11. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky



Podobné dokumenty
Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

4. Matematická kartografie

GIS Geografické informační systémy

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

MAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Základy kartografie. RNDr. Petra Surynková, Ph.D.

Leoš Liška.

Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Geodézie a pozemková evidence

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

Zobrazování zemského povrchu

Úvod do předmětu geodézie

Geoinformatika. IV Poloha v prostoru

GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI

Základy rádiové navigace

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA

SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

Geodézie Přednáška. Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

Stavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

14. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

LETECKÉ MAPY. Přednášející: LUKAS WÜNSCH

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá azimutální zobrazení. Azimutální projekce. UPS. (10.)

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

GPSnavigator. mija. Jednoduchý návod na postavení GPS navigátoru z MLAB modulů a GPS modulu LEADTEK LR9552

Základní kurz pro nováčky plachtařského výcviku. Letecká navigace

Zeměpisné souřadnice Zeměpisná šířka rovnoběžce poledníky Zeměpisná délka

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

REKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE

KARTOGRAFIE. Rovinné projekce. Gnómické projekce. 1. Pólová gnómonická projekce

Téma: Geografické a kartografické základy map

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU

Sada 1 Geodezie I. 15. Podrobné měření polohopisné

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Kartografické projekce

Astronavigace. Zdeněk Halas KDM MFF UK, Aplikace matem. pro učitele

Matematické metody v kartografii. Kruhová zobrazení. Polyedrická a neklasifikovaná zobrazení (12)

N Á V R H. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ze dne 2005, o rozsahu požadovaných údajů v žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

DRUHY VÝŠEK A JEJICH TEORETICKÝ PRINCIP. Hynčicová Tereza, H2IGE1 2014

154GUI1 Geodézie pro UIS 1

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2

Principy GPS mapování

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008

Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

Souřadnicové systémy a stanovení magnetického severu. Luděk Krtička, Jan Langr

KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK I RADIONAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY (L 10/I) Strana Datum Strana Datum

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ ORIENTACE AAT ANALYTICKÁ AEROTRIANGULACE

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

GA06 Deskriptivní geometrie pro obor Geodézie a kartografie Úvod do kartografie.

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

O výškách a výškových systémech používaných v geodézii

Ochranné pásmo leteckých VHF vysílačů a přijímačů Přijímací a vysílací středisko Kopec Praha. Seznam příloh a technická zpráva GENERÁLNÍ PROJEKTANT:

ZÁKLADNÍ PARAMETRY GYROSKOPU

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Matematické metody v kartografii. Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.)

Geodézie a pozemková evidence

2. Pilotážní přístroje a Navigační systémy. Pavel Kovář

Další plochy technické praxe

Základy kartografie, topografické plochy

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ

Obsah. Obsah. 2.3 Pohyby v radiálním poli Doplňky 16. F g = κ m 1m 2 r 2 Konstantu κ nazýváme gravitační konstantou.

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

VŠB-TU Ostrava Referát do předmětu GIS Zpracoval: Petr Heinz DIGITÁLNÍ FOTOGRAMMETRIE

ω JY je moment setrvačnosti k ose otáčení y

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Modelování blízkého pole soustavy dipólů

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

3.3 Seznamte se s principem systému ADS-B a ovládáním přijímače odpovědí ADS-B Kinetic Avionic SBS-1.

K154SG01 Stavební geodézie

Zobrazování těles. problematika geometrického modelování. základní typy modelů. datové reprezentace modelů základní metody geometrického modelování

Určování středu území. KGI/KAMET Alena Vondráková

Transkript:

Specializovaný kurs U3V Současný stav a výhledy digitálních komunikací 11. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky 7.4.2016 Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně 541146553, sebestaj@feec.vutbr.cz http://www.urel.feec.vutbr.cz/~sebestaj/u3v/index.htm

U3V - T11: NAVIGACE I. Téma: Základy navigace Směrová navigace Kruhová navigace Kruhově směrová navigace Hyperbolická navigace Inerciální systémy 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 2

U3V - T11: Základy navigace (1/18) Navigace = "navis" navigace po moři Srovnávací (mapa terén) Kompasová (siločáry mag. pole Země) Astronomická (sextant) Rádiová navigace (radionavigace) Pozemní Družicová Radionavigace je speciální odvětví obecné navigace, které pro plnění úkolů navigace používá radiové prostředky 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 3

