukturou. Štábní struktura slouţí pouze jako podpůrný stavební kámen při organizačním vývoji podniku. 28 1.5.3 Liniově štábní organizační struktury Tato struktura vznikla kombinací předchozích dvou. Z liniové struktury převzala jasné vymezení kompetencí, princip jediného odpovědného vedoucího a přehlednost, z funkcionální pak specializaci funkčních manaţerů. Struktura tedy obsahuje sloţku liniovou a štábní. V kompetenci liniové sloţky je komplexní management organizace a jejích útvarů. Vedoucí je tedy nadřízený všem útvarům včetně pracovníků štábu. Úkolem štábní sloţky je specializovat se na různé oblasti řízení, a tím managementu organizace odlehčit práci, při zachování principu jediného odpovědného vedoucího. Štáb se tedy podílí na vedení organizace pouze zprostředkovaně. S růstem organizace a zvyšující se dynamikou a sloţitostí okolního prostředí naráţí organizace na slabiny liniově-štábní struktury, těmi jsou především: nepruţnost a vůbec malá adaptabilita, limitovanou kapacitu při práci s informacemi a rostoucí nedorozumění se mezi liniovými vedoucími a štábními specialisty. Tyto slabiny lze částečně řešit zavedením moderních informačních systémů, přesto však roste potřeba pruţnějších struktur. 29 Obrázek č. 3 Liniově-štábní organizační struktura 28 CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. 29 VÁGNER, Ivan. Systém managementu. 2. přepracované vydání. Brno: VMU, 2007. 432 s. Edice učebnic č. 393. ISBN 978-80 -210-4264 -3. Str. 200-203 28

Zdroj: VEBER, J., at al. Management. Praha: Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7. S. 127 Na obrázku č. 4 je znázorněná víceliniová štábní organizační struktura. Obrázek č. 4 Více liniová štábní organizační struktura Zdroj: CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. 1.5.4 Funkcionální organizační struktura Je tvořena mnohostrannými funkčně-specializovanými vazbami. Princip jediného odpovědného vedoucího není respektován, kaţdý pracovník má více přímých nadřízených, 29

kteří jsou specializováni na konkrétní funkce. Problém nastává při stanovení odpovědností. 30 Obrázek č. 5 Funkcionální organizační struktura Zdroj: VEBER, J., at al. Management. Praha: Management Press, 2003. ISBN 978-80-7261-029-7. S. 127 1.5.5 Maticová organizační struktura Maticová organizační struktura je pokusem o kombinaci funkčního a předmětného principu dělby a koncentrace práce v organizaci. Efekty se očekávají z průniku kladů liniově štábní struktury a cílově programových principů řízení. Při maticovém uspořádání vznikají dvě skupiny útvarů. Skupina funkčních útvarů (specialistů), jako například výzkum, výroba, nákup, marketing. Druhou skupinu tvoří cílově (úkolově) orientované útvary, kterých můţe být teoreticky tolik, kolik je cílových programů v organizaci, například výzkumných a vývojových úkolů, výrobních programů apod. Jejich trvání je podmíněno dobou vyřízení daného úkolu. I funkce vedoucích projektů je přechodná. Členové týmu jsou v maticovém uspořádání podřízeni jak vedoucímu projektu, tak i svému funkčnímu vedoucímu. Není mezi nimi ţádný vztah nadřízenosti či podřízenosti. Schéma maticového uspořádání je na obrázku Maticová struktura. 31 30 VÁGNER, Ivan. Systém managementu. 2. přepracované vydání. Brno: VMU, 2007. 432 s. Edice učebnic č. 393. ISBN 978-80 -210-4264 -3.S.199-200 31 CEJTHAMR, V.; DĚDINA, J. Management a organizační chování. 2. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-3348-7. 30