Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011
Obsah Příčiny krize eurozóny Pravděpodobné dopady případné krize na českou ekonomiku Základní charakteristiky vývoje veřejných financí v České republice 2
Tři příčiny krize eurozóny Strukturální nesourodost eurozóny Není optimální měnovou oblastí (značné rozdíly mezi zeměmi) Podněcovala divergenci (přehřívání) místo konvergence Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu Institucionální rámec a pravidla fungování unie Nedefinuje způsob řešení krize; nezná institut exitu země z EMU Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; kupování času Fiskální vývoj Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení V krizi: cyklické schodky + podpora ekonomiky další zadlužení Místo tlumení krize fiskální vývoj krizi dále prohluboval Krize eurozóny je dlouhodobá; od roku 2010 má především podobu krize dluhové 3
Přesun dluhů DLUHY SOUKROMÉHO SEKTORU DLUHY VEŘEJNÉHO SEKTORU DLUHY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ (MMF, EK, ECB) Během krize docházelo k masivnímu přesunu dluhů; eurozóna získává charakter transferové unie 4
Vývoj výnosů 10Y vládních dluhopisů v % 30 25 20 15 10 Itálie Portugalsko Španělsko Pád Lehman Brothers 15.9.2008 European Economic Recovery Plan 625 mld EUR (přispěl k deficitům) prosinec 2008 Řecko Irsko Balíček pro Řecko 110 mld EUR 2. 5. 2010 EFSF 440 mld EUR EFSM 60 mld EUR MMF 250 mld EUR 10.5.2010 Balíček pro Portugalsko 78 mld EUR 16.5. 2011 Balíček pro Irsko 85 mld EUR 28. 11. 2010 navýšení EFSF 780 mld EUR 21.7. 2011 5 0 2.1.2008 2.3.2008 2.5.2008 2.7.2008 2.9.2008 2.11.2008 2.1.2009 2.3.2009 2.5.2009 2.7.2009 2.9.2009 2.11.2009 2.1.2010 2.3.2010 2.5.2010 2.7.2010 2.9.2010 2.11.2010 Pramen: Bloomberg Podpůrné balíčky a stabilizační fondy měly obvykle pouze krátkodobé dopady na vývoj výnosů 2.1.2011 2.3.2011 2.5.2011 2.7.2011 2.9.2011 2.11.2011 5
25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 - Odkupy vládních dluhopisů ECB (14.5.2010-4.11.2011; mil. EUR) Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 188 mld EUR 6 mil EUR 14.5.2010 14.6.2010 14.7.2010 14.8.2010 14.9.2010 14.10.2010 14.11.2010 14.12.2010 14.1.2011 14.2.2011 14.3.2011 14.4.2011 14.5.2011 14.6.2011 14.7.2011 14.8.2011 14.9.2011 14.10.2011 Pramen: ECB
Výše vládních dluhů a dluh nakoupený ECB k 7.11.2011 (mld EUR) 2 000 1900 1 800 1 600 1 400 mld EUR 1 200 1 000 800 750 600 400 200 120 155 360 188 0 Itálie Španělsko Irsko Portugalsko Řecko Dluh nakoupený ECB Pramen: ECB Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí 7
Rizika budoucího vývoje Finanční: roste volatilita na trzích a zranitelnost finančního systému; roste nebezpečí nákazyv eurozóně i mimo ni; objevují se signály o vysychání zdrojů pro financování reál. ekonomiky Makroekonomická: Hospodářský růst: Evropa pravděpodobně již stagnuje a v roce 2012 poklesne (v USA je situace o něco lepší) riziko dluhové spirály Cenový vývoj: inflační nákladové tlaky ustupují, ale inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB); pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky Jiná: nová (a nadměrná) regulace v EU; daň z fin. transakcí, apod. Hlavním rizikem je absence důvěryhodného politického řešení dluhové krize eurozóny; to krizi rychle prohlubuje a její řešení zdražuje 8
Pravděpodobné dopady případné krize na českou ekonomiku Hlavním kanálem šíření případné krize bude zahraniční obchod (značná otevřenost ekonomiky a vysoký podíl cyklicky citlivých oborů na vývozu představují slabé místo) Bankovní sektor v ČR je v dobré kondici (viz zátěžové testy ČNB) a měl by působit jako tlumič šoků Jako tlumič šoků by měl působit i kurz koruny Určitý pokrok ve fiskální konsolidaci a nízká úroveň vládního dluhu snižují možná rizika nákazy a zlevňují náklady na obsluhu dluhu V případě druhého poklesu budou dopady na českou ekonomiku podobné dopadům z let 2008-09 9
Poměr veřejného dluhu k HDP 40 37,6 35 34,4 30 27,1 28,6 28,9 28,4 28,3 27,9 28,7 jako % HDP 25 20 15 14,0 11,9 12,6 14,5 15,8 17,8 23,9 10 5 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pramen: MF, ČNB V době před krizí se dluh stabilizoval či klesl; v letech 2009 a 2010 vzrostl o 9 procentních bodů 10
Strukturální a cyklická složka deficitu jako % HDP 3 2 1 0-1 -2-3 -4-5 -6-7 Cyklická bilance (EK) Strukturální bilance (EK) Celková bilance Cyklická bilance (ECB) Strukturální bilance (ECB) Pramen: ČNB, ČSÚ 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 Počínaje rokem 2010 dochází k fiskální konsolidaci částečně vynucené hrozbou dluhové krize; rizikem je možné procyklické působení v roce 2012 11
Shrnutí Stávající fáze krize v eurozóně má podobu krize dluhové, ale příčiny krize jsou hlubší a komplikovanější V posledních týdnech jsou nejistoty budoucího vývoje v eurozóně mimořádně vysoké a v čase rostou; chybí důvěryhodné řešení Fiskální politika by měla ekonomiku stabilizovat, tj. nechat plně působit vestavěné stabilizátory a šetřit diskrecí 12
Děkuji za pozornost. Vladimír Tomšík e-mail: vladimir.tomsik@cnb.cz