U3V - T11: Základy navigace (2/18) GEODETICKÉ (ZEMĚPISNÉ) SOUŘADNICE: ZEMĚPISNÁ DÉLKA λ - úhel ve stupních, minutách a vteřinách, měřený v rovině rovníku, mezi průsečíkem rovníku a nultého poledníku středem Země a průsečíkem rovníku s poledníkem bodu měření. Rozsah 0 až 180 východní (V, E, +) nebo západní (Z, W, -). Anglický termín je LONGITUDE. ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA ϕ - úhel ve stupních, minutách a vteřinách, měřený v rovině místního poledníku od roviny rovníku k zemskému poloměru, procházejícímu místní rovnoběžkou. Rozsah 0 do 90 od rovníku severní (S, N, +) nebo jižní (J, S, -). Anglický termín je LATITUDE. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 4

U3V - T11: Základy navigace (3/18) NIVELAČNÍ VÝŠKA H = nadmořská výška - výška nad geoidem (plocha aproximující zemský povrh jako ekvipotenciální plochu vůči gravitaci na střední klidové hladině oceánu). 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 5

U3V - T11: Základy navigace (4/18) ORTHODROMA - nejkratší spojnice dvou bodů nacházejících se na zemském povrchu. LOXODROMA - spojnice dvou bodů na zemském povrchu, která svírá stejný úhel s mezilehlými poledníky. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 6

U3V - T11: Základy navigace (5/18) KURSY, SMĚRNÍKY, DEVIACE, DEKLINACE 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 7

U3V - T11: Základy navigace (6/18) MAPOVÁ PROJEKCE - protože je zobrazována zakřivená plocha s projekcí do roviny vykazuje mapa zkreslení. Podle toho, které vlastnosti zemského povrchu mapa zachovává nezkreslené, mluvíme o mapách: délkojevných nezkreslují vzdálenosti podél určitého systému čar (netýká se všech délek) plochojevných zachovávají poměry ploch, silně jsou však zkresleny úhly úhlojevných věrně zachycují úhly, ale silně zkreslují plochy vyrovnávacích kompromisní zobrazení 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 8

U3V - T11: Základy navigace (7/18) Příklady map s válcovou projekcí Příklad mapy s kuželovou projekcí 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 9

U3V - T11: Základy navigace (8/18) Kartografická zkreslení na Mapy kilometrické (menší mapách zobrazujících velké plochy chyba v úhlech!!!!) oblasti - zobrazení kontrolních kruhů Souřadnice označeného místa v mapě: NY6795024880 Příklad konvertoru na: http://www.earthpoint.us/convert.aspx 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 10

U3V - T11: Základy navigace (9/18) TĚLESO ZEMĚ nedokonalý kulového tvaru, tzv. geoidu. Nejvhodnějším přibližujícím matematickým modelem elipsoid. Osa rotace je dlouhá 12713,7 km, rovníkový průměr je 12756,49 km. Rovník a nultý poledník jsou základními prvky pro určování zeměpisných souřadnic, které jednoznačně určují polohu jakéhokoliv bodu na zemském povrchu. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 11

U3V - T11: Základy navigace (10/18) Geoid - rotace Země, nedokonale tuhé těleso - nehomogenita tělesa Země Elipsoid = elipsa rotující podle osy rotace Výška geoidu = rozdíl mezi referenčním elipsoidem a skutečným geoidem 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 12

U3V - T11: Základy navigace (11/18) Referenční elipsoidy (stačí 2 parametry): 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 13

U3V - T11: Základy navigace (12/18) VČR: S-42 (elipsoid Krasovského) S-JSTK - systém jednotné trigonometrické sítě katastrální (Besselův elipsoid) WGS-84 - World Geodetic System - u přijímačů GPS primárním GTRF - Galileo Terrestrial Reference Frame (v přípravě) Metody přepočtu mezi jednotlivými souřadnými systémy jsou řešeny výpočtem polohy v daném systému v pravoúhlých souřadnicích (x, y, z) dle vztahu transformací pravoúhlých souřadnic vstupního souřadného systému do pravoúhlých souřadnic cílového systému a zpětným výpočtem geodetických souřadnic. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 14

U3V - T11: Základy navigace (13/18) Geodetické souřadnice získané přepočtem z pravoúhlých souřadnic jsou vztaženy k ploše příslušného referenčního elipsoidu. Vlivem nerovnoměrného rozložení hmoty Země lze pozorovat nepravidelné změny výšky odpovídající hladině moře a elipsoid je nutno nahradit geoidem. Záměna elipsoidu za přesnější definici tvaru Země nemá vliv na geodetickou šířku a délku a projevuje se pouze ve změně výšky hladiny moře (geoid) vůči elipsoidické výšce. Výška geoidu N může být definována interpolačním vztahem, který je funkcí geodetické výšky a šířky, nebo pomocí tabulek. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 15

U3V - T11: Základy navigace (14/18) Vztahy mezi určovanými výškami Výška geoidu pro WGS-84 [m] 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 16

U3V - T11: Základy navigace (15/18) Chyba (posuv) S-JSTK vs. WGS-84 v ČR geodetická šířka geodetická délka Konvertory s mapou na: http://twcc.fr/ 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 17

U3V - T11: Základy navigace (16/18) Využití navigačních majákových systémů Směrová navigace měření směrníku k majáku polohu tvoří průsečík směrníků (NDB) Kruhová navigace měření vzdálenosti od majáků polohu tvoří průsečík kulových ploch (GPS) Hyperbolická navigace měření rozdílu vzdáleností od majáků polohu tvoří průsečík hyperbolických ploch (DECCA) Speciální navigace specifikace účelových prosto-rových signálů polohovou souřadnici specifikuje maximální amplituda nebo shodná hloubka modulace dvou AM signálů nebo shodná fáze dvou signálů (ILS, MLS) 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 18

U3V - T11: Základy navigace (17/18) Směrová navigace Kruhová navigace Hyperbolická navigace Kruhově směrová nav. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 19

U3V - T11: Základy navigace (18/18) Inerciální systémy Výpočet polohy vzhledem k počátku měření pomocí měření rychlosti (akcelerometry) a kursu parciálního pohybu (gyroskopy, kompas) Určení polohy 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 20

U3V - T11: Směrová navigace (1/7) Systémy směrové (kursové) navigace jsou založeny na měření směru (kursu) navigovaného objektu ke dvěma či více majákům současně. Geometrickým místem konstantních směrů od daného bodu jsou polopřímky. Pro navigaci, při níž je určována geodetická poloha je nutná znalost směru severu (nejčastěji kompasové určení). Směrovou navigaci využívají systémy NDB, ILS, MLS. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 21

U3V - T11: Směrová navigace (2/7) Princip směrové navigace Pro určení kursu se užívá závislost amplitudy vysokofrekvenčního signálu na měřeném směru k majáku. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 22

U3V - T11: Směrová navigace (3/7) Aktivní systém využívá směrové vyzařování elektromagnetické energie - amplitudový radiomaják. Pasivní systém se směr. příjmem - rádiový zaměřovač. Úhlovou souřadnici zjišťujeme: podle maxima nosné signálu podle minima nosné signálu vzájemným porovnáním úrovní signálu zjišťovaných pro dvě natočení antény 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 23

U3V - T11: Směrová navigace (4/7) Na přesnost zaměření mají vliv podmínky šíření. Za reálných podmínek šíření v troposféře nastává výrazná změna polohového úhlu (měření se nepoužívá). Azimutální úhel bývá většinou ovlivňován šířením nad ostře ohraničenými změnami prostředí - pobřežní lom. Chyba zaměření se projevuje zejména pro letadla v malých výškách. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 24

U3V - T11: Směrová navigace (5/7) Směrové antény AM navigačních systémů Pro DV, SV a KV se nejčastěji používají rámové antény (nebo s dvojice navzájem kolmo orientovaných rámových antén) konstrukčně upravených tak, aby byly otočené kolem svislé osy rámu nebo čtveřice vertikálních antén (tzv. Adcockova soustava). Na VKV se pak používají nejčastěji antény typu parabolického válce, Yagiho antény nebo logaritmicko-periodické antény. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 25

U3V - T11: Směrová navigace (6/7) Profesionální ADF systém se dvěma Adcockovými anténami pro různá pásma 7.4. 2016 Modifikace Adcockovy antény s osmi elementy U3V - T11: Navigace I. strana 26

U3V - T11: Směrová navigace (7/7) Nesměrové majáky NDB (Non-Directional Beacon) Pracují v pásmu 190 1750 khz s AM modulací, identifikují se pomocí dvoj až trojpísmenného kódu v Morseově abecedě (mod. frekvence 400 nebo 1020 Hz). 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 27

U3V - T11: Kruhová navigace (1/2) Systémy kruhové navigace jsou založeny na měření vzdálenosti navigovaného objektu od dvou, či více majáků současně. Toto měření se uskutečňuje pomocí vyhodnocení doby šíření dotazovacího signálu od palubního dotazovače k majáku a zpět. Geometrickým místem konstantní vzdálenosti od daného bodu je kružnice při 2D měření nebo kulová plocha při 3D měření. Při měření vzdálenosti k několika majákům, je místem polohy objektu průsečík kružnic nebo kulových ploch (při malém počtu majáků více průsečíků = nejednoznačnost určení polohy) 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 28

U3V - T11: Kruhová navigace (2/2) Princip kruhové navigace Pro jednoznačná měření 4 majáky nebo omezení prostoru operability, např. GPS Aplikace: systémy GNSS 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 29

U3V - T11: Kruhově - směrová (1/2) Systémy kruhově směrové navigace jsou založeny na měření vzdálenosti a směru navigovaného objektu od jednoho, či více majáků současně. Aplikace: systémy VOR-DME 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 30

U3V - T11: Kruhově - směrová (2/2) Princip kruhově - směrové navigace 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 31

U3V - T11: Hyperbolická nav. (1/4) Systémy hyperbolické navigace jsou založeny na měření rozdílu vzdáleností navigovaného objektu od dvou dvojic, či více dvojic majáků současně. Toto měření se uskutečňuje pomocí vyhodnocení doby šíření nebo častěji rozdílů fází synchronních signálů majáku. Geometrickým místem konstantního rozdílu vzdáleností od daného bodu (ohniska) je hyperbola při 2D měření nebo hyperboloid při 3D měření. Při měření rozdílu vzdáleností k několika majákům, je místem polohy objektu průsečík hyperbol nebo hyperboloidů (nejednoznačnost určení polohy je potlačena). 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 32

U3V - T11: Hyperbolická nav. (2/4) Princip hyperbolické navigace Aplikace: systémy DECCA NAVIGATOR, OMEGA, LORAN 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 33

U3V - T11: Hyperbolická nav. (3/4) DECCA NAVIGATOR 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 34

U3V - T11: Hyperbolická nav. (4/4) LORAN 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 35

U3V - T11: Inerciální systémy (1/4) Navigační systém využívající Dopplerův jev Systémy jsou určeny pro měření traťové rychlosti a úhlu snosu a patří mezi nezávislé navigační systémy větších nákladních, civil-ních i vojenských letadel bez jakékoli spoluúčasti pozemních zařízení. Dopplerova frekvence, jež vzniká pohybem letadla s traťovou rychlostí TR vůči zemskému povrchu je: 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 36

U3V - T11: Inerciální systémy (2/4) Pro měření složek rychlosti podélné, příčné a vertikální a úhlu snosu je třeba uspořádání vyzařovacích svazků antén podle tzv. Janusovy úpravy. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 37

U3V - T11: Inerciální systémy (3/4) Dráha letu se obvykle počítá v pravoúhlé soustavě souřadnic, kde osy jsou rovnoběžné se směry N - S a E - W. Při jejím využití se dráha letu rozkládá na integrály vektorů rychlosti ve směru těchto os. Palubní počítač vyhodnocuje zeměpisné souřadnice aktuální polohy letadla ze složek drah letu do poledníku a rovnoběžky: 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 38

U3V - T11: Inerciální systémy (4/4) Názorný přehled dosažitelné přesnosti určení 2D polohy pro různé navigační systémy 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 39

Děkuji za vaši pozornost Téma příští přednášky: Radionavigační systémy pro řízení letového provozu Výborně Higginsi, vidím, že máš všechno pod kontrolou. 7.4. 2016 U3V - T11: Navigace I. strana 40